Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2254(INL)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0283/2016

Předložené texty :

A8-0283/2016

Rozpravy :

PV 25/10/2016 - 3
CRE 25/10/2016 - 3

Hlasování :

PV 25/10/2016 - 7.9
CRE 25/10/2016 - 7.9

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0409

Přijaté texty
PDF 412kWORD 71k
Úterý 25. říjen 2016 - Štrasburk Konečné znění
Vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva
P8_TA(2016)0409A8-0283/2016
Usnesení
 Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (2015/2254(INL))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

–  s ohledem na preambuli Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), zejména na druhý, čtvrtý, pátý a sedmý bod odůvodnění této preambule,

–  s ohledem zejména na článek 2, čl. 3 odst. 1, čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec a články 6, 7 a 11 Smlouvy o EU,

–  s ohledem na články Smlouvy o fungování EU, které se týkají dodržování, prosazování a ochrany demokracie, právního státu a základních práv v Unii, včetně článků 70, 258, 259, 260, 263 a 265 této smlouvy,

–  s ohledem na čl. 4 odst. 3 a článek 5 Smlouvy o EU, článek 295 Smlouvy o fungování EU a Protokoly č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii a č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojené k Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu Rady Evropy, zejména na článek E této charty;

–  s ohledem na kodaňská kritéria a soubor pravidel Unie, která musí každá kandidátská země splnit, chce-li vstoupit do EU (acquis ) – zejména na kapitoly 23 a 24 acquis ,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „EÚLP“), judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, úmluvy, doporučení, rezoluce a zprávy Parlamentního shromáždění, Výboru ministrů, komisaře pro lidská práva a Benátské komise Rady Evropy,

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy č. R (2000)21 ze dne 25. října 2000 a na základní zásady OSN o úloze právníků z roku 1990, které žádají státy, aby zajistily svobodný a nezávislý výkon povolání právních profesí,

–  s ohledem na memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií ze dne 23. května 2007,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin,

–  s ohledem na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků Rady Evropy,

–  s ohledem na seznam kritérií právního státu, který přijala Benátská komise na svém 106. plenárním zasedání dne 18. března 2016,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na smlouvy OSN týkající se ochrany lidských práv a základních svobod a na judikaturu smluvních orgánů OSN,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

–  s ohledem na Přístup OSN k pomoci při budování právního státu z dubna 2008,

–  s ohledem na Cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména na cíl č. 16,

–  s ohledem na 25. pololetní zprávu konference COSAC o vývoji postupů a praxe Evropské unie v oblasti parlamentní kontroly ze dne 18. května 2016,

–  s ohledem na publikace Agentury Evropské unie pro základní práva (dále jen „agentura FRA“), včetně Evropského informačního systému pro základní práva (EFRIS), jehož návrh agentura představila ve svém dokumentu ze dne 31. prosince 2013 nazvaném „Základní práva v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí v Evropské unii v budoucnu“,

–  s ohledem na stanovisko agentury FRA ze dne 8. dubna 2016 o vývoji integrovaného nástroje objektivních ukazatelů v oblasti základních práv schopného měřit dodržování sdílených hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU, založeného na stávajících zdrojích informací,

–  s ohledem na dopis ministrů zahraničních věcí Německa, Dánska, Finska a Nizozemska předsedovi Komise ze dne 6. března 2013,

–  s ohledem na poznámku italského předsednictví ze dne 15. listopadu 2014 týkající se „Zajištění dodržování zásad právního státu v Evropské unii“,

–  s ohledem na závěry ohledně zajištění dodržování zásad právního státu, které dne 16. prosince 2014 přijala Rada a členské státy zasedající v Radě,

–  s ohledem na první a druhý dialog Rady o právním státě během lucemburského předsednictví dne 17. listopadu 2015 a během nizozemského předsednictví dne 24. května 2016,

–  s ohledem na „Pokyny k metodickým krokům pro ověření slučitelnosti přípravných orgánů Rady v oblasti základních práv“ vydané Radou dne 19. prosince 2014,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2010 nazvané „Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. května 2011 nazvaný „Operační pokyny pro zohledňování základních práv v posouzeních dopadu vypracovávaných Komisí“,

–  s ohledem na stávající mechanismus monitorování a nástroje pravidelného posuzování Komise, včetně mechanismu pro spolupráci a ověřování, srovnávacího přehledu o soudnictví, zpráv o boji proti korupci a monitorování sdělovacích prostředků,

–  s ohledem na výroční kolokvium Komise o základních právech,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2014 s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016,

–  s ohledem na „Kodex osvědčených postupů pro zapojení občanů do rozhodovacího procesu“ Rady Evropy ze dne 1. října 2009,

–  s ohledem na srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2016 a na zprávu Komise s názvem „Kontrola uplatňování práva Evropské unie – Výroční zpráva za rok 2015“ ze dne 15. července 2016,

–  s ohledem na posouzení z dubna roku 2016, které nechalo vypracovat oddělení Evropského parlamentu pro posuzování celoevropského přínosu, s názvem „Mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva“,

–  s ohledem na články 46 a 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a rovněž na stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0283/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, které jsou zakotveny jako hlavní zásady a cíle v prvních článcích Smlouvy o EU a jako kritéria pro členství v Unii;

B.  vzhledem k tomu, že orgány a instituce Unie a členské státy by měly jít příkladem tím, že budou skutečně plnit své povinnosti, a přistoupí ke sdílení kultury právního státu coby všeobecné hodnoty ve všech 28 členských státech a v orgánech Unie, aby byla všemi dotčenými stranami uplatňována stejně, přičemž bezpodmínečné dodržování a prosazování těchto zásad je nezbytným předpokladem legitimity evropského projektu jako celku a základní podmínkou budování důvěry občanů v Unii;

C.  vzhledem k tomu, že podle posudku 2/13 Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) ze dne 18. prosince 2014(1) a související judikatury Soudního dvora se základní práva uznaná v Listině nacházejí v samotném jádru právní struktury Unie, s tím, že dodržování těchto práv je podmínkou legality aktů Unie, takže opatření neslučitelná s těmito právy nejsou v Unii přípustná;

D.  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 2, čl. 3 odst. 1 a článkem 7 Smlouvy o EU může Unie využít možnosti jednat v zájmu ochrany svého „ústavního základu“ a společných hodnot, na nichž je založena;

