(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament ,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2010)0375),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0178/2010),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 9. prosince 2010(1) ,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 28. ledna 2011(2) ,

–  s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0170/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 51. (2) Úř. věst. C 104, 2.4.2011, s. 62.

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 […] čl. 192 odst. 1 této smlouvy, [pozm. návrh 1]

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1) ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2) ,

v souladu s řádným legislativním postupem(3) ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí(4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(5) stanoví ucelený právní rámec pro povolování geneticky modifikovaných organismů (dále jen „GMO“), který se v celé šíři použije na GMO určené pro účely pěstování v Unii jako osivo nebo jiný množitelský materiál rostlin (dále jen „GMO určené k pěstování“).

(2)  Uvedené právní akty stanoví, že předtím, než jsou GMO určené k pěstování povoleny za účelem uvedení na trh Unie, mají projít individuálním hodnocením rizika při němž se v souladu s přílohou II směrnice 2001/18/ES zohlední přímé a nepřímé, okamžité a opožděné účinky, stejně jako kumulativní dlouhodobé účinky GMO na lidské zdraví a životní prostředí . Cílem tohoto postupu povolování je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele při současném zajištění řádného fungování vnitřního trhu. Na celém území Unie je třeba dosáhnout a zachovat jednotnou vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí. [pozm. návrh 2]

(2a)  Komise a členské státy by měly přednostně zajistit, aby byly provedeny závěry Rady pro životní prostředí, které byly přijaty dne 4. prosince 2008, a sice, aby byly řádně provedeny právní požadavky stanovené v příloze II směrnice 2001/18/ES týkající se hodnocení rizik GMO. Především by měl být důkladně posouzeny dlouhodobé účinky geneticky modifikovaných plodin na životní prostředí a jejich možné účinky na necílové organismy, řádně zohledněny charakteristiky přijímajícího prostředí a zeměpisných oblastí, v nichž mohou být geneticky modifikované plodiny pěstovány, a posouzeny možné důsledky pro životní prostředí vyvolané změnami v používání herbicidů v souvislosti s geneticky modifikovanými plodinami, které jsou vůči herbicidům odolné. Komise by měla zejména zajistit, aby byly přijaty pozměněné pokyny k hodnocení rizik GMO. Tyto pokyny by neměly být založeny pouze na zásadě věcné ekvivalence nebo na koncepci srovnávacího posouzení bezpečnosti GMO a měly by umožnit jednoznačné určení přímých a nepřímých dlouhodobých účinků, jakož i otázek, které dosud nejsou z vědeckého hlediska vyjasněny. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) a členské státy by se měly zasadit o vytvoření rozsáhlé sítě vědeckých organizací, v níž by byly zastoupeny všechny disciplíny včetně ekologických, a měly by spolupracovat ve snaze zjišťovat již v rané fázi potenciální rozdíly ve vědeckých názorech s cílem vyřešit či objasnit sporné vědecké otázky. Komise a členské státy by měly zajistit, aby byly k dispozici zdroje nezbytné k provádění nezávislého výzkumu potenciálních rizik vyvolaných záměrným uvolněním GMO nebo jejich uvedením na trh a aby prosazování práv duševního vlastnictví nebránilo nezávislým vědeckým pracovníkům v přístupu k veškerému relevantnímu materiálu. [pozm. návrh 44]

(2b)  V rámci tohoto nařízení a při jeho provádění je třeba zohlednit zásadu předběžné opatrnosti. [pozm. návrh 46]

(3)  Kromě povolení pro uvedení na trh musí geneticky modifikované odrůdy splňovat také požadavky právních předpisů Unie týkajících se uvádění osiva a množitelského materiálu rostlin na trh, které stanoví zejména směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh(6) , směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh(7) , směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh(8) , směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh(9) , směrnice Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh(10) , směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin(11) , směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh(12) , směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh(13) , směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh(14) , směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh(15) , a směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce(16) . Směrnice 2002/53/ES a 2002/55/ES obsahují ustanovení, která členským státům umožňují za určitých přesně definovaných podmínek zakázat používání určité odrůdy na celém jejich území nebo na jeho části, nebo stanovit přiměřené podmínky pro pěstování odrůdy.

(4)  Jakmile byl GMO v souladu s právním rámcem Unie pro GMO povolen pro účely pěstování a splňuje, pokud jde o odrůdu, jež má být uvedena na trh, požadavky právních předpisů Unie týkajících se uvádění osiva a množitelského materiálu rostlin na trh, nesmí členské státy zakázat nebo omezit jejich volný oběh na svém území ani mu bránit, s výjimkou podmínek stanovených v právních předpisech Unie.

