Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2115(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0365/2011

Předložené texty :

A7-0365/2011

Rozpravy :

PV 12/12/2011 - 19
CRE 12/12/2011 - 19

Hlasování :

PV 13/12/2011 - 6.19
CRE 13/12/2011 - 6.19
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0565

Přijaté texty
PDF 130kDOC 87k
Úterý, 13. prosince 2011 - Štrasburk Konečné znění
Překážky v oblasti obchodu a investic
P7_TA(2011)0565A7-0365/2011

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2011 o překážkách v oblasti obchodu a investic (2011/2115(INI))

Evropský parlament ,

–  s ohledem na Dohodu o technických překážkách obchodu, která byla uzavřena v roce 1994 v rámci uruguayského kola jednání WTO(1) ,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace(2) (nařízení o obchodních překážkách),

–  s ohledem na svá dřívější usnesení, především na usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou(3) , usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA(4) , usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií(5) , usnesení ze dne 12. října 2006 o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství(6) , usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti(7) , usnesení ze dne 19. června 2007 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Ruskem(8) , usnesení ze dne 19. února 2008 o strategii EU pro zajištění lepšího přístupu evropských společností na trh(9) , usnesení ze dne 24. dubna 2008 o „Cestě k reformě Světové obchodní organizace“(10) , usnesení ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou(11) , usnesení ze dne 26. března 2009 o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií(12) , usnesení ze dne 21. října 2010 o obchodních vztazích Evropské unie s Latinskou Amerikou(13) , usnesení ze dne 17. února 2011 o uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé(14) , usnesení ze dne 6. dubna 2011 o budoucí evropské mezinárodní investiční politice(15) , postoj ze dne 10. května 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi(16) , usnesení ze dne 11. května 2011 o současném stavu jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií(17) , usnesení ze dne 11. května 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Japonskem(18) , usnesení ze dne 8. června 2011 o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou(19) , usnesení ze dne 13. září 2011 o efektivní evropské strategii pro suroviny(20) , usnesení ze dne 27. září 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020(21) a na usnesení ze dne 25. října 2011 o modernizaci zadávání veřejných zakázek(22) ,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu. Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0567),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Obchod, růst a celosvětové záležitosti – obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020“ (KOM(2010)0612),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropské radě s názvem „Zpráva o překážkách obchodu a investic (2011) – Zapojení našich strategických hospodářských partnerů do úsilí o zlepšení přístupu na trh: priority pro opatření k odstranění překážek obchodu“ (KOM(2011)0114),

–  s ohledem na zprávu společnosti Copenhagen Economics nazvanou „Posouzení překážek obchodu a investic mezi EU a Japonskem“ ze dne 30. listopadu 2009,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0365/2011),

A.  vzhledem k tomu, že nejvhodnějším rámcem pro regulaci a podporu otevřeného a spravedlivého obchodu a pro zajištění rozvoje spravedlivých a rovnocenných celosvětových obchodních pravidel je multilaterální obchodní systém založený na pravidlech, který byl vytvořen pod záštitou Světové obchodní organizace (WTO), že je třeba stále pokračovat v úsilí o reformu Světové obchodní organizace, jejímž výsledkem by byla demokratičtější a účinnější organizace a vyjasnění vztahů WTO s dalšími klíčovými mezinárodními organizacemi;

B.  vzhledem k tomu, že by se EU měla i nadále přednostně soustředit na to, aby rozvojová agenda z Dohá přinesla vyvážený výsledek, který by podpořil začlenění rozvojových zemí – a zejména zemí nejméně rozvinutých – do mezinárodního obchodního systému a přispěl k zavedení a posílení spravedlivějších a rovnocennějších pravidel mnohostranného obchodu u všech svých členů;

C.  vzhledem k tomu, že statistika mezinárodního obchodu WTO za období 2000–2009 dokládá, že u regionů, které zrušily nebo výrazně omezily překážky obchodu, a tím otevřely své trhy, došlo k významnému nárůstu obchodních výměn(23) ; že však zároveň ze společné zprávy organizací MOP a WTO vyplývá, že v době finanční krize utrpěly některé země s otevřenějším trhem více otřesů v zahraničním obchodě, což mělo za následek značné ztráty pracovních míst, a to jak v průmyslově vyspělých, tak v rozvojových zemích(24) ;

