-------------------------------------------------------

(1) Věc byla následně vrácena výboru podle čl. 57 odst. 2 druhého pododstavce (A7-0183/2011) (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou ; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1) ,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2) ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Koordinace hospodářských politik členských států v Unii by se měla provádět v kontextu obecných směrů hospodářských politik a hlavních zásad politiky zaměstnanosti a  měla by zahrnovat dodržování hlavních zásad, mezi něž patří stabilní ceny, zdravé a udržitelné veřejné finance a měnové podmínky a udržitelná platební bilance.

(1a)  Úspěšné vytvoření a zachování dynamického jednotného trhu by se mělo považovat za prvek správného a bezproblémového fungování hospodářské a měnové unie.

(1b)  Zdokonalený rámec správy ekonomických záležitostí by se měl opírat o několik vzájemně propojených a soudržných politik pro udržitelný růst, a to o strategii Unie pro růst a zaměstnanost, o evropský semestr pro větší koordinaci hospodářských a rozpočtových politik, o účinný rámec pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí (Pakt o stabilitě a růstu), o pevný rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy a o lepší regulaci finančního trhu a dohled nad ním.

(2)  Je třeba se poučit ze zkušeností získaných v prvním desetiletí fungování hospodářské a měnové unie a zejména je třeba dosáhnout lepší správy ekonomických záležitostí v Unii založené na větší odpovědnosti členských států .

(2a)  Do posilování správy ekonomických záležitostí by měly být užším a včasnějším způsobem zapojovány i vnitrostátní parlamenty společně s Evropským parlamentem. Příslušný výbor Evropského parlamentu může členským státům, kterých se týká doporučení nebo rozhodnutí Rady v souladu s čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 4 tohoto nařízení, dát příležitost zúčastnit se výměny názorů.

(2b)  Komise by měla mít v rámci postupů rozšířeného dohledu důraznější úlohu, pokud jde o hodnocení jednotlivých členských států a dále o sledování, mise, doporučení a varování.

(3)  Zejména dohled nad hospodářskými politikami členských států by měl být rozšířen nad rozpočtový dohled, aby tak zahrnoval podrobnější a formálnější rámec s cílem zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze a pomoci postiženým členským státům navrhnout plán nápravných opatření, dříve než dojde k zakořenění rozdílů. Takové rozšíření rámce hospodářského dohledu by mělo probíhat současně s prohlubujícím se fiskálním dohledem.

(4)  Aby bylo možné pomoci tuto nerovnováhu řešit, je zapotřebí postup podrobně stanovený právními předpisy.

(5)  Mnohostranný dohled uvedený v čl. 121 odst. 3 a 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) je vhodné doplnit o zvláštní pravidla pro odhalování makroekonomické nerovnováhy a pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy v Unii a tato pravidla by měla být harmonizována s ročním cyklem mnohostranného dohledu .

(6)  Tento postup by měl zavést mechanismus včasného varování, který odhalí vznikající makroekonomickou nerovnováhu. Měl by být založen na využití orientačního a transparentního srovnávacího přehledu zahrnujícího orientační prahové hodnoty v kombinaci s ekonomickým úsudkem. V rámci tohoto úsudku by měla být zohledněna mimo jiné nominální a reálná konvergence uvnitř i vně eurozóny.

(6a)  Při sestavování srovnávacího přehledu a souboru makroekonomických a makrofinančních ukazatelů pro členské státy by měla Komise úzce spolupracovat s Radou a Evropským parlamentem. Měly by být určeny ukazatele a prahové hodnoty a v případě potřeby by měly být upraveny tak, aby odpovídaly měnící se povaze makroekonomické nerovnováhy, mimo jiné v důsledku nově vznikajících hrozeb pro makroekonomickou stabilitu či v souvislosti s větší dostupností příslušných statistik. Komise by měla příslušným výborům Rady a Evropského parlamentu předkládat návrhy připomínek k plánům na stanovení a úpravu ukazatelů a prahových hodnot. Komise by měla Radu a Evropský parlament informovat o změnách provedených v ukazatelích a prahových hodnotách a uvést důvody, které ji k těmto změnám vedly.

