Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2025(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0274/2012

Předložené texty :

A7-0274/2012

Rozpravy :

PV 21/11/2012 - 11
CRE 21/11/2012 - 11

Hlasování :

PV 22/11/2012 - 13.8
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2012)0453

Přijaté texty
PDF 152kWORD 37k
Čtvrtek 22. listopad 2012 - Štrasburk Konečné znění
Rozšiřování EU: politiky, kritéria a strategické zájmy
P7_TA(2012)0453A7-0274/2012

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2012 o rozšiřování EU: politiky, kritéria a strategické zájmy (2012/2025(INI))

Evropský parlament ,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na články 2, 21 a 49,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o nástroji předvstupní pomoci (NPP II) (COM(2011)0838/4),

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 21. a 22. června 1993 v Kodani, ze zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. prosince 1995 v Madridu, ze zasedání Evropské rady ve dnech 19. a 20. června 2003 v Soluni a ze zasedání Evropské rady ve dnech 14. a 15. prosince 2006 v Bruselu,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2011 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení;

–  s ohledem na obnovený konsensus ohledně rozšiřování, který přijala Rada v roce 2006, a na konsolidovanou strategii rozšíření, již následně přijala Komise,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2009 s názvem „Pět let rozšířené EU – Hospodářské úspěchy a výzvy“ (COM(2009)0079/3),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 13. prosince 2006 o sdělení Komise o strategii rozšiřování a hlavních úkolech na období 2006–2007(1) , ze dne 10. července 2008 o dokumentu Komise o strategii rozšíření v roce 2007(2) a ze dne 26. listopadu 2009 o dokumentu Komise o strategii rozšíření v roce 2009, který se týká zemí západního Balkánu, Islandu a Turecka(3) , jakož i na sdělení Komise o strategii rozšiřování na období 2009–2010, 2010–2011 a 2011–2012,

–  s ohledem na svá dřívější usnesení o zemích západního Balkánu, Islandu a Turecku,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A7–0274/2012),

A.  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 49 Smlouvy o EU každý evropský stát, který uznává hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou základem Evropské unie a vedou kroky Unie na mezinárodní scéně a všechny členské státy je musí respektovat a dodržovat;

B.  vzhledem k tomu, že rozšíření patří na program Evropské unie již od roku 1960; vzhledem k tomu, že od prvního rozšíření v roce 1973 se EU postupně rozrůstá a počet jejích členů se z původních šesti zakládajících členů zvýšil na současných 27 (brzy to bude 28); vzhledem k tomu, že řada dalších zemí usiluje o členství v EU, neboť je zárukou bezpečné a demokratické budoucnosti a prosperity;

C.  vzhledem k tomu, že integrační politika posledního desetiletí ukázala, že rozšíření je přínosem pro EU jako celek a umožňuje jí dosáhnout lepšího postavení, pokud jde o řešení globálních výzev;

D.  vzhledem k tomu, že rozšíření bylo pro EU a pro Evropu jako celek přínosem, pomohlo překonat rozdělení způsobené studenou válkou, přispělo k míru, stabilitě a prosperitě v celé Evropě, posílilo předcházení konfliktům a bylo podnětem k reformám a k upevnění svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, jakož i rozvoje tržního hospodářství i sociálně a ekologicky udržitelného rozvoje;

E.  vzhledem k tomu, že téměř 20 let po summitu Evropské rady v Kodani, který se konal v roce 1993 a na němž byly zemím střední a východní Evropy potvrzeny vyhlídky na členství a byla stanovena kritéria pro přistoupení, nastal čas všeobecně přehodnotit příslušné stanovené postupy a politiku rozšíření jako celek, aniž by tím byla dotčena probíhající jednání;

F.  vzhledem k tomu, že kodaňská kritéria obstála ve zkoušce času a zůstávají těžištěm politiky rozšiřování EU; vzhledem k tomu, že podle očekávání budou konsolidovaná strategie rozšíření a nové zaměření na spravedlnost a vnitřní věci, právní stát a dodržování základních práv účinné a účelné;

G.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament prostřednictvím svých výročních usnesení o kandidátských a případných kandidátských zemích přispívá k transparentnosti a odpovědnosti procesu rozšiřování tím, že odráží názory evropských občanů; vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost došlo k posílení úlohy Parlamentu, a to mimo jiné prostřednictvím zavedení spolurozhodovacích pravomocí, pokud jde o nástroj předvstupní pomoci (NPP);

