Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 192, čl. 265 odst. 5 a článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. července 2015 týkající se strategie Evropské unie pro alpský region (COM(2015)0366) a doprovodný akční plán a podpůrnou analýzu (SWD(2015)0147),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(3),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ve dnech 19. a 20. prosince 2013 týkající se strategie Evropské unie pro alpský region,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. října 2015 ke sdělení Komise týkajícímu se strategie Evropské unie pro alpský region(4),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. prosince 2014 nazvané „Makroregionální strategie Evropské unie pro alpský region“(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2012 o vývoji makroregionálních strategií EU: stávající praxi a výhledu do budoucna, zejména ve Středomoří(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2013 o makroregionální strategii pro Alpy(7),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. května 2014 o správě a řízení makroregionálních strategií (COM(2014)0284),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. ledna 2011 nazvaný „Přínos regionální politiky k udržitelnému růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0017),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství („Aarhuská úmluva“),

–  s ohledem na zahajovací konferenci o strategii Evropské unie pro alpský region, která se konala ve dnech 25. a 26. ledna 2016 v obci Brdo (Slovinsko),

–  s ohledem na konferenci zúčastněných stran o strategii Evropské unie pro alpský region, která se konala dne 17. září 2014 v Innsbrucku,

–  s ohledem na konferenci zúčastněných stran o strategii Evropské unie pro alpský region, která se konala ve dnech 1. a 2. prosince 2014 v Miláně,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 96/191/ES ze dne 26. února 1996 o uzavření Úmluvy o ochraně Alp (Alpské úmluvy),

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Komise o veřejné konzultaci týkající se strategie Evropské unie pro alpský region,

–  s ohledem na vyjádření názorů zúčastněných stran obsažené v dokumentu nazvaném „Politické prohlášení směrem k evropské strategii pro alpský region“, přijatém dne 18. října 2013 v Grenoblu,

–  s ohledem na studii nazvanou „Nová úloha makroregionů v oblasti evropské územní spolupráce“, kterou v lednu 2015 zveřejnilo generální ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky (tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti),

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 1. dubna 2009 nazvanou „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (COM(2009)0147),

–  s ohledem na srovnávací přehled Unie inovací pro 2015, který vydala Komise,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy“ (COM(2013)0249),

–  s ohledem na pokyny Komise z roku 2014 nazvané „Umožnění součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, programem Horizont 2020 a dalšími programy Unie v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti“,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0226/2016),

A.  vzhledem k tomu, že za účelem podpory celkového harmonického rozvoje je třeba posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost napříč EU;

B.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie jsou v současné době základním nástrojem, jímž se k plnění cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti přispívá; vzhledem k tomu, že makroregionální strategie jsou podporovány podle zásady „tří ne“, tj. „ne“ novým předpisům, „ne“ dodatečným finančním prostředkům a „ne“ novým institucím;

C.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie pro alpský region by mohla pomoci zvrátit hospodářský pokles investicemi do výzkumu, inovací a podpory podnikání, s přihlédnutím k jedinečným vlastnostem a hodnotám regionu;

D.  vzhledem k tomu, že cílem makroregionálních strategií by mělo být lepší dosahování společných cílů jednotlivých regionů na základě dobrovolného koordinovaného přístupu bez vytváření dalších předpisů;

E.  vzhledem k tomu, že změna klimatu probíhá v alpském regionu rychleji, než je typické ve zbytku světa, a v rostoucí míře vede k přírodním katastrofám, jako jsou laviny a povodně;

F.  vzhledem k tomu, že cílem makroregionálních strategií je určit zdroje a využívat potenciál rozvoje, který regiony sdílejí;

G.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie představují vzor víceúrovňové správy, v níž je pro úspěch těchto strategií zásadně důležité zapojení zúčastněných stran zastupujících místní, regionální a celostátní úroveň; vzhledem k tomu, že v zájmu zlepšení soudržnosti politik jednotlivých makroregionů v souladu s evropskými cíli je třeba podněcovat jejich vzájemnou spolupráci;

H.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie mohou přispívat k rozvoji přeshraničních strategií a k mezinárodním projektům vytváření sítí spolupráce, z nichž bude mít prospěch celý region;

I.  vzhledem k tomu, že regionální identity a kulturní dědictví alpského regionu, a zejména lidová kultura a zvyky, si zaslouží zvláštní ochranu;

