Přijaté texty - Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, oddíl III, Komise

Choisissez la langue de votre document :

Seznam

Předchozí

Další

Úplné znění

Postup : 2011/2201(DEC)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu : A7-0098/2012
Předložené texty : A7-0098/2012		Rozpravy : PV 10/05/2012 - 9 CRE 10/05/2012 - 9		Hlasování : PV 10/05/2012 - 12.6 Vysvětlení hlasování Vysvětlení hlasování Vysvětlení hlasování Vysvětlení hlasování		Přijaté texty : P7_TA(2012)0153

Přijaté texty

710k

446k

Čtvrtek, 10. května 2012 - Brusel

Absolutorium 2010: souhrnný rozpočet EU, oddíl III, Komise

P7_TA(2012)0153

A7-0098/2012

		Rozhodnutí
		Rozhodnutí
		Rozhodnutí
		Rozhodnutí
		Rozhodnutí
		Rozhodnutí
		Rozhodnutí
		Rozhodnutí
		Usnesení

1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

– s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(2),

– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2009 (COM(2011)0736) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k této zprávě (SEC(2011)1350 a SEC(2011)1351),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2011 nazvané „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2010“ (COM(2011)0323),

– s ohledem na výroční zprávu Komise pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2010 (COM(2011)0643) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEC(2011)1189),

– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(3), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací(4), které předložil Účetní dvůr za rok 2010 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (06081/1/2012 – C7–0053/2012),

– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

– s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5), a zejména na články 55, 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

– s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A. vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1. uděluje Komisi absolutorium za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010;

2. předkládá své připomínky v usnesení, jež tvoří nedílnou součást jeho rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 10. května 2012 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rok 2010(6),

3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, která jsou jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

(1)	Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(4)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5)	Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6)	Přijaté texty, P7_TA(2012)0154.

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

– s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(2),

– s ohledem na roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2010,

– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(3),

– s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7–0052/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(6), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

– s ohledem na rozhodnutí Komise 2005/56/ES ze dne 14. ledna 2005 o zřízení výkonné agentury pro správu činnosti Společenství v oblasti vzdělávání a kultury a v audiovizuální oblasti podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast“(8),

– s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

1. uděluje řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast absolutorium za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2010;

2. uvádí své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1)	Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 63.
(4)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5)	Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6)	Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(7)	Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(8)	Úř. věst. L 24, 27.1.2005, s. 35.

3.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

– s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(2),

– s ohledem na konečnou účetní závěrku Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace za rozpočtový rok 2010,

– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(3),

– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

– s ohledem na rozhodnutí Komise 2004/20/ES ze dne 23. prosince 2003 o zřízení výkonné agentury pro řízení činnosti Společenství v oblasti energetiky podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro inteligentní energii“(8),

– s ohledem na rozhodnutí Komise 2007/372/ES ze dne 31. května 2007, kterým se mění rozhodnutí 2004/20/ES s cílem změnit „Výkonnou agenturu pro inteligentní energii“ na Výkonnou agenturu pro konkurenceschopnost a inovace(9),

– s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

1. uděluje řediteli Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace absolutorium za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2010;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

(1)	Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 81.
(4)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5)	Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6)	Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(7)	Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(8)	Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 85.
(9)	Úř. věst. L 140, 1.6.2007, s. 52.

4.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

– s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(2),

– s ohledem na roční účetní závěrku Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele za rozpočtový rok 2010,

– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(3),

– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

– s ohledem na rozhodnutí Komise 2004/858/ES ze dne 15. prosince 2004 o zřízení výkonné agentury pro řízení akce Společenství v oblasti veřejného zdraví podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro program veřejného zdraví“(8),

– s ohledem na rozhodnutí Komise 2008/544/ES ze dne 20. června 2008, kterým se mění rozhodnutí 2004/858/ES, za účelem změny „Výkonné agentury pro program veřejného zdraví“ na „Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele“(9),

– s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

1. uděluje řediteli Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2010;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

(1)	Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 93.
(4)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5)	Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6)	Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(7)	Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(8)	Úř. věst. L 369, 16.12.2004, s. 73.
(9)	Úř. věst. L 173, 3.7.2008, s. 27.

5.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

– s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(2),

– s ohledem na konečnou účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2010,

– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(3),

– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

– s ohledem na rozhodnutí Komise 2008/37/ES dne 14. prosince 2007, kterým se zřizuje „Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum“ pro správu zvláštního programu Společenství „Myšlenky“ v oblasti hraničního výzkumu podle nařízení Rady(ES) č. 58/2003(8),

– s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

1. uděluje řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2010;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

(1)	Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 69.
(4)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5)	Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6)	Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(7)	Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(8)	Úř. věst. L 9, 12.1.2008, s. 15.

6.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

– s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7–0256/2011)(2),

– s ohledem na roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2010,

– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(3),

– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

– s ohledem na rozhodnutí Komise 2008/46/ES ze dne 14. prosince 2007, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro výzkum pro řízení některých oblastí zvláštních programů Společenství Lidé, Kapacity a Spolupráce v oblasti výzkumu podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003(8),

– s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

1. uděluje řediteli Výkonné agentury pro výzkum absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2010;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

(1)	Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 87.
(4)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5)	Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6)	Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(7)	Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(8)	Úř. věst. L 11, 15.1.2008, s. 9.

7.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. květen 2012 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť na rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

– s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(2),

– s ohledem na konečnou účetní závěrku Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť za rozpočtový rok 2010,

– s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť za rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi agentury(3),

– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

– s ohledem na rozhodnutí Komise 2007/60/ES ze dne 26. října 2006 o zřízení Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003(8),

– s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

1. uděluje řediteli Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

(1)	Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 366, 15.12.2011, s. 75.
(4)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5)	Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6)	Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(7)	Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(8)	Úř. věst. L 32, 6.2.2007, s. 88.

8.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

– s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(2),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2011 nazvané „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2010“ (COM(2011)0323),

– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(3), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

– s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 (06081/1/2012 – C7–0053/2012), a konstatuje, že Spojené království, Nizozemsko a Švédsko poprvé odmítly doporučit udělení absolutoria,

– s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2012 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2010 (06084/2012 – C7-0052/2012),

– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

– s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A. vzhledem k tomu, že podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie Komise předkládá účetní závěrku týkající se plnění rozpočtu a sestavuje rozvahu aktiv a pasiv Unie;

1. schvaluje uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2010;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

(1)	Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(4)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5)	Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6)	Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(7)	Přijaté texty, P7_TA(2012)0154.

9.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2012 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise a výkonné agentury (COM(2011)0473 – C7-0256/2011 – 2011/2201(DEC))

Evropský parlament,

– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010(1),

– s ohledem na roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2010 (COM(2011)0473 – C7-0256/2011)(2),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2011 nazvané „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2010“ (COM(2011)0323),

– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010, spolu s odpověďmi kontrolovaných orgánů(3) (dále jen „výroční zpráva“), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) a na článek 106a Smlouvy o Euratomu,

– s ohledem na článek 76 a přílohu VI jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotyčných výborů (A7-0098/2012),

A. vzhledem k tomu, že Evropa čelí závažné rozpočtové a finanční krizi, jež může následně vést ke krizi důvěry v Unii, a že je důležité, aby Unie šla příkladem v řádné správě věcí veřejných tím, že Komise bude řádně plnit rozpočet Unie; vzhledem k tomu, že tato řádná správa věcí veřejných je nezbytná, má-li si Unie udržet nejvyšší ratingové hodnocení AAA, které je důležité, zejména pokud má dostát svému slibu poskytnout 60 000 000000 EUR v zárukách Evropskému mechanismu finanční stabilizace;

B. vzhledem k tomu, že rok 2010 byl prvním úplným rozpočtovým rokem poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která zavedla nové rozpočtové procesy a ustavila Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a předsednictví Evropské rady současně s rotujícím předsednictvím Rady; vzhledem k tomu, že se taktéž jednalo o první rok plnění strategie Evropa 2020;

C. vzhledem k tomu, že řádná správa věcí veřejných vyžaduje, aby politické cíle byly stanovovány předtím, než budou přijímány právní nástroje k jejich dosažení, a že stávající právní nástroje, které nejsou s těmito politickými cíli v plném souladu, by měly být změněny;

D. vzhledem k tomu, že pokud se vynakládají veřejné prostředky, musí existovat přiměřená opatření v oblasti transparentnosti, veřejné odpovědnosti a veřejného auditu, a že Účetní dvůr již sedmnáctý rok v řadě nemohl vydat kladné prohlášení o věrohodnosti v souvislosti s rozpočtem Unie;

E. vzhledem k tomu, že čl. 287 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o fungování EU ukládá Účetnímu dvoru povinnost předkládat Parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o spolehlivost účetní závěrky a o legalitu a správnost uskutečněných operací, a také stanoví, že toto prohlášení může být doplněno konkrétními hodnotícími studiemi každé významné oblasti činnosti Unie;

F. vzhledem k tomu, že více než 90 % všech chyb je zjištěno mimo Komisi na úrovni orgánů členských států a na úrovni konečných příjemců (výroční zpráva, bod 1.22);

G. vzhledem k tomu, že ve většině případů, kdy byly zjištěny chyby v oblasti soudržnosti, měly orgány členských států dostatečné informace k tomu, aby chyby zjistily a opravily před certifikací výdajů Komisi (výroční zpráva, bod 4.25);

H. vzhledem k tomu, že aby se zamezilo dodatečné zátěži pro všechny členské státy, je nezbytné rozlišovat mezi vnitrostátními orgány, jež zřídily dobře fungující systémy dohledu a kontroly, a vnitrostátními orgány, které nesou odpovědnost za pouze částečně účinné systémy;

I. vzhledem k tomu, že nízký zájem členských států o postup udělování absolutoria by mohl být způsoben nedostatečnou snahou Komise veřejně, jasně, jednoznačně a průkazně uvést, které členské státy, regiony a programy nedostatečně spravují prostředky Unie;

J. vzhledem k tomu, že povinná prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni vydávaná a podepisovaná na ministerské úrovni a řádně zkontrolovaná nezávislým auditorem jsou nezbytným prostředkem proti nedostatečné odpovědnosti některých vnitrostátních orgánů v souvislosti s využíváním a správou finančních prostředků Unie;

K. vzhledem k tomu, že častější používání předběžného financování ze strany Komise má důsledky pro způsob auditů Účetního dvora a že by Účetní dvůr mohl přizpůsobit svou metodiku novým okolnostem, aby zajistil užitečnost svých informací pro orgán příslušný pro udělení absolutoria;

L. vzhledem k tomu, že Unie více než kdy jindy potřebuje silný, nezávislý a skutečně externí sbor auditorů, což přirozeně a s ohledem na respekt vůči daňovým poplatníkům znamená, že členové Účetního dvora by nikdy neměli být jmenováni na základě své politické příslušnosti, ale výhradně podle svých profesních kvalit;

M. vzhledem k tomu, že používání inovativních a komplexních finančních nástrojů musí být vyváženo úplnou transparentností, jež zahrnuje i zveřejňování úplných údajů o všech konečných příjemcích, a jasnými pravidly pro předkládání zpráv, aby nedošlo k ohrožení rozpočtu a pověsti Unie;

N. vzhledem k tomu, že členské státy musí s Komisí spolupracovat při zajišťování toho, aby byly prostředky využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

O. vzhledem k tomu, že členské státy, i když mají federální zřízení, nesou odpovědnost vůči vnějšímu světu a Unii;

P. vzhledem k tomu, že je třeba důkladněji řešit otázky souladu a výkonnosti, aby se posílila legitimita Unie;

Q. vzhledem k tomu, že průběžný vývoj prohlášení o věrohodnosti vydávaných Účetním dvorem má zásadní význam pro zjišťování oblastí, v nichž je třeba zlepšit řízení ze strany členských států i Komise;

R. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr opět nemohl vydat kladné prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o legalitu a správnost plnění rozpočtu, což je politováníhodné;

Prioritní opatření pro Komisi

1. vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila akční plán pro provedení následujících prioritních opatření:

	–	podrobně sledovat využívání nástrojů finančního inženýrství, jak je popsáno v bodě 21 tohoto usnesení;
	–	zvýšit a posílit spolehlivost v hierarchii odpovědnosti, jak je popsáno v bodě 36 tohoto usnesení;
	–	znovu se zabývat možností častěji využívat předběžné financování, jak je popsáno v bodě 56 tohoto usnesení;
	–	vytvořit účinný mechanismus sankcí v oblasti politiky soudržnosti, jak je popsáno v bodě 124 tohoto usnesení;

Prohlášení o věrohodnosti vydané Účetním dvorem
Účetní závěrka – stanovisko bez výhrad

2. konstatuje, že roční účetní závěrka Unie za rozpočtový rok 2010 ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci Unie ke dni 31. prosince 2010 a výsledky jejích operací a hotovostních toků v ukončeném roce;

3. bere na vědomí, že v souvislosti se změnou účetní politiky Komise, pokud jde o nástroje finančního inženýrství, je zdůrazněna skutečnost, že riziko významných nesprávností stále trvá, přestože je k účetní závěrce od roku 2007 vydáván nezměněný výrok; vyzývá Komisi, aby každoročně přezkoumávala, zda nově přijatý postup objektivně odráží skutečnost;

Legalita a správnost příjmů – výrok bez výhrad

4. s uspokojením konstatuje, že příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2010, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

Legalita a správnost prostředků na závazků – výrok bez výhrad

5. s uspokojením konstatuje, že prostředky na závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2010, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

Legalita a správnost prostředků na platby – záporný výrok

6. hluboce lituje, že jsou prostředky na platby stále zatíženy významnou mírou chyb;

7. chápe, že záporný výrok Účetního dvora je založen na zjištění, že systémy dohledu a kontroly jsou jen částečně účinné, a proto jsou platby zatíženy mírou chyb, jež je s největší pravděpodobností odhadována na 3,7 %;

8. připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb týkající se prostředků na platby v rozpočtovém roce 2009 byla odhadována na 3,3 %;

9. je tímto zvýšením míry chyb znepokojen, protože ukazuje na zvrat pozitivního trendu, který byl zaznamenán v minulých letech; vyzývá Komisi, aby dospěla k trendu dlouhodobě se snižující míry chyb, jak bylo požadováno v předchozích zprávách o udělení absolutoria;

10. přisuzuje tento trend zejména zvýšení nejpravděpodobnější míry chyb v oblasti soudržnosti, energetiky a dopravy, jež zaznamenala výrazný nárůst na 7,7 %;

Horizontální aspekty
Nástroje finančního inženýrství

11. připomíná, že Komise podporuje častější využívání nástrojů finančního inženýrství v příštím víceletém finančním rámci(7) i přesto, že sama Komise považuje tyto nástroje za vysoce rizikové(8); konstatuje, že nástroje finančního inženýrství slouží k doplnění spíše než k nahrazení stávajícího grantového financování a jejich potenciální přínos spočívá v tom, že je lze použít více než jednou;

12. je hluboce znepokojen nedostatkem informací o provádění stávajících nástrojů finančního inženýrství, který se zjevně týká všech oblastí politik (výroční zpráva, body 1.31 a 1.33);

13. lituje skutečnosti, že neexistují formální požadavky na předkládání zpráv, a bere na vědomí úsilí Komise o získávání informací o stávajícím používání nástrojů finančního inženýrství od členských států v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR); vítá souhrnnou zprávu o informacích, jež Komise shromáždila o „nástrojích finančního inženýrství prováděných členskými státy za přispění EFRR – situace ke dni 31. prosince 2010“ (souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství), která byla předložena parlamentnímu Výboru pro rozpočtovou kontrolu; konstatuje, že byly vytvořeny nástroje finančního inženýrství s prostředky na závazky v celkové výši přibližně 8 100 000 000 EUR a do konce roku 2010 obdržely tyto nástroje z operačních programů na období 2007–2013 prostředky na platby ve výši přibližně 5 200 000 000 EUR (výroční zpráva, bod 4.32);

14. lituje, že Komise obdržela informace pouze přibližně o 75 % celkových příspěvků přidělených na nástroje finančního inženýrství pro podniky(9); je znepokojen tím, že informace od členských států se liší, pokud jde o úplnost a přesnost, a že určitý počet členských států nebo regionů neposkytl žádnou zpětnou vazbu nebo nevyplnil dotazníky monitorovacích zpráv; chápe, že z tohoto důvodu bylo pro Komisi nemožné pokrýt ke dni 31. prosince 2010 všechny nástroje finančního inženýrství;

15. zdůrazňuje, že:

	–	přesný počet a objem zjištěných specifických fondů,
	(Komise odhaduje, že vedle téměř 300 specifických fondů, k nimž jsou k dispozici informace, je prováděno přibližně 92 specifických fondů ve Francii a Itálii, k nimž neobdržela žádné zprávy o monitorování nebo k nimž jsou k dispozici pouze nedostatečné informace(10));
	–	ukazatele s cílovými hodnotami účinnosti nástrojů finančního inženýrství,
	(například počet investic do malých a středních podniků, vytvořená nebo zachovaná pracovní místa, dodatečné zdroje uvolněné na úrovni podniků nebo na úrovni specifického fondu(11));
	–	ukazatele účinnosti a hospodárnosti nástrojů finančního inženýrství
	(například náklady na řízení a skutečnost, zda podněcují k co nejlepšímu využívání finančních prostředků, informace o toku prostředků z fondů a o jejich návratu, informace o pokračování fondů po skončení programového období(12))
	jsou důležitými a nezbytnými prvky pro vyhodnocení používání nástrojů finančního inženýrství, a hluboce lituje, že tyto informace nejsou dosud plně k dispozici;

16. s politováním bere na vědomí připomínky Účetního dvora k problémům zejména v oblasti soudržnosti, jako je nadměrné přidělování prostředků nástrojům finančního inženýrství, což vede k obcházení pravidla n+2 (výroční zpráva, příklad 4.4 a)), zpoždění a pomalé provádění nástrojů finančního inženýrství (výroční zpráva, příklad 4.4 b)), protiprávní požadavky na zrušení (výroční zpráva, příklad 4.4 c)), finanční příspěvky vyplácené jako zálohy, jakmile byla zřízena právní struktura nástrojů finančního inženýrství (výroční zpráva, bod 4.34) a problémy při výkonu řádných auditů nástrojů finančního inženýrství (výroční zpráva, body 4.35 a 4.36);