H.  vzhledem k tomu, že vyhlídka na přistoupení k EU má významný dopad na proměnu politického, společensko-hospodářského a kulturního rázu země, která usiluje o členství, a je silnou motivací k prosazování nezbytných politických, hospodářských a legislativních reforem a k posílení míru, stability, usmíření a dobrých sousedských vztahů; vzhledem k tomu, že díky této schopnosti přinést změnu představuje rozšíření podstatu EU jako „mírné velmoci“ a je důležitým prvkem její vnější činnosti;

I.  vzhledem k tomu, že odhodlání, podmíněnost a důvěryhodnost tvoří jádro procesu přistoupení;

J.  vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité, aby členské státy nadále plně respektovaly a dodržovaly přístupová kritéria a základní práva, a posílily tak svou důvěryhodnost a soudržnost procesu rozšíření s cílem zabránit jakékoli diskriminaci případných nových členů;

K.  vzhledem k tomu, že závazek k politickým, hospodářským a legislativním reformám je v první řadě v nejlepším zájmu kandidátských a případných kandidátských zemí a jejich občanů;

L.  vzhledem k tomu, že každá země usilující o členství v EU musí být při plnění, provádění a dodržování stejného souboru kritérií posuzována podle vlastních zásluh; vzhledem k tomu, že rychlost pokroku v rámci procesu přistoupení by se měla řídit rozsahem skutečného uplatňování a dodržování přístupových kritérií EU a plněním priorit evropského a přístupového partnerství a rámce pro jednání; vzhledem k tomu, že míru plnění požadavků na členství je nutné posuzovat co nejspravedlivějším a nejtransparentnějším způsobem;

M.  vzhledem k tomu, že proces rozšíření může mít významný dopad také na samotnou EU, neboť poslouží jako příležitost k lepšímu vymezení její identity, cílů, hodnot a politik, a stane se rovněž vhodným okamžikem pro jejich lepší sdělování občanům;

N.  vzhledem k tomu, že v souladu s obnovenou shodou v otázce rozšíření z roku 2006 by tento proces měl být založen na konsolidaci, podmíněnosti a komunikaci ve spojení se schopností Unie integrovat nové členy; vzhledem k tomu, že schopnost EU integrovat nové členy je zásadním faktorem a předpokladem udržitelnosti politiky rozšíření a celého integračního procesu; vzhledem k tomu, že tento předpoklad je pozitivní pobídkou k prohlubování institucionálního přístupu, což dokládá skutečnost, že různé vlny rozšíření byly doprovázeny revizemi Smluv a z toho plynoucím rozšířením funkcí a činností Unie;

O.  vzhledem k tomu, že dosažení opravdového usmíření mezi různými národy a obyvatelstvem, mírové řešení konfliktů a navázání dobrých sousedských vztahů mezi evropskými státy je zásadní pro udržitelný mír a stabilitu a významně přispívá ke skutečnému procesu evropské integrace, a má tak klíčový význam pro proces rozšíření; vzhledem k tomu, že řada kandidátských zemí a případných kandidátských zemí má dosud nedořešené spory se svými sousedy, a všechny dotčené strany by tudíž měly neskrývaně usilovat o vyřešení dvoustranných zdrojů napětí; vzhledem k tomu, že by tyto otázky měly být vyřešeny ještě před přistoupením;

Obecně

1.  důrazně podporuje proces rozšíření a je pevně přesvědčen, že rozšíření musí být i nadále věrohodnou politikou, kterou podporuje veřejnost v EU i v kandidátských a případných kandidátských zemích; proto pokládá za důležité, aby EU a kandidátské i případné kandidátské země plnily veškeré povinnosti, respektovaly všechny závazky a vytvořily podmínky, jimiž zajistí úspěšnost dalšího rozšíření v budoucnu, mj. poskytnutím pomoci kandidátským zemím v jejich úsilí o splnění kritérií pro přistoupení k EU;

2.  uznává přínos rozšíření a procesu přistoupení jak pro občany v kandidátských a případných kandidátských zemích, tak pro občany EU;