D.  vzhledem k tomu, že ve zprávě Komise o překážkách obchodu a investic z roku 2011 jsou uvedeny příklady, kdy je přístup EU na trh různých zemí světa, včetně průmyslových zemí, hlavních rozvíjejících se ekonomik a členů WTO, spíše než obchodními překážkami omezován různými překážkami necelními, jelikož obchodní překážky postupně mizí v důsledku globalizace;

E.  vzhledem k tomu, že postupy zadávání veřejných zakázek v zemích, které jsou strategickými partnery EU, jsou vůči zahraničním účastníkům spíše uzavřené a stále v úplné míře neodpovídají mezinárodním závazkům, zatímco EU je v tomto ohledu mnohem otevřenější než jiné země;

F.  vzhledem k tomu, že výrobci z EU se dlouhodobě setkávají s potížemi, chtějí-li v USA zaregistrovat a obhájit své zeměpisné označení, že v USA je řada evropských názvů vín (např. „Champagne“) považována za „napůl generická“, nehledě na potenciální poškození dobrého jména a snížení tržního podílu u daného zeměpisného označení EU;

G.  vzhledem k tomu, že evropští výrobci pronikají na japonský trh velmi obtížně, zejména do odvětví automobilového a leteckého průmyslu a zvláště co se týče zadávání veřejných zakázek; vzhledem k tomu, že na japonském automobilovém trhu jsou tyto potíže způsobeny zejména tím, že Japonsko velmi pomalu přijímá příslušné mezinárodní normy (Japonsko dosud přijalo pouze 40 z celkového počtu 126 předpisů dohody EHK OSN z roku 1958); uznává však, že k nim patří 30 norem ze 47, které se týkají osobních automobilů (M1), což je pro evropské výrobce automobilů nejdůležitější odvětví japonského trhu, a že toto pomalé tempo brzdí výhody vzájemného uznávání norem dohody EHK OSN z roku 1958; vzhledem k tomu, že dialog mezi EU a Japonskem o regulační reformě, který byl zahájen v roce 1994, dosud nepřinesl žádný významný pokrok v oblasti harmonizace ani vzájemného uznávání předpisů, což s ohledem na současnou hospodářskou situaci jen podtrhuje význam řešení a odstranění těchto zbytečných necelních překážek, a to případně zahájením jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem za předpokladu, že analýza rozsahu působnosti ukáže, že jsou splněny požadované podmínky, a to nejen ty výše uvedené, včetně 17 norem v odvětví automobilů typu M1, a konstatuje, že zkušební cyklus měření emisí a spotřeby paliva u lehkých vozidel, který se používá v Japonsku, snižuje pravděpodobnost, že evropská vozidla splní podmínky pro japonské daňové pobídky, které vychází z dopadů na životní prostředí;

H.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2010 Rusko zvýšilo vývozní clo na měď z 0 % na 10 % a na nikl z 5 % na 10 % a že má rovněž vysoké vývozní daně na dřevo, čímž evropský průmysl, zejména ocelářské odvětví(25) a odvětví lesnictví, nutí omezovat vývoz životně důležitých surovin;

I.  vzhledem k tomu, že Iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu by měla být účinným nástrojem v zajišťování transparentnosti a boji proti spekulacím na komoditních trzích;

J.  vzhledem k tomu, že v uplynulých letech se v Číně neustále rozrůstají necelní překážky, které mohou omezit rozvoj firem, zejména malých a středních podniků se sídlem na čínském území;

K.  vzhledem k tomu, že registrace evropských kosmetických výrobků v Číně byla po dobu více než jednoho roku nemožná, zejména v případě výrobků s obsahem nových složek, protože Čína neměla k dispozici jejich řádnou právní definici a jednoznačné pokyny pro tento postup(26) ;

L.  vzhledem k tomu, že od konce roku 2010 panují obavy vyvolané doporučením, které vydal indický regulační úřad pro telekomunikace (TRAI) ohledně postupu výroby telekomunikačních zařízení a jež by zaručilo přednostní přístup na trh telekomunikačním zařízením vyrobeným v tuzemsku, a to především prostřednictvím dotací, zvláštních daňových úlev a opatření souvisejících s veřejnými zakázkami(27) ;