(7)  Má-li srovnávací přehled sloužit jako prvek mechanismu včasného varování, měl by sestávat z omezeného množství hospodářských, finančních a strukturálních ukazatelů relevantních pro odhalování makroekonomické nerovnováhy s příslušnými orientačními prahovými hodnotami. Ukazatele a prahové hodnoty se v případě potřeby upravují tak, aby odpovídaly měnící se povaze makroekonomické nerovnováhy , mimo jiné v důsledku nově vznikajících hrozeb pro makroekonomickou stabilitu či větší dostupnosti příslušných statistik. Tyto ukazatele by neměly být chápány jako cíle hospodářské politiky, ale jako nástroje umožňující zohledňovat vývoj povahy makroekonomické nerovnováhy v Evropské unii.

(7a)  Při sestavování srovnávacího přehledu by se měl brát náležitý ohled na různorodé hospodářské podmínky, včetně důsledků dohánění vyspělejších ekonomik.

(8)  Překročení jedné nebo více orientačních prahových hodnot nemusí nutně znamenat, že vznikla makroekonomická nerovnováha, jelikož hospodářské politiky by měly zohledňovat vnitřní propojení mezi makroekonomickými proměnnými. Závěry ze srovnávacího přehledu by neměly být vyvozovány automaticky: ekonomický úsudek by měl zajistit, že budou dány do souvislostí všechny informace bez ohledu na to, zda se jedná o údaje obsažené ve srovnávacím přehledu či nikoli, a stanou se součástí souhrnné analýzy.

(9)  Na základě postupu při mnohostranném dohledu a na základě varovného mechanismu nebo v případě neočekávaného a závažného hospodářského vývoje, který pro účely tohoto nařízení vyžaduje urychlenou analýzu, by Komise měla určit členské státy, u nichž by měl být proveden hloubkový přezkum. Hloubkový přezkum by měl být prováděn, aniž by se předpokládalo, že existuje nerovnováha, a měl by zahrnovat podrobnou analýzu zdrojů nerovnováhy v posuzovaném členském státě s náležitým ohledem na hospodářské podmínky a  okolnosti konkrétních států a na širší soubor analytických nástrojů, ukazatelů a kvalitativních informací specifických pro daný stát . Zpracovává-li Komise hloubkový přezkum, členské státy s ní spolupracují, aby měla k dispozici co nejúplnější a nejsprávnější údaje. Komise dále náležitě zváží jakékoli další informace, které jsou podle dotčených členských států relevantní, a které daný členský stát Komisi a Radě poskytl. Hloubkový přezkum by měl být projednán v Radě a v rámci Euroskupiny, pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro. Hloubkový přezkum ve vhodných případech zohlední doporučení a výzvy Rady určené posuzovaným členským státům a přijaté v souladu s články 121, 126 a 148 Smlouvy o fungování EU a s články 6, 7, 8 a 10 tohoto nařízení a rovněž politické záměry posuzovaného členského státu uvedené v národním programu reforem, jakož i mezinárodní osvědčené postupy týkající se ukazatelů a metodik. Rozhodne-li se Komise provést hloubkový přezkum v případě závažného a neočekávaného hospodářského vývoje vyžadujícího urychlenou analýzu, měla by o tom informovat dotčený členský stát.

(10)  Postup monitorování a nápravy nepříznivé makroekonomické nerovnováhy s preventivními a nápravnými prvky bude vyžadovat posílené kontrolní nástroje vycházející z nástrojů používaných v rámci postupu při mnohostranném dohledu. Může se jednat například o posílené kontrolní mise prováděné Komisí v členských státech, přičemž v členských státech eurozóny a členských státech ERM II je uskutečňuje v součinnosti s Evropskou centrální bankou, a  další podávání zpráv členským státem v případě vážné nerovnováhy nebo nerovnováhy ohrožující řádné fungování hospodářské a měnové unie. Tohoto dialogu by se měli v potřebných případech účastnit sociální partneři a další zúčastněné subjekty z daného členského státu.

