Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2178(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0083/2012

Předložené texty :

A7-0083/2012

Rozpravy :

PV 19/04/2012 - 19
CRE 19/04/2012 - 19

Hlasování :

PV 20/04/2012 - 10.3
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0140

Přijaté texty
PDF 168kWORD 109k
Pátek 20. dubna 2012 - Štrasburk Konečné znění
Konkurenceschopný jednotný digitální trh – elektronická správa jako průkopnický čin
P7_TA(2012)0140A7-0083/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 2012 o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu – elektronické správě jako průkopnickém činu (2011/2178(INI))

Evropský parlament,

   s ohledem na acquis Společenství v oblasti vnitřního trhu a informační společnosti,

   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

   s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu(1) ,

   s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod(2) ,

   s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 31. května 2010 o digitální agendě pro Evropu,

   s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 17. června 2010 o strategii Evropa 2020, včetně digitální agendy (bod 7),

   s ohledem na příručku pro zadávání veřejných zakázek na nákup informačních a komunikačních technologií založených na normách – prvky osvědčených postupů, zveřejněnou Komisí dne 23. prosince 2011,

   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Plné využití výhod elektronické fakturace pro Evropu“ (COM(2010)0712),

   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA)(3) ,

   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Evropský akční plán “eGovernment' na období 2011–2015 – Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy' (COM(2010)0743),

   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Cesta k interoperabilitě evropských veřejných služeb – Evropská strategie interoperability (EIS) evropských veřejných služeb (Příloha 1) a Evropský rámec interoperability (EIF) veřejných evropských služeb (Příloha 2)“ (COM(2010)0744),

   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán “eGovernment' v rámci iniciativy i2010 – Urychlování zavádění elektronické veřejné správy v Evropě ve prospěch všech' (COM(2006)0173),

   s ohledem na sdělení Komise „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry: Společně pro nový růst“ (COM(2011)0206),

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2011 pod názvem „Ochrana kritické informační infrastruktury – Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti“ (COM(2011)0163),

   s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. března 2009 pod názvem „Ochrana kritické informační infrastruktury – Ochrana Evropy před rozsáhlými počítačovými útoky a narušením: zvyšujeme připravenost, bezpečnost a odolnost“ (COM(2009)0149),

   s ohledem na balíček Komise o veřejně přístupných údajích, zveřejněný v prosinci 2011, který se skládá ze: sdělení Komise „Veřejně přístupné údaje – hnací síla inovací, růstu a transparentní správy“, návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, (COM(2011)0877) a rozhodnutí Komise 2011/833/EU ze dne 12. prosince 2011 o opakovaném použití dokumentů Komise ,

   s ohledem na studii zaměřenou na hospodářský dopad informací veřejného sektoru, kterou provedla v roce 2011 Komise (Vickeryho studie),

   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje, který předložila Komise (COM(2011)0635),

   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Koherentní rámec pro budování důvěry na jednotném digitálním trhu elektronického obchodování a služeb poskytovaných online“ (COM(2011)0942),

   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zelená kniha – směrem k integrovanému evropskému trhu plateb kartou a prostřednictvím internetového a mobilního připojení“ (COM(2011)0941),

   s ohledem na výroční zprávu o pokroku za rok 2011 pojednávající o digitální agendě pro Evropu, zveřejněnou dne 22. prosince 2011,

   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Zpráva o evropské digitální konkurenceschopnosti – Hlavní úspěchy strategie i2010 v období 2005–2009“ (COM(2009)0390),

   s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2011 o evropských širokopásmových sítích: investice do digitálního růstu(4) ,

   s ohledem na studii o sociálním dopadu IKT – SMART 2007/0068, zveřejněnou dne 30. dubna 2010,

   s ohledem na zprávu o hospodářském dopadu IKT – SMART 2007/0020, zveřejněnou v lednu 2010,

   s ohledem na zprávu vypracovanou pro Komisi a nazvanou „Akční plán “eGovernment' v rámci strategie i2010 – studie o dosaženém pokroku (SMART 2008/0042)„, zveřejněnou v listopadu 2009,

   s ohledem na závěry švédského předsednictví ze dne 10. listopadu 2009 z konference ve Visby o vytváření dopadů u eUnie 2015,

   s ohledem na zprávu švédského předsednictví „Ekologická znalostní společnost – politický program v oblasti IKT do roku 2015 pro evropskou znalostní společnost budoucnosti, zveřejněnou v září 2009,

   s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Cloud computing: zpráva o veřejných konzultacích“, zveřejněnou dne 5. prosince 2011,

