Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2114(REG)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0344/2016

Předložené texty :

A8-0344/2016

Rozpravy :

PV 13/12/2016 - 3

Hlasování :

PV 13/12/2016 - 5.3
CRE 13/12/2016 - 5.3

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0484

Přijaté texty
PDF 2426kWORD 355k
Úterý 13. prosince 2016 - Štrasburk Konečné znění
Celková revize jednacího řádu Evropského parlamentu
P8_TA(2016)0484A8-0344/2016

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne. 13. prosince 2016 o celkové revizi jednacího řádu Evropského parlamentu (2016/2114(REG)) (1)

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 226 a 227 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro právní záležitosti (A8-0344/2016),

1.  rozhoduje o změně jednacího řádu, jak je uvedeno níže;

2.  zdůrazňuje, že tyto změny jednacího řádu řádně zohledňují ustanovení interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(2) ;

3.  žádá generálního tajemníka, aby přijal nezbytná opatření k tomu, aby byly IT systémy Parlamentu přizpůsobeny novému znění jednacího řádu a aby vznikly vhodné elektronické nástroje, které mimo jiné umožní sledovat otázky k písemnému zodpovězení položené ostatním orgánům Unie;

4.  rozhodl se zrušit čl. 106 odst. 4 jednacího řádu, jakmile bude regulativní postup s kontrolou odstraněn z veškerých stávajících právních předpisů, a žádá příslušné útvary, aby v mezidobí přidaly k tomuto článku poznámku upozorňující na jeho budoucí zrušení;

5.  vyzývá Konferenci předsedů, aby přezkoumala kodex chování pro jednání v rámci řádného legislativního postupu s cílem uvést jej do souladu s články 73 až 73d přijatými tímto rozhodnutím;

6.  upozorňuje na to, že je třeba nově uspořádat přílohy jednacího řádu tak, aby obsahovaly pouze text se stejnou právní hodnotou a se stejnou procedurální většinou jako vlastní jednací řád a přílohu VI, která je tvořena prováděcími opatřeními k jednacímu řádu, ačkoli vyžaduje odlišný postup a odlišnou většinu pro své přijetí; požaduje, aby byly veškeré stávající přílohy a případný další text, který by mohl mít význam pro práci poslanců, seskupeny do kompendia, které bude přiloženo k jednacímu řádu;

7.  poukazuje na to, že tyto změny jednacího řádu vstoupí v platnost prvním dnem dílčího zasedání, které následuje po jejich přijetí, s výjimkou:

   a) změn čl. 212 odst. 1 a 2 o složení meziparlamentních delegací, které vstoupí v platnost pro stávající delegace počátkem prvního dílčího zasedání po příštích volbách do Evropského parlamentu, jež se mají konat v roce 2019;
   b) změn článku 199 o složení výborů a vypuštění článku 200 o náhradnících, které vstoupí v platnost počátkem prvního dílčího zasedání po příštích volbách do Evropského parlamentu, jež se mají konat v roce 2019;

Dále poznamenává, že stávající úprava volby členů vyšetřovacích a zvláštních výborů zůstává v platnosti až do počátku prvního dílčího zasedání po příštích volbách do Evropského parlamentu, jež se mají konat v roce 2019, a to bez ohledu na  změny článku 196, čl. 197 odst. 1 a čl. 198 odst. 3.

8.  vyzývá k tomu, aby se zvážila další revize jednacího řádu ve vztahu k vnitřním rozpočtovým postupům;

9.  rozhodl, že poslanci jsou povinni do šesti měsíců od vstupu pozměněného jednacího řádu v platnost upravit svá prohlášení o finančních zájmech v souladu s novým zněním článku 4 přílohy I; žádá předsednictvo a generálního tajemníka, aby do tří měsíců od data vstupu pozměněného jednacího řádu v platnost přijali vhodná opatření k tomu, aby poslanci mohli provést uvedené úpravy; rozhodl, že prohlášení podaná na základě ustanovení jednacího řádu platných ke dni přijetí tohoto rozhodnutí zůstávají v platnosti po dobu šesti měsíců od vstupu pozměněného jednacího řádu v platnost; rozhodl dále, že uvedená ustanovení se vztahují rovněž na poslance, kteří nastoupí do funkce v tomto období;

10.  kritizuje zveřejňování statistických údajů o odůvodněních hlasování, projevech na plenárních zasedáních, parlamentních otázkách, pozměňovacích návrzích a návrzích usnesení na internetových stránkách Parlamentu, které mají, jak se zdá, prokázat pomocí platforem, jako je například MEPRanking, kteří poslanci jsou údajně „aktivní“; žádá své předsednictvo, aby přestalo poskytovat číselné údaje bez kontextu ve statistické podobě a aby zohlednilo vhodnější kritéria pro určení toho, zda lze poslance označit za „aktivního“;

11.  žádá Výbor pro ústavní záležitosti, aby posoudil článek 168a týkající se nových definic prahových hodnot a aby rok po vstupu tohoto jednacího řádu v platnost posoudil uplatňování těchto prahových hodnot v jednotlivých ustanoveních;