3.  domnívá se, že kodaňská kritéria tvoří i nadále nezbytný základ a že musí zůstat ústředním bodem politiky rozšíření; zdůrazňuje, že úplné a důsledné dodržování těchto kritérií je nezbytné, že je třeba vzít náležitě v potaz sociální dopad na kandidátské země a případné kandidátské země a že musí být v plné míře zohledněna integrační kapacita Evropské unie;

4.  Domnívá se, že koncept integrační kapacity se skládá ze čtyř částí:

   i) přistupující státy by měly přispět ke schopnosti Unie zachovat impuls ke splnění jejích politických cílů a nikoli tuto schopnost oslabovat;
   ii) institucionální rámec Unie by měl být schopen zajišťovat účinné a efektivní řízení;
   iii) finanční zdroje Unie by měly být přiměřené k řešení problémů hospodářské a sociální soudržnosti a společných politik Unie;
   iv) měla by být zavedena komplexní komunikační strategie s cílem poskytovat podněty k utváření veřejného mínění o důsledcích rozšíření;

5.  zdůrazňuje však, že Unie odpovídá za zlepšení své integrační kapacity v procesu posuzování legitimních evropských aspirací kandidátských, případných kandidátských zemí či zemí případně usilujících o přistoupení;

6.  zdůrazňuje, že EU je i nadále přitažlivá, mimo jiné díky jedinečné kombinaci hospodářské dynamiky a sociálního modelu, a s politováním pohlíží na skutečnost, že tento sociální rozměr je v procesu rozšíření značně opomíjen; vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala, zejména v rámci kapitoly 19 (Sociální politika a zaměstnanost), čímž podpoří pozitivní sociální přerod v budoucích členských státech EU, a aby věnovala náležitou pozornost sociální spravedlnosti;

7.  připomíná, že acquis v sociální oblasti zahrnuje minimální normy v oblastech, jako je pracovní právo, rovné zacházení se ženami a muži, zdraví a bezpečnost při práci a zákaz diskriminace, a že Smlouvy EU potvrzují závazek vůči Evropské sociální chartě z roku 1961 a Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989, přičemž i Listina základních práv EU obsahuje řadu základních sociálních práv; zdůrazňuje, že nedodržování základních sociálních norem EU je jednou z podob sociálního dumpingu, který poškozuje evropské podniky i pracovníky, což by kandidátské zemi fakticky zabránilo v účasti na jednotném trhu; zdůrazňuje, že sociální partneři, a zejména odbory, potřebují cílenou podporu EU, aby mohli posílit své kapacity;

8.  domnívá se, že soubor přístupových kritérií by měl být vhodným způsobem promítnut do jasných, konkrétních a měřitelných cílů v rámci NPP, aby jednoznačně vynikly vazby mezi politikami zemí usilujících o přistoupení financovanými Unií a pokrokem při plnění obecných přístupových kritérií;

9.  uznává, že je zapotřebí, aby se hospodářství přistupujících zemí rozvíjelo stejným směrem jako hospodářství členských států EU, a to za účelem vzájemného přizpůsobení; vybízí tudíž přistupující země, aby formulovaly dosažitelné cíle každé z nich, pokud jde o hlavní cíle strategie EU 2020 pro dosažení inteligentního a udržitelného hospodářství podporujícího začlenění;

10.  upozorňuje na význam madridských kritérií (vymezených na zasedání Evropské rady v Madridu v prosinci 1995), která zdůraznila schopnost kandidátských zemí zavést pravidla a postupy EU do praxe; zastává rovněž názor, že zásada striktní podmíněnosti vyžaduje, aby byl pokrok jakékoli kandidátské či potenciální kandidátské země při přijímání a uplatňování reforem v každé fázi procesu efektivně vyhodnocen na základě souboru jasně vymezených kritérií a aby země, které chtějí přistoupit k EU, mohly postoupit do další fáze, jakmile splní podmínky fáze předchozí; zdůrazňuje, že za účelem posílení důvěryhodnosti a účinnosti strategie rozšiřování musí být plně respektována a také ze strany členských států dodržována kodaňská kritéria s cílem zamezit tomu, aby se po kandidátských zemích požadovaly vyšší standardy, než jaké se používají v některých částech EU; zdůrazňuje, že je důležité jasněji vymezit jednotlivé fáze a pro celý proces stanovit transparentní a spravedlivá měřítka, která by měla proměnit obecná kritéria členství v konkrétní kroky směřující k přistoupení, a vyhodnotit, zda byly potřebné požadavky splněny, jakož i se vyhnout stanovení či příslibu data přistoupení ještě před dokončením jednání; zdůrazňuje, že by mělo být rovněž zřejmé, že jakmile bude těchto měřítek dosaženo, měla by být udržena, a že by ústup z nich měl vyvolat odpovídající reakci ze strany těch, kdo tato měřítka stanovili;