E.  vzhledem k tomu, že právní stát je páteří evropské liberální demokracie a jednou z hlavních zásad Unie vyplývajících z ústavních tradic společných všem členským státům;

F.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie a kandidátské země jsou povinny dodržovat, ochraňovat a podporovat tyto zásady a hodnoty a mají povinnost loajálně spolupracovat;

G.  vzhledem k tomu, že mimo jiné v souladu s protokolem č. 24 o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie připojenému ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, bodem odůvodnění 10 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV(2) a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (např. M. S. S. v. Belgie a Řecko, rozsudek ze dne 21. ledna 2011) a Soudního dvora (např. N. S. a M. E., rozsudek ze dne 21. prosince 2011(3) - a Aranyosi a Căldăraru, rozsudek ze dne 5. dubna 2016(4) ) jsou členské státy a jejich soudy povinny zdržet se provádění právních předpisů Unie ve vztahu k jinému členskému státu v případě, že v tom jiném členském státu jednoznačně hrozí závažné porušení právního státu a základních práv nebo že k tomuto závažnému porušování dlouhodobě dochází;

H.  vzhledem k tomu, že dodržování právního státu v rámci Unie je předpokladem pro ochranu základních práv a také pro dodržování všech práv a závazků vyplývajících ze Smluv a z mezinárodního práva, je předpokladem pro vzájemné uznávání a důvěru a také klíčovým faktorem pro takové oblasti politiky, jako je vnitřní trh, růst a zaměstnanost, potírání diskriminace, sociální začleňování, policejní a soudní spolupráce, schengenský prostor a azylové a migrační politiky, v důsledku čehož představuje oslabení právního státu, demokratické správy věcí veřejných a základních práv vážnou hrozbu pro stabilitu Unie, měnovou unii, společný prostor svobody a práva a bezpečnosti a prosperitu Unie;

I.  vzhledem k tomu, že způsob, jakým jsou uplatňovány zásady právního státu v členských státech má klíčový význam pro zajišťování vzájemné důvěry mezi členskými státy a jejich právními systémy, a je tudíž zásadně důležitý pro vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic;

J.  vzhledem k tomu, že Unie je založena na společném souboru základních hodnot a zásad, a vzhledem k tomu, že vymezování těchto základních hodnot a zásad je živoucím a stálým procesem, který umožňuje posilovat demokracii a zajišťovat ochranu základních práv, a že i když se tyto hodnoty a zásady mohou časem vyvíjet, musí být chráněny a měly by být základem politických rozhodnutí bez ohledu na měnící se politické většiny a odolávat přechodným změnám, a tudíž že důležitou úlohu hraje nezávislé a nestranné soudnictví, které má zodpovědnost za jejich výklad;

K.  vzhledem k tomu, že občané a obyvatelé Unie nemají vždy dostatečné povědomí o tom, jaká mají práva jako Evropané; vzhledem k tomu, že by měli mít možnost společně utvářet základní hodnoty a zásady Unie, a zejména si je osvojovat;

L.  vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU musí Unie ctít rovnost členských států před Smlouvami, a vzhledem k tomu, že respektování kulturní rozmanitosti a národních tradic v rámci členských států a mezi nimi by nemělo bránit zajišťování jednotné a vysoké úrovně ochrany demokracie, právního státu a základních práv v celé Unii; vzhledem k tomu, že zásada rovnosti a nediskriminace má všeobecnou platnost a je společným jmenovatelem všech politik a činností Unie;

M.  vzhledem k tomu, že zajištění právního státu a účinných nezávislých systémů soudnictví má rozhodující význam pro vytvoření pozitivní politické atmosféry, v níž bude možné obnovit důvěru veřejnosti v instituce, a tudíž i pro vytvoření prostředí vhodného pro investice a pro zajištění lepší předvídatelnosti regulace a udržitelného růstu;

N.  vzhledem k tomu, že zlepšení efektivnosti soudních systémů v členských státech je klíčovým aspektem právního státu a má zásadní význam pro zajištění rovného zacházení, sankcí za zneužívání vládní moci a prevenci svévole a podle Komise je klíčovým aspektem strukturálních reforem v evropském semestru, tedy ročním cyklu pro koordinaci hospodářských politik na úrovni Unie; vzhledem k tomu, že nezávislý výkon povolání právních profesí je jedním ze základních pilířů svobodné a demokratické společnosti;

O.  vzhledem k tomu, že pokyny generálního tajemníka OSN s názvem „Přístup OSN k pomoci při budování právního státu“ doporučují, aby právní stát zahrnoval veřejnou a občanskou společnost, která přispívá k posilování právního státu a povolávání státních úředníků a institucí k odpovědnosti;

P.  vzhledem ke studii výzkumné služby Evropského parlamentu o nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu v oblasti organizovaného zločinu a korupce, která odhaduje, že začlenění stávajících mechanismů Unie pro monitorování, jako je mechanismus pro spolupráci a ověřování, srovnávací přehled o soudnictví a zprávy o boji proti korupci, do obsáhlejšího rámce pro monitorování právního státu by vedlo k ročním úsporám nákladů ve výši 70 miliard EUR;

Q.  vzhledem k tomu, že demokratická a právní správa věcí veřejných Unie nemá tak pevný právní základ jako správa jejích ekonomických záležitostí, neboť Unie při vyžadování dodržování svých základních hodnot neprojevuje stejnou neústupnost a odhodlanost, jako tomu je při zajišťování řádného provádění svých ekonomických a fiskálních předpisů;

R.  vzhledem k tomu, že nesplní-li kandidátská země požadované normy, a nedodržuje-li hodnoty a demokratické zásady, její přistoupení k Unii je odloženo, dokud tyto normy plně nesplní, zatímco nesplní-li tytéž normy členský stát nebo orgán Unie, faktické následky jsou mizivé;

S.  vzhledem k tomu, že povinnosti kandidátských zemí, které vyplývají z kodaňských kritérií, platí pro členské státy na základě článku 2 Smlouvy o EU a zásady loajální spolupráce stanovené v článku 4 Smlouvy o EU i nadále po jejich vstupu do Unie, a vzhledem k tomu, že nejen novější, ale i starší členské státy by proto měly být pravidelně hodnoceny, aby se zjistilo, zda jsou jejich právní předpisy a postupy i nadále v souladu s těmito kritérii a společnými hodnotami, na kterých je Unie založena;

