------------------------

(1) Parlament rozhodl, že hlasování o návrhu usnesení bude odloženo podle čl. 41 odst. 3 (A7-0352/2011).

EVROPSKÝ PARLAMENT,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 226 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na souhlas Rady(1) ,

s ohledem na souhlas Komise(2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Lisabonská smlouva vytvořila podmínky pro obnovenou a posílenou rovnováhu mezi orgány Unie a tím umožnila jejich účinnější, otevřenější a demokratičtější fungování. V této souvislosti byly funkce Evropského parlamentu ve vztahu k politické kontrole posíleny a rozšířeny. Z toho důvodu by v souladu s praxí vnitrostátních parlamentů i požadavky stanovenými ve Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouvy“) měly být vyšetřovací výbory Evropského parlamentu posíleny a měly by jim být uděleny konkrétní, skutečné a jasně vymezené pravomoci, které více odpovídají politickému postavení Parlamentu a jeho pravomocem, avšak současně dodržují zásadu proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Pravomocemi vyšetřovacích výborů, které představují mimořádné nástroje politické kontroly, by neměly být dotčeny povinnosti jiných orgánů.

(2)  Dne 19. dubna 1995 přijal Evropský parlament, Rada a Komise rozhodnutí 95/167/ES, Euratom, ESUO(3), které stanovilo pravidla pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu. Uvedené rozhodnutí zmiňovalo možnost revize jeho ustanovení na základě zkušeností.

(3)  S ohledem na obnovenou rovnováhu mezi orgány, kterou zavedla Lisabonská smlouva, a na zkušenosti získané během činnosti vyšetřovacích výborů Evropského parlamentu by mělo být rozhodnutí 95/167/ES, Euratom a ESUO zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(4)  V souladu se zásadou užitku uznávanou judikaturou Soudního dvora(4) by měly být pravomoci, které jsou nezbytné pro vykonávání úkolů vyplývajících z vyšetřovacího práva, svěřeny Evropskému parlamentu a jeho vyšetřovacím výborům. Má-li být tento cíl splněn, je rovněž zásadní, aby orgány a instituce Unie a členské státy podnikly všechny potřebné kroky, jež usnadní provedení těchto úkolů.

(5)  Vyšetřovací výbor by neměl být zřízen, pokud jsou tvrzené skutečnosti předmětem dosud neukončeného soudního řízení. Aby se však zabránilo veškerým rozporům mezi vyšetřováním politického charakteru a vyšetřováním soudního charakteru, měl by Evropský parlament přezkoumat, zda je nezbytné pozastavit šetření vyšetřovacího výboru, pokud je po jeho zřízení zahájeno soudní řízení související s tvrzenými skutečnostmi.

(6)  Ze zásad otevřenosti, řádné veřejné správy a demokratické odpovědnosti vyplývá, že jednání vyšetřovacího výboru a zejména slyšení by měla být veřejná; na druhé straně by rovněž měla být stanovena možnost neveřejného jednání, jakož i příslušná pravidla pro důvěrnost, s cílem zajistit účinnost vyšetřování, ochranu zásadních zájmů členských států, ochranu soukromí a bezúhonnost jednotlivce, zejména v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, nebo ochranu obchodních zájmů fyzické či právnické osoby.

(7)  Cílem vyšetřovacího práva, coby významného prvku parlamentních pravomocí dohledu, je určit způsob, jakým byl stávající soubor právních předpisů proveden v minulosti. Je proto zásadní, aby se vyšetřovací výbor mohl spolehnout na faktické důkazy shromážděné v průběhu šetření. Za tímto účelem by vyšetřovací výbor měl mít právo vyslýchat členy orgánů Unie a členy vlád členských států, získávat důkazy od úředníků a ostatních zaměstnanců orgánů Unie nebo členských států, získávat důkazy od jakýchkoli osob s bydlištěm na území Unie, vyžádat si zprávy odborníků a dokumenty a provádět šetření na místě.

(8)  Šetření by měla být vedena za plného dodržování lidských práv a základních svobod, zejména zásady spravedlnosti, a práva zúčastněných osob vyjádřit se ke skutečnostem, které se jich týkají.

(9)  Vyšetřovací výbor by měl v souladu s evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a s Listinou základních práv Evropské unie plně ctít práva osob, které předvolal k výpovědi.