   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán pro elektronické podpisy a elektronickou identifikaci zaměřený na usnadnění poskytování přeshraničních veřejných služeb v rámci jednotného trhu“ (COM(2008)0798),

   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(5) ,

   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro právní záležitosti (A7-0083/2012),

A.  vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie (IKT) zásadním způsobem přímo i nepřímo ovlivňují oblast politiky, hospodářství, společnost, kulturu a každodenní život občanů EU; vzhledem k tomu, že konkurenceschopný jednotný digitální trh, který by odstranil veškeré překážky přeshraničním elektronickým službám a nebyl by narušován hospodářskou soutěží, by měl pro občany EU značný přínos;

B.  vzhledem k tomu, že elektronická správa zahrnuje všechny technologie a veškeré jejich využívání související s podáváním informací, poradenstvím a správními úkony provedenými elektronickou cestou;

C.  vzhledem k tomu, že odvětví IKT se 5 % přímo podílí na HDP EU a jeho tržní hodnota představuje 660 miliard EUR ročně, avšak mnohem více přispívá k celkovému růstu produktivity (20 % přímo díky odvětví IKT a 30 % díky investicím v oblasti IKT);

D.  vzhledem k tomu, že pravidla pro elektronickou fakturaci nejsou jednotná a že řada výhod tohoto způsobu fakturace se většinou nevyužívá;

E.  vzhledem k tomu, že IKT mohou významně přispět ke strategii EU 2020, zejména pokud jde o zaměstnanost, udržitelný hospodářský růst a růst produktivity, větší zapojení občanů, výzkum a vývoj, energetiku, inovace a životní prostředí a řešení hlavních výzev pro společnost;

F.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky hrají na digitálním trhu obzvláště důležitou úlohu;

G.  vzhledem k tomu, že ekonomický a ekologický nástroj zvaný „cloud computing“ umožňuje zlepšit výkonnost veřejných a soukromých podniků v oblasti informačních technologií, snížit náklady na zpracování a výdaje na archivování, nabízí tedy řadu výhod, avšak jeho nevýhodou je nedostatečné zabezpečení propojení uživatele a serveru a určitá ztráta kontroly na straně uživatele;

H.  vzhledem k tomu, že srovnávací přehled Digitální agendy 2011 ukazuje pokrok, ovšem 26 % občanů EU internet nikdy nepoužilo a použilo ho pouze 48 % z osob, které patří ke znevýhodněným skupinám;

I.  vzhledem k tomu, že digitální propast, ať již vnímána jako propast v přístupu na internet nebo jako propast v oblasti elektronických dovedností či digitální gramotnosti, má přímý vliv na přijetí elektronické veřejné správy (eGovernment) a nepříznivě ovlivňuje účast občanů na veřejném životě a demokracii;

J.  vzhledem k tomu, že konkurenceschopný jednotný digitální trh musí zajistit úspěšný rozvoj mimořádně rychlých širokopásmových a telekomunikačních sítí ve všech regionech EU a odstranit nerovnosti mezi úrovní rozvoje infrastruktury v rámci členských států a mezi nimi, aby zajistil demografickou udržitelnost řídce obydlených oblastí;

1.  je si vědom významného přínosu odvětví IKT pro průmyslovou politiku, inovace, růst, konkurenceschopnost a obchodní bilanci EU;

2.  zdůrazňuje, že uživatelé jsou pro digitální strategii rozhodující, a proto je v EU naléhavě nutné zvýšit jejich povědomí a posilovat jejich úlohu, účast, perspektivu a důvěru, pokud jde o zabezpečení, bezpečnost a soukromí informační společnosti, a rovněž rozvíjet lidský potenciál v oblasti IKT;

3.  opakovaně zdůrazňuje, že elektronická veřejná správa posiluje zapojení evropských občanů a napomáhá reformě a modernizaci veřejné správy, a to zvyšováním její transparentnosti a odpovědnosti a snižováním nákladů na veřejné služby;

4.  zdůrazňuje, že přijetí elektronické veřejné správy stojí v cestě nejen technické, ale také organizační, politické, právní a kulturní překážky a že jejich úspěšné překonání a postupy jsou obvykle značně závislé na místních podmínkách;

5.  zdůrazňuje, že vytvoření evropského prostoru elektronické veřejné správy může být důležitou součástí programu Horizont 2020, neboť tak lze zvýšit hospodářský růst a sociální rozvoj a stimulovat rozvoj inovací a lidského kapitálu, což může přispět ke zvládnutí společenských a politických výzev, jimž EU čelí;

