Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán pro kapacitu, efektivitu a bezpečnost letišť v Evropě“ (COM(2006)0819),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Pokyny Společenství pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť“(1),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „EU a její sousední regiony: nový přístup ke spolupráci v oblasti dopravy“ (COM(2011)0415),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2011 o dopravních aplikacích globálních družicových navigačních systémů – krátkodobá a střednědobá politika EU(2),

–  s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7-0094/2012),

A.  vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje žádná všeobecně uznávaná definice pojmu „regionální letiště“; vzhledem k tomu, že letiště, jejichž hlavní spádovou oblastí je hlavní město, nejsou do oblasti působnosti této zprávy zahrnuta; vzhledem k tomu, že se navrhuje, aby regionální letiště, tj. velká letiště, která nejsou centrálními letišti, byla rozdělena do podkategorií velkých a malých letišť, a to na základě druhů spojení poskytovaných těmito letišti, objemu přepravovaných cestujících a spojení s velkými městy a velkými letišti, a vzhledem k tomu, že se naléhavě vyzývá Komise, aby stanovila společná kritéria vedoucí k řádnému vymezení pojmu „regionální letiště“, který zohlední veškerá výše uvedená hlediska; vzhledem k tomu, že se „regionální leteckou službou“ rozumí let z regionálního letiště nebo s přistáním na regionálním letišti, vzhledem k tomu, že v rámci probíhající debaty o regionálních letištích bude hlavním úkolem stanovit jejich různé role a především rozlišit mezi ostrovními letišti a letišti sloužícími v nedostupných či hospodářsky slabých oblastech;

B.  vzhledem k tomu, že regionální letectví je stejně jako ostatní druhy dopravy klíčové pro zajištění mobility občanů; vzhledem k tomu, že lepší propojení a účinná mobilita založená na využívání různých dopravních prostředků mohou významným způsobem přispět ke snazšímu zpřístupnění regionů, rozvoji obchodu, cestovního ruchu a souvisejících služeb i k šíření hospodářské prosperity;

C.  vzhledem k tomu, že odlišná finanční situace občanů a rozdílné úrovně rozvoje infrastruktury způsobují, že mezi příležitostmi k využívání regionálních leteckých spojení v členských státech je patrný nepoměr;

D.  vzhledem k tomu, že dopravní propojení, které letectví nabízí občanům a podnikům v regionech EU, zejména pak v nedostupných oblastech a na těžce dostupných ostrovech, je velmi významné a pomáhá těmto oblastem zajistit hospodářskou životaschopnost; vzhledem k tomu, že evropská letiště poskytují širokou síť čítající 150 000 spojení mezi dvěma městy;

E.  vzhledem k tomu, že značný počet regionálních letišť čelí praktickému monopolu jediné letecké společnosti, která může využívat svého postavení k vyvíjení tlaku a kladení stále většího počtu požadavků na dotčené letiště a místní nebo regionální orgány, mimo jiné s ohledem na letištní poplatky a poplatky za ochranu letectví;

F.  vzhledem k tomu, že v maloobchodním prodeji došlo u letišť k významnému poklesu kvůli tomu, že některé letecké společnosti zavedly restriktivní opatření pro příruční zavazadla; vzhledem k tomu, že zavedení „pravidla jednoho zavazadla“, které tyto letecké společnosti uplatňují, zejména pak nízkonákladové letecké společnosti působící převážně na těchto letištích, a rovněž zavedení jiných opatření ke snížení nákladů ztížilo cestování a způsobilo na některých regionálních letištích dramatický pokles prodeje; vzhledem k tomu, že třetina maloobchodního zisku na letištích se vynakládá na dotace leteckých společností započtením přistávacích poplatků;

G.  vzhledem k tomu, že španělská vláda leteckým společnostem výslovně zakázala při odletech ze španělských letišť používat „pravidlo jednoho zavazadla“;

H.  uznává, že hlavní letiště v některých členských státech zaznamenávají nedostatek kapacity;

I.  poznamenává, že finanční krize a krize státních dluhů zásadním způsobem změnily podmínky financování letišť v EU, a to zejména na velkých letištích, která nejsou centrálními letišti;

J.  vzhledem k tomu, že budování nových regionálních letišť by se mělo zakládat na analýze nákladů a přínosů;

K.  vzhledem k tomu, že v investicích veřejného sektoru do reformování letišť by měl být určitý vztah mezi množstvím vynaložených finančních prostředků a počtem cestujících, kteří tuto infrastrukturu využívají;