(10)  Šetření by rovněž měla brát ohled na zásadu, že závěry vyšetřování by se měly zakládat výlučně na prvcích s důkazní hodnotou. Za tímto účelem by měl vyšetřovací výbor mít zejména přístup k jakýmkoli relevantním dokumentům v držení orgánů nebo institucí Unie, členských států nebo, je-li dokument významný pro úspěch vyšetřování, v držení jakékoli fyzické nebo právnické osoby.

(11)  V souladu se zásadou loajální spolupráce a se závazkem přispívat k zachování právního řádu Unie by orgány a instituce Unie nebo členských států měly jmenovat úředníky nebo ostatní zaměstnance, kterým povolí vystoupit před vyšetřovacím výborem, když je výbor k tomu vyzve. Vyšetřovací výbor by rovněž měl mít možnost vyslechnout členy Komise odpovědné za záležitost, která je předmětem šetření, pokud se jejich výpověď jeví jako věcně důležitá a nezbytná pro důkladné posouzení vyšetřované záležitosti.

(12)  Má-li se však zajistit, aby se vyšetřovací výbor mohl spolehnout na to, že se jeho závěry zakládají na prvcích s důkazní hodnotou, měl by rovněž mít právo požadovat výslech jakéhokoli osoby s bydlištěm v Unii, včetně úředníků a ostatních zaměstnanců orgánů Unie nebo členských států, jako svědka, jehož povinností by mělo být na otázky odpovídat ochotně, úplně a pravdivě. Pokud kromě toho úředníci a ostatní zaměstnanci Unie nemají podle článků 17 a 19 služebního řádu úředníků Evropské unie stanoveného v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68(5) a článku 11 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie uvedeného ve stejném nařízení povolení vyhovět předvolání výboru, dostavit se k výslechu a osobně činit prohlášení a vypovídat, úředník či orgán odpovědný za odmítnutí povolení by měl předstoupit před vyšetřovací výbor a vysvětlit důvody odmítnutí.

(13)  Ratifikací Smlouvy o fungování Evropské unie členské státy rovněž souhlasily s tím, že Evropskému parlamentu bude svěřeno právo vyšetřovat obvinění z údajného porušování práva Unie nebo nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování. V důsledku toho by měly zajistit, aby jejich vnitrostátní orgány v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva poskytly vyšetřovacím výborům potřebnou podporu, která jim umožní splnit jejich úkol.

(14)  S ohledem na posílenou demokratickou kontrolu na úrovni Unie udělují ustanovení tohoto nařízení vyšetřovacímu výboru rozšířené pravomoci. Mají-li mít uvedená ustanovení příslušný účinek a má-li se zvýšit účinnost vyšetřování a jejich soulad s praxí vnitrostátních parlamentů, mělo by toto nařízení v jasně vymezených případech stanovovat možnost uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce. Členské státy by měly zajistit, aby porušení určitých ustanovení podléhala příslušným sankcím v rámci jejich vnitrostátního práva a aby byla s osobami, které se těchto porušení dopustí, zahájena příslušná řízení.

(15)  Měla by být respektována doktrína rozdělení pravomocí, podle níž mají být od sebe odděleny zákonodárná moc (parlament), výkonná moc (vláda) a moc soudní (soudy), aby nedošlo ke zneužití pravomoci.

(16)  Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie.

PŘIJAL TOTO NAŘÍZENÍ:

Oddíl 1

Předmět a obecná pravidla pro zřizování vyšetřovacích výborů

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení stanoví podrobná pravidla pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu vyšetřovat při plnění svých úkolů případy údajného porušení práva Unie nebo nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování orgánem či institucí Unie, orgánem veřejné správy členského státu nebo jakoukoli osobou, které právo Unie svěřilo pravomoc uplatňovat toto právo, aniž by tím byly dotčeny pravomoci udělené Smlouvami ostatním orgánům či institucím.

2.  Ustanovení týkající se vnitřní organizace vyšetřovacích výborů se stanoví v jednacím řádu Evropského parlamentu.

Článek 2

Zřízení a mandát vyšetřovacích výborů

1.  Evropský parlament může v souladu s podmínkami a omezeními stanovenými ve Smlouvách zřizovat dočasné vyšetřovací výbory.