6.  zdůrazňuje, že je nezbytné zohlednit digitální propast a bojovat proti ní;

7.  poznamenává, že informační technologie typu „cloud“ umožňují přístup ke sdílené platformě se zdroji informačních technologií, které mohou být v krátkém časovém úseku propojeny, aniž by bylo nutné vyvíjet zvláštní úsilí v oblasti správy či zásahy ze strany poskytovatele služeb, a že účinnost technologie „cloud“ je dána její pružností, zvyšováním produktivity a ekologickými hledisky; je však především nutné, aby tato technologie byla po technické stránce spolehlivá a odolná;

Akční plán „eGovernment“

8.  vítá přijetí evropského akčního plánu „eGovernment“ na období 2011–2015, evropské strategie interoperability a evropského rámce interoperability v rámci evropských veřejných služeb; vyzývá členské státy, aby své vnitrostátní strategie co nejrychleji přizpůsobily těmto obecným politickým opatřením;

9.  podporuje všeobecné cíle zvýšit využívání služeb elektronické veřejné správy (eGovernment) tak, aby je do roku 2015 využívalo 50 % občanů (ze 41 %) a 80 % podniků (ze 75 %), vybízí však Komisi a členské státy, aby tyto cíle považovaly za minimální prahové hodnoty;

10.  požaduje vytvoření zvláštních programů a platforem elektronické správy s cílem chránit a prosazovat místní, regionální, etnickou a jazykovou rozmanitost;

11.  s politováním konstatuje, že podle srovnávacího přehledu Digitální agendy 2011 pouze 50 % uživatelů elektronické veřejné správy vyplnilo formuláře on-line;

12.  konstatuje, že existuje souvislost mezi HDP a dostupností služeb elektronické veřejné správy, a požaduje, aby byl rozvoj služeb elektronické veřejné správy přiměřeně financován na vnitrostátní i evropské úrovni;

13.  zdůrazňuje, že internet je občany i podniky v rostoucí míře využíván prostřednictvím mobilních zařízení, a vyzývá k přijetí opatření, které zajistí, aby služby elektronické veřejné správy byly přístupné a přizpůsobené různým způsobům používání, včetně použití přes call centra a mobilní internet (mobilní veřejnou správu);

14.  upozorňuje, že úspěšná elektronická veřejná správa vyžaduje komplexní začlenění administrativních postupů a jejich optimalizaci, přičemž je třeba zohlednit právo na místní samosprávu na všech úrovních;

15.  zdůrazňuje, že elektronická veřejná správa je zejména přínosná pro občany a podniky EU, především pak pro malé a střední podniky, které se dnes při přeshraničním podnikání v rámci EU často setkávají s nepřekonatelnými bariérami, neboť snižuje administrativní zátěž a náklady, zvyšuje produktivitu, účinnost, konkurenceschopnost, transparentnost a otevřenost, posiluje účinnost politických opatření a zajišťuje lepší přístup k postupům a jejich zjednodušení a také proto, že by měla usnadnit rozvíjení synergií a sdílení zdrojů a schopností mezi firmami a poskytnout malým a středním podnikům profesní prostředí založené na užší spolupráci;

16.  vyzývá členské státy a Komisi, aby údaje získané z veřejných zdrojů zveřejňovaly ve strojově čitelném formátu (a v reálném čase) pomocí otevřených licencí, aby tak informace veřejného sektoru mohly být opětovně využity jednak v akademickém prostředí, včetně studentů a širokou veřejností a jednak pro rozvoj výzkumu a obchodu, čímž se také zvýší transparentnost;

17.  upozorňuje, že dosud neexistuje jednoznačná definice termínu „veřejné správní údaje“ a že je nezbytné dosáhnout formou veřejných diskuzí společné shody, aby se objasnil přesný význam této definice;

18.  vyzývá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí na zajištění toho, aby vzdělávací instituce a kulturní zařízení zůstaly i nadále vyloučeny z působnosti směrnice 2003/98/ES;

19.  konstatuje, že hlavní překážky bránící přeshraničnímu přístupu k elektronickým službám jednotlivých veřejných správ souvisí s používáním elektronické identifikace a elektronických podpisů a že je na úrovni EU v této oblasti nedostatek interoperability;

20.  domnívá se, že mají-li být zajištěny účinné přeshraniční služby elektronické správy poskytující dvousměrnou nebo automatizovanou interakci mezi veřejnými správami a občany nebo podniky v rámci celé EU, je zapotřebí jasný a koherentní právní rámec EU pro vzájemné uznávání elektronického ověřování, elektronické identifikace a elektronických podpisů;

