Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/3032(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B8-0068/2016

Rozpravy :

Hlasování :

OJ 21/01/2016 - 69

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0018

Přijaté texty
PDF 373kWORD 117k
Čtvrtek 21. ledna 2016 - Štrasburk Konečné znění
Dohody o přidružení / Prohloubené a komplexní zóny volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou
P8_TA(2016)0018B8-0068, 0069, 0077, 0078 a 0079/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou (2015/3032(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (AA/DCFTA) mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou na straně druhé,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Gruzii, Moldavsku a Ukrajině, jakož i na své nedávné usnesení ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství(1) ,

–  s ohledem na společné prohlášení vydané na summitu o Východním partnerství, který se konal v Rize ve dnech 21. a 22. května 2015,

–  s ohledem na zprávy o pokroku Gruzie a Ukrajiny v oblasti provádění akčního plánu pro uvolnění vízového režimu ze dne 18. prosince 2015,

–  s ohledem na doporučení Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu zapojení občanské společnosti do utváření politik a reformních procesů,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Gruzie, Moldavsko i Ukrajina ratifikovaly dohody o přidružení (AA), které zahrnují prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), a rozhodly se tak pro cestu užší politické a ekonomické integrace s Evropskou unií a provedení ambiciózních reforem v mnoha oblastech, včetně demokracie, řádné správy věcí veřejných, právního státu a lidských práv;

B.  vzhledem k tomu, že EU oceňuje evropské aspirace těchto tří zemí a zdůrazňuje, že dohody o přidružení vnášejí do jejich reformních procesů přidanou hodnotu;

C.  vzhledem k tomu, že řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva zůstávají stěžejními pilíři evropské politiky sousedství (EPS) a představují zásadní závazek, zejména na straně těchto tří zemí, které podepsaly dohodu o přidružení s EU;

D.  vzhledem k tomu, že se Rusko nadále přímo či nepřímo podílí na konfliktech a vnitřních sporech týkajících se všech tří přidružených zemí – okupovaná území Abcházie a Jižní Osetie /Cchinvali v Gruzii, problematika Podněstří v Moldavsku a ruská anexe Krymu a zapojení do konfliktu ve východních částech Ukrajiny;

E.  vzhledem k tomu, že mezi EU a Moldavskem byl v dubnu 2014 zaveden bezvízový styk, a vzhledem k tomu, že poslední zprávy Komise z prosince 2015 ukazují, že Gruzie a Ukrajina nyní splňují požadavky stanovené v akčních plánech na uvolnění vízového režimu;

F.  vzhledem k tomu, že angažovanost EU vůči východním partnerům se setkala se silným odporem a s negativním postojem Ruské federace, jako například s odvetnými opatřeními vůči přidruženým zemím; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy přijaly řadu sankcí a omezujících opatření vůči Ruské federaci a ruským představitelům;

1.  zdůrazňuje význam dohod o přidružení (AA), včetně prohloubených a komplexních zón volného obchodu (DCFTA), které jsou jejich součástí; vítá pokrok, jehož bylo až doposud dosaženo a trvá na tom, že provádění těchto AA/DCFTA a související agendy musí být pro EU a tyto tři partnery nejvyšší prioritou; zdůrazňuje, že Rada Evropské unie jednomyslně podepsala dohody o přidružení;

2.  vítá úsilí Gruzie, Moldavska a Ukrajiny zajistit sblížení vnitrostátních právních předpisů se standardy EU založené na závazcích vyplývajících z AA/DCFTA; zdůrazňuje, že úspěch tohoto jednání závisí na mnoha faktorech, včetně stabilního politického prostředí, strategického uvažování, konkrétních plánů reforem a na řádném využívání mezinárodní finanční a odborné pomoci;