11.  zdůrazňuje, že cílem procesu přistoupení je plné členství v EU;

12.  vyzývá Komisi, aby udržela a ve větší míře sledovala pokrok v procesu přistoupení, posílila podporu kandidátským zemím a případným kandidátským zemím a zajistila tak, aby tyto země dosáhly vysokého stupně připravenosti, což bude v jejich zájmu i ku prospěchu EU;

13.  domnívá se, že má-li být zachována věrohodnost procesu rozšíření, je nutné v rané fázi vyhodnotit schopnost EU integrovat nové členy, řádně ji zohlednit ve stanovisku Komise ke každé případné kandidátské zemi a nastínit hlavní problémy v této oblasti a možné způsoby, jak je překonat; zastává názor, že by mělo následovat komplexní posouzení dopadů; v této souvislosti zdůrazňuje, že úspěch procesu rozšíření vyžaduje, aby si EU zachovala schopnost konat, dále se rozvíjet, demokraticky a účinně přijímat rozhodnutí, disponovat finančními zdroji na podporu hospodářské a sociální soudržnosti, jakož i plnit své politické cíle;

Politiky rozšíření

14.  vítá nový přístup k budoucím rámcům pro vyjednávání, který přiřazuje prioritu otázkám soudnictví, základních práv, spravedlnosti a vnitřních věcí; souhlasí s tím, že je nutné se těmito tématy zabývat v rané fázi procesu přistoupení a odpovídajícím způsobem otevírat kapitoly 23 a 24 zásadně na základě akčních plánů, neboť ty vyžadují vykázání přesvědčivých výsledků; vyzývá Komisi, aby Parlamentu pravidelně předávala zprávy o pokroku v těchto oblastech a aby členům Výboru pro zahraniční věci na vyžádání zpřístupňovala každý měsíc předvstupní zprávy delegací EU; konstatuje však, že toto zaměření se na dotčené oblasti by nemělo být na úkor úsilí a pokroku v jiných oblastech vytyčených v jednotlivých agendách rozšíření pro kandidátské a případné kandidátské země;

15.  domnívá se, že je důležité v rámci politiky rozšíření odpovídajícím způsobem přiřadit příslušnou prioritu budování výkonného, nezávislého a nestranného systému soudnictví a transparentního demokratického politického systému, který posílí právní stát; současně zdůrazňuje, jak je důležitá svoboda projevu ve všech formách, a že je třeba zajistit svobodu sdělovacích prostředků v právních předpisech i v praxi, a stejně tak efektivně bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti;

16.  zdůrazňuje, že uvolnění vízového režimu je dobrým příkladem podmíněnosti EU spojující politická a technická kritéria s žádoucím cílem a hmatatelnými přínosy; proto vítá a podporuje úsilí Komise a zainteresovaných zemí v této oblasti;

17.  vyzývá Komisi, aby zjednodušila administrativní postup a snížila administrativní zátěž pro financování z nástroje předvstupní pomoci, s cílem učinit jej dostupnějším a posílit zapojení menších a necentralizovaných občanských organizací, odborů a dalších příjemců;

18.  povzbuzuje k širšímu zapojení občanské společnosti, nestátních subjektů a sociálních partnerů, jak z kandidátských, tak z členských zemí, do procesu přistoupení; naléhavě vyzývá Komisi, aby s nimi udržovala průběžný dialog; vyzývá kandidátské či potenciální kandidátské země, aby zajistily své zapojení ve všech fázích; zdůrazňuje, že občanská společnost může být hnací silou sbližování s EU, vyvíjet tlak zdola nahoru ve prospěch provádění evropské agendy, zlepšovat transparentnost tohoto procesu a posilovat veřejnou podporu přistoupení; zdůrazňuje význam přiměřené finanční podpory, mimo jiné prostřednictvím nástroje na podporu občanské společnosti, a to zejména v zájmu posílení jejích kapacit k monitorování provádění acquis ; zdůrazňuje význam spolupráce mezi evropskými organizacemi občanské společnosti a jejich protějšky v kandidátských a případných kandidátských zemích;