17. domnívá se, že tyto připomínky vyplývají z toho, že nástroje finančního inženýrství mají špatný právní základ; je znepokojen tím, že pravidla pro nástroje finančního inženýrství odpovídajícím způsobem nemotivují k jejich účinnému a hospodárnému využívání; dále je znepokojen tím, že členským státům ponechávají příliš mnoho flexibility; vítá však nedávná zlepšení při tvorbě právního základu pro nástroje finančního inženýrství; zdůrazňuje následující nejvýraznější nedostatky právního základu, kterým bylo v té době nařízení Rady(13):

	–	nedostatečná ustanovení na podporu rychlého provádění nástrojů finančního inženýrství;
	–	nedostatečná ustanovení pro nástroje finančního inženýrství, pokud jde o požadavky týkající se výše pákového efektu a provozního kapitálu;
	–	nedostatečná ustanovení, jež by zabránila nadměrným dotacím;
	–	nedostatečná ustanovení, jež by zaváděla systémy poplatků za správu, které by podněcovaly k využívání nástrojů finančního inženýrství co nejúčinnějším způsobem;
	–	nedostatečná ustanovení týkající se pokračování fondů po skončení programového období;
	–	nejasné podmínky způsobilosti pro provozní kapitál;
	–	možnost neodůvodněně využívat preferenční zacházení soukromého sektoru;

18. souhlasí se stanoviskem Účetního dvora, že zdroje vrácené do finančních nástrojů a příjmy finančních nástrojů by před uzavřením operačního programu neměly být přesměrovány jinam, ale měly by se vrátit do příslušných finančních nástrojů (Účetní dvůr, stanovisko č. 7/2011(14), strana 11); očekává, že toto doporučení bude vážně vzato v potaz během legislativního postupu týkajícího se návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně strukturálních nástrojů (COM(2011)0615 – 2011/0276 (COD));

19. je potěšen tím, že články 130 a 131 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Unie (COM(2010)0815 – 2010/0395(COD)), umožní stanovit dobu platnosti finančních nástrojů; žádá Komisi, aby předložila souhrnný přehled opatření, jež by mohla zabránit rizikům, které by mohly nástroje finančního inženýrství představovat pro rozpočet Unie;

20. konstatuje, že se nástroje finančního inženýrství používají i v jiných oblastech politik; upozorňuje na riziko překrývání se a nekonzistentního provádění těchto nástrojů, pokud nedojde k přiměřené koordinaci; vyzývá proto Účetní dvůr, aby nástroje finančního inženýrství auditoval horizontálně napříč všemi oblastmi politik;

21. vyzývá Komisi, aby se přednostně zaměřila na pečlivé monitorování způsobu používání nástrojů finančního inženýrství, mimo jiné tím, že:

	–	objektivně a kriticky zhodnotí dosavadní zkušenosti s nástroji finančního inženýrství v oblasti soudržnosti v programovém období 2007–2013, zejména pokud jde o připomínky Účetního dvora, včetně nabytých zkušeností a vyvozených důsledků, a předloží Parlamentu zprávu o výsledcích tohoto hodnocení;
	–	předloží posouzení rizik zaměřené na jednotlivé nástroje finančního inženýrství a zohlední strukturu rizika příjemce nástrojů finančního inženýrství;
	–	dokončí proces shromažďování informací od členských států v oblastech, jež dosud nebyly plně pokryty, jako je přesný počet a objem specifických fondů a příslušné ukazatele účinnosti, účelnosti a hospodárnosti nástrojů finančního hospodářství; vytvoří mechanismy k prosazování povinnosti členských států předkládat zprávy;
	–	každoročně v rámci postupu udělování absolutoria předloží Parlamentu zprávu o používání nástrojů finančního inženýrství v členských státech, včetně ukazatelů účinnosti, účelnosti a hospodárnosti těchto nástrojů, i o způsobu, jakým Komise koordinuje oblasti politik, zajišťuje jejich soulad a snižuje riziko překrývání;

Odpovědnost Komise a jejích vedoucích pracovníků

22. připomíná, že podle článku 317 Smlouvy o fungování EU plní Komise rozpočet Unie na vlastní odpovědnost; zdůrazňuje, že v případě, že Komise plní rozpočet prostřednictvím sdíleného řízení, jsou úkoly plnění rozpočtu pověřeny členské státy v souladu s článkem 53b finančního nařízení;

23. znovu zdůrazňuje(15), že Komise má tudíž primární odpovědnost za správu příslušných prostředků Unie, a je proto povinna přijmout opatření, jejichž cílem je zajistit legalitu a správnost i řádné finanční řízení;

24. zdůrazňuje, že není možné, aby Komise přenášela svou finanční odpovědnost na členské státy, a to ani v případech, kdy byl na úrovni některého členského státu zjištěn nedostatek nebo nesrovnalost na úrovni řízení;

25. domnívá se, že smysluplné používání výrazu „sdílené řízení“ musí být založeno na základní zásadě, že Unie pověřuje členské státy některými svými pravomocemi a že členské státy musí svou část úkolů vykonávat v souladu s právními akty Unie; vyzývá k plnému provádění bodu 44 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(16); domnívá se, že roční shrnutí auditů a prohlášení je třeba zveřejňovat, aby se tak přispělo k lepší správě rozpočtu Unie;

26. připomíná úzkou vazbu mezi konečnou odpovědností Komise za plnění rozpočtu a významem postupu udělování absolutoria; zdůrazňuje, že konečná odpovědnost Komise za plnění rozpočtu se také vztahuje na nedostatky řídících a kontrolních systémů členských států;

27. zdůrazňuje, že finanční odpovědnost je a zůstane nedělitelná, a připomíná čl. 53b odst. 4 finančního nařízení, který stanoví, že „aby se zajistilo, že finanční prostředky jsou využívány v souladu s platnými předpisy, uplatňuje Komise takové postupy schvalování účetní závěrky a mechanismy finančních oprav, jež jí umožní převzít konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu“ (zvýraznění doplněno zpravodajem);

28. v této souvislosti zdůrazňuje význam vedoucích pracovníků Komise; bere však na vědomí obecné připomínky Účetního dvora k výročním zprávám Komise o činnosti, že neexistují pokyny pro výpočet míry zbytkových chyb nebo zbytkového rizika; dále připomíná, že tyto otázky nabyly na důležitosti, pokud jde o otázku, zda je výhrada nezbytná (výroční zpráva, bod 1.19 a 1.20); je znepokojen tím, že to vede k nesrovnalostem při provádění mezi jednotlivými generální ředitelstvími;

29. dále bere na vědomí připomínky Účetního dvora k následujícím jednotlivým výročním zprávám o činnosti:

	–	výhrada týkající se opatření v oblasti rozvoje venkova podle osy 2 neměla být zrušena (výroční zpráva, bod 3.53), výpočet míry zbytkových chyb pro režimy podpory má mnoho nedostatků (výroční zpráva, bod 3.54);
	–	odhadovaná ohrožená částka uvedená ve výročních zprávách o činnosti Generálního ředitelství pro regionální politiku (GŘ REGIO) a Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL) může být podhodnocena (výroční zpráva, příloha 4.3);
	–	výpočet míry zbytkových chyb uvedený ve výroční zprávě Generálního ředitelství pro rozšíření je omezen na 30 % provedených plateb (výroční zpráva, bod 5.33);
	–	výroční zpráva úřadu EuropeAid poskytuje pouze částečně věrné posouzení finančního řízení, pokud jde o správnost operací (výroční zpráva, bod 5.34);
	–	výhrada týkající se rámcového programu 6 ve výroční zprávě Generálního ředitelství pro informační společnost a média měla být zachována (výroční zpráva, bod 6.47);

30. připomíná Komisi, že všechny výhrady jsou uvedeny v příloze k souhrnné zprávě Komise, a zdůrazňuje, že schválením této souhrnné zprávy Komise „přijímá prostřednictvím svých generálních ředitelů a vedoucích útvarů politickou odpovědnost za řízení, a to na základě prohlášení o věrohodnosti a výhrad, jež učinili ve svých výročních zprávách o činnosti“(17);

31. zdůrazňuje, že sbor a komisaři přebírají tedy konečnou odpovědnost za spolehlivost a úplnost výhrad, jež učinili generální ředitelé a vedoucí útvaru, kteří jednali jako „pověřené schvalující osoby“, a zdůrazňuje, že pověření ze sboru a komisařů v žádném případě nesnímá konečnou odpovědnost;

32. bere na vědomí připomínky Účetního dvora k celkovému výroku interního auditora; domnívá se, že pokud nedojde k výrazné revizi na základě připomínek Účetního dvora, bude užitečnost celkového výroku i nadále omezená;

33. je znepokojen připomínkami Účetního dvora týkající se výročních zpráv o činnosti a souhrnné zprávy (výroční zpráva, body 1.17–1.25); je přesvědčen, že těmito připomínkami je třeba se neprodleně zabývat, aby byla zachována hodnota těchto dokumentů jako nástrojů volání k odpovědnosti; uznává však, že výpočet míry zbytkových chyb je jen jednou z metod, kterou Komise používá pro odhad ohrožených částek; vyzývá Komisi, aby poskytla vydala jednotné pokyny pro všechna generální ředitelství;

34. bere na vědomí zelenou knihu Komise o rámci EU pro správu a řízení společností(18) pro soukromý sektor; dále konstatuje, že Komise učinila po událostech, jež vedly k rezignaci Santerovy Komise v roce 1999, velký pokrok, pokud jde o odpovídající správu a řízení v rámci Komise;

35. bere na vědomí prohlášení Komise o řízení přijaté dne 30. května 2007, které se týká vnitřního fungování Komise a vysvětluje způsob, jakým je řízena a kontrolována, i způsob, jakým je propojena se svými zúčastněnými stranami; vyzývá Komisi, aby dále zlepšila svou správu a řízení a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o přijatých opatřeních, konkrétně aby;

–

začlenila do své činnosti ty prvky správy a řízení podniků, které vyžaduje nebo navrhuje právo společností Unie a které jsou pro orgány Unie relevantní;

–

učinila opatření, jež předsedovi umožní podepisovat účetní závěrku a spolu s ní předložit:

	i.	popis rizik a nejistot, jež by mohly ohrozit dosažení politických cílů, a prohlášení, v němž předseda spolu se sborem komisařů přijímá odpovědnost za řízení rizik; a dále
	ii.	formální prohlášení v oblasti správy a řízení, v němž bude jasně uvedeno, jaké mezinárodní normy pro správu a řízení Komise dodržuje, i cíle a komplexní vysvětlení, pokud je třeba se od doporučení uvedených v zásadách správy a řízení odchýlit (zásada „dodržuj nebo vysvětli“);

36. vyzývá Komisi, aby pro ni prioritním opatřením bylo zlepšení a posílení hierarchie odpovědnosti, mimo jiné tím, že:

	–	poskytne Výboru pro rozpočtovou kontrolu plný vhled do ročních shrnutí členských států; lituje skutečnosti, že Komise dosud neposkytla žádné informace o ročních shrnutích, protože bez znalosti obsahu ročních shrnutí je nelze považovat za prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni;
	–	vydá politické prohlášení, v němž přijme svou konečnou a celkovou odpovědnost za plnění rozpočtu, a to včetně té části rozpočtu, jež je plněna v rámci sdíleného řízení;
	–	připojí na výroční zprávu o činnosti podpis odpovědného komisaře;
	–	bude připravovat výroční zprávy o činnosti v souladu se zásadou objektivity a nebude předkládat optimistické odhady;
	–	poskytne generálním ředitelstvím povinné, úplné a relevantní pokyny týkající se zejména způsobu odhadování míry zbytkových chyb a zbytkových rizik v souladu se zásadou opatrnosti;
	–	v každé výroční zprávě o činnosti uvede úplné a spolehlivé vysvětlení vztahu mezi zbytkovým rizikem nebo mírou zbytkových chyb a mírou chyb Účetního dvora; vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s Účetním dvorem prozkoumala možnosti, jak sladit svou metodiku výpočtu míry zbytkových chyb s metodikou nejpravděpodobnější míry chyb, kterou používá Účetní dvůr;
	–	přepracuje metodiku pro celkový výrok interního auditora a vyřeší nedostatky zjištěné Účetním dvorem;
	–	přezkoumá, zda by bylo možné dále zlepšit ustanovení v oblasti správy a řízení Komise s ohledem na výše uvedenou zelenou knihu o rámci EU pro správu a řízení společností pro soukromý sektor;

Evropské školy

37. lituje, že přes značné rozpočtové prostředky, které jsou pro ně vyčleněny, evropské školy i nadále neplní svůj hlavní úkol, kterým je poskytovat dostatek míst v požadovaných jazycích a v blízkosti pracovního místa a bydliště úředníků, ale namísto toho rozšířily svou činnost na další oblasti vzdělávání;

38. uznává, že hlavní problém spočívá ve strukturách rozhodování a financování vyplývajících z Úmluvy o evropských školách; žádá proto Komisi, aby spolu s členskými státy prozkoumala možnost revize této úmluvy a do 31. prosince 2012 podala zprávu o tom, k jakému pokroku v tomto směru došlo; v mezidobí vyzývá Komisi, aby vyvinula větší úsilí o dosažení výše uvedených cílů prostřednictvím vhodného používání poskytnutých rozpočtových prostředků;

Správa Komise

39. vyzývá Komisi, aby vyjasnila své plány na přemístění, výdaje s tím spojené, kolik kancelářských prostor poté bude k dispozici a o kolik se jejich rozsah zvýší, i počet zaměstnanců v každém generálním ředitelství, jichž se to bude týkat;

40. žádá, aby Komise neprodleně dokončila přeřazení všech dočasných zaměstnanců Evropského úřadu pro boj proti podvodům a uzavřela s nimi smlouvu na dobu neurčitou, jak to oznámil komisař Šefčovič v odpovědi na písemné otázky v rámci přípravy tohoto udělování absolutoria(19);

41. zdůrazňuje, že v roce 2010 během postupu schvalování klouzavé pracovní doby a náhradního volna jakožto dobrovolné výhody Komise schválila přibližně 90 000 dodatečných dnů volna pro své zaměstnance, což odpovídá přibližně 445 pracovním místům, přestože článek 56 jednacího řádu stanoví, že přesčasy zaměstnanců třídy AD5/AST5 nemají být kompenzovány; žádá o vyjasnění, kolik celkově daňového poplatníka toto náhradní volno stojí;

Odpovědnost členských států

42. připomíná, že podle článku 317 Smlouvy o fungování EU plní Komise rozpočet Unie na vlastní odpovědnost, ale také ve spolupráci s členskými státy;

43. zdůrazňuje, že dvě oblasti politik, v nichž se vyskytují nejvyšší míry chyb („soudržnost, doprava a energetika“ a „zemědělství a přírodní zdroje“), se provádějí prostřednictvím sdíleného řízení, a lituje skutečnosti, že odhadovaná míra chyb v prvně jmenované oblasti s největší pravděpodobností činí 7,7 % a ve druhé jmenované oblasti pak 2,3 %;

44. v této souvislosti vítá analýzu Komise týkající se míry chyby zjištěné Účetním dvorem za rozpočtové roky 2006–2009, jež poprvé upozorňuje na skutečnost, že v případě EFRR a Fondu soudržnosti měly tři členské státy (Španělsko, Itálie a Spojené království) 59% podíl na kumulativních vyčíslitelných chybách zjištěných během tohoto období a že v případě ESF měly čtyři členské státy (Španělsko, Portugalsko, Spojené království a Německo) 68% podíl na kumulativních vyčíslitelných chybách zjištěných v tomto období v oblasti politik soudržnosti(20); konstatuje, že u EFRR a Fondu soudržnosti pocházelo nejvíce chyb zjištěných v Itálii z oblastí Calabria, Campania a Puglia a že ve Španělsku přispěl malý počet operačních programů v regionech Andalusie, Valencie a Castilla-La Mancha k 75 % chyb zjištěných ve Španělsku(21); dále vyrozumívá, že Španělsko a Itálie také významně přispěly k míře chyb za rozpočtový rok 2010;

45. bere na vědomí skutečnost, že problémy v Itálii v souvislosti s EFRR „se týkají systematických nedostatků zjištěných na úrovni auditorských a řídících orgánů“ a „uplatňování předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek a výběru projektů, včetně způsobilosti retrospektivních projektů“(22); dále konstatuje, že ve Španělsku problémy vyplývají z komplexního řídícího a kontrolního systému, který „může v praxi vést k nejasnému rozdělení odpovědností a k nedostatečně účinnému dohledu ze strany řídícího orgánu“(23);

46. připomíná, že ministři financí Řecka, Itálie a Španělska byli pozváni k výměně názorů do parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu; lituje, že žádný z pozvaných ministrů financí nepřijel diskutovat s členy tohoto výboru o výsledcích auditu Účetního dvora s cílem zlepšit řízení strukturálních fondů a v konečném důsledku i právní základ; vyzývá svého předsedu, aby se na příštím setkání hlav států zabýval tím, že tito ministři financí odmítli diskutovat veřejně o těchto důležitých otázkách s příslušným výborem Parlamentu;

47. připomíná, že opakovaně vyzýval Komisi, aby předložila návrh na zavedení povinných prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni, jež by byly vydávány, zveřejňovány a řádně prověřovány odpovědným kontrolním orgánem v rámci konečné a celkové odpovědnosti Komise za plnění rozpočtu Unie; připomíná, že tato prohlášení by měla obsahovat úplné informace o využívání finančních prostředků Unie;

48. navrhuje, aby obsah vnitrostátních prohlášení podepisovaných na úrovni generálních ředitelství byl v souladu s mezinárodními normami pro audit a aby tato prohlášení používal Účetní dvůr při své auditorské činnosti a aby byla mimo jiné založena na prohlášení orgánů, které jsou pověřeny řídící pravomocí;

