Evropský parlament ,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která je do Smluv začleněna na základě článku 6 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 26 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že „vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smluv“,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 3 SEU, který Unii ukládá, aby usilovala „o vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku, s vysokým stupněm ochrany a zlepšování kvality životního prostředí“,

–  s ohledem na článek 9 SFEU, který stanoví, že „při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví“,

–  s ohledem na článek 11 SFEU, který stanoví, že „požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Unie, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje“,

–  s ohledem na článek 12 SFEU, který stanoví, že „požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele budou brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie“,

–  s ohledem na článek 14 SFEU a protokol č. 26 k této smlouvě o službách obecného (hospodářského) zájmu,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropské radě nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 6. července 2011 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, kterým se mění nařízení (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a ruší směrnice 87/250/EHS, 90/496/EHS, 1999/10/ES, 2000/13/ES, 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení (ES) č. 608/2004(1) ,

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 23. června 2011 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů(2) ,

–  s ohledem na výroční zprávu sítě evropských spotřebitelských center za rok 2010, Úřad pro úřední tisky Evropské unie, 2011,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 7. dubna 2011 nazvaný „Posílení pravomocí spotřebitelů EU“ (SEK(2011)0469),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2011 s názvem „Spotřebitelé na jednotném trhu jako doma“, 5. vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských podmínkách (SEK(2011)0299),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. října 2010 s názvem „Jak dosáhnout toho, aby trhy fungovaly ku prospěchu spotřebitelů“, 4. vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích (SEK(2010)1257),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení ohledně vhodných opatření a iniciativ (přezkum v polovině období)(3) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod(4) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o účinnějším a spravedlivějším maloobchodním trhu(5) ,

–  s ohledem na zprávu profesora Maria Montiho pro Komisi ze dne 9. května 2010 o revitalizaci jednotného trhu nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany(6) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o ochraně spotřebitele(7) ,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 2. července 2009, kterou předložila Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“) (KOM(2009)0336),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přeshraničním elektronickém obchodu mezi podniky a spotřebiteli v EU (KOM(2009)0557),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. července 2009 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o harmonizované metodice pro klasifikaci a hlášení stížností a dotazů spotřebitelů (KOM(2009)0346) a na doprovodný návrh doporučení Komise (SEK(2009)0949),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2009 o vymáhání spotřebitelského acquis (KOM(2009)0330),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 29. června 2009 o opatřeních ke zlepšení fungování jednotného trhu(8) a na doporučení Komise ze dne 12. července 2004 k provádění směrnic, které se týkají vnitřního trhu, ve vnitrostátním právu(9) ,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (směrnice o bezpečnosti hraček)(10) ,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, jehož cílem je stanovit celkový rámec pro pravidla a zásady týkající se akreditace a dozoru nad trhem(11) ,

–  s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru nazvané „Strategie spotřebitelské politiky EU 2007–2013 – Posílit postavení spotřebitelů, zvýšit jejich blahobyt a účinně je chránit“ (KOM(2007)0099) a na usnesení Parlamentu ze dne 20. května 2008 o strategii spotřebitelské politiky EU 2007–2013(12) ,

–  s ohledem na zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru, specializované sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, nazvanou „Překážky na evropském jednotném trhu 2008“(13) ,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“)(14) ,

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 12. prosince 2006 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele (2007–2013)(15) ,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách)(16) ,

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(17) ,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A7-0369/2011),

A.  vzhledem k tomu, že občané EU mají jako spotřebitelé klíčový význam pro plnění cílů strategie Evropa 2020 – inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění – neboť výdaje spotřebitelů vytváří více než polovinu HDP Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že podle indexu míry materiální deprivace hrozí 16,3 % obyvatel EU chudoba, přičemž u žen se tento podíl zvyšuje na 17,1 %;

C.  vzhledem k tomu, že podle zvláštního průzkumu Eurobarometru č. 342 z dubna 2011 věnovaného problematice posílení práv spotřebitele se cítí velká většina spotřebitelů jistě a informovaně, avšak současně značná část z nich se dostatečně v základních právních předpisech týkajících se spotřebitelů neorientuje;