3.  podporuje v této souvislosti odhodlanou a mnohostrannou finanční a technickou pomoc, kterou EU a další finanční instituce poskytují Ukrajině a Gruzii, ale zdůrazňuje, že finanční pomoc EU všem jejím partnerům je podmíněna přijetím konkrétních reformních opatření; zdůrazňuje klíčovou úlohu, již by měla Komise hrát při usnadňování provádění AA/DCFTA a při sledování a pomáhání příslušným orgánům jak po technické, tak finanční stránce;

4.  připomíná, že poskytnuté prostředky musí být dobře vynaloženy a že nejsou sami o sobě pro stabilizaci ekonomiky dostatečné a že dosáhnout udržitelného úspěchu není možné bez trvalého odhodlání partnerů navrhnout a provést strukturální reformy, zajistit zvýšení domácí poptávky a dosáhnout sociální soudržnosti;

5.  je přesvědčen, že parlamentní dohled je zásadní podmínkou demokratické podpory politik EU; vyzývá proto Komisi, aby Evropskému parlamentu co nejrychleji umožnila pravidelně a podrobně sledovat uplatňování AA/DCFTA; vyzývá k poskytnutí nového podnětu Parlamentnímu shromáždění Euronest a k podpoře jeho činnosti, aby mohl čelit novým výzvám účinným způsobem; vyzývá k výměně osvědčených postupů a k uzavření memoranda o porozumění po vzoru memoranda podepsaného s Verchovnou radou, což by mohlo sloužit jako příklad parlamentní spolupráce;

6.  zdůrazňuje význam rozvoje sociálního rozměru tohoto partnerství v souladu s ustanoveními programů přidružení a příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce; požaduje, aby všechny strany dodržovaly své závazky v oblasti základních pracovních a environmentálních norem;

7.  vyjadřuje jednoznačnou podporu územní celistvosti všech těchto tří zemí; vyzývá Ruskou federaci, aby ukončila okupaci Krymu a aby se okamžitě přestala přímo i nepřímo zapojovat do probíhajícího konfliktu na Ukrajině a do zamrzlých konfliktů v Gruzii a Moldavsku; vítá rozhodnutí Rady ze dne 21. prosince 2015 prodloužit ekonomické sankce proti Ruské federaci na základě jejího neplnění dohod z Minsku;

8.  zdůrazňuje skutečnost, že přidružené země se svobodně rozhodly navázat hlubší vztahy s EU a že jejich volbu je třeba plně respektovat a žádná třetí strana na ně nemůže vyvíjet tlak; odsuzuje v této souvislosti jednání Ruska, jehož účelem je podlomit nebo zmařit proevropské směřování těchto tří přidružených zemí a vyzývá k většímu úsilí v boji proti dezinformacím a zlepšení strategické komunikace politik a aktivit EU ve Východním partnerství, vedle aktivit pracovní skupiny EU East StratCom;

9.  rozhodně vítá zprávy ze dne 18. prosince 2015 o pokroku Gruzie a Ukrajiny v oblasti provádění jejich akčních plánů pro uvolnění vízového režimu; očekává, že Rada a členské státy neprodleně přikročí k přiznání bezvízového cestovního režimu těmto dvěma zemím; oceňuje, že Moldavsko od dubna 2014 řádně provádí bezvízový režim, a tím jde dobrým příkladem celému regionu;

10.  zdůrazňuje skutečnost, že na mikroúrovni je hlavním cílem DCFTA dosáhnout hmatatelných a udržitelných zlepšení životních podmínek běžných občanů zajištěním stability, vytvořením příležitostí pro malé a střední podniky a vytvořením pracovních míst; zdůrazňuje skutečnost, že provádění DCFTA ve spojení s katastrofální hospodářskou situací by se mohlo na ukrajinském hospodářství a trhu práce projevit a mít sociální důsledky, které nelze opomenout; zdůrazňuje, že zavedení dvoustranných DCFTA s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem je zásadním nástrojem pro moderní, transparentní a předvídatelný obchod, sbližování právních předpisů a postupnou hospodářskou integraci partnerů na vnitřním trhu EU i pro přímé zahraniční investice, které povedou k vytváření pracovních míst a trvalému růstu, přičemž konečným cílem je vytvoření rozsáhlé hospodářské oblasti založené na zásadách Světové obchodní organizace (WTO) a respektování nezávislé volby;