49. upozorňuje na to, že jsou výrazné rozdíly v administrativní výkonnosti členských států, pokud jde o příjmy a výdaje ve sdíleném řízení, zejména v případě zjišťování nesrovnalostí, podvodů a chyb a návazných finančních kroků jak v celní oblasti, tak v oblasti výdajů z fondů Unie; domnívá se, že pokud by všechny členské státy byly dostatečně výkonné jen v celní oblasti, mohlo by to do rozpočtu Unie přinést nejméně dalších 100 000 000 EUR (netto); konstatuje, že Komise dosud monitoruje správní výkonnost reaktivním způsobem a na základě jednotlivých případů, a neprovádí tudíž dostatečnou analýzu trendů, aby zjistila rizikové oblasti; vyzývá Komisi, aby uplatnila metodu analýzy trendů ke zjištění finančních rizik a aby přijala opatření ke zlepšení administrativní výkonnosti členských států;

Bulharsko a Rumunsko

50. s hlubokým znepokojením bere na vědomí průběžnou zprávu Komise o pokroku Bulharska v rámci mechanismu spolupráce a ověřování; je znepokojen dlouhodobě špatným stavem bulharského právního systému; konstatuje, že probíhá 27 trestních řízení vedených proti 28 soudcům; žádá o vyjasnění, pokud jde o řadu případů údajných podvodů v souvislosti s finančními prostředky Unie v Bulharsku, kvůli nimž došlo v roce 2008 k pozastavení plateb a jejichž vyšetřování státní zastupitelství pozastavilo, přestože vyšetřování podobných případů na základě týchž skutečností v jiných členských státech pokračovala; je udiven tím, že ve všech případech podvodů v souvislosti s prostředky Unie, jež se dostaly před soud, byly namísto trestního stíhání uloženy správní pokuty a že závažný případ podvodu v souvislosti s prostředky Unie odvolací soud zdržoval déle než 18 měsíců; dále lituje, že není dodržováno doporučení Komise, aby bylo Národní komisi pro zjišťování a zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti (CEPACA) dovoleno proaktivně prověřovat majetek vysokých úředníků a politiků; je znepokojen tím, že jednotné, včasné a systematické zveřejňování odůvodněných rozsudků není v Bulharsku normou; vyzývá Komisi, aby vyvíjela tlak na soudní orgány, aby zvýšily své úsilí v oblasti reforem a aby co nejdříve v praxi uplatnily doporučení Komise; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zveřejnila, kolik finančních prostředků bylo přiděleno na úsilí Bulharska v oblasti reforem, a aby vyhodnotila do jaké míry tyto prostředky vedly k dosažení slibovaných cílů; očekává výrazná zlepšení v příštím roce, kdy se Komise bude otázkou dále zabývat a ve spolupráci s bulharskou vládou vypracuje řadu opatření s cílem obnovit integritu bulharského právního systému;

51. se znepokojením bere na vědomí průběžnou zprávu Komise o pokroku Rumunska v rámci mechanismu spolupráce a ověřování; je však potěšen pozitivním trendem zaznamenaným Agenturou pro národní integritu (ANI) při stíhání případů neoprávněného obohacování a zjišťování střetů zájmů; konstatuje, že financování ANI bylo navýšeno finančními prostředky Unie; je však znepokojen tím, že neexistují jednotná opatření v návaznosti na případy ANI a že návazná opatření jsou často opožděná; vítá skutečnost, že Národní ředitelství pro boj proti korupci (DNA) i na dále působilo jako efektivní útvar pro stíhání v případech korupce vysoce postavených osob; konstatuje, že v roce 2011 se zvýšil počet obvinění, rozsudků a usvědčení a zrychlilo se projednávání věcí u Vrchního kasačního a trestního soudu, což se projevilo tím, že se počet konečných rozsudků v případech, v nichž podávalo žalobu DNA, zvýšil oproti roku 2011 o 85 %(24); je znepokojen výsledky analýzy soudních rozsudků v případech korupce na vysoké úrovni, jež ukazuje, že 60 % rozsudků je pozastaveno a rozsudky často představují minimální sazbu stanovenou zákonem; je překvapen neuspokojivým postupem, pokud jde o rychlé zveřejňování odůvodněných rozsudků, což zvyšuje riziko promlčení některých případů korupce na vysoké úrovni v důsledku vleklého dokazování způsobeného velmi opožděnou možností domáhat se nápravy; vyzývá Komisi, aby zveřejnila, kolik finančních prostředků bylo přiděleno na podporu úsilí Rumunska o provedení reformy soudnictví; očekává, že v příštím roce dojde k výrazným zlepšením; vyzývá Komisi, aby zvýšila tlak na rumunskou vládu, aby v praxi uplatnila doporučení Komise; očekává, že Komise rozhodně vyzve rumunskou vládu ke zvýšení jejího úsilí o vytvoření konsistentní judikatury v souvislosti s rozsudky v oblasti zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby vytrvale a rozhodně trvala na tom, aby rumunská vláda plnila doporučení Komise a aby byl vypracován jasnější a komplexnější plán provádění, který připraví plnění ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu; očekává zvýšené úsilí, pokud jde o zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti v Rumunsku; dále očekává, že Komise vypracuje ve spolupráci s rumunskou vládou soubor opatření ke zlepšení integrity rumunského právního systému;

Předběžné financování

52. konstatuje, že předběžné financování je považováno za nezbytné k tomu, aby příjemci mohli zahájit dohodnuté činnosti;

53. bere na vědomí připomínky Účetního dvora, že Komise mezi roky 2005–2010 výrazně navýšila používání předběžného financování (výroční zpráva, bod 1.28); je znepokojen tím, že nedochází ke zúčtování jeho částek (výroční zpráva, bod 1.29 a stanovisko Účetního dvora č. 6/2010, bod 86);

54. je znepokojen vlivem předběžného financování zejména v oblastech politik „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ a „výzkum a vnitřní politiky“; bere na vědomí zvýšené používání předběžného financování a celkovou míru chyb nižší než 2 % v těchto dvou oblastech politik; dále bere na vědomí závěry Účetního dvora, že předběžné financování není zatíženo významnými chybami, ale průběžné a konečné platby jsou i nadále ve významném rozsahu zatíženy chybami (výroční zpráva, body 5.35 a 6.48);

55. domnívá se, že vyplácením velkého objemu předběžného financování na sebe Komise bere zvýšené finanční riziko, například v případě platební neschopnosti příjemců, i zvýšené riziko, pokud jde o legalitu a správnost, vzhledem k tomu, že jsou výdaje vykazované příjemci přijímány později;

56. domnívá se, že je účinnější nesrovnalostem předcházet, než opravovat neoprávněně vyplacené částky ex-post formou zpětného vymáhání prostředků; vyzývá proto Komisi, aby se pro stalo jedním z prioritních opatření znovu se zabývat otázkou častějšího využívání a mechanismy kontroly a auditu, a to tak, že:

	–	bude informovat Parlament o důvodech, proč mezi roky 2005–2010 došlo k častějšímu využívání předběžného financování;
	–	upraví míru předběžného financování v jednotlivých programech tak, aby zajistila příjemci nezbytnou hotovost, aby mohl zahájit projekt, zároveň však bude chráněn finanční zájem Unie, a bude o tom informovat Parlament;

Nezaplacené rozpočtové závazky

57. připomíná, že nezaplacené rozpočtové závazky jsou prostředky na závazky, jež byly učiněny, ale nebyly využity (tedy zaplaceny) a že vyplývají zejména z víceletých programů (např. soudržnost), kde se závazky přijímají v prvních letech programového období, zatímco související platby se provádějí postupně během celého programového období;

58. konstatuje, že vysoká míra nezaplacených závazků ukazuje na obtíže členských států s čerpáním vyčleněných částek;

59. konstatuje, že v roce 2010 Účetní dvůr zjistil, že se tyto nezaplacené závazky zvýšily o téměř 10 % na přibližně 194 000 000 000 EUR (výroční zpráva, bod 1.43 a graf 1.2), což při současném tempu představuje téměř tři roky výdajů;

60. domnívá se, že v souvislosti s programovým obdobím 2007–2013 existuje riziko, že:

	–	přidělené prostředky bude nutné utratit rychleji než obvykle, čímž se zvýší potenciální chybovost;
	–	na konci programového období 2007–2013 by se členské státy mohly pokusit o využití všech přidělených prostředků, takže by mohly spolufinancovat již ukončené projekty, které byly zaplaceny ze státních prostředků (tzv. projekty se zpětnou platností, které neprošly systémem Unie pro řízení a kontrolu, a jsou tedy náchylnější k výskytu chyb);

61. vyzývá Komisi, aby poskytla informace o objemu nezaplacených závazků rozepsané podle členských států a aby ve spolupráci s členskými státy zjistila a řešila rizikové oblasti týkající se absorpce prostředků a řádnosti operací;

Rozpočtový příspěvek decentralizovaným agenturám a společným podnikům

62. konstatuje, že příspěvek Unie na rozpočtový rok 2010 pro decentralizované agentury představoval více než 620 000 000 EUR a pro společné podniky více než 500 000 000 EUR; konstatuje určité obtíže při hledání informací o příspěvku Unie agenturám; vyzývá Komisi, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytovala každoročně souhrnné informace o celkovém financování jednotlivých agentur/společných podniků za daný rok, které bylo hrazeno ze souhrnného rozpočtu Unie, jako je:

	–	úvodní příspěvek Unie zapsaný v rozpočtu pro agenturu/společný podnik;
	–	objem finančních prostředků vyplývající ze zpětně získaného přebytku;
	–	celkový příspěvek Unie pro agenturu/společný podnik;
	–	případně výše příspěvku Evropského sdružení volného obchodu;

63. očekává, že Komise v tomto období finanční krize nepřistoupí k navyšování rozpočtů agentur a případně po vyhodnocení svých priorit dokonce zváží snížení příspěvku Unie do jejich rozpočtu;

64. vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny ohledně vzorových dokumentů, jež by mohly používat všechny agentury/společné podniky při přípravě svých ročních pracovních programů a ročních zpráv o činnosti, aby bylo možné smysluplně porovnávat výsledky s plánovanými cíli;

65. vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla podrobný přehled kritérií a mechanismů ověřování používaných k předcházení střetům zájmů a případům výměny pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem (tzv. „otočných dveří“) u agentur/společných podniků;

Rozpočet Unie a finanční a rozpočtová krize

66. je znepokojen tím, že v členských státech pokračuje finanční a rozpočtová krize; domnívá se, že tato krize představuje pro rozpočet Unie rovněž různé druhy rizik v podobě:

	–	finančních rizik spojených s půjčkami členským státům;
	–	finančních rizik ve spojitosti s příjmy;

67. připomíná, že v současné době je šest členských států (Irsko, Lotyšsko, Maďarsko, Portugalsko, Rumunsko a Řecko) považováno za „členské státy v nesnázích“, protože jsou příjemci pomoci ve formě půjček ze systému platební bilance, z evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM) nebo z úvěrového nástroje pro Řecko;

68. konstatuje, že z rozpočtu Unie jsou kryty půjčky ze systému platební bilance (k 31. prosinci 2010 byly čerpány půjčky ve výši asi 12 000 000 000 EUR) a ze systému EFSM (k 31. prosinci 2010 nebyly poskytnuty žádné půjčky)(25); dále shledává, že ze systému platební bilance lze ještě poskytnout úvěry v celkové výši 50 000 000 000 EUR (čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec nařízení Rady (ES) č. 332/2002(26)) a ze systému EFSM 60 000 000 000 EUR(27); upozorňuje na to, že výsledná částka (110 000 000 000 EUR) se téměř rovná ročnímu rozpočtu Unie, protože celkové platby z rozpočtu Unie v roce 2010 dosáhly přibližně 122 000 000 000 EUR(28);

69. je znepokojen tím, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2010 tyto nové výzvy v Unii dostatečně nezohlednil; lituje zejména toho, že se Účetní dvůr dostatečně nezmínil o těchto rizicích pro rozpočet Unie; zdůrazňuje, že Účetní dvůr musí novému evropskému mechanismu stability umožnit hrát v rámci své další činnosti klíčovou úlohu;

70. připomíná, že nebyl vytvořen žádný záruční fond, který by chránil rozpočet před žádostmi o takové záruky; vyzývá proto Komisi, aby vyhodnotila, zda je případně nutné vytvořit záruční fond, který by obdobně jako Záruční fond pro vnější vztahy pokrýval případné ztráty, s cílem chránit rozpočet Společenství;

71. zdůrazňuje, že ke dni 30. září 2011 byly z nástroje EFSM schváleny půjčky ve výši 48 500 000 000 EUR z celkové výše 60 000 000 000 EUR; vyzývá Účetní dvůr, aby do konce roku 2012 poskytl zprávu o operacích EFSM a zejména o kontrolních mechanismech vytvořených Komisí;

72. připomíná, že příjmy rozpočtu Unie pocházejí z různých zdrojů; znovu opakuje, že rozpočet je plně financován z vlastních zdrojů, aniž by tím byly dotčeny jiné příjmy; konstatuje, že od vnitrostátních rozpočtů jednotlivých členských států se odvíjejí zejména dávky odvozené z hrubého národního důchodu (HND), které představují 73 % celkových příjmů(29);

73. domnívá se, že čím bude finanční situace v určitých členských státech tísnivější, tím obtížněji budou dotyčné státy přispívat do rozpočtu Unie; je přesvědčen, že tak jsou ohroženy příjmy Unie odváděné „členskými státy v nesnázích“, jež mohou být dokonce vybízeny k vytvoření dalšího státního dluhu na financování rozpočtu Unie nebo na spolufinancování určitých mechanismů pomoci z vnitrostátních rozpočtů;

74. konstatuje, že dávky odvozené z hrubého národního důchodu „členských států v nesnázích“ představovaly v rozpočtovém roce 2010 zhruba 6 % zdrojů z HND(30);

75. dále konstatuje, že míra spolufinancování byla pro „členské státy v nesnázích“ zvýšena v případě Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu; očekává, že vyšší míra spolufinancování umožní vyšší investice zejména v členských státech v nesnázích; v této souvislosti poukazuje na zvýšenou odpovědnost Komise v oblasti kontroly a dohledu;

Evropský nástroj finanční stability (EFSF) a Evropský mechanismus stability (ESM)

76. kritizuje skutečnost, že Rada v roce 2010 použila pro vytvoření evropského nástroje finanční stability článek 122 Smlouvy o fungování EU, protože tento článek lze uplatnit pouze na přírodní, a nikoli na hospodářské katastrofy; je znepokojen tím, že Evropský nástroj finanční stability neobsahuje prvky demokratické kontroly ze strany Parlamentu ani neposkytuje Účetnímu dvoru právo na provádění auditu; rozhodně kritizuje, že v případě Evropského nástroje finanční stability neexistuje ani ustanovení vyžadující externí veřejný audit;

77. bere na vědomí nedávný podpis smlouvy o ESM členskými státy; zdůrazňuje varování Parlamentu vyjádřené v jeho usnesení ze dne 23. března 2011(31) před vytvořením stálého Evropského mechanismu stability mimo institucionální rámec Unie, protože toto rozhodnutí představuje problém pro kontrolní mechanismy orgánů Unie; sdílí obavy některých nejvyšších kontrolních úřadů, že smlouva neobsahuje dostatek ustanovení k zajištění účinného externího auditu;

78. znovu důrazně vyzývá Radu a členské státy, aby důkladně zvážily následující požadavky na uplatňování stálého Evropského mechanismu stability:

–

zajistit ve stanovách ESM náležité postupy veřejných externích auditů, pokud jde o legalitu, správnost a výkonnost, v souladu s mezinárodně přijímanými normami pro audit a zohlednit přitom následující dokumenty:

	i)	rezoluci kontaktního výboru nejvyšších orgánů auditu Evropské unie ze dne 14. října 2011 o prohlášení nejvyšších orgánů auditu eurozóny o externím auditu EMS (CC-R-2011-01)(32),
	ii)	prohlášení kontaktního výboru nejvyšších orgánů auditu Evropské unie ze dne 14. října 2011 adresované Evropskému parlamentu, Evropské radě, Evropské komisi a parlamentům a vládám členských států EU, které pojednává o důsledcích projektu evropského semestru a dalších nedávných opatření přijatých v rámci řádné správy ekonomických záležitostí EU na nejvyšší orgány auditu členských států EU a na Evropský účetní dvůr(33),
	iii)	dopis předsedy nizozemského Nejvyššího kontrolního úřadu(34) týkající se otázek, které je nutné zohlednit ve stanovách Evropského mechanismu stability s ohledem na článek 30 smlouvy o ESM,

–

formulovat pro Evropský mechanismus stability vhodná pravidla odpovědnosti a naprosté transparentnosti,

–

zajistit spolehlivost statistických a jiných údajů,

–

jasně stanovit oblasti odpovědnosti a pravidla pro předkládání zpráv pro všechny subjekty, jejichž závazky budou zahrnuty do vytvoření daného mechanismu,

–

naléhavě požádat Komisi, aby Parlament a Radu dvakrát ročně informovala o riziku, které pro rozpočet Unie představují záruky pro EFSM, a dotázat se Komise, jakým způsobem by v případě selhání byly tyto finanční prostředky převedeny do rozpočtu Unie a poté do EFSM;

79. vyzývá Radu a členské státy, aby definovaly politickou kontrolu Parlamentu nad vydáváním eurobondů obecně, a zejména pak nad stálým krizovým mechanismem; sdílí názor, že by Parlament měl být do tohoto mechanismu zapojen na rovnocenném základě;