T.  vzhledem k tomu, že přibližně 8 % občanů Unie patří k národnostní menšině a přibližně 10 % hovoří regionálním nebo menšinovým jazykem; vzhledem k tomu, že neexistuje žádný unijní právní rámec, který by zaručoval jejich práva coby příslušníků menšiny; vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité zavést účinný mechanismus, který by umožnil sledovat jejich práva v Unii; vzhledem k tomu, že mezi ochranou menšin a politikami namířenými proti diskriminaci existuje rozdíl; vzhledem k tomu, že rovné zacházení je základním právem všech občanů, nikoli výsadou;

U.  vzhledem k tomu, že soudržnost a konzistence vnitřní a vnější demokracie, právního státu a politiky základních práv jsou klíčové pro důvěryhodnost Unie;

V.  vzhledem k tomu, že existuje jen několik nástrojů, jež zajišťují soulad politických rozhodnutí orgánů Unie v legislativní a výkonné oblasti se základními zásadami a hodnotami Unie;

W.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr nedávno vydal několik rozhodnutí, jimiž zrušil platnost některých právních předpisů Unie, rozhodnutí či legislativních postupů Komise z důvodu jejich rozporu s Listinou nebo se zásadami Smlouvy týkajícími se transparentnosti a přístupu k dokumentům, avšak orgány Unie v několika případech ducha ani literu rozhodnutí zcela nenaplnily;

X.  vzhledem k tomu, že podle čl. 6 odst. 2 Smlouvy o EU je Unie povinna přistoupit k EÚLP;

Y.  vzhledem k tomu, že těžištěm spolupráce Rady Evropy a Unie je prosazování a ochrana pluralitní demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, právní stát, politická a právní spolupráce, sociální soudržnost a kulturní výměna;

Z.  vzhledem k tomu, že Rada i Komise uznaly, že k zajištění úplného uplatňování zásad a hodnot stanovených ve Smlouvě je zapotřebí efektivnějších a závaznějších mechanismů, a v praxi tuto myšlenku realizovaly vytvořením rámce Evropské komise pro posílení právního státu a dialogu Rady o právním státu;

AA.  vzhledem k tomu, že Unie má k dispozici množství nástrojů a postupů k zajištění úplného a náležitého uplatňování zásad a hodnot stanovených ve Smlouvě, avšak od unijních orgánů nepřichází rychlá a účinná reakce; vzhledem k tomu, že mají-li být stávající nástroje přiměřené a efektivní, je třeba je prosazovat, hodnotit a doplňovat v rámci mechanismu právního státu, a nebyly považovány za politicky motivované nebo svévolné a nespravedlivě zaměřené na některé země;

AB.  vzhledem k tomu, že počet rozsudků, v nichž Soudní dvůr odkazuje na Listinu, se zvýšil ze 43 v roce 2011 na 210 v roce 2014;

AC.  vzhledem k tomu, že soudržnost mezi orgány a členskými státy v souladu se zásadami demokracie, právního státu a základních práv poskytne zřejmé přínosy, jako jsou nižší náklady na soudní řízení, lepší srozumitelnost pro občany Unie a jasnější představa o jejich právech a větší jistota pro členské státy ohledně podmínek jejich uplatňování;

AD.  vzhledem k tomu, že vlády některých členských států popírají, že by dodržování zásad a hodnot Unie bylo povinností vyplývající ze Smlouvy nebo že by Unie měla pravomoc zajišťovat jejich dodržování;

AE.  vzhledem k tomu, že v situaci, kdy členský stát již nezaručuje dodržování demokracie, právního státu a základních práv, nebo v případě, kdy dochází k porušování právního státu, má Unie a její členské státy povinnost chránit integritu a uplatňování Smluv a chránit práva všech v rámci své jurisdikce;

AF.  vzhledem k tomu, že občanská společnost má velký význam pro budování a posilování demokracie, sledování a omezování moci státu a prosazování řádné správy věcí veřejných, transparentnosti, efektivity, otevřenosti, vnímavosti a odpovědnosti;

AG.  vzhledem k tomu, že odvoláním se na zásadu subsidiarity nelze odmítat veškeré zásahy ze strany Unie, jejichž cílem je zajistit, aby členské státy dodržovaly zásady a hodnoty Smlouvy;

AH.  vzhledem k tomu, že zásahy Unie, jejichž cílem je zajistit, aby členské státy a orgány respektovaly hodnoty, na nichž je Unie založena a z nichž vyplývají práva Evropanů, jsou nezbytnou podmínkou pro to, aby byly součástí evropského projektu;

AI.  vzhledem k tomu, že probíhající proces evropské integrace a nedávné události v některých členských státech ukazují, že není účinně zabráněno nedodržování zásad právního státu a základních hodnot a je nutné přezkoumat a začlenit stávající mechanismy a vytvořit účinný mechanismus, který odstraní přetrvávající nedostatky a zajistí dodržování, ochranu a prosazování zásad a hodnot stanovených ve Smlouvě v celé Unii;

AJ.  vzhledem k tomu, že by měl být zaveden nový Pakt EU o demokracii, právním státu a základních právech, a že tento Pakt by měl být založen na důkazech; měl by být objektivní a nepodléhat vnějšího vlivu, především vlivu politické moci, nediskriminační a provádět hodnocení na rovnocenném základě; měl by dodržovat zásadu subsidiarity, nezbytnosti a proporcionality; měl by se vztahovat jak na členské státy, tak na orgány Unie; a měl by být založen na odstupňovaném přístupu a zahrnovat jak preventivní, tak nápravnou složku;

AK.  vzhledem k tomu, že Pakt EU o demokracii, právním státu a základních právech by měl směřovat k jednotnému, soudržnému rámci, měl by být založen na stávajících nástrojích a mechanismech a také je začleňovat a měl by odstranit veškeré přetrvávající nedostatky;

AL.  vzhledem k tomu, že vytvořením Paktu EU o demokracii, právním státu a základních právech by nemělo být dotčeno přímé uplatňování čl. 7 odst. 1 a 2 Smlouvy o EU;