2.  Evropský parlament může vyšetřovací výbory zřizovat na žádost čtvrtiny všech svých členů.

3.  V rozhodnutí o zřízení vyšetřovacího výboru musí být stanoven jeho mandát, a to zejména:

Článek 3

Ukončení činnosti vyšetřovacího výboru

Článek 4

Obnovení vyšetřování

Vyšetřovací výbor nesmí být zřízen nebo znovuzřízen k záležitostem, které již vyšetřovací výbor šetřil, pokud neuplynulo alespoň 12 měsíců ode dne, kdy tento vyšetřovací výbor ukončil svou činnost v souladu s čl. 3 písm. a) nebo b), a pokud se neobjevily nové skutečnosti. Vyšetřovací výbor může být zřízen v každém případě tehdy, pokud se objeví nové závažné skutečnosti, o nichž se lze domnívat, že mohou změnit podstatné závěry.

Oddíl 2

Obecná procesní pravidla

Článek 5

Neslučitelnost

1.  Vyšetřovací výbor nesmí provádět šetření, dokud jsou tvrzené skutečnosti předmětem dosud neukončeného soudního řízení.

2.  Pokud je po zřízení vyšetřovacího výboru zahájeno soudní řízení ve související s tvrzenými skutečnostmi, prověří, Evropský parlament zda je nezbytné pozastavit šetření výboru po dobu trvání tohoto soudního řízení v souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Doba pozastavení se nezapočítává do lhůty uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. c).

3.  Ve lhůtě dvou měsíců od zřízení vyšetřovacího výboru nebo od doby, kdy byla Komise informována o tvrzení učiněném před vyšetřovacím výborem o údajném porušení práva Unie členským státem, může Komise uvědomit Evropský parlament, že případ, který má být přezkoumáván vyšetřovacím výborem, je předmětem postupu Unie před zahájením soudního řízení Unie. V těchto případech podnikne vyšetřovací výbor všechny nezbytné kroky, aby Komisi umožnil plně vykonávat pravomoci, které jí byly svěřeny Smlouvami.

Článek 6

Veřejný charakter jednání

1.  Jednání vyšetřovacího výboru a zejména slyšení před výborem jsou veřejná.

2.  Ve výjimečných případech jsou jednání neveřejná, pokud o to požádá čtvrtina členů vyšetřovacího výboru, orgán nebo instituce Unie nebo dotčené vnitrostátní orgány.Pokud osoba podávající výpověď či odborník požadují neveřejné jednání, zváží vyšetřovací výbor tuto žádost a její údajné důvody.

Důvěrné informace uvedené v článku 8 se projednávají neveřejně.

Článek 7

Osoby zmíněné v průběhu šetření

Vyšetřovací výbor musí informovat všechny osoby zmíněné v průběhu šetření, které by mohly být tímto vyšetřováním poškozeny. Pokud o to taková osoba požádá, musí ji výbor vyslechnout.

Článek 8

Důvěrnost informací

1.  Informace získané vyšetřovacím výborem smí být použity výhradně pro výkon jeho povinností. Pokud obsahují materiál důvěrné povahy, nesmí být zpřístupněny. Důvěrné informace musí být chráněny a musí s nimi být zacházeno v souladu se svými vnitřními pravidly, která se vztahují na „utajované skutečnosti EU“ a na „jiné důvěrné informace“ nepodléhající utajení.

2.  Odstavec 1 se obdobně použije v případě zpřístupnění informací, které by:

3.  Členové vyšetřovacího výboru a všechny další osoby, které byly v rámci svých funkcí důvěrně obeznámeny se skutečnostmi, informacemi, znalostmi, dokumenty či předměty, v souvislosti s nimiž musí být dodržována ustanovení o utajení přijatá členským státem nebo orgánem Unie, jsou povinni o nich zachovávat mlčenlivost před jakoukoli neoprávněnou osobou a veřejností, a to i skončení jejich funkcí.

Článek 9

Spolupráce

Orgány a instituce Unie a vnitrostátní orgány členských států, které jednají v souladu s ustanoveními Unie a vnitrostátním právem, napomáhají vyšetřovacímu výboru při provádění jeho úkolů v souladu se zásadou loajální spolupráce.

Článek 10

Sdělení

Každé sdělení určené vnitrostátním orgánům členských států pro účely uplatňování tohoto nařízení se provádí prostřednictvím stálých zastoupení členských států u Unie.

Článek 11

Výsledky vyšetřování

1.  Vyšetřovací výbor předloží závěrečnou zprávu Evropskému parlamentu .

2.  Závěrečná zpráva vyšetřovacího výboru může obsahovat menšinové stanovisko, pokud má toto stanovisko podporu alespoň jedné čtvrtiny členů výboru.

3.  Evropský parlament může sdělit veškerá doporučení, která přijme na základě závěrečné zprávy, orgánům nebo institucím Unie nebo členským státům za účelem jejich předání příslušným orgánům.

