Evropský parlament ,

–   s ohledem na článek 214 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který je věnován humanitární pomoci,

–   s ohledem na finanční nařízení(1) a prováděcí pravidla k tomuto nařízení(2) ,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci(3) ,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 27. září 2011 o sdělení „Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci“(4) , ze dne 19. ledna 2011 o situaci na Haiti rok po zemětřesení: humanitární pomoc a obnova(5) , ze dne 10. února 2010 o nedávném zemětřesení na Haiti(6) , ze dne 29. listopadu 2007 o Evropském konsensu o humanitární pomoci a ze dne 18. ledna 2011 o provádění Evropského konsensu o humanitární pomoci: hodnocení akčního plánu v polovině období a další postup(7) ,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008(8) a na usnesení za dne 10. května 2011 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2009(9) ,

–   s ohledem na výroční zprávy Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2008(10) a za rozpočtový rok 2009(11) , spolu s odpověďmi orgánů,

–   s ohledem na zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 3/2006 o humanitární pomoci Evropské komise v reakci na tsunami„, č. 6/2008 o pomoci na obnovu poskytnuté Evropskou komisí po tsunami a po hurikánu Mitch, č. 15/2009 o pomoci EU prováděné organizacemi OSN: rozhodování a monitorování a č. 3/2011 o efektivnosti a účelnosti příspěvků EU poskytovaných prostřednictvím organizací OSN v zemích zasažených konfliktem,

–   s ohledem na výroční zprávy a výroční zprávy o činnosti za rozpočtové roky 2009 a 2010 generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (GŘ ECHO) a jejich přílohy,

–   s ohledem na výroční zprávu o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 (KOM(2010)0138) a k nim připojený pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2011)0398),

–   s ohledem na výroční zprávu o politice Evropské unie v oblasti humanitární pomoci a civilní ochrany a o jejím provádění v roce 2010 (KOM(2011)0343) a k nim připojený pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2011)0709),

–   s ohledem na finanční a správní rámcovou dohodu (FAFA) mezi Evropskou komisí a Organizací spojených národů,

–   s ohledem na rámcovou dohodu o partnerství mezi Komisí a humanitárními organizacemi (FPA);

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0444/2011),

A.  vzhledem k tomu, že dramaticky vzrostl počet, četnost, rozsah a závažnost humanitárních katastrof a že tyto katastrofy zasahují více oblastí světa;

B.  vzhledem k tomu, že z vedoucí úlohy EU v poskytování humanitární pomoci po celém světě a rostoucího množství a četnosti zásahů v rámci EU i mimo její území, které jsou v současné době ztíženy krácením rozpočtů, vyplývá význam řádného finančního řízení podle zásad hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti;

C.  vzhledem k tomu, že obrovské katastrofy na Haiti a v Pákistánu znovu ukázaly, že nástroje, které má EU pro tyto účely k dispozici, je nezbytné zdokonalit po stránce jejich účelnosti, rychlosti a koordinace;

Efektivnost a účelnost systému kontroly, sledování a dohledu uplatňovaného GŘ ECHO

1.  bere na vědomí odhodlání GŘ ECHO a jeho opatření, která přijalo za účelem zvýšení efektivnosti a účelnosti humanitární pomoci EU;

2.  připomíná stanovisko, jež ve svých výročních zprávách zaujal Evropský účetní dvůr, a sice že předběžné kontroly, systémy sledování a dohledu, provádění auditů ex-post a funkce interního auditu GŘ ECHO hodnotí jako celkově účinné; zdůrazňuje ovšem, že ve všech těchto aspektech je ještě prostor pro další zlepšení;

Partneři rámcové dohody o partnerství (FPA): nevládní organizace

3.  podotýká, že vztahy mezi ředitelstvím ECHO a jeho partnerskými nevládními organizacemi upravuje FPA, zatímco plnění rozpočtu je uskutečňováno metodou přímého centralizovaného řízení;