M.  vzhledem k tomu, že Brazílie a Argentina pravidelně přijímají celní a necelní opatření, jimiž nepříznivě ovlivňují evropské podniky, a to i přesto, že tyto země se coby členové skupiny Mercosur podílí na jednání o dohodě o volném obchodu s EU; vzhledem k tomu, že evropské společnosti, které působí na brazilském trhu se mimo to setkávají s nedostatky v oblasti ochrany a dodržování práv duševního vlastnictví, značnými zpožděními při vyřizování žádostí o registraci patentů a ochranných známek, což s sebou nese důsledky pro různé druhy zboží, a rovněž s dalšími diskriminačními předpisy pro léčiva; vzhledem k tomu, že Brazílie dosud neratifikovala Madridský protokol a nepřistoupila na smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví týkající se internetu, což má negativní dopad na efektivní ochranu práv duševního vlastnictví v této zemi, a že sankce nemají v boji proti porušování práv duševního vlastnictví odstrašující účinek;

N.  vzhledem k tomu, že se evropští vývozci často potýkají s různými omezeními na dalších trzích, jako jsou například omezená vstupní místa do Vietnamu a požadavky dodatečné dokumentace pro dovoz vína a lihovin, kosmetiky a mobilních telefonů(28) , a zatěžující celní hodnoty na Ukrajině, náhodné reklasifikace výrobků a nárůst plateb DPH u zemědělsko-potravinářských výrobků, vín a lihovin, oblečení a strojů;

O.  vzhledem k tomu, že v oblasti čistých energetických technologií z obnovitelných zdrojů se stále více objevují necelní překážky, k nimž patří požadavky na místní obsah, diskriminace při zadávání veřejných zakázek, zvýhodňování státních podniků, omezení pohybu zahraničních pracovníků, místní dodávky a požadavky vlastnictví atd., a to v zemích, jako je Čína, Indie, Ukrajina, Brazílie a Nigérie;

P.  vzhledem k tomu, že EU by měla, kdykoli to bude nutné, aktivně bránit svůj průmysl před porušováním dohodnutých pravidel, norem a zásad WTO ze strany jejích obchodních partnerů, a využít k tomu všechny dostupné prostředky, včetně mnohostranných a dvoustranných mechanismů urovnání sporů a nástrojů na ochranu obchodu slučitelných s pravidly WTO;

Q.  vzhledem k tomu, že v souladu s právními předpisy EU se mohou evropské a zahraniční podniky bez diskriminace ucházet o evropské veřejné zakázky, a že partneři Unie by měli vynaložit veškeré úsilí na to, aby evropským společnostem, které se ve třetích zemích ucházejí o veřejné zakázky, zaručily stejný přístup a spravedlivé a rovnocenné podmínky;

1.  zastává názor, že odstranění nebo omezení neodůvodněných netarifních překážek obchodu a dalších regulativních překážek klíčovými a strategickými partnerskými zeměmi EU prostřednictvím dialogu o právních předpisech by mělo být podle strategie Evropa 2020 jednou z hlavních priorit nové obchodní politiky EU v oblasti regulace; všechny překážky vyplývající z nejednotného uplatňování dvoustranných, vícestranných a mnohostranných obchodních pravidel považuje za neoprávněné; zdůrazňuje nicméně, že dialog o regulaci by měl respektovat právo všech států podporovat lidská práva, ochranu životního prostředí, sociální pravidla a veřejné zdraví;

2.  vyzývá Komisi, aby se v rámci ucelené strategie systematicky zabývala značnou rozmanitostí, technickou náročností a politickou citlivostí necelních překážek a k tomu mimo jiné využívala rozšířený dialog o regulaci se všemi obchodními partnery EU, zejména s těmi, kteří mají strategický význam; považuje zejména výbory, které se zabývají přezkumem provádění dvoustranných dohod o volném obchodu, příslušné výbory WTO a normotvorné agentury OSN za vhodná fóra pro dialog o těchot otázkách týkajících se regulace;

3.  vyzývá Komisi, aby jednoznačně odlišila necelní překážky, které vedou k narušení hospodářské soutěže, od těch, v nichž se odráží legitimní cíle veřejné politiky, zejména v oblasti veřejného zdraví a ochrany životního prostředí; zdůrazňuje například, že evropské právní předpisy pro geneticky modifikované organismy a předpisy týkající se zdraví a zdravotního stavu rostlin, jež mají dopad na zemědělství, nelze považovat za neopodstatněné necelní překážky, a naopak je nutné je na poli mezinárodního obchodu hájit;