1.  doporučuje, než dojde k případné změně Smlouvy, vytvoření komplexního mechanismu Unie pro demokracii, právní stát a základní práva, který by zahrnoval všechny příslušné aktéry, a žádá proto Komisi, aby do září 2017 předložila na základě článku 295 Smlouvy o fungování EU návrh na uzavření Paktu Unie o demokracii, právním státu a základních právech v podobě interinstitucionální dohody, jež by stanovila opatření usnadňující spolupráci orgánů Unie a jejích členských států v rámci článku 7 Smlouvy o EU a začlenila, sladila a doplnila stávající mechanismy, a to v návaznosti na podrobná doporučení uvedená v příloze, včetně možnosti pro všechny orgány a instituce Unie, které tak chtějí učinit, aby se k Paktu EU o demokracii, právním státě a základních právech připojily;

2.  vybízí Komisi, aby navázala smysluplný dialog s občanskou společností a zajistila, že příspěvky a role občanské společnosti budou v jejím návrhu interinstitucionální dohody zohledněny;

3.  doporučuje především, aby Pakt EU o demokracii, právním státu a základních právech zahrnoval preventivní i nápravné prvky a vztahoval se na všechny členské státy stejným způsobem, a rovněž na tři hlavní orgány Unie, a byl v souladu se zásadou subsidiarity, nezbytnosti a proporcionality;

4.  domnívá se, že hlavním cílem Paktu EU o demokracii, právním státu a základních právech by mělo být předcházení porušování hodnot Unie a jeho náprava, měl by však zahrnovat i případné sankce, které mohou mít odrazující účinek;

5.  domnívá se, že závěry a stanoviska agentury FRA jsou společně s judikaturou Soudního dvora dobrým základem pro výklad článku 2 Smlouvy o EU a rozsahu práv zakotvených v Listině;

6.  připomíná, že Komise je jakožto strážkyně Smluv povinna sledovat a posuzovat, zda členské státy a všechny orgány a instituce Unie správně provádí právní předpisy Unie a zda dodržují zásady a cíle zakotvené ve Smlouvách; proto doporučuje tuto povinnost zohlednit při posuzování toho, zda Komise dodržuje demokracii, právní stát a základní práva v rámci politického cyklu pro demokracii, právní stát a základní práva;

7.  vyzývá Komisi, aby od roku 2018 spojovala své příslušné výroční tematické zprávy a výsledky stávajících mechanismů monitorování a pravidelných hodnotících nástrojů tak, aby je předkládala ve stejný den v rámci politického cyklu pro demokracii, právní stát a lidská práva;

8.  pokládá za důležité podporovat průběžný dialog a usilovat o dosažení pevnějšího konsensu mezi Unií a jejími členskými státy s cílem podporovat a chránit demokracii, právní stát a základní práva, a chránit tak sdílené hodnoty, které jsou zakotveny ve Smlouvách a v Listině, a to plně transparentním a objektivním způsobem; je přesvědčen, že v otázce základních práv a hodnot zakotvených ve Smlouvách a v Listině základních práv nelze přistupovat na kompromis;

9.  zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou by Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty měly hrát při měření pokroku a sledování dodržování sdílených hodnot Unie, jak stanoví článek 2 Smlouvy o EU; konstatuje, že Evropský parlament a hraje klíčovou úlohu při udržování nezbytné průběžné diskuse v rámci společného konsensu Unie v oblasti demokracie, právního státu a základních práv při zohlednění změn v naší společnosti; domnívá se, že prosazování těchto hodnot a zásad musí rovněž vycházet z efektivního sledování dodržování základních práv zaručených Listinou;

10.  doporučuje, aby veškeré meziparlamentní rozpravy o demokracii, právním státě a základních právech zahrnovaly občanskou společnost, a domnívá se, že zapojení občanů a sílu občanské společnosti je třeba považovat za ukazatel demokracie;

11.  vyzývá Komisi, aby do června 2017 předložila nový návrh dohody o přistoupení Unie k EÚLP, který rozhlední závěry stanoviska 2/13, s cílem splnit povinnost zakotvenou v článku 6 Smlouvy o EU; dále vyzývá Radu Evropy, aby umožnila třetím stranám podepsat Evropskou sociální chartu, aby mohla Komise zahájit vyjednávání o přistoupení Unie;

12.  vybízí evropského veřejného ochránce práv, s ohledem na názory společnosti, aby v rámci své výroční zprávy vydal zvláštní kapitolu, v níž zdůrazní a konsoliduje případy, doporučení a rozhodnutí související se základními právy občanů a se zásadami demokracie a právního státu; vybízí Komisi, aby tato specifická doporučení analyzovala;

13.  vybízí Komisi, aby přijala opatření s cílem zajistit v souladu s článkem 47 Listiny všeobecný přístup k právní pomoci jednotlivcům a organizacím, jež vedou soudní spory související s porušováním zásad demokracie, právního státu a základních práv vnitrostátními vládami nebo orgány Unie, a v případě potřeby doplnit vnitrostátní systémy a směrnici Evropského parlamentu a Rady o právní pomoc pro podezřelé a obviněné osoby v trestním řízení a pro vyžádané osoby v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu;

14.  vítá reformu Soudního dvora, v jejímž rámci je postupně navyšován počet soudců Soudu, což mu umožní zvládat pracovní vytížení a zkrátit dobu trvání řízení;

15.  doporučuje, aby skupina odborníků pro demokracii, právní stát a základní práva stanovená interinstitucionální dohodou rovněž provedla posouzení přístupu ke spravedlnosti na unijní úrovni, včetně takových aspektů, jakými jsou nezávislost a nestrannost soudů a soudců, nezávislost právních profesí, pravidla pro aktivní legitimaci, doba trvání a náklady na vedení sporů, přiměřenost a efektivita systému právní pomoci a rovněž dostupnost finančních prostředků, které jsou pro právní pomoc nezbytné, výkon soudních rozhodnutí, rozsah soudních kontrol, nápravy dostupné pro občany a možnosti kolektivních přeshraničních nápravných prostředků; v souvislosti s tím se domnívá, že je třeba zaměřit pozornost na ustanovení čl. 298 odst. 1 Smlouvy o fungování EU a na právo občanů Unie na otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu;