12.  pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Platné znění   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 2
Článek 2
Článek 2
Nezávislý mandát
Nezávislý mandát
Poslanci Evropského parlamentu vykonávají svůj mandát nezávisle. Nejsou vázáni žádnými pokyny a mandát, který obdrží, není vázaný.
V souladu s čl. 6 odst. 1 aktu ze dne 20. září 1976 a s čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 statutu poslanců Evropského parlamentu vykonávají poslanci svůj mandát svobodně a  nezávisle, nejsou vázáni žádnými pokyny a mandát, který obdrží, není vázaný.
Pozměňovací návrh 2
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 3
Článek 3
Článek 3
Ověřování pověřovacích listin
Ověřování pověřovacích listin
1.  Po volbách do Evropského parlamentu vyzve předseda příslušné orgány členských států, aby neprodleně oznámily Parlamentu jména zvolených poslanců, aby všichni poslanci mohli zasednout v Parlamentu s účinností od okamžiku zahájení prvního zasedání po volbách.
1.   Po volbách do Evropského parlamentu vyzve předseda příslušné orgány členských států, aby neprodleně oznámily Parlamentu jména zvolených poslanců, aby všichni poslanci mohli zasednout v Parlamentu s účinností od okamžiku zahájení prvního zasedání po volbách.
Zároveň předseda upozorní tyto orgány na příslušná ustanovení aktu ze dne 20. září 1976 a vyzve je, aby přijaly opatření nezbytná k tomu, aby nedošlo k případům neslučitelnosti s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu.
Zároveň předseda upozorní tyto orgány na příslušná ustanovení aktu ze dne 20. září 1976 a vyzve je, aby přijaly opatření nezbytná k tomu, aby nedošlo k případům neslučitelnosti s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu.
2.   Každý poslanec, jehož zvolení bylo oznámeno Parlamentu, učiní předtím, než zasedne v Parlamentu, písemné prohlášení, že nezastává žádnou funkci neslučitelnou s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu ve smyslu čl. 7 odst. 1 nebo 2 aktu ze dne 20. září 1976. Po všeobecných volbách bude toto prohlášení učiněno, je-li to možné, nejpozději šest dnů před ustavujícím zasedáním Parlamentu. Dokud nejsou ověřeny pověřovací listiny poslance nebo není rozhodnuto o případném sporu a za předpokladu, že předtím podepsal výše uvedené písemné prohlášení, zasedá poslanec v Parlamentu a v jeho orgánech a požívá všech práv, která jsou s tím spojena.
2.   Každý poslanec, jehož zvolení bylo oznámeno Parlamentu, učiní předtím, než zasedne v Parlamentu, písemné prohlášení, že nezastává žádnou funkci neslučitelnou s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu ve smyslu čl. 7 odst. 1 nebo 2 aktu ze dne 20. září 1976. Po všeobecných volbách bude toto prohlášení učiněno, je-li to možné, nejpozději šest dnů před ustavujícím zasedáním Parlamentu. Dokud nejsou ověřeny pověřovací listiny poslance nebo není rozhodnuto o případném sporu a za předpokladu, že předtím podepsal výše uvedené písemné prohlášení, zasedá poslanec v Parlamentu a v jeho orgánech a požívá všech práv, která jsou s tím spojena.
Pokud je na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti zjištěno, že poslanec zastává funkci neslučitelnou s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu ve smyslu čl. 7 odst. 1 nebo 2 aktu ze dne 20. září 1976, předseda o tom informuje Parlament, který oznámí uvolnění mandátu.
Pokud je na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti zjištěno, že poslanec zastává funkci neslučitelnou s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu ve smyslu čl. 7 odst. 1 nebo 2 aktu ze dne 20. září 1976, předseda o tom informuje Parlament, který oznámí uvolnění mandátu.
3.   Na základě zprávy výboru příslušného pro ověřování pověřovacích listin ověří Parlament bezodkladně pověřovací listiny a rozhodne o platnosti mandátu každého nově zvoleného poslance a rozhodne také o případných sporech, které mu byly předloženy podle ustanovení aktu ze dne 20. září 1976 kromě sporů vyplývajících z  vnitrostátních volebních právních předpisů.
3.   Na základě zprávy příslušného výboru ověří Parlament bezodkladně pověřovací listiny a rozhodne o platnosti mandátu každého nově zvoleného poslance a také o případných sporech, které mu byly předloženy podle ustanovení aktu ze dne 20. září 1976, kromě sporů, které na základě tohoto aktu spadají výlučně do působnosti ustanovení vnitrostátních předpisů, na něž tento akt odkazuje .
Zpráva příslušného výboru se opírá o oficiální oznámení jednotlivých členských států, která uvádějí konečné výsledky voleb se jmény zvolených kandidátů a jejich případných náhradníků a jejich pořadím v souladu s výsledky hlasování.
Mandát poslance může být potvrzen, pouze pokud poslanec učinil písemná prohlášení podle tohoto článku a přílohy I jednacího řádu.
4.  Zpráva příslušného výboru se zakládá na úředních sděleních jednotlivých členských států o konečných výsledcích voleb se jmény zvolených kandidátů a jejich případných náhradníků, spolu s jejich pořadím v souladu s výsledky hlasování.
Mandát poslance může být potvrzen, pouze pokud poslanec učinil písemná prohlášení podle tohoto článku a přílohy I tohoto jednacího řádu.
Na základě zprávy příslušného výboru se může Parlament kdykoli vyjádřit ke sporu ohledně platnosti mandátu jakéhokoli poslance.
4.  Na základě návrhu příslušného výboru Parlament neprodleně ověří pověřovací listiny jednotlivých poslanců, kteří nahrazují odcházející poslance, a může se kdykoli vyjádřit ke sporu ohledně platnosti mandátu jakéhokoli poslance.
5.   Pokud je poslanec jmenován v důsledku odstoupení kandidátů ze stejné listiny, výbor zajistí, aby odstoupení proběhlo v souladu s duchem a literou aktu ze dne 20. září 1976 a čl. 4 odst. 3 tohoto jednacího řádu.
5.   Pokud je poslanec jmenován v důsledku odstoupení kandidátů ze stejné listiny, výbor zajistí, aby odstoupení proběhlo v souladu s duchem a literou aktu ze dne 20. září 1976 a čl. 4 odst. 3 tohoto jednacího řádu.
6.   Příslušný výbor zajistí, aby veškeré informace, které by mohly ovlivnit výkon mandátu poslance Evropského parlamentu nebo pořadí náhradníků, předaly orgány členského státu nebo Unie neprodleně Parlamentu, a to s uvedením data nabytí účinnosti, jde-li o jmenování.