Hospodářství regionálních leteckých služeb

1.  zdůrazňuje, že letecké služby hospodářského a veřejného zájmu je nezbytné pověřit závazkem veřejné služby, zejména pak ty, které propojují vzdálené regiony, ostrovy a nejvzdálenější regiony, aby vzhledem ke vzdálenosti a fyzikálním a přírodním charakteristikám těchto regionů byla zaručena jejich úplná dostupnost a územní integrace; zdůrazňuje, že stávající závazky veřejné služby je třeba zachovat; domnívá se, že tyto služby by bez veřejných finančních prostředků nebyly hospodářsky životaschopné; zdůrazňuje význam růstu konkurenceschopnosti nejodlehlejších regionů a jejich intenzivnějšího regionálního začleňování, aby se zacelil rozdíl mezi jejich hospodářskou úrovní a hospodářskou úrovní zbývající části Evropy;

2.  domnívá se, že je žádoucí vyhnout se rozšiřování regionálních letišť, a poznamenává, že rozvoj regionálních letišť by měl být cílen tak, aby se zabránilo vytváření nevyužívaných nebo neúčinně využívaných letištních infrastruktur, jež by mohly být pro příslušné orgány ekonomickou zátěží; podporuje naopak posílení stávajících spojení, zejména ve všech oblastech, které jsou geograficky znevýhodněny (např. ostrovy); v tomto smyslu oceňuje veškeré iniciativy určené k rozvoji úlohy veřejné dopravy, včetně dopravy silniční, spočívající v rozšiřování spojení; zdůrazňuje, že veřejné financování regionálních letišť by mělo být v souladu s články 106 a 107 Smlouvy o fungování Evropské unie týkajícími se státní pomoci; domnívá se, že by mělo být vytvořeno ustanovení, kterým se zavede systém pokut ukládaných leteckým společnostem, jež jsou příjemci finanční podpory a jež opustí regionální letiště před uvedeným datem;

3.  žádá Komisi, aby provedla přezkum rozhodnutí 2012/21/EU o použití čl. 106 odst. 2, který snižuje limit, do kterého může letiště přijmout státní podporu na 200 000 cestujících za rok, aniž by tuto skutečnost muselo oznamovat Komisi a aby zohlednila výše uvedené pokyny Společenství, které stanoví, že letiště může být nákladově účinné při přepravě více než 500 000 cestujících za rok;

4.  domnívá se, že regionální letiště by vzhledem k jejich vlivu na životní prostředí a hospodářství měla mít náležitou podporu vnitrostátních a regionálních orgánů, měla by podléhat místním a regionálním konzultacím a na základě analýzy nákladů a výnosů by měla mít možnost žádat o finanční podporu z fondů EU a z dalších nástrojů finančního inženýrství financovaných EU, jež poskytuje nový programový rámec; doporučuje Komisi, aby vzala v úvahu možnosti, které regionální letiště nabízejí v rámci ústřední evropské dopravní sítě;

5.  požaduje, aby kritéria pro získání dotací a veřejných financí měla jasně vymezený rámec a byla transparentní;

6.  vyzývá Komisi, aby k revizím pokynů pro leteckou dopravu v budoucnu zaujala vyvážený přístup, zajistila tak sociálně a hospodářsky udržitelný rozvoj regionálních leteckých služeb, zohledňovala přitom rozvoj infrastruktury, který je nezbytný pro zajištění intermodality, a současně zajistila přístup k těmto službám pro občany EU a zohlednila zásadu subsidiarity a proporcionality;

7.  vyzývá Komisi, aby v rámci podpory rozvoje regionálních letišť a budování nových regionálních letišť – zejména v zemích, jejichž vnitrostátní letiště se nacházejí v odlehlých oblastech – věnovala zvláštní pozornost vyváženému územnímu rozvoji regionů, které odpovídají úrovni I a II klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), s cílem zajistit inovace a konkurenceschopnost v regionech, které jsou vzdáleny od hlavního města a nemají kvalitní dopravní přístup, a usnadnit rozvoj reálné ekonomiky a dopravních uzlů;

8.  zdůrazňuje, že přiměřený rozvoj regionálních letišť přispěje k souběžnému rozvoji systému cestovního ruchu, který je pro mnoho evropských regionů životně důležitou oblastí;