11.  zdůrazňuje, že je třeba důsledně prosazovat reformní program, a to zejména v oblasti soudnictví a právního státu, a bojovat proti korupci a organizovanému zločinu, což jsou důležité předpoklady pro socioekonomický rozvoj těchto tří přidružených zemí;

12.  znovu opakuje, že je do procesů tvorby politik a reforem důležité zapojit občanskou společnost; zdůrazňuje úlohu, kterou mohou příslušné platformy občanské společnosti stanovené v AA hrát v tomto procesu, zejména pokud jde o zvyšování informovanosti veřejnosti a sledování provádění uvedených dohod; poukazuje na to, že je důležité vysvětlit obyvatelům přidružených zemí výhody provedení AA/DCFTA a vyvrátit veškeré mýty;

13.  zdůrazňuje význam ustanovení AA/DCFTA týkajících se energetické spolupráce, jejichž cílem je zabezpečit dodávky energie, zajistit rozvoj konkurenčních, transparentních a nediskriminačních energetických trhů v souladu s předpisy a normami EU a podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti; podporuje záměr EU posílit plnou integraci trhů s energií s Moldavskem, Ukrajinou a Gruzií prostřednictvím Energetického společenství;

14.  vítá skutečnost, že i přes negativní hospodářské trendy v tomto regionu vývoz z Gruzie a Moldavska za prvních 12 měsíců provádění DCFTA vzrostl, přičemž dovoz do Evropy z Gruzie se zvýšil o 15 % a celkový podíl moldavského vývozu o 62 %, a očekává, že stejně pozitivní vývoj vykáže i Ukrajina; vyzývá Komisi, aby každoročně předložila podrobnou zprávu o provádění DCFTA s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou, zejména o mechanismu proti obcházení v případě Gruzie a mechanismu proti obcházení a ochranné doložce v případě Moldavska;

15.  zdůrazňuje, že článek 49 Smlouvy o Evropské unii uvádí, že o členství v EU může požádat jakýkoli evropský stát, pokud se řídí zásadami demokracie, dodržuje základní svobody a liská práva a práva menšin a zajišťuje právní stát;

16.  vyjadřuje spokojenost s účastí těchto tří zemí na programech EU, jako je např. Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), Horizont 2020, Erasmus+, program Marie Sklodowské Curie a Kreativní Evropa, nebo s jejich přidružením k těmto programům; konstatuje, že tato spolupráce je vzájemně prospěšná a poskytuje partnerským zemím příležitost seznámit se s pracovními metodami a politikami EU;

17.  vítá skutečnost, že revidovaná politika sousedství i EU jako celek se nyní více zaměřuje na spolupráci se svými partnery v oblasti předcházení konfliktům, boje proti terorismu a radikalizaci a reforem bezpečnostního sektoru; domnívá se, že tato spolupráce musí být dostatečně významná a musí řešit společné bezpečnostní hrozby a rozvoj společného úsilí v zájmu udržitelného řešení konfliktů, mimo jiné prostřednictvím posílené účasti na misích společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a výcvikových činnostech, jakož i prostřednictvím akcí proti šíření zbraní hromadného ničení a boje proti nezákonnému obchodu s ručními a lehkými zbraněmi (SALW); opakuje svou podporu misi EU pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM), poradní misi Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine) a pozorovatelskou misi EU v Gruzii (EUMM) i snahám o mírové řešení konfliktů, jež mají dopad na tyto tři země;

Gruzie

18.  vítá pokrok, kterého Gruzie za poslední tři roky dosáhla ve všech oblastech, na něž se vztahují čtyři bloky akčního plánu na uvolnění vízového režimu, a oceňuje v tomto ohledu odhodlání gruzínských orgánů;