4.  zdůrazňuje, že strukturované dialogy o regulaci stanovené v dvoustranných dohodách o volném obchodu musí v plné míře respektovat demokratický proces přijímání norem, a to v rámci EU i u jejích obchodních partnerů;

5.  trvá na tom, že dořešení necelních překážek je meziresortní úkol, který se dotýká různých generálních ředitelství Komise a mělo by být chápáno jako priorita programu Komise pro regulační přesah, zejména skrze harmonizaci technických pravidel v souladu s mezinárodními standardy;

6.  žádá Komisi, aby systematicky využívala vhodné způsoby spolupráce s podobně smýšlejícími partnery a řešila necelní a regulační překážky ve třetích zemích s cílem rozvíjet společné strategie pro jejich odstranění;

7.  zastává názor, že vyžadování vzájemného přístupu na trh u industrializovaných a rozvíjejících se zemí by měl být nedílnou součástí obchodní strategie EU, stejně jako odstranění nebo snížení necelních překážek;

8.  vyzývá Komisi, aby se zabývala všeobecnými dlouhodobými problémy všech vícestranných a dvoustranných obchodních dohod, zejména dohod o volném obchodu, a zajistila, aby necelním překážkám byla věnována alespoň stejná míra pozornosti, jíž se v současné době těší rušení cel, a to na všech příslušných fórech o regulaci, především v obchodních jednáních s průmyslovými a rozvíjejícími se ekonomikami; zdůrazňuje, že v rámci spolupráce s rozvojovými zeměmi, zejména s nejméně rozvinutými zeměmi a malými ostrovními rozvojovými státy, je třeba se přednostně zabývat pomocí v oblasti obchodu a technickou a finanční podporou a zlepšit tak regulační prostředí těchto zemí a současně mít na paměti jejich specifické potřeby v oblasti rozvoje vnitřního trhu a ochrany jejich vyvíjejícího se průmyslu a zemědělské struktury, které jsou v mnoha případech zranitelné;

9.  domnívá se, že v budoucnu by měl Evropský parlament věnovat více pozornosti tomu, jakým způsobem byly necelní překážky, zejména neodůvodněné necelní překážky, vyřešeny při posuzování obchodních dohod, jejichž cílem bylo zajistit přístup evropským vývozcům a investorům, zejména malým a středním podnikům, na trhy třetích zemí, a současně respektovat nutnost přistupovat k rozvojovým zemím individuálním, odlišným způsobem, jak stanoví pravidla WTO;

10.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o vedení aktualizovaného seznamu hlavních překážek, jimž vývozci a investoři EU čelí na důležitých trzích třetích zemí, především těch, s nimiž EU uzavřela dohodu o volném obchodu, přičemž do něj budou zahrnuty obavy členských států a společností, jejich množství a povaha a bude možné jej využít jako nástroj pro hodnocení situace ve třetích zemích;

11.  připomíná Komisi, že politika v oblasti práv duševního vlastnictví, kterou EU uplatňuje ve vztahu k rozvojovým zemím, by neměla překročit rámec povinností Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a musí plně respektovat deklaraci z Dohá z roku 2001 o Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a veřejném zdraví, zejména pokud jde o generické léky a veřejné zdraví, aby tak byl rozvojovým zemím ponechán politický prostor k řešení otázek veřejného zájmu;

12.  zastává názor, že sice v současnosti nelze nalézt přímou spojitost mezi konkrétními necelními a jinými regulačními překážkami, s nimiž se evropské společnosti potýkají, chtějí-li vstoupit na zahraniční trhy, na jedné straně a ztrátami pracovních míst, ke kterým v současnosti v členských státech EU dochází, na straně druhé, avšak Komise by po konzultaci s dalšími relevantními mezinárodními organizacemi měla zjistit, zda určité necelní překážky v EU a ve třetích zemích a ztráty pracovních míst, ke kterým v současnosti v EU dochází, nejsou ve vzájemném vztahu;

13.  poukazuje na to, že by Komise měla náležitě prověřit možnost vypracování a zavedení mechanismu včasného varování, který by odhaloval necelní překážky a posílil stávající analytické nástroje pro jejich kvalitativní posouzení a jasnější definování neodůvodněných necelních překážek; navrhuje, aby tento mechanismus spravovaly delegace EU ve třetích zemích a aby v jeho uplatňování spolupracovaly s již zřízenými orgány členských států;