Oddíl 3

Šetření

Článek 12

Provádění šetření

1.  Vyšetřovací výbor může za účelem provádění šetření v mezích svého mandátu a v souladu s články 14 až 18:

2.  V průběhu šetření může vyšetřovací výbor požádat vnitrostátní orgány o pomoc.

3.  V případě, kdy se údajné porušení práva Unie nebo nesprávný úřední postup při jeho uplatňování mohou týkat odpovědnosti orgánu nebo instituce členského státu, může vyšetřovací výbor požádat parlament dotyčného členského státu o spolupráci při vyšetřování.

Za tímto účelem může Evropský parlament uzavřít meziparlamentní dohody s parlamenty členských států.

Článek 13

Šetření na místě

Vyšetřovací výbor může provádět šetření na místě. Uvedená šetření musí být v příslušných případech prováděna ve spolupráci s vnitrostátními orgány, v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva.

Článek 14

Žádosti o dokumenty

1.  Na žádost vyšetřovacího výboru určenou orgánům a institucím Unie musí být výboru poskytnuty všechny relevantní dokumenty, které jsou v držení těchto orgánů a institucí.

2.  Na žádost vyšetřovacího výboru určenou orgánům členských států musí být výboru poskytnuty všechny relevantní dokumenty, které jsou v držení těchto orgánů, v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva a pravidly uvedenými v čl. 346 odst. 1 písm. a) a b) Smlouvy o fungování Evropské unie.

3.  Vyšetřovací výbor může požádat jakoukoli jinou dotčenou právnickou nebo fyzickou osobu, aby poskytla takové dokumenty, které může považovat za významné pro úspěch vyšetřování. Tyto osoby, aniž by tím byly dotčeny jejich povinnosti vyplývající z právních předpisů Unie a vnitrostátního práva, žádosti výboru vyhoví. Mohou uplatňovat svá práva, kterých by požívaly podle vnitrostátních právních předpisů v případě zabavování věcí vnitrostátními donucovacími orgány.

4.  Žádosti o dokumenty musí uvádět právní základ a účel žádosti a dále stanovit, které dokumenty jsou požadovány a v jaké lhůtě mají být poskytnuty. Musí rovněž uvádět možné důsledky neopodstatněného odmítnutí poskytnout požadované dokumenty.

Článek 15

Svědci

1.  Pro účely tohoto nařízení se „osobou“ rozumí fyzická osoba, která vypovídá při slyšení před vyšetřovacím výborem podle ustanovení tohoto článku.

. Vyšetřovací výbor může žádat, aby se jakákoli osoba s bydlištěm v Unii zúčastnila slyšení před výborem, pokud je to nezbytné pro splnění jeho úkolů.

Každá žádost musí obsahovat příjmení, jména a adresu dotčené osoby a přesně uvádět, v jaké záležitosti a z jakého důvodu . hodlá vyšetřovací výbor tuto osobu vyslechnout. Výbor žádost předá v souladu s článkem 10 příslušnému vnitrostátnímu orgánu členského státu, v němž má uvedená osoba bydliště. V souladu se zásadou řádné spolupráce a příslušnými právními ustanoveními předvolá příslušný vnitrostátní orgán tuto osobu, aby se dostavila před vyšetřovací výbor.

2.  Předvolané osoby odpovídají na otázky členů vyšetřovacího výboru ochotně, úplně a pravdivě. Mohou uplatnit své právo odepřít výpověď, kterého by požívaly, pokud by byly vyslýchány parlamentní vyšetřovací komisí nebo podobným subjektem v členském státě svého bydliště nebo pokud taková komise či subjekt neexistují, v členském státě, kde se slyšení koná.

Předvolané osoby musí být dopředu poučeni o svých právech a povinnostech a o možných následcích neopodstatněného odmítnutí vyhovět žádosti, aby se dostavili k výslechu, křivé výpovědi a uplácení jiných osob

Článek 16

Výpovědi členů orgánů Unie a členů vlád členských států

Vyšetřovací výbor může vyzvat orgány Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie, nebo vlády členských států, aby jmenovaly jednoho nebo více svých představitelů, kteří se zúčastní jeho jednání, pokud se jejich výpovědi jeví jako věcně důležité a nezbytné pro důkladné posouzení šetřené záležitosti.

Na základě žádosti podle prvního pododstavce určí Komise jednoho nebo více svých členů Komise odpovědných za záležitost, které se týká šetření, aby se dostavil k výslechu před vyšetřovací výbor.