(11)  Při posuzování nerovnováhy by měla být zohledněna její závažnost ▌a její případné negativní hospodářské a finanční odrazy, které prohlubují zranitelnost hospodářství EU a ohrožují bezproblémové fungování měnové unie . Opatření k řešení makroekonomické nerovnováhy a rozdílů v konkurenceschopnosti jsou zapotřebí ve všech členských státech, zejména v eurozóně. Povaha, význam a naléhavost politických úkolů se však může v závislosti na dotyčném členském státě značně lišit. Politická opatření jsou vzhledem ke zranitelným místům a rozsahu nezbytné korekce obzvláště naléhavě potřebná v členských státech, které trvale vykazují vysoké schodky běžného účtu a velký pokles konkurenceschopnosti. Rovněž v členských státech, které akumulují velké přebytky běžného účtu, by se měly politiky zaměřit na vypracování a provádění strukturálních reforem, jež pomohou posílit jejich domácí poptávku a růstový potenciál.

(11a)  Rovněž je třeba brát v úvahu schopnost hospodářské korekce a výsledky dotčeného členského státu, pokud jde o zajištění souladu s dřívějšími doporučeními vydanými na základě tohoto nařízení a dalšími doporučeními vydanými na základě článku 121 Smlouvy o fungování EU v rámci mnohostranného dohledu, zejména hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie.

(12)  Pokud je zjištěna makroekonomická nerovnováha, dotčenému členskému státu by měla být dána doporučení týkající se vhodných politických opatření, na nichž by se ve vhodných případech podílely příslušné výbory . Politická opatření dotčeného členského státu, jejichž cílem je odstranění nerovnováhy, by měla být přijata včas a měla by využívat veškeré dostupné politické nástroje pod kontrolou veřejných orgánů. V souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU a vnitrostátních právních a politických ujednání by měly být v potřebných případech zapojeny relevantní vnitrostátní subjekty, včetně sociálních partnerů. Politická opatření by měla být přizpůsobená konkrétním podmínkám dotčeného členského státu a měla by se vztahovat na hlavní oblasti hospodářské politiky, případně včetně fiskální a mzdové politiky, trhů práce, trhů produktů a služeb a regulace finančního sektoru. Je třeba zohlednit závazky v rámci dohod ERM II.

(13)  Včasná varování a doporučení Evropské rady pro systémová rizika určená členským státům nebo Unii se týkají rizik makrofinanční povahy. Měla by si případně rovněž vyžádat vhodná návazná opatření Komise, která by byla přijata v  souvislosti s dohledem nad nerovnováhou. Je třeba přísně zachovávat nezávislost a důvěrnost informací Evropského výboru pro systémová rizika.

(14)  Pokud je zjištěna vážná makroekonomická nerovnováha, včetně nerovnováhy, která ohrožuje fungování hospodářské a měnové unie, měl by být zahájen postup při nadměrné nerovnováze, který může zahrnovat vydání doporučení členskému státu, požadavky na posílený dohled a monitorování, a pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, možnost vynucení v souladu s nařízením (EU) č. […/…](3) v případě přetrvávajícího nesplnění povinnosti přijmout nápravná opatření.

(15)  Všechny členské státy, u nichž byl zahájen postup při nadměrné nerovnováze, by měly vypracovat plán nápravných opatření obsahující podrobný popis navrhovaných politických opatření k provedení doporučení Rady. Součástí plánu nápravných opatření by měl být harmonogram pro provedení plánovaných opatření. Měl by být schválen Radou prostřednictvím doporučení . Toto doporučení by mělo být předáno Evropskému parlamentu.

(15a)  Radě by měla být dána pravomoc přijímat v jednotlivých případech rozhodnutí, v nichž konstatuje nesplnění doporučení, jež tento orgán schválil v rámci nápravných opatření. Jako součást koordinace hospodářských politik členských států uplatňovaných v rámci Rady, jak uvádí čl. 121 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, navazují tato jednotlivá rozhodnutí neoddělitelným způsobem a v souvislosti s plánem nápravných opatření na uvedená doporučení přijatá Radou v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

(16)  Protože účinného rámce pro odhalování a prevenci makroekonomické nerovnováhy nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a případů, kdy se vnitrostátní hospodářské politiky jednotlivých členských států odrážejí v Unii a eurozóně jako celku, a může jej být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v tomtéž článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

(16a)  Rada a Komise by měly při uplatňování tohoto nařízení plně ctít úlohu vnitrostátních parlamentů a sociálních partnerů a zohledňovat rozdíly ve vnitrostátních systémech, např. v systémech pro tvorbu mezd.