Transparentnost

80. zdůrazňuje klíčovou úlohu transparentnosti při zajišťování odpovědnosti za využívání veřejných prostředků a připomíná, že transparentnost je jedním z hlavních nástrojů pro dosažení legálních a správných výdajů; znovu vyzývá, aby byly všechny grantové platby z fondů Unie zaznamenány v uživatelsky vstřícné internetové databázi s řádným přihlédnutím k předpisům o ochraně údajů; domnívá se, že platby z fondů Unie by měly být výslovně podmíněny tím, že příjemci akceptují, že základní podrobnosti – včetně částky, jména příjemce a účelu – budou veřejně přístupnou informací;

81. konstatuje, že stávající systém v oblasti politik „soudržnost“ nezajišťuje plnou transparentnost příjemců dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti; podotýká, že Komise v současném rámci vytvořila portál, který umožňuje přístup k seznamům příjemců vedeným na internetových stránkách členských států, které však existují pouze v úředním jazyce dané země a nejsou sestavovány podle společných kritérií; očekává, že budoucí nařízení, kterým by se stanovila společná ustanovení týkající se strukturálních nástrojů, (COM(2011)0615 – 2011/0276 (COD)) zajistí, aby členské státy poskytovaly údaje o konečných příjemcích finančních prostředků z EFRR a Fondu soudržnosti, které by Komise zveřejnila na svých oficiálních internetových stránkách v jednom ze tří pracovních jazyků Unie a v souladu se společným souborem kritérií, aby bylo možné porovnávat údaje a odhalovat chyby; znovu vyzývá Komisi, aby se inspirovala americkým Výborem pro kontrolu a transparentnost hospodářské obnovy (American Recovery Accountability and Transparency Board) a jeho internetovými stránkami (www.recovery.gov);

82. opakovaně poukazuje na rozhodnutí Soudního dvora ze dne 9. listopadu 2010 ve spojených věcech C-92/09 Volker a Markus Schecke GbR a C-93/09 Hartmut Eifert, které je důležité pro oblast politik „zemědělství a přírodní zdroje“; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh nového nařízení, které by členským státům ukládalo, aby zveřejňovaly informace o právnických a fyzických osobách, které jsou příjemci prostředků z evropských zemědělských fondů, a to s přihlédnutím k tomuto rozhodnutí; zastává názor, že tyto informace by měly být přístupné na oficiálních internetových stránkách Komise v jednom ze tří pracovních jazyků Komise a měly by dodržovat společný soubor kritérií, aby bylo možné údaje porovnávat a odhalovat chyby;

Metodika pro vypracování prohlášení o věrohodnosti účtů

83. bere na vědomí, že Účetní dvůr zamýšlí poskytovat Parlamentu více informací o oblastech politik „zemědělství a přírodní zdroje“ a „soudržnost, energetika a doprava“; vítá tento záměr, protože se tak zvýší transparentnost a bude možné přesněji určit problematické oblasti rozpočtu; zastává názor, že Komise, Účetní dvůr, Parlament a další zúčastněné strany se budou moci díky lepší informovanosti lépe soustředit na oblasti, v nichž je třeba zlepšit správu, a vydávat příslušná doporučení; chtěl by však upozornit na skutečnost, že je důležité zajistit srovnatelnost údajů z jednotlivých let;

84. vítá, že Účetní dvůr nejen v kapitole 1, ale i ve specifických kapitolách své výroční zprávy za rok 2010 důkladněji posoudil spolehlivost prohlášení vedoucích pracovníků Komise; připomíná, že vedoucí pracovníci potřebují od Účetního dvora solidní druhé stanovisko; vybízí Účetní dvůr, aby pokračoval v důkladnějších analýzách prohlášení vedoucích pracovníků Komise a aby o nich podrobně informoval;

85. bere na vědomí častější využívání předběžného financování; domnívá se, že v případě předběžného financování hrozí menší riziko pro legalitu a správnost výdajů než v případě průběžných a konečných plateb, protože při předběžném financování není nutné zdůvodňovat náklady; vyzývá Účetní dvůr, aby zvážil přizpůsobení svých auditních postupů praxi častějšího využívání předběžného financování, aby Parlamentu mohl poskytovat ještě užitečnější informace, které se soustředí na nejrizikovější operace;

86. konstatuje, že Účetní dvůr používá společnou metodiku pro kvantifikaci chyb při zadávání veřejných zakázek ve dvou oblastech politik – „zemědělství a přírodní zdroje“ a „soudržnost, energetika a doprava“; vyjadřuje politování nad tím, že Komise používá v těchto dvou oblastech odlišné metodiky, z nichž ani jedna navíc není v souladu s metodikou Účetního dvora; je znepokojen tím, že různé přístupy v těchto oblastech by mohly oslabit důvěryhodnost kontrol a auditů výdajů prováděných v oblasti společné správy; vyzývá proto Komisi a Účetní dvůr, aby v těchto dvou oblastech naléhavě harmonizovaly zacházení s chybami při zadávání veřejných zakázek a aby do konce roku 2012 podaly příslušným výborům Parlamentu zprávu o dosaženém pokroku;

Jednotlivé otázky
Úloha komisaře odpovědného za otázky rozpočtové kontroly

87. konstatuje, že ve volebním období Komise 2004–2009 měl jeden komisař plnou odpovědnost za rozpočtovou kontrolu, jak to předtím požadoval Parlament; lituje, že v současném volebním období Komise byla rozpočtová kontrola spojena s dalšími povinnostmi („daně a celní unie“); navrhuje, aby ve volebním období Komise 2014–2019 byl znovu zaveden úřad komisaře plně zaměřeného na rozpočtovou kontrolu, který by odpovídal za související otázky, mimo jiné za tyto oblasti:

	–	interní audit,
	–	boj proti podvodům,
	–	spojení s Účetním dvorem a příslušným výborem Parlamentu;
	–	kontakt s příslušnými rozpočtovými a kontrolními orgány v členských státech a rozvoj komplexního rámce pro vnitřní kontrolu,
	–	zvyšování použitelnosti výroční souhrnné zprávy a dohled nad ní, včetně přezkumu řídících a kontrolních systémů členských států,
	–	zadávání a posuzování nezávislých hodnocení programů a přeměna hodnotící zprávy stanovené článkem 318 Smlouvy o fungování EU v cenný nástroj pro zvyšování výkonnosti;

Výkonnost: rozpočet EU a dosahování výsledků

88. vítá, že výroční zpráva přináší novou kapitolu „Rozpočet EU a dosahování výsledků“, která obsahuje připomínky Účetního dvora k sebehodnocení Komise týkající se výkonnosti, které je součástí jejích výročních zpráv o činnosti;

89. bere na vědomí zjištění Účetního dvora ohledně kvality podávání zpráv o výkonnosti ze strany Komise, jako např.:

– „Plán řízení v současnosti nepočítá s žádnými cíli a ukazateli pro měření hospodárnosti a efektivnosti“ (výroční zpráva, nadpis před bodem 8.17)

– „Cílové hodnoty nebyly v některých oblastech dostatečně vyčísleny nebo nebyly dostatečně specifické“ (výroční zpráva, nadpis před bodem 8.18)

– „Pro některé oblasti nebyly stanoveny průběžné mezníky pro víceleté cílové hodnoty“ (výroční zpráva, nadpis před bodem 8.20)

– „Popis dosažených cílů v oblasti politik poskytl pouze omezené informace o jejích výsledcích a dopadech“ (výroční zpráva, nadpis před bodem 8.22);

90. domnívá se, že tato závažná zjištění dokládají, že se Parlament nemůže na zprávy Komise o výkonnosti plně spolehnout; domnívá se, že základem dobrého řízení, vytváření politik a parlamentního dohledu jsou spolehlivé údaje; velmi by ocenil, kdyby Účetní dvůr mohl svou činnost v této oblasti dále rozvinout a pravidelně prováděl „certifikaci“ údajů o výkonnosti předkládaných Komisí;

91. domnívá se, že výkonnost je stejně důležitá jako kritérium legality a správnosti, a vyzývá Účetní dvůr, aby zvážil, zda by do příslušných kapitol své výroční zprávy mohl zahrnout nové informace o výkonnosti v různých oblastech politik;

92. konstatuje, že cíle, ukazatele a záměry uváděné v plánech řízení se soustřeďují hlavně na účinnost (výroční zpráva, bod 8.15); vyzývá Komisi, aby zlepšila své zprávy o výkonnosti, včetně ukazatelů hospodárnosti a efektivnosti, a aby stanovila vhodné cíle pro hodnocení pokroku dosaženého při plnění víceletých cílů;

93. dále Komisi vyzývá, aby ve spolupráci s členskými státy definovala pro oblasti sdíleného řízení vhodné ukazatele výkonnosti, které by byly důsledně používány, a aby se přesvědčila o tom, zda členské státy plní svou povinnost poskytovat úplné, správné a veřejné informace;

94. bere na vědomí, že Účetní dvůr a Komise opakovaně shledaly, že kvalita řídících a kontrolních systémů se v jednotlivých členských státech a mezi různými programy značně liší;

95. vyzývá Komisi, aby tyto rozdíly v účinnosti systémů kontroly systematicky zdůvodňovala a aby předkládala jasná hodnocení toho, jak členské státy usilují – či neusilují – o odhalení a nápravu nesrovnalostí, s cílem zajistit, aby členským státům s řádně fungujícími systémy dohledu a kontroly nehrozilo riziko ztráty důvěry;

96. vyzývá Komisi, aby předložila hodnotící zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování EU ve svém příslušném výboru a na plenárním zasedání současně s prezentací výroční zprávy Účetního dvora, a vyzývá Účetní dvůr, aby při těchto příležitostech předložil své připomínky k hodnotící zprávě; zdůrazňuje, že hodnotící zpráva by měla být zveřejněna v takové době, aby měl Parlament i Účetní dvůr dostatek času ji posoudit;

97. připomíná, že článek 318 Smlouvy o fungování EU požaduje, aby Komise předložila „hodnotící zprávu o financích Unie založenou na dosažených výsledcích“; konstatuje, že Komise dne 17. února 2012 přijala první hodnotící zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování EU, která se týká rozpočtového roku 2010;

98. dále připomíná, že Parlament ve svém usnesení o udělení absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2009(35) navrhl, aby:

	–	Komise jmenovala „hodnotitele výkonnosti“, aby byla stanovena jasná odpovědnost za hodnotící zprávu (bod 199);
	–	byl stanoven jasný a transparentní vztah mezi ukazateli výkonnosti, právním/ politickým základem, výší výdajů a výsledky (bod 200);
	–	útvar interního auditu provedl audit metodiky používané při vypracování zprávy a vyhodnotil dosud provedenou činnost (bod 200);
	–	byly zveřejněny klíčové ukazatele výkonnosti používané útvary Komise (bod 200);

99. lituje, že se Komisi v její první hodnotící zprávě podle článku 318 Smlouvy o fungování EU nepodařilo na tyto návrhy plně reagovat; dále konstatuje, že první hodnotící zpráva je souhrnem stávajících hodnotících zpráv ve dvou oblastech politik („vzdělávání a kultura“ a „výzkum“); domnívá se, že záběr a obsah první hodnotící zprávy nenaplňuje očekávání spojené s hodnotící zprávou požadovanou Smlouvy o fungování EU;

100. vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela obsah hodnotící zprávy podle článku 318 Smlouvy o fungování EU a aby zejména zjistila, jaký je přínos této hodnotící zprávy oproti „běžným“ hodnocením prováděným podle finančního nařízení (článek 27) a jeho prováděcích pravidel (nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002(36), článek 21);

101. plně podporuje záměr Komise, že „bude ve svém rámci i ve spolupráci s členskými státy pracovat na lepší koordinaci, výměně informací a jednotnosti postupu při plánování, organizaci a využívání postupů monitorování a hodnocení během příštího finančního rámce“(37);

102. vítá, že Účetní dvůr plánuje, že k první hodnotící zprávě vypracované na základě článku 318 Smlouvy o fungování EU předloží své připomínky(38);

103. znovu vyzývá Komisi, aby přezkoumala způsob informování a školení zaměstnanců v souvislosti s „hlavou II: práva a povinnosti úředníků, na něž se vztahuje služební řád, aby se zajistilo, že budou všichni zaměstnanci patřičně obeznámeni s jeho podmínkami a zejména s povinnostmi podle čl. 22a“; žádá Komisi, aby příslušnému výboru Parlamentu do září 2012 předložila zprávu o své činnosti v této oblasti;

104. žádá, aby Komise do září 2012 předložila příslušnému výboru Parlamentu zprávu o své činnosti v oblasti podněcování veřejnosti, aby oznamovala podezřelé okolnosti (tzv. whistle-blowing);

Soudržnost, energetika a doprava – nepříznivý výsledek

105. vyjadřuje politování nad tím, že v oblasti „soudržnost, energetika a doprava“ vzrostla míra chyb na 7,7 % navzdory častějšímu využití možnosti zastavení platebních lhůt; je velmi znepokojen tím, že u 58 % chybných operací bylo možné některé chyby zjistit a napravit (výroční zpráva, bod 4.25); je velmi znepokojen tím, že odkazování na „stabilní“ situaci, pokud jde o míry chyb, ukazuje na vzrůstající pocit sebeuspokojení;

106. vyzývá Účetní dvůr, aby prezentoval chybovost v případě Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu a oblasti energetiky a dopravy odděleně, a nikoli v souhrnné formě;

107. vyjadřuje politování nad tím, že již mnoho let je velký počet chyb způsobován nedodržováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek; je si vědom širších důsledků této situace a domnívá se, že to může znamenat, že je ohroženo vlastní fungování vnitřního trhu; vyzývá Komisi, aby pokračovala v probíhající reformě zadávání veřejných zakázek, při níž tyto znepokojivé výsledky náležitě zohlední, a aby porušování pravidel důsledně řešila, neboť Účetní dvůr odhalil rovněž případy nesprávného provedení směrnic Unie ve vnitrostátních právních předpisech o veřejných zakázkách (výroční zpráva, bod 4.27);

108. s velkým znepokojením shledává, že činnost kontrolních orgánů je efektivní jen zčásti; je hluboce znepokojen tím, že koncepce auditu jednotlivých kontrolních orgánů se liší do té míry, že jejich výsledky nelze konsolidovat tak, aby z nich bylo možné na vnitrostátní úrovni odvodit celkové stanovisko podle jednotlivých fondů (výroční zpráva, bod 4.41); vyzývá Komisi, aby zveřejnila, jak tyto informace poskytované kontrolními orgány konsoliduje a jak zajišťuje soulad, aby mohla ve svých výročních zprávách o činnosti poskytovat Parlamentu spolehlivé informace;

109. vyzývá Účetní dvůr, aby na základě čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU vydal stanovisko k nezávislosti vnitrostátních kontrolních orgánů, pokud jde o sdílené řízení;

110. vyzývá Komisi, aby bude-li mít v souladu článkem 73 nařízení (ES) č. 1083/2006 v úmyslu vycházet ze stanoviska zvoleného kontrolního orgánu, aby mohla na místě omezit provádění vlastních auditů, o tom Parlament informovala; vyzývá Účetní dvůr, aby tento postup pečlivě sledoval a aby v jeho případě provedl audit;

111. vyzývá Účetní dvůr, aby přezkoumal možnost řešení přetrvávajícího problému toho, že fondy se využívají po dobu několika let, zatímco audity Účetního dvora probíhají v ročních intervalech; zdůrazňuje, že během období využívání těchto fondů bývá úroveň chyb vyšší než na konci programu, kdy výdaje prošly všemi úrovněmi kontroly;

Dozorčí úloha Komise nad politikou soudržnosti

112. shledává, že Komise může (ale nemusí) ukládat členským státům, které nedodržují své závazky, sankce a že k tomuto účelu disponuje několika nástroji:

	přerušení plateb	pozastavení plateb	finanční opravy prováděné členskými státy	finanční opravy, které nejsou členskými státy provedeny
důsledek	schvalující osoba zastaví platební lhůtu na dobu šesti měsíců	Komise pozastaví platby na dobu neurčitou	členský stát může znovu použít „uvolněné“ zdroje a nepřichází o přidělené prostředky	celý příspěvek Unie, nebo jeho část jsou zrušeny (čisté snížení prostředků)
podmínky	existují důkazy o významných nedostatcích systému dohledu a kontroly	jsou zjištěny závažné nedostatky v systému dohledu a kontroly nebo je vykázaný výdaj spojen se závažnou nesrovnalostí	členský stát akceptuje finanční opravy požadované v auditech Komise, Účetního dvora nebo jiného auditora Unie	členský stát nesouhlasí s finančními opravami požadovanými v auditech Komise, Účetního dvora nebo jiného auditora Unie
právní základ nařízení (ES) č. 1083/2006	článek 91	článek 92	článek 98	článek 99

113. vítá vyjasnění Komise(39) ohledně rozdílu mezi „významnými nedostatky“ a „vážnými nedostatky“; bere na vědomí, že hodnocení, které vede k této kvalifikaci, je založeno na pokynech COCOF 08/0019/01-EN s použitím klíčových požadavků, které jsou v nich obsaženy;

114. lituje, že není v pravomoci Komise postihovat členské státy nebo regiony, které opakovaně použily prostředky ze strukturálních fondů nebo z Fondu soudržnosti nesprávným způsobem;

Účinnost přerušení nebo pozastavení plateb

115. připomíná, že Parlament požadoval systematickou aktivaci přerušení nebo pozastavení plateb bez ohledu na jakákoli politická hlediska (zpráva o udělení absolutoria na rok 2009(40), body 194–196);

116. konstatuje, že vzhledem k tomu, že GŘ REGIO přerušilo 49 platebních lhůt (viz výroční zprávu o činnosti GŘ REGIO, s. 42–44) a GŘ EMPL 14 platebních lhůt (viz výroční zprávu o činnosti GŘ EMPL, s. 50), Komise využila v roce 2010 možnosti přerušení plateb častěji; dále bere na vědomí, že Komise v roce 2010 nepozastavila žádné platby z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ani z Fondu soudržnosti, avšak že k tomuto kroku přistoupila v případě šesti plateb z Evropského sociálního fondu;

