Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2309(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0284/2012

Předložené texty :

A7-0284/2012

Rozpravy :

PV 20/11/2012 - 11
CRE 20/11/2012 - 11

Hlasování :

PV 21/11/2012 - 5.13
CRE 21/11/2012 - 5.13
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0444

Přijaté texty
PDF 394kWORD 98k
Středa, 21. listopadu 2012 - Štrasburk
Průmyslová, energetická a ostatní hlediska břidlicového plynu a ropy
P7_TA(2012)0444A7-0284/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o průmyslových, energetických a ostatních hlediscích břidlicového plynu a ropy (2011/2309(INI))

Evropský parlament,

  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na článek 194 této smlouvy, který stanoví, že uplatňováním jeho ustanovení, na jejichž základě se přijímají opatření Unie v oblasti energetiky, není mimo jiné dotčeno použití jiných ustanovení Smluv, zejména čl. 192 odst. 2;

  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 nazvané „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020“(1);

  s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2011 o vypracování společného postoje EU před zahájením konference Organizace Spojených národů o trvale udržitelném rozvoji (Rio+20)(2);

  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků(3);

  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice 2004/67/ES(4);

  s ohledem na právní předpisy EU v oblasti životního prostředí, které se týkají rozvoje těžby břidlicového plynu, včetně: směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí(5); směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí(6); směrnice 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžebního průmyslu(7); směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(8); nařízení (ES) č.1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek(9); směrnice 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh(10); směrnice 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek(11); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí(12); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)(13); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství(14) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020(15);

  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 4. února 2011;

  s ohledem na závěry Rady ze dne 24. listopadu 2011 o posílení vnějšího rozměru energetické politiky EU;

  s ohledem na sdělení Komise o energetickém plánu do roku 2050(16);

  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES(17), vypracovaný Komisí;

  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,;

  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0284/2012);

A.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní energetická agentura očekává, že celková kapacita zkapalňování vzroste z 380 miliard m3 v roce 2011 na 540 miliard m3 v roce 2020;

B.  vzhledem k tomu, že členské státy mají podle Smluv EU právo určovat svou vlastní skladbu zdrojů energie;

C.  vzhledem k tomu, že rozvoj těžby břidlicového plynu může mít značný dopad na dynamiku trhu se zemním plynem a na jeho ceny a na výrobu energie;

D.  vzhledem k tomu, že chemické látky používané při hydraulickém štěpení musí být registrované u Evropské agentury pro chemické látky a nemohou být schváleny, pokud není zaručeno, že nepoškozují životní prostředí nebo že je toto poškození omezeno (v souladu s nařízením REACH);

E.  vzhledem k tomu, že nekonvenční plyn ve formě plynu ze skalních ložisek, břidlicového plynu a metanu v uhelném podloží přispívá více než z poloviny k výrobě plynu v USA, přičemž největší nárůst zaznamenal břidlicový plyn;

F.  vzhledem k tomu, že v Estonsku se již ropa vyrábí z ropné břidlice a že v Pařížské pánvi byl proveden průzkum ložisek břidlicových formací za účelem těžby ropy;

Energetická hlediska
Potenciální zdroje

1.  konstatuje, že byly vypracovány různé odhady zdrojů břidlicového plynu v Evropě, včetně odhadů Úřadu USA pro energetické informace a Mezinárodní energetické agentury, a že se v několika členských státech nacházejí zásoby břidlicového plynu; uznává, že ačkoli jsou tyto odhady ze své podstaty nepřesné, poukazují na případnou existenci významných domácích zdrojů energie, i když ne ve všech případech by se těžba vyplatila; dále shledává, že některé členské státy mají zásoby břidlicové ropy a že další zdroje pro nekonvenční získávání ropy je nutné ještě důkladněji prozkoumat;