16.  vyzývá Komisi, aby společně s občanskou společností vypracovala a provedla osvětovou kampaň, jejímž cílem bude umožnit občanům a obyvatelům Unie v plné míře si osvojit práva, která jim plynou ze smluv a z Listiny (např. svoboda projevu, svoboda shromažďování a volební právo), a v níž poskytne informace o právech občanů na soudní nápravu a možnostech vést spor v případech týkajících se porušení demokracie, právního státu a základních práv, jichž se dopustily vlády jednotlivých států nebo orgány Unie;

17.  vyzývá ke zřízení nadace pro demokracii, která bude udělovat granty a podporovat místní subjekty, jež v rámci Unie prosazují demokracii, právní stát a základní práva;

18.  upozorňuje na skutečnost, že pokud Unie ve svých mezinárodních dohodách stanoví povinnost chránit a prosazovat lidská práva, pak musí rovněž zajistit, aby orgány EU a všechny členské státy dodržovaly zásady právního státu a základní práva;

19.   dále doporučuje, aby součástí Paktu EU o demokracii, právním státu a základních právech byla pravidelná kontrola toho, zda jsou mezinárodní dohody ratifikované členskými státy a Unií slučitelné s primárním a sekundárním právem Unie;

20.  kromě toho se rovněž domnívá, že bude-li se v budoucnu uvažovat o revizi Smlouvy, mohlo by dojít k těmto změnám:

   stanovit, aby článek 2 Smlouvy o EU a Listina byly právním základem pro legislativní opatření, která budou přijímána řádným legislativním postupem;
   umožnit vnitrostátním soudům v souladu s článkem 2 Smlouvy o EU a Listinou podávat před Soudním dvorem žaloby týkající se legality činností členských států;
   přezkoumat článek 7 Smlouvy o EU tak, aby stanovil relevantní a použitelné sankce ukládané kterémukoli členskému státu, a zároveň určil, která práva (nad rámec hlasovacího práva v Radě) mohou být porušujícímu členskému státu pozastavena, jako jsou např. finanční sankce nebo přerušení financování z prostředků Unie;
   umožnit jedné třetině poslanců Evropského parlamentu, pokud jde o právní předpisy Unie, obrátit se na Soudní dvůr v době po přijetí textu a před jeho provedením;
   umožnit fyzickým nebo právnickým osobám, které jsou bezprostředně a osobně dotčeny nějakým opatřením, podat žalobu u Soudního dvora v případě údajného porušení Listiny základních práv ze strany orgánů EU nebo členského státu, a to změnou článků 258 a 259 Smlouvy o fungování EU;
   zrušení článku 51 Listiny a přeměna této Listiny v Listinu práv Unie;
   přehodnotit požadavek jednomyslnosti v oblastech souvisejících s dodržováním, ochranou a prosazováním základních práv, jako je rovnost a zákaz diskriminace;

21.  potvrzuje, že doporučení jsou v souladu se základními právy a zásadou subsidiarity;

22.  domnívá se, že veškeré finanční dopady požadovaných návrhů na rozpočet Unie by měly být pokryty ze stávajících rozpočtových prostředků; zdůrazňuje, že přijetí i provedení těchto návrhů by pro Unii a její členské státy, a také pro občany, znamenalo podstatnou úsporu nákladů a času a rovněž by mohlo podpořit důvěru a vzájemné uznávání rozhodnutí a opatření členských států a Unie, a tudíž by mohlo být přínosné jak z ekonomického, tak i sociálního hlediska;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi, Radě a parlamentům a vládám členských států, jakož i Výboru regionů, který je předá parlamentům a radám na nižší než celostátní úrovni.

(1) ECLI:EU:C:2014:2454.
(2) Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/JHA ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1).
(3) ECLI:EU:C:2011:865.
(4) ECLI:EU:C:2016:198.


PŘÍLOHA

Podrobná doporučení týkající se návrhu interinstitucionální dohody o opatřeních pro sledování situace v oblasti demokracie, právního státu a základních práv a pro další postupy v členských státech a v orgánech EU

NÁVRH INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY

PAKT EVROPSKÉ UNIE O DEMOKRACII, PRÁVNÍM STÁTU A ZÁKLADNÍCH PRÁVECH

Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise,

s ohledem na preambuli Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), zejména na druhý, čtvrtý, pátý a sedmý bod odůvodnění této preambule,

s ohledem zejména na článek 2, čl. 3 odst. 1, čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec a články 6, 7 a 11 Smlouvy o EU,

s ohledem na články Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), které se týkají dodržování, prosazování a ochrany demokracie, právního státu a základních práv v Unii, včetně článků 70, 258, 259, 260, 263 a 265 této smlouvy,

s ohledem na čl. 4 odst. 3 a článek 5 Smlouvy o EU, článek 295 Smlouvy o fungování EU a Protokoly č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii a č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojené k Smlouvě o EU a Smlouva o fungování EU,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

s ohledem na Evropskou sociální chartu Rady Evropy, zejména na článek E této charty o nediskriminaci;

s ohledem na kodaňská kritéria a soubor pravidel Unie, která musí každá kandidátská země splnit, chce-li vstoupit do EU (acquis ), zejména na kapitoly 23 a 24 acquis ,

s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, úmluvy, doporučení, rezoluce a zprávy Parlamentního shromáždění, Výboru ministrů, komisaře pro lidská práva a Benátské komise Rady Evropy,

s ohledem na seznam kritérií právního státu, který přijala Benátská komise na svém 106. plenárním zasedání dne 18. března 2016,

s ohledem na memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií ze dne 23. května 2007,

s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin,

s ohledem na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků Rady Evropy,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

s ohledem na smlouvy OSN týkající se ochrany lidských práv a základních svobod a na judikaturu orgánů zřízených smlouvami OSN,

s ohledem na publikace Agentury Evropské unie pro základní práva (dále jen „agentura FRA“), včetně Evropského informačního systému pro základní práva (EFRIS), jehož návrh agentura představila ve svém dokumentu ze dne 31. prosince 2013 nazvaném „Základní práva v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí v Evropské unii v budoucnu“,

s ohledem na Přístup OSN k pomoci při budování právního státu z dubna 2008,

s ohledem na Cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména na cíl č. 16,

s ohledem na 25. pololetní zprávu konference COSAC o vývoji postupů a praxe Evropské unie v oblasti parlamentní kontroly ze dne 18. května 2016,