J.  vzhledem k tomu, že důrazný přístup zdola nahoru, který regiony alpské oblasti přijaly, vyústil v rozvoj strategie Evropské unie pro alpský region (EUSALP), jejímž cílem je účinně řešit výzvy, které jsou celému alpskému regionu společné;

K.  vzhledem k tomu, že alpský region hraje důležitou roli v hospodářském rozvoji členských států a poskytuje řadu ekosystémových služeb městským a příměstským oblastem v okolí;

L.  vzhledem k tomu, že makrostrategie pro alpský region se dotkne přibližně 80 milionů obyvatel žijících ve 48 regionech sedmi zemí, z nichž pět je členskými státy EU (Francie, Itálie, Německo, Rakousko a Slovinsko) a dvě jsou nečlenské země (Lichtenštejnsko a Švýcarsko);

M.  vzhledem k tomu, že strategie EU pro alpský region musí slučovat environmentální udržitelnost a hospodářský rozvoj v přírodní oblasti, které je rovněž přední turistickou destinací;

N.  vzhledem k tomu, že hlavním problémem některých alpských oblastí je vylidňování a většina obyvatel alpského regionu nemůže žít pouze z vysokohorské turistiky, ale musí dále rozvíjet zemědělství, lesnictví a další odvětví průmyslu a služeb šetrná k životnímu prostředí;

O.  vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými regiony zahrnutými do strategie existují značné rozdíly, a je proto nutná koordinace politik a odvětví mezi jednotlivými regiony (horizontálně), jakož i v rámci jednotlivých regionů (vertikálně);

P.  vzhledem k tomu, že alpský region má jedinečné geografické a přírodní rysy a představuje vzájemně propojený makroregion a tranzitní region se značným růstovým potenciálem; vzhledem k tomu, že je však nutné přinést konkrétní odpovědi na otázky týkající se životního prostředí, demografie, dopravy, cestovního ruchu, energetiky, sezónnosti a různorodosti činností a že koordinované územní plánování by mohlo vést k lepším výsledkům a k přidané hodnotě pro územní soudržnost alpských oblastí a přilehlých oblastí;

Q.  vzhledem k tomu, že alpský region představuje „vodojem“ Evropy a že Alpy poskytují dostatek vody pro uspokojení až 90 % potřeb podhorských oblastí v letním období; vzhledem k významu vodních zdrojů pro výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách, zavlažování zemědělské půdy, udržitelné obhospodařování lesů, zachování biologické rozmanitosti a krajiny a zásobování pitnou vodou; vzhledem k tomu, že je nezbytné zachovat v Alpách kvalitu vody a nízký stav vody řek a nalézt rovnováhu mezi zájmy místních obyvatel a potřebami životního prostředí;

R.  vzhledem k tomu, že alpský region je protkán hranicemi a že odstranění těchto překážek je předpokladem pro spolupráci v této oblasti, pro volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu, a tudíž i pro hospodářskou, sociální a ekologickou interakci; vzhledem k tomu, že strategie pro alpský region také nabízí příležitost k posílení přeshraniční spolupráce, k provázání a propojení lidí i hospodářských činností, a tedy k odstranění hranic a s nimi spojených překážek;

S.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o strategii EU pro alpský region zdůrazňuje nutnost snížit dopad tranzitní dopravy vedené přes Alpy, aby se zachovalo přírodní dědictví Alp, a význam provádění strategie, jež přinese zdravější a lépe zachované prostředí místnímu obyvatelstvu;

T.  vzhledem k tomu, že volný pohyb osob je základním právem, a zejména v příhraničních oblastech základní podmínkou dosažení cílů ekonomické, sociální, územní a environmentální soudržnosti, silné a udržitelné konkurenceschopnosti a spravedlivého přístupu k zaměstnání;

U.  vzhledem k tomu, že území, na něž se strategie Evropské unie pro alpský region vztahuje, zahrnuje v první řadě horské oblasti a dále přilehlé oblasti, včetně oblastí metropolitních, které jsou propojeny úzkou součinností a funkčními vztahy, jež mají všechny vliv na hospodářský, sociální a environmentální rozvoj;

V.  vzhledem k tomu, že tento region se zachovanými ekosystémy může s ohledem na jeho kulturní a přírodní dědictví poskytovat svými službami základ pro mnoho hospodářských činností s důrazem na zemědělství, lesnictví, cestovní ruch a energetiku;