19.  silně zdůrazňuje potřebu posílit správní kapacity a lidské zdroje tak, aby byly schopné provádět, uplatňovat a vymáhat acquis ; domnívá se, že procesy v rámci rozšiřování by neměly být pouze „technické“, a zdůrazňuje potřebu většího propojení procesu prověřování s realitou v praxi; vyzývá tudíž Komisi, aby do tohoto procesu případně zapojila nevládní organizace, odbory a hlavní zúčastněné strany;

20.  uznává významnou úlohu sociálního dialogu v rámci rozhodování v EU a vyzývá k většímu důrazu na posílení kapacit sociálních partnerů a úlohy společenského dialogu v rámci procesu rozšíření; dále žádá, aby byla větší pozornost věnována rozvoji mechanismů vymáhání, jako jsou inspekce práce na ochranu pracovníků, s cílem zajistit jejich sociální práva a zdravotní a bezpečnostní normy a bojovat proti vykořisťování, zejména v případě nehlášených pracovníků;

21.  vyzývá k většímu zapojení Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) do procesu rozšíření; zdůrazňuje jeho úlohu při předávání osvědčených postupů kandidátským a případným kandidátským zemím a při získávání občanské společnosti EU pro myšlenku evropské integrace; podporuje další posilování dialogu mezi organizacemi občanské společnosti v EU a zeměmi usilujícími o přistoupení a vybízí k větší spolupráci mezi EHSV, Komisí a Evropským parlamentem;

22.  připomíná, že dosažení udržitelného hospodářského oživení je pro většinu zemí usilujících o přistoupení hlavní výzvou, a zdůrazňuje potřebu podporovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v souladu se strategií Evropa 2020; vyzývá k posílení podpory malých a středních podniků (MSP), které jsou pro společenský a hospodářský pokrok ve všech zemích usilujících o přistoupení klíčové, a naléhavě žádá Komisi, aby trvala na tom, aby reformy v první řadě vytvořily příznivé právní prostředí pro inovativní MSP s velkým potenciálem; zároveň zdůrazňuje potřebu věnovat neustálou pozornost otázkám rostoucího neformálního sektoru, vysoké nezaměstnanosti a začlenění nejzranitelnějších osob do společnosti;

23.  je hluboce přesvědčen o tom, že je nutné podporovat prostředí tolerance a vzájemného respektu, dobré sousedské vztahy a regionální i přeshraniční spolupráci, neboť jsou předpokladem pro stabilitu a prostředkem ke snadnějšímu a trvalému usmíření; domnívá se, že trestní stíhání osob zodpovědných za válečné zločiny, mírové soužití různých etnických, kulturních a náboženských skupin, ochrana menšin a respektování lidských práv, jakož i opětovné začlenění i návrat uprchlíků a vysídlených osob musí i nadále představovat základní prvky procesu přistoupení k EU v regionech, jejichž nedávná historie je poznamenána konflikty; vybízí kandidátské a případné kandidátské země, které dosud neratifikovaly Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin, aby tak učinily; domnívá se tudíž, že v takových případech by podpora výuky a učení historie, jazyka a kulturního dědictví druhých během procesu přistoupení i po jeho ukončení usnadnila vzájemné porozumění a přispěla k historickému usmíření;

24.  domnívá se, že rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace by měla být v rámci politiky rozšiřování přiznána vyšší priorita; zdůrazňuje, že rovnost mezi muži a ženami jakožto základní právo je základní hodnotou EU a klíčovou zásadou její vnější činnosti a že má rovněž velký potenciál pro dosažení cílů strategie Evropa 2020, neboť přispívá k růstu a plné zaměstnanosti; vybízí tudíž k účasti žen na procesu přistoupení a zdůrazňuje význam zohledňování politiky rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že diskriminace z jakýchkoli důvodů je zakázána a že posouzení EU by mělo zahrnovat práva komunity LGBT a začlenění menšin do politického, sociálního a hospodářského života;

25.  dále vyzývá Komisi, aby země usilující o přistoupení zapojila do svých iniciativ pro sociální začlenění, jako je např. Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, aby za tímto účelem lépe využívala nástroj předvstupní pomoci a aby prostřednictvím mechanismu procesu stabilizace a přidružení naléhala na přistupující země, aby tyto cíle splnily; vyzývá tyto země, aby se aktivně zapojily do Desetiletí romské integrace a aby zaručily základní práva Romů i zlepšily jejich sociální a hospodářské postavení s cílem zajistit jejich přístup k bydlení;