s ohledem na dopis ministrů zahraničních věcí Německa, Dánska, Finska a Nizozemska předsedovi Komise ze dne 6. března 2013,

s ohledem na stanovisko agentury FRA ze dne 8. dubna 2016 o vývoji integrovaného nástroje objektivních ukazatelů v oblasti základních práv schopného měřit dodržování sdílených hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU a založeného na stávajících zdrojích informací,

s ohledem na poznámku italského předsednictví ze dne 15. listopadu 2014 týkající se „Zajištění dodržování zásad právního státu v Evropské unii“,

s ohledem na závěry ohledně zajištění dodržování zásad právního státu, které dne 16. prosince 2014 přijala Rada a členské státy zasedající v Radě,

s ohledem na „Pokyny k metodickým krokům pro ověření slučitelnosti přípravných orgánů Rady v oblasti základních práv“ vydané Radou dne 19. prosince 2014,

s ohledem na první a druhý dialog Rady o právním státě během lucemburského předsednictví dne 17. listopadu 2015 a nizozemského předsednictví dne 24. května 2016,

s ohledem na stávající mechanismus monitorování a nástroje pravidelného posuzování Komise, včetně mechanismu pro spolupráci a ověřování, srovnávacího přehledu o soudnictví, zpráv o boji proti korupci a monitorování sdělovacích prostředků,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2010 nazvané „Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“,

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. května 2011 nazvaný „Operační pokyny pro zohledňování základních práv v posouzeních dopadu vypracovávaných Komisí“,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. března 2014 s názvem „Nový rámec EU pro posílení právního státu“,

s ohledem na výroční kolokvium Komise o základních právech,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012)(1) ,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. září 2015 ke stavu dodržování základních práv v EU (v letech 2013–2014)(2) ,

(1)  vzhledem k tomu, že je zapotřebí mechanismu pro oblast demokracie, právního státu a základních práv, jenž by byl objektivní, nestranný, založený na důkazech a který by se spravedlivě a na stejném základě vztahoval na všechny členské státy a na orgány Unie a měl by jak preventivní, tak i nápravný rozměr;

(2)  vzhledem k tomu, že tento mechanismus by měl především bránit porušování a nedodržování demokracie, právního státu a základních práv a současně poskytovat nástroje potřebné k praktickému uplatňování preventivních i nápravných opatření podle článku 7 Smlouvy o EU a dalších nástrojů uvedených ve Smlouvách;

(3)  vzhledem k tomu, že je třeba zamezit zbytečnému vytváření nových struktur nebo zdvojování a upřednostňovat začleňování a zapracovávání stávajících nástrojů;

(4)  vzhledem k tomu, že vypracování definic, norem a referenčních úrovní pro demokracii, právní stát a základní práva není jednorázovým rozhodnutím, ale spíše trvalým a interaktivním procesem založeným na rozsáhlé veřejné diskusi a konzultacích, pravidelném přezkumu a sdílení osvědčených postupů;

(5)  vzhledem k tomu, že pouze takový mechanismus, který má širokou podporu občanů Unie a umožňuje jim přijmout odpovědnost za tento proces, může být efektivní;

(6)  vzhledem k tomu, že za dodržování společných norem jsou primárně odpovědné členské státy, ale pokud tak nečiní, má Unie povinnost zasáhnout s cílem chránit svůj ústavní základ a zajistit, aby byly hodnoty stanovené v článku 2 Smlouvy o EU a v Listině zaručeny pro všechny občany a obyvatele Unie na celém jejím území;

(7)  vzhledem k tomu, že je důležité, aby spolu všechny úrovně vlády úzce spolupracovaly v souladu se svými pravomocemi a odpovědností za účelem identifikace možných systémových ohrožení právního státu v raném stadiu a zlepšení ochrany právního státu;

(8)  vzhledem k tomu, že je k dispozici několik nástrojů, které umožňují řešit riziko vážného porušování hodnot Unie, je však zapotřebí pro ně vypracovat jasné a objektivní referenční úrovně, aby byly dostatečně silné a odrazující s cílem zabránit porušování zásad právního státu a základních práv; vzhledem k tomu, že Unie nemá žádný právně závazný mechanismus pro průběžné sledování dodržování hodnot a základních práv Unie ze strany členských států a orgánů Unie;

(9)  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování EU upravuje tato interinstitucionální dohoda pouze usnadnění spolupráce mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí a že jsou tyto orgány v souladu s čl. 13 odst. 2 Smlouvy o EU povinny jednat v mezích působnosti svěřené jim Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými; vzhledem k tomu, že touto interinstitucionální dohodou nejsou dotčeny výsady Soudního dvora, pokud jde o autentický výklad práva Unie,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Stěžejní hodnoty a základní zásady Unie, konkrétně demokracie, právní stát a základní práva, musí být dodržovány v celé Unii v rámci Paktu Evropské unie o demokracii, právním státu a základních právech (dále jen „Pakt EU o demokracii, právním státu a základních právech“), jenž spočívá ve vymezení, rozpracování, sledování a prosazování těchto hodnot a zásad a je určen členským státům i orgánům Unie.

Článek 2

Pakt EU o demokracii, právním státu a základních právech sestává z:

–  výroční zprávy o demokracii, právním státu a základních právech („evropská zpráva o demokracii, právním státu a základních právech“) obsahující doporučení pro jednotlivé země a zahrnující zprávy agentury FRA, Rady Evropy a dalších příslušných orgánů v této oblasti;

–  výroční meziparlamentní rozpravy na základě evropské zprávy o demokracii, právním státu a základních právech;

–  opatření pro snížení možných rizik a nápravu porušení, jak je stanoveno ve Smlouvách, včetně aktivace preventivních či nápravných opatření podle článku 7 Smlouvy o EU;

–  politického cyklu pro demokracii, právní stát a základní práva v orgánech Unie.

Článek 3

Pakt EU o demokracii, právním státu a základních právech se rozšíří tak, aby začlenil rámec Komise pro právní stát a dialog Rady o právním státu do jediného nástroje Unie.

Článek 4

Evropskou zprávu o demokracii, právním státu a základních právech v členských státech vypracovává Komise po konzultaci se skupinou nezávislých odborníků (skupina odborníků pro demokracii, právní stát a základní práva) uvedenou v článku 8. Komise předloží evropskou zprávu o demokracii, právním státu a základních právech Evropskému parlamentu, Radě a vnitrostátním parlamentům. Evropská zpráva o demokracii, právním státu a základních právech se zpřístupní veřejnosti.