117. vyjadřuje politování nad tím, že v oblasti „soudržnost“, a zejména pak v regionální politice, vzrostla míra chyb navzdory častějšímu přerušování platebních lhůt a navzdory tomu, že Komise odhalila, které členské státy a regiony se na chybovosti podílely největší měrou; připomíná Komisi její akční plán na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření(41); vyzývá Komisi, aby zanalyzovala slabé stránky členských států a regionů, v nichž dochází k nejvyšší míře chyb, a aby plnila svou kontrolní úlohu tím, že bude prosazovat opatření uvedená v akčním plánu;

118. vyzývá Komisi, aby k dalšímu vyplácení prostředků přikročila až poté, co na základě řádného auditu provedeného na místě získá dostatečné důkazy o tom, že nedostatky byly napraveny, aby byly tyto sankce účinným nástrojem a aby se předešlo jakémukoli riziku, že platby budou obnoveny příliš rychle;

119. bere na vědomí, že v prosinci 2010 GŘ REGIO obnovilo 24 % přerušených plateb (tj. 12 ze 49 platebních lhůt přerušených v roce 2010, přičemž všechny platby byly přerušeny v říjnu 2010(42)); domnívá se, že obnovením plateb v prosinci se prohlubuje platební nerovnováha v průběhu celého roku, čímž se zvyšuje riziko výskytu chyb při provádění plateb a zkracuje doba, během níž musí Účetní dvůr provést audit těchto plateb; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o tom, který z těchto 12 příjemců by býval přišel o financování podle pravidla n+2/n+3, pokud by platby byly obnoveny v roce 2011;

Účinnost finančních oprav

120. rád by upozornil na významný rozdíl mezi finančními opravami, které provádějí členské státy a které nevedou k čistému snížení prostředků, a finančními opravami, které provádí Komise prostřednictvím příkazů k vrácení prostředků a které mají za následek čisté snížení prostředků; domnívá se, že finanční opravy provedené členskými státy mají „virtuální charakter“ se zanedbatelnými dopady v podobě sankcí; vítá lepší propracování 6. vysvětlivky k roční účetní závěrce Evropské unie a vybízí Komisi, aby i nadále zdokonalovala poskytované informace např. tím, že bude porovnávat finanční opravy a zpětně získané prostředky s odpovídajícím objemem plateb;

121. je velmi znepokojen následujícími skutečnostmi:

	–	finanční opravy v roce 2010 vedly k čistému snížení prostředků pouze ve 20 % všech případů (viz roční účetní závěrku Evropské unie, s. 68), protože projekty, které jsou shledány nezpůsobilými, lze nahradit jinými projekty, případně i projekty se zpětnou platností, ačkoli představují větší riziko pro legalitu a správnost plateb a nemají pro Unii jako celek žádný přínos;
	–	finanční opravy se většinou soustřeďují na slabiny v kontrolních systémech členských států, a nikoli na slabiny jednotlivých projektů, takže finanční důsledky systémových chyb obvykle nesou daňoví poplatníci dotyčné země, kteří již přispěli do rozpočtu Unie;
	–	míra provádění finančních oprav v programovém období 2000–2006 klesla ze 62 na 58 % (viz roční účetní závěrku Evropské unie, s. 71), zejména v důsledku nízké míry plnění v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti;

122. zastává názor, že účinnost finančních oprav je vzhledem k těmto skutečnostem značně oslabena; obává se, že možnost nahrazovat nezpůsobilé výdaje vytváří tlak na členské státy, aby předkládaly jiné projekty, a to i projekty se zpětnou platností, což by mohlo vést dokonce k nežádoucímu růstu rizika pro legalitu a správnost rozpočtu Unie;

Závěry ohledně dozorčí úlohy Komise

123. vyzývá Komisi, zejména GŘ REGIO, aby plně využívala stávající nástroje sankcí; domnívá se však, že legislativní rámec pro období 2007–2013 nevytváří potřebné pobídky k tomu, aby členské státy dodržovaly pravidla, ani Komisi neposkytuje dostatečně účinné nástroje k tomu, aby mohla odměňovat dodržování pravidel a trestat jejich porušování;

124. vyzývá proto Komisi, aby zvážila prioritní akci, kterou by podpořila úsilí, jež v rámci řádného legislativního postupu vyvíjí Parlament v souvislosti s návrhem nařízení o společných ustanoveních strukturálních nástrojů (COM(2011)0615, 2011/0276 (COD)) s cílem vytvořit účinný mechanismus sankcí, aby Komise mohla v plné míře převzít konečnou a celkovou odpovědnost za plnění rozpočtu; tento mechanismus by měl zahrnovat mimo jiné tyto prvky:

	–	čisté snížení prostředků by se stalo by se pravidlem pro provádění finančních oprav prosazovaných Komisí a byla by zrušena možnost deklarovat projekty se zpětnou platností;
	–	členské státy by byly povinny v co největším rozsahu získat zpět platby na nezpůsobilé výdaje od konečných příjemců prostředků, takže by příslušné důsledky nesli koneční příjemci, a nikoli daňoví poplatníci dotyčného státu, a Komise by pokud možno o těchto zpětně získaných prostředcích poskytovala informace Parlamentu;
	–	Komise by mohla pro členské státy vytvářet pobídky nejen pro dodržování pravidel, ale i pro účinné, účelné a hospodárné provádění politiky soudržnosti;
	–	všechny fondy by měly k dispozici kompletní škálu sankcí (přerušení a zastavení plateb, finanční opravy a pokuty) s minimálním prostorem pro samostatné rozhodování v případech, kdy bylo odhaleno porušování pravidel;
	–	Komise by mohla členským státům ukládat pokuty nebo přerušit operační programy v členských státech či regionech, které opakovaně použily prostředky ze strukturálních fondů nebo Fondu soudržnosti nesprávně;
	–	proti členským státům, které soustavně neplní své povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, by bylo možné zahájit právní kroky;
	–	Komisi by byly poskytovány všechny související údaje a informace, které potřebuje k výkonu dozorčí úlohy nad používáním prostředků členskými státy;

Zemědělství a přírodní zdroje – stanovisko s výhradou

125. vítá, že přímé platby zahrnuté do integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) – jež v roce 2010 představovaly 77 % celkových výdajů v rámci SZP – neobsahují věcné chyby (výroční zpráva, bod 3.55 a odpověď Komise k tomuto bodu);

126. vítá, že se Komisi podařilo udržet nejpravděpodobnější míru chyb na 2,3 % (výroční zpráva, příloha 3.1), a vyzývá Komisi, aby nepolevovala v úsilí o další snížení chybovosti;

127. připomíná, že systém IACS musí zajistit, aby byly zemědělcům poskytovány správné platby, které by mělo být možné zpětně vysledovat; konstatuje však, že účinnost systému IACS snižují nepřesné údaje v databázích, neúplné opakované kontroly nebo nesprávná či nedůsledná opatření přijímaná v návaznosti na zjištěné anomálie (výroční zpráva Účetního dvora, bod 3.29); vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny databáze obsahovaly aktuální údaje a aby byly všechny anomálie náležitě napraveny;

128. bere na vědomí příklad chyby ve způsobilosti plateb, na niž upozornil Účetní dvůr u Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF)(43) v souvislosti s mechanismem výměnného obchodu, který používá intervenční zásoby; dále bere na vědomí, že z rozpočtu Unie bylo za přepravu 9 894 tun másla v rámci tohoto mechanismu celkově vyplaceno asi 900 000 EUR(44); je velmi znepokojen tím, zda tyto operace probíhají v souladu se zásadami řádného finančního řízení; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření, která by zajistila, aby byl mechanismus výměnného obchodu – má-li se v něm vůbec pokračovat – transparentní a nákladově efektivní;

129. konstatuje, že výdaje na rozvoj venkova (přibližně 11 483 000 000 EUR(45)) jsou mimořádně náchylné k chybám, protože z 80 operací v kontrolním vzorku byly ve 40 z nich (50 %) odhaleny chyby, přičemž 21 operací v rámci těchto transakcí (52 %) obsahovalo vyčíslitelné chyby (výroční zpráva, bod 3.19);

130. konstatuje, že postup účetní závěrky se ukázal z hlediska ochrany finančních zájmů rozpočtu Unie jako obecně účinný, protože vyloučil výdaje, které nejsou prováděny v souladu s pravidly Unie;

131. vyzývá Komisi, aby dále zkrátila postup schvalování účetní závěrky a současně zajistila, aby bylo zachováno právo členských států na obhajobu; vybízí Komisi, aby zlepšila vazbu mezi uloženými finančními opravami a skutečným množstvím nesprávných plateb; vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s Komisí a zavčas jí poskytovaly všechny potřebné informace;

132. vítá skutečnost, že Účetní dvůr ve zvláštní zprávě č. 8/2011 nazvané „Zpětné získávání neoprávněných plateb provedených v rámci společné zemědělské politiky“ shledal, že v minulých letech došlo ke zlepšení systémů pro zpětné získávání prostředků a finanční opravy; znovu opakuje, že je přesvědčen o tom, že prostředky, jež byly neoprávněně vyplaceny ze zemědělských fondů, je třeba od konečných příjemců získávat zpět v maximální výši, aby se zabránilo dvojímu zatížení daňových poplatníků; vyzývá Komisi, aby přijala další opatření s cílem omezit prostor pro různé výklady ze strany členských států a pro zavádění odlišných vnitrostátních postupů a aby pečlivě kontrolovala systémy jednotlivých členských států pro zpětné získávání prostředků;

133. je pevně přesvědčen o tom, že třístranná setkání zástupců Účetního dvora, Komise a vnitrostátních orgánů by se měla rozšířit na politiku v oblasti zemědělství a přírodních zdrojů, aby se podpořil harmonizovaný výklad a jednotné uplatňování pravidel pro řízení a kontrolu výdajů a aby se co nejvíce vyloučila možnost vzniku nedorozumění;

Vnější pomoc, rozvoj a rozšíření – stanovisko s výhradou

134. bere na vědomí, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že systémy dohledu a kontroly pro oblast „Vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ byly pouze částečně účinné, pokud jde o zajišťování správnosti plateb (výroční zpráva, bod 5.36);

135. bere na vědomí odhad Účetního dvora, podle nějž činí celková nejpravděpodobnější míra chyb 1,7 % (výroční zpráva, bod 5.13); vyjadřuje však politování nad tím, že v průběžných a konečných platbách byla konstatována významná míra chyb, která podle komisaře Andrise Piebalgse dosahuje asi 5 %(46) a byla by ještě vyšší, pokud by byla z výpočtu vyloučena rozpočtová podpora; dále konstatuje, že všechny vyčíslitelné chyby byly odhaleny v průběžných a konečných platbách (výroční zpráva, bod 5.13); vyjadřuje politování na tím, že kontroly Komise neodhalily dvě třetiny chyb, které byly posléze zjištěny v konečných platbách (výroční zpráva, bod 5.16);

136. je přesvědčen o tom, že celková nejpravděpodobnější míra chyb se nachází pod 2% prahem významnosti díky podílu předběžného financování a rozpočtové podpory na celkových provozních výdajích; bere na vědomí, že tento podíl vzrostl ze 66 % v rozpočtovém roce 2008 na 75 % v rozpočtovém roce 2010(47);

137. připomíná, že předběžné financování má odlišný rizikový profil, který se neprojevuje v auditu prohlášení o věrohodnosti; domnívá se, že je účinnější nesrovnalostem předcházet, než napravovat neoprávněně vyplacené částky ex-post prostřednictvím zpětného vymáhání prostředků;

138. připomíná, že audit prohlášení o věrohodnosti nezohledňuje ani hlavní rizika spojená s rozpočtovou podporou (riziko pro účinnost pomoci a riziko hrozících podvodů a korupce); vyzývá Komisi, aby tato rizika pozorně monitorovala; domnívá se však, že odvětvová rozpočtová podpora je účinným opatřením pro dlouhodobé budování kapacit; vyzývá Komisi, aby rozpočtovou podporu zaváděla jen za přísných a řádně stanovených podmínek;

139. vítá prohlášení Účetního dvora, že „úřad EuropeAid zavedl komplexní kontrolní strategii a nadále významným způsobem zkvalitňuje koncepci i fungování svých systémů dohledu a kontroly“ (výroční zpráva, příloha 5.3);

140. bere na vědomí, že Účetní dvůr má za to, že „prohlášení generálního ředitele a výroční zpráva o činnosti představují pouze částečně věrné posouzení finančního řízení, pokud jde o správnost evropských rozvojových fondů a souhrnného rozpočtu Evropské unie“ (výroční zpráva, příloha 5.34, dodatečně zvýrazněno);

141. žádá Komisi, aby vyzvala úřad EuropeAid, aby co nejdříve dokončil metodu pro výpočet míry výskytu „zbytkových chyb“ po provedení veškerých kontrol a aby se o výsledky podělil s ostatními generálními ředitelstvími, do jejichž působnosti spadají vnější vztahy, má-li být v prohlášeních vedoucích pracovníků Komise týkajících se vnější pomoci, rozvoje a rozšíření dosaženo nezbytných zlepšení;

142. vyzývá Komisi, aby povolila, aby zástupce vedoucího delegace, jímž je většinou osoba z některého členského státu, v němž nějaká delegace působí, mohl vedoucího delegace zastupovat během jeho nepřítomnosti ve všech záležitostech s výjimkou provádění provozních výdajů spravovaných dotyčnou delegací Unie, neboť tento úkol lze převést pouze na zaměstnance Komise;

143. bere na vědomí připomínky Účetního dvora uvedené v příkladu 5.3 výroční zprávy; je velmi znepokojen „flexibilním výkladem způsobilosti u spolufinancovaných opatření“ nebo „nominálním přístupem“ uplatňovaným v případě organizací OSN, který s sebou nese riziko dvojího financování týchž nákladů; domnívá se, že i tím se snižuje míra chyb zjištěná Účetním dvorem; dále je velmi znepokojen „rozšířenými kritérii způsobilosti“, která zavádí finanční a administrativní rámcová dohoda s agenturami OSN a rámcové dohody o partnerství s realizačními partnery Komise, neboť v sobě rovněž skrývají riziko dvojího financování; důrazně Komisi vyzývá, aby od obou postupů upustila; očekává, že agentury OSN přiznají mezivládním dárcovským organizacím podobná práva na přístup ke zprávám o interním auditu, jakých požívají členské země OSN; v této souvislosti konstatuje, že je nezbytné dále zlepšovat podávání zpráv o využívání finančních prostředků Unie tím, že se poskytované informace budou soustřeďovat spíše na dosažené výsledky než na vykonanou činnost;

144. vítá revidovaný mandát, kterým Komise Evropské investiční bance poskytuje rozpočtové záruky na případné ztráty z půjček a úvěrových záruk v případě projektů realizovaných mimo Unii; zdůrazňuje, že záruky Unie poskytnuté EIB bezesporu podléhají kontrole Účetního dvora;

145. shledává, že informace o smlouvách uzavíraných úřadem EuropeAid(48) a GŘ ECHO(49) nejsou předkládány ve stejném formátu; vyzývá Komisi, aby pro databáze, které obsahují informace o smlouvách uzavřených těmito dvěmi generálními ředitelstvími, používala společný formát a aby v nich uváděla alespoň tyto informace: číslo smlouvy / jednací číslo, předmět smlouvy, oblast / odvětví intervence, jméno a státní příslušnost smluvní strany, zemi intervence, částku, typ a dobu platnosti smlouvy (s uvedením data, k němuž smlouva vstupuje v platnost, a data ukončení platnosti);

146. žádá Komisi, aby vypracovala podrobnou zprávu o celkových nákladech na podpůrné kampaně pro rozšíření EU (reklamní spoty v kinech, v televizi, na internetu a v dalších sdělovacích prostředcích), rozpis nákladů podle jednotlivých sdělovacích prostředků a zemí, v nichž byly reklamní spoty vysílány, a podrobné informace o realizačních společnostech, od produkčních po vysílací společnosti; dále očekává, že Komise předloží zprávu o všech svých ostatních propagačních činnostech v souvislosti s rozšířením, k níž přiloží stejně podrobné zprávy a rozpis nákladů;

Pomoc Unie Haiti

147. připomíná zemětřesení na Haiti a jeho ničivé následky; lituje nedostatečné míry koordinace v oblasti humanitární a rozvojové pomoci (propojení základní pomoci, obnovy a rozvoje); domnívá se, že poskytování humanitární pomoci by mělo být založeno na strategii jejího postupného ukončení; domnívá se, že by Komise měla zaměřit své úsilí a poskytování finanční pomoci na oblast obnovy a rozvoje;

148. vyjadřuje politování nad neuspokojivou koordinací mezi delegací Unie a představiteli GŘ ECHO; podporuje zvýšení koordinace mezi všemi subjekty Unie v této zemi; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zajistila větší jednotnost a doplňkovost mezi humanitární a rozvojovou pomocí jak na politické úrovni, tak i v praxi;

149. lituje, že některé projekty nejsou dostatečně životaschopné, a zdůrazňuje, že by měly mít v první řadě za cíl vytváření pracovních míst a dosažení udržitelného růstu, aby mohlo Haiti zvýšit své vlastní příjmy, a snížit tak závislost na zahraniční pomoci; žádá proto Komisi, aby Parlamentu poskytla seznam projektů, které byly realizovány v průběhu posledních 15 let působení na Haiti společně s podrobným zhodnocením jejich současného stavu, aby bylo možné posoudit, jak se od doby jejich zahájení prokázala jejich životaschopnost;

150. zdůrazňuje, že pomoc poskytovaná Unií není na Haiti dostatečně vidět; zastává názor, že za účelem zvýšení její viditelnosti je třeba v propagačních dokumentech používat i název Evropská unie, a nikoli pouze její vlajku a název Komise a GŘ ECHO, jelikož tyto symboly řadovým Haiťanům nic neříkají;

Výzkum a další vnitřní politiky – stanovisko s výhradou

151. bere na vědomí, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že systémy dohledu a kontroly pro oblast „Výzkum a další vnitřní politiky“ byly pouze částečně účinné, pokud jde o zajišťování správnosti plateb (výroční zpráva, bod 6.49);