2.  domnívá se, že mají-li tvůrci politik přijímat informovaná rozhodnutí, měli by mít k dispozici přesnější, aktuálnější a obsáhlejší vědecké údaje; souhlasí proto s Evropskou radou, že by měl být posouzen a zmapován potenciál Evropy pro udržitelnou těžbu břidlicového plynu a břidlicové ropy a jejich využívání, aniž by přitom byla ohrožena dostupnost a kvalita vodních zdrojů, a že by případně měla být posílena bezpečnost dodávek; vítá hodnocení provedená členskými státy a vybízí je, aby v této práci pokračovaly; žádá Komisi, aby přispěla k hodnocení potenciálních zásob břidlicového plynu a břidlicové ropy v EU tím, že shromáždí výsledky hodnocení členských států a dostupné výsledky z průzkumných projektů a provede analýzu a hodnocení hospodářských, průmyslových, energetických, environmentálních a zdravotních aspektů domácí produkce břidlicového plynu;

Energetické trhy

3.  upozorňuje na to, že rozmach používání břidlicového plynu v USA již měl značně pozitivní dopad na trh se zemním plynem a na ceny plynu a elektřiny, který se projevil zejména tím, že v jeho důsledku byly přesměrovány dodávky zkapalněného zemního plynu, které byly původně určeny pro trh v USA; konstatuje, že okamžité ceny v USA klesly na historicky nejnižší úroveň, což zvyšuje cenové rozdíly mezi USA a Evropou, která je vázána dlouhodobými smlouvami, a ovlivňuje konkurenceschopnost evropských ekonomik a průmyslu;

4.  konstatuje, že Úřad USA pro energetické informace předpokládá, že domácí produkce bude do roku 2035 zajišťovat 46 % dodávek plynu v USA;

5.  konstatuje, že ceny plynu v USA stále klesají, což pro EU znamená další výzvy z hlediska konkurenceschopnosti;

6.  konstatuje, že trh s plynem se stále více globalizuje a propojuje, takže rozvoj těžby břidlicového plynu zvýší celosvětovou soutěž mezi různými druhy plynu, a bude tedy i nadále značně ovlivňovat ceny; upozorňuje na to, že břidlicový plyn pomůže posílit postavení spotřebitelů vůči dodavatelům, a měl by tedy vést ke snížení cen;

7.  na druhé straně konstatuje, že k vybudování veškeré nezbytné infrastruktury pro vrtné plošiny, skladování, přepravu a opětovné zpracování plynu a štěpící kapaliny jsou zapotřebí další značné investice, přičemž veškeré náklady musí nést průmysl;

8.  vyzývá Komisi, aby se v souvislosti s vývojem trhu s plynem a posílením centrálního stanovování cen v Evropě na příštím zasedání Rady EU-USA pro energetiku zabývala případným dopadem celosvětového rozvoje těžby břidlicového plynu na trh se zkapalněným zemním plynem (LNG) a zrušení případných omezení celosvětového obchodu s LNG;

9.  zdůrazňuje, že zásada subsidiarity, která se na úrovni EU uplatňuje na určování skladby zdrojů energie, se vztahuje i na průzkum ložisek břidlicového plynu a/nebo jeho těžbu; konstatuje však, že průzkum ložisek břidlicového plynu může mít přeshraniční rozměr, zejména tehdy, když jsou vrty prováděny v blízkosti pozemních hranic s jiným členským státem nebo když ovlivňují kvalitu podzemní vody, ovzduší nebo půdy více než jednoho státu; požaduje, aby byly před získáním koncesí a v jejich průběhu plně zpřístupňovány informace o všech technických a environmentálních otázkách týkajících se průzkumu ložisek břidlicového plynu a aby byla zajištěna náležitá spolupráce se všemi zúčastněnými stranami;

10.  konstatuje, že světová spotřeba zemního plynu v současné době roste a že Evropa i nadále patří mezi regiony s největším objemem dovozu; konstatuje, že Mezinárodní energetická agentura předpokládá, že domácí produkce plynu bude v Evropě klesat a že naopak poroste poptávka, což do roku 2035 zvýší dovoz plynu na asi 450 miliard m3; uznává proto, že významnou úlohou celosvětové produkce břidlicového plynu je ve střednědobém až dlouhodobém výhledu zajistit energetickou bezpečnost a rozmanitost zdrojů energie a dodavatelů; vzhledem k tomu, že členské státy jsou závislé na dovozu zemního plynu ze třetích zemí, si uvědomuje, že domácí produkce břidlicového plynu by mohla některým členským státům poskytnout příležitost k další diverzifikaci jejich zdrojů zemního plynu; uznává, že v důsledku rostoucí produkce zemního plynu z břidlice v USA jsou nyní pro potřeby Evropy k dispozici větší dodávky LNG a že kombinace vyšších domácích dodávek zemního plynu a dostupnosti většího objemu LNG představuje lákavou možnost, jak diverzifikovat dodávky plynu;