W.  vzhledem k tomu, že strategie Evropské unie pro alpský region může být jako první makroregionální strategie týkající se horské oblasti vzorem a inspirací pro další horské oblasti EU;

X.  vzhledem k tomu, že dřívější makroregionální strategie EU prokázaly úspěch spolupráce tohoto druhu a přinesly zkušenosti užitečné pro vytváření nových makroregionálních strategií;

Obecné poznámky a řízení

1.  vítá sdělení Komise týkající se strategie Evropské unie pro alpský region a doprovodný akční plán; je přesvědčen, že se jedná o krok vpřed pro rozvoj tohoto regionu v souladu s cílem dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v rámci strategie Evropa 2020; konstatuje, že tato strategie a akční plán mohou hrát významnou roli v úsilí zabránit vylidňování tohoto regionu, zejména odchodu mladých lidí;

2.  zdůrazňuje cenné zkušenosti získané při provádění Alpské úmluvy, vyvažující ekonomické, sociální a environmentální zájmy; vyzývá zúčastněné země, aby dodržovaly dosažené dohody a zachovaly si vysokou úroveň nasazení za udržitelný rozvoj a ochranu Alp;

3.  vítá skutečnost, že evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) nabízejí pro tuto strategii potenciálně významné zdroje a širokou škálu nástrojů a možností; požaduje větší synergie na podporu koordinace a doplňkovosti fondů ESIF a dalších fondů a nástrojů odpovídajících pilířům této strategie, zejména programu Horizont 2020, Nástroje pro propojení Evropy, programu LIFE, programu COSME pro malé a střední podniky, programu Interreg pro alpské oblasti a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), u nichž by Komise měla prozkoumat možnou přidanou hodnotu jednotlivých žádostí zaměřených na specifické výzvy alpského regionu;

4.  vyzývá Komisi a celostátní, regionální a místní orgány, které jsou odpovědné za přípravu, řízení a provádění programů ESIF, aby zdůrazňovaly význam makroregionálních projektů a opatření; očekává větší součinnost založenou na koordinaci těch politik, programů a strategií EU, které mají význam v Alpách, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala praktické uplatňování uvedených programů, aby se zabránilo jejich překrývání a co nejvíce se zvýšila jejich doplňkovost a přidaná hodnota; vyzývá Komisi, aby navíc zajistila snadný přístup evropských občanů i orgánů členských států k příslušným dokumentům, aby byla zajištěna úplná transparentnost postupu, který je třeba následovat;

5.  znovu připomíná důležitost zásady „tří ne“, neboť makroregiony jsou rámce, které staví na přidané hodnotě iniciativ spolupráce a součinností mezi různými finančními nástroji EU;

6.  vyzývá příslušné orgány členských států a zapojené regiony, aby pokud možno sladily své vnitrostátní i regionální politiky a režimy financování s akcemi a cíli strategie EUSALP a aby své přijaté operační programy přizpůsobily potřebě zajistit, aby byly budoucí projekty v rámci strategie EUSALP prováděny rychle a aby řídicí orgány při provádění těchto operačních programů priority strategie EUSALP náležitě zohledňovaly (např. prostřednictvím vyhrazených nabídkových řízení, bonusových bodů nebo vyčlenění rozpočtu); vyzývá k dalšímu rozvoji makroregionálního přístupu před reformou politiky soudržnosti po roce 2020 a zdůrazňuje význam integrovaných makroregionálních projektů a opatření;

7.  vyzývá EIB, aby ve spolupráci s Komisí posoudila možnost zřízení specializované investiční platformy pro alpský region, která by byla schopna získávat finanční prostředky z veřejných i soukromých zdrojů; vyzývá k vytvoření seznamu projektů pro tento region, které by přilákaly investory; žádá v této souvislosti Komisi, EIB a zúčastněné země, aby plně využívaly možností financování projektů v tomto regionu nabízených v rámci fondu EFSI, s cílem zajistit udržitelný rozvoj a hospodářský růst a podpořit zaměstnanost na makroregionální úrovni;

8.  zdůrazňuje, že jsou v souvislosti se strategií EU pro alpský region zapotřebí vhodné informační kampaně, a vybízí členské státy, aby pro tuto strategii zajistily dostatečně vysoký profil a náležitou informovanost o jejích cílech a výsledcích na všech úrovních, včetně úrovně přeshraniční a mezinárodní; požaduje, aby byla při provádění makroregionálních strategií EU podporována koordinace a výměna osvědčených postupů, zejména v oblasti řízení přírodního a kulturního dědictví, s cílem vytvořit udržitelné příležitosti pro cestovní ruch;