6.   Příslušný výbor zajistí, aby veškeré informace, které by mohly ovlivnit způsobilost poslance Evropského parlamentu nebo způsobilost či pořadí náhradníků, předaly orgány členského státu nebo Unie neprodleně Parlamentu, a to s uvedením data nabytí účinnosti, jde-li o jmenování.
Zahájí-li příslušné orgány členských států řízení, které může vést ke ztrátě mandátu poslance, požádá předseda tyto orgány, aby ho pravidelně informovaly o stavu řízení. Předseda postoupí tuto věc příslušnému výboru, na jehož návrh může Parlament zaujmout k dané věci postoj.
Zahájí-li příslušné orgány členských států řízení, které může vést ke ztrátě mandátu poslance, požádá předseda tyto orgány, aby ho pravidelně informovaly o stavu řízení. Předseda postoupí tuto věc příslušnému výboru, na jehož návrh může Parlament zaujmout k dané věci postoj.
Pozměňovací návrh 3
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 4
Článek 4
Článek 4
Délka funkčního období poslanců
Délka funkčního období poslanců
1.   Funkční období poslance se řídí aktem ze dne 20. září 1976. Kromě toho končí mandát také úmrtím poslance, nebo pokud se poslanec vzdá mandátu.
1.   Funkční období poslance začíná a končí v souladu s články 5 a 13 aktu ze dne 20. září 1976.
2.  Každý poslanec zůstává ve funkci do zahájení prvního zasedání Parlamentu po volbách.
3.   Pokud se poslanec vzdává mandátu, oznámí tuto skutečnost předsedovi spolu se dnem účinnosti, přičemž doba mezi dnem oznámení a dnem, k němuž se poslanec mandátu vzdává, nesmí být delší než tři měsíce. Toto oznámení musí mít formu úředního zápisu sepsaného v přítomnosti generálního tajemníka nebo jeho zástupce, musí být podepsáno generálním tajemníkem nebo jeho zástupcem a dotyčným poslancem a je neprodleně předloženo příslušnému výboru, který ho zařadí na pořad jednání své nejbližší schůze po obdržení tohoto dokumentu.
3.   Pokud se poslanec vzdává mandátu, oznámí tuto skutečnost předsedovi spolu se dnem účinnosti, přičemž doba mezi dnem oznámení a dnem, k němuž se poslanec mandátu vzdává, nesmí být delší než tři měsíce. Toto oznámení musí mít formu úředního zápisu sepsaného v přítomnosti generálního tajemníka nebo jeho zástupce, musí být podepsáno generálním tajemníkem nebo jeho zástupcem a dotyčným poslancem a je neprodleně předloženo příslušnému výboru, který ho zařadí na pořad jednání své nejbližší schůze po obdržení tohoto dokumentu.
Jestliže se příslušný výbor domnívá, že vzdání se mandátu není v souladu s duchem nebo literou aktu ze dne 20. září 1976, informuje o tom Parlament, aby rozhodl, zda došlo k uvolnění mandátu .
Jestliže se příslušný výbor domnívá, že se poslanec vzdal mandátu v souladu s aktem ze dne 20. září 1976, je mandát prohlášen za uvolněný s platností od data, které tento poslanec uvedl v úředním zápisu, a předseda informuje o této skutečnosti Parlament.
V opačném případě je mandát uvolněn s účinností ode dne uvedeného odstupujícím poslancem v úředním zápisu. O této věci se v Parlamentu nehlasuje.
Jestliže se příslušný výbor domnívá, že se poslanec nevzdal mandátusouladu s aktem ze dne 20. září 1976, navrhne Parlamentu, aby mandát za uvolněný neprohlásil.
Za určitých mimořádných okolností, zejména tehdy, pokud se jedno nebo více dílčích zasedání koná mezi datem účinnosti vzdání se mandátu a první schůzí příslušného výboru a pokud politická skupina, k níž odstupující poslanec patřil, není schopna získat náhradního poslance během těchto dílčích zasedání, protože mandát ještě nebyl uvolněn, se použije zjednodušený postup. Podle tohoto postupu má zpravodaj příslušného výboru pověřený těmito případy pravomoc přezkoumat neprodleně jakékoli řádně oznámené vzdání se mandátu, a pokud by jakékoli prodlení při přezkoumávání oznámení mělo negativní následky, seznámit s touto věcí předsedu výboru a podle odstavce 3 ho požádat, aby:
–  buď jménem výboru informoval předsedu Parlamentu, že může být potvrzeno uvolnění mandátu,
–  nebo svolal mimořádnou schůzi výboru, která se bude zabývat konkrétními problémy, které zpravodaj zjistil.
3a.  Pokud nebyla před začátkem příštího dílčího zasedání naplánována schůze příslušného výboru, posoudí každé řádné oznámení poslance o tom, že se vzdává mandátu, neprodleně zpravodaj příslušného výboru. Pokud by prodlení při posuzování tohoto oznámení mělo mít negativní následky, postoupí zpravodaj toto oznámení předsedovi výboru a podle odstavce 3 ho požádá, aby:
–  jménem výboru informoval předsedu Parlamentu, že mandát může být prohlášen za uvolněný nebo
–  svolal mimořádnou schůzi výboru, na níž budou projednány konkrétní problémy, které zpravodaj zjistil.
4.   Oznámí-li příslušný orgán členského státu předsedovi, že podle právních předpisů daného členského státu skončilo funkční období poslance Evropského parlamentu, buď v důsledku neslučitelnosti ve smyslu čl. 7 odst. 3 aktu ze dne 20. září 1976, nebo zbavením mandátu podle čl. 13 odst. 3 uvedeného aktu, informuje předseda Parlament, že daný mandát skončil dnem, který sdělil členský stát, a vyzve daný členský stát, aby uvolněný mandát neprodleně obsadil .
4.   Oznámí-li příslušný orgán členských států nebo Unie či dotyčný poslanec předsedovi jmenování nebo zvolení do funkce , která se neslučuje s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu ve smyslu čl. 7 odst. 1 nebo 2 aktu ze dne 20. září 1976, předseda o tom informuje Parlament, který prohlásí mandát za uvolněný s platností od data vzniku této neslučitelnosti .
Jakmile příslušné orgány členských států nebo Unie či dotyčný poslanec oznámí předsedovi jmenování nebo zvolení do funkce, která je neslučitelná s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu ve smyslu čl. 7 odst. 1 nebo 2 aktu ze dne 20. září 1976, předseda o tom informuje Parlament, který oznámí uvolnění mandátu.
Oznámí-li příslušný orgán členského státu předsedovi, že podle právních předpisů daného členského státu skončilo funkční období poslance Evropského parlamentu buď v důsledku další neslučitelnosti ve smyslu čl. 7 odst. 3 aktu ze dne 20. září 1976, nebo zbavením mandátu podle čl. 13 odst. 3 uvedeného aktu, informuje předseda Parlament, že daný mandát skončil dnem, který sdělil členský stát. Pokud členský stát žádné datum neuvede, považuje se za den skončení mandátu datum, kdy členský stát oznámil skončení mandátu .