9.  poznamenává, že cestovní ruch prokazuje vyšší odolnost vůči hospodářské krizi a že je nezbytné věnovat zvláštní pozornost všem prvkům či rozhodnutím v rámci hospodářské politiky, které by mohly zajistit podporu a rozvoj tohoto odvětví, například projektům letecké dopravy a letištní infrastruktury;

10.  zdůrazňuje, že některá regionální letiště jsou v provozu pouze během hlavní sezony cestovního ruchu, což často představuje další organizační problém, přináší vyšší náklady na jednotku atd.; vyzývá Komisi, aby při přijímání nových právních předpisů pro toto odvětví zohlednila specifickou povahu a problémy těchto sezonních regionálních letišť;

11.  zdůrazňuje, že regionální letiště se stávají stále důležitějšími pro charterové i nízkonákladové letecké dopravce; zdůrazňuje, že současným hlavním principem charterových leteckých společností je působit jako dálkoví dopravci do prázdninových destinací, kteří ve srovnání se společnostmi provozujícími tradiční linkové lety poskytují menší prostor pro nohy a horší služby během letu, přičemž často odlétají z regionálních letišť, která nemohou obsluhovat pravidelné linky a lety, jež by mohly konkurovat nízkonákladovým leteckým společnostem s letadly pro lety na krátké vzdálenosti; připomíná, že na krátkých linkách jsou upřednostňována letadla s úzkým trupem, zejména tam, kde síťoví dopravci zajišťují spojení s hlavními letišti z regionálních letišť a prostřednictvím nízkonákladových dopravců;

12.  vyzývá Komisi, aby zaručila správné uplatňování evropských a vnitrostátních právních předpisů o sociálních podmínkách v leteckých společnostech a podmínkách zaměstnávání, aby se zaměstnanci regionálních letišť nestávali oběťmi sociálního dumpingu a aby bylo možné v odvětví letecké dopravy zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky; žádá, aby zaměstnanci letiště měli důstojné smluvní podmínky, zvláště pokud jde o letiště, na nichž většinu provozu obstarávají nízkonákladové letecké společnosti;

13.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že určité postupy nízkonákladových leteckých společností, které často poskytují služby z regionálních letišť, vedou k nižší kvalitě služeb poskytovaných cestujícím a zhoršení pracovních podmínek; vzhledem k tomu, že některé nízkonákladové letecké společnosti, které poskytují služby z regionálních letišť, v současné době uplatňují agresivní obchodní praktiky, při nichž využívají svého dominantního postavení, a vzhledem k tomu, že obchodní činnost je pro regionální letiště hlavním zdrojem příjmů, je znepokojen skutečností, že některé letecké společnosti zavádějí „pravidlo jednoho zavazadla“ a další omezení přípustnosti zavazadel na palubě letadel; zastává názor, že tyto postupy představují porušení právních předpisů o hospodářské soutěži a domnívá se, že tato omezení mohou být chápána jako zneužití postavení dopravce; vyzývá proto členské státy, aby stanovily společné horní limity, které v souvislosti s těmito omezeními uloží leteckým společnostem, a domnívá se, že veškeré kontroly v souvislosti s omezením hmotnosti a velikosti zavazadel by měly být prováděny při odbavení nebo během bezpečnostních kontrol, nikoli při příchodu k odletovému východu;

14.  žádá, aby bylo maloobchodní zboží zakoupené na letišti považováno za „základní položky“, jako je tomu nyní například u oděvů; vítá skutečnost, že se Španělsko rozhodlo zakázat na svém území postupy uvedené v odstavci 13(3), a vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení podobného opatření pro všechny lety operované z Evropy;

15.  domnívá se, že pozitivním faktorem je pro regionální letiště nákladní letecká přeprava, která může podporovat rozvoj a vytváření pracovních míst, přinejmenším zavedením souvisejících pozemních služeb a regionálních letištních obchodů; vyzývá Komisi, aby navrhla strategii, která bude podporovat přepravu zboží a usnadní spolupráci mezi sousedními regionálními letišti;

16.  vyzývá příslušné orgány členských států, aby navrhly plány pro rozvoj a účelnější využití stávajících regionálních letišť;

17.  domnívá se, že regionální letiště by neměla být nástrojem pro zvyšování schodku veřejných financí a že obecným pravidlem by měla být jejich hospodářská udržitelnost ve střednědobém výhledu;