21.  vyzývá Komisi a členské státy, aby průběžně informovaly občany o existujících portálech EU, jako je SOLVIT a Your Europe, neboť stávající nedostatek informací zpomaluje další rozvoj opatření v oblasti podnikatelského prostředí a ochrany spotřebitelů, zejména v oblasti přeshraničního obchodování;

22.  vyzývá Komisi, aby sledovala všechny stávající online nástroje určené k řešení problémů a informační portály, které provozuje Komise a členské státy, a aby je – tam, kde je to možné – propojila nebo konsolidovala; doporučuje, aby nové portály online byly zakládány jen tehdy, pokud není možné informace začlenit do portálů, které již existují;

23.  vítá přijetí a přínos akčního plánu pro elektronické podpisy a elektronickou identifikaci i přijetí a přínos pilotního projektu STORK, pokud jde o interoperabilitu přeshraničních veřejných služeb; vyzývá Komisi, aby revidovala směrnici o elektronickém podpisu, a žádá rozhodnutí, jehož prostřednictvím by se zajistilo vzájemné uznávání elektronické identifikace a elektronického ověřování;

24.  zdůrazňuje, že pokud se ve vzdělávacích institucích a kulturních zařízeních uplatňují postupy zpracování údajů, musí se na osobní údaje vztahovat právo individuálního přístupu, aby byly údaje chráněny před jejich neoprávněným užitím;

25.  domnívá se, že interoperabilita elektronických podpisů má z hlediska elektronické veřejné správy právní aspekty (používání elektronických podpisů ve veřejném sektoru –čl. 3 odst.7 směrnice o elektronických podpisech, vztah mezi podpisem a ověřením pravosti, obtížný vztah mezi dohledem a akreditací, hlediska jednotlivých států, stupně bezpečnosti, kvalifikace podpisů) a rovněž technické aspekty (identifikační kód osvědčení, typy podpisů, formáty podpisů, ověřování podpisů); je toho názoru, že pro rozvoj aplikací s cílem dosáhnout úplné interoperability služby evropského elektronického podpisu pro účely ověřování podpisů je vhodné co nejdříve vytvořit sdružení validačních orgánů (Federation of Validation Authorities, FVA), které by koordinovalo validační orgány jednotlivých členských států(NVAs)(6) ;

26.  poznamenává, že Komise pověřila CEN, CENELEC a ETSI, aby aktualizovaly a racionalizovaly evropský rámec pro normalizaci elektronických podpisů; vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu předkládala výroční zprávu o dosaženém pokroku, která bude založena na zprávách předložených dvakrát ročně evropskými normalizačními orgány;

27.  vyzývá členské státy, aby na evropských vzdělávacích institucích vytvořily otevřený výukový software, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a vytvořily online platformy pro spolupráci na vzdělávacích materiálech a zdrojích, které by byly pro studenty bezplatné, a aby řádně zohledňovaly předpisy na ochranu údajů a autorských práv;

28.  zdůrazňuje, že aplikace elektronické veřejné správy by měly být přezkoumány a v případě potřeby upraveny tak, aby byla zajištěna jejich přístupnost rovněž uživatelům z řad nerezidentů; zdůrazňuje, že je nutná interoperabilita na místní a regionální úrovni a na úrovni jednotlivých členských států a EU;

29.  domnívá se, že interoperabilita aplikací elektronické veřejné správy vyžaduje interoperabilitu vnitrostátních klíčových soukromých infrastruktur (PKI) pomocí evropské validační služby (European Bridge);

30.  vítá zahájení veřejných konzultací k návrhu pokynů týkajících se vazeb mezi normalizací IKT a veřejnými zakázkami a vyzývá k předložení návrhu na toto téma;

31.  vyzývá členské státy, aby vytvořily vnitrostátní strategie elektronické veřejné správy v souladu s cíli a úkoly akčního plánu „eGovernment“ a digitální agendy, jejichž účelem je vytvoření evropského jednotného digitálního trhu a evropského prostoru elektronické veřejné správy;

32.  upozorňuje, že v rámci rozvoje akčního plánu „eGovernment“, infrastruktury a služeb musí být na všech úrovních splněny požadavky na bezpečnost a musí být zaručena nejlepší dosažitelná ochrana soukromí a osobních a finančních údajů, aby se zabránilo jakémukoli nepovolenému sledování;