5.   Orgány členských států nebo Unie informují předsedu o jakémkoli úkolu, kterým mají v úmyslu pověřit poslance. Předseda postoupí příslušnému výboru otázku slučitelnosti navrhovaného úkoluliterou a duchem aktu ze dne 20. září 1976. Předseda informuje Parlament, poslance a příslušné orgány o závěrech přijatých výborem.
5.   Pokud orgány členských států nebo Unie informují předsedu o funkci, kterou mají v úmyslu svěřit poslanci, předseda postoupí příslušnému výboru otázku slučitelnosti navrhované funkce aktem ze dne 20. září 1976 informuje Parlament, poslance a příslušné orgány o závěrech přijatých výborem.
6.  Za den ukončení funkčního období a den účinnosti uvolnění mandátu se považuje:
–  pokud se poslanec vzdal mandátu: den, kdy Parlament potvrdí uvolněný mandát podle úředního zápisu o vzdání se mandátu;
–  pokud byl poslanec jmenován nebo zvolen do funkce neslučitelné s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu ve smyslu čl. 7 odst. 1 nebo 2 aktu ze dne 20. září 1976: den oznámení příslušným orgánem členského státu nebo Unie či dotyčným poslancem.
7.   Pokud Parlament potvrdí, že se uvolnil mandát, vyrozumí o tom dotyčný členský stát a vyzve jej, aby mandát neprodleně obsadil.
7.   Pokud Parlament potvrdí, že došlo k uvolnění mandátu, předseda o tom vyrozumí dotyčný členský stát a vyzve jej, aby mandát neprodleně obsadil.
8.  Případný spor týkající se platnosti mandátu poslance, jehož pověřovací listiny již byly ověřeny, musí být postoupen příslušnému výboru, který neprodleně podá Parlamentu zprávu, a to nejpozději na začátku nejbližšího dílčího zasedání.
9.   Parlament si vyhrazuje právo prohlásit mandát za neplatný nebo odmítnout potvrdit uvolnění mandátu, pokud poslanec mandát přijal nebo se jej vzdal na základě věcné nepřesnosti nebo nedostatku vůle.
9.   Parlament může prohlásit mandát za neplatný nebo odmítnout potvrdit uvolnění mandátu, pokud poslanec mandát přijal nebo se jej vzdal na základě věcné nepřesnosti nebo nedostatku vůle.
Pozměňovací návrh 4
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 5
Článek 5
Článek 5
Výsady a imunity
Výsady a imunity
1.   Poslanci požívají výsad a imunit v souladu s  Protokolem o výsadách a imunitách Evropské unie.
1.   Poslanci požívají výsad a imunit stanovených Protokolem o výsadách a imunitách Evropské unie.
2.   Poslanecká imunita není osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho členů.
2.   Při výkonu svých pravomocí týkajících se výsad a imunit jedná Parlament v zájmu zachování své integrity jakožto demokratické zákonodárné shromáždění a s cílem zajistit nezávislost poslanců při plnění jejich povinností. Poslanecká imunita není osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho členů.
3.   Průkazy, které umožňují poslancům volný pohyb v členských státech, jim vydává předseda Parlamentu, jakmile je vyrozuměn o jejich zvolení .
3.   Doklady typu laissez-passer umožňující poslancům volný pohyb v členských státech a v jiných zemích , které je uznávají jakožto platné cestovní doklady, vydává poslancům na žádost Evropská unie se souhlasem předsedy Parlamentu.
3a.  Pro účely plnění svých úkolů mají všichni poslanci právo aktivně se podílet na činnosti výboru a delegací Parlamentu v souladu s ustanoveními jednacího řádu.
4.   Poslanci mají právo nahlížet do jakéhokoli spisu Parlamentu nebo výboru, kromě osobních spisů a účtů, do nichž mohou nahlížet pouze poslanci, kterých se týkají. Výjimky z této zásady pro zacházení s dokumenty, ke kterým může být veřejnosti zakázán přístup podle nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského Parlamentu, Rady a Komise, se řídí přílohou VII tohoto jednacího řádu .
4.   Poslanci mají právo nahlížet do jakéhokoli spisu Parlamentu nebo výboru, kromě osobních spisů a účtů, do nichž mohou nahlížet pouze poslanci, kterých se týkají. Výjimky z této zásady pro zacházení s dokumenty, ke kterým může být veřejnosti zakázán přístup podle nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského Parlamentu, Rady a Komise, se řídí článkem 210a .
Se souhlasem předsednictva lze poslanci odepřít nahlédnutí do dokumentu Parlamentu, jestliže předsednictvo po vyslechnutí tohoto poslance dospěje k závěru, že nahlédnutí by způsobilo nepřijatelné poškození institucionálních zájmů Parlamentu nebo veřejného zájmu a že poslanec požaduje nahlédnutí do tohoto dokumentu ze soukromých a osobních důvodů. Poslanec se může proti tomuto rozhodnutí písemně odvolat do jednoho měsíce od jeho doručení. Toto odvolání musí být odůvodněno. O odvolání rozhodne Parlament bez rozpravy v průběhu dílčího zasedání, které následuje po podání odvolání.
Pozměňovací návrh 5
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 6
Článek 6
Článek 6
Zbavení imunity
Zbavení imunity
1.   Při výkonu svých pravomocí s ohledem na výsady a imunity Parlament jedná v zájmu zachování své integrity jako demokratického zákonodárného shromáždění a zajištění nezávislosti poslanců při plnění jejich povinností. Žádost o zbavení poslanecké imunity se posuzuje v souladu s články 7, 8 a 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie a se zásadami uvedenými v tomto článku .
1.   Žádost o zbavení imunity se posuzuje v souladu s články 7, 8 a 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie a se zásadami uvedenými v čl . 5 odst. 2 jednacího řádu.
2.   Pokud je poslanec povinen vypovídat jako svědek nebo soudní znalec, není nutné žádat o zbavení poslanecké imunity za předpokladu, že:
2.   Pokud je poslanec povinen vypovídat jako svědek nebo soudní znalec, není nutné žádat o zbavení poslanecké imunity za předpokladu, že:
–  se poslanec nemusí dostavit v den a dobu, kdy by mu to znemožňovalo nebo ztěžovalo výkon jeho parlamentních povinností, nebo může poskytnout výpověď písemnou či jinou formou, jež mu neztěžuje výkon jeho parlamentních povinností; a