D.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé netvoří stejnorodou skupinu, neboť mezi nimi existují výrazné rozdíly, pokud jde o spotřebitelské dovednosti, znalosti právních předpisů, asertivitu a odhodlání usilovat o nápravu;

E.  vzhledem k tomu, že podle zvláštního průzkumu Eurobarometru č. 342 z dubna 2011 o posílení práv spotřebitele tráví ženy nakupováním více času než muži (v běžném týdnu 3,7 h u žen oproti 2,8 h u mužů),

F.  vzhledem k tomu, že podle 5. vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských podmínkách z března 2011 jsou podmínky spotřebitelů v EU stále velmi rozdílné;

G.   vzhledem k nespokojenosti spotřebitelů s fungováním finančních služeb, která je způsobena mimo jiné špatným poradenstvím a tím, že podle hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích nezná většina spotřebitelů svá práva v oblasti finančních služeb a 98 % z nich si nedokáže vybrat nejvhodnější způsob investování, přičemž odhadované náklady odpovídají 0,4 % HDP Evropské unie;

H.  vzhledem k tomu, že zveřejňování informací je nezbytné a důležité ve všech odvětvích finančních služeb poskytovaných spotřebitelům, nicméně tato strategie musí zohledňovat skutečnost, že zveřejňování informací samo o sobě nestačí pro zajištění konkurenceschopných trhů, na kterých se spotřebitelé mohou rozhodovat ve svém nejlepším zájmu; vzhledem k tomu, že má-li být zveřejňování informací účinnější, je důležité, aby tyto informace byly poskytovány v úředních jazycích EU a v úředních jazycích jednotlivých regionů;

I.   vzhledem k tomu, že je třeba zvlášť chránit některé skupiny osob, které jsou výrazněji ohroženy vzhledem ke své nedostatečné mentální, tělesné nebo duševní způsobilosti, věku či důvěřivosti (např. děti, mladiství a senioři) nebo z důvodu své sociální a finanční situace (např. osoby s nadměrným zadlužením);

J.   vzhledem k tomu, že si EU stanovila cíle v oblasti snižování emisí CO2 a vyzvala k udržitelnějším způsobům spotřeby;

K.   vzhledem k tomu, že řádně fungující vnitřní trh by měl spotřebitelům nabízet širší výběr vysoce kvalitních produktů a služeb za konkurenční ceny a současně vysokou úroveň ochrany spotřebitele a životního prostředí;

L.  vzhledem k tomu, že růst vnitřního trhu nesmí mít nepříznivý dopad na ochranu spotřebitele a musí zaručovat volný pohyb zboží, přičemž dostatečnou pozornost je nutno věnovat ochraně pracovníků;

M.   vzhledem k k tomu, že informovaní spotřebitelé se silnějším postavením mohou snáze posoudit nejvýhodnější ceny, podmínky prodeje a kvalitu, a jsou tudíž hnací silou hospodářské soutěže a a inovací;

N.   vzhledem k tomu, že plně integrovaný vnitřní trh by evropským spotřebitelům přinesl mnohonásobné výhody, jako jsou nižší ceny a větší nabídka zboží a služeb;

O.   vzhledem k tomu, že podle hodnotící zprávy o spotřebitelských podmínkách z března 2011 vykazují maloobchodníci nedostatečné znalosti o základních právech spotřebitelů v EU, což je situace, která může jednak poškozovat spotřebitele a jednak ovlivňovat ochotu maloobchodníků k přeshraničnímu obchodování;

P.  vzhledem k tomu, že všechny zúčastněné strany (včetně Komise, vnitrostátních donucovacích orgánů, spotřebitelských organizací a soukromého sektoru) musí vynaložit více úsilí k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele a k posílení jeho postaveníinformovanosti, neboť účinnost dohledu nad veřejným trhem a vymáhání práva jsou klíčové faktory pro zajištění toho, aby se nelegální a nebezpečné výrobky nedostaly na evropský trh nebo aby z něj byly odstraněny;

Q.   vzhledem k současnému hospodářskému útlumu, kdy jsou rozhodnutí spotřebitelů ovlivňována krizí a nabývá na významu rázné a důsledné vymáhání práva;

R.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty musí přispívat k efektivnějšímu provádění a vymáhání práva v oblasti ochrany spotřebitele tím, že budou nadále navzájem úzce spolupracovat;

