Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2012/2130(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0229/2013

Předložené texty :

A7-0229/2013

Rozpravy :

PV 02/07/2013 - 13

Hlasování :

PV 03/07/2013 - 8.8

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0315

Přijaté texty
PDF 658kWORD 77k
Středa 3. červenec 2013 - Štrasburk Konečné znění
Stav dodržování základních práv: normy a postupy v Maďarsku
P7_TA(2013)0315A7-0229/2013

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. července 2013 o stavu dodržování základních práv: normy a postupy v Maďarsku (v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 16. února 2012) (2012/2130(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), v kterém jsou uvedeny hodnoty, na nichž je založena Unie,

—  s ohledem na články 3, 4, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU), na články 49, 56, 114, 167 a 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), na Listinu základních práv Evropské Unie a na Evropskou úmluvu o lidských právech,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 o aktuálním vývoji politické situace v Maďarsku(1) , v němž Evropský parlament pověřil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a občanské věci, aby ve spolupráci s Evropskou komisí, Radou Evropy a Benátskou komisí sledoval, zda a jakým způsobem jsou uplatňována doporučení uvedená v daném usnesení, a aby o svých zjištěních podal zprávu,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2011 o zákoně o sdělovacích prostředcích v Maďarsku(2) a na své usnesení ze dne 5. července 2011 o přepracované maďarské ústavě(3) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2010 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (2009) − jejich účinné uplatňování po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost(4) ,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2012 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v letech 2010–2011)(5) ,

—  s ohledem na sdělení Komise ohledně článku 7 Smlouvy o Evropské unii nazvané „Dodržování a podpora hodnot, na nichž je Evropská unie založena“ (COM(2003)0606),

—  s ohledem na prohlášení Rady a Komise předložená v rámci plenární rozpravy Evropského parlamentu o aktuálním vývoji politické situace v Maďarsku, která se konala dne 18. ledna 2012,

—  s ohledem na prohlášení maďarského předsedy vlády Viktora Orbána, který dne 18. ledna 2012 vystoupil před Evropským parlamentem v rámci plenární rozpravy o aktuálním vývoji politické situace v Maďarsku,

—  s ohledem na slyšení konané dne 9. února 2012 v rámci schůze Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

—  s ohledem na zprávu delegace poslanců Evropského parlamentu o jejich návštěvě Budapešti, která proběhla ve dnech 24.–26. září 2012,

—  s ohledem na pracovní dokumenty o stavu dodržování základních práv: normy a postupy v Maďarsku (v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 16. února 2012), které jsou tvořeny pracovním dokumentem č. 1 – Nezávislost soudnictví, č. 2 – Základní zásady a základní práva, č. 3 – Právní předpisy v oblasti sdělovacích prostředků, č. 4 – Zásada demokracie a právního státu a č. 5 – Závěrečné poznámky zpravodaje, které byly projednány ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dne 10. července 2012, 20. září 2012, 22. ledna 2013, 7. března 2013, resp. 8. dubna 2013, a na vyjádření maďarské vlády v dané věci,

—  s ohledem na základní zákon Maďarska, který přijalo Národní shromáždění Maďarské republiky dne 18. dubna 2011 a který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2012 (dále jen „základní zákon“), a na přechodná ustanovení základního zákona Maďarska, která Národní shromáždění přijalo dne 30. prosince 2011 a která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2012 (dále jen „přechodná ustanovení“),

—  s ohledem na první novelu základního zákona předloženou ministrem pro národohospodářství dne 17. dubna 2012 a schválenou maďarským parlamentem dne 4. června 2012, podle níž jsou přechodná ustanovení součástí základního zákona,

—  s ohledem na druhou novelu základního zákona předloženou dne 18. září 2012 jako návrh jednotlivého poslance a schválenou maďarským parlamentem dne 29. října 2012, která do přechodných ustanovení zavádí povinnou registraci voličů,

—  s ohledem na třetí novelu základního zákona předloženou dne 7. prosince 2012 a schválenou maďarským parlamentem dne 21. prosince 2012, podle níž se limity a podmínky pro získávání zemědělské půdy a lesů do vlastnictví a pro jejich využívání a pravidla upravující jednotnou organizaci zemědělské produkce stanovují základním právním předpisem,

—  s ohledem na čtvrtou novelu základního zákona předloženou dne 8. února 2013 jako návrh jednotlivého poslance a schválenou maďarským parlamentem dne 11. března 2013, která kromě dalších ustanovení do znění základního zákona začleňuje přechodná ustanovení (s několika výjimkami včetně ustanovení požadujícího registraci voličů), jež Ústavní soud Maďarska dne 28. prosince 2012 z procesních důvodů zrušil (rozhodnutí č. 45/2012), a další ustanovení tohoto dokumentu, která jsou skutečně přechodného rázu,

—  s ohledem na Zákon č. CXI z roku 2012 o změně Zákona č. CLXI z roku 2011 o organizaci a správě soudů a na maďarský Zákon č. CLXII z roku 2011 o právním postavení a odměňování soudců,

—  s ohledem na Zákon č. XX z roku 2013 o legislativních změnách týkajících se horní věkové hranice, která se uplatní v případě některých právních vztahů soudců,

—  s ohledem na maďarský Zákon č. CCVI z roku 2011 o svobodě svědomí a náboženského vyznání a o právním postavení církví a náboženských skupin (Zákon o církvích), který byl přijat dne 30. prosince 2011 a který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2012,

—  s ohledem na stanoviska č. CDL(2011)016, CDL(2011)001, CDL-AD(2012)001, CDL-AD(2012)009, CDL-AD(2012)020 a CDL-AD(2012)004 Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátské komise) k nové maďarské ústavě, ke třem právním otázkám vyplývajícím z postupu vypracovávání nové maďarské ústavy, k maďarskému Zákonu č. CLXII z roku 2011 o právním postavení a odměňování soudců, k maďarskému Zákonu č. CLXI z roku 2011 o organizaci a správě soudů, k maďarskému Zákonu č. CLI z roku 2011 o Ústavním soudu, k základním právním předpisům týkajícím se soudnictví, které byly novelizovány po přijetí stanoviska CDL-AD(2012)001 k Maďarsku, a k maďarskému Zákonu o svobodě svědomí a náboženského vyznání a o právním postavení církví a náboženských skupin;

—  s ohledem na společné stanovisko Benátské komise a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě/ODIHR č. CDL-AD(2012)012 týkající se Zákona o volbě poslanců maďarského parlamentu,

—  s ohledem na vyjádření maďarské vlády č. CDL(2012)072, č. CDL(2012)046 a č. CDL(2012)045 k návrhu stanoviska Benátské komise k základním právním předpisům o soudnictví, které byly novelizovány v návaznosti na stanovisko CDL-AD(2012)001 k návrhu společného stanoviska k Zákonu o volbě poslanců maďarského parlamentu a k návrhu stanoviska k Zákonu č. CLI z roku 2011 o Ústavním soudu Maďarska,

—  s ohledem na iniciativy generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjørna Jaglanda, včetně doporučení týkajících se soudců, která jsou obsahem jeho dopisu ze dne 24. dubna 2012 adresovaného místopředsedovi maďarské vlády panu Tiboru Navracsicsovi,

—  s ohledem na odpověď pana Navracsicse zaslanou v dopisech ze dne 10. května 2012 a 7. června 2012, v nichž vyjádřil záměr maďarských orgánů zabývat se doporučeními pana Jaglanda,

—  s ohledem na dopis ze dne 6. března 2013, který zaslal generální tajemník Rady Evropy pan Jagland panu Navracsicsovi a v němž vyjádřil své obavy, pokud jde o návrh čtvrté novely základního zákona, a vyzval k odložení konečného hlasování, a s ohledem na odpověď pana Navracsicse ze dne 7. března 2013,

—  s ohledem na dopis ze dne 6. března 2013, který zaslali ministři zahraničí Německa, Nizozemska, Dánska a Finska předsedovi Komise Josému Manuelu Barrosovi a v němž požadují, aby byl vytvořen mechanizmus, který by podpořil dodržování základních hodnot v členských státech,

—  s ohledem na dopis ze dne 8. března 2013, který zaslal maďarský ministr zahraničních věcí János Martonyi všem ministrům zahraničí v členských státech EU a v němž vysvětluje účel čtvrté novely,

—  s ohledem na dopis ze dne 8. března 2013, který zaslal pan Barroso panu Orbánovi a v němž byly uvedeny obavy Evropské komise, pokud jde o čtvrtou novelu základního zákona, a na odpověď pana Orbána předsedovi Komise, jejíž kopie byla zaslána předsedovi Evropské Rady Hermanu Van Rompuyovi a předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi,

—  s ohledem na společné prohlášení předsedy Barrosa a generálního tajemníka Jaglanda ze dne 11. března 2013, v němž připomínají své obavy, pokud jde o čtvrtou novelu základního zákona týkající se zásady právního státu, a s ohledem na to, že předseda vlády Orbán dne 8. března 2013 zaslal předsedovi Barrosovi dopis, v němž potvrdil oddanost maďarské vlády a maďarského parlamentu evropským normám a hodnotám,

—  s ohledem na žádost o stanovisko Benátské komise, pokud jde o čtvrtou novelu základního zákona Maďarska, kterou dne 13. března 2013 zaslal pan Martonyi panu Jaglandovi,

—  s ohledem na prohlášení Rady a Komise předložená v rámci plenární rozpravy Evropského parlamentu o situaci v Maďarsku, pokud jde o ústavu, která se konala dne 17. dubna 2013,

—  s ohledem na dopis ze dne 16. prosince 2011, který zaslal komisař pro lidská práva v Radě Evropy Thomas Hammarberg panu Martonyimu a v němž vyjádřil své obavy týkající se nového maďarského Zákona o právu na svobodu svědomí a náboženského vyznání a o právním postavení církví a náboženských skupin, a s ohledem na odpověď pana Martonyiho z dne 12. ledna 2012,

—  s ohledem na stanovisko komisaře pro lidská práva č. CommDH(2011)10 ze dne 25. února 2011 o maďarských právních předpisech týkajících se sdělovacích prostředků s ohledem na normy Rady Evropy v oblasti svobody sdělovacích prostředků a na komentáře maďarského náměstka ministra pro komunikaci s vládami ze dne 30. května 2011,

—  s ohledem na prohlášení Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) ze dne 15. února 2012 a 11. prosince 2012, v nichž vyzval Maďarsko, aby přehodnotilo právní předpisy, které místním orgánům umožňují stíhat bezdomovectví, resp. aby podpořilo rozhodnutí Ústavního soudu dekriminalizující bezdomovectví,

—  s ohledem na prohlášení Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 15. března 2013, v němž jsou vyjádřeny obavy ohledně schválení čtvrté novely základního zákona,

—  s ohledem na probíhající soudní řízení pro neplnění povinností ve věci C-288/12, které zahájila Evropská komise proti Maďarsku ve věci zákonnosti ukončení mandátu bývalého komisaře pro ochranu údajů, jíž se má zabývat Evropský soudní dvůr,

—  s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. listopadu 2012 o radikálním snížení věkové hranice pro odchod maďarských soudců do důchodu a s ohledem na následné přijetí zákona č. XX z roku 2013, kterým se mění Zákon č. CLXII z roku 2011 a jejž přijal maďarský parlament dne 11. března 2013 v návaznosti na rozhodnutí Evropského soudního dvora,

—  s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu Maďarska ze dne 16. července 2012 (č. 33/2012) o snížení věkové hranice pro odchod maďarských soudců do důchodu, na rozhodnutí ze dne 28. prosince 2012 (č. 45/2012) o přechodných ustanoveních základního zákona, na rozhodnutí ze dne 4. ledna 2013 (č. 1/2013) o Zákoně o volbách a na rozhodnutí ze dne 26. února 2013 (č. 6/2013) o Zákoně o svobodě náboženského vyznání a postavení církví,

—  s ohledem na zprávu Monitorovacího výboru parlamentního shromáždění Rady Evropy,

—  s ohledem na zákon LXXII z roku 2013 o vytváření nových pravidel a předpisů týkajících se dohledu nad vnitrostátní bezpečností; s ohledem na dopis Dr. Andráse Zs. Vargy zaslaný Dr. Andrási Cser-Palkovicsovi, předsedovi výboru maďarského parlamentu pro ústavní, právní a procesní záležitosti, dne 27. května 2013, který vyjadřuje obavy nad právními předpisy přijatými ohledně vytváření nových pravidel a předpisů týkajících se dohledu nad vnitrostátní bezpečností,

—  s ohledem na nadcházející hodnocení čtvrté novely základního zákona ze strany Evropské komise,

—  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7–0229/2013),

I – Základní inofrmace a otázky<BR> Společné evropské hodnoty

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, na jednoznačném dodržování základních práv a svobod, jak je zakotveno v Listině základních práv a v Evropské úmluvě o lidských právech, a na uznávání právní hodnoty uvedených práv, svobod a zásad, což dále dokazuje připravované přistoupení k Evropské úmluvě o lidských právech podle čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;

B.  vzhledem k tomu, že společné hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii představují jádro práv, která požívají osoby žijící na území EU a především její občané bez ohledu na národnost nebo kulturní či náboženskou příslušnost, a vzhledem k tomu, že tyto osoby mohou těchto práv neomezeně požívat, pouze pokud jsou dodržovány základní hodnoty a zásady EU;

C.  vzhledem k tomu, že vysvětlení hodnot stanovených v článku č. 2 Smlouvy o EU z politického a právního hlediska tvoří nezbytný základ naší demokratické společnosti a že se k němu proto musejí jasně a jednoznačně přihlásit členské státy a veškeré orgány a instituce EU;