11.  zdůrazňuje však, že v dlouhodobém horizontu je stěžejní přijmout další opatření a politiky pro zabezpečení dodávek, jako je významné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti, dosažení úspor energie, a současně zajistit dostatečnou infrastrukturu a vyhovující skladovací zařízení, diverzifikaci dodávek plynu a přepravních tras a vybudování spolehlivých partnerství s dodavatelskými a tranzitními zeměmi a zeměmi spotřeby na základě transparentnosti, vzájemné důvěry a nediskriminace v souladu se zásadami energetické charty a s třetím energetickým balíčkem EU;

12.  žádá opět Komisi, aby do konce roku 2013 vypracovala analýzu budoucího vývoje trhu se zemním plynem na celosvětové úrovni a na úrovni EU, včetně hodnocení dopadu již naplánovaných projektů týkajících se plynárenské infrastruktury (jako jsou např. projekty vypracované v souvislosti s jižním koridorem), nových terminálů LNG, dopadu břidlicového plynu na trh se zemním plynem v USA (zejména na potřeby dovozu LNG) a dopadu možného rozvoje těžby břidlicového plynu v EU na budoucí zabezpečení dodávek plynu a na ceny; věří, že analýza by měla zohlednit a považovat za výchozí bod současný stav rozvoje infrastruktury a cíle, které si EU do roku 2020 stanovila pro emise CO2; zdůrazňuje, že by měly být vedeny konzultace se všemi příslušnými zainteresovanými stranami;

13.  zdůrazňuje, že zásadní význam má rovněž plně fungující, propojený a integrovaný vnitřní trh EU s energií, a to i v zájmu plného využívání výhod případné produkce břidlicového plynu v EU, která by neměla mít negativní dopad na životní prostředí a na místní komunity v blízkosti ložisek a výrobních zařízení; vyzývá Komisi a členské státy, aby tento cíl důsledně sledovaly, a to zejména tak, že v zájmu sjednocení a plné liberalizace evropských trhů s energií do roku 2014 zajistí bezproblémový přechod k požadavkům třetího balíčku opatření EU týkajících se vnitřního trhu s energií a balíčku opatření pro energetickou infrastrukturu a jejich uplatňování;

Přechod k bezuhlíkovému hospodářství

14.  souhlasí s Komisí v tom, že plyn bude mít značný význam pro transformaci energetického systému, jak je uvedeno ve výše zmíněném plánu, protože představuje rychlý, dočasný a nákladově efektivní způsob snížení závislosti na jiných, méně čistých fosilních palivech, do doby, než přejdeme na plně udržitelnou výrobu energie s nízkými emisemi uhlíku, a tedy i emisemi skleníkových plynů zejména v těch členských státech, které používají k výrobě energie velké množství uhlí, pokud posouzení dopadů ukážou, že toto využívání nemá negativní dopad na životní prostředí, především na podzemní vody a místní komunity žijící v blízkosti ložisek;

15.  s ohledem na nedostatek komplexních celoevropských údajů o uhlíkové stopě břidlicového plynu vyzývá Společné výzkumné středisko Komise, aby rychle dokončilo analýzu emisí skleníkových plynů z těžby a produkce břidlicového plynu během jeho celého životního cyklu s cílem zajistit, aby byly v budoucnu správně zohledněny;

16.  dále poznamenává, že některé druhy obnovitelné energie – například větrná energie – jsou nestálé a vyžadují vytváření rezerv nebo vyvažování spolehlivými a flexibilními technologiemi pro výrobu energie; vyjadřuje názor, že k tomuto účelu by mohl jako jedna z dostupných možností posloužit zemní plyn – včetně břidlicového plynu – a že další řešení představuje např. lepší propojení, lepší řízení a kontrola systému prostřednictvím inteligentních sítí na všech úrovních sítě, lepší skladování energie a řízení poptávky; uznává význam technologie pro zachycování a skladování uhlíku pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti zemního plynu jako zdroje energie;