–  se poslanec nemusí dostavit v den a dobu, kdy by mu to znemožňovalo nebo ztěžovalo výkon jeho parlamentních povinností, nebo může poskytnout výpověď písemnou či jinou formou, jež mu neztěžuje výkon jeho parlamentních povinností; a
–  poslanec není povinen svědčit o důvěrných informacích, které získal při výkonu svého mandátu a jejichž zveřejnění nepovažuje za vhodné.
–  poslanec není povinen svědčit o důvěrných informacích, které získal při výkonu svého mandátu a jejichž zveřejnění nepovažuje za vhodné.
Pozměňovací návrh 6
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 7
Článek 7
Článek 7
Ochrana výsad a imunity
Ochrana výsad a imunity
1.   V případech, kdy orgány členského státu údajně porušily výsady nebo imunity současného nebo bývalého poslance, může být Parlament požádán v souladu s článkem 9 odst. 1 o vydání rozhodnutí ohledně toho, zda skutečně došlo k porušení těchto výsad a imunit.
1.   V případech, kdy orgány členského státu údajně porušily nebo se údajně chystají porušit výsady nebo imunity současného nebo bývalého poslance, může být Parlament požádán v souladu s čl. 9 odst. 1 o vydání rozhodnutí ohledně toho, zda došlo nebo, zda je pravděpodobné, že dojde k porušení těchto výsad a imunit.
2.   Takovou žádost o ochranu výsad a imunit lze podat zejména, je-li možné se domnívat, že za daných okolností volný pohyb poslance, který jede na místo zasedání Parlamentu nebo se z něj vrací, podléhá omezením správní či jiné povahy, nebo že dochází k omezování práva vyjadřovat své názory nebo hlasovat během výkonu své funkce nebo že dané okolnosti spadají do oblasti působnosti článku 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie.
2.   Takovou žádost o ochranu výsad a imunit lze podat zejména, je-li možné se domnívat, že za daných okolností volný pohyb poslance, který jede na místo zasedání Parlamentu nebo se z něj vrací, podléhá omezením správní či jiné povahy, nebo že dochází k omezování práva vyjadřovat své názory nebo hlasovat během výkonu své funkce nebo že dané okolnosti spadají do oblasti působnosti článku 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie.
3.   Žádost o ochranu výsad a imunit poslance není přípustná, pokud již byla v rámci stejného soudního řízení podána žádost o zbavení nebo ochranu poslanecké imunity daného poslance, a to bez ohledu na to, zda již bylo v daném okamžiku přijato rozhodnutí, či nikoli.
3.   Žádost o ochranu výsad a imunit poslance není přípustná, pokud již byla s ohledem na tytéž skutečnosti podána žádost o zbavení nebo ochranu imunity daného poslance, a to bez ohledu na to, zda již bylo v daném okamžiku přijato rozhodnutí, či nikoli.
4.   Pokud již byla v témže soudním řízení podána žádost o zbavení poslanecké imunity určitého poslance, žádost o ochranu výsad a imunit tohoto poslance se již dále neposuzuje.
4.   Pokud již byla ohledně stejných skutečností podána žádost o zbavení imunity určitého poslance, žádost o ochranu výsad a imunit tohoto poslance se již dále neposuzuje.
5.   Pokud bylo přijato rozhodnutí v tom smyslu, že výsady a imunity určitého poslance ochráněny nebudou, může daný poslanec požádat o přezkoumání tohoto rozhodnutí, jestliže předloží nové důkazy. Žádost o přezkoumání rozhodnutí není přípustná, pokud bylo na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie zahájeno řízení proti tomuto rozhodnutí nebo pokud má předseda Parlamentu za to, že nově předložené důkazy nejsou dostatečně podloženy na to, aby byly důvodem k přezkoumání rozhodnutí.
5.   Pokud bylo přijato rozhodnutí v tom smyslu, že výsady a imunity určitého poslance ochráněny nebudou, může daný poslanec výjimečně požádat o přezkoumání tohoto rozhodnutí, jestliže předloží v souladu s čl. 9 odst. 1 jednacího řádu nové důkazy. Žádost o přezkoumání rozhodnutí není přípustná, pokud bylo na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie zahájeno řízení proti tomuto rozhodnutí nebo pokud má předseda Parlamentu za to, že nově předložené důkazy nejsou dostatečně podloženy na to, aby byly důvodem k přezkoumání rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 7
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 9
Článek 9
Článek 9
Imunitní řízení
Imunitní řízení
1.   Každá žádost o zbavení poslanecké imunity, s níž se příslušný orgán členského státu obrací na předsedu Parlamentu, nebo žádost současného či bývalého poslance o ochranu jeho výsad a imunit je oznámena v plénu a postoupena příslušnému výboru.
1.   Každá žádost o zbavení poslanecké imunity, s níž se příslušný orgán členského státu obrací na předsedu Parlamentu, nebo žádost současného či bývalého poslance o ochranu jeho výsad a imunit je oznámena v plénu a postoupena příslušnému výboru.
Poslanec nebo bývalý poslanec může být zastupován jiným poslancem. Jiný poslanec však nesmí podat žádost bez souhlasu poslance, kterého se týká .
1a.  Se souhlasem dotyčného poslance či bývalého poslance může příslušnou žádost podat jiný poslanec, který smí dotyčného poslance či bývalého poslance zastupovat ve všech fázích daného postupu .
Poslanec, který zastupuje dotyčného poslance či bývalého poslance, se nepodílí na přijímání rozhodnutí ve výboru.
2.   Výbor projedná žádosti o zbavení poslanecké imunity nebo žádosti o ochranu výsad a imunit neprodleně, avšak s přihlédnutím k jejich poměrné složitosti.
2.   Výbor projedná žádosti o zbavení poslanecké imunity nebo žádosti o ochranu výsad a imunit neprodleně, avšak s přihlédnutím k jejich poměrné složitosti.
3.   Výbor předloží návrh odůvodněného rozhodnutí, kterým doporučí přijetí či zamítnutí žádosti o zbavení imunity nebo žádosti o ochranu výsad a imunit.
3.   Výbor předloží návrh odůvodněného rozhodnutí, kterým doporučí přijetí či zamítnutí žádosti o zbavení imunity nebo žádosti o ochranu výsad a imunit. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Je-li tento návrh zamítnut, má se za to, že bylo přijato opačné rozhodnutí.
4.   Výbor může požádat příslušný orgán o informace nebo odůvodnění, které považuje za nezbytné k tomu, aby mohl zaujmout stanovisko, zda má být poslanec zbaven imunity či zda má být jeho imunita ochráněna.
4.   Výbor může požádat příslušný orgán o informace nebo odůvodnění, které považuje za nezbytné k tomu, aby mohl zaujmout stanovisko, zda má být poslanec zbaven imunity či zda má být jeho imunita ochráněna.