26.  domnívá se, že jakýkoli přistupující stát by měl před vstupem do Unie vyřešit své hlavní dvoustranné problémy a závažné neshody se sousedními státy, zejména pokud jde o územní otázky; důrazně doporučuje, aby tyto otázky byly v procesu přistoupení konstruktivně a v duchu dobrého sousedství řešeny co nejdříve, nejlépe ještě před zahájením jednání o přistoupení, aby těmito problémy nebyla negativně ohrožena; v tomto ohledu považuje za zásadní zohlednit všeobecné zájmy a hodnoty EU i povinnost plně se přizpůsobit acquis a dodržovat zásady, na nichž je EU založena;

27.  vyzývá EU, aby podpořila úsilí o vyřešení přetrvávajících sporů, včetně přeshraničních sporů, ještě před přistoupením; v souladu s ustanoveními mezinárodního práva, Chartou OSN a relevantními rezolucemi OSN i Helsinským závěrečným aktem vyzývá všechny strany, aby uzavřely spory, které by v případě nedořešení mohly narušit uplatňování acquis nebo ohrozit zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, aby se konstruktivně zapojily do nalezení mírového řešení, a aby, nelze-li případně dosáhnout dvoustranné dohody, věc předaly Mezinárodnímu soudnímu dvoru nebo využily závazný rozhodčí mechanismus podle svého výběru, či konstruktivně spolupracovaly v rámci intenzivní mediační mise; opětovně vyzývá Komisi a Radu, aby v souladu se smlouvami EU zahájily vývoj mechanismu řešení sporů, který by se zaměřoval na řešení dvoustranných a mnohostranných sporů;

28.  vítá iniciativy, jako je pozitivní agenda v souvislosti s Tureckem, dialog na vysoké úrovni ohledně přistoupení Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a strukturovaný dialog s Kosovem o právním státu(4) ; vítá cíl vnést do procesu reforem novou dynamiku, přičemž zdůrazňuje, že tyto iniciativy v žádném případě nesmí nahradit formální proces vyjednávání, ale musí být plně v souladu s rámcem pro jednání;

29.  zdůrazňuje, že je třeba, aby kandidátské a potenciální kandidátské země dosáhly zlepšení v oblasti demokracie, lidských práv a procesů usmíření, tj. v oblastech, které by měly být v rámci procesu rozšiřování vždy prioritní a měly by se odrážet ve finančních nástrojích; v této souvislosti připomíná význam finanční pomoci při zohlednění potřeby obnovení kulturních památek v oblastech konfliktů a má přitom na paměti úlohu, která mu přísluší při rozvíjení důvěry a začlenění mezi rozdílnými etnickými a náboženskými společenstvími;

30.  zdůrazňuje, že politika rozšíření EU je nástrojem modernizace, demokratizace a stabilizace a že jejím cílem je rovněž posílit EU, a to jak zevnitř, tak jakožto globálního hráče; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní posouzení dopadů, jakmile bude zkoumat nové žádosti o členství v EU či doporučovat otevření přístupových jednání nebo jejich uzavření v případě zásadní změny okolností;

31.  podporuje odhodlání Komise zlepšit kvalitu procesu přistoupení tím, že bude položen větší důraz na zásluhy, na hodnocení podle daných ukazatelů a na jeho transparentnost; domnívá se, že díky tomu bude proces spravedlivější a objektivně měřitelný, což posílí jeho důvěryhodnost; v souvislosti s tím doporučuje, aby zprávy o pokroku byly jednoznačnější co do hodnocení; zdůrazňuje, že kritéria by neměla kandidátským a případným kandidátským zemím předkládat další podmínky, ale měla by převést obecná kritéria členství a cíle předvstupní pomoci EU do konkrétních kroků a výsledků na cestě k přistoupení, a to za plného dodržování rámce pro jednání;

32.  zdůrazňuje nesmírný význam boje proti korupci a organizovanému zločinu pro úspěšnost procesu přistoupení; vyzývá Komisi, aby zaujala nový přístup k této otázce a nasměrovala pozornost orgánů kandidátských zemí na konkrétní případy systémové korupce; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala se Skupinou států proti korupci (GRECO) a s protikorupčními orgány těchto zemí; zdůrazňuje, že nový přístup by byl velmi přínosný pro vnímání Unie ze strany občanů kandidátských zemí a mohl by eventuelně boj proti korupci usnadnit;