D.  vzhledem k tomu, že dodržování a podpora těchto společných hodnot není jen základním prvkem identity Evropské unie, ale také výslovnou povinností vyplývající z čl. 3 odst. 1 a 5 Smlouvy o Evropské unii, a tudíž i základní podmínkou toho, aby se mohla určitá země stát členským státem EU a aby si mohla zachovat veškerá práva vyplývající z tohoto členství;

E.  vzhledem k tomu, že povinnosti kandidátských zemí, které vyplývají z kodaňských kritérií, platí na základě článku 2 Smlouvy o Evropské unii a zásady loajální spolupráce pro členské státy po jejich vstupu do EU i nadále, a vzhledem k tomu, že všechny členské státy by proto měly být pravidelně hodnoceny, aby se zjistilo, zda i nadále dodržují společné hodnoty EU;

F.  vzhledem k tomu, že se v čl. 6 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii zdůrazňuje, že základní práva, jak jsou zaručena v Evropské úmluvě o lidských právech a jak vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, představují základní zásady unijního práva, a vzhledem k tomu, že tato práva jsou společným dědictvím a silou demokratických evropských států;

G.  vzhledem k tomu, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost a v souladu s článkem 6 Smlouvy o Evropské unii má Listina základních práv stejnou právní hodnotu jako Smlouvy, čímž se z hodnot a zásad stávají hmatatelná a vymahatelná práva;

H.  vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii uděluje na základě jasně stanoveného postupu orgánům EU pravomoc posoudit, zda existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší společné hodnoty uvedené v článku 2, a podniknout vůči dotyčné zemi politické kroky k tomu, aby se takovému porušení zabránilo a zjednala se náprava; vzhledem k tomu, že před přijetím tohoto rozhodnutí vyslechne Rada na základě stejného postupu daný členský stát;

I.  vzhledem k tomu, že oblast působnosti článku 2 Smlouvy o Evropské unii není omezena omezeními uvedenými v čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv a oblast působnosti článku 7 Smlouvy o Evropské unii není omezena na politické oblasti, na něž se vztahuje právo EU, a vzhledem k tomu, že v důsledku toho může EU jednat také v případě porušování společných hodnot v oblastech, které spadají do kompetence členských států, nebo v případě jasného rizika takového porušení;

J.  vzhledem k tomu, že podle zásady loajální spolupráce stanovené v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii musejí členské státy napomáhat plnění unijních úkolů a zdržet se veškerých opatření, která by mohla ohrozit dosažení unijních cílů, včetně cíle dodržování společných unijních hodnot a jejich podpory;

K.  vzhledem k tomu, že dodržování společných unijních hodnot musí být ve vzájemné shodě se závazkem EU zachovávat rozmanitost, který se promítá do povinnosti Unie ctít „rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech“, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii; vzhledem k tomu, že evropské základní hodnoty uvedené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, a nemohou proto soupeřit se závazkem podle článku 4 Smlouvy o Evropské unii, nýbrž vytvářejí základní osnovu Evropské unie, v jejímž rámci mohou členské státy zachovávat a rozvíjet svou vlastní národní identitu;

L.  vzhledem k tomu, že v rámci Smluv je respektování „národní identity“ (čl. 4 odst. 2 SEU) a „různých právních systémů a tradic členských států“ (článek 67 SFEU) neodmyslitelně spjato se zásadami loajální spolupráce (čl. 4 odst. 3 SEU) a vzájemného uznávání (články 81 a 82 SFEU), a tedy i se vzájemnou důvěrou a respektem ke kulturní a jazykové rozmanitosti (čl. 3 odst. 3 SEU);

M.  vzhledem k tomu, že porušení společných zásad a hodnot Evropy členským státem nelze ospravedlnit uplatňováním národních tradic ani vyjádřením národní identity, neboť má za následek zhoršování zásad, které jsou jádrem evropské integrace, jako jsou demokratické hodnoty, právní stát a zásada vzájemného uznávání, v důsledku čehož se odkaz na čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii uplatňuje pouze v případech, kdy členský stát dodržuje zásady zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii;

N.  vzhledem k tomu, že cíl Unie, kterým je zachovat a podporovat své hodnoty ve vztazích se širším světem, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii, je dále podporován konkrétní povinností, aby se činnost Unie na mezinárodní scéně řídila zásadami, které inspirovaly její vznik, rozvoj a rozšiřování, tj. demokracií, právním státem a univerzálností a nedělitelností lidských práv a základních svobod (čl. 21 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii);

O.  vzhledem k tomu, že pokud by nebyly členské státy schopny nebo nechtěly dodržovat normy, s nimiž souhlasily a které je smluvně zavazují, došlo by nejen k podkopání důvěryhodnosti členských států a EU na mezinárodní scéně, ale také k oslabení unijních cílů v rámci její vnější činnosti;

P.  vzhledem k tomu, že dodržování stejného souboru základních hodnot ze strany členských států je nezbytnou podmínkou zajištění vzájemné důvěry a následně i řádného fungování vzájemného uznávání, které jsou základem vzniku a rozvoje vnitřního trhu i evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a vzhledem k tomu, že jakékoli pokusy o nedodržování nebo oslabení společných hodnot mají proto negativní vliv na celou konstrukci evropského procesu hospodářské, sociální a politické integrace;

Q.  vzhledem k tomu, že společné hodnoty stanovené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, které jsou uvedeny v preambuli ke Smlouvám a k Listině základních práv a o nichž se zmiňuje preambule Evropské úmluvy o lidských právech a článek 3 stanov Rady Evropy, vyžadují rozdělení pravomocí mezi nezávislé instituce a orgány na základě řádně fungujícího systému kontrol a rovnovážných opatření, a vzhledem k tomu, že mezi základní prvky těchto zásad patří dodržování zákonnosti, včetně transparentního, odpovědného a demokratického procesu přijímání právních předpisů, právní jistota, pevný systém zastupitelské demokracie založený na svobodných volbách a respektování práv opozice, účinná kontrola toho, zda jsou právní předpisy v souladu s ústavou, účinná, transparentní, participativní a odpovědná vláda a státní správa, nezávislé a nestranné soudnictví, nezávislé sdělovací prostředky a dodržování základních práv;

R.  vzhledem k tomu, že Evropská komise v souladu s článkem 17 Smlouvy o Evropské unii „dbá na uplatňování Smluv a pod dozorem Evropského soudního dvora dohlíží na uplatňování práva Unie“;

Reformy v Maďarsku

S.  vzhledem k tomu, že Maďarsko je první bývalou komunistickou zemí, která přistoupila k Evropské úmluvě o lidských právech, a jako členský stát EU byla první zemí, která dne 17. prosince 2007 ratifikovala Lisabonskou smlouvu, a vzhledem k tomu, že Maďarsko hrálo aktivní úlohu při práci Konventu a mezivládní konference v letech 2003 a 2004 mj. na vypracovávání článku 2 Smlouvy o Evropské unii a chopilo se iniciativy, což vedlo k tomu, že do něj byla zahrnuta práva osob patřících k menšinám;

T.  vzhledem k tomu, že během staleté historie Maďarska mělo mírumilovné spolužití nejrůznějších národností a národnostních skupin pozitivní dopad na kulturní bohatství a blahobyt národa, a vzhledem k tomu, že je nutné Maďarsku připomenout, aby v této tradici pokračovalo a rozhodně potíralo veškeré snahy o diskriminaci jednotlivých skupin;

U.  vzhledem k tomu, že Maďarsko je také smluvní stranou Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a dalších mezinárodních právních nástrojů, které je zavazují k dodržování a uplatňování mezinárodních demokratických zásad;

V.  vzhledem k tomu, že po všeobecných volbách v Maďarsku v roce 2010 získala vládnoucí většina více než dvě třetiny křesel v parlamentu, což jí umožnilo urychleně zahájit rozsáhlou zákonodárnou činnost zaměřenou na přetvoření celého ústavního pořádku v zemi (dosud byla předchozí ústava novelizována dvanáctkrát a základní zákon čtyřikrát), čímž došlo k zásadní změně institucionálního a právního rámce a řady základních aspektů veřejného a stejně tak i soukromého života;

W.  vzhledem k tomu, že každý členský stát Evropské unie může svou ústavu přepracovávat zcela dle libosti, a vzhledem k tomu, že samotným smyslem demokratického střídání vlád je to, že nová vláda může zavádět právní předpisy, které odrážejí vůli lidu, její hodnoty a politické závazky, a to za předpokladu, že přitom nedochází k porušování hodnot a zásad demokracie a právního státu, které v Evropské unii panují; vzhledem k tomu, že každý členský stát má zvláštní ústavní postupy, v jejichž důsledku je obtížnější provést změny ústavy, než je tomu u postupů uplatňovaných u běžných právních předpisů, a které se uplatňují především pomocí hlasování kvalifikovanou většinou, dodatečných rozhodovacích procesů, prodloužených časových lhůt a referend;

X.  vzhledem k tomu, že dějiny demokratických tradic v Evropě ukazují, že s ohledem na to, že ústava je nejvyšším zákonem země, vyžaduje její reforma maximální péči a řádné zvážení postupů a záruk zaměřených mj. na zachování právního státu, rozdělení pravomocí a hierarchii právních norem;

Y.  vzhledem k tomu, že rozsáhlé a systematické ústavní a institucionální reformy, které nová maďarská vláda a parlament provedly ve výjimečně krátké době, nemají obdoby, což vysvětluje, proč celá řada evropských institucí a organizací (Evropská unie, Rada Evropy a OBSE) považují za nezbytné vyhodnotit dopad některých reforem; vzhledem k tomu, že vůči členským státům by se neměly uplatňovat dvojí normy, a tudíž je zapotřebí sledovat řešení podobných situací v jiných členských státech a zároveň prosazovat zásadu rovnosti členských států s ohledem na Smlouvy;

Z.  vzhledem k tomu, že v rámci uvedeného souboru demokratických hodnot je nezbytné vést dialog, který by byl založen na otevřenosti, inkluzívnosti, solidaritě a vzájemném respektu mezi evropskými orgány a institucemi a maďarskými orgány;

AA.  vzhledem k tomu, že Evropská komise v rámci své funkce dohlížení na uplatňování práva Unie musí jednat co nejpovolaněji, s patřičným ohledem na nezávislost jiných stran a důsledně, bezodkladně a pohotově, především zabývá-li se případy možného vážného porušení hodnot Unie členským státem;

Základní zákon a přechodná ustanovení

AB.  vzhledem k tomu, že k přijetí základního zákona Maďarska, který byl schválen dne 18. dubna 2011 výlučně pomocí hlasů členů vládnoucí koalice a na základě návrhu, jejž vypracovali zástupci vládnoucí koalice, došlo v krátké době 35 kalendářních dnů počínaje dnem, kdy byl návrh (T/2627) předložen parlamentu, což vedlo k omezení možnosti vést o návrhu základního zákona s opozičními stranami a občanskou společností důkladnou zásadní diskuzi;

AC.  vzhledem k tomu, že návrh ústavy předložený dne 14. března 2011 maďarskému parlamentu byl návrh, jejž vypracovali volení zástupci koalice FIDESZ-KDNP, nikoli pracovní dokument, jenž vznikl na základě jednání s účelově vytvořeným parlamentním výborem, přestože tento výbor vznikl právě za účelem vytvoření nového základního zákona; vzhledem k tomu, že tato situace ještě prohloubila nedostatek konzultací s opozicí;

AD.  vzhledem k tomu, že „celostátní konzultace“ k tvorbě ústavy se skládaly pouze ze seznamu dvanácti otázek týkajících se velmi konkrétních oblastí, který vypracovala vládnoucí strana způsobem, jenž mohl vést ke zcela zřejmým odpovědím, a vzhledem k tomu, že se tato konzultace netýkala znění návrhu základního zákona;

AE.  vzhledem k tomu, že po ústavní petici maďarského komisaře pro základní svobody Ústavní soud Maďarska dne 28. prosince 2012 (rozhodnutím č. 45/2012) zrušil více než dvě třetiny přechodných opatření s odůvodněním, že nejsou přechodné povahy;

AF.  vzhledem k tomu, že čtvrtá novela, která byla schválena dne 11. března 2013, do základního zákona začleňuje většinu přechodných ustanovení, jež Ústavní soud zrušil, a také další ustanovení, která byla dříve označena za protiústavní;

Nadměrné využívání základních právních předpisů

AG.  vzhledem k tomu, že se v základním zákoně Maďarska uvádí 26 oblastí, které mají být vymezeny prostřednictvím základních právních předpisů (tj. zákonů, k jejichž přijetí je nutná dvoutřetinová většina), jež se týkají široké škály oblastí vztahujících se k maďarskému institucionálnímu systému, uplatňování základních práv a důležitého uspořádání společnosti;

AH.  vzhledem k tomu, že od schválení základního zákona přijal parlament (za rok a půl) 49 základních právních předpisů(6) ;

AI.  vzhledem k tomu, že základními právními předpisy se řídí řada oblastí, jako jsou specifické aspekty rodinného práva a daňového a důchodového systému, které obvykle spadají pod obyčejnou rozhodovací pravomoc zákonodárného sboru;

Zrychlené legislativní postupy, legislativní návrhy jednotlivých poslanců, projednání v parlamentu