Evropská zpráva o demokracii, právním státu a základních právech obsahuje obecnou část a doporučení pro jednotlivé země.

Pokud Komise nepřijme evropskou zprávu o demokracii, právním státu a základních právech, včetně doporučení pro jednotlivé země, včas, příslušný výbor Evropského parlamentu může Komisi oficiálně vyzvat, aby toto zpoždění vysvětlila a aby je bezodkladně přijala s cílem předejít dalšímu zpoždění.

Článek 5

Evropská zpráva o demokracii, právním státu a základních právech začlení a doplní stávající nástroje, včetně srovnávacího přehledu o soudnictví, nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků, zprávy o boji proti korupci a postupů vzájemného hodnocení vycházejících z článku 70 Smlouvy o fungování EU, a nahradí mechanismus pro spolupráci a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko.

Článek 6

Evropská zpráva o demokracii, právním státu a základních právech je vypracována s pomocí různých zdrojů a stávajících nástrojů pro posuzování, vykazování a monitorování činnosti členských států, včetně:

–  příspěvků orgánů členských států týkajících se dodržování demokracie, právního státu a základních práv;

–  agentury FRA, zejména jejího nástroje Evropského informačního systému pro základní práva (EFRIS);

–  dalších specializovaných agentur Unie, zejména evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ), Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a Statistického úřadu Evropské unie (Eurostat);

–  odborníků, akademických pracovníků, organizací občanské společnosti, profesních a odvětvových sdružení např. soudců, právníků a novinářů;

–  stávajících indexů a referenčních úrovní vypracovaných mezinárodními organizacemi a nevládními organizacemi;

–  Rady Evropy, zejména Benátské komise, Skupiny států proti korupci (GRECO) a Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy a Evropské komise pro efektivitu justice (CEPEJ);

–  mezinárodních organizací například Organizace spojených národů (dále jen „OSN“), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (dále jen „OBSE“) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“);

–  judikatury Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva a dalších mezinárodních soudů, tribunálů a smluvních orgánů;

–  veškerých usnesení či jiných příslušných příspěvků Evropského parlamentu včetně jeho výroční zprávy o stavu dodržování lidských práv v Unii;

–  příspěvků orgánů Unie.

Veškeré příspěvky ze zdrojů uvedených v tomto článku, jakož i návrh evropské zprávy o demokracii, právním státu a základních právech vypracovaný skupinou odborníků pro demokracii, právní stát a základní práva včetně doporučení pro jednotlivé země se zveřejní na internetových stránkách Komise.

Článek 7

Evropská zpráva o demokracii, právním státu a základních právech je předkládána v harmonizovaném formátu spolu s doporučeními pro jednotlivé země a vypracována se zvláštním zřetelem k těmto aspektům:

–  oddělení pravomocí;

–  nestrannosti státu;

–  zvratnosti politických rozhodnutí po volbách;

–  existenci institucionalizovaného systému brzd a protivah, který zajišťuje, aby nestrannost státu nebyla zpochybňována;

–  trvalosti státu a státních institucí, jejímž základem je neměnnost ústavy;

–  svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků;

–  svobodě vyjadřování a svobodě shromažďování;

–  podpoře občanského prostoru a účinných mechanismů pro občanský dialog;

–  právu na aktivní a pasivní demokratickou účast ve volbách a participativní demokracii;

–  bezúhonnosti a absenci korupce;

–  transparentnosti a odpovědnosti;

–  zákonnosti;

–  právní jistotě;

–  předcházení zneužití nebo nesprávnému použití pravomocí;

–  rovnosti před zákonem a zákazu diskriminace;

–  přístupu ke spravedlnosti: nezávislost a nestrannost, spravedlivý proces, (případně) ústavní spravedlnost a nezávislá právní profese;

–  konkrétním problémům v oblasti právního státu: korupce, střet zájmů, shromažďování osobních údajů a dohled;

–  hlavám I až VI Listiny;

–  Evropské úmluvě o lidských právech a příslušným protokolům.

Článek 8

Posuzování stavu demokracie, právního státu a základních práv v členských státech a vypracování návrhu doporučení pro jednotlivé země provádí reprezentativní skupina nezávislých odborníků („skupina odborníků pro demokracii, právní stát a základní práva“), a to na základě kvantitativního a kvalitativního přezkumu dostupných údajů a informací.

8.1.  Skupinu odborníků pro demokracii, právní stát a základní práva tvoří tito členové:

–  jeden nezávislý odborník jmenovaný parlamentem každého členského státu, který je kvalifikovaným soudcem ústavního nebo nejvyššího soudu a aktuálně tuto funkci nezastává;

–  deset dalších odborníků jmenovaných Evropským parlamentem dvoutřetinovou většinou, kteří jsou vybráni ze seznamu odborníků navržených:

i)  Evropskou federací národních akademií věd (ALLEA);

ii)  Evropskou sítí vnitrostátních institucí pro lidská práva (ENNHRI);

iii)  Radou Evropy (včetně Benátské komise, GRECO a komisaře Rady Evropy pro lidská práva);

iv)  Evropskou komisí pro efektivitu justice (CEPEJ) a Radou evropských advokátních komor a sdružení právníků (CCBE);

v)  OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

8.2.  Skupina odborníků pro demokracii, právní stát a základní práva zvolí ze svých členů předsedu.

8.3.  V zájmu snadnější přípravy návrhu evropské zprávy o demokracii, právním státu a základních právech a návrhu doporučení pro jednotlivé země Komise poskytne skupině odborníků pro demokracii, právní stát a základní práva sekretariát, který jí umožní efektivně fungovat zejména shromažďováním zdrojů údajů a informací, jež mají být přezkoumány a posouzeny, a poskytováním administrativní podporu během přípravy návrhů.

Článek 9

Skupina odborníků pro demokracii, právní stát a základní práva posoudí každý z členských států podle aspektů uvedených v článku 7 a identifikuje možná rizika a porušení. Toto posouzení provádí každý člen skupiny odborníků anonymně a nezávisle, aby byla zaručena nezávislost této skupiny a objektivnost evropské zprávy o demokracii, právním státu a základních právech. Členové skupiny odborníků však mohou vést vzájemné konzultace za účelem prodiskutování metod a dohodnutých norem.