Životní prostředí a inovace

18.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby neprodleně urychlily rozvoj společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR), iniciativy Čisté nebe a uplatňování právních přepisů týkajících se jednotného evropského nebe; konstatuje, že regionální letiště budou mít díky systému SESAR a důležité úloze Evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) prospěch z projektů, jako jsou vzdálené letištní řídicí věže, řízení rychlosti a přetížení a zdokonalení provozních postupů;

19.  uznává, že řízení kapacity nelze stejným způsobem provádět na letištích s koordinovanými letištními časy a na ostatních „nekoordinovaných“ letištích; je toho názoru, že spousta regionálních letišť má mnoho volných kapacit, které by mohly být využity ke snížení přetížení a přeplnění na hlavních letištích a k minimalizaci dopadů na životní prostředí; uznává, že kvalitní spojení mezi hlavními letišti a okolními regionálními letišti mohou pomoci snížit přetížení;

20.  zdůrazňuje úlohu regionálních letišť jako hlavní hnací síly, která umožňuje rozvoj inovačních seskupení tím, že začínajícím podnikům snižuje náklady na jejich umístění, a to zejména v geograficky vzdálených regionech;

21.  vyzývá členské státy a regionální i místní orgány, aby při rozhodování o umísťování letišť a v případech, kdy je nezbytné obnovit či rozšířit zařízení regionálních letišť, zohledňovaly nejen aspekty hospodářské a finanční, ale také faktory environmentální, územní, geologické a meteorologické povahy a další racionální hlediska; současně zdůrazňuje, že je důležité využívat a modernizovat stávající struktury, spíše než budovat struktury nové;

Přetížení a multimodalita

22.  konstatuje, že v nejnovějších studiích se uvádí, že evropské regiony ztrácejí přímá spojení s některými nejvíce přetíženými letišti, a vyjadřuje zklamání nad tím, že studie provedené Evropskou komisí se zabývají pouze hlavními letišti; navrhuje proto rozšířit veškeré budoucí studie i na regionální letiště a mezitím povzbuzuje členské státy a Komisi, aby podporovaly spojení mezi regionálními letišti a hlavními letišti v členských státech a přispěly tak k posílení hospodářství v okolí regionálních letišť a současně tak nabídly řešení problému přetížení letecké dopravy v Evropě;

23.  naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany a instituce zapojené do revize nařízení Rady (EHS) č. 95/93 (ve znění nařízení (ES) č. 793/2004), aby se zaměřily na nalézání nových kapacit na letištích, spíše než na vytlačení regionálních leteckých služeb z trhu; domnívá se, že je nezbytné, aby regionální letiště měla přístup k dopravním uzlům, a zastává názor, že tuto skutečnost je třeba mít na paměti při revizi nařízení (EHS) č. 95/93, zejména v souvislosti s plánovaným druhotným obchodováním s letištními časy a předpokládaným postupným zaváděním dalších tržních mechanismů, včetně primárního obchodování, jehož výsledkem by mohlo být přerušení spojení mezi regionálními letišti a hlavními dopravními uzly;

24.  vyzývá Komisi, aby zaujala racionální přístup ke správní a zákonné úpravě přidělování letištních časů na regionálních letištích, jejichž nedostatek by mohl omezit síť; vzhledem k tomu, že velká centrální letiště téměř naplňují svoji kapacitu, vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii pro přidělování letištních časů na regionálních letištích s cílem přilákat nové letecké společnosti a podpořit hospodářskou soutěž, snížit přetížení hlavních letišť a rozvíjet regionální letiště;

25.  s politováním konstatuje, že regionální letiště mimo městská centra často nejsou dostatečně propojena s místním dopravním systémem; vyzývá členské státy, aby rozvíjely svou politiku v oblasti intermodality a aby investovaly do těchto strategicky významných intermodálních propojení, například se železniční dopravní sítí, neboť propojení regionálních letišť s ostatními částmi dopravního systému a také s ostatními letišti povede k tomu, že se cestující budou více vyhýbat přetížení na centrálních letištích a využívat regionální letiště;

26.  poukazuje na to, že nedostatek rozhodných opatření ke zvýšení dostupnosti regionálních letišť prostřednictvím vhodných spojení s městskými centry, včetně investic do dopravní infrastruktury, brzdí hospodářský a sociální rozvoj regionů;

27.  konstatuje, že je nutné zajistit lepší integraci mezi jednotlivými druhy dopravy; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila sdělení, v němž podnítí průmysl k rozvoji multimodální dopravy prodejem kombinovaných železničních jízdenek a letenek; poukazuje na skutečnost, že programy tohoto druhu se již v některých členských státech používají, a proto naléhavě vyzývá všechny strany, aby si v této oblasti vyměňovaly osvědčené postupy;