33.  vyzývá členské státy, aby využily nástrojů IKT k posílení transparentnosti, odpovědnosti a účasti občanů, ke zvýšení účinnosti a konkurenceschopnosti, ke snížení administrativní zátěže a rovněž časové náročnosti a nákladů, ke zlepšení úředních postupů, snížení emisí uhlíku, úspoře veřejných zdrojů a přispění k participativnější demokracii při současném budování důvěry a jistoty;

34.  vybízí členské státy, aby uložily veřejným subjektům povinnost zpřístupňovat údaje prostřednictvím datových úložišť a katalogů veřejných údajů a aby zajistily, že budou stanovena pravidla pro zveřejňování a pro opakované použití, s náležitým přihlédnutím k právním předpisům o autorských právech a předpisům o ochraně databází;

35.  vyzývá členské státy, aby každý stát vytvořil jedno správní místo a využíval zprostředkující subjekty s cílem zajistit uživatelům vnitrostátních a přeshraničních služeb elektronické veřejné správy systém bezproblémových, integrovaných a snadno přístupných kontaktních míst;

36.  zdůrazňuje, že elektronická veřejná správa může zkvalitnit demokracii a hrát důležitou úlohu při zvyšování aktivní účasti občanů, zejména pak mladé generace, a podniků ve veřejném i politickém životě a na demokratických procesech; v této souvislosti konstatuje, že je třeba podporovat provádění pilotních průzkumů a referend především na místní úrovni;

37.  vítá spuštění softwaru pro elektronické systémy sběru, který byl vytvořen z iniciativy Komise v rámci programu ISA a jehož účelem bylo poskytnout signatářům možnost posílat od 1. dubna 2012 svá vyjádření podpory navrhovaným občanským iniciativám elektronickou cestou a současně organizátorům petic usnadnit správu sběru, ukládání a zasílání podpisů; proto vyjadřuje přání, aby byly strategie elektronické veřejné správy provedeny co nejdříve;

38.  zdůrazňuje, že přeshraniční interoperabilní služby elektronické veřejné správy by měly využívat výhod inovativní architektury a technologií (technologie „cloud“ využívaná pro veřejné služby a architektury orientované na služby) a vybízí k aktualizaci infrastruktury elektronické správy na protokol IPv6 a on-line služeb veřejného zájmu;

39.  uznává, že „cloud computing“ má stejně velký význam pro podniky i občany; zdůrazňuje ovšem, že zvýšené využívání technologie „cloud“ klade nároky na dohled nad přemísťováním zdrojů informačních technologií a důkladnou kontrolu přístupu k serverům a údajům, mimo jiné proto, aby se zabránilo nepovolenému komerčnímu využití ostatními stranami, a že by se těmito záležitostmi tudíž měla zabývat reforma pravidel EU na ochranu údajů, jak navrhuje Komise (COM(2012)0011), COM(2012)0010));

40.  zdůrazňuje, že bezpečný přeshraniční systém elektronické veřejné správy je nedílnou součástí programu ochrany evropské kritické infrastruktury; žádá, aby byla zavedena příslušná opatření, která zajistí ochranu údajů a soukromí a sníží na minimum možnost ohrožení počítačovými útoky; uznává velký význam agentury ENISA, která podporuje EU a členské státy v jejich úsilí o zajištění spolehlivých a stabilních služeb elektronické veřejné správy; požaduje, aby byly zavedeny skutečně demokratické formy kontroly využívání údajů a metod používání;

41.  vítá příspěvek programů IDA, IDABCD a ISA a rozsáhlých pilotních projektů v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a rovněž fóra ePractice k navrhování a zavádění přeshraničních interoperabilních řešení; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dlouhodobou udržitelnost těchto činností;

42.  vítá a podporuje návrh nástroje pro propojení Evropy (CEF), který přiděluje téměř 9,2 miliard EUR na podporu investic do rychlých a velmi rychlých širokopásmových sítí a celoevropských digitálních služeb; nástroj CEF bude poskytovat dotace na budování infrastruktury potřebné k zavedení služeb elektronické totožnosti, elektronické identifikace, elektronické veřejné správy, elektronického zadávání veřejných zakázek, elektronického zdravotnictví Europeana, elektronického soudnictví a služeb v oblasti cel a bude sloužit k zajištění interoperability a hradit náklady na provoz infrastruktury na evropské úrovni, čímž se propojí infrastruktury jednotlivých členských států;

43.  domnívá se, že iniciativa dluhopisů na projekty strategie Evropa 2020 zajistí finanční prostředky ze soukromého sektoru pro investice do projektů budoucích klíčových infrastruktur EU, např. silnic, železničních tratí, inteligentních energetických sítí a přenosových soustav a rovněž širokopásmových sítí;