9.  vyzývá, aby byla na makroregionální úrovni vytvořena podpůrná prováděcí struktura pro řídicí orgány strategie EUSALP, ve spolupráci s Komisí, členskými státy a regiony a s jejich souhlasem; dále vítá zastoupení Parlamentu v řídících orgánech strategie a domnívá se, že Parlament by měl být do sledování provádění strategie zapojen;

10.  žádá, aby Komise hrála v prováděcí fázi strategie EUSALP aktivní úlohu; domnívá se, že by se měla v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality účastnit v rámci sdíleného řízení všech fází plánování a uskutečňování projektů strategie společně s členskými státy a regiony, aby se zajistila účinná účast místních a regionálních aktérů z řad veřejných orgánů, hospodářských a sociálních partnerů a organizací zastupujících občanskou společnost v regionu a řádná koordinace s dalšími strategiemi a režimy financování podporovanými EU;

11.  žádá, aby Komise hodnotila provádění strategie EUSALP na základě objektivních kritérií a měřitelných ukazatelů;

12.  podporuje strategické plánování v městských i venkovských oblastech alpského regionu ve snaze podpořit vytváření sítí a společné cíle v soudržném, koordinovaném a integrovaném rámci politik (např. v souvislosti s obnovitelnou energií, sociálním zabezpečením, logistikou a obchodními a sociálními inovacemi); vybízí ke sdílení osvědčených postupů týkajících se např. udržitelného cestovního ruchu jak mezi regiony, tak s dalšími existujícími makroregionálními strategiemi;

13.  trvá na tom, že v souvislosti s rozhodovacími postupy by místní a regionální orgány měly spolu s místními a regionálními občanskými společnostmi hrát vedoucí úlohu v řídicích orgánech a v operačních, technických a prováděcích orgánech této strategie, a to při plném dodržování zásad subsidiarity a víceúrovňové správy;

14.  domnívá se, že v zájmu prevence vylidňování by se investice měly směrovat k rovnému a účinnému přístupu ke zdravotní péči, první pomoci a pomoci v naléhavých situacích pro veškeré obyvatele regionu, zejména ve venkovských oblastech;

15.  vyzývá Komisi, aby každé dva roky předkládala Parlamentu a Radě zprávu o provádění strategie EUSALP založenou na objektivních kritériích a měřitelných ukazatelích za účelem vyhodnocení jejího fungování a přidané hodnoty z hlediska růstu a zaměstnanosti, snižování rozdílů a udržitelného rozvoje;

16.  vyzývá zúčastněné země, aby pokračovaly ve svém úsilí o diverzifikaci zdrojů energie a aby při tom braly ohled na životní prostředí; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit udržitelnost, konkurenceschopnost a modernizaci hydroenergetické infrastruktury, jež byla vyvinuta ve velmi raném stadiu, a současně zohledňovat dopad, jaký může mít hydroenergetická infrastruktura na životní prostředí a geologii, a podporovat malé (mini, mikro a piko) vodní elektrárny; zdůrazňuje, že integrované řízení a ochrana vodních zdrojů je jedním z klíčů k udržitelnému rozvoji Alp, a že je proto třeba, aby se místní obyvatelé mohli rozhodnout pro vodní energii a využívat přidanou hodnotu, kterou produkuje; vyzývá zúčastněné země, aby přispívaly k vytvoření dobře fungujících sítí v makroregionu, a zajistily tak zabezpečení dodávek a vytvořily struktury pro výměnu osvědčených postupů v oblasti přeshraniční spolupráce;

17.  zdůrazňuje, že je třeba dále posilovat sociální rozměr s cílem zajistit, aby byl uplatňován takový model růstu, který dokáže zajistit udržitelný růst, sociální začlenění a sociální ochranu pro všechny, a to zejména v hraničních oblastech; v této souvislosti zdůrazňuje význam stanovení priorit a přijetí opatření proti jakékoli formě diskriminace;

18.  připomíná zásadu univerzálního přístupu k veřejným službám, jenž má být zaručen na celém území EU, zejména v oblastech vzdělávání, zdravotní péče, sociálních služeb a mobility, se zvláštním ohledem na potřeby osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že je třeba, aby zúčastněné země při poskytování veřejných služeb podporovaly alternativní a inovativní řešení pro alpský region, včetně řešení na míru a řešení přizpůsobených místním a regionálním potřebám; vyzývá v této souvislosti zúčastněné strany k vypracování pobídek pro rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru; připomíná však zásadu cenové dostupnosti a přístupnosti kvalitních veřejných služeb pro všechny;