14.  vyzývá Komisi, aby zlepšila mezinárodní spolupráci v oblasti regulace, včetně vícestranných fór, a sbližování regulačních požadavků v souladu s mezinárodními normami a v rámci možností zahájila dialog o regulaci zaměřený na stávající nebo potenciální překážky obchodu v budoucnu s cílem omezit spory a s nimi související obchodní náklady;

15.  naléhavě vyzývá Komisi, aby mezi signatáři dohody o veřejných zakázkách prosazovala pravidla zadávání veřejných zakázek v souladu s mezinárodními standardy, jak jsou stanoveny v dohodě o veřejných zakázkách, a využívala nebo rozšířila stávající dialogy o regulaci s cílem podpořit spolupráci na regulačním rámci a restrukturalizovat nynější přímé a nepřímé diskriminační postupy, které EU uplatňuje ve vztazích ke svým industrializovaným partnerským zemím;

16.  je přesvědčen, že jednou z klíčových možností omezení necelních překážek obchodu a investic je reformovat dohodu o veřejných zakázkách v rámci WTO, přičemž je třeba patřičně zohlednit multifunkční povahu politik zadávání veřejných zakázek; vyzývá hlavní rozvíjející se ekonomiky, aby se do tohoto procesu zapojily a neprodleně podepsaly a ratifikovaly budoucí dohodu;

17.  vyzývá Komisi, aby si zachovala nezvratnou a pevnou pozici při jednáních o účasti Číny v dohodě o veřejných zakázkách, s cílem dosáhnout toho, aby čínské veřejné zakázky byly rovněž dostupné a evropské podniky měly rovnoprávné postavení a předvídatelné podmínky;

18.  doporučuje, aby byly prozkoumány regulační metody, které by zajistily, že veřejné zakázky financované z dotací EU nebudou moci být udělovány státním podnikům ze třetích zemí, které nepodepsaly ani dohodu o veřejných zakázkách ani dvoustranné dohody o vzájemném otevření trhu, nebo aby eventuálně v takovýchto případech mohla EU žádat o vrácení dotací;

19.  připomíná význam přímých zahraničních investic do evropského hospodářství a potřebu vytvořit stabilní a atraktivní prostředí pro evropské investory v cizině a propagovat otevřené investiční prostředí v celé Evropě; navrhuje nicméně, že by bylo v zájmu obou stran žádoucí zvážit provedení hodnocení dopadu těchto investic na vnitřní trh na evropské úrovni, aby se zabránilo všem možným nepříznivým dopadům na evropské inovace a know-how v některých strategických odvětvích.

20.  vybízí evropské podniky a vývozce, aby využívali stávající možnosti, k nimž patří podávání stížností na základě nařízení o obchodních překážkách nebo databáze o přístupu na trh, a hlásili věcné škody vzniklé kvůli různým druhům obchodních překážek Komisi, která by tyto škody měla posoudit a využít všechna nezbytná opatření k řešení neodůvodněných necelních překážek;

21.  domnívá se, že co se týče surovin, Komise by měla uplatňovat udržitelnou, komplexní a politicky provázanou strategii a přijmout skutečnost, že omezení vývozu a vývozní daně mohou být důležité pro podporu rozvojových cílů, ochranu životního prostředí nebo udržitelné využívání přírodních zdrojů v nejméně rozvinutých zemích a malých ostrovních rozvojových státech a dalších rozvojových zemích s výjimkou Brazílie, Ruska, Indie a Číny; konstatuje, že většina členů WTO, kteří vývozní daně využívají, jsou rozvojové země; vyzývá EU, aby v rámci Světové obchodní organizace upustila od snahy zakázat používání vývozních daní pro nejméně rozvinuté země, malé ostrovní rozvojové státy a další rozvojové země s výjimkou Brazílie, Ruska, Indie a Číny v bilaterálních obchodních dohodách a v dohodách o hospodářském partnerství, jelikož by se tak do doby, než dosáhnou pokročilejšího rozvoje, omezil jejich politický prostor pro využití tohoto nástroje k vytváření přidané hodnoty, k diverzifikaci, ochraně rozvíjejících se průmyslových odvětví, zabezpečení potravin a k účelům v oblasti příjmů a ochrany životního prostředí;