(4a)  Vzhledem k významu vědeckých důkazů při rozhodování o zákazu či povolení GMO by měly EFSA a členské státy shromažďovat a každoročně zveřejňovat výsledky výzkumu rizika či důkazů případné přítomnosti, kontaminace nebo nebezpečnosti GMO pro životní prostředí nebo lidské zdraví, a to případ od případu. Z důvodu vysokých nákladů na odborné konzultace by měly členské státy prosazovat spolupráci mezi výzkumnými institucemi a národními akademiemi. [pozm. návrh 4]

(5)  Zkušenosti ukazují, že pěstování GMO je otázka, kterou důkladněji řeší členské státy, buď na ústřední, nebo na regionální a místní úrovni. Na rozdíl od otázek týkajících se Otázky týkající se uvádění GMO na trh a jejich dovozu jež by měly být i nadále regulovány na úrovni Unie, aby zůstal zachován vnitřní trh. bylo Pěstování uznáno za záležitost, která by mohlo v určitých případech vyžadovat větší flexibilitu, neboť má zásadní místní, nebo regionální či územní rozměr a současně zvláštní význam pro sebeurčení členských států . Tato flexibilita by neměla nepříznivě ovlivňovat postup povolování Unie. Jednotná posouzení rizik pro zdraví a životní prostředí by však nemusela postihovat veškeré možné dopady pěstování GMO v různých regionech a místních ekosystémech. V souladu s čl. 2 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) by tedy členské státy měly být oprávněny přijímat pravidla právně závazné předpisy týkající se účinného pěstování GMO na svém území poté, co tyto GMO byly povoleny za účelem uvedení na trh Unie v souladu s právními předpisy. [pozm. návrh 5]

(6)  V této souvislosti se jeví vhodné udělit členským státům v souladu se zásadou subsidiarity větší volnost flexibilitu při rozhodování o tom, zda chtějí na svém území pěstovat geneticky modifikované plodiny, či nikoli, aniž by se změnil systém Unie pro povolování GMO a nezávisle na opatřeních, která členské státy smějí musí přijmout při použití článku 26a směrnice 2001/18/ES k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v jiných produktech na svém území a v oblastech hraničících se sousedními členskými státy . [pozm. návrh 6]

(7)  Členské státy by proto měly být oprávněny přijímat případ od případu opatření, kterými se omezuje nebo zakazuje pěstování všech nebo některých GMO, některých skupin GMO či všech GMO na celém jejich území nebo jeho části, a měnit uvedená opatření, jak považují za vhodné, ve všech fázích povolování, obnovování povolení nebo stažení dotčených GMO z trhu. To by se mělo použít Pěstování je úzce spjato s využitím půdy a s ochranou fauny a flóry, což jsou oblasti, v nichž mají členské státy rozsáhlé pravomoci. Členské státy by měly mít možnost přijímat taková opatření i v případě na geneticky modifikované odrůdy modifikovaných odrůd osiva a množitelského materiálu rostlin, které jsou uváděny na trh v souladu s příslušnými právními předpisy týkajícími se uvádění osiva a množitelského materiálu rostlin na trh, a zejména v souladu se směrnicemi 2002/53/ES a 2002/55/ES. Jakákoli taková opatření by se měla týkat pouze pěstování GMO, a nikoli volného oběhu a dovozu geneticky modifikovaného osiva a rozmnožovacího materiálu rostlin a produktů s jejich obsahem, jakož i produktů jejich sklizně. Zároveň by jimi nemělo být dotčeno pěstování geneticky nemodifikovaných odrůd osiva a rozmnožovacího materiálu rostlin, v nichž se nacházejí náhodné nebo technicky nevyhnutelné stopy GMO povolených v EU. Uvedená opatření by měla poskytovat všem dotčeným subjektům, včetně pěstitelů, dostatečnou dobu na přizpůsobení se. [pozm. návrh 7]

(8)  V souladu s právním rámcem pro povolování GMO nemůže členský stát upravovat úroveň ochrany lidského zdraví nebo zdraví zvířat a životního prostředí, která byla stanovena na úrovni Unie, odlišně. Tato zásada musí být vždy dodržována. Členské státy však mohou přijmout opatření, kterými se omezuje nebo zakazuje pěstování některých GMO nebo některých skupin GMO nebo všech GMO na celém jejich území nebo jeho části, ve veřejném zájmu. a na základě jiných důvodů, než jsou důvody, na něž se vztahuje harmonizovaný soubor pravidel EU, který již stanoví postupy pro zohlednění rizik, jež mohou GMO určené k pěstování představovat pro zdraví a životní prostředí. Tato opatření mohou být založena na důvodech souvisejících s environmentálními či jinými legitimními faktory, jako jsou sociální a hospodářské dopady, jež by mohly být způsobeny záměrným uvolněním GMO nebo jejich uvedením na trh, pokud tyto faktory nebyly zohledněny v rámci harmonizovaného postupu podle části C směrnice 2001/18/ES nebo pokud stále panuje nejistota ve vědeckých názorech. Tato opatření by měla být náležitě podložena na vědeckém základě nebo založena na důvodech souvisejících s řízením rizik či jinými legitimními faktory, jež by mohly být způsobeny záměrným uvolněním GMO nebo jejich uvedením na trh. Kromě toho by uvedená opatření měla být přiměřená a v souladu se Smlouvami, zejména pokud jde o zásadu nediskriminace mezi tuzemskými a dovezenými výrobky a o články 34 a 36 Smlouvy o fungování EU. a rovněž s příslušnými mezinárodními závazky Unie, zejména vůči Světové obchodní organizaci. [pozm. návrh 8, 40]