44.  opětovně upozorňuje na význam budoucích vysokorychlostních služeb, které přispějí k dosažení energetické účinnosti a bezpečnostních cílů a vytvoření dalších způsobů komunikace (např. účinných a inteligentních dopravních systémů, komunikace člověk – stroj) v EU;

45.  vítá přijetí balíčku o veřejně přístupných údajích a vyzývá členské státy, aby podporovaly opětovné použití informací veřejného sektoru inovativními způsoby (jiných než osobních údajů); požaduje lepší zapojení místních a regionálních orgánů, co se týká přístupu k informacím veřejného sektoru, s cílem zlepšit poskytování informací veřejnosti, podnikům a institucím a usnadnit vytváření nových pracovních míst a současně zajistit rozvoj na místní a regionální úrovni;

46.  zdůrazňuje význam metodik měření (kvalitativních a kvantitativních) zaměřených na účinnost a efektivnost elektronické veřejné správy a demokracie a uplatňování cílů SMART(7) , které by se měly aktivně využívat napříč vládami;

47.  vyjadřuje politování nad skutečností, že členské státy se dosud nedohodly na výčtu všech klíčových přeshraničních veřejných služeb, které by měly být do roku 2015 dostupné on-line; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí k dosažení těchto cílů;

48.  žádá Komisi a členské státy, aby rozvíjely a zaváděly specifické nástroje informačních a komunikačních technologií, které umožní elektronickou účast (eParticipation), jako jsou společné systémy elektronického podávání peticí (ePetitioning), s cílem poskytnout občanům EU a organizacím, které je zastupují, praktický prostředek pro výkon jejich práv podle ustanovení občanské iniciativy stanovených v článku 11 Smlouvy o EU;

49.  připomíná zásadní závazek zmenšit do roku 2015 rozdíly v digitální gramotnosti a způsobilosti o polovinu a s ohledem na to vítá návrhy posílit digitální gramotnost, dovednosti a začleňování občanů do informační společnosti (eInclusion), zejména návrh učinit z digitální gramotnosti a ze souvisejících prvků prioritu pro nařízení o Evropském sociálním fondu (2014–2020); potvrzuje, že je nutné jednat v souladu s heslem „přístup pro všechny občany – účast již při přípravě“, a zdůrazňuje, že je nutné vytvářet služby elektronické veřejné správy zaměřené na uživatele a občany;

50.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly digitální vzdělávací programy, jejichž účelem by bylo podporovat rozsáhlé využívání služeb elektronické veřejné správy, posílit digitální gramotnost a překonat elektronické překážky, s nimiž se potýkají malé a střední podniky a znevýhodněné skupiny obyvatel, např. starší lidi, osoby se zdravotním postižením, menšiny, přistěhovalci, nezaměstnané osoby a osoby žijící v okrajových oblastech Unie; k tomuto účelu by do příslušných vnitrostátních politik vzdělávání a odborné přípravy, včetně tvorby programů, hodnocení studijních výsledků a profesního rozvoje učitelů a školitelů, mělo být začleněno e-učení;

51.  vyjadřuje politování nad zpožděním legislativního návrhu, jehož záměrem je zajistit, aby webové stránky veřejného sektoru byly plně přístupné do roku 2015; vítá plán pro digitální začlenění a požaduje provedení Iniciativy pro bezbariérový web (WAI), včetně pokynů o přístupnosti obsahu internetových stránek (WCAG) pro portály elektronické veřejné správy, a rovněž fyzickou a cenovou dostupnost koncových zařízení přizpůsobených potřebám osob se zdravotním postižením;

52.  doporučuje, aby byly tyto služby přizpůsobeny mezinárodním standardům, normám a pokynům týkajícím se osvědčených postupů, např. ISO 27001 týkající se bezpečnosti informací nebo ISO 20000 týkající se managementu služeb informačních technologií, s cílem zajistit kvalitní poskytování těchto služeb;

Elektronické zadávání veřejných zakázek (eProcurement)

53.  zdůrazňuje, že elektronické zadávání veřejných zakázek umožňuje, aby veřejné zakázky byly zadávány v celé EU a aby orgány veřejné správy získaly maximální možnosti volby, což vede k efektivnějšímu nakládání s penězi, k transparentnosti, odpovědnosti, větší důvěře veřejnosti a k posílení vnitřního trhu a hospodářské soutěže;