4.  vítá větší flexibilitu a efektivnost, již oproti FPA z roku 2005 umožňuje FPA z roku 2008, například přístup, který se zaměřuje více na výsledky, zavedení mechanismů kontroly zásahů („A controls“) a předběžného hodnocení postupů („P controls“) či zjednodušení a omezení nejasností díky vytvořeným pokynům; vyzývá Komisi, aby i nadále zdokonalovala opatření pro zefektivnění spolupráce s partnery FPA prostřednictvím nadcházející FPA 2012; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit účinnost spolupráce a snížit nadměrnou administrativní zátěž kladenou na partnery FPA a současně zajistit vysokou míru odpovědnosti a transparentnosti;

5.  vyzývá Komisi, aby zlepšila metody a způsoby vyhodnocování toho, zda je potenciální partner pro FPA způsobilý či nikoli; připomíná, že zkušenosti z období před podepsáním FPA 2008 ukazují, že počáteční kladné vyhodnocení partnerů podléhajících mechanismu kontroly P, jenž se zakládá na spolehlivosti jejich systémů vnitřní kontroly a na jejich finanční spolehlivosti, bylo příliš optimistické; konstatuje, že poté, co jsou partneři na základě počátečního hodnocení uznáni za způsobilé, je u partnerů podléhajících mechanismu kontroly P prováděn audit systémů vnitřní kontroly méně často, tito partneři mohou uplatňovat vlastní postupy zadávání veřejných zakázek a jejich činnosti nepodléhají smluvním omezením, pokud jde o poskytování finančních prostředků; připomíná, že na základě výsledků posouzení v rámci FPA 2008 musela být řada partnerů zařazena do nižší kategorie, tj. do skupiny A, tedy skupiny podléhající mechanismu kontroly A;

6.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby partneři včas řešili nedostatky odhalené při pravidelných auditech jejich systémů, a aby zajistila přijetí nezbytných opatření, pokud tak neučiní; připomíná, že externí auditoři musí i nadále pracovat na zkvalitňování svých doporučení určených partnerům, přičemž zohlední specifické struktury partnerů s cílem zajistit, aby tato doporučení byla pro partnery přijatelná a proveditelná; zdůrazňuje, že je nezbytné dále zlepšit dokumentaci hodnocení návrhů na poskytnutí humanitární pomoci, a to jejich zjednodušením a standardizací, tak aby umožňovaly celkové srovnání;

7.  věří, že mechanismy auditu a sledování na místě zajišťují větší odpovědnost, pokud jde o vyhodnocování efektivnosti a účelnosti partnerů FPA, než je tomu v případě partnerů z OSN; zdůrazňuje ovšem, že taková mezinárodní organizace, jakou je OSN, nemůže být s partnery FPA srovnávána;

Mezinárodní organizace, OSN

8.  upozorňuje na skutečnost, že vztahy mezi ředitelstvím ECHO a jeho partnery v OSN upravuje finanční a správní rámcová dohoda (FAFA), zatímco vztahy s organizacemi sdruženými kolem Červeného kříže a s Mezinárodní organizací pro migraci upravuje FPA pro mezinárodní organizace; připomíná, že v obou případech byla pro plnění rozpočtu uplatněna metoda společného řízení;

9.  zdůrazňuje, že podmínky kontroly finančních prostředků EU, její provádění a následné postupy trpí v rámci společného řízení vážnými nedostatky; naléhavě žádá Komisi, aby se dohodla, zejména s agenturami OSN, na potřebných opatřeních k zajištění spolehlivosti auditů prováděných orgány OSN a k posílení a zvýšení záruk získaných z provedených kontrol, včetně ověřování;

10.  připomíná, že probíhající revize finančního nařízení ukazuje, že finanční prostředky EU poskytované prostřednictvím OSN a mezinárodních organizací musí být spravovány v souladu s ustanoveními nepřímého řízení;

11.  zdůrazňuje, že požadavky na kontrolu nepřímého řízení finančních prostředků EU musí být stejně přísné jako požadavky na sdílené řízení; trvá na tom, aby pro nepřímé řízení finančních prostředků EU partnery ECHO platila stejná míra odpovědnosti jako míra stanovená v čl. 57 odst. 5 návrhu finančního nařízení vypracovaného Komisí; zdůrazňuje, že přístup ke zprávám o auditu partnerů ECHO je nezbytný, má-li být prověřeno řádné finanční řízení činností financovaných z rozpočtu EU;