AJ.  vzhledem k tomu, že důležité právní předpisy, včetně základního zákona, jeho druhé a čtvrté novely, přechodných ustanovení základního zákona a řady základních právních předpisů, byly přijaty na základě legislativních návrhů jednotlivých poslanců, na něž se nevztahují pravidla stanovená v Zákoně č. CXXXI z roku 2010 o účasti občanské společnosti na vypracovávání právních předpisů a ve výnosu ministra veřejné správy a spravedlnosti č. 24/2011 o předběžném a následném hodnocení důsledků právních předpisů, v důsledku čehož proběhla v případě právních předpisů přijatých na základě tohoto zjednodušeného postupu pouze omezená veřejná diskuze;

AK.  vzhledem k tomu, že přijetí velkého počtu základních právních předpisů za velmi krátkou dobu, včetně maďarského Zákona o právním postavení a odměňování soudců, maďarského Zákona o organizaci a správě soudů, maďarského Zákona o svobodě náboženského vyznání a Zákona o Národní bance Maďarska, nevyhnutelně vedlo k omezení možnosti řádné konsultace s opozičními stranami a občanskou společností, příp. se zaměstnaneckými organizacemi, s odbory a zájmovými skupinami;

AL.  vzhledem k tomu, že Zákonem č. XXXVI z roku 2012 přijatým Národním shromážděním byla předsedovi parlamentu udělena rozsáhlá diskreční pravomoc omezit svobodu projevu poslanců v parlamentu;

Oslabení kontrol a rovnovážných opatření: Ústavní soud, parlament, Úřad na ochranu údajů

AM.  vzhledem k tomu, že základní zákon zavedl dva nové druhy ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu, současně však zrušil actio popularis pro následná hodnocení;

AN.  vzhledem k tomu, že dne 3. června 2013 byl zveřejněn zákon LXXII z roku 2013 o vytváření nových pravidel a předpisů týkajících se dohledu nad vnitrostátní bezpečností; vzhledem k tomu, že to dalo vzniknout obavám, které vyjádřil zejména zástupce maďarského generálního prokurátora a které se týkají dodržování zásady dělby moci, nezávislosti soudnictví, respektování soukromého a rodinného života a práva na účinné opravné prostředky;

AO.  vzhledem k tomu, že podle základního zákona došlo v podstatě ke značnému omezení pravomoci Ústavního soudu následně kontrolovat ústavnost zákonů týkajících se rozpočtu pouze na porušení vyčerpávajícího seznamu práv, což vede ke znemožnění kontroly ústavnosti v případech porušení jiných základních práv, jako je právo vlastnit majetek, právo na spravedlivý soudní proces a právo nebýt diskriminován;

AP.  vzhledem k tomu, že se čtvrtá novela základního zákona nezabývá již existujícím právem Ústavního soudu kontrolovat novely základního zákona z procesních důvodů, a vzhledem k tomu, že vylučuje možnost, aby se Ústavní soud v budoucnosti zabýval novelami ústavy z věcných důvodů;

AQ.  vzhledem k tomu, že Ústavní soud v uvedeném rozhodnutí č. 45/2012 prohlásil, že „Zákonnost ústavy nespočívá pouze v plnění procesních a formálních požadavků a požadavku veřejnoprávní platnosti, ale i v hmotněprávních požadavcích. Ústavními kritérii demokratického státu řídícího se zásadami právního státu jsou zároveň ústavní hodnoty, zásady a základní demokratické svobody zakotvené v mezinárodních smlouvách a přijaté a uznávané společenstvími demokratických států v rámci zásad právního státu, a také ius cogens, což je zčásti totéž jako výše uvedené zásady. Ústavní soud může případně zkoumat dokonce též svobodné vymáhání a ústavní zakotvení podstatných požadavků, záruk a hodnot demokratických států dle zásad právního státu.“ (Bod IV odst. 7 rozhodnutí);

AR.  vzhledem k tomu, že se ve čtvrté novele základního zákona dále stanovuje, že rozhodnutí Ústavního soudu přijatá před vstupem základního zákona v platnost budou zrušena a že tímto toto ustanovení výslovně odporuje rozhodnutí Ústavního soudu č. 22/2012, v němž soud stanovil, že jeho prohlášení ohledně základních hodnot, lidských práv a svobod a o ústavních institucích, která nebyla zásadně změněna základním zákonem, zůstávají v platnosti; vzhledem k tomu, že čtvrtou novelou byla do základního zákona znovu začleněna řada ustanovení, která Ústavní soud předtím prohlásil za protiústavní;

AS.  vzhledem k tomu, že Rada pro rozpočet, neparlamentní orgán s omezenou demokratickou legitimitou, získal právo veta při schvalování souhrnného rozpočtu, což omezuje možnost demokraticky zvoleného zákonodárného sboru zasáhnout a prezidentu republiky umožňuje rozpustit parlament;

AT.  vzhledem k tomu, že Zákon o svobodě informací přijatý v červenci 2011 zrušil institut komisaře pro ochranu údajů a svobodu informací, čímž předčasně ukončil šestiletý mandát tohoto komisaře a přesunul jeho pravomoci na nově vytvořený Národní orgán pro ochranu údajů; vzhledem k tomu, že tyto změny v současné době zkoumá Soudní dvůr Evropské unie;

AU.  vzhledem k tomu, že Komise dne 8. června 2012 zahájila proti Maďarsku řízení pro neplnění povinností, když prohlásila, že Maďarsko tím, že inspektora ochrany údajů odvolalo z funkce před skončením jeho mandátu, a ohrozilo tak nezávislost daného úřadu, porušilo povinnosti vyplývající ze směrnice 95/46/ES;

Nezávislost soudnictví

AV.  vzhledem k tomu, že podle základního zákona a jeho přechodných ustanovení byl šestiletý mandát bývalého předsedy Nejvyššího soudu (přejmenovaného na „Kurii“) ukončen předčasně po dvou letech;

AW.  vzhledem k tomu, že dne 2. července 2012 Maďarsko novelizovalo základní právní předpisy týkající se soudnictví (Zákon č. CLXI z roku 2011 o organizaci a správě soudů a Zákon č. CLXII z roku 2011 o právním postavení a odměňování soudců), přičemž částečně uplatnilo doporučení Benátské komise;

AX.  vzhledem k tomu, že klíčové záruky nezávislosti soudců, jako je například jejich neodvolatelnost, pevně stanovená délka funkčního období, struktura a složení řídicích orgánů, neupravuje základní zákon, nýbrž že jsou společně s podrobnými pravidly organizace a správy soudnictví stanoveny novelizovanými základními právními předpisy;

AY.  vzhledem k tomu, že v základním zákoně Maďarska není stanovena nezávislost Ústavního soudu, ani nezávislost správy soudnictví;

AZ.  vzhledem k tomu, že při novelizaci základních právních předpisů týkajících se soudnictví, pokud jde o pravomoc předsedy Národního soudního úřadu převádět případy z předsedajícího soudu k jinému soudu, aby bylo v těchto případech zajištěno soudní rozhodnutí, nebyla stanovena objektivní normativní kritéria výběru případů, které mají být převedeny jinam;

BA.  vzhledem k tomu, že po vstupu základního zákona, přechodných ustanovení a základního právního předpisu č. CLXII z roku 2011 o právním postavení a odměňování soudců v platnost došlo ke snížení věkové hranice pro povinný odchod soudců do důchodu ze 70 na 62 let;

BB.  vzhledem k tomu, že se v rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie přijatém dne 6. listopadu 2012 uvádí, že radikální snížení věkové hranice maďarských soudců, státních zástupců a notářů pro odchod do důchodu ze 70 na 62 let je bezdůvodnou diskriminací na základě věku, a vzhledem k tomu, že dvě skupiny maďarských soudců předložily dne 20. června 2012 Evropskému soudu pro lidská práva dvě stížnosti, jejichž prostřednictvím usilují o rozhodnutí, že maďarské právní předpisy snižující věkovou hranici pro odchod soudců do důchodu porušují Evropskou úmluvu o lidských právech;

BC.  vzhledem k tomu, že dne 11. března 2013 maďarský parlament schválil Zákon č. XX z roku 2013, kterým se mění horní věková hranice pro odchod soudců do důchodu, tak aby bylo částečně dodrženo rozhodnutí maďarského Ústavního soudu ze dne 16. července 2012 a rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. listopadu 2012;

Volební reforma

BD.  vzhledem k tomu, že vládnoucí většina v parlamentu provedla reformu volebního systému jednostranně, aniž by usilovala o shodu s opozicí;

BE.  vzhledem k tomu, že součástí nedávné volební reformy, kterou maďarský parlament schválil dne 26. listopadu 2012 na základě legislativního návrhu předloženého jedním poslancem, je Zákon o volbách, jehož cílem je nahradit předchozí automatickou voličskou registraci všech občanů s bydlištěm v Maďarsku systémem dobrovolné registrace coby podmínky k uplatňování práva jednotlivce volit;

BF.  vzhledem k tomu, že druhá novela základního zákona, která zakotvuje požadavek na registraci voličů, byla předložena formou legislativního návrhu jednotlivého poslance ve stejný den jako návrh zákona o volbách, totiž dne 18. září 2012, a byla přijata dne 29. října 2012;

BG.  vzhledem k tomu, že Benátská komise a OBSE/ODIHR vypracovaly společné stanovisko k Zákonu o volbě poslanců maďarského parlamentu ze dne 15. a 16. června 2012,

BH.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na petici prezidenta republiky ze dne 6. prosince 2012 Ústavní soud stanovil, že požadavek na registraci je nezákonným omezením volebního práva maďarských občanů, a je proto protiústavní;

BI.  vzhledem k tomu, že i když považuje registraci voličů žijících v zahraničí za odůvodněnou, Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 4. ledna 2013 dále prohlásil, že vyloučení možnosti osobní registrace voličů žijících v Maďarsku bez adresy je diskriminační a že ustanovení umožňující uveřejňování politické reklamy v průběhu volební kampaně pouze prostřednictvím poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb a pravidla zakazující zveřejňování průzkumů veřejného mínění v průběhu šesti dnů před volbami jsou nepřiměřeným omezením svobody projevu a svobody tisku;

Právní předpisy v oblasti sdělovacích prostředků

BJ.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách demokracie a právního státu, v důsledku čehož zaručuje a podporuje svobodu projevu a informací, jak je zakotveno v článku 11 Listiny základních práv a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech, a vzhledem k tomu, že mezi tato práva patří právo vyjadřovat názory a právo přijímat a sdělovat informace, aniž by přitom docházelo ke kontrole, zásahům a nátlaku ze strany veřejných orgánů;

BK.  vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva vydal rozhodnutí, podle něhož mají členské státy jednoznačnou povinnost zajistit pluralitu sdělovacích prostředků, která vyplývá z článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech, a vhledem k tomu, že ustanovení této úmluvy se podobají ustanovením uvedeným v článku 11 Listiny základních práv, která je součástí právních předpisů EU;

BL.  vzhledem k tomu, že autonomní a silná veřejná sféra založená na nezávislých a pluralitních sdělovacích prostředcích tvoří nezbytné prostředí, v němž mohou prosperovat kolektivní práva občanské společnosti, jako je právo na shromažďování a právo na sdružování, i práva jednotlivce, jako je právo na svobodu vyjadřování a právo na přístup k informacím, a vzhledem k tomu, že na novináře by neměl být vyvíjen nátlak ze strany majitelů, manažerů a vlád, ani by jim neměl hrozit finanční postih;

BM.  vzhledem k tomu, že Rada Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vytvořily v dané oblasti na základě prohlášení, usnesení, doporučení, stanovisek a zpráv týkajících se problematiky svobody, plurality a koncentrace sdělovacích prostředků významný soubor celoevropských minimálních norem;

BN.  vzhledem k tomu, že členské státy mají povinnost neustále podporovat a chránit svobodu přesvědčení, projevu, informací a sdělovacích prostředků, a vzhledem k tomu, že v případě, že by došlo k závažnému ohrožení těchto svobod nebo k jejich porušování ze strany členských států, je Unie povinna včas účinně zasáhnout, a to na základě svých pravomocí zakotvených ve Smlouvách a v Listině základních práv, aby chránila evropský demokratický a pluralitní řád a základní práva;

BO.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyjádřil své obavy ohledně svobody, plurality a koncentrace sdělovacích prostředků v EU a jejích členských státech;

BP.  vzhledem k tomu, že Parlament, Komise, zástupce OBSE pro oblast svobody sdělovacích prostředků a komisař Rady Evropy pro lidská práva a také generální tajemník Rady Evropy, zvláštní zpravodaj OSN pro podporu práva na svobodu názorů a projevu i celá řada mezinárodních i celostátních organizací novinářů, šéfredaktoři a vydavatelé i nevládní organizace činné v oblasti lidských práv a občanských svobod a také členské státy vyjádřily kritické názory ohledně řady ustanovení maďarských právních předpisů v oblasti sdělovacích prostředků;

BQ.  vzhledem k tomu, že byly vyjádřeny kritické názory, které se týkají hlavně přijetí právních předpisů podle parlamentního postupu, kdy návrhy podávají jednotliví poslanci, velmi hierarchických struktur dohledu nad sdělovacími prostředky, řídicích pravomocí předsedy regulačního orgánu, nedostatečných ustanovení zajišťujících nezávislost tohoto orgánu, rozsáhlých pravomocí tohoto orgánu v oblasti dohledu a ukládání sankcí, značného dopadu některých ustanovení na obsah programů, nedostatečné regulace jednotlivých sdělovacích prostředků, nedostatečné transparentnosti výběrového řízení při udělování licencí a nejednoznačných norem, které mohou vést ke svévolnému uplatňování a prosazování předpisů;