17.  vyzývá Komisi, aby v případě plynu vypracovala analýzu hospodářského zhodnocení technologie pro zachycování a skladování uhlíku s cílem urychlit její rozvoj a využívání; dále Komisi vyzývá, aby prozkoumala, jaké dopady bude tato technologie mít na flexibilitu výroby energie z plynu, a tím i na jeho úlohu podpůrného zdroje ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie;

18.  vyzývá Komisi, aby v souladu s energetickým plánem EU do roku 2050 posoudila hospodářské a ekologické důsledky a vyhlídky zavedení nekonvenčního plynu v EU a přihlédla k tomu, co lze převzít ze zkušeností a právní úpravy této oblasti v USA, přičemž by měla uznávat zásadu, že o míře využívání nekonvenčního plynu v EU nakonec rozhodne trh a členské státy, které jednají v rámci dlouhodobých cílů EU v oblasti klimatu a energetiky;

19.  vyzývá veřejné orgány, aby posoudily dopady na podzemní zdroje v jednotlivých regionech s cílem dosáhnout optimálního přidělování prostředků na geotermální energii, břidlicový plyn a další podzemní zdroje, a zajistit tak maximální přínosy pro společnost;

20.  vyzývá Komisi, aby Evropskou agenturu pro životní prostředí (EEA) pověřila vypracováním kompletní vědecké environmentální analýzy zaměřené na využívání břidlicového plynu a břidlicové ropy a případné dopady dostupných technik;

Průmyslová a hospodářská hlediska nekonvenční ropy a nekonvenčního plynu
Prostředí průmyslu

21.  připomíná, že rozsáhlý nárůst produkce břidlicového plynu v USA je podporován zavedeným průmyslovým prostředím, jehož součástí je dostatečný počet vrtných plošin, potřebná pracovní síla a zkušené a dobře vybavené služby; je si vědom toho, že v EU nějakou dobu potrvá, než si odvětví potřebných služeb vybuduje dostatečné kapacity a než podniky získají vybavení a zkušenosti, což také pravděpodobně v krátkodobém horizontu povede k nárůstu nákladů; podporuje spolupráci mezi příslušnými společnostmi v EU a USA v zájmu používání zařízení pro spalování plynu, který uniká při těžbě, nejlepších dostupných technologií a ekologických průmyslových postupů při současném snížení nákladů; domnívá se, že bychom měli mít realistická očekávání, pokud jde o tempo rozvoje těžby břidlicového plynu v EU, a že případná komerční těžba by měla být postupně zaváděna v jednotlivých fázích a krocích, aby se předešlo hospodářským cyklům rozmachu a útlumu se značnými negativními dopady na místní úrovni;

22.  upozorňuje na to, že stabilní regulační rámec má zásadní význam jednak pro vytvoření vhodného prostředí pro investice plynárenských společností do tolik potřebné infrastruktury a výzkumu a vývoje, jednak pro prevenci narušení trhu;

23.  naléhavě vyzývá členské státy, které mají zájem o rozvoj těžby břidlicového plynu, aby do svých systémů vzdělávání a odborné přípravy zařazovaly potřebné dovednosti a aby tak připravily potřebnou kvalifikovanou pracovní sílu;

24.  upozorňuje na to, že průzkum potenciálu břidlicového plynu a břidlicové ropy se neomezuje pouze na Evropu, ale že i různé země a regiony v Asii, Severní Americe, Latinské Americe, Africe a Austrálii mají obrovský zájem o rozvoj nových zdrojů plynu a ropy jakožto způsobu, jak zlepšit svou energetickou a hospodářskou konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že je nutné zahrnout otázku břidlicového plynu a břidlicové ropy do dvoustranných dialogů a partnerství EU se zeměmi, které nekonvenční zdroje již rozvíjejí nebo se o jejich rozvoj a/nebo využívání zajímají, aby docházelo k výměně znalostí a osvědčených postupů;

25.  zdůrazňuje, že je nutné, abychom v energetickém výzkumu zůstali otevření vůči všem novým budoucím technologiím; vyzývá k dalšímu výzkumu a vývoji nástrojů a technologií, včetně technologií pro zachycování a skladování uhlíku, s cílem prozkoumat možnost udržitelnějšího a bezpečnějšího rozvoje těžby nekonvenčního plynu; uznává proto, že technologie a inovace v plynárenském odvětví mohou v EU více přispívat k budování odborné základny a zajištění konkurenceschopnosti;