12.  trvá na tom, aby měl orgán příslušný pro udělení absolutoria zavčas k dispozici výsledky auditu, aniž by tím byly dotčeny pravomoci a kompetence Evropského účetního dvora či úřadu OLAF;

13.  vyjadřuje politování nad tím, že zprávy OSN jsou všeobecné a že neposkytují dostatečné informace o výsledcích; zdůrazňuje ovšem, že kvůli zásadě jednotného auditu, již přijala OSN, a kvůli skutečnosti, že kontroly prováděné Komisí se omezují na ověřování a sledování, jsou zprávy OSN zásadním zdrojem informací, který slouží k zajištění odpovědnosti a transparentnosti;

14.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby zprávy OSN obsahovaly dostatek informací o výsledcích projektů, tj. o výstupech a důsledcích, a to ve lhůtě pro podávání zpráv; zdůrazňuje, že nedílnou součástí kritérií pro vyhotovování zpráv musejí být měřitelný výstup a ukazatele dopadu; lituje skutečnosti, že podle více než 70 % odpovědí poskytnutých GŘ ECHO pro dotazníky Evropského účetního dvora, jež byly podkladem pro jeho zvláštní zprávu 15/2009, vyplývá, že zprávy OSN byly vyhotoveny pozdě, a žádá Komisi, aby naznačila, jaký je v tomto ohledu nejnovější vývoj;

15.  poukazuje na skutečnost, že Komise a signatáři FAFA se neshodují ve výkladu ověřovací doložky dohody FAFA, zejména pak v otázce provádění kontrol; vítá, že v červenci 2009 byly přijaty standardní podmínky pro ověřování, jež poskytují další pokyny a vysvětlení k provádění ověřovací doložky; připomíná, že útvar externího auditu GŘ ECHO a Evropský účetní dvůr na základě nejnovějších zjištění získaných v rámci každoročního sestavování prohlášení o věrohodnosti konstatovaly, že stále existuje prostor pro další vyjasnění dohodnutých standardních podmínek pro ověřování a ověřovací doložky;

16.  konstatuje, že útvar externího auditu neměl ze zvýšení počtu zaměstnanců v ústředí GŘ ECHO v roce 2010 (z 247 na 289) téměř žádný prospěch;

17.  lituje skutečnosti, že Evropský účetní dvůr měl obtížný přístup k informacím o činnostech partnerů v OSN; připomíná, že EU, tedy Evropský účetní dvůr může podle ověřovací doložky FAFA provádět finanční kontroly na místě a že OSN musí poskytnout veškeré příslušné finanční informace; zdůrazňuje, že OSN musí Evropskému účetnímu dvoru zajistit potřebný přístup k informacím, a jednat tak v souladu s ověřovací doložkou FAFA;

18.  vítá pozitivní výsledky rozprav se zástupci Světového potravinového programu (WFP) a Dětského fondu OSN (UNICEF), díky nimž WFP a UNICEF změnily svá pravidla tak, aby GŘ ECHO umožnily přístup k jejich zprávám o interním auditu; vyzývá GŘ ECHO, aby neprodleně zahájilo podobná jednání i s ostatními agenturami OSN, a zajistilo tak snadný a nebyrokratický přístup k jejich zprávám o interním auditu; vyzývá Komisi, aby každých šest měsíců informovala příslušné výbory EP o vývoji jednání; zdůrazňuje, že všechny zprávy o interním auditu by měly být Komisi přístupné elektronicky, nejen v prostorách příslušných agentur OSN;

19.  připomíná, že v roce 2010 byly zahájeny rozhovory s WFP, jejichž cílem bylo dosáhnout dohody o společné metodice, podle níž by WFP prováděl audity projektů financovaných EU; vyzývá Komisi, aby tento úkol přivedla ke zdárnému konci a aby podobná jednání vedla i s ostatními partnery v OSN;