19.  vyjadřuje znepokojení nad degradací ekosystémů a nad rizikem přírodních katastrof v některých částech alpského regionu; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat v plném rozsahu strategie řízení rizik přírodních katastrof a přizpůsobení se změně klimatu; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvíjet a provádět společné pohotovostní plány reakce na znečištění přesahující hranice států; požaduje zřízení společných týmů rychlé reakce pro turistické oblasti postižené přírodními pohromami, jako jsou sesuvy bahna či půdy a záplavy; poukazuje na to, že je třeba lépe propagovat mechanismus civilní ochrany EU;

Pracovní místa, hospodářský růst a inovace

20.  uznává, že alpský region má environmentální dědictví, které je třeba zachovat, zahrnující nepřeberné zdroje přírodní krajiny a mimořádnou škálu ekosystémů od horských po nížinné, dokonce až po středomořské pobřeží, což umožňuje existenci hospodářské oblasti a biosféry založené na soužití přírody a člověka; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí aktivní synergická spolupráce mezi zemědělstvím a dalšími hospodářskými činnostmi v chráněných oblastech (lokality sítě Natura 2000, národní parky atd.) s cílem vytvořit integrované produkty cestovního ruchu, a že je důležité zachovávat a chránit jedinečné biotopy horských regionů;

21.  upozorňuje na příležitosti, které strategie otvírá pro rozvoj trhu práce, který vykazuje odlišnou, ale významnou úroveň přeshraničního dojíždění; domnívá se, že součástí investičních priorit alpské strategie by mělo být zvyšování kvalifikace pracovní síly a vytváření nových pracovních míst v zelené ekonomice; zdůrazňuje však, že malé a střední podniky – velmi často se jedná o rodinné podniky, např. malé zemědělské či malé zpracovatelské podniky – působící v zemědělství, cestovním ruchu, obchodu či v odvětví řemesel a výroby jsou v alpském regionu integrovaným a udržitelným základem hospodářské činnosti, a tudíž představují v oblasti Alp páteř životního, kulturního a přírodního prostředí a důležitý zdroj pracovních míst; zdůrazňuje, že je třeba v alpském regionu dále diverzifikovat hospodářské činnosti a pracovní příležitosti;

22.  zdůrazňuje, že je třeba dát prioritu investicím do digitální infrastruktury a zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu, a tedy k digitálním a internetovým službám, jako je elektronický obchod a využívání digitálních tržních kanálů a práce na dálku, a k dalším příležitostem pro osoby, které žijí v oblastech vzdálených od velkých městských středisek, a současně tam, kde je to možné, podporovat alternativy k fyzickému dojíždění;

23.  domnívá se, že inovace a používání nových technologií v klíčových odvětvích hospodářství, podněcované strategiemi inteligentní specializace a financované ze stávajících finančních zdrojů EU (např. z fondů EFRR či ESF nebo programů COSME, Horizont 2020 či Erasmus+), by mohly přispět k vytváření kvalitních pracovních míst ve strategických odvětvích, jako jsou biologické vědy, bioekonomika, energetika, ekologické produkty, nové materiály nebo elektronické služby; připomíná význam zajištění rozhodné podpory malých a středních podniků, jež by mohla pomoci zvrátit současný trend vylidňování, s nímž se potýkají některé oblasti a území alpského regionu;

24.  vyzývá příslušné orgány členských států a regionů v alpském regionu, aby vedly dialog s Komisí s cílem posoudit proveditelnost vytvoření společného programu v příštím programovém období (na základě článku 185 SFEU) na podporu integrace výzkumných a inovačních činností v alpském regionu, v rámci evropských ucelených hodnotových řetězců začleněných do strategií inteligentní specializace;

25.  podporuje vytváření klastrů a spolupráci mezi veřejnými a soukromými podniky, univerzitami, výzkumnými ústavy a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami s cílem podporovat inovace a umožnit využívání synergií mezi alpskými a přilehlými oblastmi; má za to, že předpokládaná opatření by měla v zájmu zajišťování účinnějších a účelnějších investic stavět na celostátních a regionálních výzkumných a inovačních strategiích pro inteligentní regionální specializaci;