Článek 17

Úředníci a ostatní zaměstnanci Unie a členských států

1.  Vyšetřovací výbor může vyzvat orgány nebo instituce Unie , aby jmenovaly jednoho nebo více svých úředníků nebo ostatních zaměstnanců, kteří se zúčastní jeho jednání.

Orgány nebo instituce Unie jmenují úředníky nebo ostatní zaměstnance, kterým povolí vystoupit před vyšetřovacím výborem.

2.  Vyšetřovací výbor smí předvolat konkrétního úředníka nebo jiného zaměstnance Unie, aby vypovídal v záležitosti související s jeho služebními povinnostmi, pokud se domnívá, že výslech této osoby je nezbytný pro splnění úkolu výboru. Pokud dotčený úředník nebo jiný zaměstnanec nemá podle článků 17 a 19 služebního řádu úředníků Evropské unie a článku 11 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie povolení vyhovět předvolání výboru a dostavit se k výslechu jako svědek a osobně předkládat podání a vypovídat, předstoupí před vyšetřovací výbor úředník nebo orgán odpovědný za odmítnutí povolení a vysvětlí důvody, proč nebylo povolení uděleno.

3.  Vyšetřovací výbor může vyzvat členské státy, aby jmenovaly jednoho nebo více svých úředníků, kteří se zúčastní jejího jednání.

4.  Dotčený členský stát na základě svých vnitrostátních právních předpisů jmenuje úředníky, kterým povolí předstoupit před vyšetřovací výbor.

Tito úředníci vypovídají jménem své vlády a podle jejích pokynů. Nadále jsou vázáni povinnostmi vyplývajícími z právních předpisů, které se na ně vztahují.

Pokud dotčený úředník nemá povolení vypovídat před vyšetřovacím výborem, předstoupí před vyšetřovací výbor zástupce oprávněný zavazovat vládu dotčeného členského státu a vysvětlí důvody odmítnutí povolení.

Článek 18

Odborníci

1.  Vyšetřovací výbor může rozhodnout, že požádá jednoho nebo více odborníků o vypracování zprávy. Uvedené rozhodnutí stanoví úkol odborníků a lhůtu, v níž má být zpráva vypracována.

2.  Odborníci se smějí vyjadřovat výhradně k bodům, na které byli výslovně dotázáni.

3.  Na návrh odborníka smí vyšetřovací výbor v souladu s články 15 až 17 požádat o výslech jakékoli osoby s bydlištěm v Unii.

4.  Po vypracování zprávy může vyšetřovací výbor odborníka vyslechnout.

Článek 19

Sankce

1.  Výbor vezme na vědomí jakékoli odmítnutí nebo nedodržení povinností stanovených v tomto nařízení.

Předseda Evropského parlamentu může zcela nebo zčásti oznámit body, které výbor vzal na vědomí, a zajistí, aby bylo toto oznámení zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Členské státy zajistí, aby podle vnitrostátních právních předpisů podléhala příslušným sankcím níže uvedená porušení tohoto nařízení:

Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a musí odpovídat sankcím za obdobná porušení povinností souvisejících s výkonem činnosti vyšetřovacích komisí ve vnitrostátních parlamentech.

3.  Pokud je nějaká osoba důvodně podezřelá z porušení některého ustanovení uvedeného v odstavci 2, zahájí vůči ní členský stát, v němž má tato osoba bydliště, příslušná řízení podle svého vnitrostátního práva.

Článek 20

Náklady

Cestovní výdaje a výdaje na pobyt členů a úředníků a ostatních zaměstnanců orgánů a institucí Unie hradí tyto orgány a instituce. Cestovní výdaje a výdaje na pobyt jiných osob, které vypovídají před vyšetřovacím výborem, hradí Evropský parlament v souladu se stropy stanovenými pro slyšení odborníků.

Oddíl 4

Závěrečná ustanovení

Článek 21

Zrušení

Rozhodnutí 95/167/ES, Euratom, ESUO se zrušuje.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne …(6)

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V …

Za Evropský parlament

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. ... (2) Úř. věst. ... (3) Úř. věst. L 78, 6.4.1995, s. 1. (4) Rozsudek ve spojených věcech 281, 283 až 285 a 287/85 Německo, Francie, Nizozemsko, Dánsko a Spojené království v. Komise [1987] Sbírka soudních rozhodnutí s. 3203, bod 28. (5) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1. (6) * Úř. věst.: Vložte prosím datum: dvanáct měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.