20.  vítá současné úsilí pracovní skupiny pro odpovědnost za pomoc v případě katastrofy a její audit ustavené v rámci Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí (INTOSAI), v jejímž čele stojí člen Evropského účetního dvora; připomíná, že skupina sleduje tyto dva hlavní cíle: i) vytvoření pokynů a osvědčených postupů s cílem dosáhnout v konečném důsledku jediného integrovaného modelu podávání zpráv a ii) vytvoření pokynů a osvědčených postupů v oblasti auditu pomoci poskytované v souvislosti s katastrofami;

21.  domnívá se, že se jedná o významný pokrok v řešení úkolů souvisejících s transparentností a odpovědností ve spolupráci s OSN a dalšími mezinárodními organizacemi; nabádá pracovní skupinu, aby svěřený úkol splnila ve stanovené lhůtě;

22.  zdůrazňuje, že od doby, co bylo zjištěno, že vláda Severní Koreje zneužila koncem roku 2006 finanční prostředky OSN určené na humanitární pomoc a rozvojovou činnost, stala se nedostatečná transparentnost, odpovědnost, efektivnost a účelnost správy finančních prostředků OSN terčem široké kritiky; lituje skutečnosti, že OSN dosud zásadněji nepokročila s reformou v oblasti transparentnosti a odpovědnosti; zdůrazňuje, že má-li reforma pokročit a má-li být zajištěna vyšší odpovědnost, musí členské státy EU prokázat větší politickou vůli, odhodlání a soudržnost; vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby této problematice přisoudila prvořadý význam a aby plnila zprostředkovatelskou úlohu;

Efektivní a účelné poskytování humanitární pomoci EU pod správou GŘ ECHO

23.  uznává výhody hledání nových způsobů financování ze strany GŘ ECHO a jeho partnerů; současně vyzývá, aby byla brána v potaz diverzifikace subjektů zapojených do financování a provádění evropských humanitárních programů (jako jsou Organizace spojených národů, Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a nevládní organizace), neboť katastrofy jsou často přeshraniční povahy a vyžadují vícestranná a koordinovaná řešení; podporuje posilování kapacit místních subjektů a zvýšení schopnosti posuzování a rychlých zásahů na místě prostřednictvím kanceláří GŘ ECHO a odborníků přítomných na místě;

24.  zdůrazňuje, že hlavním předpokladem účinného poskytování humanitární pomoci je přesné a ucelené posouzení potřeb; uznává, že humanitární pomoc řízená GŘ ECHO splňuje díky globálnímu posouzení potřeb a hodnocení opomíjených krizí zásadní kritérium poskytování pomoci výhradně podle potřeb; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se Komise i nadále snažila zapojovat do diskuse o vytvoření koordinovanějšího a ucelenějšího mechanismu posuzování potřeb; vítá v tomto ohledu dialog mezi Komisí a OSN;

Partneři rámcové dohody o partnerství (FPA)

25.  upozorňuje na velmi kvalitní práci odváděnou partnery GŘ ECHO díky účinné metodě výběru – zejména prostřednictvím rámcové dohody o partnerství – a vypracovaným standardům a postupům v oblasti humanitární pomoci; zdůrazňuje rovněž, že účinná kontrola využívání prostředků v rámci auditů prováděných soukromými firmami u partnerských subjektů má zásadní význam a přispívá k legitimizaci humanitární oblasti; s ohledem na zachování rozmanitosti partnerů a zajištění přístupu malých a středních nevládních organizací k finančním prostředkům však konstatuje, že administrativní postupy pro získání přístupu k prostředkům jsou velmi složité a správní poplatky příliš vysoké, což je velmi nákladné pro nevládní organizace, a že kvůli nedostatečným lidským zdrojům je obtížné provádět audity, a proto vyzývá, aby byly používané nástroje uzpůsobeny zvláštním nárokům oblasti humanitární pomoci a místním potřebám tak, aby byla humanitární pomoc vhodně nasměrována a aby mohla být v rané fázi zahájena koordinace činností různých zapojených humanitárních organizací;

26.  vítá snahu GŘ ECHO podpořit používání inovativních postupů, jako je např. přístup založený na hotovostních tocích, zejména nepodmíněné převody prostředků ve prospěch nejzranitelnějších skupin; shledává, že tyto přístupy mohou být díky využívání místních trhů účinnější než věcná pomoc a nemusí s sebou nést větší svěřenecké riziko; vyzývá tedy GŘ ECHO, aby tyto přístupy založené na hotovostních tocích dále rozvíjelo a aby své partnery podněcovalo k jejich využívání;