19.  zdůrazňuje, že svoboda sdělovacích prostředků, svoboda projevu a pluralita informací jsou základními hodnotami demokratické společnosti; je znepokojen nepříznivými dopady některých případů na pluralitu sdělovacích prostředků, jako například v případě vysílací společnosti Rustavi 2; vyzývá v této souvislosti gruzínské orgány, aby zaručily pluralitu sdělovacích prostředků, redakční nezávislost a transparentnost ve vlastnických vztazích sdělovacích prostředků, a to zejména v předvečer letošních parlamentních voleb; plně souhlasí s myšlenkou gruzínských orgánů vyslat odbornou misi poradců na vysoké úrovni složenou z penzionovaných soudců Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva, která bude dozírat na probíhající případ týkající se kanálu Rustavi 2;

20.  v této souvislosti zdůrazňuje, že soudní řízení by měla být transparentní, nestranná a neměla by být politicky motivovaná; vyzývá Gruzii, aby pokračovala ve svém úsilí a plně provedla reformu soudnictví, včetně posílení jeho nezávislosti a depolitizace státního zastupitelství; je i nadále znepokojen nedostatky, pokud jde o odpovědnost státního zastupitelství, a nejasnými kritérii, podle nichž jsou jmenováni státní zástupci a vyšetřovatelé; vyzývá k dalšímu úsilí o plnou nezávislost, účinnost, nestrannost a profesionalitu soudnictví, státního zastupitelství a ministerstva vnitra, jakož i nově vytvořené bezpečnostní služby, včetně parlamentního dohledu nad činnostmi těchto dvou posledně jmenovaných orgánů; je znepokojen nadměrným využíváním vyšetřovací vazby, zejména v případě politických představitelů a aktivistů, která by měla být výjimečným opatřením uplatňovaným pouze v naléhavých a jednoznačných případech;

21.  připomíná prohlášení Benátské komise Rady Evropy ze dne 22. září 2015 o vyvíjení nepřiměřeného tlaku na soudce gruzínského ústavního soudu a vyzývá vládu Gruzie, aby podnikla odpovídající kroky a přijala vhodná opatření na ochranu členů soudního dvora a jejich rodinných příslušníků, aby důkladně vyšetřila veškeré akty zastrašování a pohnala pachatele ke spravedlnosti;

22.  zdůrazňuje skutečnost, že existence politické opozice je klíčová, má-li být politický systém vyvážený a vyzrálý, a zdůrazňuje, že jakýkoli násilný čin namířený proti členům kterékoli politické strany by měl být okamžitě a důkladně prošetřen; vyzývá všechny politické síly v Gruzii, aby usilovaly o zlepšování politického klimatu v zemi tím, že se vyvarují konfrontace a polarizace a zajistí dialog mezi politickými stranami v zájmu posílení demokracie a právního státu;

23.  vyzývá k úplnému provedení doporučení obsažených v zásadní zprávě nazvané „Gruzie v procesu transformace“, kterou předložil zvláštní poradce EU Thomas Hammarberg a jež se týká ústavní a právní reformy a lidských práv;

24.  blahopřeje Gruzii k inovativnímu systému elektronického zadávání veřejných zakázek, jenž podstatně zvýšil transparentnost, efektivitu a odpovědnost, což jsou klíčové prvky v boji proti korupci;

Moldavsko

25.  vyjadřuje vážné znepokojení nad faktickou systémovou politickou nestabilitou, která prakticky přetrvává od posledních parlamentních voleb konaných dne 30. listopadu 2014, a domnívá se, že současná patová politická situace v Moldavsku dosáhla kritického bodu, kdy hrozí destabilizace institucí této země a kdy je ohrožena ekonomika, což má velký dopad na příliv přímých zahraničních investic;