BR.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 10. března 2011 o maďarském mediálním zákonu zdůraznil, že by mělo dojít k okamžitému pozastavení jeho platnosti a k jeho přepracování na základě připomínek a návrhů Komise, OBSE a Rady Evropy, a vzhledem k tomu, že Parlament naléhavě vyzval Komisi, aby pokračovala v pečlivém sledování a hodnocení toho, zda je novelizovaný maďarský mediální zákon v souladu s evropskými právními předpisy, zejména s Listinou základních práv;

BS.  vzhledem k tomu, že komisař Rady Evropy pro lidská práva zdůraznil, že je nutné novelizovat právní předpisy, aby bylo možné řešit otázku zásahu do svobody sdělovacích prostředků, jako jsou pokyny uvádějící, jaké informace a zpravodajství mohou šířit všichni poskytovatelé mediálních služeb, zavedení pokut pro sdělovací prostředky, preventivní omezení svobody tisku v podobě požadavků na registraci a výjimky týkající se ochrany informačních zdrojů novinářů, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků, komisař pro lidská práva uvedl, že je nutné zabývat se otázkami, jako jsou omezené ústavní záruky plurality, nedostatečná nezávislost regulačních subjektů působících v oblasti sdělovacích prostředků, nedostatečné záruky nezávislosti veřejnoprávního vysílání a absence účinných vnitrostátních opravných prostředků pro potřeby mediálních subjektů, které podléhají rozhodnutí Mediální rady;

BT.  vzhledem k tomu, že Komise vznesla pochybnosti ohledně souladu maďarského mediálního zákona se směrnicí o audiovizuálních mediálních službách a obecně s právními předpisy EU, zejména pokud jde o povinnost všech poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb zajistit vyvážené zpravodajství, a projevila rovněž pochybnost, zda je tento zákon v souladu se zásadou proporcionality a zda dodržuje základní právo na svobodu projevu a informací uvedené v článku 11 Listiny základních práv, zásadu země původu a registrační požadavky, a vzhledem k tomu, že v březnu 2011 po jednáních s Komisí maďarský parlament daný zákon s přihlédnutím k připomínkám Komise novelizoval;

BU.  vzhledem k tomu, že OBSE vyjádřila závažné výhrady, pokud jde o věcnou a územní působnost maďarských právních předpisů, o politicky homogenní složení Mediálního úřadu a Mediální rady, o nepřiměřené sankce, které byly uloženy, o neexistenci automatického postupu při pozastavení sankcí v případě odvolání podaného k soudu proti rozhodnutí Mediálního úřadu a o porušování zásady důvěrnosti novinářských zdrojů a o ochranu rodinných hodnot;

BV.  vzhledem k tomu, že mezi doporučení OBSE(7) patří vypuštění právních požadavků na vyvážené zpravodajství a dalších pokynů, jimiž se musí řídit šíření obsahu, z právních předpisů, zaručení redakční nezávislosti, zajištění toho, aby byly různé formy sdělovacích prostředků (tištěné, vysílané a internetové) regulovány prostřednictvím různých předpisů a aby byly vypuštěny požadavky na registraci, které se považují za nadbytečné, zajištění nezávislosti a kompetence regulačního orgánu, zajištění objektivity a plurality při určování orgánů řídících odvětví sdělovacích prostředků, zdržení se praxe, podle níž tištěné sdělovací prostředky podléhají jurisdikci regulačního orgánu, a účinné prosazování samoregulace;

BW.  vzhledem k tomu, že nehledě na novelizaci právních předpisů provedenou v roce 2011 po jednáních s Evropskou komisí a na další novelizaci z května 2012 provedenou v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu z prosince 2011, jímž bylo několik ustanovení, která se týkala regulace obsahu tisku v tištěné podobě, ochrany informačních zdrojů novinářů, požadavku na poskytování informací a úřadu komisaře pro sdělovací prostředky a komunikaci, prohlášeno za protiústavní, zástupce OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků s politováním uvedl, že některé změny byly zavedeny a přijaty v krátké lhůtě, aniž by proběhly konzultace se zainteresovanými subjekty, a že nedošlo ke zdokonalení základních prvků právních předpisů, zejména pokud jde o jmenování předsedy a členů Mediálního úřadu a Mediální rady, o jejich pravomoci týkající se obsahu vysílajících sdělovacích prostředků, o ukládání vysokých pokut či o nedostatečné záruky finanční a redakční nezávislosti pro provozovatele veřejnoprávního vysílání;

BX.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu názorů a projevu vítá novelizaci právních předpisů v oblasti sdělovacích prostředků, která byla schválena v březnu 2011, že však poukázal na nutnost zabývat se zbývajícími problémy týkajícími se regulace mediálního obsahu, nedostatečných záruk pro zajištění nezávislosti a nestrannosti Mediálního úřadu, nadměrných pokut či jiných administrativních sankcí, použitelnosti mediálních právních předpisů na všechny druhy sdělovacích prostředků, včetně tisku a internetu, požadavků na registraci a nedostatečné ochrany novinářských zdrojů;

BY.  vzhledem k tomu, že v analýze odborníků z Rady Evropy(8) (kteří posuzovali soulad mediálních zákonů ve znění změn navržených v roce 2012 s texty Rady Evropy, v nichž jsou stanoveny normy v oblasti sdělovacích prostředků a svobody projevu) je doporučena důkladná revize, objasnění a v některých případech odstranění zvláštních ustanovení o registraci a transparentnosti, regulaci obsahu, povinnostech souvisejících se zpravodajstvím, ochraně zdrojů, veřejnoprávních sdělovacích prostředcích a regulačních orgánech;

BZ.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na dialog vedený mezi Evropskou unií a generálním tajemníkem Rady Evropy na základě výměny dopisů a setkání odborníků, byly v únoru 2013 předloženy další pozměňovací návrhy k právním předpisům s cílem posílit a zaručit nezávislost regulačních orgánů v oblasti sdělovacích prostředků, zejména pokud jde o předpisy týkající se podmínek jmenování a volby předsedy Národního mediálního a komunikačního úřadu a Mediální rady, které se týkají postupu při jeho jmenování, osoby, která je oprávněna předsedu těchto úřadů jmenovat, a opakovaného jmenování;

CA.  vzhledem k tomu, že maďarské úřady daly najevo svůj záměr přehodnotit pravidla týkající se omezení politické reklamy v průběhu předvolební kampaně; vzhledem k tomu, že maďarská vláda konzultuje otázku politické reklamy s Evropskou komisí; vzhledem k tomu, že však čtvrtá novela základního zákona zavádí rozsáhlý a potenciálně neurčitý zákaz svobody projevu, který se týká poškození důstojnosti skupin, včetně maďarského národa, a jejž lze použít ke svévolnému porušování svobody projevu a jenž může mít závažné důsledky pro novináře, ale také pro umělce a další osoby;

CB.  vzhledem k tomu, že Národní mediální a komunikační úřad a Mediální rada neprovedly hodnocení vlivu těchto právních předpisů na kvalitu žurnalistiky, míru redakční svobody a kvalitu pracovních podmínek pro novináře;

Dodržování práv příslušníků menšin

CC.  vzhledem k tomu, že mezi hodnotami uvedenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii je výslovně zmíněno dodržování práv příslušníků menšin a že se Unie zavazuje tyto hodnoty prosazovat a bojovat proti sociálnímu vyloučení, rasizmu, antisemitizmu a diskriminaci;

CD.  vzhledem k tomu, že zákaz diskriminace je zakotven v článku 21 Listiny základních práv;

CE.  vzhledem k tomu, že odpovědnost členských států za zajištění toho, že budou respektována základní lidská práva všech bez ohledu na jejich etnickou příslušnost nebo přesvědčení, se týká všech úrovní veřejné správy i orgánů prosazujících právní předpisy a že zahrnuje i aktivní podporu tolerance a jednoznačné odsouzení takových jevů, jako jsou projevy rasové nenávisti, nenávistné antisemitské a protiromské verbální projevy, především jsou-li vyslovovány na oficiálních či veřejných fórech a rovněž v maďarském parlamentu;

CF.  vzhledem k tomu, že v případě rasově motivovaných trestných činů(9) vedla nedostatečná reakce orgánů činných v trestním řízení ke vzniku nedůvěry v policejní složky;

CG.  vzhledem k nutnosti poznamenat, že maďarský parlament přijal trestněprávní a občanskoprávní předpisy za účelem potírání podněcování k rasové nesnášenlivosti a nenávistných verbálních projevů;

CH.  vzhledem k tomu, že přestože nedostatek tolerance vůči členům romské a židovské komunity není problém, který se pojí pouze s Maďarskem, a že stejnému problému čelí i další členské státy, vedou nedávné události k obavám, pokud jde o šíření protiromských a antisemitských nenávistných verbálních projevů v Maďarsku;

CI.  vzhledem k tomu, že prosazení právních předpisů se zpětnou působností v oblasti zdanění a v oblasti důchodových systémů přineslo dramatický narůst sociální nejistoty a chudoby, což u obyvatel vyvolalo velkou nejistotu, a mimo to tím byla porušena vlastnická práva a základní občanská práva a svobody;

Svoboda náboženského vyznání a přesvědčení a uznávání církví

CJ.  vzhledem k tomu, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání zakotvená v článku 9 Evropské úmluvy o lidských právech a v článku 10 Listiny základních práv je jedním ze základů demokratické společnosti, a vzhledem k tomu, že úloha státu v této oblasti by měla být úlohou neutrálního a nestranného garanta práva na nejrůznější náboženské vyznání a přesvědčení;

CK.  vzhledem k tomu, že Zákon o církvích vytvořil nový systém právní regulace náboženských sdružení a církví v Maďarsku, který zavádí řadu požadavků na uznání církví, přičemž toto uznání je podmíněno předchozím schválením dvoutřetinovou většinou v parlamentu;

CL.  vzhledem k tomu, že povinnost stanovená v Zákoně o církvích, totiž získat uznání parlamentu jakožto podmínky k založení církve, považuje Benátská komise(10) za omezování svobody náboženského vyznání;

CM.  vzhledem k tomu, že v důsledku vstupu ustanovení Zákona o církvích se zpětnou působností v platnost ztratilo své postavení církve více než 300 registrovaných církví;

CN.  vzhledem k tomu, že na žádost několika náboženských skupin a maďarského komisaře pro základní práva se Ústavní soud zabýval ústavností ustanovení Zákona o církvích a ve svém rozhodnutí č. 6/2013 ze 26. února 2013 prohlásil některá z nich za protiústavní a se zpětnou platností je zrušil;

CO.  vzhledem k tomu, že aniž by zpochybnil právo parlamentu stanovit věcné podmínky uznávání církví, Ústavní soud v tomto rozhodnutí stanovil, že uznávání postavení církví na základě hlasování v parlamentu může vést k politicky neobjektivním rozhodnutím, a vzhledem k tomu, že Ústavní soud prohlásil, že tento zákon neobsahuje povinnost poskytnout podrobné odůvodnění rozhodnutí, na jehož základě bylo uznání postavení církve zamítnuto, že nebyly stanoveny žádné lhůty pro opatření parlamentu a že zákon nezajišťuje v případě zamítnutí žádosti o uznání církve nebo v případě, že není v této věci vydáno žádné rozhodnutí, možnost efektivní nápravy právní cestou;

CP.  vzhledem k tomu, že čtvrtá novela základního zákona přijatá dva týdny po rozhodnutí Ústavního soudu novelizovala článek VII základního zákona, přičemž postavila pravomoc parlamentu přijímat základní právní předpisy, které by uznávaly určité organizace provozující náboženskou činnost coby církve, na úroveň ústavy, a tím zrušila rozhodnutí Ústavního soudu;

II - Posouzení

Základní zákon Maďarska a jeho uplatňování

1.  připomíná, že dodržování právních předpisů, včetně transparentního a demokratického procesu jejich přijímání s jasně vymezenou odpovědností, přijetí základního zákona a uplatňování stabilního systému zastupitelské demokracie založené na svobodných volbách a úctě k právům opozice jsou klíčovými prvky demokracie a právního státu, jak je zakotveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, v němž je stanoveno, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“, a uvedeno v preambuli ke Smlouvě o Evropské unii i v preambuli k Listině základních svobod; vyjadřuje politování nad tím, že orgány EU nebyly v minulosti vždy schopny v oblasti ochrany základních evropských hodnot dostát vlastním požadavkům; zdůrazňuje proto, že nesou značnou odpovědnost za posílení dodržování základních evropských práv ve smyslu článku 2 Smlouvy o Evropské unii, a to jak na úrovni Unie, tak i v členských státech;

2.  znovu zdůrazňuje, že ačkoli vytváření a příjímání nové ústavy patří mezi pravomoci členských států, členské státy a EU jsou povinny zajistit, aby byly ústavní postupy a obsah ústav v souladu se závazky, které členské státy přijaly v dohodě o přistoupení k Evropské unii, tedy se společnými hodnotami Unie, Listinou a Evropské úmluvy o lidských právech;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že při tvorbě a příjímání základního zákona Maďarska nebyla zajištěna taková míra transparentnosti, otevřenosti, zapojení zainteresovaných stran a v konečném důsledku konsenzu, jakou lze očekávat v rámci moderního demokratického ústavodárného procesu, což oslabuje legitimitu samotného základního zákona;