(8a)   Omezení či zákazy pěstování GMO vydané některým členským státem by neměly bránit či omezit používání povolených GMO ostatními členskými státy, jsou-li přijata účinná opatření, která zamezí přeshraniční kontaminaci. [pozm. návrh 9]

(8b)  Členským státům by mělo být umožněno založit opatření omezující nebo zakazující pěstování GMO na řádně podložených důvodech souvisejících s dopady na životní prostředí v dané lokalitě či regionu, které by mohly být způsobeny záměrným uvolněním GMO nebo jejich uvedením na trh, vedle dopadů na životní prostředí posuzovaných v rámci vědeckého hodnocení dopadů na životní prostředí provedeného podle části C této směrnice 2001/18/ES, či na důvodech souvisejících s řízením rizik. Mezi tyto důvody lze zařadit prevenci vzniku rezistence plevele a škůdců vůči pesticidům; invazivnost či životnost geneticky modifikované odrůdy nebo možnost jejího zkřížení s tuzemskými kulturními či planě rostoucími rostlinami; předcházení nepříznivým účinkům na životní prostředí dané oblasti způsobeným změnami v zemědělských postupech spojených s pěstováním GMO; zachování a rozvoj zemědělských postupů, které umožňují lépe skloubit produkci s udržitelností ekosystémů; zachování biologické rozmanitosti v dané oblasti, včetně určitých přírodních stanovišť a ekosystémů, či určitých rysů přírodního a krajinného rázu; neexistenci nebo nedostatek odpovídajících údajů o možných nepříznivých účincích uvolňování GMO na životní prostředí dané lokality či regionu členského státu nebo na jeho biologickou rozmanitost. Členské státy by měly být rovněž oprávněny založit taková opatření na důvodech souvisejících se sociálními a hospodářskými dopady. Mezi tyto důvody lze zařadit neproveditelnost či vysokou nákladnost opatření pro zajištění koexistence či nemožnost tato opatření provést z důvodu zvláštních zeměpisných podmínek, jaké jsou například na malých ostrovech nebo v horských oblastech; nutnost zachovat rozmanitost zemědělské produkce; nutnost zajistit čistotu osiva. Členské státy by měly být rovněž oprávněny založit taková opatření na jiných důvodech, které se mohou týkat využívání půdy, územního plánování či jiných legitimních faktorů. [pozm. návrh 47]

(9)  V souladu se zásadou subsidiarity není účelem tohoto nařízení harmonizovat podmínky pěstování v členských státech, ale poskytnout členským státům flexibilitu , aby mohly k zákazu omezit nebo zakázat pěstování GMO na svém území použít jiné důvody, než je vědecké hodnocení rizik pro zdraví a životní prostředí . z důvodů souvisejících s environmentálními či jinými legitimními faktory, jako jsou sociální a hospodářské dopady, jež by mohly být způsobeny záměrným uvolněním GMO či jejich uvedením na trh, pokud tyto faktory nebyly zohledněny v rámci harmonizovaného postupu podle části C směrnice 2001/18/ES nebo pokud stále panuje nejistota ve vědeckých názorech . Jeden z účelů směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti(17) , a to umožnit Komisi zvážit přijetí závazných právních předpisů na úrovni Unie, by nebyl naplněn systematickým oznamováním opatření členských států podle uvedené směrnice. Kromě toho, vzhledem k tomu, že členské státy nemohou v souladu s tímto nařízením přijmout opatření omezující nebo zakazující uvádění GMO na trh, a proto toto nařízení nemění podmínky uvádění GMO povolených podle stávajících právních předpisů na trh, nejeví se postup oznamování stanovený směrnicí 98/34/ES Komisi jako ten nejvhodnější kanál pro poskytování informací. Proto by se odchylně od výše uvedeného neměla použít směrnice 98/34/ES. Jednodušší systém oznamování vnitrostátních opatření před jejich přijetím se jeví jako vhodnější nástroj k zajištění toho, aby byla Komise o těchto opatřeních informována. Opatření, která členské státy hodlají přijmout, by proto měla být spolu s jejich odůvodněním sdělena pro informaci Komisi a ostatním členským státům nejpozději jeden měsíc před jejich přijetím. [pozm. návrh 10]