26.  všímá si technologického rozvoje v Rakousku, kde se v tomto odvětví navrhuje používat štěpící kapaliny, které obsahují pouze vodu, písek a kukuřičný škrob; doporučuje ostatním členským státům a Komisi, aby prozkoumaly možnost těžby břidlicového plynu bez použití chemických látek, a vyzývá k dalšímu výzkumu a vývoji těchto technik a/nebo postupů, které by omezily případné negativní dopady na životní prostředí;

27.  naléhavě vyzývá Komisi, aby připravila doporučení pro všechny vrty břidlicového plynu v EU s cílem omezit fugitivní emise metanu;

Rámec pro udělování licencí

28.  vyzývá členské státy, aby zavedly pevný regulační rámec a zajistily zdroje potřebné pro správu a monitorování udržitelného rozvoje všech činností souvisejících s břidlicovým plynem, včetně činností, které jsou požadovány v právních předpisech EU týkajících se ochrany životního prostředí a klimatu; připomíná, že v souladu se zásadou subsidiarity má každý stát právo přijímat vlastní rozhodnutí ohledně využívání břidlicového plynu a břidlicové ropy;

29.  konstatuje, že stávající postup udělování licencí na průzkum ložisek břidlicového plynu je upraven všeobecnými právními předpisy pro těžbu nebo uhlovodíky; shledává, že podle závěrečné zprávy o nekonvenčním plynu v Evropě ze dne 8. listopadu 2011, která byla vyhotovena pro Komisi, a podle sdělení o environmentálním právním rámci EU použitelném na projekty zabývající se břidlicovým plynem, které Komise předložila dne 26. ledna 2012, se právní rámec EU všechny vztahuje na všechny aspekty udělování licencí, prvotního průzkumu a výroby břidlicového plynu; konstatuje však, že rozsáhlá těžba břidlicového plynu může vyžadovat zevrubné přepracování všech současných příslušných právních předpisů EU, včetně nařízení REACH, tak aby pokryly i specifické rysy těžby nekonvenčních fosilních paliv; vyzývá Komisi a veřejné orgány členských států, aby neprodleně prověřily a případně zdokonalily regulační rámce, aby byly vhodné pro projekty týkající se břidlicového plynu a břidlicové ropy, zejména máme-li být v Evropě připraveni na možné zahájení produkce v komerčním rozsahu a na řešení environmentálních rizik;

30.  zdůrazňuje význam transparentnosti a rozsáhlých konzultací s veřejností, zejména v souvislosti se zavedením nového přístupu k průzkumu ložisek plynu; upozorňuje na skutečnost, že v některých členských státech není veřejnost dostatečně konzultována ve fázi schvalování; vyzývá členské státy, aby posoudily, zda jejich právní předpisy toto hledisko náležitě zohledňují a zda jsou plně uplatňována ustanovení Aarhuské úmluvy a odpovídající ustanovení právních předpisů EU;

31.  vyjadřuje názor, že členské státy, které realizují projekty týkající se břidlicového plynu, by měly vytvořit jednotné kontaktní místo pro schvalování, udělování licencí a prověřování souladu s předpisy v oblasti životního prostředí (včetně povinného posouzení vlivu na životní prostředí), což je v některých členských státech obvyklý postup pro všechny energetické projekty;

32.  žádá Komisi a členské státy, aby zaručily, aby k provedení změn právního rámce nezbytného k udělení licencí na průzkum ložisek břidlicového plynu bylo nutné získat schválení dotčených místních orgánů;

Veřejné mínění a osvědčené postupy
Postoj veřejnosti

33.  je si dobře vědom toho, že postoj veřejnosti k rozvoji těžby břidlicového plynu se v jednotlivých členských státech liší a že negativní postoje mohou být způsobeny nedostatečnými nebo nesprávnými informacemi; žádá, aby byla veřejnost o činnostech souvisejících s břidlicovým plynem lépe informována transparentním a objektivním způsobem, a podporuje vytvoření portálů poskytujících přístup k široké škále veřejných informací o těchto činnostech; naléhavě vyzývá společnosti, které zvažují těžbu břidlicového plynu v EU, aby před zahájením vrtů poskytly úplné informace o svých činnostech a vedly konzultace s místními komunitami a orgány a aby po prozkoumání ložisek břidlicových formací zveřejnily, jaké chemické látky používají při hydraulickém štěpení a v jakých koncentracích;