4.  bere na vědomí výše uvedené rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 28. prosince 2012, v němž Ústavní soud prohlásil, že maďarský parlament překročil svou zákonodárnou pravomoc, když uzákonil řadu trvalých a obecných pravidel do přechodných ustanovení základního zákona, mj. to, že „je úkolem a povinností ustavující moci objasnit situaci po částečném zrušení právních předpisů. Parlament musí nastolit jednoznačnou a jasnou právní situaci,“ a zároveň dodal požadavek, že to nesmí znamenat automatické začlenění zrušených ustanovení do základního zákona bez rozdílu, protože parlament „musí přezkoumat regulatorní podstatu zrušených nepřechodných ustanovení a rozhodnout, která z nich je třeba znovu upravit a na jaké úrovni právních pramenů. Je také povinností parlamentu zvolit ustanovení, která je nutné znovu upravit na základě právních předpisů a začlenit do základního zákona, a ustanovení, která vyžadují úpravu ze strany parlamentu“;

5.  ostře odsuzuje ustanovení čtvrté novely základního zákona, která oslabuje nadřazenost základního zákona, neboť do jeho znění opětovně vkládá řadu pravidel, která Ústavní soud dříve prohlásil za protiústavní, tj. procesně či hmotněprávně neslučitelná se základním zákonem;

6.  připomíná, že Ústavní soud se ve svém výše uvedeném rozhodnutí ze dne 28. prosince 2012 jednoznačně vyjádřil k procesním normám ústavnosti, když prohlásil, že „v demokratických státech, které se řídí zásadami právního státu, mají ústavy trvalé hmotněprávní a procesní normy a požadavky. Hmotněprávní a procesní ústavní požadavky nesmějí být v období platnosti základního zákona stanoveny na nižší úrovni, než tomu bylo v době ústavy (aktu). Požadavky na ústavní stát řídící se zásadami právního státu jsou i v současnosti nadále trvale zakotveny a jsou také programem pro budoucnost. Ústavní stát řídící se zásadami právního státu je systém trvalých hodnot, zásad a záruk“; považuje toto jednoznačné a důstojné prohlášení za platné pro Evropskou unii a všechny její členské státy;

7.  připomíná, že společné hodnoty Unie – demokracie a právní stát – vyžadují stabilní systém zastupitelské demokracie založené na svobodných volbách a úctě k právům opozice a že podle článku 3 protokolu 1 Evropské úmluvy o lidských právech by měly volby zaručovat „vyjádření názoru lidu při volbě zákonodárného sboru“;

8.  je přesvědčen, že zatímco je používání zákonů přijatých dvoutřetinovou většinou běžné i v jiných členských státech a od roku 1989 se uplatňuje v maďarském ústavním a právním pořádku, rozsáhlé uplatňování základních právních předpisů ke stanovování velmi konkrétních a podrobných pravidel oslabuje principy demokracie a právního státu, neboť to umožňuje stávající vládě, která má podporu kvalifikované většiny, zavádět pevná politická opatření, v důsledku čehož bude pro jakoukoli novou budoucí vládu disponující v parlamentu pouze prostou většinou obtížnější reagovat na sociální změny, a nové volby tak mohou být méně významné; domnívá se, že jejich využívání by mělo být znovu přezkoumáno, aby budoucí vlády a parlamentní většiny mohly přijímat právní předpisy smysluplným a uceleným způsobem;

9.  je přesvědčen, že postup uplatňování ústavy (prostřednictvím základních právních předpisů), kdy návrhy zákonů předkládají jednotlivci, nepředstavuje transparentní a demokratický legislativní proces s jasně vymezenou odpovědností, neboť neposkytuje záruky zajištění smysluplné společenské diskuze a konzultace a mohl by být v rozporu se samotným základním zákonem, podle nějž návrhy právních předpisů nezbytných k uplatňování základního zákona musí parlamentu předkládat vláda (a nikoli jednotlivci);

10.  bere na vědomí stanovisko Benátské komise (č. CDL-AD(2011)016), která „vítá, že tato nová ústava zavádí ústavní pořádek založený na demokracii, právním státu a ochraně základních práv jakožto základních principech“; dále bere na vědomí stanovisko Benátské komise (č. CDL-AD(2012)001), podle kterého lze to, že některá nová ustanovení nejsou v souladu s evropskými normami, vysvětlovat tím, že bylo v krátkém čase přijato velké množství právních předpisů; dále bere na vědomí stanovisko Benátské komise ohledně čtvrté novely maďarského základního zákona (č. CDL-AD(2013)012), v němž se uvádí, že „čtvrtá novela základního zákona dává vzniknout nedostatkům ústavního systému Maďarska nebo je zachovává“;

11.  vítá skutečnost, že základní zákon Maďarska znovu potvrzuje a připomíná články Listiny základních práv Evropské unie a že Maďarsko, jako čtvrtá země v EU, uznává v článku H maďarský znakový jazyk jako plnohodnotný jazyk a obhajuje jej jako součást maďarské kultury;

12.  vítá skutečnost, že základní zákon Maďarska v článku XV výslovně zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, postižení, jazyka, náboženského vyznání, politických nebo jiných názorů, národního nebo sociálního původu, finanční situace, původu nebo jakýchkoli jiných okolností a že je v něm uvedeno, že Maďarsko přijme v souladu s články 20 až 26 Listiny základních práv Evropské unie zvláštní opatření na ochranu dětí, žen, starších osob a osob se zdravotním postižením;

Demokratický systém kontrol a rovnovážných opatření

13.  připomíná, že demokracie a právní stát vyžadují rozdělení pravomocí mezi nezávislé orgány na základě řádně fungujícího systému kontrol a rovnovážných opatření a účinné kontroly souladu právních předpisů s ústavou;

14.  připomíná, že ústavní většinou byl navýšen počet ústavních soudců z 11 na 15 a zrušen požadavek, že u volby ústavních soudců musí být dosaženo dohody s opozicí; je znepokojen tím, že v důsledku těchto opatření bylo 8 z celkového počtu 15 nynějších ústavních soudců zvoleno pouze dvoutřetinovou většinou (s jednou výjimkou), včetně dvou nových členů, kteří byli jmenováni ještě jako poslanci parlamentu;

15.  vítá skutečnost, že byly zavedeny dva nové druhy ústavních stížností k Ústavnímu soudu, a je si vědom toho, že demokratický systém založený na hodnotách právního státu ke svému řádnému fungování nepotřebuje nutně ústavní soud; připomíná však stanovisko č. CDL-AD(2011)016 Benátské komise, v němž se uvádí, že ve státech, které se pro ústavní soud rozhodly, by tento soud měl mít pravomoc posuzovat soulad veškerých právních předpisů s lidskými právy, jež jsou zaručena na ústavou; je však přesvědčen, že omezení působnosti ústavy ve vztahu k zákonům o státním rozpočtu a daních oslabuje institucionální a procesní záruky na ochranu řady ústavních práv a v oblasti kontroly rozpočtových pravomocí parlamentu a vlády;

16.  připomíná, že Ústavní soud ve svém rozhodnutí č. 45/2012 prohlásil, že „zákonnost ústavy nespočívá pouze v procesních a formálních požadavcích a požadavku veřejnoprávní platnosti, ale i v hmotněprávních požadavcích [...]. Ústavní soud může případně zkoumat dokonce i svobodné vymáhání a ústavní zakotvení hmotněprávních požadavků, záruk a hodnot demokratických států dle zásad právního státu“;

17.  je přesvědčen, že s ohledem na systematickou novelizaci základního zákona nemůže Ústavní soud nadále zastávat svou úlohu nejvyššího orgánu pro ochranu ústavy, především z toho důvodu, že čtvrtá novela Soudu výslovně zakazuje kontrolovat ústavní novely, které jsou v rozporu s jinými ústavními požadavky a zásadami;

18.  s přihlédnutím k právu demokraticky zvoleného parlamentu přijímat právní předpisy v souladu se základními právy, za respektování politických menšin a na základě demokraticky přiměřených a transparentních postupů a k právu soudů, jak běžných, tak i ústavních, zajistit soulad právních předpisů s ústavou zdůrazňuje význam zásady rozdělení moci a řádného fungování systému kontrol a rovnovážných opatření; v této souvislosti je znepokojen přesunutím pravomocí v ústavních záležitostech ve prospěch parlamentu a v neprospěch Ústavního soudu, které závažným způsobem narušuje zásadu dělby moci a řádně fungující systém kontrol a rovnovážných opatření, což jsou klíčové atributy právního státu; vítá v této souvislosti společné prohlášení předsedy maďarského a ústavního soudu Pétera Paczolaye a předsedy rumunského ústavního soudu Augustina Zegreana, které učinili dne 16. května 2013 v Egeru, v němž se zdůrazňuje mimořádná odpovědnost ústavních soudů v zemích, kde se vládne dvoutřetinovou většinou;

19.  je rovněž mimořádně znepokojen ustanoveními čtvrté novely základního zákona, kterými se ruší 20 let ústavního právnictví, jež obsahuje celý systém základních zásad a ústavních požadavků, včetně případné judikatury týkající se uplatňování práva EU a evropských právních předpisů v oblasti lidských práv; bere na vědomí, že Soud již využil svá předchozí rozhodnutí jako zdroj výkladu; je však znepokojen tím, že jiné soudy možná nebudou moci zakládat svá rozhodnutí na předchozí judikatuře Ústavního soudu;

20.  vyjadřuje rovněž pochybnosti nad tím, zda se ustanovení čtvrté novely základního zákona, které umožňuje maďarské vládě zavést zvláštní daň za účelem výkonu rozsudků Soudního dvora EU, z nichž vyplývá platební povinnost, jestliže ve státním rozpočtu není k dispozici dostatek prostředků a veřejný dluh přesáhne polovinu hrubého domácího produktu, slučuje s právem EU; bere na vědomí dialog, který v této věci probíhá mezi maďarskou vládou a Evropskou komisí;

21.  s nevolí sleduje přijímání důležitých zákonů zrychleným postupem, který omezuje práva opozičních stran na účinné zapojení do legislativního procesu a oslabuje tak jejich dohled nad činností většiny a vlády a v konečném důsledku negativně ovlivňuje systém kontrol a rovnovážných opatření;

22.  je znepokojen několika ustanoveními zákona LXXII z roku 2013 o vytváření nových pravidel a předpisů týkajících se dohledu nad vnitrostátní bezpečností, neboť tato ustanovení by potenciálně mohla mít negativní dopad na dělbu moci, nezávislost soudnictví, respektování soukromého a rodinného života a právo na účinné opravné prostředky;

23.  připomíná, že článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 8 Listiny základních práv EU zaručuje nezávislost orgánů pro ochranu údajů;

24.  zdůrazňuje, že ochrana před odvoláním z funkce před koncem funkčního období je zásadní součástí požadavku na nezávislost vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů vyplývajícího z právních předpisů EU;

25.  poukazuje na to, že Komise zahájila s Maďarskem řízení pro porušení povinností ve věci zákonnosti ukončení mandátu bývalého komisaře pro ochranu údajů, pokud jde o přiměřenou nezávislosti tohoto orgánu, které má být projednáno před Evropským soudním dvorem;

26.  vyjadřuje politování nad tím, že uvedené institucionální změny vedly ke zřetelnému oslabení systému kontrol a rovnovážných opatření, který je zásadním prvkem zásady dělby moci v právním a demokratickém státě;

Nezávislost soudnictví

27.  připomíná, že nezávislost soudnictví požaduje článek 47 Listiny základních práv a článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech a že je nedílnou součástí demokratické zásady dělby moci vyplývající z článku 2 Smlouvy o Evropské unii;

28.  připomíná, že Ústavní soud ve svém výše uvedeném rozhodnutí 33/2012 označil nezávislost soudnictví a soudců za výdobytek historické ústavy Maďarska, když prohlásil, že „zásada nezávislosti soudnictví se všemi jeho prvky je nesporným výdobytkem. Proto Ústavní soud tvrdí, že nezávislost soudnictví, a z ní vyplývající zásada neodvolatelnosti, není pouze normativním pravidlem základního zákona, ale také výdobytkem historické ústavy. Jedná se tedy o interpretační princip závazný pro všechny, který se zakládá na ustanoveních základního zákona a který musí být uplatňován i při zkoumání dalšího případného obsahu základního zákona“(11) ;

29.  zdůrazňuje, že skutečné zajištění nezávislosti soudnictví je základem demokracie v Evropě a předpokladem pro upevnění vzájemné důvěry mezi soudními orgány různých členských států, a v důsledku toho náležité přeshraniční spolupráce ve společném prostoru práva, na základě zásady vzájemného uznávání, která je zakotvena v článcích 81 (občanské věci) a 82 (trestní věci) Smlouvy o Evropské unii;

30.  vyjadřuje politování nad tím, že mnohá z přijatých opatření – stejně jako některé z probíhajících reforem – neposkytují dostatečné ujištění o ústavních zárukách z hlediska nezávislosti soudnictví a nezávislosti Ústavního soudu Maďarska;

31.  je přesvědčen, že předčasné ukončení funkčního období předsedy Nejvyššího soudu je porušením záruky jistoty funkčního období, která je klíčovým prvkem nezávislosti soudnictví;

32.  vítá výše uvedené rozhodnutí Ústavního soudu 33/2012, v němž Ústavní soud prohlásil povinné ukončení výkonu funkce soudce ve věku 62 let za protiústavní, a výše uvedené rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 6. listopadu 2012, v němž se uvádí, že radikální snížení věku odchodu maďarských soudců do důchodu představuje neodůvodněnou diskriminaci na základě věku, a je tedy v rozporu se směrnicí Rady 2000/78/ES;

33.  vítá novelu zákona CLXI z roku 2011 o organizaci a správě maďarských soudů a novelu zákona CLXII z roku 2011 o právním postavení a odměňování maďarských soudců, které přijal maďarský parlament 2. července 2012 a které řeší mnohé výhrady, které vyjádřil Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 16. února 2012 a Benátská komise ve svém stanovisku;