26.  vítá vytvoření nové vlády po dlouhém období zablokování a neúspěšných pokusů ze dne 4. a 13. ledna 2016 sestavit vládu; naléhavě žádá politické síly Moldavska, aby urychlily a bez dalších prodlev pokročily v reformním procesu, z něhož budou mít prospěch všichni moldavští občané, mimo jiné s cílem vyhovět požadavkům Světové banky a Mezinárodního měnového fondu; vyzývá k tomu, aby nedošlo k tíživému geopolitickému důsledku v případě další politické krize a připomíná moldavským stranám nezbytnost zlepšit politickou stabilitu za účelem zajištění udržitelného úspěchu reforem a doufá, že nová vláda bude schopna zajistit zásadní výsledky;

27.  zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí v boji proti korupci, aby se podařilo dosáhnout nezávislého a odpolitizovaného soudnictví, ukončení zmocňování se státu („state capture“) a stabilizace moldavské ekonomiky; lituje skutečnosti, že z důvodu politické nestability moldavských institucí a jejich neschopnosti dostát svým závazkům byly v roce 2015 pozastaveny platby rozpočtové podpory ze strany EU;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sdílely veškeré nezbytné odborné know-how s budoucí vládou Moldavska a rozšířily její finanční podporu na základě příkladu podpůrné skupiny EU pro Ukrajinu, mimo jiné tím, že vyšlou odborníky a úředníky z Bruselu a hlavních měst členských států a začlení je do moldavské správy, aby mohli být každodenně nápomocni při provádění reforem na místě a sledovat jeho průběh;

29.  vyzývá orgány, aby plně a důkladně vyšetřily korupční skandál a krádež ve výši jedné miliardy EUR z bankovního systému, postavily pachatele před soud a zajistily navrácení odcizených finančních prostředků; zastává názor, že probíhající bankovní krize dokládá vážný nedostatek systémových zlepšení v právním rámci s cílem posílit kontroly a zvýšit transparentnost činnosti v odvětví bankovnictví; žádá v této souvislosti Komisi, aby bedlivě sledovala probíhající soudní šetření a v případě potřeby moldavským orgánům poskytla odborné znalosti a pomoc nezbytné k provedení a dokončení šetření;

30.  vyzývá k provedení komplexní reformy mediálního sektoru a k zajištění plné transparentnosti, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků; vyjadřuje v této souvislosti znepokojení nad chybějící řádnou hospodářskou soutěží a vyzývá k přijetí přísného zákona o střetu zájmů;

Ukrajina

31.  vítá skutečnost, že dne 1. ledna 2016 vstoupila v platnost DCFTA mezi EU a Ukrajinou; odsuzuje nicméně skutečnost, že Ruská federace jednostranně rozhodla, že přestane s Ukrajinou uplatňovat dohodu o volném obchodu, že dále zavedla přísná obchodní omezení na ukrajinský vývoz do Ruska a brání tranzitu zboží do třetích zemí, což je v rozporu s dohodami WTO a dalšími dvoustrannými obchodními dohodami; naléhavě vyzývá EU, aby v nynějších a budoucích sporech Ukrajiny s Ruskem zahájených v rámci WTO a aby tak Ukrajinu podporovala;

32.  zdůrazňuje nebývalou otevřenost a úsilí Komise vynakládané více než jeden a půl roku na rozptýlení veškerých pochybností ruské strany, pokud jde o důsledky provádění DCFTA a nalezení praktických řešení; vyjadřuje politování nad tím, že ruská strana nedokázala uvést konkrétní příklady toho, jak by vstup prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu v platnost ovlivnil ruský trh a obchod; znovu poukazuje na potenciální prospěch, který by Rusko mohlo mít z uplatnění AA/DCFTA díky posílení obchodní a hospodářské činnosti a díky vyšší stabilitě ve svém sousedství; vyzývá v tomto ohledu k prozkoumání dalších možností pro dialog na vysoké úrovni;