5.   Dotyčný poslanec musí dostat příležitost vyjádřit se; může předložit jakékoli dokumenty nebo jiné písemné doklady, které považuje za relevantní v dané věci a může být zastoupen jiným poslancem.
5.   Dotyčný poslanec musí dostat příležitost vyjádřit se; může předložit jakékoli dokumenty nebo jiné písemné doklady, které považuje za relevantní v dané věci a může být zastoupen jiným poslancem.
Poslanec nesmí být přítomen rozpravám o žádosti o zbavení jeho poslanecké imunity či o její ochranu, s výjimkou jeho slyšení.
Poslanec nesmí být přítomen rozpravám o žádosti o zbavení jeho poslanecké imunity či o její ochranu, s výjimkou jeho slyšení.
Předseda výboru vyzve poslance k tomu, aby se v uvedený den a v uvedenou dobu k záležitosti vyjádřil. Poslanec se může svého práva na vyjádření vzdát.
Předseda výboru vyzve poslance k tomu, aby se v uvedený den a v uvedenou dobu k záležitosti vyjádřil. Poslanec se může svého práva na vyjádření vzdát.
Pokud se poslanec v návaznosti na tuto výzvu k vyjádření nedostaví, má se za to, že se svého práva na vyjádření vzdal, pokud nepožádal o to, aby byl ze slyšení v uvedený den a v uvedenou dobu omluven a svou žádost nezdůvodnil. O tom, zda lze žádosti o omluvu vzhledem k uvedeným důvodům vyhovět, rozhoduje předseda výboru. Proti tomuto rozhodnutí není možné se odvolat.
Pokud se poslanec v návaznosti na tuto výzvu k vyjádření nedostaví, má se za to, že se svého práva na vyjádření vzdal, pokud nepožádal o to, aby byl ze slyšení v uvedený den a v uvedenou dobu omluven a svou žádost nezdůvodnil. O tom, zda lze žádosti o omluvu vzhledem k uvedeným důvodům vyhovět, rozhoduje předseda výboru. Proti tomuto rozhodnutí není možné se odvolat.
Pokud předseda výboru žádosti o omluvu vyhoví, vyzve poslance, aby se k dané záležitosti vyjádřil v jiný den a v jinou dobu. Jestliže poslanec nedodrží tuto druhou výzvu k vyjádření, postup pokračuje, aniž by byl poslanec vyslechnut. Další žádosti o omluvu či slyšení se již nepřijímají.
Pokud předseda výboru žádosti o omluvu vyhoví, vyzve poslance, aby se k dané záležitosti vyjádřil v jiný den a v jinou dobu. Jestliže poslanec nedodrží tuto druhou výzvu k vyjádření, postup pokračuje, aniž by byl poslanec vyslechnut. Další žádosti o omluvu či slyšení se již nepřijímají.
6.   Pokud se žádost o zbavení imunity týká více obvinění, může být o každém z nich rozhodnuto zvlášť. Zpráva výboru může ve výjimečných případech navrhnout, aby se zbavení imunity vztahovalo pouze na trestní stíhání a aby poslanec, dokud není rozsudek pravomocný, nemohl být zadržen, vzat do vazby, nebo aby proti němu nemohla být přijata jiná opatření, která by mu bránila ve výkonu mandátu.
6.   Pokud se žádost o zbavení imunity nebo o její ochranu týká více obvinění, může být o každém z nich rozhodnuto zvlášť. Zpráva výboru může ve výjimečných případech navrhnout, aby se zbavení imunity nebo její ochrana vztahovala pouze na trestní stíhání a aby poslanec, dokud není rozsudek pravomocný, nemohl být zadržen, vzat do vazby, nebo aby proti němu nemohla být přijata jiná opatření, která by mu bránila ve výkonu mandátu.
7.   Výbor může předložit odůvodněné stanovisko k pravomoci daného orgánu a k přípustnosti žádosti, ale za žádných okolností se nesmí vyslovit o vině nebo o nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které mu jsou přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se při posuzování žádosti podrobně seznámil se skutkovým stavem daného případu.
7.   Výbor může předložit odůvodněné stanovisko k pravomoci daného orgánu a k přípustnosti žádosti, ale za žádných okolností se nesmí vyslovit o vině nebo o nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které mu jsou přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se při posuzování žádosti podrobně seznámil se skutkovým stavem daného případu.
8.   Zpráva výboru je zařazena jako první bod do programu jednání nejbližšího zasedání následujícího po dni, kdy byla předložena . K návrhu či návrhům rozhodnutí nelze předkládat pozměňovací návrhy.
8.   Návrh rozhodnutí výboru je zařazen na program nejbližšího denního zasedání následujícího po dni, kdy byl předložen . K tomuto návrhu nelze předkládat pozměňovací návrhy.
Rozprava se u každého návrhu na zbavení, zachování nebo na ochranu výsady a imunity omezí na důvody pro a proti.
Rozprava se u každého návrhu na zbavení, zachování nebo na ochranu výsady a imunity omezí na důvody pro a proti.
Aniž je dotčen článek 164, poslanec, o jehož výsadách a imunitách se jedná, nesmí promluvit v rozpravě.
Aniž je dotčen článek 164, poslanec, o jehož výsadách a imunitách se jedná, nesmí promluvit v rozpravě.
O návrhu či návrzích rozhodnutí obsažených ve zprávě se hlasuje při prvním hlasování, které následuje po rozpravě.
O návrhu či návrzích rozhodnutí obsažených ve zprávě se hlasuje při prvním hlasování, které následuje po rozpravě.
Poté, co Parlament projedná danou věc, hlasuje se o každém návrhu obsaženém ve zprávě odděleně. Jestliže je návrh zamítnut, považuje se opačné rozhodnutí za přijaté.
Poté, co Parlament projedná danou věc, hlasuje se o každém návrhu obsaženém ve zprávě odděleně. Jestliže je návrh zamítnut, považuje se opačné rozhodnutí za přijaté.
9.   Předseda okamžitě sdělí rozhodnutí Parlamentu dotyčnému poslanci a příslušnému orgánu dotyčného členského státu spolu se žádostí, aby byl předseda informován o vývoji daného řízení a o soudních rozhodnutích, která z něj vyplývají. Jakmile předseda obdrží tuto informaci, sdělí ji Parlamentu způsobem, který považuje za nejvhodnější, případně po konzultaci s příslušným výborem.
9.   Předseda okamžitě sdělí rozhodnutí Parlamentu dotyčnému poslanci a příslušnému orgánu dotyčného členského státu spolu se žádostí, aby byl předseda informován o vývoji daného řízení a o soudních rozhodnutích, která z něj vyplývají. Jakmile předseda obdrží tuto informaci, sdělí ji Parlamentu způsobem, který považuje za nejvhodnější, případně po konzultaci s příslušným výborem.
10.   Výbor se zabývá těmito věcmi a nakládá s veškerými dokumenty s co největší důvěrností.