152. bere na vědomí zvláštní charakteristický rys této skupiny politik, a sice že většina provozních výdajů (72 %, výroční zpráva, tabulka 6.1) je vyplácena formou předběžného financování, které na rozdíl od průběžných a konečných plateb vyžaduje, aby byl splněn pouze omezený počet podmínek, a že toto specifikum se pozitivně promítá do celkové míry chyb;

153. je znepokojen zejména mírou předběžného financování v oblasti programu celoživotního vzdělávání, která může dosáhnout až 100 % nákladů na projekt vyčleněných v rámci rozpočtu (výroční zpráva, bod 6.9) a která v roce 2010 činila 93 % všech uskutečněných plateb (výroční zpráva, tabulka 6.1);

154. konstatuje, že v průběžných a konečných platbách příjemcům byla zjištěna významná míra chyb a že Účetní dvůr odhaduje, že nejpravděpodobnější míra chyb činí vlivem předběžného financování 1,4 % (výroční zpráva, bod 6.12); dále shledává, že Účetní dvůr u průběžných a konečných plateb nezveřejňuje konkrétní míru chyb;

155. je si vědom, že Komise(50) odhaduje, že u rámcového programu č. 6 dosahuje reprezentativní míra chyb ve víceletém průměru 3,4 % (nezahrnuje předběžné financování) a že u rámcového programu č. 7 se prozatímní reprezentativní míra chyb pohybuje ve víceletém průměru mírně nad 4 %; dále bere na vědomí, že víceletý průměr míry zbytkových chyb, což jsou chyby, které zůstanou poté, co útvary Komise po auditech provedou opravy a získají zpět vyplacené prostředky, dosahuje u rámcového programu č. 6 hodnoty 2,4 %, zatímco v případě rámcového programu č. 7 zatím Komise neměla dostatek času na to, aby mohla posoudit veškeré důsledky zpětně získaných prostředků a plateb v rozmezí několika let;

156. s ohledem na současnou finanční krizi zdůrazňuje významnou úlohu finančního nástroje na sdílení rizik; vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu, kterou prostřednictvím tohoto nástroje poskytuje univerzitám a výzkumným organizacím na jejich investice do partnerství veřejného a soukromého sektoru a do projektů výzkumných infrastruktur, které jsou v evropském zájmu v souvislosti s plněním cílů inteligentní veřejné politiky stanovených ve strategii Evropa 2020;

157. bere na vědomí, že Komise ve snaze usnadnit zpracování plateb maximálně zjednodušuje postupy pro předběžné kontroly, které se tak se omezují pouze na administrativní požadavky a aritmetické kontroly; je znepokojen tím, že dokonce v případě pochybností o způsobilosti vykázaných nákladů se předběžné kontroly prováděly pouze v omezeném rozsahu (výroční zpráva, bod 6.17 a příklad 6.2); trvá na tom, že je třeba přijmout opatření k nápravě této situace;

158. je přesvědčen o tom, že je nutné najít rovnováhu mezi zjednodušením plateb a kontrolou způsobilosti vykázaných nákladů; vyzývá Komisi, aby upravila svou strategii pro provádění předběžných kontrol a uplatňovala přístup založený na rizicích tak, aby lépe zohledňovala konkrétní rizika a prohlášení o výdajích a aby v případě vysokého rizika doplnila postupy používané při předběžných kontrolách o provádění kontrol na místě;

159. je velmi znepokojen tím, že osvědčení o auditu jsou stále účinné jen z části (výroční zpráva, bod 6.22); připomíná, že osvědčení o auditu představují jeden z nejdůležitějších prvků předběžných kontrol prováděných Komisí; vyzývá Komisi, aby standardně navazovala formální komunikaci s externími auditory, v jejímž rámci jim bude poskytovat zpětnou vazbu a žádat vysvětlení v případě nespolehlivých osvědčeních o auditech;

160. vítá, že se strategie Komise pro audity ex post považuje při odhalování a opravách chyb za účinnou (výroční zpráva, bod 6.30); dále vítá, že postupy Komise pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených prostředků jsou adekvátní a že Komise více využívá nápravná opatření, jako je předčasné vypovězení smluv a ukládání pokut;

161. je hluboce znepokojen tím, že výpočet míry zbytkových chyb vychází z předpokladů, které ve skutečnosti ne vždy platí, jako je např. extrapolace chyb odhalených v jednom prohlášení o nákladech na jiné prohlášení o nákladech téhož příjemce; souhlasí s Účetním dvorem, že na míru zbytkových chyb je možné spoléhat se jen v omezené míře (výroční zpráva, bod 6.32); domnívá se, že je tím zpochybněna i spolehlivost výhrad vyjádřených generálními řediteli, protože jedním z hlavních ukazatelů pro rozhodnutí o tom, zda bude vyjádřena výhrada, je míra zbytkových chyb;

Pohled z hlediska různých politik
Pohled z hlediska rozvojové politiky

162. domnívá se, že vzhledem k současné rozpočtové a hospodářské krizi, které čelí řada členských států, je více než kdy jindy nutné, aby Unie maximálně zvýšila účinnost a dopad své pomoci; vzhledem k tomu, že je znepokojen zjištěním Účetního dvora v jeho výroční zprávě o plnění rozpočtu za rok 2010, že v roce 2010 byly dozorčí a kontrolní systémy Komise týkající se vnější pomoci a rozvoje při zajišťování správnosti plateb pouze částečně účinné a že dvě třetiny kvantifikovatelných chyb byly zjištěny u konečných plateb, přičemž kontroly ze strany Komise tyto chyby nezjistily;

163. uznává nicméně pokračující snahu Komise o zlepšení fungování a uplatňování svých dozorčích a kontrolních systémů a o zvýšení kvality údajů vkládaných do řídícího informačního systému Zvláštního výboru pro finanční, hospodářskou a sociální krizi; je potěšen tím, že při platbách na poskytování vnější pomoci a rozvoj nedošlo v roce 2010 k závažným chybám, přičemž odhadovaná chybovost je nižší než v roce 2009; doporučuje Komisi, aby pro ředitelství v oblasti vnějších vztahů vypracovala ucelenou metodologii zbytkové chybovosti, dále zdokonalila svůj systém externích auditů a dodržovala co nejpřísnější normy v oblasti kontroly;

164. doporučuje Komisi, aby zpřísnila zejména kvalitu předběžných kontrol, monitorování a podávání zpráv a dozorčí a auditní funkce delegací Unie (k provádění auditů založených na posouzení rizik), kde bylo zjištěno nejvíce chyb, dále aby zvýšila funkční schopnost provozních a finančních útvarů delegací, navýšila prostředky, které mají delegace k dispozici pro svou hlavní monitorovací činnost, a zesystematizovala svůj monitorovací rámec, což by zahrnovalo zavedení víceletých monitorovacích a hodnotících programů a rozšíření poradenství v oblasti monitorování;

165. vyzývá Komisi, aby nalezla fungující řešení organizačních úkolů vyplývajících ze spojení GŘ DEV a GŘ AIDCO, k němuž došlo koncem roku 2010; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, jejíž činnost byla zahájena v prosinci 2010, aby neodkladně dokončily vypracování pracovního řádu, kde by byla jasně stanovena úloha a úkoly, které musejí plnit v rámci plánovacího a realizačního cyklu vnější pomoci, do něhož delegace patří;

166. domnívá se, že nové finanční nástroje, které jsou součástí příštího víceletého finančního rámce na období let 2014–2020, musejí přihlížet ke všem posíleným legislativním a kontrolním pravomocem Parlamentu podle Lisabonské smlouvy a že Parlament musí být do procesu finančního plánování zapojen za stejných podmínek jako Rada;

167. vybízí Komisi, aby dále zlepšovala účinnost unijní pomoci věnované na základní školství v subsaharské Africe a jižní Asii(51), zejména na základě stanovení realistických ukazatelů a cílů, které by umožnily účinné sledování dosažených výsledků, a to tím, že zajistí, aby delegace na tuto činnost přidělovaly pracovníky s dostatečnými odbornými znalostmi a zkušenostmi s cílem udržovat dialog v rámci této oblasti politiky s partnerskými vládami a dalšími dárci, a že se více zaměří na kvalitu vzdělávání a schopnost vlád, které tyto prostředky získávají, řešit problematiku rostoucího počtu žáků zapsaných do škol;

168. je znechucen rozsáhlými podvody, které koncem roku 2010 odhalil Globální fond na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii v Mali, Mauritánii, Džibuti a Zambii, a znepokojen možnou zpronevěrou značných finančních částek, které byly věnovány např. jako příspěvek EU do Globálního fondu v roce 2010; doporučuje Komisi, aby se zapojila do užší spolupráce s Globálním fondem zaměřené na podporu a sledování jeho činnosti v jednotlivých zemích, aby již nedocházelo k takovýmto případům korupce a aby se zvýšila odpovědnost a účinnost Globálního fondu;

169. opakuje svou výzvu k většímu zapojení parlamentů a ke konzultacím s občanskou společností a místními orgány v partnerských zemích při přípravě a přepracovávání dokumentů o strategii jednotlivých zemí a víceletých orientačních programů v rámci nástroje rozvojové spolupráce;

Pohled z hlediska politiky zaměstnanosti a sociálních věcí

170. poukazuje na to, že na zaměstnanost a sociální věci připadá 18 % výdajů Unie v rámci politiky soudržnosti a že největší část výdajů v této oblasti (94 %) je financována z prostředků Evropského sociálního fondu (ESF);

171. hodnotí proto pozitivně, že z prostředků vyčleněných na ESF činila míra čerpání prostředků určených na závazky 100 % (10,8 miliardy EUR) a míra čerpání prostředků určených na platby 87,9 % (7,1 miliardy EUR); bere na vědomí, že nižší míra čerpání prostředků na platby byla způsobena tím, že některé závazky byly přijaty až v posledním čtvrtletí; oceňuje úsilí Komise o zlepšení finančního řízení;

172. bere na vědomí, že podle odhadu Účetního dvora činila v roce 2010 míra chyb u výdajů v oblastech soudržnosti, energetiky a dopravy 7,7 %; je překvapen konstatováním Účetního dvora, že směrnice EU nebyly řádně provedeny ve vnitrostátních právních předpisech o udělování veřejných zakázek; od Komise proto očekává, že zlepší dohled nad prováděním právních předpisů Unie ve vnitrostátním právu a že bude ověřovat způsobilost financovaných projektů; domnívá se, že na ESF se zadávání veřejných zakázek příliš nevztahuje;

173. oceňuje, že Komise formou dvoustranných a vícestranných seminářů usiluje o to, aby členské státy průběžně školily příjemce a prováděcí orgány a aby jim poskytovaly informace, poradenství a instrukce s cílem snížit míru chyb u plateb; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy se tohoto úkolu podle všeho nedokáží sami zhostit;

174. znovu žádá, aby byla členským státům uložena povinnost informovat o uplatňování nástrojů financování, a připojuje se k požadavku Účetního dvora, aby Komise pravidelně kontrolovala využívání prostředků z ESF;

175. připomíná, že je nutné zajistit řádné využívání prostředků ze strany členských států a že pro tyto účely lze účinně využívat možnost přerušení a pozastavení plateb;

176. je znepokojen velkým počtem chyb u nástroje finančního inženýrství, na něž poukázal Účetní dvůr;

177. vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud v celém rozsahu nezohlednila doporučení Účetního dvora týkající se příspěvku ESF k boji proti předčasnému ukončování školní docházky;

178. připomíná, že přijetí vhodných opatření k prevenci podvodů a korupce je úkolem generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a integraci, které tyto prostředky spravuje; vítá úzkou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF); požaduje ujištění o tom, že případy podvodů v ESF budou i nadále vyšetřovat a stíhat také vnitrostátní justiční orgány;

179. vítá, že se Komise snaží pomocí kontrolních zpráv, které každoročně vypracovávají kontrolní úřady, a pomocí souhrnných výročních zpráv získat od všech členských států podrobné informace, a domnívá se, že je nezbytné, aby Komise v tomto ohledu svou kontrolní činnost rozšířila tak, aby Parlamentu poskytovala údaje o přínosu financování z prostředků Unie;

180. zdůrazňuje zvláštní potřeby cílových skupin a vedoucích projektů v rámci ESF; navrhuje, aby se do spolufinancování projektů započítávala také dobrovolná činnost v neziskových organizacích a nepeněžité vklady; žádá realizátory projektů, aby předložili aktualizovaný přehled správních nákladů ESF podle členských států a jednotlivých projektů;

181. poukazuje na to, že z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci bylo dosud financováno 21 projektů v celkové výši 105 milionů EUR, přičemž na tyto účely lze vyčlenit až 500 milionů EUR; vítá, že členské státy stále častěji v této oblasti vytvářejí a předkládají vhodné projekty; vybízí Komisi, aby účinně podporovala členské státy při vytváření projektů, které mají za cíl podpořit pracovníky, kteří přišli o zaměstnání v důsledku měnící se struktury světového obchodu nebo finanční a hospodářské krize, při hledání nového zaměstnání a při osvojování si nových znalostí a dovedností, a při předkládání těchto projektů k financování z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci;

182. vyzývá Účetní dvůr, aby zkontroloval i ostatní rozpočtové položky v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti a aby zjistil, proč se dostupné prostředky nevyužívají v plném rozsahu;

183. vyzývá Účetní dvůr, aby předložil informace o míře chyb u Evropského fondu pro regionální rozvoj a ESF, a sice pro každý fond zvlášť, a nikoli v jejich úhrnu;

184. očekává, že Komise vypracuje podrobné zprávy o pilotních projektech.

Pohled z hlediska vnitřního trhu a politiky ochrany spotřebitelů

185. s uspokojením bere na vědomí, že se zvyšuje míra čerpání prostředků na platby v hlavě 12; poukazuje nicméně na nízkou míru čerpání u rozpočtové položky 17 02 04, což má negativní dopad na průměrnou míru čerpání v oblasti spotřebitelské politiky; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise využívala účinnější mechanismy pro odhad potřeb týkajících se plateb, aby se zlepšilo plnění rozpočtu; vítá pokrok, kterého Komise v tomto ohledu dosáhla v roce 2011;

186. zdůrazňuje, že je třeba podporovat finanční vzdělávání spotřebitelů, aby se prohloubily jejich znalosti v oblasti finančních služeb; proto i navzdory nedostatkům v oblasti čerpání, na něž bylo již dříve poukázáno, a se zřetelem k nedávnému pozitivnímu vývoji v této oblasti znovu vyjadřuje svou podporu pilotnímu projektu v oblasti transparentnosti a stability finančních trhů, který byl zahájen v roce 2010; vybízí Komisi, aby učinila patřičné kroky a zjistila, jak nejlépe vynaložit přidělené prostředky;

187. vítá iniciativu Komise pořádat v členských státech pracovní semináře s cílem řešit problémy, s nimiž se vnitrostátní správní orgány setkávají při uplatňování a prosazování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu; je přesvědčen, že tento postup bude mít pozitivní vliv na výsledky jejich uplatňování;

188. znovu žádá Komisi, aby zanalyzovala účinnost stávajících programů financování malých a středních podniků a aby prozkoumala možnost vytvoření nových společných finančních nástrojů;

189. vítá důležitost, jakou přikládá Komise programu SOLVIT a projektu EU Pilot jako alternativním mechanismům řešení problémů, a vyzývá ji, aby v tomto ohledu zvýšila své úsilí; zdůrazňuje, že program SOLVIT se ukázal jako účinný při řešení problémů, které mají dopad na občany, jako je uznávání odborné kvalifikace a zaměstnanecká práva; připomíná, že podporuje samostatnou rozpočtovou položku a patřičné finanční prostředky pro program SOLVIT, portál „Vaše Evropa“ a veškeré další nástroje určené k tomu, aby vnitřní trh v praxi fungoval; vítá vylepšený portál „Vaše Evropa“ jako hlavní webovou stránku, která poskytuje přístup k informacím o právech v různých odvětvích i k asistenčním službám; je toho názoru, že by mělo dojít k širšímu poskytování informací veřejnosti na portálu „Vaše Evropa“ a jeho větší propagaci mezi občany a podniky Unie;

190. vítá skutečnost, že se síti evropských spotřebitelských center i nadále dostává finanční podpory a že bylo zadáno vypracování studie, která má posoudit její účinnost; vyzývá Komisi, aby vycházela ze závěrů této studie a podnikla kroky, které jednak zvýší kvalitu nabízených služeb a jednak zajistí stabilní financování sítě; zdůrazňuje, jak je důležité zvýšit informovanost spotřebitelů o službách, které tato síť nabízí; vřele vítá opatření Komise v této oblasti, jako jsou mediální kampaně a opatření zaměřená na optimalizaci vyhledávače;

191. vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí s cílem zajistit, aby byly výkazy členských států pro účely tradičních vlastních zdrojů přesné a aby se zlepšil celní dohled ze strany vnitrostátních orgánů, aby nedocházelo k chybám v částkách vybraných tradičních vlastních zdrojů, jak doporučuje Účetní dvůr (bod 2.21); vybízí proto Komisi, aby vynaložila další úsilí na zjednodušení právního rámce, zejména s cílem řešit přetrvávající problémy v některých systémech kontroly;

192. zdůrazňuje, že složitost pravidel je hlavní příčinou chyb v kapitole „Výzkum a další politiky“; žádá Komisi, aby zvážila různé možnosti, jak dosáhnout lepší rovnováhy mezi zjednodušením postupů a kontrolou, s cílem snížit administrativní zátěž pro malé a střední podniky; upozorňuje na složitost pravidel pro zadávání veřejných zakázek, a doporučuje proto jejich zjednodušení, aby se celkově snížil výskyt chyb;

193. vyjadřuje znepokojení nad tím, že účinnost systémů dohledu a kontroly Komise je pouze částečná; zdůrazňuje, že některé chyby, které zjistil Účetní dvůr, Komise neodhalila, a zdůrazňuje proto, že je třeba vyvinout úsilí o zlepšení stávajících systémů kontroly;