28.  konstatuje, že je naléhavě nezbytné zaručit v Evropské unii letištní kapacitu, tak aby Unie ve srovnání s ostatními regiony zažívajícími růst neztratila konkurenceschopnost, a zabránilo se tak přesunu dopravy do sousedních regionů; zastává názor, že regionální letiště mohou pomoci snížit přetížení na hlavních letištích v Evropě a zachovat vedoucí postavení Evropy;

29.  domnívá se, že plány na rozvoj sítě železniční a silniční dopravy by měly brát v úvahu umístění letišť a začlenit je do budovaných místních dopravních sítí; konstatuje, že je třeba rozvíjet sítě regionálních letišť založené na integrovaných spojeních s hlavními letišti, aby se zvýšila mobilita občanů a zefektivnila přeprava zboží;

30.  poukazuje na to, že dobře rozvinutá síť regionálních letišť zvýší rovněž bezpečnost cestujících, protože mimo jiné zajistí, že v případě zhoršení počasí nebo jiných okolností bude k dispozici síť nouzových nebo alternativních letišť;

31.  domnívá se, že je nezbytné začlenit specializaci na nákladní dopravu jako zásadní prvek, který přispěje k plánování mapy letišť a optimalizuje využívání dostupné infrastruktury; poukazuje na to, že vhodné využití této zásady spolu s náležitým přidělováním časů segmentům přepravy cestujících a nákladní dopravy by mohlo pomoci se vyhnout naplnění kapacity na hlavních letištích; zdůrazňuje význam úlohy, kterou hrají v této strategii regionální letiště;

Transevropské dopravní sítě (TEN-T)

32.  zastává názor, že úloha regionálních letišť je zásadní pro územní soudržnost a sociální a hospodářský rozvoj regionů, především v regionech, kde je nedostatek jiných druhů dopravních spojení; vyzývá proto, aby regionální letiště byla zohledněna v rámci budoucí politiky transevropské dopravní sítě; je navíc zcela přesvědčen o tom, že hlavní regionální letiště se stálým vytížením po celý rok, prokazatelným přínosem pro ekonomický rozvoj, revitalizaci průmyslu a zaměstnanost regionu, by měla být zahrnuta do úvah o plánování základní sítě TEN-T, především ta, která zajišťují vysoký počet spojení se třetími zeměmi a uvnitř Evropy a přispívají k rozvoji multimodálního charakteru dopravy v dané oblasti a ta regionální letiště, jež mohou posloužit ke zmírnění zatížení;

33.  zdůrazňuje, že regionální letiště v přeshraničních regionech a letiště nacházející se v bezprostřední blízkosti jiných regionálních letišť by měla navzájem spolupracovat a koordinovat využívání stávajících kapacit, což by mělo být podmínkou pro spolufinancování ze strany EU prostřednictvím sítě TEN-T, politiky soudržnosti a regionálních fondů;

34.  domnívá se, že regionální letiště by v rámci sítě TEN-T mohla mít přední postavení při vytváření širšího společného evropského leteckého prostoru, který podle sdělení Komise obsáhne 1 miliardu lidí v EU a v sousedních zemích (COM(2011)0415);

35.  s politováním konstatuje, že Komise nevěnovala pozornost žádosti, kterou Parlament a Rada uvedly v čl. 10 odst. 4 rozhodnutí č. 884/2004/ES, aby byla k síti připojena regionální letiště, zejména s ohledem na to, že je nutné zajišťovat služby letecké dopravy do evropských regionů a současně rozvíjet vysokorychlostní železniční služby, neboť letecká doprava může za určitých okolností dosáhnout do větších vzdáleností z hlediska času, nákladů a dopadu na životní prostředí a účinněji pokrýt užší trh; zdůrazňuje proto, že propojení služeb vysokorychlostní železnice a dálkové železniční dopravy s letišti je velmi důležité;

36.  domnívá se, že širší zahrnutí letišť do nových pokynů pro síť TEN-T usnadní přístup projektů v oblasti infrastruktury letišť k soukromému financování a vyšle pozitivní signál na kapitálové trhy; vyzývá Komisi, aby při přezkumu sítě TEN-T uznala, že regionální letecká doprava je rozhodujícím způsobem propojena s hospodářskou obnovou;