26.  uznává, že pro úspěch strategie EUSALP je důležité vytvářet projekty pro sdružení, instituce, mikropodniky a malé a střední podniky působící v kulturním a tvůrčím odvětví, neboť hrají důležitou roli pro investice, růst, inovace a zaměstnanost a rovněž mají zásadní úlohu pro uchování a podporu kulturní a jazykové rozmanitosti;

27.  zdůrazňuje, že makroregionální strategie pro Alpy by měla nejen zajišťovat příležitosti k zachování, udržení a případně adaptování forem tradičních hospodářských činností, např. zemědělství, lesnictví a řemesel, ale i podporovat inovace a rozvoj nových iniciativ na tomto poli, např. prostřednictvím nástroje InnovFin EU; upozorňuje, že s ohledem na úlohu malých a středních podniků při vytváření pracovních míst je třeba usnadnit těmto podnikům přístup k podpoře a financování;

28.  zdůrazňuje, že spolupráce mezi regiony, a především přeshraniční spolupráce, má zásadní význam pro další rozvoj cestovního ruchu v širším regionu; podporuje formulování strategií cestovního ruchu založených na existujícím přírodním a kulturním dědictví, udržitelnosti a inovacích; zdůrazňuje sociální, kulturní a hospodářský rozměr různých alpských tradic a zvyků, které je třeba podporovat a udržovat v jejich rozmanitosti;

29.  konstatuje, že řízení a obnovování populací dravých ptáků a šelem v alpském regionu se vykonává na státní a místní úrovni, přestože tyto živočišné druhy neuznávají správní hranice a že fenomén migrace má ze své podstaty přeshraniční povahu; v zájmu zabránění střetům spojeným s touto obnovou populací žádá členské státy, aby zlepšily koordinaci mezi jednotlivými orgány při výměně informací, a požaduje, aby byly v rámci alpské strategie – ve spojení s platformou „Velké masožravé šelmy, divocí kopytníci a společnost“ Alpské úmluvy – zlepšeny osvědčené postupy s cílem zlepšit řízení a ochranu hospodářských a pasených zvířat;

30.  podporuje diverzifikaci nabídky v oblasti cestovního ruchu vytvářením nových turistických příležitostí přizpůsobených regionálním potřebám a využívajících regionální zdroje – jako jsou např. turistické tematické parky a trasy, gastronomický a vinný cestovní ruch, kulturní, zdravotní, vzdělávací nebo sportovní cestovní ruch – s cílem prodloužit turistickou sezónu a současně odlehčit infrastruktuře a dosáhnout celoroční zaměstnanosti v cyklu cestovního ruchu a dále podporuje agroturistiku, jež má přilákat návštěvníky k činnostem charakteristickým pro venkov a volnou přírodu nabízeným v nekonvenčních ubytovacích zařízeních a posílit konkurenceschopnost a udržitelnost turistických destinací; podporuje propagaci nových turistických činností, které jsou lépe přizpůsobeny změně klimatu a ochraně životního prostředí; zdůrazňuje rovněž potřebu podpořit a vylepšit koordinaci činností horských služeb.

31.  podporuje opatření, která mají pomoci zmírnit zatížení dopravní infrastruktury prostřednictvím rozložení školních prázdnin a s nimi spojených dovolených a pomocí inteligentních mýtných systémů a nabízení pobídek ze strany poskytovatelů služeb v oblasti cestovního ruchu během nejvytíženějších dob příjezdu a dopravních špiček;

32.  připomíná hospodářský význam podpory rozvoje „měkkých“ a udržitelných turistických aktivit v celém alpském regionu, včetně měst u jezer a lázeňských měst; rovněž vybízí členské státy, aby využívaly cyklistiku v kombinaci s cestováním po železnici nebo intermodálními dopravními službami; s ohledem na příklady osvědčené praxe poukazuje na platformy cestovního ruchu vytvořené v rámci projektů částečně financovaných EU;

33.  konstatuje, že tentýž člověk musí často vykonávat různé činnosti v průběhu roku, někdy i na obou stranách hranice; vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby podporovaly spolupráci mezi subjekty poskytujícími počáteční i průběžné odborné vzdělávání; zdůrazňuje přínos, který by mohl mít program Erasmus+ zaměřený na přeshraniční učňovskou přípravu;