54.  zdůrazňuje, že v EU-27 představují veřejné výdaje 16 % HDP, a naléhavě žádá, aby do roku 2015 byly všechny veřejné zakázky zadávány elektronicky; vybízí k používání elektronického zadávání veřejných zakázek rovněž u koncesí;

55.  vyjadřuje politování nad skutečností, že pouze 13 % podniků v EU použilo v roce 2010 internet k předložení nabídek orgánům veřejné správy prostřednictvím elektronického nabídkového systému; vyzývá členské státy, aby podporovaly malé a střední podniky v jejich zapojení do systému elektronického zadávání veřejných zakázek;

56.  zdůrazňuje, že elektronické zadávání veřejných zakázek sestává ze dvou fází: fáze před zadáním zakázky(8) a po zadání zakázky(9) ; vyzývá členské státy, aby v plné míře provedly a plně začlenily obě fáze do svých portálů elektronického zadávání veřejných zakázek nejpozději do roku 2015;

57.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily kvalitu projektů IKT ve veřejných správách s cílem zajistit na jedné straně sledování strategických cílů orgánů veřejné správy v oblasti inovací a na druhé straně zlepšení obecných norem kvality a lhůt a nákladů výběrových řízení;

58.  vyzývá důrazně Komisi a členské státy, aby podporovaly ústřední a místní orgány veřejné správy ve využívání modelu zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, jenž zadavatelům veřejných zakázek umožňuje sdílet s dodavateli informace o rizicích a výhodách plánování, výroby prototypů a testování nových výrobků a služeb a rovněž sdružovat zdroje více zadavatelů a vytvořit optimální podmínky pro široké uvádění výsledků činností ve výzkumu a vývoji na trh a jejich distribuci, a aby napomohly k tomu, aby tyto projekty byly zachovávány v provozním rozpočtu, který jim byl vyčleněn;

59.  zdůrazňuje úspěšnou činnost rozsáhlých pilotních projektů v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek PEPPOL a e-CERTIS;

60.  zdůrazňuje, že je potřeba vnitrostátní systémy zadávání veřejných zakázek modernizovat, aby se usnadnily přeshraniční služby a plně prováděly směrnice o službách;

61.  naléhavě žádá Komisi, aby předložila bílou knihu o propojení kapacit elektronického zadávání veřejných zakázek v rámci EU – „Strategie pro “eProcurement„;

62.  žádá Komisi, aby v souvislosti se zaváděním systému elektronického zadávání veřejných zakázek v členských státech vytvořila mechanismus dohledu nad uskutečňováním souvisejícího pokroku, překážkami a opatřeními k nápravě;

63.  domnívá se, že Komise jakožto vedoucí orgán by měla jít všem příkladem a měla by ve všech svých institucích zavést systém elektronického zadávání veřejných zakázek;

Elektronická fakturace

64.  vítá iniciativu elektronické fakturace, která má za cíl učinit do roku 2020 z elektronické fakturace převládající způsob fakturace v EU, a rozhodnutí Komise, kterým se zřizuje Evropské mnohostranné fórum pro elektronickou fakturaci (EMSFEI);

65.  zdůrazňuje podstatné výhody elektronické fakturace jakožto prostředku pro účinnější a méně nákladnou správu všech vztahů mezi zákazníky a dodavateli ve veřejném i soukromém sektoru, jež vyplývají například z kratší platební lhůty, méně chyb, lepšího výběru DPH, nižších nákladů na tisk a poštovné a sjednocení obchodních procesů; konstatuje dále, že tímto nástrojem lze dosáhnout větší transparentnosti toku informací a obchodních toků, na jejichž základě jsou vytvářeny faktury;

66.  je si vědom roztříštěnosti trhu v důsledku vnitrostátních pravidel pro elektronickou fakturaci; vyjadřuje politování nad tím, že elektronické faktury dostává nebo posílá pouze 22 % malých a středních podniků;

67.  vítá nová pravidla DPH(10) pro elektronickou fakturaci, která zavádějí rovné zacházení s papírovými a elektronickými fakturami;

68.  zdůrazňuje význam jednoho správního místa v souvislosti s DPH pro usnadnění přeshraničního elektronického obchodu malých a středních podniků a podporu elektronické fakturace;

69.  zdůrazňuje význam právní jistoty, jasného technického prostředí a otevřených a interoperabilních řešení elektronické fakturace na základě jednotných právních požadavků, podnikových procesů a technických norem, aby se usnadnilo její masové přijetí;

70.  vyzývá průmysl a evropské orgány pro normalizaci k tomu, aby pokračovaly ve svém úsilí o podporu přibližování se jednotnému modelu údajů pro elektronickou fakturu;