34.  domnívá se, že nejlepší způsob, jak smysluplně a včas zapojit místní komunity, je povinně provádět posouzení vlivu na životní prostředí, zajistit vysokou úroveň transparentnosti a vést veřejné konzultace o návrzích projektů týkajících se břidlicového plynu bez ohledu na dobu jejich trvání či jejich rozsah;

35.  považuje za obzvláště důležité, aby provozovatelé v EU, kteří se specializují na břidlicový plyn, v každé fázi svých činností jednali s místními komunitami a vytvářeli s nimi pevná partnerství, protože v EU je větší hustota obyvatelstva než v USA a majitelé pozemků v Evropě nevlastní podzemní zdroje, takže nemají přímý prospěch z těžby jako v USA; vyzývá v této souvislosti k zavedení rámců, které v tomto odvětví zajistí hospodářskou soutěž a současně umožní, aby občané dotčeného státu a místní komunity měli prospěch ze zdrojů břidlicového plynu; dále vyzývá společnosti zabývající se břidlicovým plynem, aby si počínaly společensky odpovědně, aby místním komunitám zajistily prospěch z rozvoje těžby břidlicového plynu, aby dodržovaly zásadu „znečišťovatel platí“ a aby hradily výlohy za veškeré přímé či nepřímé škody, které případně způsobí;

36.  uznává, že v přípravné i monitorovací fázi by měl být kladen důraz na transparentní a otevřený dialog s občanskou společností, který by měl být založen na dostupných vědeckých důkazech a měl by se jasně zabývat otázkami úniku plynu a dopadu těžby břidlicového plynu na podzemní vody, krajinu, zemědělství a cestovní ruch; připomíná, že rozpočet EU na rok 2012 obsahuje položku určenou na financování pilotních projektů a dalších podpůrných činností s cílem povzbudit takový dialog; domnívá se, že by tento dialog měl být veden neutrální formou a v úzké spolupráci s členskými státy, včetně vnitrostátních orgánů, místních komunit, široké veřejnosti, podniků a nevládních organizací;

37.  zdůrazňuje význam transparentní správy a řízení plynárenských a ropných společností, které provozují činnosti související s břidlicovým plynem a břidlicovou ropou;

Osvědčené postupy

38.  zdůrazňuje, že při průzkumu a výrobě břidlicového plynu je důležité uplatňovat nejpřísnější bezpečnostní normy, používat nejlepší dostupné technologie a nejlepší provozní postupy a průběžně tyto technologie a postupy zdokonalovat a minimalizovat nepříznivé dopady; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité, aby průmyslové subjekty vkládaly do výzkumu a vývoje značné investice; vítá iniciativy Mezinárodní energetické agentury a sdružení producentů ropy a plynu k vymezení osvědčených postupů pro průzkum ložisek břidlicového plynu a břidlicové ropy a jejich produkci;

39.  domnívá se, že obavy z toho, že rozvoj těžby břidlicového plynu může kvůli úniku plynů z vrtů poškodit zdroje vody, lze vyřešit přijetím osvědčených postupů pro projektování a výstavbu vrtných plošin, zejména pokud jde o pažnice, cementaci a řízení tlaku, současně s tlakovými zkouškami zacementovaných pažnic a nejmodernější cementlog k posílení izolace; vyzývá členské státy, aby při rozvoji těžby břidlicového plynu zajistily dodržování těchto postupů, mimo jiné i kontrolami na místě;

40.  zdůrazňuje, že provozovatelé a služby díky rozvoji lepších technologií a postupů založených na důkladných právních předpisech nejen zlepší přijímání projektů v oblasti břidlicového plynu ze strany veřejnosti, ale rovněž získají obchodní příležitosti a lepší možnosti vývozu vzhledem k celosvětovým environmentálním problémům souvisejícím s průzkumem ložisek nekonvenčního plynu; doporučuje proto členským státům, aby po zveřejnění rozsáhlého referenčního dokumentu Mezinárodní energetické agentury o nejlepších dostupných technologiích co nejdříve zohlednily doporučení týkající se hydraulického štěpení;