33.  vyzývá členské státy, aby i nadále zajišťovaly plnou obsazenost a funkčnost mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE); bere na vědomí žádosti ukrajinské vlády o to, aby byly posíleny mezinárodní mírové jednotky podél ukrajinsko-ruské hranice a v Luhanské a Doněcké oblasti; souhlasí s tím, že jakmile to situace dovolí, mělo by v rámci plného provádění dohody z Minsku být stranám konfliktu nabídnuto umístění mise SBOP vedené EU, která by pomáhala například při odminování, asistovala by při přípravách na místní volby a zabezpečovala volný přístup humanitárních organizací;

34.  vyjadřuje vážné znepokojení nad prováděním dohody z Minsku v původně sjednané lhůtě, tj. 31. prosince 2015; připomíná, že ruské orgány nesou v tomto ohledu zvláštní odpovědnost; znovu opakuje, že od poloviny října 2015 je stále více porušováno příměří, pozorovatelé zvláštní monitorovací mise OBSE se nadále setkávají s omezováním svobody pohybu, Ukrajina nezískala zpět kontrolu nad celou délkou své hranice s Ruskem, nebylo dosaženo dohody ohledně forem místních voleb na dočasně okupovaných územích Luhanské a Doněcké oblasti a nebyli propuštěni všichni vězni a nezákonně zadržované osoby, jako jsou Nadja Savčenková nebo Oleg Sencov;

35.  vítá zprávu, kterou zveřejnila nizozemská bezpečnostní komise o sestřelení letadla Malajsijských aerolinií MH17, při němž zemřelo 298 nevinných civilistů; podporuje vytvoření mezinárodního trestního soudu a vyzývá Ruskou federaci, aby plně spolupracovala s mezinárodním společenstvím v zájmu komplexního a nestranného trestního vyšetřování a s cílem postavit odpovědné osoby před soud; odsuzuje rozhodnutí Ruské federace blokovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN o ustavení mezinárodního soudu, jenž by tento trestný čin vyšetřil;

36.  odsuzuje skutečnost, že pokračující ruská agrese vedla ke katastrofální humanitární situaci v Donbasu a že ukrajinským a mezinárodním humanitárním organizacím je bráněno ve vstupu do okupovaných regionů; vyjadřuje vážné znepokojení nad náročnými humanitárními podmínkami více než 1,5 milionu vnitřně vysídlených osob; je rovněž hluboce znepokojen porušováním lidských práv na Ruskem okupovaném Krymu, zejména katastrofální situací krymských Tatarů, a zdůrazňuje, že je třeba, aby EU poskytla Ukrajině další finanční pomoc;

37.  vítá nepolevující úsilí ukrajinských orgánů o splnění akčního plánu pro uvolnění vízového režimu a blahopřeje jim k jejich kladné závěrečné zprávě o pokroku, kterého bylo dosaženo při provádění tohoto plánu; je potěšen, že byly přijaty nové právní předpisy a politiky posilující ochranu před diskriminací; očekává, že vedení Ukrajiny splní své závazky týkající se boje proti korupci v prvním čtvrtletí roku 2016;

38.  zdůrazňuje, že největším problémem reformního úsilí je zakořeněná korupce; vítá rozhodnutí, která byla dosud přijata, jako je vytvoření protikorupčních právních předpisů, institucí (Národní protikorupční úřad, Národní úřad pro prevenci korupce, zvláštní úřad státního zástupce pro boj proti korupci), mechanismů a Národní agentury pro zajišťování výnosů z korupce; dále vítá nedávné přijetí zákona o financování politických stran ze strany státu, jenž vstoupí v platnost dne 1. července 2016, a zákona o zadávání veřejných zakázek;

39.  vyjadřuje své pochopení ohledně toho, že válečná situace na východě Ukrajiny je vážnou překážkou reformního úsilí; objasňuje však, že úspěch a odolnost Ukrajiny vůči všem vnějším nepřátelům závisí výhradně na zdravém stavu jejího hospodářského a právního rámce, prosperující demokracii a rostoucí prosperitě;