71.  oceňuje iniciativy Dánska, Finska, Itálie, Španělska a Švédska stanovit orgánům veřejné správy povinnost přistoupit k elektronické fakturaci, a žádá, aby se elektronická fakturace stala do roku 2016 povinnou pro všechny veřejné zakázky;

72.  poznamenává, že problémy přeshraniční interoperability elektronického podpisu zpomalují přijetí přeshraničních řešení v rámci elektronické fakturace;

73.  vyzývá Komisi, aby využila EMSFEI k prošetření právních aspektů a ke koordinaci vnitrostátních iniciativ; žádá Komisi, aby každoročně předkládala zprávu a aby vyzvala poslance Evropského parlamentu k účasti na setkáních EMSFEI;

74.  vybízí členské státy, aby vytvořily vnitrostátní fóra pro elektronickou fakturaci a aby zajistily vyvážené zastoupení zúčastněných stran;

75.  domnívá se, že spotřebitelé s omezeným přístupem k internetu nebo ti, kteří takový přístup vůbec nemají, by neměli být opomenuti a že spotřebitelé by vždy měli mít možnost obdržet papírovou fakturu;

Obecné poznámky

76.  uznává přínos 132 projektů v rámci strategických priorit CIP-ICT-PSP a podtrhuje důležitost výzkumu, vývoje a inovací v rozvíjení a zdokonalování přeshraničních služeb; požaduje podporu „lehkého a rychlého“ přístupu k evropským fondům výzkumu a vývoje pro oblast IKT, stejně jako navýšení finančních prostředků pro přeshraniční služby a infrastrukturu elektronické veřejné správy na období 2014–2020;

77.  uznává přínos a komplexní úlohu programu ISA v určování, prosazování a podpoře zavádění řešení interoperability a rámců pro evropské orgány veřejné správy, v dosažení součinností a podpoře opětovné použitelnosti infrastruktur, digitálních služeb a softwarových řešení a v převedení požadavků orgánů veřejné správy na interoperabilitu na specifikace a normy pro digitální služby a požaduje navýšení finančních prostředků pro řešení interoperability mezi orgány veřejné správy EU (program ISA) v období 2014-2020;

78.  zdůrazňuje, že evropský akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015 je jedinečnou příležitostí pro modernizaci evropských a vnitrostátních orgánů veřejné správy a snížení jejich nákladů, zajištění jejich možnosti využívat celý potenciál pokračující evropské integrace a podporovat růst, inovace a mobilitu občanů a obchodní příležitosti podniků, především malých a středních podniků, a rovněž účast veřejnosti na tvorbě politik; zdůrazňuje význam partnerství veřejného a soukromého sektoru a úlohu soukromého sektoru pro poskytování inovativních řešení, aplikací a služeb s cílem rozvíjet v EU interoperabilní infrastrukturu elektronické veřejné správy a účinně využívat dostupné prostředky;

79.  vyzývá Komisi, aby každoročně prováděla hodnocení cílů Digitální agendy, zejména cíle týkající se akčního plánu „eGovernment“, a aby každý rok předložila zprávu Evropskému parlamentu;

80.  vítá skutečnost, že švédské, španělské, polské a dánské předsednictví v Radě EU přikládalo oblasti elektronické veřejné správy a problematice digitálních trhů velký význam, a zdůrazňuje pozitivní přínos konferencí o elektronické veřejné správě pořádaných v Malmö, Poznani a Madridu; domnívá se, že období 2012–2013 bude mít pro přeshraniční interoperabilitu služeb elektronické veřejné správy rozhodující význam, a se zájmem proto očekává průběh a závěry konference o elektronické veřejné správě, která se uskuteční v březnu 2012 v Kodani;

o
o   o

81.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 45.
(2) Úř. věst C 50 E, 21.2.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2011)0322.
(5) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.
(6) IDABC- předběžná studie vzájemného uznávání elektronických podpisů pro aplikace elektronické veřejné správy, 2007.
(7) SMART: Specific (konkrétní), Measurable (měřitelné), Achievable (dosažitelné), Realistic (reálné), Timed (časové vymezené).
(8) elektronická vyhláška, elektronické nabídkové řízení, elektronické podávání nabídek, přijetí elektronických podpisů
(9) elektronická objednávka, elektronická fakturace, elektronická platba, užívání elektronických podpisů
(10) Směrnice 2010/45/EU.

Poslední aktualizace: 25. července 2013Právní upozornění