(9a)   Omezení či zákazy pěstování GMO vydané členskými státy by neměly bránit provádění biotechnologického výzkumu, jsou-li při něm dodržována veškerá nezbytná bezpečnostní opatření. [pozm. návrh 11]

(10)  Ustanovení čl. 7 odst. 8 a čl. 19 odst. 8 nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že odkazy učiněné v částech A a D směrnice 2001/18/ES na GMO povolené podle části C uvedené směrnice se považují za odkazy vztahující se rovněž na GMO povolené podle nařízení (ES) č. 1829/2003. Proto by se opatření přijatá členskými státy podle tohoto nařízení měla vztahovat rovněž na GMO povolené podle nařízení (ES) č. 1829/2003.

(11)  Směrnice 2001/18/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna směrnice 2001/18/ES

Směrnice 2001/18/ES se mění takto:

(1)   Článek 22 se nahrazuje tímto: "

Článek 22

Volný oběh

Aniž je dotčen článek 23 nebo článek 26b, nesmějí členské státy zakázat či omezit uvádění na trh geneticky modifikovaných organismů nebo produktů s jejich obsahem, které vyhovují požadavkům této směrnice, ani tomu nijak bránit.

[pozm. návrh 12]

(2)   V článku 25 se vkládá nový odstavec, který zní:

5a.   Aniž je dotčena ochrana práv duševního vlastnictví, nesmí být omezen přístup k materiálu potřebnému k provádění nezávislého výzkumu potenciálních rizik způsobených záměrným uvolněním GMO nebo jejich uvedením na trh, jako je například osivo, nebo v něm bráněno.

[pozm. návrh 13]

(3)   V článku 26a se odstavec 1 nahrazuje tímto:

1.  Členské státy přijmou vhodná opatření k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v jiných produktech na svém území a v oblastech hraničících se sousedními členskými státy.

[pozm. návrh 14]

(4)  Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 26b

Pěstování

Členské státy mohou po přezkoumání každého jednotlivého případu přijmout opatření k omezení nebo zákazu pěstování některých GMO nebo některých skupin GMO definovaných na základě určité plodiny nebo znaku či všech GMO povolených v souladu s částí C této směrnice nebo s nařízením (ES) č. 1829/2003, které sestávají z geneticky modifikovaných odrůd uváděných na trh v souladu s příslušnými právními předpisy Unie týkajícími se uvádění osiva a množitelského materiálu rostlin na trh, na celém jejich území nebo jeho části, pokud: [pozm. návrh 40]

Za stejných podmínek mohou regiony v rámci členských států rovněž přijmout opatření omezující či zakazující pěstování GMO na jejich území. [pozm. návrh 51]

Členské státy zveřejní taková opatření pro všechny dotčené subjekty, včetně pěstitelů, alespoň šest měsíců před začátkem vegetačního období. Pokud je dotyčný GMO povolen méně než šest měsíců před začátkem vegetačního období, zveřejní členské státy tato opatření neprodleně po jejich přijetí. [pozm. návrh 43]

Členské státy přijímají tato opatření nejvýše na dobu pěti let a při obnově povolení GMO je přezkoumají. [pozm. návrh 22]

Odchylně od směrnice 98/34/ES členské státy, které hodlají přijmout odůvodněná opatření podle tohoto článku, sdělí tato opatření pro informaci ostatním členským státům a Komisi nepozději jeden měsíc před jejich přijetím.

[pozm. návrh 23]

(5)   Vkládá se nový článek, který zní: "

Článek 26c

Požadavky na odpovědnost

Členské státy stanoví všeobecný povinný systém finanční odpovědnosti a finančních záruk, například formou pojištění, který se bude vztahovat na všechny subjekty, a který zajistí, aby za nezamýšlené účinky nebo škody, které by mohly vzniknout v důsledku záměrného uvolnění GMO nebo jejich uvedení na trh, platil znečišťovatel.

[pozm. návrh 24]

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost […] dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . [pozm. návrh 26]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech  členských státech.

V ....dne ….

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 51. (2) Úř. věst. C 104, 2.4.2011, s. 62. (3) Postoj Evropského Parlamentu ze dne 5. července 2011. (4) Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1. (5) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1. (6) Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2298. (7) Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2309. (8) Úř. věst. L 93, 17.4.1968, s. 15. (9) Úř. věst. L 226, 13.8.1998, s. 16. (10) Úř. věst. L 11, 15.1.2000, s. 17. (11) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1. (12) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 12. (13) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33. (14) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 60. (15) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74. (16) Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 8. (17) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.