Mobilita a propojení

34.  zdůrazňuje význam zlepšování dopravního a energetického propojení mezi zúčastněnými zeměmi, včetně místní, regionální a přeshraniční dopravy a intermodálních spojů s okolními regiony (včetně velkých konurbací), mj. za účelem podpory rozvoje regionu, zlepšení kvality života jeho obyvatel a přilákání nových obyvatel, a současně význam posouzení, zda je možné renovovat či rozšířit stávající spojení s celkovým cílem lepší realizace sítí TEN-T; zdůrazňuje význam budování inteligentní infrastruktury; má za to, že z nově vybudované infrastruktury by se měly stát opravdové „technologické koridory“, v jejichž rámci se budou realizovat všechny oddělené infrastruktury, tj. vedení elektrické energie, telefonní linky, širokopásmové a ultraširokopásmové linky, plynovody, sítě optických vláken, vodní potrubí atd.;

35.  požaduje ucelený přístup k budoucímu navrhování a provádění alpské politiky v oblasti dopravy a životního prostředí; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat kombinování různých způsobů dopravy s cílem dosáhnout přesunu dopravy ze silnic na železnici, zejména u nákladní dopravy, a žádá Komisi, aby tento přechod podporovala; rovněž v této souvislosti žádá, aby příjmy plynoucí ze silniční dopravy byly využívány k podpoře realizace a rozvoje efektivní osobní a nákladní dopravy šetrné k životnímu prostředí a k omezování hluku a znečišťování životního prostředí, a bere na vědomí možné projekty v oblastech, k nimž patří řízení dopravy, technologické inovace, interoperabilita apod.; dále požaduje rozšíření stávající infrastruktury v alpském regionu, včetně kvalitních intermodálních a interoperabilních systémů; zdůrazňuje, že je důležité zajistit propojenost a přístupnost pro všechny obyvatele regionu;

36.  zdůrazňuje význam propojení dopravních tras s dalšími částmi Evropy a důležitost provázanosti s koridory TEN-T při současné optimalizaci využívání stávající infrastruktury; připomíná, že horský terén zůstává překážkou sbližování mezi občany EU a že EU slíbila, že bude přeshraniční dopravní infrastrukturu více financovat; vyzývá proto zúčastněné státy, aby zaměřily své úsilí na provádění a plánování udržitelných a inkluzivních doplňkových projektů propojujících a zpřístupňujících stávající síť TEN-T;

37.  upozorňuje na nedostatek efektivních neznečišťujících spojení v horských oblastech a mezi horskými a přilehlými oblastmi; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadňovaly vytváření lepších čistých nízkouhlíkových propojení – zejména u železničních sítí – na regionální a místní úrovni za účelem posílení soudržnosti a zlepšení kvality života v těchto oblastech; podněcuje k usazování v alpském regionu a podporuje je;

38.  vyzývá státy účastnící se makroregionální strategie, aby braly v úvahu specifičnost pracovních podmínek přeshraničních pracovníků a vypracovaly v alpském makroregionu dohody týkající se těchto pracovníků;

39.  podporuje rozvoj inovačních forem místní dopravy na požádání, jako jsou inteligentní dopravní informace, řízení dopravy a dopravní telematika a multimodalita, rovněž s ohledem na potenciál sdílení aktivit v této oblasti mezi regiony;

40.  upozorňuje na nedostatek účinných digitálních spojení v horských oblastech; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadňovaly lepší spojení na regionální a místní úrovni za účelem zlepšení kvality života a posílení rozvoje nových činností a vytváření pracovních míst v těchto oblastech a aby podporovaly opětovné osídlování;

41.  zdůrazňuje význam veřejných investic v horských oblastech s cílem řešit neschopnost trhu poskytnout v těchto oblastech digitální připojení; zdůrazňuje význam úplného a všeobecného přístupu k širokopásmovému internetového připojení i v horských regionech, aby byla trvale zajištěna dlouhodobá životaschopnost odlehlých osad a hospodářských oblastí; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní řešení této otázky;

Životní prostředí, biologická rozmanitost, změna klimatu a energetika

42.  zdůrazňuje význam ochrany a zlepšení biologické rozmanitosti v alpském regionu; vyzývá ke společnému úsilí směřujícímu k zavedení inovačních opatření na ochranu a zachování životního prostředí a současně požaduje, aby byla podrobně prozkoumána úloha velkých predátorů a případné zavedení adaptačních opatření a aby bylo plně dodržováno acquis Unie v oblasti ochrany životního prostředí, biologické rozmanitosti, půdy a vody; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byla všechna případná opatření přijímána tak, aby se předešlo zdvojování již existujících legislativních iniciativ;