194. oceňuje úsilí, které Komise vynaložila při uplatňování Modernizovaného celního kodexu; poukazuje na průtahy v tomto postupu a naléhavě žádá Komisi, aby pro něj stanovila realističtější lhůtu;

195. opakuje svůj požadavek, aby Komise každý rok předkládala Parlamentu a Radě podrobnější popis výdajů z každé rozpočtové položky a porovnala tyto údaje s poznámkami k dané položce;

196. navzdory oprávněné kritice Účetního dvora(52) považuje záruční mechanismus malých a středních podniků za klíčový finanční nástroj k dalšímu zvýšení potenciálu řemeslných podniků a maloobchodů; vybízí Komisi, aby maximalizovala přínos záručního mechanismu pro malé a střední podniky a dále v celosvětovém měřítku podporovala inovace a podnikatelského ducha Unie;

197. poukazuje na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 13/2011 nazvanou „Umožňují kontroly v rámci celního režimu 42 zabránit daňovým únikům v oblasti DPH a odhalovat je?“; s cílem zabránit závažným ztrátám pro rozpočty členských států v důsledku daňových úniků v oblasti DPH vyzývá Komisi, aby dále upravila regulační rámec Unie; dále vyzývá členské státy, aby za účelem zajištění jednotného řízení v oblasti osvobození od DPH ze strany celních orgánů zlepšily spolupráci a zefektivnily výměnu informací;

198. připomíná odpovědnost členských států podle článku 317 Smlouvy o fungování EU a jejich povinnost posílit kontrolní systémy, pokud jde zaprvé o ověřování ze strany řídících orgánů před schválením výdajů předkládaných Komisí a zadruhé o pokyny ohledně ročních shrnutí, které jsou cenným zdrojem věrohodnosti;

199. s odkazem na sdělení „Rozpočet strategie Evropa 2020“ vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou a zajistila, aby se budoucí plánovací činnost v Unii řídila zásadami zjednodušení, řádného finančního řízení a odpovědnosti; vyzývá členské státy a Komisi, aby se při plánování výdajových programů Unie zaměřily na konkrétní cíle SMART, které jsou měřitelné, dosažitelné, přiměřené a časově vymezené, a aby zároveň zohlednily případná rizika, pokud jde o čerpání prostředků;

Pohled z hlediska dopravní politiky a politiky v oblasti cestovního ruchu

200. konstatuje, že v rozpočtu na rok 2010, jak byl s konečnou platností přijat a v průběhu roku pozměněn, bylo na politiku v působnosti Výboru pro dopravu a cestovní ruch k dispozici celkem 2 640 819 360 EUR v prostředcích na závazky a 1 895 014 386 EUR v prostředcích na platby; bere dále na vědomí, že z těchto částek:

	–	bylo na transevropské dopravní sítě (TEN-T) k dispozici 1 012 440 000 EUR v prostředcích na závazky a 890 594 000 EUR v prostředcích na platby,
	–	bylo na bezpečnost dopravy k dispozici 16 876 000 EUR v prostředcích na závazky a 15 375 000 EUR v prostředcích na platby,
	–	bylo na program Marco Polo k dispozici 63 940 000 EUR v prostředcích na závazky a 30 257 000 EUR v prostředcích na platby,
	–	bylo pro dopravní agentury vyčleněno 165 788 360 EUR v prostředcích na závazky a 128 447 410 EUR v prostředcích na platby,
	–	bylo na program Galileo k dispozici 896 035 000 EUR v prostředcích na závazky a 455 135 000 EUR v prostředcích na platby,
	–	bylo na dopravu, včetně prioritní oblasti věnované udržitelné městské mobilitě z titulu sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj, k dispozici 427 740 000 EUR v prostředcích na závazky a 346 880 476 EUR v prostředcích na platby,
	–	bylo na cestovní ruch k dispozici 4 600 000 EUR v prostředcích na závazky a 3 520 000 EUR v prostředcích na platby,

201. bere na vědomí, že při posuzování plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2010 se Účetní dvůr rozhodl soustředit se spíše na politiku soudržnosti a energetickou politiku než na dopravní politiku;

202. vítá vysokou míru využití prostředků na závazky určených na projekty transevropských sítí (TEN-T); vyzývá členské státy, aby zajistily přiměřené financování z vlastních rozpočtů, jež by odpovídalo těmto závazkům Unie; připomíná, že Parlament podporoval vyšší míru financování z prostředků Unie; vybízí členské státy, aby v rámci přeshraničních projektů týkajících se hlavní sítě vynaložily veškeré úsilí k uzavření vyvážených finančních dohod odpovídajících ambicím, které Unie dala zřetelně najevo;

203. žádá Komisi, aby každý rok předkládala seznamy projektů v oblasti infrastruktury cestovního ruchu a dopravy, které jsou spolufinancovány z Fondu soudržnosti a z regionálních fondů, jak je tomu již v případě finančních prostředků určených na projekty TEN-T, a aby poté umožnila snadno dostupným a transparentním způsobem dalším institucím a daňovým poplatníkům disponovat informacemi o spolufinancování ze strany Unie;

204. vítá, že v polovině období realizace prioritních projektů v rámci víceletého programu TEN-T na období 2007–2013 provedlo GŘ pro mobilitu a dopravu (MOVE) v roce 2010 jejich přehodnocení s cílem posoudit pokrok, jehož bylo při budování sítě dosaženo; domnívá se, že tímto přehodnocením byla stanovena zásada závislosti plánovaného financování na konkrétním pokroku při realizaci projektů s cílem optimalizovat využívání dostupných finančních zdrojů; vyzývá Komisi, aby rozšířila toto přehodnocení založené na hodnocení dosažených výsledků i na jiná generální ředitelství a politiky Unie, a žádá ostatní výbory Parlamentu, aby se k tomuto procesu také připojily;

205. vítá návrhy Komise týkající se projektů TEN-T a s nimi související finanční nástroj nazvaný „nástroj pro propojení Evropy“, poukazuje na evropský přínos zlepšeného financování a podporuje rozpočtové závazky Komise, které odpovídají cílům nového návrhu; podporuje rozvoj nových zdrojů financování z hlediska včasného dokončení projektů v oblasti evropské dopravní infrastruktury, které jsou ze své podstaty dlouhodobé a nákladné;

206. vítá iniciativu související s „projektovými dluhopisy“ a žádá Komisi, aby zajistila sledování účinnosti tohoto nového nástroje a jeho multiplikační účinky; plně podporuje návrh vyčlenit 10 000 000 000 EUR z Fondu soudržnosti na infrastrukturu související s dopravou v rámci „nástroje pro propojení Evropy“ za účelem zvýšení účinnosti i přínosu strukturálních politik a politiky soudržnosti; vyzývá ke zlepšení systémů správy a kontroly využívání finančních prostředků z Fondu soudržnosti s cílem zajistit řádné a efektivní čerpání těchto prostředků;

207. vyjadřuje politování nad nízkou mírou využití prostředků na platby vyčleněných pro oblast bezpečnosti dopravy (65 %); bere na vědomí, že výši prostředků, která figuruje v rozpočtu na rok 2010, navrhla Komise ve svém předběžném návrhu rozpočtu; vyzývá Komisi, aby podrobně vysvětlila nedostatečné využívání těchto prostředků a sdělila, jaká opatření hodlá přijmout k zajištění toho, aby se tento problém už neopakoval;

208. vítá vyšší míru využití prostředků na platby, jež byly přiděleny na bezpečnost dopravy a práva cestujících a na program Marco Polo II; konstatuje nicméně, že 14 % finančních prostředků z tohoto programu bylo převedeno do jiných rozpočtových položek; konstatuje, že byla převedena také část rozpočtové položky určené na program SESAR, a připomíná význam tohoto programu pro posílení průmyslové politiky Unie;

209. příznivě hodnotí míru využití prostředků vyčleněných na platby v rámci programů EGNOS a GALILEO, která si uchovala vzestupný trend zaznamenaný v roce 2009; zdůrazňuje význam investic do tohoto odvětví, které mají vliv na všechny politiky Unie a zejména na oblast logistiky, udržitelné dopravy a bezpečnosti dopravy; vítá úspěšné vypuštění prvních dvou funkčních družic systému GALILEO dne 21. října 2011, což znamená zásadní krok na cestě k úspěšné realizaci obou programů; vyzývá k zajištění dostatečné výše financování, rozvoje, provádění a životaschopnosti inovativních aplikací a služeb podporovaných těmito programy v oblasti dopravy, s cílem maximálně využít potenciál uvedených programů;

210. bere na vědomí zvláštní zprávu „Byly projekty v oblasti cestovního ruchu spolufinancované z EFRR účelné?“, v níž se uvádí, že cestovní ruch představuje nejdůležitější odvětví služeb v Unii; příznivě hodnotí závěr Účetního dvora, podle něhož většina projektů dosáhla výsledků v několika rovinách, ať už jde o tvorbu či udržení pracovních míst, vytvoření kapacit či zajištění činností v oblasti cestovního ruchu; vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora, pokud jde o správu a kontrolu finančních prostředků z EFRR, jež jsou určeny na projekty v oblasti cestovního ruchu, a využila ustanovení Lisabonské smlouvy k předložení návrhu víceletého programu pro oblast cestovního ruchu, na nějž by byly v rozpočtu vyčleněny odpovídající finanční prostředky;

211. s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr dospěl k názoru, že roční účetní závěrka Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť je ve všech významných ohledech zákonná a správná; vyjadřuje znepokojení nad výší prostředků na závazky přenesených do dalšího roku (14,5 %); vyzývá Komisi, aby podrobně vysvětlila důvod přenosu těchto prostředků do dalšího roku;

212. požaduje, aby k rozpočtu na každý rok byla připojena zvláštní zpráva o nevyužitých prostředcích přenesených z předchozích roků s vysvětlením, proč nebyly dané prostředky využity a jak a kdy budou využity;

Pohled z hlediska politiky v oblasti občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí

213. vyslovuje politování nad snížením míry plnění rozpočtových závazků týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva (94,8 % v roce 2010 ve srovnání s 97,7 % v roce 2009) a nad mírným poklesem míry plnění plateb (88,7 % v roce 2010 ve srovnání s 89,6 % v roce 2009);

214. vítá, že bylo dosaženo významného pokroku ve snižování míry rušení plateb (z 8,5 % v roce 2009 na 2,8 % v roce 2010); odsuzuje zvýšení míry přenosů prostředků do dalšího roku (z 1,9 % v roce 2009 na 8,5 % v roce 2010), zejména v důsledku přenosů prostředků ve Fondu pro vnější hranice, v Evropském návratovém fondu a v Schengenském informačním systému druhé generace (SIS II); vybízí Komisi, aby snížila míru přenosů plateb do dalšího roku v rozpočtu vyhrazeném pro prostor svobody, bezpečnosti a práva;

215. vítá vysokou míru plnění rozpočtu u tří ze čtyř fondů programu „Solidarita a řízení migračních toků“; bere na vědomí, jak Komise odůvodňuje nižší míru plnění rozpočtu Fondu pro vnější hranice, a to tím, že v roce 2010 nebyly přijaty roční programy pěti zemí, které se činnosti tohoto fondu účastnily v roce 2010 poprvé;

Pohled z hlediska politiky v oblasti kultury a vzdělávání

216. vítá úsilí o další zjednodušení postupů a zvýšení dostupnosti, pokud jde o vzdělávací a kulturní programy, a konstatuje, že v roce 2010 měla Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) pro většinu akcí a programů, zejména pro program celoživotního vzdělávání, program „Kultura“ a program „Evropa pro občany“, k dispozici elektronické formuláře; s potěšením bere na vědomí, že je ve větší míře využíváno financování jednorázovými částkami a granty; zdůrazňuje význam správné rovnováhy mezi pružnými postupy a potřebnými kontrolami;

217. vyjadřuje politování nad tím, že vnitrostátní agentury neprováděly v plném rozsahu základní kontroly programu celoživotního vzdělávání, což vedlo k nedostatečnému čerpání finančních prostředků určených na tento program v důsledku nekonzistentního vykazování údajů a nedostatků, co se týče včasného provádění minimálního počtu kontrol; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí s cílem zajistit, aby se všechny vnitrostátní agentury chopily svých úkolů;

218. s potěšením bere na vědomí, že Komise zlepšila své kontrolní systémy a že se politika v oblasti kultury a vzdělávání, jež je součástí skupiny politik „Výzkum a další vnitřní politiky“, obešla bez závažných chyb;

219. vítá výrazné zlepšení v oblasti opožděných plateb a s potěšením konstatuje, že agentura EACEA provedla 94 % svých plateb ve stanovených lhůtách; připomíná, že jakékoli opoždění plateb se přímo dotýká práv příjemců, zejména z řad malých a středních podniků, a má v konečném důsledku negativní vliv i na úspěšnou realizaci programů; připomíná však, že hlavní část grantu by měla být vyplacena co nejdříve, v každém případě však během subvencovaného období, aby se nezvýšila závislost organizací na bankách schvalujících půjčky, neboť agentura EACEA je toho názoru, že úroky nejsou „nárokovatelné“;

220. bere na vědomí, že Komise zveřejnila výzvu k podávání nabídek týkajících se celoevropské televizní sítě, jak bylo plánováno v rozpočtech na roky 2009 a 2010; je tudíž velmi znepokojena tím, že se Komise v roce 2010 rozhodla bez souhlasu Parlamentu a Rady projekt ukončit a přesměrovat finanční prostředky jinam; požaduje zpřístupnění všech smluv a doporučení týkajících se televizní sítě a hodnocení výběrové komise;

Pohled z hlediska politiky v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin

221. považuje celkovou míru čerpání rozpočtových položek vyčleněných na oblast životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin za uspokojivou; v této souvislosti připomíná, že na politické nástroje, které spadají do působnosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, je věnováno pouze 0,76 % rozpočtu Unie;

Životní prostředí a oblast klimatu

222. zdůrazňuje, že celková míra plnění rozpočtu v oblasti životního prostředí a opatření týkajících se klimatu dosáhla 99,26 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla úrovně 84,1 %;

223. vítá dosažení 99,4% míry plnění u provozního rozpočtu programu LIFE+, konstatuje, že v roce 2010 bylo vyčleněno 240 000 000 EUR na projektové granty, částkou 9 300 000 EUR byla podpořena provozní činnost nevládních organizací, 42 500 000 EUR bylo využito na opatření, jejichž smyslem je posílit úlohu Komise při iniciování a monitorování rozvoje politik a právních předpisů, a 14 500 000 EUR bylo použito na administrativní podporu;

224. upozorňuje na rozdíly mezi orientačním a konečným přídělem prostředků z programu LIFE+ pro jednotlivé členské státy i na rozdíly v tom, jaký počet návrhů různé členské státy předložily; vyzývá Komisi, aby se i nadále snažila vnitrostátním orgánům každoročně zajišťovat odbornou přípravu a organizovat v každém členském státě semináře poskytující obecné informace o cílech programu LIFE+ a o tom, jak vypracovat úspěšný návrh;

225. je si vědom toho, že pro provádění akčního programu EU na boj proti změně klimatu chybí právní základ; vítá převod celé částky ve výši 15 000 000 EUR na finanční nástroj v rámci iniciativy pro financování udržitelné energetiky za účelem rozvoje vhodných nástrojů financování, které by výrazně stimulovaly projekty v oblasti energetické účinnosti a projekty zaměřené na využívání obnovitelných zdrojů energie;

226. bere na vědomí připomínky Účetního dvora týkající se následných auditů, které Komise provádí na základě analýzy rizik od roku 2006; vítá, že se GŘ ENVI rozhodlo v roce 2011 změnit svou metodiku pro sběr vzorků, aby získalo výsledky, které budou vycházet i z náhodně vybraných vzorků, jež by bylo možné snadno vztáhnout na projekt jako celek;

227. vítá akční plán, který vypracovalo GŘ CLIMA s cílem zlepšit opatření týkající se vnitrostátní bezpečnosti, což se ukázalo jako nutné, poté co byly ve vnitrostátních rejstřících systému EU pro obchodování s emisemi odhaleny významné bezpečnostní nedostatky;

228. bere na vědomí, že v rámci rozpočtu na rok 2010 bylo realizováno sedm pilotních projektů a jedna přípravná akce;

229. zdůrazňuje, že míra čerpání příspěvků na mezinárodní environmentální projekty, tj. prostředků, které jsou určeny na povinné nebo dobrovolné příspěvky v rámci mezinárodních úmluv, protokolů a dohod, podléhá výkyvům směnných kurzů, jelikož většina příspěvků se vyplácí v amerických dolarech;

Veřejné zdraví a bezpečnost potravin

230. vítá 99,7% míru čerpání prostředků na závazky v oblasti veřejného zdraví (bez započtení prostředků vyčleněných pro Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropskou agenturu pro léčivé přípravky); bere na vědomí, že v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin byly prostředky na závazky čerpány z 95,3 %;

231. zdůrazňuje význam programu v oblasti veřejného zdraví; vítá tudíž i uspokojivou míru čerpání prostředků na závazky, která dosáhla téměř 100 %; je si vědom toho, že nižší míra čerpání prostředků na platby (95,1 %) je způsobena opožděnými žádostmi o platby ze strany příjemců grantů či prodloužením smluv;

232. zdůrazňuje, že je nutné i nadále zvyšovat informovanost veřejnosti o škodlivých účincích konzumace tabáku; považuje vyčerpání všech prostředků vyčleněných v rozpočtu na rok 2010 za úspěch kampaně HELP;

233. bere na vědomí připomínky Účetního dvora k činnosti Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele, která je administrativním útvarem Komise; vyzývá Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele, aby v zájmu dodržování zásady ročního rozpočtu Unie přezkoumala postupy svého rozpočtového plánování a svůj systém podávání zpráv, a výrazně tak snížila objem prostředků přenášených do následujícího roku; bere rovněž na vědomí výroční zprávu Komise o interních auditech provedených v roce 2010 a vyzývá tuto výkonnou agenturu, aby se ve spolupráci se svým partnerským GŘ zabývala otázkami, o nichž se v této zprávě hovoří, např. o otázkách spojených s řádnou správou informačního systému a jeho strukturou;