22.  dochází k závěru, že mají-li země, které otevřely své trhy, zrušily cla a odstranily obchodní překážky, v plné míře docenit výhody liberalizace obchodu, je nutné, aby se obchodní partneři mezi sebou dohodli na postupných přechodných obdobích co se týče přístupu na trhy v určitých citlivých odvětvích a investic do těchto odvětví, nebo aby jej ve výjimečných případech zcela vyloučili;

23.  naléhavě vyzývá Komisi v souladu s tržními zásadami EU a USA pro oblast informační a komunikační technologie (dohodnutými s USA na základě Smlouvy o ES), aby v celém rozsahu vyhodnotila a vyřešila diskriminační nebo nepřiměřené předpisy, závazky a další právní postupy, které jsou namířeny proti sítím a službám IKT, omezují svobodné předávání informací a přístup služeb na trh a prohlubují digitální propast;

24.  domnívá se, že prioritou by měly být překážky v oblasti obchodu a investic, jimž čelí evropské odvětví služeb včetně informačních a komunikačních technologií, telekomunikace, profesní a podnikatelské služby, finanční služby, stavebnictví, maloobchod a distribuce; tato necelní opatření, k nimž patří vnitrostátní předpisy, omezení vlastnictví a různá krizová opatření (včetně diskriminačních ustanovení pro zadávání veřejných zakázek), jsou velmi důležitá s ohledem na vyšší přidanou hodnotou obchodu se službami a na to, že EU je největším vývozcem služeb;

25.  zastává názor, že by v rámci WTO měl být zaveden mechanismus pro zprostředkování, který naváže na síť SOLVIT a umožní odstranit necelní překážky konstruktivním, efektivním, rychlým a nekonfrontačním způsobem v souladu s obdobnými návrhy již dříve předloženými EU a Indií;

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) http://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/17-tbt.pdf
(2) Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71.
(3) Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 103.
(4) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 235.
(5) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 400.
(6) Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 182.
(7) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 128.
(8) Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 95.
(9) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 16.
(10) Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 77.
(11) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 132.
(12) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 166.
(13) Přijaté texty, P7_TA(2010)0387.
(14) Přijaté texty, P7_TA(2011)0063.
(15) Přijaté texty, P7_TA(2011)0141.
(16) Přijaté texty, P7_TA(2011)0206.
(17) Přijaté texty, P7_TA(2011)0224.
(18) Přijaté texty, P7_TA(2011)0225.
(19) Přijaté texty, P7_TA(2011)0257.
(20) Přijaté texty, P7_TA(2011)0364.
(21) Přijaté texty, P7_TA(2011)0412.
(22) Přijaté texty, P7_TA(2011)0454.
(23) Viz též http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/statis_e.htm.
(24) Společná zpráva organizací WTO a MOP, Globalization and informal jobs in developing countries (Globalizace a neformální práce v rozvojových zemích), 2009.
(25) Viz rozhodnutí, které přijal Úřad ruské vlády pro ochranná opatření v oblasti zahraničního obchodu v souladu s nařízeními ruské vlády č. 892 a č. 893 ze dne 12. listopadu 2010.
(26) V dubnu roku 2010 vstoupila v platnost vyhláška č. 856, již v prosinci roku 2009 vydal čínský Úřad pro kontrolu léčiv a potravin (SFDA) a která stanoví povinnost registrovat kosmetické výrobky. Problémy, které z toho plynou pro společnosti EU, byly projednány v rámci regulačního dialogu o odvětví kosmetiky mezi GŘ SANCO a úřadem SFDA.
(27) Doporučení indického regulačního úřadu pro telekomunikace (TRAI) s názvem Telecom Equipment Manufacturing Policy ze dne 12. dubna 2011: (http://www.trai.gov.in/WriteReadData/trai/upload/Recommendations/133/Recommondation%20_telecom.pdf)
(28) Vyhláška č. 197, kterou dne 6. května 2011 vydala vietnamská vláda a jež vstoupila v platnost dne 1. června 2011, stanovuje tyto dva druhy požadavků pro dovoz vína a lihovin, kosmetiky a mobilních telefonů.

Poslední aktualizace: 3. května 2013Právní upozornění