27.  připomíná závěry, které byly přijaty v návaznosti na tři cykly auditů, jež v ústředích provedl útvar externího auditu GŘ ECHO a jež byly zaměřeny na povahu a pevnost finančních vazeb mezi GŘ ECHO a jeho partnery; podle těchto závěrů byly finanční prostředky poskytnuté Komisí celkově využity rozumným způsobem a v souladu s platnými pravidly a nařízeními;

28.  upozorňuje na skutečnost, že většina doporučení vydaných na základě auditů, které útvar externího auditu provedl v ústředích partnerů FPA, se týká pravidel pro zadávání veřejných zakázek; upozorňuje na jedno z hlavních zjištění auditů v ústředích, a sice že ne všichni partneři FPA (bez ohledu na to, zda podléhají mechanismu kontroly A nebo P) používají postupy, jež by byly plně v souladu se zásadami uvedenými v příloze IV FPA z roku 2008; poukazuje na problémy s poskytováním kompletní dokumentace k zadávání zakázek a na otázky související s vytvořením řádných a dobře zdokumentovaných postupů zadávání veřejných zakázek;

29.  konstatuje, že se partneři FPA musí zabývat následujícími záležitostmi: vytvořením vhodných mechanismů vnitřní kontroly, zlepšením svých systémů pro rozdělování finančních nákladů a zvýšením jejich transparentnosti, napravením nedostatků ve svých systémech účetnictví a dodržováním norem kvality ze strany vedení, vytvořením procesu řízení rizik v celé organizaci a lepší informovaností o nebezpečích podvodů a korupce;

30.  konstatuje, že partneři ECHO mohou činnosti na podporu humanitární pomoci zadávat formou dílčích zakázek realizačním partnerům; odsuzuje skutečnost, že partneři FPA nedodržují řádné postupy pro výběr svých realizačních partnerů a nevykonávají nad nimi řádný dohled a správu; vyzývá proto Komisi, aby se touto záležitostí zabývala a zvážila rizika v případě podvodů, nedostatečný přístup k příslušným podkladovým dokumentům a skutečnost, že ECHO nedisponuje mechanismy k určení jednotlivých realizačních partnerů;

31.  je přesvědčen o tom, že skutečné a trvalé zapojení příjemců do plánování a řízení podpory je jedním ze základních předpokladů k zajištění kvalitního a rychlého poskytování humanitární pomoci, zejména v případě dlouhodobých krizí; zdůrazňuje, že v mnoha případech chybí formální mechanismy, díky nimž by příjemci mohli dotčenému partnerovi předávat stížnosti či poskytovat zpětnou vazbu, nebo jasná pravidla pro ochranu informátorů; zdůrazňuje, že toto opatření je důležité pro zvýšení efektivity a odpovědnosti v souvislosti s poskytováním humanitární pomoci a pro prevenci jejího možného zneužití; vyzývá GŘ ECHO, aby takové mechanismy neprodleně vytvořilo;

32.  připomíná doporučení útvaru externího auditu, podle něhož je zapotřebí lépe monitorovat distribuci humanitární pomoci a následnou situaci personálem, který není do vlastního procesu zapojen, aby bylo možné vyhodnotit, zda posouzení potřeb určilo všechny požadavky a zda tyto požadavky byly splněny; vyzývá Komisi, aby poznatky získané tímto sledováním uplatnila;

Partneři v OSN

33.  připomíná stanovisko Evropského účetního dvora uvedené v jeho zvláštní zprávě 15/2009, že se strategické a právní požadavky na objektivní a transparentní výběr partnerů dostatečně nepromítly do praktických kritérií na podporu rozhodování v případě partnerů OSN; vyzývá Komisi, aby systematicky prováděla a dokumentovala formální hodnocení, v nichž by porovnávala mechanismy poskytování pomoci partnerů v OSN a dalších partnerů;