34.  vyjadřuje však politování nad tím, že nebyla provedena všechna doporučení Benátské komise, zejména pokud jde o nutnost omezit pravomoc předsedy Národního soudního úřadu rozhodovat na základě volného uvážení o předávání případů jiným soudům, která může mít vliv na právo na spravedlivý proces a na právo zákonného soudce; bere na vědomí úmysl maďarské vlády, který vyjádřila ohledně přehodnocení systému předávání soudních případů jiným soudům; domnívá se, že v této souvislosti by se měla přijmout doporučení Benátské komise;

35.  vítá přijetí zákona č. XX z roku 2013 o změně právních předpisů týkajících se horní věkové hranice uplatňované v určitých právních vztazích soudců, který po uplynutí přechodného desetiletého období stanovuje věk pro odchod soudců do důchodu na 65 let a zajišťuje návrat nezákonně odvolaných soudců zpět do funkce;

36.  vyjadřuje však politování nad tím, že pokud jde o předsedy soudů, stanovuje zákon č. XX z roku 2013 jejich opětovné dosazení do původní vedoucí funkce pouze v případě, že je tato soudní funkce stále volná, z čehož vyplývá, že pouze někteří nezákonně odvolaní soudci mají zaručeno, že se vrátí na zcela stejnou pozici se stejnými povinnostmi a stejnou odpovědností, jakou zastávali před svým odvoláním;

37.  vítá návrh vést trvalý srovnávací přehled systémů soudnictví všech 27 členských států EU, který předložila místopředsedkyně Komise Redingová a který dokládá, že zajištění nezávislosti soudnictví je pro EU obecným zájmem; zdůrazňuje, že v některých členských státech by v těchto záležitostech mohly být vzneseny závažné výhrady; vyzývá k rozšíření jeho záběru, tak aby zahrnoval také trestní soudnictví, základní práva, právní stát a demokracii, jak požadoval již dříve;

38.  uznává profesionalitu a odhodlání maďarské soudní obce a její úsilí o zajišťování právního státu a připomíná, že od začátku demokratizace v Maďarsku je Ústavní soud považován v Evropě i ve světě za vynikající ústavní orgán;

Volební reforma

39.  připomíná, že stanovení nových hranic volebních obvodů, přijetí Zákona o volbě poslanců maďarského parlamentu a procesněprávních předpisů týkajících se voleb významným způsobem mění právní a institucionální rámec příštích voleb, které se mají konat v roce 2014, a vyjadřuje proto politování nad tím, že vládnoucí politické strany přijaly tyto zákony jednostranně a bez rozsáhlejších konzultací s opozicí;

40.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že současná ustanovení, jimiž se řídí postup jmenování členů Národního volebního výboru, neposkytují ve stávajícím politickém prostředí dostatečné záruky vyváženého zastoupení a nezávislosti tohoto výboru;

41.  vítá skutečnost, že maďarské orgány požádaly dne 20. ledna 2012 Benátskou komisi o její stanovisko k Zákonu o volbách poslanců maďarského parlamentu; domnívá se nicméně, že hodnocení podmínek průběhu voleb, které se zásadním způsobem změnily, vyžaduje komplexní analýzu;

42.  vítá skutečnost, že Zákon č. XXXVI z roku 2013 o volbách v Maďarsku, především článek 42, stanovuje, že osobám se zdravotním postižením musejí být na požádání předloženy instrukce v Braillově písmu, příslušné informace v dobře čitelné podobě a ve volebních místnostech vzor hlasovacího lístku v Braillově písmu, a že musí být zajištěna neomezená přístupnost hlasovacích místností, včetně toho, že musí být věnována zvláštní pozornost potřebám osob na invalidním vozíku; dále článek 50 uvedeného zákona stanovuje, že voliči se zdravotním postižením mohou požádat o registraci v jiné, přístupnější volební místnosti, aby mohli hlasovat v daném volebním obvodu, jak ukládá článek 81, kde je stanovena povinnost vytvořit alespoň jednu plně přístupnou volební místnost v každém volebním obvodu;

Pluralita sdělovacích prostředků

43.  uznává úsilí maďarských orgánů, které vedlo k legislativním změnám za účelem vyřešení určitých zjištěných nedostatků s cílem zdokonalit právní předpisy upravující činnost sdělovacích prostředků a uvést je v soulad s normami EU a Rady Evropy;

44.  vítá pokračující konstruktivní dialog s mezinárodními aktéry a zdůrazňuje, že spolupráce mezi Radou Evropy a maďarskou vládou přinesla hmatatelné výsledky, které odráží zákon č. XXXIII z roku 2013, jenž řeší některé z výhrad, které předtím zazněly v právních posouzeních předpisů upravujících sdělovací prostředky, zejména v souvislosti s postupem jmenování a volby předsedů Mediálního úřadu a Mediální rady; připomíná však, že stále přetrvávají obavy ohledně nezávislosti Mediálního úřadu;

45.  vyjadřuje znepokojení nad dopady ustanovení čtvrté novely základního zákona, kterým se zakazuje politická reklama v komerčních sdělovacích prostředcích, neboť toto ustanovení má sice údajně snížit náklady na politickou kampaň a zajistit stranám rovné příležitosti, ohrožuje však poskytování vyvážených informací; bere na vědomí, že maďarská vláda s Evropskou komisí konzultuje problematiku pravidel politické reklamy; bere na vědomí, že omezení existují i v jiných evropských zemích; bere na vědomí stanovisko Benátské komise ke čtvrté novele maďarského základního zákona (č. CDL-AD(2013) 012), v němž se uvádí, že „na omezení politické reklamy je nutné nazírat v právních souvislostech určitého členského státu“ a že „zákaz jakékoli politické reklamy ve sdělovacích prostředcích poskytujících komerční služby, které jsou v Maďarsku rozšířenější než veřejnoprávní sdělovací prostředky, připraví opozici o důležitou možnost účinně šířit své názory, a být tak protiváhou dominantního postavení vlády ve zpravodajství poskytovaném sdělovacími prostředky“;

46.  znovu vyzývá maďarské orgány, aby učinily kroky k provádění nebo zadání pravidelných proaktivních posouzení dopadů právních předpisů na mediální prostředí (snižování kvality novinářské práce, případy autocenzury, omezení redakční svobody a zhoršování pracovních podmínek a jistoty práce novinářů);

47.  ohrazuje se proti tomu, že vytvoření státní Maďarské tiskové agentury (MTI) jako jediného poskytovatele zpravodajství pro veřejnoprávní provozovatele vysílání, zatímco všichni hlavní soukromí provozovatelé vysílání mají mít vlastní zpravodajskou službu, znamená prakticky monopol této agentury na trhu, neboť většina jejích zpráv je volně dostupná; připomíná doporučení Rady Evropy, že by měla být zrušena povinnost veřejnoprávních provozovatelů vysílání využívat státní tiskové agentury, neboť nepřiměřeně a nespravedlivě omezuje pluralitu zpravodajství;

48.  podotýká, že vnitrostátní úřad na ochranu hospodářské soutěže musí pravidelně posuzovat mediální prostředí a trhy a upozorňovat na případy možného ohrožení plurality;

49.  zdůrazňuje, že by neměla být zneužívána opatření regulující přístup sdělovacích prostředků na trh prostřednictvím udělování vysílacích licencí a povolení, pravidla na ochranu státní, národní či vojenské bezpečnosti a veřejného pořádku a pravidla pro veřejnou morálku k tomu, aby byly sdělovací prostředky podrobeny politické nebo stranické kontrole či cenzuře, a trvá na tom, že je nutné v tomto ohledu zajistit náležitou rovnováhu;

50.  je znepokojen tím, že veřejnoprávní vysílání je řízeno na základě extrémně centralizovaného institucionálního systému, v jehož rámci jsou přijímána skutečná provozní rozhodnutí bez veřejné kontroly; zdůrazňuje, že ovlivněná a netransparentní nabídková řízení a neobjektivní informace veřejnoprávního vysílání, které má široké publikum, narušují mediální trh; zdůrazňuje, že v souladu s Protokolem č. 29 připojeným k Lisabonské smlouvě (o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech) je systém veřejnoprávního vysílání v členských státech přímo spjat s demokratickými, společenskými a kulturními potřebami každé společnosti i s potřebou zachovat mediální pluralitu;

51.  připomíná, že pravidla pro obsah by měla být jasná a měla by občanům a mediálním společnostem umožňovat, aby věděli předem, v kterých případech se jedná o porušování právních předpisů, a aby si byli vědomi právních důsledků případného porušení práva; se znepokojením konstatuje, že navzdory značné podrobnosti pravidel pro obsah maďarský Mediální úřad zatím nepotrestal nedávné veřejné protiromské postoje, a požaduje vyvážené uplatňování právních předpisů;

Práva příslušníků menšin

52.  konstatuje, že maďarský parlament přijal trestněprávní a občanskoprávní předpisy za účelem potírání podněcování k rasové nesnášenlivosti a nenávistných verbálních projevů; domnívá se, že legislativní opatření jsou důležitým východiskem pro dosažení cíle vytvořit v celé Evropě společnost, kde by se nevyskytovala netolerance a diskriminace, neboť konkrétní opatření vyžadují pevný legislativní základ; poukazuje však na to, že právní předpisy je nutné aktivně uplatňovat;

53.  poukazuje na to, že úřady všech členských států mají jednoznačnou povinnost jednat, aby zabránily porušování práv příslušníků menšin, a v případě, že jsou práva těchto osob porušována, nemohou zůstat nezúčastněné a měly by přijmout nezbytná právní, vzdělávací a politická opatření; bere na vědomí novelu trestního zákoníku z roku 2011, jejímž cílem je zabránit kampaním extremistických skupin namířeným proti Romům a která umožňuje uložit až tříletý trest odnětí svobody za „provokativní asociální chování“, jež vyvolá strach v příslušníkovi národnostní, etnické, rasové či náboženské skupiny; uznává úlohu maďarské vlády, kterou sehrála v době svého předsednictví EU v roce 2011 při vytváření evropského rámce pro národní strategii začleňování Romů;

54.  se znepokojením sleduje časté úpravy právního řádu, které omezují práva lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů (LGBT), například tím, že se snaží o vyloučení párů stejného pohlaví a jejich dětí, ale i různých dalších forem rodin z definice „rodiny“ obsažené v základní zákoně; zdůrazňuje, že tato snaha je v rozporu se současnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a přispívá k vytváření atmosféry netolerance vůči těmto osobám;

55.   vítá, že do maďarské ústavy bylo na základě čtvrté novely začleněno ustanovení, v němž se uvádí, že „Maďarsko usiluje o to, aby každému občanovi poskytlo důstojné bydlení a přístup k veřejným službám“ a že „stát a místní úřady přispějí také k vytvoření podmínek důstojného bydlení tím, že se budou snažit zajistit ubytování pro všechny osoby bez domova“; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že „zákon parlamentu nebo místní vyhláška může za účelem ochrany veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví a kulturních hodnot prohlásit trvalé pobývání na veřejných prostranstvích s ohledem na konkrétní část tohoto veřejného prostrou za nelegální,“ což může vést k tomu, že se bude problematika bezdomovectví řešit na základě trestního zákona; připomíná, že maďarský Ústavní soud vydal rozhodnutí, podle něhož jsou podobná opatření uvedená v Zákoně o přestupcích protiústavní, jelikož snižují lidskou důstojnost;

Svoboda náboženského vyznání a přesvědčení a uznávání církví

56.  se znepokojením konstatuje, že změny základního zákona přijaté prostřednictvím čtvrté novely dávají parlamentu pravomoc prostřednictvím základních právních předpisů a bez ústavní povinnosti odůvodnit případné zamítnutí uznávat určité organizace zabývající se náboženskou činností, jako jsou církve, což může mít negativní vliv na povinnost zachovávat neutralitu a nestrannost státu v jeho vztazích s nejrůznějšími náboženskými vyznáními a přesvědčeními;

Závěr

57.  znovu opakuje, že přikládá značný význam dodržování zásady rovnosti mezi všemi členskými státy a odmítá používání dvojích norem ve vztazích s členskými státy; zdůrazňuje, že podobné situace nebo právní rámce a ustanovení by se měly hodnotit stejnými způsobem; zastává názor, že samotnou skutečnost, že došlo k novelizaci a přijetí určitých zákonů, nelze považovat za neslučitelné s hodnotami Smluv; vyzývá Evropskou komisi, aby zjistila, která ustanovení se neslučují s právem EU, a Evropský soudní dvůr, aby v každém takovém případě vydal rozhodnutí;

58.  na základě výše uvedených skutečností usuzuje, že systematický a obecný trend opakovaného pozměňování ústavního a právního rámce ve velmi krátkých časových lhůtách a obsah těchto změn se neslučuje s hodnotami uvedenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, čl. 3 odst. 1 a článku 6 této smlouvy a odchyluje se od zásad uvedených v čl. 4 odst. 3 uvedené smlouvy; je přesvědčen, že pokud včas nedojde k řádné nápravě, povede tento trend ke vzniku zřejmé hrozby závažného porušování hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii;

III - Doporučení

Preambule

59.  znovu opakuje, že toto usnesení se netýká pouze Maďarska, ale neoddělitelně také Evropské unie jako celku a také její demokratické obnovy a vývoje po pádu totalitních režimů 20. století, týká se evropské rodiny, jejích společných hodnot a norem, jejího úsilí o začleňování a její schopnosti vést dialog, týká se nutnosti uplatňovat Smlouvy, k nimž všechny členské státy dobrovolně přistoupily; týká se vzájemné pomoci a vzájemné důvěry, kterou Unie, její občané a členské státy musejí mít, aby tyto Smlouvy nebyly pouhými slovy na papíře, ale tvořily právní základ pro skutečnou, spravedlivou a otevřenou Evropu, v níž jsou dodržována základní práva;

60.  sdílí myšlenku Unie, která není pouhou „unií demokracií“, ale také „Unií demokracie“ založenou na pluralistických společnostech, které se opírají o úctu k lidských právům a právní stát;

61.  znovu opakuje, že ačkoli hospodářská a sociální krize může svádět k přehlížení ústavních zásad, důvěryhodnost a síla ústavních institucí má zásadní význam pro podporu hospodářské, fiskální a sociální politiky a sociální soudržnosti;

Výzva všem členským státům

62.  vyzývá členské státy, aby bez odkladu naplňovaly své povinnosti vyplývající ze Smlouvy, tedy aby dodržovaly, zaručovaly, chránily a prosazovaly společné hodnoty Unie, což je nezbytným předpokladem pro respektování demokracie, a tudíž podstaty občanství Unie a budování kultury vzájemné důvěry, která by umožnila účelnou přeshraniční spolupráci a skutečný prostor svobody, bezpečnosti a práva;

63.  považuje za morální a zákonnou povinnost všech členských států a orgánů a institucí Unie, aby hájily evropské hodnoty zakotvené ve Smlouvách, Listině základních práv a Evropské úmluvě o lidských právech, jejíž signatářem je každý členský stát a k níž EU brzy přistoupí;

64.  vyzývá parlamenty členských států, aby více dbaly na dohled nad dodržováním základních hodnot a aby poukazovaly na veškeré případy ohrožení těchto hodnot v rámci EU s cílem zachovat důvěryhodnost Unie ve vztahu k třetím zemím, která se opírá o vážnost, se kterou Unie a její členské státy přistupují k hodnotám, jež si zvolily za své základní principy;

65.  očekává, že všechny členské státy učiní zejména v rámci Rady Evropské unie nezbytné kroky k tomu, aby loajálně přispívaly k prosazování hodnot Unie, a že budou spolupracovat s Parlamentem a Komisí za účelem dohledu nad jejich dodržováním, především v rámci „třístranných jednání o článku 2“, jak je uvedeno v bodě 85;

Výzva Evropské radě

66.  připomíná Evropské radě její povinnosti v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

67.  vyjadřuje zklamání nad tím, že Evropská rada je jediným politickým orgánem EU, který mlčí, zatímco Komise, Parlament, Rada Evropy, OBSE a dokonce i vláda Spojených států amerických vyjádřily nad situací v Maďarsku znepokojení;

68.  je přesvědčen, že Evropská rada nemůže zůstat stranou, pokud některý členský stát porušuje základní práva nebo zavádí změny, které mohou nepříznivě ovlivnit zásady právního stát v této zemi, a tedy zásady právního státu v Evropské unii jako celku, zejména když může být ohrožena vzájemná důvěra v právní systém a soudní spolupráci, jelikož to má nepříznivý dopad na samotnou Unii;

69.  vyzývá předsedu Evropské rady, aby Parlament informoval o svém stanovisku k této situaci;

Doporučení Komisi

70.  vyzývá Komisi, která je strážkyní Smluv a která pod dohledem Soudního dvora Evropské unie dbá na správné uplatňování práva Unie, aby

   informovala Parlament o svém hodnocení čtvrté novely základního zákona a jejího dopadu na spolupráci v EU;
   se zasadila o zajištění důsledného dodržování společných základních hodnot a práv uvedených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, neboť jejich porušování oslabuje samotnou podstatu Unie a podkopává vzájemnou důvěru mezi členskými státy;
   ve všech případech, kdy se domnívá, že určitý členský stát nedodržuje povinnosti stanovené ve Smlouvách, a zejména že porušuje práva zakotvená v Listině základních svobod Evropské unie, zahájila objektivní vyšetřování a řízení pro porušení povinností;
   ve vztahu k členským států nepoužívala dvojí normy a aby zároveň zajistila, že v podobných situacích se bude se všemi členskými státy zacházet obdobně, a tím skutečně dodržovala zásadu rovnosti členských států před Smlouvami;
   se zaměřila nejen na konkrétní případy porušování právních předpisů EU, jejichž nápravu je nutné zajistit zejména prostřednictvím článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, ale aby také vhodným způsobem reagovala na systémové změny ústavního a právního systému a právní praxe členského státu, v němž četné a opakované případy porušování právních předpisů bohužel vedou k právní nejistotě, kdy již nejsou naplňovány požadavky článku 2 Smlouvy o Evropské unii;
   zaujala komplexnější přístup k řešení možné hrozby závažného porušování základních hodnot v daném členském státě v rané fázi a aby neprodleně navázala strukturovaný politický dialog s příslušným členským státem a ostatními orgány EU; tento strukturovaný politický dialog by měl být koordinován na nejvyšší politické úrovni Komise a mít zřejmý dopad na celou šíři jednání mezi Komisí a dotyčným členským státem v různých oblastech politiky EU;
   ihned po zjištění hrozby porušování článku 2 Smlouvy o Evropské unii vytvořila „program pro případ ohrožení článku 2 SEU“, tj. mechanizmus, jehož prostřednictvím by se dohlíželo na dodržování hodnoty Unie a který by prováděla s nejvyšší prioritou a naléhavostí, koordinovala na nejvyšší politické úrovni a plně zohledňovala v různých odvětvových politikách EU, dokud by nebyl zajištěn plný soulad s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii a hrozba porušování tohoto článku nebyla zcela eliminována, jak je uvedeno v dopise ministrů zahraničních věcí čtyř členských států, který předsedu Komise upozornil na nutnost vypracovat nový a účinnější způsob zaručení základních hodnot s cílem klást větší důraz na podporu kultury dodržování zásad právních státu, a to s přihlédnutím k závěrům Rady týkajícím se základních práv a právního státu a zprávy Komise z roku 2012 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie ze dnů 6. a 7. června 2013;
   pořádala schůzky na odborné úrovni s příslušnými útvary daného členského státu, ale aby do doby, než bude dosaženo plného souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii, neuzavírala jednání v žádných jiných oblastech politiky než v oblastech souvisejících s tímto článkem;
   uplatňovala horizontální přístup za účasti všech příslušných útvarů Komise s cílem zajistit dodržování zásad právního státu ve všech oblastech, včetně hospodářství a sociálních věcí;
   uplatňovala a v případě nutnosti aktualizovala své sdělení k článku 7 Smlouvy o Evropské unii z roku 2003 (COM(2003)0606) a vypracovala podrobný návrh rychlého a nezávislého mechanizmu dohledu a systému včasného varování;
   průběžně sledovala řádné fungování evropského prostoru práva a přijala opatření, je-li v některém členském státě ohrožena nezávislost soudnictví, s cílem zabránit oslabování vzájemné důvěry mezi vnitrostátními soudními orgány, což by nevyhnutelně vedlo k překážkám pro náležité uplatňování nástrojů EU v oblasti vzájemného uznávání a přeshraniční spolupráce;
   zajistila, že členské státy zaručí řádné uplatňování Listiny základních práv s ohledem na pluralitu sdělovacích prostředků a rovný přístup k informacím;
   sledovala účinné uplatňování pravidel zajišťujících transparentní a spravedlivé postupy při financování sdělovacích prostředků a zadávání veřejných informačních kampaní a sponzorských aktivit s cílem zaručit, aby nezasahovaly do svobody informací a projevu nebo plurality či redakčního pojetí sdělovacích prostředků;
   přijala vhodná, včasná, přiměřená a progresivní opatření, nastanou-li pochybnosti ohledně dodržování svobody projevu a informací, a svobody a plurality sdělovacích prostředků v EU a členských státech, a to na základě podrobného a důkladného rozboru situace a problémů, které je třeba řešit, a nejlepších způsobů jejich řešení;
   se těmito otázkami zabývala v rámci uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách s cílem zlepšit spolupráci mezi regulačními orgány členských států a Komisí a aby co nejdříve předložila revizi a návrh na změnu této směrnice, zejména jejích článků 29 a 30;
   pokračovala v dialogu s maďarskou vládou o souladu s právem EU, pokud jde o nové ustanovení čtvrté novely základního zákona, které umožňuje maďarské vládě zavést zvláštní daň za účelem výkonu rozsudků Soudního dvora EU, z nichž vyplývá platební povinnost, jestliže ve státním rozpočtu není k dispozici dostatek prostředků a veřejný dluh přesáhne polovinu hrubého domácího produktu, a navrhla vhodná opatření, která by zabránila tomu, aby došlo k narušení loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii;

71.  připomíná Komisi, že Listina základních práv Evropské unie a brzké přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech stvrzuje novou strukturu práva Evropské unie, jejímž základem se tak ještě víc než kdy předtím stávají lidská práva, což pro Komisi jako strážkyni Smluv znamená větší míru odpovědnosti v této oblasti;

Doporučení maďarským orgánům

72.  naléhavě vyzývá maďarské orgány, aby co nejrychleji provedly veškerá opatření, která Evropské komise coby strážkyně Smluv považuje za nezbytná, s cílem dodržovat veškeré právní předpisy EU, uplatňovat veškerá rozhodnutí maďarského Ústavního soudu a co nejrychleji splnit následující doporučení, která jsou v souladu s doporučeními Benátské komise, Rady Evropy a dalších mezinárodních orgánů na ochranu právního státu a základních práv, s cílem plně dodržovat zásady právního státu a naplnit jeho klíčové požadavky na ústavní zřízení, systém kontrol a rovnovážných opatření a nezávislost soudnictví a také na spolehlivé záruky pro dodržování základních práv, včetně svobody projevu, sdělovacích prostředků a náboženského vyznání a včetně ochrany menšin, boje proti diskriminaci a práva na vlastnictví:

ohledně základního zákona:

–  aby plně obnovily nadřazenost základního zákona tím, že z něj odstraní ustanovení, o nichž Ústavní soud dříve prohlásil, že jsou protiústavní;

   aby omezily časté používání základních zákonů a aby se na oblasti politik, kam patří rodina, sociální věci, fiskální politika a rozpočtové záležitosti, i nadále vztahovala běžná legislativa a většinové rozhodování;
   aby uplatnily doporučení Benátské komise, a zejména aby zrevidovaly seznam politických oblastí, v nichž je zapotřebí kvalifikované většiny, s cílem zajistit v budoucnu smysluplné volby;
   aby vyhradily přiměřený čas na skutečnou diskuzi mezi většinou a opozicí a umožnily účast širší veřejnosti na legislativním procesu, čímž by zabezpečily funkční parlamentní systém, v jehož rámci jsou respektovány i opoziční síly;
   aby zajistily co nejširší účast všech parlamentních stran v ústavodárném procesu, a to i přesto, že příslušnou zvláštní většinu má vládnoucí koalice i sama;

ohledně kontrol a rovnovážných opatření:

–  aby plně obnovily výsady Ústavního soudu jako nejvyššího orgánu pro ochranu ústavy, a tedy i nadřazenost základního zákona, tím, že z jeho znění odstraní omezení pravomoci Ústavního soudu přezkoumávat ústavnost změn základního zákona a zrušení dvou desetiletí ústavní judikatury; aby obnovily právo Ústavního soudu přezkoumávat veškeré právní předpisy bez výjimky s cílem vyvážit zákonodárnou a výkonnou moc a zajistit neomezený soudní přezkum; tento soudní a ústavní přezkum může v různých členských státech probíhat různým způsobem v závislosti na specifických rysech ústavních dějin v jednotlivých členských státech, avšak pokud byl ustaven, nesmí se ústavní soud (jako v případě maďarského Ústavního soudu, který si po pádu komunistického režimu rychle vybudoval mezi nejvyššími soudy v Evropě vynikající pověst) stát předmětem opatření zaměřených na omezení jeho pravomocí, a tím podkopávání právního státu;

   aby obnovily možnost soudního systému nahlížet do judikatury vydané před vstupem základního zákona v platnost, zejména v oblasti základních práv(12) ;
   aby se při volbě členů Ústavního soudu snažily dosáhnout konsenzu se smysluplnou účastí opozice a aby zajistily, že členové soudu nebudou podléhat politickému vlivu;
   aby obnovily výsady parlamentu v rozpočtové oblasti, a zajistily tak plnou demokratickou legitimitu rozpočtových rozhodnutí tím, že zruší omezení parlamentních pravomocí neparlamentní Rozpočtovou radou;
   aby spolupracovaly s evropskými orgány s cílem zajistit, aby ustanovení nového zákona o vnitrostátní bezpečnosti byla v souladu se základní zásadou dělby moci, nezávislostí soudnictví, respektováním soukromého a rodinného života a právem na účinné opravné prostředky;
   aby vysvětlily, jakým způsobem hodlají napravit předčasné ukončení funkčního období vyšších úředníků, aby byla zaručena institucionální nezávislost úřadu pro ochranu údajů;

ohledně nezávislosti soudnictví:

–  aby plně zaručily nezávislost soudnictví tím, že zajistí, aby byly zásada neodvolatelnosti a pevně stanovené délky funkčního období soudců, pravidla pro strukturu a složení řídících orgánů v soudnictví a záruky nezávislosti Ústavního soudu zakotveny v základním zákoně;

   aby urychleně a řádně uplatnily uvedená rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. listopadu 2012 a maďarského Ústavního soudu, tj. aby umožnily odvolaným soudcům, kteří o to mají zájem, návrat na jejich původní místa, včetně předsedů soudů, jejichž původní vedoucí posty již nejsou volné;
   aby vypracovaly objektivní kritéria pro výběr, popřípadě aby tímto úkolem pověřily Národní radu pro soudnictví, s cílem zajistit, že pravidla ohledně předávání případů budou respektovat právo na spravedlivý soud a zákonného soudce;
   aby uplatnily zbývající doporučení uvedená ve stanovisku Benátské komise č. CDL-AD(2012)020 ohledně základních aktů v oblasti soudnictví, které byly novelizovány v návaznosti na přijetí stanoviska CDL-AD(2012)001;

ohledně volební reformy:

—  aby vyzvaly Benátskou komisi a OBSE/ODIHR k vypracování společné analýzy právního a institucionálního rámce konání voleb, který prošel celkovou změnou, a aby vyzvaly ODIHR k vyslání mise pro hodnocení potřeb voleb a dlouhodobé i krátkodobé pozorování voleb;

   aby zajistily vyvážené zastoupení členů Národního volebního výboru;

ohledně sdělovacích prostředků a plurality:

–  aby splnily závazek podrobněji projednat činnost spolupráce na odborné úrovni z dlouhodobějšího hlediska svobody sdělovacích prostředků, v návaznosti na nejdůležitější zbývající doporučení uvedená v právním posouzení Rady Evropy z roku 2012;

   aby zajistily včasné a úzké zapojení všech příslušných zainteresovaných stran, včetně pracovníků ve sdělovacích prostředcích, opozičních stran a občanské společnosti, do všech budoucích revizí těchto právních předpisů, které upravují jeden ze základních aspektů fungování demokratické společnosti, a do procesu jejich uplatňování;
   aby splnily jednoznačnou povinnost vyplývající z judikatury Evropského soudu pro lidská práva podle článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech chránit svobodu projevu, která je jedním z předpokladů fungování demokracie;
   aby dodržovaly, zaručily, chránily a prosazovaly základní právo na svobodu projevu a informací a na svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a aby se zdržely vytváření či podpory mechanizmů, které ohrožují svobodu sdělovacích prostředků a novinářskou a redakční nezávislost;
   aby v souladu se zásadou nezávislosti, integrity, zkušenosti a profesionality, zastoupení celého politického a sociálního spektra, právní jistoty a kontinuity zajistily, že budou existovat objektivní, právně závazné postupy a mechanizmy pro výběr a jmenování nejvyšších představitelů veřejnoprávních sdělovacích prostředků, správních a mediálních rad a regulačních orgánů;
   aby poskytly právní záruky, pokud jde o plnou ochranu zásady utajení zdrojů, a aby důsledně uplatňovaly judikaturu související s Evropským soudem pro lidská práva;
   aby zajistily, že pravidla pro informování o politických záležitostech prostřednictvím odvětví audiovizuálních médií budou zaručovat spravedlivý přístup různých politických protivníků, názorů a hledisek, zejména u příležitosti voleb a referend, aby si občané mohli utvořit vlastní názor bez nepřípustného vlivu ze strany jedné dominantní síly ovlivňující veřejné mínění;

ohledně dodržování základních práv, včetně práv menšin:

–  aby se na základě pozitivní diskriminace a účinných opatření zasadily o zajištění dodržování základních práv všech osob, včetně příslušníků menšin a osob bez domova, a zajistily, aby všechny veřejné orgány uplatňovaly přijatá opatření; aby v rámci přehodnocení definice „rodiny“ přihlédly k legislativní tendenci v Evropě rozšířit působnost této definice a k negativnímu vlivu omezené definice rodiny na základní práva osob, které budou z nové, restriktivnější definice vyloučeni;

   aby začaly uplatňovat odlišný přístup a přijaly konečně svou odpovědnost vůči ohroženým osobám, jimiž bezdomovci jsou, a to v souladu s mezinárodními dohodami týkajícími se lidských práv, které Maďarsko podepsalo, jako je např. Evropská úmluva o lidských právech, a aby tak základní práva podporovaly, místo toho aby je na základě ustanovení základního zákona o kriminalizaci bezdomovců porušovaly;
   vyzývá maďarskou vládu, aby vynaložila veškeré úsilí na posílení mechanizmu sociálního dialogu a konzultací za účasti všech stran a aby zaručila s tím související práva;
   vyzývá maďarskou vládu, aby zintenzivnila své aktivity v oblasti integrace Romů a přijala vhodná opatření na ochranu této skupiny obyvatel. rasistické hrozby namířené proti romskému obyvatelstvu je nutné rázně a jednoznačně odvracet;

ohledně svobody náboženského vyznání a přesvědčení a uznávání církví:

–  aby vymezily jednoznačné, neutrální a nestranné požadavky a institucionální postupy pro uznávání náboženských organizací za církve, které by byly v souladu s požadavkem na neutralitu a nestrannost státu v jeho vztazích s různými náboženskými vyznáními a přesvědčeními, a aby zajistily účinné prostředky nápravy pro případ zamítnutí žádosti o uznání nebo nevydání příslušného rozhodnutí v souladu s ústavními požadavky stanovenými ve výše uvedeném rozhodnutí Ústavního soudu 6/2013;

Doporučení orgánům EU ohledně vytvoření nového mechanizmu za účelem účinného vymáhání dodržování článku 2 Smlouvy o Evropské unii

73.  znovu opakuje, že je naléhavě nutné zabývat se tzv. „kodaňským dilematem“, kdy EU sice zaujímá velmi striktní postoj, pokud jde o dodržování společných hodnot a norem ze strany kandidátských zemí, ale poté, co tyto země přistoupí k EU, nedisponuje účinnými nástroji pro jejich kontrolu a postihování;

74.  jednoznačně požaduje, aby bylo pravidelně vyhodnocováno, zda členské státy naplňují základní hodnoty Unie a požadavky v oblasti demokracie a právního státu, přičemž by se neměly používat dvojí normy a mělo by se přihlížet k tomu, že tato hodnocení se musejí zakládat na společně uznávaném evropském pojetí ústavních a právních norem; důrazně také žádá, aby byly podobné situace v různých členských státech monitorovány podle stejných kritérií, protože v opačném případě by nebyla zachovávána zásada rovnosti členských států před Smlouvami;

75.  vyzývá k užší spolupráci mezi orgány Unie a jinými mezinárodními organizacemi, zejména Radou Evropy a Benátskou komisí, a k využití jejich odbornosti při prosazování zásad demokracie, lidských práv a právního státu;

76.  oceňuje a vítá iniciativy, analýzu a doporučení Rady Evropy, zejména jejího generálního tajemníka, parlamentního shromáždění a komisaře pro lidská práva a Benátské komise;

77.  vyzývá všechny orgány EU, aby zahájily společná jednání a diskuzi – jak požadovali také ministři zahraničních věcí Německa, Nizozemska, Dánska a Finska v uvedeném dopise předsedovi Komise – o tom, jak zajistit Unii nezbytné nástroje, aby mohla plnit své povinnosti, které jí Smlouva ukládá v oblasti demokracie, právního státu a základních práv, aniž by hrozilo, že bude vůči svým členským státům uplatňovat dvojí normy;

78.  je přesvědčen, že budoucí revize Smluv by měla vést k lepšímu rozlišování mezi úvodní fází zaměřené na posouzení případné hrozby vážného porušování hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a mezi účinnějším postupem v následující fázi, kdy by bylo nutné přijmout opatření s cílem vyřešit skutečné závažné přetrvávající porušování těchto hodnot;

79.  s ohledem na stávající institucionální mechanizmus uvedený v článku 7 Smlouvy o Evropské unii znovu opakuje svou výzvu, kterou učinil ve svém usnesení ze dne 12. prosince 2012 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (2010–2011), aby byl vytvořen nový mechanizmus, který by zajistil dodržování společných hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii ze strany všech členských států, a byla zajištěna kontinuita „kodaňských kritérií“; tento mechanizmus by mohl mít podobu „Kodaňské komise“ nebo skupiny na vysoké úrovni – „skupiny moudrých“ nebo vyhodnocení článku 70 Smlouvy o fungování Evropské unie a zakládat se na reformě a posílení mandátu Agentury Evropské unie pro základní práva a na rámci prohloubeného dialogu o nezbytných opatřeních, který by probíhal mezi Radou, Komisí, Parlamentem a členskými státy;

80.  znovu opakuje, že v rámci vytváření tohoto mechanizmu by mohl být přehodnocen mandát Agentury Evropské unie pro základní práva, který by měl být doplněn o průběžné sledování dodržování článku 2 Smlouvy o Evropské unii členskými státy; doporučuje, že tato „Kodaňská skupina na vysoké úrovni“ nebo jakýkoli podobný mechanizmus by měl vycházet ze stávajících mechanizmů a struktur a měl by s nimi spolupracovat; připomíná úlohu Agentury Evropské unie pro základní práva, která by mohla sjednotit velmi cennou činnost nejrůznějších stávajících monitorovacích orgánů Rady Evropy a vlastní údaje a analýzy s cílem pravidelně provádět nezávislé komparativní posouzení toho, jak členské státy EU dodržují článek 2 Smlouvy o Evropské unii;

81.  doporučuje, aby tento mechanizmus sloužil k:

   zajištění nezávislosti na politických vlivech, jako v případě všech mechanizmů Evropské unie týkajících se kontroly členských států, a aby byl rychlý a účinný;
   neomezené spolupráci s jinými mezinárodními orgány, pokud jde o ochranu základních práv a právního státu;
   pravidelnému sledování dodržování základních práv, stavu demokracie a právního státu ve všech členských státech při plném respektování vnitrostátních ústavních zvyklostí;
   jednotnému provádění tohoto sledování ve všech členských státech s cílem zabránit nebezpečí, že budou vůči členským státům uplatňovány dvojí normy;
   včasnému upozorňování EU na možná ohrožení hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii;
   vydávání doporučení orgánům EU a členským státům ohledně způsobů řešení a nápravy v případě ohrožení hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii;

82.  pověřuje svůj příslušný výbor, aby chránil práva občanů, lidská práva a základní práva na území Unie a aby upozorňoval na zřejmé hrozby závažného porušení společných zásad některým z členských států a předložil podrobný návrh v podobě zprávy Konferenci předsedů a plénu;

83.  pověřuje svůj výbor odpovědný za ochranu práv občanů, lidských práv a základních práv na území Unie a za upozorňování na zřejmé hrozby závažného porušení společných zásad některým z členských států a také svůj výbor odpovědný za zjišťování toho, že ze strany některého z členských států dochází k závažnému a dlouhodobému porušování společných zásad členských států, aby sledovaly vývoj politické situace v Maďarsku;

84.  hodlá do konce roku 2013 uspořádat na toto téma konferenci, které by se zúčastnili zástupci členských států, evropských orgánů, Rady Evropy, ústavních a nejvyšších soudů členských států, Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva;

IV - Následná opatření

85.  vyzývá maďarské orgány, aby informovaly Parlament, Komisi, předsednictví Rady a Evropské Rady a Radu Evropy o uplatňování opatření požadovaných v bodě 72;

86.  vyzývá Komisi a Radu, aby každá určila zástupce, který společně se zpravodajem a stínovými zpravodaji Parlamentu („třístranná jednání o článku 2“) posoudí informace o provádění doporučení obsažených v bodě 72 zaslané maďarskými orgány a rovněž bude sledovat možné budoucí změny k zajištění souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii;

87.  žádá Konferenci předsedů, aby posoudila možnosti využití mechanizmu uvedeného v čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, nebude-li odpověď maďarských orgánů na výše uvedená doporučení v souladu s požadavky článku 2 Smlouvy o Evropské unii;

o
o   o

88.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení parlamentu, prezidentovi a vládě Maďarska, předsedům Ústavního soudu a Kurie, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Agentuře pro základní práva, Radě Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a ministryni zahraničí Spojených států amerických.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2012)0053.
(2) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 154.
(3) Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 17.
(4) Úř. věst. C 169 E, 15.6.2012, s. 49.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2012)0500.
(6) Mezi tyto zákony patří základní právní předpisy, jejichž všechna ustanovení musejí být přijata dvoutřetinovou většinou, základní právní předpisy, jejichž konkrétní ustanovení musejí být přijata prostou většinou, a zákony, jejichž konkrétní ustanovení vyžadují schválení dvoutřetinovou většinou přítomných poslanců.
(7) Právní analýza zaslaná maďarské vládě dne 28. února 2011: http://www.osce.org/fom/75990 . Viz také analýzu a hodnocení ze září 2010: http://www.osce.org/fom/71218 .
(8) Odborné posouzení maďarských mediálních právních předpisů vypracované odborníky Rady Evropy: ZÁKON č. CIV z roku 2010 o svobodě tisku a základních pravidlech mediálního obsahu a ZÁKON č. CLXXXV z roku 2010 o mediálních službách a hromadných sdělovacích prostředcích, 11. května 2012.
(9) Zpráva zvláštního zpravodaje OSN o současných podobách rasizmu, rasové diskriminace, xenofobie a související nesnášenlivosti (A/HRC/20/33/Add. 1).
(10) Stanovisko Benátské komise 664/2012 ze dne 19. března 2012 týkající se maďarského Zákona č. CCVI z roku 2011 o svobodě svědomí a náboženského vyznání a o právním postavení církví a náboženských skupin (CDL-AD(2012)004).
(11) Bod 80 rozhodnutí.
(12) Viz pracovní dokument č. 5.

Poslední aktualizace: 21. prosinec 2015Právní upozornění