(16b)  Pokud Rada usoudí, že v členském státě se již neprojevuje nadměrná nerovnováha, bude postup uplatňovaný v případě nadměrné nerovnováhy ukončen poté, co Rada na doporučení Komise zruší doporučení podle článků 7, 8 a 10. Tento krok bude vycházet z komplexní analýzy Komise, z níž bude vyplývat, že daný členský stát jednal v souladu s doporučeními Rady, a která bude prokazovat, že již pominuly příčiny a související rizika určená v doporučení, na jehož základě byl zahájen postup při nadměrné nerovnováze, přičemž budou mimo jiné zohledněny makroekonomický vývoj, vyhlídky a dopady na ostatní členské státy. Ukončení postupu při nadměrné nerovnováze by mělo být veřejně vyhlášeno.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Předmět a definice

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení stanoví podrobná pravidla pro odhalování makroekonomické nerovnováhy v Unii, jakož i pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy .

1a.  Toto nařízení se uplatňuje v kontextu evropského semestru, který je definován v nařízení EU č. […/…] o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik.

1b.  Uplatňování tohoto nařízení je plně v souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování EU a doporučení vydaná na základě tohoto nařízení zohledňují vnitrostátní postupy a instituce zabývající se tvorbou mezd. Nařízení zohledňuje článek 28 Listiny základních práv Evropské unie a jeho uplatňováním není dotčeno právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na kolektivní opatření podle vnitrostátních právních předpisů a postupů.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

Odhalování nerovnováhy

Článek 3

Srovnávací přehled

1.  ▌Srovnávací přehled, zahrnující rovněž ukazatele, se používá jako nástroj usnadňující včasné zjištění a monitorování nerovnováhy.

2.  Srovnávací přehled tvoří několik relevantních, praktických, jednoduchých, měřitelných a dostupných makroekonomických a makrofinančních ukazatelů členských států. Jeho účelem je umožnit včasné odhalení makroekonomické nerovnováhy, a to jak nerovnováhy vznikající v krátké době, tak i nerovnováhy, k níž dochází v důsledku strukturálních a dlouhodobých tendencí.

2a.  Srovnávací přehled zahrnuje mimo jiné ukazatele, které jsou užitečné pro včasné zjištění:

2b.  Při vyvozování ekonomických závěrů ze srovnávacího přehledu v rámci mechanismu včasného varování věnuje Komise náležitou pozornost vývoji reálné ekonomiky, tedy i ekonomickému růstu, vývoji v oblasti zaměstnanosti a chybějících pracovních míst, nominální a reálné konvergenci uvnitř a vně eurozóny, vývoji produktivity a faktorům podněcujícím její rozvoj, jako jsou výzkum a vývoj a zahraniční a domácí investice, a rovněž vývoji v odvětvích ovlivňujících HDP a stav běžného účtu, včetně energetiky.

Srovnávací přehled zahrnuje rovněž orientační prahové hodnoty pro ukazatele, které mají sloužit jako úrovně varování. Výběr ukazatelů a prahových hodnot má vést k podpoře konkurenceschopnosti EU.

Srovnávací přehled ukazatelů a zejména prahové hodnoty pro varování musí být symetrické, je-li to vhodné, a musí rozlišovat mezi členskými státy eurozóny a mimo eurozónu, pokud je to odůvodněno zvláštními znaky měnové unie a relevantními hospodářskými podmínkami. Při sestavování srovnávacího přehledu by se měl brát náležitý ohled na různorodé hospodářské podmínky, včetně důsledků dohánění vyspělejších ekonomik.

2c.  Při navrhování ukazatelů stability finančního trhu je třeba náležitě zohlednit práci Evropského výboru pro systémová rizika. Komise vyzve Evropskou radu pro systémová rizika, aby se vyjádřila k návrhu ukazatelů, které jsou významné pro stabilitu finančního trhu.

3.  Seznam ukazatelů a prahových hodnot , které mají být zahrnuty do srovnávacího přehledu, ▌se zveřejňují.

4.  ▌Přiměřenost srovnávacího přehledu, včetně složení ukazatelů, stanovených prahových hodnot a používané metodiky, se pravidelně vyhodnocuje a v případě potřeby dojde k jejich úpravě či změně . Změny provedené v podkladové metodice a složení srovnávacího přehledu a souvisejících prahových hodnotách se zveřejňují.

4a.  Hodnoty pro ukazatele srovnávacího přehledu se aktualizují alespoň jednou ročně.