34.  konstatuje, že Komise kromě příspěvků na nepřímé náklady (až do výše 7 % rozpočtu na určitou činnost), tj. náklady, které se přímo nevztahují na provádění konkrétního projektu, financuje řadu nákladů, jež se k danému projektu vztahují přímo (přímé náklady), včetně nákladů na podporu místních kanceláří, zaměstnanců a dopravy, jež souvisejí přímo s činnostmi; zdůrazňuje, že výše nákladů na podporu, např. na dopravu, skladování a manipulaci (např. v případě potravinové pomoci) se velmi liší; uznává, že důvodem může být charakter jednotlivých zemích v závislosti na místních podmínkách, ale zdůrazňuje, že je patrně třeba humanitární operace lépe zorganizovat, aby byly efektivnější z hlediska nákladů; navrhuje, aby Komise posoudila výši nákladů na podporu podle běžného rozsahu nákladů nebo podle srovnávacího měřítka pro daný typ projektů a zjistila tak, zda jsou tyto náklady přiměřené;

Různé další otázky

35.  zdůrazňuje, že kromě základních kritérií, jako jsou zkušenosti a odborné znalosti, dřívější výsledky, koordinace, dialog a rychlost, musí být důležitým kritériem pro výběr partnerů také efektivita z hlediska nákladů; vítá skutečnost, že ECHO v současné době pracuje na vytvoření systému pro srovnávání informací o nákladech („Sledování nákladů za výsledky“), který bude založený na srovnatelných jednotkových nákladech; zdůrazňuje, že informace poskytované tímto nástrojem je důležité využívat k analýze navržených projektů z hlediska účelnosti nákladů;

36.  poukazuje na časté navyšování rozpočtu GŘ ECHO, ať už využíváním rezervy na pomoc při mimořádných událostech nebo převody prostředků z jiných rozpočtových položek v okruhu pro vnější pomoc v rámci Evropského rozvojového fondu; tato navyšování rozpočtu považuje za strukturální problém; zdůrazňuje, že je nezbytné sestavit realistický rozpočet a prostředky na přírodní katastrofy nebo humanitární akce přidělovat na základě ověřených zkušeností s výdaji v minulých letech;  

37.  zdůrazňuje, že Evropská unie musí vzhledem k častějšímu výskytu rozsáhlých přírodních katastrof posílit svou schopnost reakce na tyto mimořádné události; v této souvislosti připomíná, že Parlament již mnoho let usiluje o vytvoření realističtějšího rozpočtu pro humanitární pomoc, který by vyřešil dlouhodobě nedostatečné financování příslušných rozpočtových položek a vytvořil tak během celého rozpočtového roku určitý manévrovací prostor pro přijímání finančních rozhodnutí a zachoval logickou rovnováhu mezi financováním činností zaměřených na prevenci humanitárních katastrof a činností zajišťujících rychlé reakce na katastrofy, ať již přírodního původu nebo způsobených lidským faktorem;

38.  vítá nedávné sdělení Komise o víceletém finančním rámci na období 2014–2020, který v těchto letech počítá s navýšením rozpočtu nástroje humanitární pomoci na 6,4 miliardy EUR (jednalo by se tedy v průměru o 915 milionů EUR ročně oproti 813 milionům EUR v období 2007–2013); s uspokojením rovněž konstatuje, že pro totéž období byla zvýšena rezerva pro naléhavou pomoc na 2,5 miliardy EUR a že byl předložen návrh na převedení nevyčerpaných prostředků z rezervy do následujícího roku, a vyzývá Komisi, aby tyto finanční prostředky byly prvořadě určeny na naléhavé humanitární potřeby;

39.  žádá, aby byly z rozpočtu EU podporovány činnosti zaměřené na předvídání katastrof a přípravu na ně, jakož i na prevenci a rychlejší reakci, a dále opatření zajišťující flexibilnější zavádění opatření pro rozvoj, jež jsou jedním ze způsobů umožňujících překonat krizové situace; vyjadřuje politování nad tím, že přes mnohé politické závazky přijaté v uplynulých letech zůstávají konkrétní výsledky, pokud jde o vzájemné provázání naléhavé pomoci, obnovy a rozvoje, skromné;