Metody posouzení jsou skupinou odborníků pro demokracii, právní stát a základní práva každý rok přezkoumány a v případě potřeby dále rozpracovány, upřesněny, doplněny a pozměněny, a to případně na základě společné dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí po konzultacích vedených s vnitrostátními parlamenty, odborníky a občanskou společností.

Článek 10

Po přijetí evropské zprávy o demokracii, právním státu a základních právech Komisí bude zahájena meziparlamentní rozprava a rozprava v Radě, jejichž cílem je zabývat se výsledky této zprávy a doporučeními pro jednotlivé země prostřednictvím následujících kroků:

–  Evropský parlament uspořádá na základě evropské zprávy o demokracii, právním státu a základních právech meziparlamentní rozpravu a přijme usnesení. Tato rozprava by měla být organizována způsobem, který umožní stanovení ukazatelů a cílů, jichž má být dosaženo, a poskytnutí prostředků k hodnocení meziročního vývoje v rámci stávajícího unijního konsensu o demokracii, právním státu a základních právech. Příslušné postupy by měly být zrychleny s cílem vytvořit takové prostředky, které nejen umožní okamžité a účinné monitorování změn v průběhu daného roku, ale rovněž zajistí, aby všechny zúčastněné strany dodržovaly své závazky.

–  Každoroční meziparlamentní rozprava je součástí víceletého strukturovaného dialogu mezi Evropským parlamentem, Komisí, Radou a vnitrostátními parlamenty a účastní se jí i občanská společnost, agentura FRA a Rada Evropy.

–  Rada uspořádá na základě evropské zprávy o demokracii, právním státu a základních právech každoroční rozpravu, přičemž vychází ze svého dialogu o právním státu, a přijme závěry Rady, v nichž vyzve vnitrostátní parlamenty, aby na evropskou zprávu o demokracii, právním státu a základních právech a na návrhy nebo reformy v této oblasti reagovaly.

–  Na základě evropské zprávy o demokracii, právním státu a základních právech může Komise rozhodnout o podání žaloby pro „systematické neplnění povinnosti“ podle článku 2 Smlouvy o EU a článku 258 Smlouvy o fungování EU, čímž sloučí několik řízení o nesplnění povinnosti do jednoho.

–  Na základě evropské zprávy o demokracii, právním státu a základních právech a po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou může Komise rozhodnout, že předloží návrh na vyhodnocení provádění politik Unie v prostoru svobody, bezpečnosti a práva členskými státy podle článku 70 Smlouvy o fungování EU.

10.1.  Pokud členský stát na základě evropské zprávy o demokracii, právním státu a základních právech splňuje všechny aspekty uvedené v článku 7, nejsou zapotřebí další opatření.

10.2.  Pokud na základě evropské zprávy o demokracii, právním státu a základních právech nesplňuje členský stát jeden nebo více aspektů uvedených v článku 7, zahájí Komise s dotčeným členským státem neprodleně dialog, přičemž zohlední doporučení pro jednotlivé země.

10.2.1.  Pokud doporučení pro jednotlivé země týkající se určitého členského státu obsahuje posouzení skupiny odborníků, že existuje jasné riziko vážného porušení hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU a že existují dostatečné důvody pro uplatnění čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU, Evropský parlament, Rada a Komise danou záležitost každý samostatně neprodleně projednají a přijmou odůvodněné rozhodnutí, které zveřejní.

10.3.  Pokud na základě evropské zprávy o demokracii, právním státu a základních právech doporučení pro jednotlivé země týkající se určitého členského státu obsahuje posouzení skupiny odborníků, že dochází k jasnému a trvalému – tj. narůstajícímu či nezměněnému po dobu nejméně dvou let – porušování hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU a že existují dostatečné důvody pro uplatnění čl. 7 odst. 2 Smlouvy o EU, Evropský parlament, Rada a Komise danou záležitost každý samostatně neprodleně projednají a každý orgán přijme odůvodněné rozhodnutí, které zveřejní.

Článek 11

Základní práva jsou zahrnuta do posouzení dopadu u všech legislativních návrhů předkládaných Komisí, a to v souladu s bodem 25 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Dodržování demokracie, zásad právního státu a základních práv ze strany Evropského parlamentu, Rady a Komise posuzuje skupina odborníků pro demokracii, právní stát a základní práva uvedená v článku 8.

Článek 12

Bude zřízena interinstitucionální pracovní skupina pro posuzování dopadu (dále jen „pracovní skupina“) s cílem zlepšit interinstitucionální spolupráci v oblasti posuzování dopadu a vytvořit kulturu dodržování základních práv a zásad právního státu. Pracovní skupina provede v rané fázi konzultace s odborníky jednotlivých států, aby bylo možné lépe předvídat problémy spojené s prováděním v členských státech a usnadnit sladění rozdílných výkladů a způsobů chápání ze strany různých orgánů Unie, pokud jde o dopad základních práv a právního státu na právní akty Unie. Pracovní skupina bude vycházet z Pokynů k metodickým krokům pro ověření slučitelnosti přípravných orgánů Rady v oblasti základních práv vydaných Radou, „Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“ předložené Komisí, „Operačních pokynů pro zohledňování základních práv v posouzení dopadu vypracovávaných Komisí“ rovněž předložených Komisí, nástroje č. 24 ze souboru nástrojů pro zdokonalení právní úpravy a článku 38 jednacího řádu Evropského parlamentu, aby zajistila soulad se zásadami demokracie, právního státu a základních práv a jejich prosazování.

Článek 13

Spolu s každoročním politickým cyklem pro demokracii, právní stát a základní práva evropské zprávy o demokracii, právním státu a základních právech jsou prezentovány i výroční zprávy Evropského parlamentu, Rady a Komise týkající se vymáhání a dodržování zásad právního státu a základních práv orgány Unie:

–  výroční zpráva o uplatňování Listiny;

–  výroční zpráva o uplatňování práva Unie;

–  výroční zpráva o uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001(3) .

Článek 14

Tato dohoda vstupuje v platnost dne ...

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu Evropské unie

předseda

Za Evropskou komisi

předseda

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0173.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0286.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

Poslední aktualizace: 10. leden 2018Právní upozornění