Článek 4

Varovný mechanismus

1.   Cílem varovného mechanismu je umožnit včasné zjištění a monitorování nerovnováhy. Komise každoročně vypracuje zprávu obsahující kvalitativní hospodářské a finanční hodnocení vycházející ze srovnávacího přehledu se souborem ukazatelů srovnaných s orientačními prahovými hodnotami. Zpráva i hodnoty ukazatelů srovnávacího přehledu se zveřejňují.

2.  ▌Zpráva Komise obsahuje hospodářské a finanční hodnocení uvádějící pohyb ukazatelů do souvislostí, přičemž při posuzování vývoje nerovnováhy vychází v případě potřeby ▌z dalších relevantních hospodářských a finančních ukazatelů. Závěry ze srovnávacího přehledu nebudou vyvozovány mechanicky: hodnocení zohlední vývoj nerovnováhy v Unii a v eurozóně. Zpráva rovněž uvádí, zda překročení ▌prahových hodnot v jednom nebo více členských státech svědčí o možném vzniku nerovnováhy. Hodnocení členských států vykazujících vysoký schodek běžného účtu se může lišit od hodnocení členských států, které hromadí velké přebytky běžného účtu.

3.  Zpráva určí členské státy, o nichž se Komise domnívá, že mohou být postiženy nerovnováhou či u nich může hrozit riziko vzniku nerovnováhy.

3a.  Zpráva musí být včas předána Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

4.  V rámci mnohostranného dohledu v souladu s čl. 121 odst. 3 Smlouvy o fungování EU Rada projedná a celkově zhodnotí zprávu Komise ▌. Euroskupina zprávu projedná, pokud se ▌týká členských států, jejichž měnou je euro.

Článek 5

Hloubkový přezkum

1.  S ohledem na diskuse vedené v Radě a Euroskupině podle čl. 4 odst. 4 nebo v případě neočekávaného a závažného hospodářského vývoje, který pro účely tohoto nařízení vyžaduje urychlenou analýzu, Komise připraví hloubkový přezkum pro každý členský stát, o němž se domnívá, že může být postižen nerovnováhou nebo že mu takové postižení hrozí . ▌.

Hloubkový přezkum vychází z podrobné analýzy konkrétní situace příslušné země, včetně odlišných výchozích pozic v jednotlivých členských státech; zabývá se širokou škálou hospodářských proměnných a používá analytické nástroje a kvalitativní informace specifické pro danou zemi. Přihlíží ke zvláštnostem jednotlivých států v oblasti pracovních vztahů a sociálního dialogu.

Komise dále náležitě zváží jakékoli další informace, které jsou podle názoru příslušného členského státu relevantní, a které daný členský stát předložil.

Společně s provedením tohoto přezkumu se v dotčeném členském státu provedou kontrolní mise podle článku 11e.

2.  Součástí tohoto hloubkového přezkumu je hodnocení toho, zda se v členském státě projevuje nerovnováha a zda tato nerovnováha představuje nadměrnou nerovnováhu. Zabývá se původem nerovnováhy na pozadí převládajících hospodářských podmínek, včetně hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a odrazů vnitrostátních hospodářských politik. Přezkum analyzuje příslušný vývoj týkající se strategie Unie pro růst a zaměstnanost. Zohledňuje také závažnost hospodářského vývoje v Unii a v eurozóně jako celku. Zohledňuje zejména:

2a.  Hloubkový přezkum se zveřejňuje. Komise informuje o výsledcích hloubkového přezkumu Radu a Evropský parlament.

Článek 6

Preventivní opatření

1.  Pokud na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 tohoto nařízení dospěje Komise k závěru, že se členský stát potýká s nerovnováhou, informuje o tom příslušným způsobem Radu, euroskupinu a Evropský parlament . Rada může na základě doporučení Komise určit dotčenému členskému státu nezbytná doporučení v souladu s postupem stanoveným v čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU .

2.  Rada informuje o doporučení Evropský parlament. Doporučení Rady se zveřejní.

2a.  Doporučení Rady a Komise jsou plně v souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování EU a zohledňují článek 28 Listiny základních práv Evropské unie.

3.  Rada toto doporučení každoročně přezkoumává v kontextu evropského semestru a může je v případě potřeby v souladu s odstavcem 1 upravit .