234. bere na vědomí 95,3% míru čerpání prostředků z rozpočtové kapitoly 17 04 – Bezpečnost potravin, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin; je si vědom toho, že 100% čerpání prostředků nebylo možné jednak kvůli nízkému výskytu zvířecích chorob, čímž se prostředky na mimořádné události oproti očekávání nevyčerpaly, a jednak z toho důvodu, že nebylo třeba pro účely mimořádných událostí zakoupit očkovací látky;

235. v souvislosti s eradikací nákaz si všímá toho, že konečný objem nákladů, které členské státy předkládají k proplacení, je často nižší než jejich původní odhad; dále bere na vědomí, že z důvodu vysoké chybovosti v předchozím období bylo nutné provést větší množství auditů, které rovněž vedou k opožděnému provádění plateb v této oblasti;

236. vyjadřuje politování nad nižší mírou provedených plateb u opatření zaměřených na zdraví rostlin, která je dána tím, že členské státy předložily požadované dokumenty opožděně nebo v neúplné formě; vyzývá členské státy, aby v této souvislosti zlepšily své postupy;

Pohled z hlediska zahraniční politiky

237. poznamenává, že většina nekvantifikovatelných chyb zjištěných Účetním dvorem se týká nedostatků při zadávání zakázek a v prodlužování platnosti smluv; stejně jako při předchozích postupech udělování absolutoria znovu vyjadřuje své obavy ohledně značného rizika ohrožení těchto dvou oblastí, pokud jde o podvody a špatné řízení;

238. bere na vědomí, že systémy dohledu a kontroly v oblasti politiky vnějších vztahů/ rozvoje/ rozšíření jsou pokládány za pouze částečně účelné, a vyzývá Komisi a ESVČ, aby přijaly a provedly všechna nezbytná opatření ke zlepšení správnosti plateb;

239. připomíná, že hlavní rizika spojená s rozpočtovou podporou (tj. riziko účinnosti podpory a rizika podvodu a korupce) nejsou v prohlášení o věrohodnosti auditu uvedena; vyzývá Komisi, aby tato rizika důsledně sledovala;

240. domnívá se, že nad rámec úsilí potřebného ke zlepšení správnosti plateb by měla Komise u všech opatření pomoci provádět systematické hodnocení z pohledu poměru nákladů a přínosů, jak to ve své zvláštní zprávě(53) doporučuje Účetní dvůr; trvá na tom, že Parlament jako složka rozpočtového orgánu musí být informován o výsledcích těchto hodnocení, a to včetně výsledků hodnocení, která se týkají činnosti v oblasti SZBP;

241. zdůrazňuje však, že poměr nákladů a přínosů nelze vždy posuzovat izolovaně jako dostatečné kritérium pro posuzování vhodnosti poskytování pomoci Unie ve třetí zemi; je spíše přesvědčen, že je třeba systematicky vyhodnocovat účinnost pomoci s ohledem na cíle zahraniční politiky Unie a že by toto hodnocení mělo zahrnovat i další kritéria, např. strategické zájmy Unie, potřebu přítomnosti Unie na daném místě nebo realizaci projektů a akcí prosazujících hodnoty a základní principy Unie, která by měla být rovněž vzata v úvahu;

242. souhlasí s názorem Účetního dvora, že v některých případech by mohlo dojít k optimalizaci řady oblastí pomoci Unie a také ke zvýšení dopadu pomoci, a to pomocí lepší koordinace s členskými státy, jejichž vnější činnost by neměla být považována za konkurenční, ale spíše za doplňkovou; vyzývá proto, aby bylo vyvinuto větší úsilí, pokud jde o koordinaci dárců z Unie s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

Pohled z hlediska politiky regionálního rozvoje

243. konstatuje, že v oblasti regionální politiky bylo plnění rozpočtu dobré, bylo vyplaceno 30 557 000 000 EUR a valná většina plateb v roce 2010 souvisela především a poprvé s plněním programů na období 2007–2013 (částka průběžných plateb činila 25 550 000 000 EUR oproti 9 420 000 000 EUR v roce 2009);

244. vyjadřuje politování nad tím, že regionální politika byla mezi oblastmi politiky, do kterých plynou výdaje Unie, součástí skupiny náchylné k výskytu chyb, u níž Účetní dvůr zjistil chyby v 49 % z 243 kontrolovaných plateb; poznamenává však, že pouze některé z těchto chyb budou mít finanční důsledky a že 49% výskyt je nižší než v období 2000–2006; zdůrazňuje, že míra chybovosti oproti mírám chybovosti zjištěným v období finančního plánování na roky 2000–2006 klesá; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci sdíleného řízení zajistily vývoj, který by vykazoval trvalý pokles chybovosti;

245. připomíná, že k chybám dochází, nejsou-li při provádění transakcí dodržovány právní a správní předpisy, v důsledku čehož jsou vykazované a (a proplácené) výdaje označeny za neoprávněné; poznamenává také, že výskyt chyby nemusí nutně znamenat, že finanční prostředky zmizely, ztratily se nebo se promrhaly, nebo že došlo k jejich zpronevěře;

246. poznamenává, že velký podíl na odhadované chybovosti má nedodržování pravidel zadávání veřejných zakázek a nedodržování pravidel způsobilosti (31 %, resp. 43 %); v této souvislosti upozorňuje na doporučení Účetního dvora, aby bylo zjištěno, v jakých oblastech je možné dosáhnout ještě dalšího zjednodušení; žádá proto, aby byla provedena analýza toho, zda je nezbytné posílit technickou podporu a v každém případě zda je nezbytné zachovávat plnou provozní kapacitu finanční kontroly; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise zjednodušila předpisy s cílem zajistit postupy vstřícnější uživatelům a neodradit případné příjemce podpory od účasti na projektech; vyzývá členské státy, aby zjednodušily své vnitrostátní předpisy, které často přispívají k další administrativní zátěži, jež není předpisy Unie požadována; domnívá se proto, že je třeba nadále důrazně usilovat o další snížení chybovosti;

247. lituje nedostatků v uplatňování nástrojů finančního inženýrství, zejména v souvislosti s nedodržováním požadavků právních předpisů upravujících poskytování příspěvku z operačních programů fondům, které tyto nástroje uplatňují, a dále nedostatečného plnění platných požadavků na podávání zpráv a ověřování; poznamenává, že by měl být dále rozvíjen potenciál nástrojů finančního inženýrství, aby byl umožněn rozvoj kvalitních strategických projektů a účast soukromých subjektů, zejména malých a středních podniků, a využití kapitálu při projektech Unie; vyzývá Komisi, aby zjednodušila pravidla týkající se těchto nástrojů, jejichž stávající složitá povaha omezuje jejich využívání; doporučuje, aby byla provedena podrobnější analýza, která by zhodnotila skutečný dopad těchto nástrojů, a byly stanoveny pokyny pro jejich uplatňování; vyzývá členské státy, aby plnily své povinnosti týkající se podávání zpráv;

248. konstatuje, že u značného počtu operací vykazujících chyby měly orgány členských států k dispozici dostatečné informace k tomu, aby před certifikací výdajů Komisí tyto chyby zjistily a napravily; vyzývá Komisi, aby zvýšila pomoc, kterou poskytuje řídícím orgánům prostřednictvím cílených seminářů, pokynů, předávání osvědčených postupů a školení úředníků odpovědných za řízení, a to vzhledem k tomu, že k většině chyb dochází na prvním stupni řízení; konstatuje, že by měl být ustanoven stálý dohled nad vlastním předáváním vzdělávacích opatření zaměřených na řídící orgány s cílem zjistit, zda se znalosti opravdu předávají, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat dění na místní úrovni; požaduje zavedení operačních mechanismů, včetně zavedení sankcí v případech jednoznačné nedbalosti;

249. vítá vysvětlení, které poskytla Komise, v němž poprvé uvádí, že k většině chyb dochází pouze ve třech členských státech a pouze v několika operačních programech;

Pohled z hlediska politiky v oblasti práv žen a rovnosti mužů a žen

250. připomíná Účetnímu dvoru a Komisi, že podle článku 8 Smlouvy o fungování EU je podpora rovnosti mužů a žen jednou za základních zásad Evropské unie ve všech jejích činnostech; vyzývá proto Účetní dvůr, aby případně vyhodnotil plnění rozpočtu z pohledu rovnosti mužů a žen;

251. lituje, že výroční zpráva neobsahuje žádné postřehy Účetního dvora ani odpovědi Komise týkající se výdajů spojených s rovností žen a mužů;

252. zdůrazňuje, že audit rozpočtu zahrnující hledisko rovnosti žen a mužů je předpokladem pro přípravu rozpočtu s přihlédnutím ke genderovým otázkám, protože se tak může ukázat vliv výdajů na rovnost pohlaví, konkrétně v jakém poměru přinášejí tyto výdaje mužům a ženám výhody a zda musí být rozpočet upraven tak, aby lépe odpovídal rozdílným potřebám mužů a žen;

Pohled z hlediska politiky mezinárodního obchodu

253. upozorňuje na to, že zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisí s makrofinanční pomocí; domnívá se, že je nezbytné, aby Komise zabezpečila k tomuto nástroji náležité kontroly a aby Účetní dvůr zajistil jeho příslušné audity;

254. zdůrazňuje, že v návaznosti na strategii „pomoc na podporu obchodu“ je nutné využívat prostředky Unie účelně, v souladu s platnými pravidly a předpisy a s cílem dosáhnout lepšího začlenění příjemců pomoci do světového obchodního systému založeného na pravidlech a podpořit vymýcení chudoby;

255. poukazuje na to, že je zapotřebí podporovat podnikatelská centra Unie v Číně, Thajsku a v Indii; současně je toho názoru, že je nutné zavést dostatečné řízení, které by zajišťovalo náležité a účinné fungování těchto center;

Pohled z hlediska rybářské politiky

256. bere na vědomí sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru o roční účetní závěrce Evropské unie za rozpočtový rok 2010(54) a výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rok 2010(55); zdůrazňuje, že obě zprávy obsahují pouze málo údajů týkajících se námořní problematiky a rybolovu;

257. vyjadřuje poděkování GŘ MARE za předané doplňující dokumenty a považuje celkovou míru plnění rozpočtových položek v oblasti námořní problematiky a rybolovu za rok 2010 za uspokojivou;

258. zdůrazňuje celkovou míru plnění rozpočtu ve výši 97,2 %, pokud jde o prostředky na závazky, a celkovou míru plnění rozpočtu ve výši 79,23 %, pokud jde o prostředky na platby; konstatuje však, že došlo k velmi nízkému plnění v kapitole 11 02 „Trhy v oblasti rybolovu“, přičemž bere na vědomí vysvětlení Komise, které poukázalo zejména na plnění programů rybolovu ve prospěch nejvzdálenějších oblastí;

259. bere s uspokojením na vědomí, že GŘ MARE hodlá zlepšit plnění položek určených na závazky v souvislosti s projekty spolufinancovanými členskými státy, a vybízí příslušné útvary Komise, aby pokračovaly v tomto duchu;

260. sleduje úsilí, které GŘ MARE vyvíjí v oblasti interního auditu, a žádá, aby Komise i nadále vyřizovala veškeré projekty a záležitosti co nejúčelněji a nejrychleji;

261. bere na vědomí, že si GŘ MARE ponechalo rezervu pro řídicí a kontrolní systémy operačních programů FNOR (Finančního nástroje pro orientaci rybolovu) v Německu – balírna; bere na vědomí, že se jedná o dlouholetý komplexní program, který začal v roce 2001, a vyzývá Komisi, aby tuto záležitost urychleně uzavřela a zároveň ochránila zájmy Unie;

262. vítá, že GŘ MARE zvýšilo účinnost kontrol v oblasti mezinárodních dohod a že bylo dohodnuto oddělit platby týkající se výhradně obchodního hlediska (104 017 795 EUR, tj. 72 % celkových plateb) od plateb souvisejících s odvětvovou podporou (40 211 849 EUR, tj. 28 % celkových plateb);

263. zdůrazňuje, že je nezbytné účinně monitorovat akce financované Unií za účelem odvětvové podpory mezinárodních dohod, a to pomocí co nejpodrobnějších matricových tabulek; dále zdůrazňuje, že je nutné požadovat také zvýšení rozsahu odvětvové podpory; je pevně přesvědčen o tom, že obchodní část dohod by měla být postupně podmiňována rozsáhlou účinnou odvětvovou podporou, která by byla dostatečně sledována;

264. žádá, aby byl vzhledem ke své legislativní a rozpočtové úloze více zapojen do politiky v oblasti rybolovu, zejména pokud jde o mezinárodní dohody o rybolovu a o nejrůznější setkání, na nichž se tyto dohody projednávají (např. společné výbory nebo dvoustranná jednání se třetími zeměmi);

265. žádá Účetní dvůr, aby vypracoval zvláštní zprávy týkající se prioritních oblastí společné rybářské politiky v návaznosti na různé návrhy právních předpisů a na sdělení předložená v rámci reformního balíčku této politiky, a to včetně její vnější dimenze;

(1)	Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(2)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 1.
(4)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 134.
(5)	Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6)	Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(7)	COM(2011)0662.
(8)	SEC(2011)1179, s. 24.
(9)	Souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství, s. 6.
(10)	Souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství, s. 10.
(11)	Souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství, s. 9.
(12)	Souhrnná zpráva o nástrojích finančního inženýrství, s. 21 a 26.
(13)	Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).
(14)	Úř. věst. C 47, 17.2.2012, s. 1.
(15)	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. dubna 2004 o udělení absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2002 (Úř. věst. L 330, 4.11.2004, s. 82).
(16)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(17)	Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2010 (COM(2011)0323), s. 2.
(18)	COM(2011)0164.
(19)	Odpověď komisaře Šefčoviče na písemnou otázku č. 12 při slyšení, které se konalo dne 8. prosince 2011 ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu.
(20)	SEC(2011)1179, s. 13.
(21)	Odpověď komisaře Johannese Hahna na otázku k písemnému zodpovězení č. 4 při slyšení dne 19. prosince 2011 ve Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu.
(22)	SEC (2011)1179, s. 20.
(23)	SEC (2011)1179, s. 21.
(24)	Zpráva Komise o pokroku Rumunska v rámci mechanismu spolupráce a ověřování, COM (2012)0056, s. 4.
(25)	Roční účetní závěrka Evropské unie (COM(2011)0473), s. 32 a 90.
(26)	Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 431/2009 (Úř. věst. L 128, 27.5.2009, s. 1).
(27)	Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1) v čl. 2 odst. 2 stanovuje strop ve výši 1,23 %, pro nějž by podle odhadů Komise bylo možné aktivovat celkovou částku 60 000 000 000 EUR (COM(2010)0713, s. 4).
(28)	Zdroj: diagram č. IV v příloze k výroční zprávě Účetního dvora za rok 2010.
(29)	Zdroj: diagram č. I v příloze k výroční zprávě Účetního dvora za rok 2010.
(30)	Zdroj: diagram č. V v příloze k výroční zprávě Účetního dvora za rok 2010.
(31)	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. března 2011 o návrhu rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro (P7_TA(2011)0103).
(32)	http://eca.europa.eu/portal/pls/portal/docs/1/9406723.PDF
(33)	http://eca.europa.eu/portal/pls/portal/docs/1/9504723.PDF
(34)	K dispozici na internetové stránce nizozemského Nejvyššího kontrolního úřadu http://www.courtofaudit.com/english/News/2012/02/Letter_of_president_Netherlands_Court_of_Audit_on_ESM_Board_of_Auditors
(35)	Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 33.
(36)	Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s.1.
(37)	COM (2012)0040, s. 16.
(38)	Pracovní program Evropského účetního dvora na rok 2012, s. 6.
(39)	Odpověď na otázku 21, dokument „Příloha: otázky pro komisaře Šemetu“, který poskytl sekretariát Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 16. prosince 2011 po vyslechnutí komisaře Šemety dne 8. prosince 2011 ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu.
(40)	Úř. věst. L 250, 27.9.2011, s. 33.
(41)	COM(2008)0097.
(42)	Příloha k odpovědím na otázky k písemnému zodpovězení, které byly položeny komisaři Johannesu Hahnovi k zodpovězení na slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, které se konalo dne 19. prosince 2011.
(43)	Výroční zpráva, příklad 3.1, s. 79.
(44)	Výroční zpráva, poznámka pod čarou č. 23, s. 79.
(45)	Výroční zpráva, tabulka 3.1, s. 72.
(46)	Odpověď na otázku k ústnímu zodpovězení, která byla položena komisaři Andrisovi Piebalgsovi na slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, které se konalo dne 12. ledna 2012.
(47)	Vypočteno na základě odpovědi na otázku k písemnému zodpovězení č. 2, která byla položena komisaři Andrisovi Piebalgsovi pro slyšení, jež se konalo dne 12. ledna 2012.
(48)	http://ec.europa.eu/europeaid/work/funding/beneficiaries/index.cfm?lang=en&mode=SM&type=contract
(49)	http://ec.europa.eu/echo/files/funding/agreements/agreements_2010.pdf
(50)	Odpověď na otázky, které byly položeny komisařce Máire Geogheganové-Quinnové pro slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, které se konalo dne 23. ledna 2012.
(51)	Rozvojová pomoc EU pro oblast základního vzdělání v subsaharské Africe a jižní Asii (zvláštní zpráva č. 12/2010).
(52)	1 Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 4/2011 o auditu záručního mechanismu malých a středních podniků.
(53)	Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2011 „Pomohl převod pravomocí v oblasti řízení vnější pomoci z ústředí Komise na její delegace zlepšit poskytování pomoci?“
(54)	Úř. věst. C 332, 14.11.2011, s. 1.
(55)	Úř. věst. C 326, 10.11.2011, s. 3.

Právní upozornění - Ochrana soukromí