40.  žádá tedy, aby bylo poskytnuto více prostředků na zajištění kontinuálního poskytování pomoci v přechodné fázi mezi naléhavou humanitární pomocí a rozvojovou pomocí a aby tyto prostředky byly lépe spravovány a aby se zvážilo, jak lze dosáhnout větší flexibility a komplementarity stávajících finančních mechanismů, zejména v rámci strategických dokumentů pro jednotlivé země a regiony Evropského rozvojového fondu a nástroje rozvojové pomoci; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní péče dětem, těhotným ženám a matkám malých dětí, co se týče poskytování jídla a šatstva, evakuace, přepravy a zdravotnických zařízení, s cílem zabránit nechtěným těhotenstvím a pohlavně přenosným chorobám, což jsou podle stávajících finančních mechanismů prioritní oblasti;

41.  doporučuje, aby se tato přechodná fáze obnovy mezi naléhavou pomocí a rozvojem soustředila především na budování kapacit místních orgánů a na úzké zapojení místních nevládních organizací a sdružení do fází plánování a provádění s cílem vytvořit základ pro vysoce kvalitní a účinné programy lidského rozvoje a usnadnit jejich uplatňování;

42.  domnívá se, že činnosti financované ředitelstvím ECHO jsou dobře viditelné; uznává význam opatření, jež mají zajistit viditelnost, pokud jde o odpovědnost a snahu snížit riziko dvojího financování; zdůrazňuje, že by se tato opatření neměla stát v humanitárních agenturách prostředkem pro propagaci značek a vyústit v boj o zviditelnění jednotlivců na úkor uspokojování skutečných potřeb příjemců pomoci;

43.  domnívá se, že stále významnější úloha přisuzovaná konsorciím může mít pozitivní dopad ve smyslu zvyšování humanitární pomoci a zlepšení koordinace; vyzývá Komisi, aby poskytla srozumitelnější pokyny pro zaručení transparentnosti a zajistila, aby konsorcia negativně neovlivnila rozmanitost společenství nevládních organizací, zejména malých a středních organizací;

Potřeba udržitelnosti, soudržnosti a doplňkovosti

44.  zdůrazňuje význam návaznosti základní pomoci, obnovy a rozvoje v zájmu jejich většího propojení a zajištění hladkého přechodu od humanitární pomoci k pomoci rozvojové; zdůrazňuje, že ke zlepšení koordinace, efektivnosti, účelnosti a soudržnosti základní pomoci, obnovy a rozvoje je třeba vykonat ještě mnoho práce;

45.  vítá skutečnost, že GŘ ECHO podporuje snižování nebezpečí katastrof prostřednictvím programu DIPECHO a jako nedílnou součást humanitární činnosti;

46.  vyzývá GŘ ECHO, aby se více zaměřilo na udržitelnost humanitárních akcí; naléhavě žádá GŘ ECHO a další příslušné útvary Komise, aby kladly větší důraz na snižování nebezpečí katastrof a na připravenost na katastrofy, aby posílily odolnost ohrožených obyvatel budováním kapacit, poskytováním odborné přípravy a informováním veřejnosti, a aby vytvořily efektivní systémy včasného varování v zemích ohrožovaných katastrofami a postižených krizí, a umožnily jim tak, aby mohly na tyto situace reagovat odpovídajícím způsobem;

47.  je přesvědčen o tom, že citlivost vůči kulturám a vědomosti o jednotlivých kulturách jsou pro poskytování efektivní humanitární pomoci klíčovým faktorem; zdůrazňuje například, že produkty dovážené během humanitárních akcí musí místním obyvatelům vyhovovat a být pro ně přijatelné;

48.  vyzývá GŘ ECHO, aby pečlivě zvažovalo případné negativní dopady humanitární pomoci; zdůrazňuje například, že nadbytečná potravinová pomoc může brzdit místní produkci potravin, mít negativní dopad na místní trhy, a ohrozit tak zabezpečování dodávek potravin v dlouhodobé perspektivě;

49.  naléhavě žádá Komisi, aby na politické úrovni i v praxi zajistila lepší soudržnost a doplňkovost humanitární pomoci a rozvojové pomoci;