S.   vzhledem k tomu, že by Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty měly chránit zdraví a blahobyt občanů EU;

Hlavní cíle

1.  vítá iniciativu Komise zavést program pro spotřebitele a zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise navrhla aktivní politiku pro stanovení inteligentní regulace s cílem dosáhnout uceleného právního rámce; dále vyzývá k tomu, aby všechna budoucí opatření v oblasti spotřebitelské politiky vycházela z celostního přístupu a stavěla spotřebitele do centra pozornosti jednotného trhu;

2.   zdůrazňuje, že by politické priority měly mít vazbu na statistiky hodnotících zpráv týkajících se spotřebitelské problematiky a měly by z nich vycházet; vyzývá Komisi, aby ve své strategii spotřebitelské politiky zohlednila nedávno zveřejněný žebříček dvaceti největších výhrad občanů a podniků, pokud jde o jednotný trh;

3.   vítá návrhy Komise na přezkoumání spotřebitelské politiky a její legislativní strategie představené v jejím pracovním programu na rok 2012, který zahrnuje podněty všech příslušných útvarů Komise; upozorňuje zejména na to, že je třeba zaručit, aby se spotřebitelům v celé EU dostalo plné ochrany stanovené klíčovými právními předpisy, jako jsou směrnice o nekalých obchodních praktikách a o spotřebitelském úvěru;

4.  vítá strategický přístup k ochraně spotřebitelů vycházející ze zkušeností získaných v souvislosti se strategií na období 2007–2013; zdůrazňuje potřebu větší provázanosti mezi spotřebitelskou politikou a sociálními a environmentálními cíli v rámci strategie Evropa 2020;

5.  zdůrazňuje, že je třeba řádně uplatňovat stávající právní předpisy (zejména nejnovější směrnici o právech spotřebitelů) a vymáhat jejich dodržování a současně poskytovat adekvátní informace o právech a povinnostech obou stran; kromě toho zdůrazňuje, že v návaznosti na přijetí směrnice o právech spotřebitelů a v souvislosti s novými plánovanými iniciativami je třeba přezkoumat stávající acquis ;

6.   zdůrazňuje, že při provádění politik v oblasti ochrany spotřebitelů je nutné postupovat konsistentně, a navrhuje v této souvislosti, aby se znovu otevřela diskuse o způsobu, jakým se tato oblast rozděluje v rámci Komise;

7.  vyzývá Komisi, aby zajistila lepší koordinaci mezi svými politikami, které mají dopad na spotřebitele;

8.  vyzývá Komisi a členské státy k posílení mezinárodní spolupráce i k výměně informací týkajících se ochrany spotřebitelů se státy, které nejsou členy EU;

9.  poukazuje na to, že program pro spotřebitele čeká řada výzev, včetně posílenízvýšení informovanosti spotřebitelů, omezení nerovností, podpory udržitelné spotřeby, omezení kontaktu spotřebitelů s s nebezpečnými výrobky a a ochrany spotřebitelů, zejména dětí, před přímou klamavou reklamou; vyzývá tvůrce politik, aby provedli hloubkovou revizi způsobů tvorby inteligentnějších politik, které bez dalšího zatížení firem poskytnou spotřebitelům potřebné a a skutečně užitečné informace;

10.  vyzývá Komisi, aby zajistila zvláštní ochranu skupinám spotřebitelů, kteří jsou výrazněji ohroženi vzhledem ke své nedostatečné mentální, tělesné nebo duševní způsobilosti, věku či důvěřivosti nebo z důvodu své sociální a finanční situace; podporuje práci Komise v oblasti behaviorální ekonomie, kterou považuje za klíčovou, mají-li být opatření pro ochranu spotřebitelů v praxi účinná;

11.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zdokonalila kritéria a ustanovení týkající se provádění posouzení dopadu a aby případně přezkoumala právní předpisy EU, které mají dopad na spotřebitelskou politiku, a aby stanovila osvědčené postupy, na jejichž základě budou moci členské státy správně uplatňovat stávající právní předpisy;