Postup při nadměrné nerovnováze

Článek 7

Zahájení postupu při nadměrné nerovnováze

1.  Pokud Komise na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 dospěje k závěru, že se dotčený členský stát potýká s nadměrnou nerovnováhou, informuje o tom příslušným způsobem Radu, euroskupinu a Evropský parlament .

Komise o této skutečnosti informuje také příslušné evropské orgány dohledu a Evropskou radu pro systémová rizika, která přijme opatření, jež považuje za nezbytná.

2.  Rada může na základě doporučení Komise přijmout doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU obsahující prohlášení o existenci nadměrné nerovnováhy a doporučující dotčenému členskému státu, aby přijal nápravná opatření.

Uvedené doporučení specifikuje povahu nerovnováhy a její důsledky a určí soubor politických doporučení, kterými je třeba se řídit , a lhůtu, v níž musí dotčený členský stát předložit plán nápravných opatření. Rada může své doporučení zveřejnit, jak stanoví čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

Článek 8

Plán nápravných opatření

1.  Každý členský stát, u něhož je zahájen postup při nadměrné nerovnováze, předloží Radě a Komisi v souladu s článkem 7 a ve lhůtě stanovené v doporučení plán nápravných opatření založený na doporučení . Plán nápravných opatření stanoví specifická ▌politická opatření, která dotčený členský stát provedl či plánuje provést, a obsahuje harmonogram plánu pro jejich provedení. Plán nápravných opatření zohlední hospodářské a sociální dopady těchto politických opatření a bude v souladu s hlavními směry hospodářské politiky a hlavními zásadami politiky zaměstnanosti.

2.  Rada tento plán nápravných opatření na základě zprávy Komise do dvou měsíců od jeho předložení posoudí. Pokud je považován na základě doporučení Komise za dostačující, Rada jej schválí prostřednictvím doporučení, v němž uvede seznam požadovaných konkrétních opatření a lhůt pro jejich přijetí a stanoví harmonogram dohledu, přičemž náležitě zohlední komunikační kanály používané pro přenos informací a uzná, že mezi přijetím nápravných opatření a skutečným vyřešením nerovnováhy mohou být dlouhé prodlevy.

2a.  Budou-li přijatá opatření nebo opatření předpokládaná v plánu nápravných opatření či časový harmonogram pro jejich provádění považovány na základě doporučení Komise za nedostačující, přijme Rada doporučení určené danému členskému státu, aby předložil nový plán nápravných opatření, a to zpravidla do dvou měsíců. Nový plán nápravných opatření bude přezkoumán v souladu s postupem uvedeným v tomto odstavci.

3.  Plán nápravných opatření, zpráva Komise a doporučení Rady uvedené v odstavcích  2 a 2a se zveřejní.

Článek 9

Monitorování nápravných opatření

1.  Komise monitoruje provádění doporučení přijatého podle čl. 8 odst. 2 . Za tímto účelem členský stát podává Radě a Komisi v pravidelných intervalech zprávy v podobě zpráv o pokroku, jejichž četnost stanoví Rada v doporučení uvedeném v čl. 8 odst. 2 .

2.  Rada zprávy o pokroku členských států zveřejní.

3.  Komise může v dotčeném členském státě provádět posílené kontrolní mise za účelem monitorování provádění plánu nápravných opatření, a pokud se tyto mise týkají členských států, jejichž měnou je euro nebo které se podílejí na ERM II, vykonává tyto mise ve spolupráci s Evropskou centrální bankou. Z tohoto důvodu jsou do dialogu případně zapojeni i sociální partneři a další zúčastněné subjekty v daném členském státě.

4.  V případě výrazné relevantní změny hospodářské situace ▌může Rada na doporučení Komise změnit doporučení přijatá na základě čl. 8 odst. 2 v souladu s postupem stanoveným v tomtéž článku. Dotčený členský stát bude ve vhodných případech vyzván, aby předložil revidovaný plán nápravných opatření, který se posoudí v souladu s postupem stanoveným v článku 8.

Článek 10

Posouzení nápravných opatření

1.  Rada na základě zprávy Komise posoudí , zda dotčený členský stát přijal doporučená nápravná opatření v souladu s doporučením vydaným podle čl. 8 odst. 2 ▌.