50.  je přesvědčen o tom, že současná vážná potravinová krize v oblasti Afrického rohu je rovněž tragickým důsledkem nedostatečné soudržnosti a doplňkovosti mezinárodní humanitární a rozvojové pomoci; zdůrazňuje, že na rozdíl od přírodních katastrof se v tomto případě krize rozvíjela pomalu a postupně se vyhrotila v humanitární katastrofu; připomíná, že sucho a nedostatek potravin se v oblasti Afrického rohu naneštěstí staly chronickým problémem; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory této skutečnosti a velmi rozsáhlé rozvojové pomoci, která do této oblasti v minulých desetiletích proudila, nejsou patrné žádné viditelné výsledky, pokud jde o zvýšení soběstačnosti místních zemědělců, která by mohla zajistit udržitelnost;

Haiti a Pákistán

51.  lituje skutečnosti, že rok 2010 se zapíše do paměti jako rok dvou obrovských katastrof – ničivého zemětřesení na Haiti, po němž následovala epidemie cholery, a nebývale velkých záplav v Pákistánu;

52.  podotýká, že ECHO v roce 2010 vyčlenilo 122 milionů EUR na Haiti a 150 milionů EUR na Pákistán a že humanitární pomoc, kterou ECHO přiznalo Pákistánu, byla dosud největším intervenčním opatřením provedeným v jednom roce;

53.  uznává, že rozsah katastrof a s tím spojené obtíže, včetně fyzického přístupu a obavy o bezpečnost, vytvořily extrémně komplexní podmínky; zdůrazňuje, že obě katastrofy odhalily podobné problémy;

54.  zdůrazňuje, že základním předpokladem účinné a účelné humanitární pomoci je efektivní mezinárodní koordinace humanitárních akcí, a uznává přínos operací – a nezbytnost jejich uskutečňování – pod záštitou Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) během operací humanitární pomoci;

55.  upozorňuje na skutečnost, že Komise poskytuje OCHA významnou podporu; vyjadřuje politování nad tím, že zkušenosti z Haiti a Pákistánu upozornily na aktuálně nedostatečnou schopnost OCHA zajistit koordinaci; zdůrazňuje, že schopnost OCHA plnit svoji koordinační funkci byla podlomena nízkou kapacitou, nedostatečným posouzením potřeb a jen částečně fungujícími elektronickými nástroji pro zpracování informací;

56.  konstatuje, že Komise poskytla OSN významnou podporu v jejím úsilí o vytvoření a používání systému seskupování; zdůrazňuje, že obě katastrofy odhalily, že je stále zapotřebí vykonat mnoho práce za účelem zvýšení účelnosti, efektivnosti a koordinace činností OSN a posílení vlastní zainteresovanosti a veřejné odpovědnosti;

57.  upozorňuje na skutečnost, že Komise neposkytla zpravodaji Parlamentu závěrečnou zprávu, ani finanční zprávy partnerů ECHO o provádění humanitární pomoci po katastrofách na Haiti a v Pákistánu v roce 2010 s odůvodněním, že tyto zprávy obsahují citlivé informace o partnerech ECHO; zdůrazňuje, že Parlament musí mít k takovým zprávám nebo alespoň k hlavním údajům o efektivnosti a účinnosti akcí přístup, aby mohl posoudit jejich řádné finanční řízení;

58.  zdůrazňuje, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyšle na Haiti delegaci v souvislosti s problémy týkajícími se pomoci, jež byla pro tuto zemi vyčleněna;

59.  vyzývá Komisi, aby otázky týkající se OSN nadnesla u příslušných orgánů OSN;

o
o   o

60.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (2) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. (3) Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1. (4) Přijaté texty, P7_TA(2011)0404. (5) Přijaté texty, P7_TA(2011)0018. (6) Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 5. (7) Přijaté texty, P7_TA(2011)0005. (8) Úř. věst. L 252, 25.9.2010, s. 1. (9) Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 1. (10) Úř. věst. C 269, 10.11.2009, s. 1. (11) Úř. věst. C 303, 09.11.10, s. 1.