Posílení spotřebitelů

12.  poukazuje na značný nárůst elektronického obchodování, které je nyní pro spotřebitele velmi důležité, uvážíme-li, že 40 % občanů EU nakupuje on-line; zdůrazňuje, že je třeba posílit důvěru spotřebitelů a maloobchodníků zejména v přeshraniční nákup a obchodování přes internet, a to tím, že jim budou na internetu zaručena jejich práva a povinnosti;

13.   je nespokojen s velkým rozdílem mezi objemem nakupování on-line v rámci téže země a objemem přeshraničního nakupování přes internet; poukazuje na to, že podle hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích 44 % spotřebitelů uvedlo, že je od koupě výrobků z jiných členských států odradila nejistota ohledně jejich práv a že pozdní dodání či nedodání zboží a podvody jsou hlavními faktory, které jsou na překážku přeshraničnímu nakupování; vyzývá tudíž, aby strategie spotřebitelské politiky EU podporovala růst a inovace v odvětví maloobchodu, a zejména dokončení jednotného digitálního trhu, s cílem usnadnit spotřebitelům v EU přeshraniční nákup;

14.   připomíná, že důvěra spotřebitelů je hnací silou hospodářství, ať už jde o vnitrostátní či přeshraniční obchod, s využitím, či bez využití internetu;

15.  zdůrazňuje, že je třeba informovat spotřebitele o jejich právech a povinnostech a zajistit, aby jejich práva byla důsledně dodržována při obchodování přes internet, jakož i práva duševního vlastnictví, a aby současně byla zajištěna i ochrana osobních údajů a soukromí;

16.   zdůrazňuje, že osobní údaje spotřebitelů, například databáze obsahující profily spotřebitelů používané pro účely cílené inzerce, mají značnou hospodářskou hodnotu; poukazuje na to, že spotřebitelé si hodnotu údajů, které společnostem dobrovolně poskytují, většinou neuvědomují; žádá Komisi, aby zajistila dostatečnou úroveň konkurence na trhu internetové reklamy a vyhledávačů a aby v souladu se stávajícími právními opatřeními o ochraně údajů monitorovala způsob, jakým jsou tyto údaje využívány příslušnými firmami;

17.  zdůrazňuje, že je třeba spotřebitelům a a obchodníkům poskytovat transparentnějšívíce transparentní a srovnatelné informace, čehož lze dosáhnout např. uváděním jednotkové ceny a internetových stránek s přesným a transparentním porovnáním cen, jakož i i smysluplným a účinným označováním produktů;

18.   zdůrazňuje význam označování výrobků a žádá v tomto ohledu Komisi, aby zohlednila stále častější požadavky spotřebitelů, například v souvislosti se spravedlivým obchodem, uhlíkovou stopou, možnostmi a druhy recyklace a označováním původu;

19.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit univerzální přístup k rychlé širokopásmové a telekomunikační síti a široký přístup ke zboží a službám poskytovaným přes internet, odstranit distribuční omezení a zeměpisnou roztříštěnost a rozvíjet služby elektronického platebního styku;

20.   vyzdvihuje skutečnost, že v programu pro spotřebitele je důležité zdůraznit význam trhu s obsahem pro digitální produkty, například elektronické knihy;

21.  zdůrazňuje, že je třeba posílit postavení spotřebitelů tím, že jim budou poskytovány užitečné, cílené a srozumitelné informace; trvá na tom, že EU a vnitrostátní orgány na jedné straně a organizace spotřebitelů a společnosti na straně druhé musí intenzivněji usilovat o lepší vzdělávání spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby navrhla takovou právní úpravu jednotného trhu, která bude vstřícná ke spotřebitelům, s cílem zajistit, aby byly plně zohledňovány jejich zájmy při fungování jednotného trhu;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spotřebitelským organizacím ve všech členských státech zajistily náležitou podporu a budování kapacit v zájmu posílení jejich úlohy a zdrojů, čímž se zlepší postavení spotřebitelů;

23.   zdůrazňuje, že je třeba začít s výchovou spotřebitelů od co nejranějšího věku, aby chápali a využívali informace uváděné na výrobcích; žádá Komisi, aby zajistila lepší identifikovatelnost a intuitivní charakter evropských log, která v současnosti stále ještě nerozpoznává uspokojivý počet spotřebitelů (zejména loga pro označení shody CE, evropské ekoznačky, Möbiovy pásky pro označení recyklace a škodlivosti);