Zabezpečení

37.  konstatuje, že náklady na provádění bezpečnostních opatření jsou na menších regionálních letištích do značné míry vyšší než na velkých letištích, neboť ty využívají výhod úspor z rozsahu; je však přesvědčen, že žádný návrh týkající se financování bezpečnostních opatření nesmí narušovat hospodářskou soutěž mezi letišti nebo skupinami letišť;

38.  připomíná, že směrnice o letištních poplatcích(4) se vztahuje pouze na letiště s více než 5 miliony cestujících nebo největší letiště v každém členském státě EU; domnívá se, že stěžejní součástí jakékoli revize příslušných směrnic by mělo být posouzení dopadu na malá a střední letiště;

39.  vyzývá Radu, aby zaujala stanovisko k poplatkům za ochranu letectví, a domnívá se, že přísnější bezpečnostní opatření by měla být hrazena z obecných daní příslušného členského státu, jelikož ochrana letectví je záležitostí národní bezpečnosti; zdůrazňuje, že má-li být zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž, měla by podobná pravidla platit i pro ostatní druhy dopravy;

40.  uznává, že je nutné získat spolehlivá detekční zařízení pro tekutiny, aerosoly a gely, která jsou schopna ve většině případů odhalit širokou škálu kapalných výbušnin, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila, jaké důsledky by dodržování budoucích požadavků v oblasti kontroly tekutin mělo pro regionální letiště;

41.  upozorňuje na dopad nových právních předpisů v oblasti letecké nákladní dopravy se zvláštním zřetelem na skutečnost, že na nákladní dopravu spoléhá řada regionálních letišť; naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby prozkoumaly hospodářské důsledky těchto předpisů a zajistily, že dopravci své činnosti nepřesunou mimo EU;

Transparentnost

42.  navrhuje, aby společnosti měly povinnost nabízet všem občanům, kteří mají bydliště v EU, možnost platby pomocí debetní nebo kreditní karty bez poplatků, a dále doporučuje, aby s takovou kartou nebyly spojeny měsíční poplatky ani poplatky za vedení, a to ani když ji nabízí společnost nezávislá na letecké společnosti, a aby v případě, kdy velká většina cestujících u letecké společnosti hradí v souvislosti s platbou další poplatek, byl tento poplatek nezákonný a považován za nevyhnutelný, a tudíž byl zahrnut do hlavní ceny;

43.  poukazuje na to, že v některých letadlech sice může být objem nákladu omezen, avšak že pro lety v rámci EU neexistují žádné společné pokyny pro velikost nebo hmotnost příručního či zapsaného zavazadla; navrhuje, aby Komise podnítila průmysl k zavedení společné horní hranice omezení, jelikož by to pro cestující znamenalo na cestách větší jistotu; je přesvědčen, že má-li toto opatření uspět na globálním trhu, je nutné do tohoto procesu zapojit Mezinárodní organizaci pro civilní letectví;

44.  poukazuje na to, že některé letecké společnosti požadují zčásti nepřiměřeně vysoké poplatky za zavazadla, která mají být odbavena, a s ohledem na postupy uvedené v bodu 13 a rovněž s ohledem na spravedlivou a transparentní cenovou politiku žádá Komisi o prověření těchto postupů;

45.  navrhuje, aby výše poplatku leteckých společností za další zavazadlo a za nadváhu zavazadel byla omezena;

Přístupnost

46.  vyzývá společnosti zodpovědné za řízení regionálních letišť, aby provedly nezbytné strukturální úpravy za účelem přizpůsobit se lidem se zdravotním postižením, aby měli přístup k různým letištním prostorám bez potřeby asistence a mohli bez obtíží využívat všechny služby;

47.  zdůrazňuje, že regionální letiště představují díky malé velikosti svých terminálů, své kompaktnosti a organizaci přidanou hodnotu pro cestující s omezenou schopností pohybu, osoby cestující se svými rodinami atd.; vyzývá Komisi, letiště a ostatní zúčastněné strany, aby si vzaly za příklad návrh a konstrukci terminálů, které jsou přístupnější a vstřícnější pro uvedené skupiny cestujících;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 312, 9.12.2005, s.1. (2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0250. (3) Zákon č. 1/2011 (4. března 2011), který stanoví státní program pro bezpečnost civilního letectví a jímž se mění zákon č. 21/2003 o bezpečnosti letového provozu (7. července 2003). (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích.