Evropský parlament,

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ze dne 13. prosince 2012, kterým se odsuzuje Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM) za mimořádně závažné porušení Evropské úmluvy o lidských právech (články 3, 5, 8 a 13) v případě mimořádného vydání Cháleda El-Masrího,

–  s ohledem na tyto případy projednávané před ESLP: an-Našírí v. Polsko, Abú Zubajda v. Litva, Abú Zubajda v. Polsko a Nasr a Ghálí v. Itálie; s ohledem na stížnost, kterou v srpnu 2012 podal an-Našírí na Rumunsko, a na stížnost, kterou v prosinci 2012 podaly Institut pro monitorování lidských práv (HRMI) a Právní iniciativa Institutu otevřené společnosti na Litvu, a to v souvislosti s porušením práva na informace a práva na účinnou právní ochranu,

–  s ohledem na rozhodnutí italského Nejvyššího soudu ze září 2012, které potvrdilo tresty pro 23 státních příslušníků USA v souvislosti s únosem Abú Omara v roce 2003, a to včetně bývalého velitele milánské pobočky CIA Roberta Seldona Ladyho, který byl odsouzen k devíti letům odnětí svobody,

–  s ohledem na rozhodnutí milánského odvolacího soudu z února 2013 uložit trest odnětí svobody v délce šest až sedm let dalším třem agentům CIA(1), kteří byli původně považováni za osoby chráněné diplomatickou imunitou; s ohledem na rozhodnutí téhož soudu uložit tresty odnětí svobody rovněž bývalému šéfovi italské vojenské informační a bezpečnostní služby (SISMI) Nicolòvi Pollarimu, a to v délce 10 let, bývalému zástupci šéfa SISMI Marcovi Mancinimu v délce 9 let a třem agentům SISMI v délce 6 let,

–  s ohledem na rozhodnutí italského prezidenta ze dne 5. dubna 2013 udělit milost americkému plukovníkovi Josephu Romanovi, který byl v Itálii shledán zodpovědným za únos Abú Omara, k němuž došlo v této zemi,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích: navazující zpráva výboru Evropského parlamentu TDIP(2),

–  s ohledem na dokumenty, které zpravodajovi přeposlala Komise, včetně dopisů, jež nebyly adresovány jednotlivým zemím a jež byly v březnu 2013 zaslány všem členským státům, přičemž pouze několik z nich (Finsko, Maďarsko, Španělsko a Litva) na tyto dopisy odpovědělo,

–  s ohledem na svá usnesení o Guantánamu, z nichž poslední ze dne 23. května 2013 o Guantánamu – hladovka vězňů(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2012 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v letech 2010–2011)(4),

–  s ohledem na letové údaje získané od Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) do září 2012,

–  s ohledem na žádost o spolupráci při zpřístupnění letových údajů, kterou zaslal zpravodaj v dubnu 2013 Agentuře pro bezpečnost letového provozu v Africe a na Madagaskaru (ASECNA), a na kladnou odpověď, kterou obdržel v červnu 2013,

–  s ohledem na závěry Rady ohledně základních práv a právního státu a na zprávu Komise z roku 2012 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie (Lucemburk, 6.–7. června 2013),

–  s ohledem na dokument „Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je (2010–2014)“,

–  s ohledem na četné zprávy sdělovacích prostředků a zjištění investigativních novinářů, zejména investigativní zpravodajství odvysílané na rumunské televizní stanici Antena 1 v dubnu 2013,

–  s ohledem na pátrání a vyšetřování, kterým se zabývají zejména mezinárodní centrum Interights či organizace Redress a Reprieve, a na zprávy vypracované po přijetí výše uvedeného usnesení ze dne 11. září 2012 nezávislými výzkumnými pracovníky, organizacemi občanské společnosti a vnitrostátními a mezinárodními nevládními organizacemi, zejména na zprávu Právní iniciativy Institutu otevřené společnosti z února 2013 nazvanou „Globalizace mučení: tajné zadržování a mimořádné vydávání prováděné CIA“, dále pak na nezávislou, ze dvou pohledů vypracovanou studii, již v dubnu 2013 vydala v USA pracovní skupina pro otázky zacházení se zadržovanými osobami působící v rámci neziskové organizace Constitution Project, na databázi letů za účelem mimořádného vydávání zveřejněnou na britských webových stránkách v květnu 2013 v rámci programu nazvaného Rendition Project iniciovaného na akademické půdě, na zprávu organizace Amnesty International z června 2013 nazvanou „Odhalit pravdu: účast Polska na tajném zadržování prováděném CIA“ a na dopis, který litevským orgánům zaslala v červnu 2013 organizace Human Rights Watch,

–  s ohledem na otázky, které položil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výbor pro zahraniční věci (O-000079/2013 – B7–0215/2013 a O-000080/2013 – B7–0216/2013),

–  s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dodržování základních práv je zásadním prvkem úspěšné politiky boje proti terorismu;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament odsoudil americké programy pro vydávání a tajné zadržování osob prováděné CIA, v rámci nichž dochází k četnému porušování lidských práv, včetně nezákonného a svévolného zadržování osob, mučení a jiných způsobů špatného zacházení, porušování zásady nenavracení a násilných zmizení, a při jejichž realizaci CIA využívá evropské území a vzdušný prostor; vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k úplnému prošetření, pokud jde o spolupráci vlád jednotlivých členských států a agentur v rámci těchto programů CIA;

C.  vzhledem k tomu, že se Parlament zavázal, že bude i nadále plnit mandát, jenž mu byl svěřen Dočasným výborem, a to v souladu s články 2, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii, a že vydal svým příslušným výborům pokyn, aby rok po přijetí výše uvedeného usnesení ze dne 11. září 2012 v dané záležitosti vystoupily na plenárním zasedání Parlamentu, neboť má za to, že je nezbytně nutné posoudit, do jaké míry byla provedena doporučení, která Parlament přijal;

D.  vzhledem k tomu, že pro účinnou ochranu a prosazování lidských práv v rámci vnitřní i vnější politiky EU a pro zajištění legitimních a účinných politik v oblasti bezpečnosti založených na právním státu má zásadní význam přijetí odpovědnosti za vydávání osob; vzhledem k tomu, že se orgány a instituce EU nedávno zapojily do diskuse o tom, jak může EU lépe chránit a prosazovat základní práva a právní stát;

E.  vzhledem k tomu, že Rada ani Komise zásadním způsobem nereagovaly na doporučení Parlamentu;

F.  vzhledem k tomu, že litevské orgány potvrdily své odhodlání opětovně zahájit trestní vyšetřování, pokud jde o zapojení této země do programu CIA, jestliže se objeví nové skutečnosti, avšak dosud tak neučinily; vzhledem k tomu, že při projednávání případu Abú Zubajdy před ESLP vyšly na základě stanoviska litevských orgánů najevo vážné nedostatky ve způsobu, jakým tyto orgány vedly vyšetřování, a nepochopení z jejich strany, pokud jde o to, co jsou „nové skutečnosti“; vzhledem k tomu, že ve druhé polovině roku 2013 Litva předsedá Radě Evropské unie; vzhledem k tomu, že dne 13. září 2013 bylo na litevském nejvyšším státním zastupitelství podáno trestní oznámení požadující vyšetření všech obvinění, podle nichž byl Mustafa al-Hawsáwí, se kterým v současnosti probíhá řízení před vojenským soudem v zátoce Guantánamo, v rámci programu vedeného CIA nezákonně převezen do Litvy, kde byl tajně zadržován a mučen;

G.  vzhledem k tomu, že pořad seznamující s důkladnou investigativní činností odvysílaný rumunskou televizní stanicí Antena 1 v dubnu 2013 poskytl další informace, z nichž lze usuzovat na ústřední úlohu Rumunska, pokud jde o síť vězení; vzhledem k tomu, že bývalý bezpečnostní poradce Ioan Talpeş uvedl, že Rumunsko poskytlo CIA logistickou podporu; vzhledem k tomu, že bývalý rumunský senátor připustil omezený charakter předchozího parlamentního vyšetřování a vyzval státní zástupce k zahájení soudního řízení;

H.  vzhledem k tomu, že dne 11. června 2013 byla na polském státním zastupitelství podána žádost, aby třetí muž, Jemenec Walíd Muhammad bin Attáš, byl oficiálně uznán obětí, neboť byl v roce 2003 nelegálně zatčen v Pákistánu, poté v období od června do září 2003 držen v tajném vězení v Polsku a následně převezen na základnu Guantánamo, kde zůstává dodnes; vzhledem k tomu, že polské státní zastupitelství prodloužilo probíhající trestní vyšetřování do října 2013;

I.  vzhledem k tomu, že britské orgány kladou procesní překážky v případě žaloby v občanskoprávní řízení, již ve Spojeném království podal Libyjec Abd al-Hakím Belhádž, kterého údajně CIA za pomoci Britů vydala do Libye, kde byl mučen, a že prohlašují, že budou usilovat o to, aby podávání svědeckých výpovědí proběhlo formou neveřejného jednání;

J.  vzhledem k tomu, že Itálie vydala v prosinci 2012 mezinárodní zatykač na Roberta Seldona Ladyho, který byl poté v červenci 2013 zatčen v Panamě; vzhledem k tomu, že žádost o vydání, kterou Itálie následně podala, Panama neuznala a Robert Seldon Lady byl v červenci 2013 navrácen do Spojených států; vzhledem k tomu, že italský prezident se dne 5. dubna 2013 rozhodl omilostnit amerického plukovníka Josepha Romana, který byl italským soudem uznán vinným z únosu Abú Omara, k němuž došlo v Itálii;

K.  vzhledem k tomu, že finský parlamentní veřejný ochránce práv zahájil v listopadu 2012 vyšetřování zaměřené na to, zda bylo v rámci programu CIA pro vydávání osob využito finské území, vzdušný prostor a systémy letových záznamů, a poslal podrobné písemné žádosti o informace 15 vládním agenturám a požádal litevské orgány o konkrétní informace týkající se souvisejících letů;

L.  vzhledem k tomu, že šetření prováděné Dánskem až do května 2012 nepředstavovalo nezávislé, nestranné, důkladné a účinné vyšetřování, jak to vyžaduje mezinárodní právo a normy v oblasti lidských práv, protože nemělo dostatečné pravomoci a mělo omezený rozsah;

M.  vzhledem k tomu, že pouze dva členské státy (Německo a Spojené království) odpověděly na následné dopisy zaslané zvláštními postupy OSN osmi členským státům (Francii, Německu, Itálii, Litvě, Polsku, Rumunsku, Švédsku a Spojenému království), jež obsahovaly žádost o dodatečné informace v návaznosti na společnou studii OSN o globálních praktikách týkajících se tajného zadržování v souvislosti s bojem proti terorismu(5);

N.  vzhledem k tomu, že americký prezident Obama ve svém prohlášení učiněném dne 23. května 2013 zopakoval svůj záměr uzavřít Guantánamo, znovu začít s propouštěním zadržovaných osob a odvolat moratorium na propuštění jemenských vězňů, jejichž přemístění zpátky do Jemenu bylo již shledáno jako bezpečné, a to navzdory odporu v americkém Kongresu; vzhledem k tomu, že americké orgány musí dostát svým mezinárodním závazkům tím, že budou soudně stíhat Roberta Seldona Ladyho;

O.  vzhledem k tomu, že vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová citovala ve svém úvodním proslovu, kterým zahájila 23. zasedání Výboru pro lidská práva konané v květnu 2013 v Ženevě, výše uvedené usnesení Parlamentu ze dne 11. září 2012, přičemž vznesla požadavek na „důvěryhodné a nezávislé prošetření“, které představuje „zásadní první krok směrem k odpovědnosti“, a „[vyzvala] státy, aby z něj učinily prioritu“;

P.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro otázky podpory a ochrany lidských práv a základních svobod v boji proti terorismu Ben Emmerson se ve své výroční zprávě za rok 2013(6) zmiňuje o činnosti Parlamentu a schvaluje některá doporučení obsažená ve výše uvedeném usnesení ze dne 11. září 2012;

1.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že zejména Rada, Komise, vlády členských, kandidátských a přidružených států, NATO a orgány Spojených států amerických neprovedly doporučení obsažená ve výše zmíněném usnesení ze dne 11. září 2012, zejména s ohledem na závažné porušení základních práv, jemuž byly oběti programů CIA vystaveny;

2.  domnívá se, že atmosféra beztrestnosti v souvislosti s programy CIA umožnila, aby se v rámci protiteroristických politik EU a USA pokračovalo v porušování základních práv, jak dále odhalily masové programy sledování prováděné Národní bezpečnostní agenturou USA a sledovacími orgány v různých členských státech, které v současnosti vyšetřuje Parlament;

Postup přijetí odpovědnosti členskými státy

3.  opakuje svoji výzvu těm členským státům, které nesplnily svou pozitivní povinnost, aby provedly nezávislá a účinná vyšetřování týkající se porušování lidských práv a aby přitom zohlednily všechny nové důkazy, které vyšly najevo, a aby zveřejnily všechny nezbytné informace o všech podezřelých letadlech spojených se CIA a s jejich územím; vyzývá členské státy, aby především prošetřily, zda se uskutečnily operace, při nichž byly osoby v rámci programu CIA drženy v tajných zařízeních na jejich území; vyzývá dotčené členské státy (Francii, Itálii, Litvu, Polsko, Rumunsko a Švédsko), aby odpověděly na dopisy zaslané zvláštními zpravodaji OSN;

4.  naléhavě vyzývá Litvu, aby znovu otevřela své trestní vyšetřování zařízení, která CIA používala k tajnému zadržování osob, a aby tuto věc důkladné vyšetřila při zohlednění veškerých věcných důkazů, jež byly odhaleny, obzvláště co se týče případu Abú Zubajda v. Litva, kterým se zabýval ESLP; vyzývá Litvu, aby vyšetřovatelům povolila provést komplexní šetření zaměřené na síť letů spojených s vydáváním a kontaktní osoby, o kterých je veřejně známo, že dotčené lety organizovaly nebo že se na nich podílely; vyzývá litevské orgány, aby provedly soudní ohledání věznice a rozbor záznamů telefonních hovorů; naléhavě je vyzývá, aby ve věci Abú Zubajda v. Litva a HRMI v. Litva plně spolupracovaly s ESLP; vyzývá Litvu, aby v souvislosti s opětovným zahájením trestního vyšetřování zvážila žádosti jiných potenciálních obětí o získání statusu obětí nebo o účast ve vyšetřování; naléhavě vyzývá Litvu, aby plně reagovala na žádosti o informace ze strany jiných členských států EU, zejména na žádost finského veřejného ochránce práv o informace týkající se letu či letů, které by mohly spojovat Finsko a Litvu s možnou trasou vydávání osob; naléhavě vybízí litevského nejvyššího státního zástupce, aby vyšetřil trestní oznámení podané Mustafou al-Hawsawim;

5.  naléhavě vyzývá rumunské orgány, aby urychleně zahájily nezávislé, nestranné, důkladné a účinné vyšetřování s cílem vypátrat veškeré chybějící dokumenty související s parlamentním vyšetřováním a aby plně spolupracovaly s ESLP ve věci al-Našírí v. Rumunsko; vyzývá Rumunsko, aby v plném rozsahu dodržovalo své povinnosti v oblasti základních práv;

6.  žádá Polsko, aby pokračovalo ve svém vyšetřování na základě větší transparentnosti, zejména tím, že poskytne důkazy konkrétních kroků, které byly učiněny, umožní zástupcům obětí, aby smysluplně zastupovali své klienty, umožní jim přístup k veškerým relevantním utajovaným materiálům a povolí jim použít shromážděné materiály; vyzývá polské orgány, aby zahájily trestní stíhání proti všem státním činitelům, kteří jsou do případu zapleteni; naléhavě vyzývá polského nejvyššího státního zástupce, aby bezodkladně přezkoumal žádost Walída bin Attáše a přijal rozhodnutí; vyzývá Polsko, aby plně spolupracovalo s ESLP, pokud jde o věci al-Našírí v. Polsko a Abú Zubajda v. Polsko;

7.  vyzývá britské orgány, aby plně spolupracovaly, pokud jde o probíhající trestní vyšetřování, a aby umožnily plně transparentní projednání žalob v občanskoprávním řízení, aby mohlo být dokončeno vyšetřování týkající se vydávání cizích státních příslušníků do zámoří a aby mohly být uzavřeny případy s tím související; žádá britské orgány, aby podnikly šetření zaměřené na dodržování lidských práv a týkající se vydávání, mučení a týrání zadržených osob v zahraničí;

8.  vybízí italské orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí o dosažení spravedlnosti v případech porušování lidských práv ze strany CIA na italském území tím, že budou trvat na vydání stíhaného Roberta Seldona Ladyho a žádat o vydání dalších 22 stíhaných občanů USA, kteří byli v Itálii odsouzeni;

9.  vybízí finského veřejného ochránce práv, aby dokončil své vyšetřování na základě transparentnosti a odpovědnosti, a za tímto účelem naléhavě vyzývá všechny vnitrostátní orgány, aby plně spolupracovaly; vyzývá Finsko, aby sledovalo veškerá vodítka, která poukazují na účast finských státních činitelů v programu vydávání osob;

Reakce orgánů EU

10.  je nanejvýš zklamán tím, že Komise v zásadě odmítla reagovat na doporučení Parlamentu, a domnívá se, že dopisy, jež Komise zaslala členským státům, jsou pro dosažení odpovědnosti nedostatečné z důvodu jejich obecné povahy;

11.  opakuje svá konkrétní doporučení Komisi:

12.  naléhavě vyzývá litevské orgány, aby se chopily příležitosti, kterou jim nabízí skutečnost, že jejich země předsedá Radě EU, a zajistily plné provedení doporučení obsažených ve zprávě Parlamentu, a aby tudíž zařadily tuto otázku na pořad jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci před koncem litevského předsednictví;

13.  opakuje svá konkrétní doporučení Radě:

14.  vyzývá Radu a Komisi, aby do svých příslušných víceletých programů následujících po Stockholmském programu zahrnuly zvláštní opatření k zajištění právního státu a odpovědnosti za porušování základních práv, a to zejména ze strany zpravodajských služeb a donucovacích orgánů; vyzývá Komisi, aby otázku odpovědnosti zařadila na pořad jednání zasedání „Assises de la Justice“, které se bude konat v listopadu 2013;

15.  připomíná, že v zájmu zajištění důvěryhodnosti Parlamentu je nezbytné podstatně posílit jeho vyšetřovací pravomoci, pokud jde o vyšetřování porušování základních práv v EU, přičemž by toto posílení mělo zahrnovat i plnou pravomoc vyslechnout pod přísahou zúčastněné osoby, včetně vládních ministrů(7);

16.  žádá organizaci Eurocontrol, aby stejně jako americký federální orgán pro letectví (American Federal Aviation Authority) uznala, že údaje týkající se letových tras by v žádném případě neměly být považovány za důvěrné, a aby odtajnila potřebné údaje v zájmu dosažení účinnosti vyšetřování;

17.  očekává, že šetření Parlamentu týkající se programu sledování prováděného Národní bezpečnostní agenturou USA a sledovacích orgánů v různých členských státech povede k navržení opatření zaměřených na účinnou demokratickou parlamentní kontrolu těchto orgánů zpravodajských služeb vzhledem k tomu, že demokratická kontrola těchto orgánů a jejich činností prostřednictvím vhodného dohledu prováděného interně, nezávislými soudy a parlamenty je zásadní;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že členské státy EU nijak nepokročily, pokud jde o přistoupení k Mezinárodní úmluvě OSN o ochraně všech osob před nuceným zmizením, s výjimkou Litvy, která ji ratifikovala v srpnu 2013; vyzývá 21 členských států, které musí ještě tuto úmluvu ratifikovat, aby tak bezodkladně učinily;

19.  vyzývá Belgii, Finsko, Řecko, Irsko, Lotyšsko, Litvu a Slovensko, aby přednostně ratifikovaly Opční protokol k Úmluvě OSN proti mučení (OPCAT); vyslovuje politování nad velmi omezenou podporou, která je poskytována zvláštnímu fondu k opčnímu protokolu k Úmluvě proti mučení (OPCAT) spravovanému OSN, a vyzývá členské státy EU a Komisi, aby podpořily činnost tohoto zvláštního fondu prostřednictvím výrazných dobrovolných příspěvků; naléhavě žádá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby zintenzivnily své úsilí o usnadnění zřízení a fungování národních mechanismů prevence v rámci OPCAT ve třetích zemích;

20.  žádá EU, aby pečlivě přezkoumala pokrok Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, co se týče provádění rozhodnutí ESLP ve věci El-Masrí v. Bývalá jugoslávská republika Makedonie, které teď na základě rozhodnutí Výboru ministrů podléhá posílenému postupu v souvislosti se snahami Bývalé jugoslávské republiky Makedonie o přistoupení; naléhavě žádá orgány FYROM, aby zahájily trestní vyšetřování týkající se spoluviny státních činitelů v případu El-Masrího a aby pohnaly tyto osoby k zodpovědnosti;

21.  vyzývá vládu USA ke spolupráci ohledně všech žádostí členských států EU o informace nebo vydání osob v souvislosti s programem CIA; naléhavě vyzývá vládu USA k ukončení používání drakonických ochranných nařízení, která brání právním zástupcům vězňů ze zátoky Guantánamo, aby zveřejnili informace týkající se jakýchkoli podrobností ohledně tajného zadržování těchto osob v Evropě; vybízí vládu USA, aby dokončila svůj plán a okamžitě věznici Guantánamo uzavřela;

22.  naléhavě žádá členské státy EU, aby zintenzivnily úsilí o přesídlení mimoevropských vězňů propuštěných z Guantánama, kteří nemohou být navráceni do svých vlastí, jelikož jim hrozí smrt, mučení nebo kruté a nelidské zacházení(8); žádá EU, aby oživila společné iniciativy z roku 2009 tím, že poskytne rámec pro přesídlení vězňů z Guantánama do členských států EU, a aby s novým americkým zvláštním vyslancem pro přemístění vězňů z Guantánama Cliffordem Sloanem zahájila dialog o konkrétních plánech spolupráce;

23.  vyzývá Agenturu pro bezpečnost letového provozu v Africe a na Madagaskaru, aby začala urychleně spolupracovat s Parlamentem a poskytla požadované informace o letových údajích;

24.  vyzývá příští Parlament (2014–2019), aby nadále plnil a prováděl mandát, který mu svěřil Dočasný výbor, a aby tak zajistil, aby v návaznosti na jeho doporučení byla podniknuta opatření, a dále aby prozkoumal nové skutečnosti, které se mohou objevit, a aby plně využil a rozvinul své vyšetřovací pravomoci;

o
o   o

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Včetně Jeffreye W. Castelliho, bývalého velitele pobočky CIA v Římě. (2) Přijaté texty, P7_TA(2012)0309. (3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0231. (4) Přijaté texty, P7_TA(2012)0500. (5) A/HRC/13/42. (6) Rámcové zásady pro zajištění zodpovědnosti veřejných činitelů za hrubé či systematické porušování lidských práv v rámci státních iniciativ pro boj proti terorismu (Framework Principles for securing the accountability of public officials for gross or systematic human rights violations committed in the context of State counter-terrorism initiatives), A/HRC/22/52, 1. března 2013. (7) Viz: návrh nařízení Evropského parlamentu o podrobných pravidlech pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu, a o zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO, (Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 41). (8) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv, (Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 8).