24.   vyzývá Komisi, aby ve všech členských státech zahájila informační kampaně o účelu a významu evropského označení CE, v jejichž rámci spotřebitelům vyjasní, co toto označení představuje (a co nikoli), a poskytne jim úplnější informace, a zároveň aby se zasadila o zvýšení povědomí o bezpečnosti výrobků v odborných kruzích;

25.   je přesvědčen o tom, že by občanská společnost měla společně se organizacemi spotřebitelů a podniky dále prosazovat inovativní řešení pro šíření informací o jednotném trhu, jež občanům umožní plně využívat stávající příležitosti; zdůrazňuje významnou úlohu občanské společnosti při pomáhání malým a středním podnikům a spotřebitelům, zejména těm nejzranitelnějším, jako jsou například mladí lidé nebo lidé bez přístupu k internetu, aby překonali existující jazykové, technické a administrativní překážky a omezení v členských státech;

26.   lituje, že změna poskytovatele služeb nebo tarifu je v určitých odvětvích stále obtížně proveditelná, což omezuje svobodnou volbu spotřebitelů a narušuje hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby se touto otázkou důkladněji zabývala s cílem zajistit, aby spotřebitelé mohli využívat všechny výhody jednotného trhu;

27.   vyzývá Komisi, aby prozkoumala zbývající překážky, které spotřebitelům brání ve změně banky, a aby zvážila způsoby jejich odstranění, jako je vytvoření celoevropského systému přenositelnosti čísla bankovního účtu na úrovni EU;

28.   konstatuje, že pro spotřebitele s přístupem k bankovním účtům je důležité, aby bankovní poplatky byly transparentní, transakce rychlejší a postupy pro přesun bankovních účtů snazší;

29.   bere na vědomí, že přibližně 30 milionů občanů EU nemá přístup k základním bankovním službám, a vyzývá Komisi, aby v souladu se svým prohlášením obsaženým v Aktu o jednotném trhu a v pracovním programu Komise na rok 2011 předložila příslušný návrh;

Ochrana spotřebitelů a bezpečnost výrobků

30.  zdůrazňuje, že je nutné koncipovat spotřebitelské politiky tak, aby zohledňovaly specifické rysy zranitelných skupin spotřebitelů;

31.  požaduje vytvoření přímých vazeb mezi strategií a programem pro politiku v oblasti hospodářské soutěže a přijetí jednotných kroků pro dosažení tohoto cíle, aby spotřebitelé mohli využívat služeb, které lépe uspokojují jejich potřeby a jsou poskytovány za lepších podmínek;

32.  zdůrazňuje, že v EU je naléhavě nutné zvýšit všeobecnou úroveň bezpečnosti spotřebního zboží, zejména v rámci nadcházející revize směrnice o obecné bezpečnosti výrobků; vyzývá Komisi, aby se ve spolupráci s příslušnými agenturami EU hlouběji zabývala dopadem chemických látek na zdraví spotřebitelů, problémem odolnosti vůči antibiotikům a nanotechnologiemi a aby přitom vycházela z platných právních předpisů EU upravujících tyto oblasti;

33.  zdůrazňuje rovněž, že je třeba zpřísnit bezpečnostní normy pro hračky, a naléhá na členské státy, aby urychleně provedly a plně uplatňovaly novou směrnici o bezpečnosti hraček;

34.   vyzývá Komisi, aby vypracovala společný systém hodnocení a označování – jak je uvedeno v usnesení Parlamentu o jednotném trhu pro podniky a růst – založený na celém životním cyklu výrobků zejména s cílem zjednodušit a harmonizovat jednotlivé systémy, odstranit náklady podniků a spotřebitelů spojené s roztříštěním a zabránit klamavé reklamě;

35.   vyzývá k zajištění lepších záruk pro bezpečnost výrobků, především v rámci elektronického obchodování na vnitřním trhu;

36.   žádá o posílení a zefektivnění systému výměny informací RAPEX a o zvýšení jeho transparentnosti vůči spotřebitelům s cílem zajistit lepší celkovou informovanost o rizicích spojených s určitým spotřebním zbožím a umožnit společnostem a celním orgánům rychle přijímat odpovídající opatření;