33.  naléhavě vyzývá Komisi, aby naplánovala nulové reálné snížení celkového financování u každého příjemce; konstatuje, že tento výpočet by měl být proveden při zohlednění toho, že: poměr celkové plánované pomoci z nástroje NPP k HDP každého státu by se neměl poměrně snížit, i když reálný jmenovatel (HDP) u každé přijímající země vykáže v období 2007–2013 kumulativní nárůst; počet zemí, které mají přístup k financování z budoucího nástroje, se pravděpodobně sníží s přístupem Chorvatska, což by potenciálně mohlo změnit poměrné přerozdělení v rámci společného financování; se změnami navrhovanými pro nový nástroj, jejichž účelem je odstranit rozdíly mezi zeměmi na základě jejich statusu kandidátské země, bude mít více zemí přístup k financování (dosud pro země bez statusu kandidátské země nedostupné) určenému pro politické oblasti zaměřené na socio-ekonomický rozvoj; v této souvislosti doporučuje, aby žádnému příjemci nebyl předčasně odepřen dostatečný a spravedlivý přístup k financování v důsledku omezených zdrojů EU, zejména v oblasti politiky budování institucí;

34.  připomíná, že je nutné, aby rozšíření EU šlo ruku v ruce s jednotnou, efektivnější a transparentnější komunikační politikou, do níž se zapojí všechny orgány EU, vlády a parlamenty členských států a zástupci občanské společnosti, s cílem podnítit v členských státech EU i kandidátských zemích otevřenou a upřímnou diskusi o dopadech rozšíření, formující a zahrnující veřejné mínění; zdůrazňuje, že taková komunikační politika by měla být uplatňována také v kandidátských zemích, a to ve spolupráci se všemi subjekty;

35.  zastává názor, že v zájmu větší podpory rozšiřování ze strany občanů EU a k tomu, aby občané kandidátských a případných kandidátských zemí pokračovali v reformách, je rozhodující, aby jim byly předloženy jasné a ucelené informace o politických, společensko-hospodářských a kulturních přínosech rozšíření; za zásadní především pokládá nutnost veřejnosti vysvětlit, jakým způsobem rozšíření přineslo nové příležitosti pro investice a vývoz a že může pomoci k dosažení cílů EU v oblasti podpory předcházení konfliktům, posilování mírového řešení sporů, řešení hospodářské krize, vytváření pracovních míst, zjednodušení volného pohybu pracovníků, ochrany životního prostředí a zvýšení bezpečnosti a ochrany a současně urychlit provádění reforem, usnadnit přístup k finančním zdrojům a následně zlepšit životní podmínky v přistupujících zemích, což je v zájmu všech evropských občanů, a omezit sociální a hospodářskou nerovnováhu; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je nutné se zaměřit na všechny společenské skupiny, a to mimo jiné prostřednictvím podpory začlenění – na středoškolské či srovnatelné úrovni –samostatného předmětu o základech, cílech a fungování Evropské unie a o procesu jejího rozšiřování; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je třeba se v první řadě zaměřit na osoby, které mají rozhodující vliv na veřejné mínění, jako jsou novináři, zástupci občanské společnosti, socioekonomičtí činitelé a odbory; má za to, že by mělo být podněcováno a podporováno obdobné úsilí kandidátských a případných kandidátských zemí;

Výhledy do budoucna a strategické zájmy EU

36.  je pevně přesvědčen, že EU může prostřednictvím politiky rozšíření dosáhnout velkých strategických výhod; zdůrazňuje, že členství v EU zajišťuje stabilitu v rychle se měnícím mezinárodním prostředí a že tento pocit sounáležitosti s Evropskou unií i nadále nabízí perspektivu sociálního rozvoje a prosperity; je toho názoru, že rozšíření je dlouhodobý strategický zájem EU, který nelze bezpodmínečně měřit pomocí krátkodobých bilancí; považuje za důležité náležitě si uvědomovat jeho zásadní a trvalou hodnotu spočívající v tom, že představuje mírnou, avšak zásadní sílu EU;