2.  Zpráva Komise se zveřejní.

3.  Rada provede posouzení ve lhůtě, kterou ▌stanovila ve svých doporučeních přijatých v souladu s čl. 8 odst. 2 .

4.  V případě, že Rada dospěje k závěru, že členský stát doporučená nápravná opatření nepřijal, přijme na doporučení Komise rozhodnutí, v němž konstatuje jejich nesplnění a  ▌doporučení, jež stanoví nové lhůty k provedení nápravných opatření. V takovém případě je informována Evropská rada a závěry kontrolních misí uvedených v čl. 9 odst. 3 se zveřejní.

Doporučení Komise, v němž se konstatuje nesplnění, se považuje za Radou přijaté, pokud Rada do deseti dnů od jeho přijetí Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí. Dotčený členský stát může požádat o svolání zasedání Rady, na němž se bude o tomto rozhodnutí hlasovat.

V souladu s článkem 11e může Evropský parlament z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu vyzvat předsedu Rady, předsedu Komise a ve vhodných případech předsedu Euroskupiny, aby předstoupili před výbor za účelem diskuze o rozhodnutí, v němž se konstatuje nesplnění nápravných opatření.

5.  V případě, že se Rada na základě zprávy Komise domnívá , že členský stát doporučená nápravná opatření přijal, má se za to, že se postup při nadměrné nerovnováze realizuje, dočasně se upustí od přijímání dalších kroků a monitorování pokračuje v souladu s harmonogramem přijatým v doporučeních podle čl. 8 odst. 2 . Rada zveřejní důvody, které ji vedly k pozastavení postupu, a vezme přitom na vědomí nápravná politická opatření přijatá členským státem.

▌

Článek 11

Ukončení postupu při nadměrné nerovnováze

Rada zruší doporučení vydaná v souladu s články 7, 8 a 10 , jakmile ▌na základě doporučení Komise konstatuje, že členský stát již není postižen nadměrnou nerovnováhou popsanou v doporučení podle čl. 7 odst. 2 , a tuto skutečnost zveřejní.

Článek 11a

Hlasování v Radě

Při přijímání opatření uvedených v článcích 7 až 11 Rada nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotyčný členský stát.

Článek 11b

Kontrolní mise

1.  Komise zajišťuje nepřetržitý dialog s orgány členských států v souladu s cíli tohoto nařízení. Komise za tímto účelem provádí zejména mise za účelem posouzení skutečné hospodářské situace v členském státě a určení rizik či problémů při plnění cílů tohoto nařízení.

2.  Zvýšený dohled může být prováděn nad členskými státy, kterých se týká doporučení ohledně existence nadměrné nerovnováhy v souladu s čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení pro účely sledování na místě.

3.  Jestliže je dotčený členský stát členským státem, jehož měnou je euro nebo se podílí na ERM II, může Komise vyzvat představitele Evropské centrální banky, aby se účastnili kontrolních misí.

4.  Komise oznámí Radě výsledky mise uvedené v druhém odstavci a ve vhodných případech rozhodne o jejich zveřejnění.

5.  Při organizování kontrolních misí uvedených v druhém odstavci předá Komise dotčenému členskému státu prozatímní zjištění, aby se k nim mohl vyjádřit.

Článek 11c

Hospodářský dialog

1.  V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady, předsedu Komise a ve vhodných případech předsedu euroskupiny, aby předstoupili před výbor za účelem diskuze o:

2.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může poskytnout členským státům, kterých se týká doporučení nebo rozhodnutí Rady v souladu s čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 4 tohoto nařízení, možnost zúčastnit se výměny názorů.

3.   Komise a Rada pravidelně informují Evropský parlament a Radu o výsledcích uplatňování tohoto nařízení.

Článek 11d

Přezkum

1.  Komise zveřejní do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každé tři roky zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

3.  Zpráva bude předložena Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 11e

Zpráva

Komise poté každý rok zveřejňuje výroční zprávu o uplatňování tohoto nařízení, včetně aktualizace srovnávacího přehledu uvedené v článku 4, a předkládá ji Radě a Evropskému parlamentu v kontextu evropského semestru.

Závěrečná ustanovení

Článek 12

Vstup v platnost

Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 150, 20.5.2011,s. 1. (2) Úř. věst. C .. . (3) Úř. věst. L […], […], s. […].