37.   v tomto ohledu upozorňuje na význam transparentních a spolehlivých trhů, zlepšení odborných norem a předcházení střetů zájmů při poskytování finančních služeb spotřebitelům a na zásadní úlohu finančního vzdělávání;

38.   zdůrazňuje význam přístupu k finančnímu vzdělávání a poradenství a žádá lepší právní úpravu služeb finančního poradenství;

39.   upozorňuje na to, že nové evropské orgány dohledu mají výslovně stanovené pravomoci a odpovědnost v oblasti ochrany spotřebitelů při poskytování finančních služeb, a očekává, že strategie tuto skutečnost zohlední a posílí kapacity evropských orgánů dohledu v oblasti ochrany spotřebitelů, přičemž budou využity stávající osvědčené postupy vnitrostátních orgánů a bude zajištěna odpovídající účast zainteresovaných stran, zejména zástupců spotřebitelů;

40.   žádá, aby byla v celé EU zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitelů v zájmu dalšího posilování vnitřního trhu v oblasti finančních služeb a boje proti ochranářským praktikám;

41.   vyzývá k cílenému financování projektů v oblasti spotřebitelského průzkumu, zejména spotřebitelského chování a shromažďování údajů, které pomohou vypracovat politiky reagující na potřeby spotřebitelů;

42.   navrhuje, aby byla evropská podpora výzkumu rozšířena na rozvíjející se odvětví, mezi něž patří zelená a etická spotřeba a sdílení běžných spotřebních produktů (automobilů, jízdních kol, domácích spotřebičů atd.);

43.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na úpravě prodeje zboží a problematice nespravedlivých smluvních podmínek, v přezkumu předpisů o nekalých obchodních praktikách, směrnice o spotřebitelském úvěru a směrnice o klamavé reklamě a ve studiu obecnější otázky, zda by předpisy o nekalých obchodních praktikách neměly upravovat i vztahy mezi podniky; naléhavě vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu a správně uplatňovaly pravidla a právní předpisy pro vnitřní trh, zejména směrnici o právech spotřebitelů, směrnici o elektronickém obchodu a nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům;

44.   vyzývá Komisi, aby v rámci programu pro spotřebitele upozornila na význam standardizace s cílem zjednodušit složité postupy a komplexní informace poskytované spotřebitelům například v oblasti služeb a aby zajistila, aby se do tohoto důležitého úkolu zapojily organizace spotřebitelů a vnitrostátní orgány;

Na cestě k sociálnější a udržitelnější spotřebitelské politice v Evropě

45.  vyzývá Komisi, aby do programu pro spotřebitele začlenila hledisko dostupnosti s cílem zajistit, aby také zranitelné skupiny spotřebitelů měly přístup k základním produktům a službám, jež potřebují; zdůrazňuje, že to jasně ukáže sociální rozměr spotřebitelských politik;

46.   zdůrazňuje, že starší osoby a osoby se zdravotním postižením se stále potýkají s bezpečnostními problémy a problémy s přístupem k běžným produktům a službám; v tomto ohledu zdůrazňuje, že normy lze úspěšně používat ke zpřístupnění produktů a služeb co největšímu počtu spotřebitelů bez ohledu na jejich věk nebo zdravotní stav;

47.   vyzývá Komisi, aby v programu pro spotřebitele zohlednila genderovou perspektivu, a dostála tak svému závazku začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do tvorby svých politik jako jejich nedílnou součást; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby program pro spotřebitele vylučoval veškerou diskriminaci založenou na pohlaví, pokud jde o přístup ke zboží a službám a o jejich poskytování;

48.   vyzývá Komisi, aby se zabývala otázkou udržitelnější soukromé spotřeby tak, aby podporovala inovace, hospodářský růst a nízkouhlíkové hospodářství v souladu s cílem stanoveným ve strategii Evropa 2020; domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována inteligentním energetickým systémům: využívání nových technologií by mělo všem uživatelům sítě umožnit účast na vnitřním energetickém trhu za účelem úspory energie a snížení nákladů na energii a současně zaručit dodávky energie pro zranitelné spotřebitele;