41.  zdůrazňuje, že jsou nutné co nejpřísnější bezpečnostní a environmentální normy a pravidelné inspekce v těch fázích výstavby vrtů a hydraulického štěpení, které jsou kritické z hlediska bezpečnosti; zdůrazňuje, že provozovatelé by měli především omezit spalování a odvětrávání, přičemž tento plyn by měl být využíván k dalšímu zpracování, dále by měli zachycovat fugitivní emise a znovu používat nebo čistit odpadní vody; vyzývá EU, aby v otázce environmentálních norem pro těžbu břidlicového plynu metodou hydraulického štěpení následovala příkladu USA, které společnostem ukládají, aby zachycovaly metan a další znečišťující emise plynu v souladu s požadavky Agentury USA pro ochranu životního prostředí;

42.  dále vyzývá provozovatele zařízení pro těžbu a zpracování břidlicového plynu, aby před zahájením provozu i v jeho průběhu prováděli zkoušky místních studní, které se nacházejí v blízkosti jejich vrtů, a aby výsledné údaje zveřejnili přístupným, srozumitelným a transparentním způsobem;

43.  zdůrazňuje, že je důležité, aby provozovatelé prováděli rekultivaci a sanaci použité půdy a po ukončení činnosti monitorovali poprovozní stav;

44.  naléhavě vyzývá k výměně osvědčených postupů a informací mezi členskými státy EU i mezi EU, USA a Kanadou; zejména vybízí k párování evropských a severoamerických měst a obcí, které objevily břidlicový plyn; zdůrazňuje, že je důležité, aby průmyslový sektor předával místním komunitám poznatky o břidlicovém plynu;

45.  naléhavě vyzývá odvětví zabývající se těžbou a zpracováním břidlicového plynu a břidlicové ropy, aby všichni provozovatelé jednotně uplatňovali co nejpřísnější ekologické a bezpečnostní normy bez ohledu na to, v které části světa provozují svou činnost; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, jaké mechanismy by byly případně vhodné k zajištění toho, aby společnosti se sídlem v EU dodržovaly v celém světě nejpřísnější normy; zastává názor, že v tomto ohledu by měla jednu z klíčových úloh hrát i odpovědnost podniků a že členské státy by měly při udělování licencí brát v potaz rozsáhlé havárie způsobené podniky, které se ucházejí o licenci, pokud byly tyto havárie důkladně vyšetřeny;

46.  zdůrazňuje, že je důležité podpořit a spolufinancovat činnosti usilující o vytvoření nezávislých platforem složených ze zástupců dotčeného odvětví a vědecké obce, které by měly by za úkol vydávat stanoviska a určovat osvědčené čisté technologie těžby břidlicového plynu;

47.  připomíná, že na činnosti související s těžbou a zpracováním břidlicového plynu a břidlicové ropy je nutné důsledně uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“ a že společnosti musí být plně odpovědné za veškeré škody, které přímo či nepřímo způsobí; naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je nutné předložit návrhy na začlenění hydraulického štěpení a dalších činností spojených s těžbou břidlicového plynu do směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, aby provozovatelé zařízení pro břidlicový plyn byli povinni poskytnout povinné finanční záruky pro případ, že v důsledku jejich činnosti dojde k poškození životního prostředí – nebo aby pro tento případ stanovila požadavky na pojištění – s cílem poskytnout dotčeným obyvatelům právní jistotu;

o
o   o

48.  vyzývá předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 64.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2011)0430.
(3) Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3.
(4) Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 1.
(5) Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40.
(6) Úř. věst. L 197, 21.07.2001, s. 30.
(7) Úř. věst. L 102, 11.04.2006, s. 15.
(8) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
(9) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.
(10) Úř. věst. L 123, 24.04.1998, s. 1.
(11) Úř. věst. L 10, 14.01.1997, s. 13.
(12) Úř. věst. L 143, 30.04.2004, s. 56.
(13) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.
(14) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.
(15) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136.
(16) COM(2011)0885.
(17) COM(2011)0658.

Právní upozornění - Ochrana soukromí