40.  vítá probíhající proces ústavní reformy v oblasti decentralizace a soudnictví; připomíná, že Benátská komise Rady Evropy vydala kladné doporučení k oběma souborům ústavních změn; zdůrazňuje, že jak v těchto, tak v jiných oblastech je třeba dosáhnout dalšího pokroku, zejména v hospodářství, kde lepší regulace a demonopolizace hospodářství musí být nadále prioritou, stejně jako fiskální reformy, zvýšení transparentnosti a vytvoření příznivého investičního klimatu; vyjadřuje znepokojení nad stavem ukrajinského hospodářství a celkovou finanční situací země; bere na vědomí mírný pokrok, který byl oznámen v oblasti stabilizace hospodářského výkonu; vyzdvihuje významnou dohodu o zmírnění dluhového břemene, které Ukrajina dosáhla se svými věřiteli v září 2015; připomíná, že mezinárodní společenství, zejména EU, mezinárodní finanční instituce se sídlem v Evropě, MMF a jednotlivé dárcovské země přislíbily nebývalou částku ve výši přibližně 20 miliard EUR;

41.  vítá aktivní podporu a solidaritu EU v oblasti energetiky, jež umožnily obnovu dodávek ruského plynu na Ukrajinu v zimě let 2015 a 2016; vyzývá členské státy, aby plně využívaly potenciálu Ukrajiny z hlediska tranzitu energie a prohloubily spolupráci s cílem zabezpečit dodávky energie do EU i na Ukrajinu a zamezily výstavbě nových plynovodů, které by Ukrajinu obcházely, zejména rozvoj projektu „Nord Stream II“ určeného pro dodávky ruského plynu do Evropy, jenž by mohl mít nepříznivý dopad na strategii EU pro diverzifikaci energetických zdrojů a právní předpisy EU; podporuje záměr EU dosáhnout plné integrace energetického trhu s Ukrajinou prostřednictvím Energetického společenství a snížit energetickou závislost, aniž by přitom došlo k přílišnému zatěžování soukromých domácností; vyzývá EU a ukrajinskou vládu, aby vypracovaly opatření s cílem vytvořit sociální záchrannou síť;

42.  oceňuje účinnou a dynamickou činnost Parlamentního výboru pro přidružení EU-Ukrajina, pokud jde o dohled nad politickou, bezpečnostní a hospodářskou situací na Ukrajině, a jeho závazek a podporu s ohledem na zlepšení celkových evropsky orientovaných reformních procesů, které provádí ukrajinské orgány; připomíná memorandum o porozumění podepsané ukrajinskou Verchovnou radou a Evropským parlamentem v roce 2015, jímž se stanoví společný rámec pro parlamentní podporu a budování kapacit mezi těmito dvěma parlamenty;

43.  zdůrazňuje, že je třeba posílit ukrajinskou občanskou společnost, aby mohla orgánům poskytovat poradenství a podporu při plnění slíbených reforem a jednat jako účinný subjekt dohledu a oznamovatel; vítá účinnou spolupráci mezi obcí odborníků a Verchovnou radou Ukrajiny v procesu reforem a při provádění AA/DCFA; oceňuje skutečnost, že priority Verchovny rady jsou utvářeny pomocí komplexního dialogu s občanskou společností;

44.  bere na vědomí nadcházející nizozemské poradní referendum o AA/DCFTA mezi EU a Ukrajinou; je přesvědčen, že nizozemské obyvatelstvo se rozhodne na základě kladů dohody a uzná její hmatatelné dopady na EU, a zejména pak na Nizozemsko;

o
o   o

45.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům, vládám a parlamentům zemí Východního partnerství a Ruské federace, Parlamentnímu shromáždění Euronest a parlamentním shromážděním Rady Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0272.

Poslední aktualizace: 2. května 2017Právní upozornění