49.   vyzývá Komisi, členské státy a zúčastněné strany, aby v zájmu prevence a boje proti plýtvání potravinami koordinovaly své úsilí ve snaze poskytovat spotřebitelům lepší informace o jejich efektivnějším nákupu a konzumaci;

50.  zdůrazňuje význam posouzení dopadu liberalizace na spokojenost spotřebitelů a v této souvislosti požaduje, aby bylo vyhodnoceno fungování trhu s energií;

Prosazování práv spotřebitelů a náprava

51.  vyzývá Komisi, aby dále podporovala a vyzdvihovala úlohu sítě evropských spotřebitelských center (tzv. ECC-Net), jež by měla hrát ústřední úlohu při informování spotřebitelů o jejich právech a při jejich podpoře v případě podávání stížnosti; zdůrazňuje klíčovou úlohu sítě pro přeshraniční vymáhání práva a spolupráci (síť CPC) při zajišťování řádného uplatňování právních předpisů na ochranu spotřebitele a při posilování spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány;

52.   vyzývá Komisi, aby využila veškeré své pravomoci, které jí byly svěřeny Smlouvami, ke zlepšení provádění, uplatňování a vymáhání veškerých právních předpisů EU týkajících se spotřebitelů; vyzývá členské státy, aby vehementněji usilovaly o důsledné a správné uplatňování těchto předpisů;

53.   žádá vytvoření dostupnějších a efektivnějších nápravných mechanismů, jako je alternativní řešení sporů, kolektivní odškodnění nebo řešení sporů on-line, v zájmu posílení spotřebitelů v celé EU; se znepokojením konstatuje, že stávající nedostatečné odškodňování je zásadní mezerou v právním systému, protože umožňuje, aby si obchodníci ponechávali nezákonné zisky;

54.  vyzývá k zavedení dostupných a účinných mechanismů odškodnění pro evropské spotřebitele, které jsou nezbytné pro odstranění překážek na vnitřním trhu, zejména v elektronickém obchodu, a vyzývá Komisi, aby předložila jeden nebo více návrhů řádným legislativním postupem, který zajistí náležité zapojení Parlamentu;

55.  vítá pokračující práci na vytvoření evropského systému alternativního řešení sporů s využitím existujících vnitrostátních a obchodních systémů, který bude spojovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů se spravedlivými obchodními podmínkami pro podnikatele;

56.  vyzývá Komisi, aby využívala osvědčené postupy členských států, jako je např. severský model ochránce veřejných práv, a aby posoudila možnost udělit síti ECC-Net pravomoc v oblasti řešení spotřebitelských sporů;

57.  věří, že takový systém podpoří jednotný trh a poskytne spravedlivý způsob odškodňování spotřebitelů v přeshraničních sporech, čímž se vybuduje důvěra mezi spotřebiteli a podniky a obě strany se vyhnou nákladným sporům;

58.   vyzývá Komisi, aby zahájila interinstitucionální diskusi o vhodném postupu pro zvyšování právní ochrany spotřebitelů při jejich tržních transakcích, který by byl v souladu s přístupem vymezeným ve směrnici o právech spotřebitelů;

59.   zdůrazňuje, že nadcházející víceletý finanční rámec pro období po roce 2013 musí zahrnovat dostatečné finanční prostředky pro splnění cílů stanovených v této zprávě a v připravovaném programu pro spotřebitele; zdůrazňuje, že mají-li být spotřebitelské organizace schopny zastupovat spotřebitele ve všech členských státech, musí EU na tyto účely zaručit dostatečné finanční prostředky;

o
o   o

60.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i  vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2011)0324. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0293. (3) Přijaté texty, P7_TA(2010)0376. (4) Přijaté texty, P7_TA (2010)0320. (5) Přijaté texty, P7_TA(2011)0307. (6) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 84. (7) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 1. (8) Úř. věst. L 176, 7.7.2009, s. 17. (9) Úř. věst. L 98, 16.4.2005, s. 47. (10) Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1. (11) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30. (12) Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 17. (13) http://www.eesc.europa.eu/smo/news/Obstacles_December-2008.pdf. (14) Úř. věst. L 364, 9.12.04, s. 1. (15) Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 61. (16) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. (17) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.