37.  je i nadále zcela odhodlán k dalšímu rozšiřování a vyzývá členské státy, aby zachovaly dynamiku procesu rozšíření; zdůrazňuje své přesvědčení, že s pomocí Lisabonské smlouvy může EU sledovat program rozšíření a současně dále směřovat k hlubší integraci;

38.  připomíná, že tento proces nekončí prostým provedením acquis , a zdůrazňuje význam efektivního provádění a dodržování acquis i kodaňských kritérií v dlouhodobém časovém horizontu; domnívá se, že mají-li být podmínky přistoupení i nadále důvěryhodné, je třeba průběžné dodržování základních hodnot EU a plnění závazků v oblasti fungování demokratických institucí a právního státu posuzovat i u členských států EU; vyzývá Komisi, aby vypracovala podrobný návrh mechanismu sledování, v němž naváže na ustanovení článku 7 Smlouvy o EU a článku 258 Smlouvy o fungování EU;

39.  připomíná, že racionalizovaná a prozíravá politika rozšiřování by mohla být cenným strategickým nástrojem pro hospodářský rozvoj na úrovni EU i jednotlivých regionů a měla by být zaměřena na vytvoření rozpočtové součinnosti a posílené spolupráce mezi různými opatřeními a způsoby pomoci, které poskytuje EU, členské státy a mezinárodní finanční instituce, jakož i se stávajícími nástroji – konkrétně nástrojem předvstupní pomoci (NPP) – tím, že zamezí jejich potenciálnímu překrývání, zdvojení činnosti či mezerám ve financování, především v limitovaném rozpočtovém prostředí;

40.  konstatuje, že světová finanční krize a problémy v eurozóně poukázaly na vzájemnou provázanost národních hospodářství, a to v rámci EU i mimo ni; zdůrazňuje tedy význam dalšího upevňování hospodářské a finanční stability a posílení růstu v kandidátských zemích a v případných kandidátských zemích; v této obtížné situaci zdůrazňuje nutnost zajistit kandidátským zemím a případným kandidátským zemím předvstupní finanční pomoc v odpovídající výši, jež bude lépe zacílena; bere na vědomí návrh Komise na nový nástroj předvstupní pomoci, jehož součástí bude větší finanční podpora pro finanční výhled na období 2014–2020; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit a urychlit postupy a posílit administrativní kapacitu přijímajících zemí, a tím zajistit vysokou míru účasti na programech EU a posílit schopnost využívat prostředky; zdůrazňuje, že komplexní postoj Evropského parlamentu k NPP bude představen v průběhu řádného legislativního postupu; zdůrazňuje význam vnitrostátní fiskální stability a zvýšené zaměření EU na správu ekonomických záležitostí; doporučuje, aby se předvstupní dialog důkladně zaměřil na úlohu zdravých veřejných financí;

41.  zdůrazňuje, že cíle strategie Evropa 2020 jsou založeny na univerzálních zásadách, které jsou silným motorem hospodářského blahobytu; proto doporučuje, aby byl pokrok stěžejních iniciativ začleněn do předvstupního dialogu a motivován dodatečným přidělením finančních prostředků; domnívá se, že model nízkouhlíkového růstu si zaslouží zvláštní pozornost a měl by být během procesu rozšiřování aktivně uplatňován;

42.  vyzývá k průběžnému dialogu mezi dárci a případně k využívání vhodných struktur koordinace a řízení pomoci; v této souvislosti vyzývá k důkladnému prověření toho, jak jsou využívány inovativní finanční nástroje, které vyžadují koordinaci, jako např. investiční rámec pro západní Balkán, jež jsou doplňkem k administrativním strukturám nástroje NPP a jejichž účelem je získávat, shromažďovat a poskytovat podporu prioritním oblastem; zdůrazňuje potenciál pákového efektu z finančního a politického hlediska prostřednictvím financování projektů za využití kombinace fondů – na úrovni EU, členských států nebo mezinárodních finančních institucí – způsobem, který zajistí jak přísné sledování osvědčených postupů finanční správy, tak i koordinaci klíčových činitelů;

o
o   o

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Albánie, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Islandu, Kosova, Černé Hory, Srbska a Turecka.

(1) Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 480.
(2) Úř. věst. C 294 E, 3.12.2009, s. 60.
(3) Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 47.
(4) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

Poslední aktualizace: 16. říjen 2014Právní upozornění