43.  zdůrazňuje, že alpský makroregion nabízí velké příležitosti, pokud jde o inovační řešení, což by z něj mohlo učinit jedinečnou laboratoř pro testování oběhového hospodářství; v rámci rozpočtového procesu pro rok 2017 předloží pilotní projekt, jehož cílem bude prozkoumat potenciál této oblasti z hlediska rozvoje specifických strategií týkajících se oběhového hospodářství, např. v oblasti výroby, spotřeby a řízení odpadů;

44.  zdůrazňuje význam podpory vlastní výroby energie, zlepšování energetické účinnosti a podpory rozvoje nejúčinnějších obnovitelných zdrojů energie v tomto regionu – od vodních elektráren po solární, větrné a geotermální elektrárny – a podpory rozvoje obnovitelných forem energie, které jsou pro Alpy specifické; bere na vědomí dopady využívání odlišných druhů spalování v odvětví tepla na kvalitu ovzduší; podporuje udržitelné využívání lesního dřeva nezmenšující plochu lesů, která je důležitá pro vyváženost horského ekosystému a pro ochranu proti lavinám, sesuvům půdy a záplavám;

45.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí vyvíjet nové strategie boje proti znečištění ovzduší, jež vyvolává obavy v souvislosti s veřejným zdravím, a změně klimatu, a to zejména v průmyslovějších a zalidněnějších oblastech makroregionu, a současně určit stávající zdroje znečištění a podrobně sledovat emise znečišťující ovzduší; vyzývá proto členské státy, aby zavedly udržitelné dopravní politiky, které by byly v souladu s cíli pařížské konference COP21, a aby podporovaly zachování a udržení ekosystémových služeb v celém alpského makroregionu;

46.  zdůrazňuje význam infrastruktury pro přepravu energie a podporuje inteligentní systémy distribuce, skladování a přenosu energie a investice do energetické infrastruktury v oblasti produkce i přepravy elektřiny a plynu v souladu se sítí TEN-E a do provádění konkrétních projektů uvedených na seznamu projektů v zájmu Energetického společenství (PECI); zdůrazňuje význam využívání místních, a zejména obnovitelných energetických zdrojů pro snížení závislosti na dovozu; požaduje podporu decentralizované/vlastní výroby energie a zlepšení energetické účinnosti ve všech odvětvích;

47.  naléhavě vyzývá zúčastněné země, aby vyvinuly společné úsilí při provádění územního plánování a integrované územní správy, při zapojování četných zúčastněných stran (vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, výzkumné obce, nevládních organizací atd.) z tohoto regionu;

48.  vyzývá k dalšímu posílení spolupráce a činností prováděných v rámci Světového střediska pro monitorování ledovců s ohledem na nedávná rozhodnutí konference COP21 v Paříži a následnou strategii;

49.  je znepokojen tím, že změna klimatu a rostoucí teploty jsou vážnou hrozbou pro přežití druhů žijících ve vysokých nadmořských výškách a že dalším důvodem ke znepokojení je tání ledovců, neboť má velký dopad na zásoby podzemní vody; vyzývá k vytvoření rozsáhlého nadnárodního plánu boje proti tání ledovců a změně klimatu v celých Alpách;

50.  vyzývá zúčastněné země, aby pokračovaly ve svém úsilí o diverzifikaci zdrojů energie a rozvoji dostupných obnovitelných zdrojů, jako je solární a větrná energie, ve skladbě zdrojů energie; upozorňuje na udržitelnost a konkurenceschopnost vodních elektráren; vyzývá zúčastněné země, aby přispěly k vytvoření dobře fungujících sítí elektrické infrastruktury v makroregionu;

51.  zdůrazňuje, že diverzifikace zdrojů energie nejen zlepší energetickou bezpečnost makroregionu, ale také umožní větší hospodářskou soutěž, což přinese značné výhody pro hospodářský rozvoj regionu;

o
o   o

52.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a vnitrostátním a regionálním parlamentům zemí účastnících se strategie EUSALP (Francie, Itálie, Švýcarska, Lichtenštejnska, Rakouska, Německa a Slovinska).

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320. (2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259. (3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303. (4) Úř. věst. C 32, 28.1.2016, s. 12. (5) Úř. věst. C 19, 21.1.2015, s. 32. (6) Úř. věst. C 349 E, 29.11.2013, s. 1. (7) Úř. věst. C 55, 12.2.2016, s. 117.