10.   Výbor se zabývá těmito věcmi a nakládá s veškerými dokumenty s co největší důvěrností. Výbor vždy projedná žádosti týkající se jednání o imunitě na neveřejném jednání.
11.   Po konzultaci s členskými státy může výbor vypracovat informativní seznam orgánů členských států, které mohou předložit žádost o zbavení poslanecké imunity.
11.   Parlament se zabývá pouze žádostmi o zbavení poslanecké imunity, které mu předložily justiční orgány nebo stálé zastoupení členského státu .
12.   Výbor vypracuje zásady pro uplatňování tohoto článku.
12.   Výbor vypracuje zásady pro uplatňování tohoto článku.
13.   Jakýkoli dotaz příslušného orgánu týkající se rozsahu výsad nebo imunit poslanců se projednává podle výše uvedených ustanovení.
13.   Jakýkoli dotaz příslušného orgánu týkající se rozsahu výsad nebo imunit poslanců se projednává podle výše uvedených ustanovení.
Pozměňovací návrh 8
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 10
Článek 10
vypouští se
Provádění statutu poslanců
Parlament přijme statut poslanců Evropského parlamentu a jeho změny na základě návrhu příslušného výboru. Ustanovení čl. 150 odst. 1 se použije obdobně. Předsednictvo odpovídá za uplatňování těchto ustanovení a na základě ročního rozpočtu rozhoduje o finančním krytí.
Pozměňovací návrhy 9 a 314
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 11
Článek 11
Článek 11
Finanční zájmy poslanců, pravidla chování, povinný rejstřík transparentnosti a přístup do Parlamentu
Finanční zájmy poslanců pravidla chování
1.   Parlament stanoví pravidla pro transparentnost finančních zájmů poslanců prostřednictvím kodexu chování přijatého většinou hlasů všech poslanců v souladu s článkem 232 Smlouvy o fungování Evropské unie . Kodex chování je přílohou k tomuto jednacímu řádu1 .
1.   Parlament stanoví pravidla pro transparentnost finančních zájmů poslanců prostřednictvím kodexu chování přijatého většinou hlasů všech poslanců. Kodex chování je přílohou k tomuto jednacímu řádu1.
Tato pravidla nesmí v žádném případě narušovat nebo omezovat výkon mandátu a s ním spojených politických či jiných činností.
Tato pravidla nesmí jinak narušovat nebo omezovat výkon mandátu a s ním spojených politických či jiných činností.
1a.   Poslanci by měli zavést ustálenou praxi setkávat se pouze se zástupci zájmových skupin, kteří jsou zaregistrováni v rejstříku transparentnosti 1a .
2.   Chování poslanců je založeno na vzájemné úctě, vychází z hodnot a zásad vymezených v základních dokumentech Evropské unie, nesmí snižovat důstojnost Parlamentu nebo ohrozit řádný chod parlamentní činnosti ani narušovat klidné prostředí v prostorách Parlamentu. Poslanci dodržují pravidla Parlamentu pro nakládání s důvěrnými informacemi.
2.   Chování poslanců je založeno na vzájemné úctě, vychází z hodnot a zásad vymezených ve Smlouvách a zejménaListině základních práv a musí respektovat důstojnost Parlamentu. Dále nesmí ohrozit řádný chod parlamentní činnosti, bezpečnost a pořádek v prostorách Parlamentu a fungování jeho zařízení .
Při parlamentních rozpravách se poslanci nesmí uchylovat k hanlivým, rasistickým či xenofobním výrokům či chování a nesmí vyvěšovat transparenty.
Poslanci dodržují pravidla Parlamentu pro nakládání s důvěrnými informacemi.
Nedodržení těchto zásad a pravidel může vést k použití opatření v souladu s články 165, 166 a 167.
Nedodržení těchto zásad a pravidel může vést k použití opatření v souladu s články 165, 166 a 167.
3.   Uplatňování tohoto článku nijak neomezuje živost a bezprostřednost parlamentního jednání ani svobodu projevu poslanců.
3.   Uplatňování tohoto článku nesmí jiným způsobem omezovat živost a bezprostřednost parlamentního jednání ani svobodu projevu poslanců.
Při uplatňování tohoto článku se plně dodržují výsadní práva poslanců vymezená v primárním právu a ve statutu poslanců.
Při uplatňování tohoto článku se plně dodržují výsadní práva poslanců vymezená v primárním právu a ve statutu poslanců.
Vychází ze zásady transparentnosti a zaručuje, že jakékoli ustanovení v této věci bude oznámeno poslancům a každý poslanec bude osobně seznámen se svými právy a povinnostmi.
Vychází ze zásady transparentnosti a zaručuje, že jakékoli ustanovení v této věci bude oznámeno poslancům a každý poslanec bude osobně seznámen se svými právy a povinnostmi.
3a.  Pokud osoba, kterou zaměstnává poslanec, nebo jiná osoba, které poslanec umožnil přístup do prostor Parlamentu či k jeho zařízení, poruší pravidla chování stanovená v odstavci 2, mohou být dotčenému poslanci uloženy sankce podle článku 166.
4.   Na začátku každého volebního období určí kvestoři maximální počet asistentů, které může každý poslanec zaregistrovat (akreditovaní asistenti) .
4.   Kvestoři určí maximální počet asistentů, které může každý poslanec zaregistrovat.
5.  Za vydávání dlouhodobých průkazů opravňujících ke vstupu do Parlamentu osobám, které nepůsobí v orgánech a institucích Unie, odpovídají kvestoři. Tyto průkazy mají nejvýše roční platnost, kterou lze prodloužit. Způsoby používání těchto průkazů stanoví předsednictvo.
Tyto průkazy mohou být vydány:
–  osobám, které jsou zaregistrovány v rejstříku transparentnosti 2 , nebo zastupují organizace, které jsou v něm zaregistrovány, nebo pro ně pracují, přičemž však z této registrace neplyne automaticky nárok na vystavení takového průkazu;
–  osobám, které chtějí často vstupovat do parlamentních prostor, ale nespadají do oblasti působnosti dohody o zřízení rejstříku transparentnosti 3 ;
–  místním asistentům poslanců a osobám, které pomáhají členům Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů.
6.  Osoby, které jsou zaregistrovány v rejstříku transparentnosti, musí v rámci svých vztahů s Parlamentem dodržovat:
–  kodex chování, který je přílohou dohody 4 ,
–  postupy a další povinnosti, jež stanoví dohoda a
–  ustanovení tohoto článku a jeho prováděcí ustanovení.
7.  Kvestoři stanoví, v jakém rozsahu se kodex chování uplatní na osoby, které jsou držiteli dlouhodobého průkazu opravňujícího ke vstupu do Parlamentu, ale nespadají do oblasti působnosti dohody.
8.  Průkaz opravňující ke vstupu do Parlamentu se odejme na základě odůvodněného rozhodnutí kvestorů v těchto případech:
–  vyškrtnutí z rejstříku transparentnosti, neexistují-li závažné důvody bránící odnětí průkazu;
–  závažného porušení povinností stanovených v odstavci 6.
9.  Předsednictvo na návrh generálního tajemníka přijme nezbytná opatření s cílem používat rejstřík transparentnosti v souladu s ustanoveními dohody o zřízení tohoto rejstříku.
Prováděcí ustanovení odstavců 5 až 8 jsou uvedena v příloze 5 .
10.  Pravidla chování, práva a výsady bývalých poslanců se stanoví rozhodnutím předsednictva. Při zacházení s bývalými poslanci nesmí být činěny žádné rozdíly.
10.  Pravidla chování, práva a výsady bývalých poslanců se stanoví rozhodnutím předsednictva. Při zacházení s bývalými poslanci nesmí být činěny žádné rozdíly.
__________________
__________________
1 Viz příloha I.
1 Viz příloha I.
1a . Rejstřík zřízený na základě Dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU (Úř. věst. L 277, 19.9.2014, s. 11).
2 Rejstřík zřízený na základě dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o zřízení rejstříku transparentnosti pro organizace a fyzické osoby samostatně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky Evropské unie (viz příloha IX část B).
3 Viz příloha IX část B.
4 Viz příloha 3 dohody obsažené v příloze IX části B.
5 Viz příloha IX část A.
Pozměňovací návrh 10
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 12
Článek 12
Článek 12
Vnitřní vyšetřování vedené Evropským úřadem pro boj proti podvodům
Vnitřní vyšetřování vedené Evropským úřadem pro boj proti podvodům
Společná pravidla stanovená v interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování vedeném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), která obsahují opatření pro usnadnění vyšetřování vedených tímto úřadem, jsou použitelná v Parlamentu v souladu s rozhodnutím Parlamentu připojeným k tomuto jednacímu řádu 6 .
Společná pravidla stanovená v interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování vedeném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), která obsahují opatření pro usnadnění vyšetřování vedených tímto úřadem, jsou použitelná v Parlamentu v souladu s rozhodnutím Parlamentu ze dne 18 . listopadu 1999 o podmínkách vnitřního vyšetřování v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakékoli nedovolené činnosti poškozující zájmy Společenství.
__________________
6 Viz příloha XI.
Pozměňovací návrh 11
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 13
Článek 13
Článek 13
Pozorovatelé
Pozorovatelé
1.   Byla-li podepsána smlouva o přistoupení státu k Evropské unii, může předseda se souhlasem Konference předsedů vyzvat parlament přistupujícího členského státu, aby ze svých členů vybral určitý počet pozorovatelů odpovídající počtu budoucích křesel v Evropském parlamentu přidělených tomuto státu.
1.   Byla-li podepsána smlouva o přistoupení státu k Evropské unii, může předseda se souhlasem Konference předsedů vyzvat parlament přistupujícího členského státu, aby ze svých členů vybral určitý počet pozorovatelů odpovídající počtu budoucích křesel v Evropském parlamentu přidělených tomuto státu.
2.   Tito pozorovatelé se účastní do doby vstupu smlouvy o přistoupení v platnost jednání Parlamentu a jsou oprávněni hovořit ve výborech a politických skupinách. Nemají však právo hlasovat či kandidovat na funkce v rámci Parlamentu. Jejich účast nemá na jednání Parlamentu žádný právní účinek.
2.   Tito pozorovatelé se účastní do doby vstupu smlouvy o přistoupení v platnost jednání Parlamentu a jsou oprávněni hovořit ve výborech a politických skupinách. Nemají však právo hlasovat či kandidovat na funkce v rámci Parlamentu ani nezastupují Parlament navenek . Jejich účast nemá na jednání Parlamentu žádný právní účinek.
3.   Pokud jde o využívání zařízení Parlamentu a náhradu výloh vzniklých při jejich činnosti jako pozorovatelů, je jejich postavení stejné jako postavení poslance Parlamentu.
3.   Pokud jde o využívání zařízení Parlamentu a náhradu cestovních výdajů a výdajů na pobyt vzniklých při jejich činnosti jako pozorovatelů, je jejich postavení stejné jako postavení poslance Parlamentu.
Pozměňovací návrh 12
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 14
Článek 14
Článek 14
Dočasný předseda
Dočasný předseda
1.   Na zasedání konaném podle čl. 146 odst. 2 a na každém jiném zasedání konaném za účelem volby předsedy a předsednictva předsedá zasedání odstupující předseda nebo, není-li to možné, nejvýše postavený odstupující místopředseda nebo, nemůže-li nikdo z nich, služebně nejstarší poslanec, dokud není zvolen předseda.
1.   Na zasedání konaném podle čl. 146 odst. 2 a na každém jiném zasedání konaném za účelem volby předsedy a předsednictva předsedá zasedání odstupující předseda nebo, není-li to možné, nejvýše postavený odstupující místopředseda nebo, nemůže-li nikdo z nich, služebně nejstarší poslanec, dokud není zvolen předseda.
2.   Po dobu předsednictví poslance, který zastává funkci dočasného předsedy podle odstavce 1, se nekoná žádná rozprava, kromě rozpravy týkající se volby předsedy nebo ověření pověřovacích listin.
2.   Po dobu předsednictví poslance, který zastává funkci dočasného předsedy podle odstavce 1, se nekoná žádná rozprava, kromě rozpravy týkající se volby předsedy nebo ověření pověřovacích listin podle čl . 3 odst. 2 druhého pododstavce. Vyskytne-li se během jeho předsednictví jiná záležitost týkající se ověření pověřovacích listin, postoupí ji příslušnému výboru.
Poslanec, který zastává funkci dočasného předsedy podle odstavce 1, vykonává pravomoci předsedy uvedené v čl. 3 odst. 2 druhém pododstavci. Vyskytne-li se během jeho předsednictví jakákoli jiná záležitost týkající se ověření pověřovacích listin, postoupí ji výboru příslušnému pro ověřování pověřovacích listin.
Pozměňovací návrhy 13 a 383
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 15
Článek 15
Článek 15
Nominace a obecná ustanovení
Nominace a obecná ustanovení
1.   Předseda, místopředsedové a kvestoři jsou voleni tajným hlasováním v souladu s článkem 182. Nominace se podávají se souhlasem kandidátů. Návrhy mohou podávat pouze politické skupiny nebo nejméně čtyřicet poslanců. Jestliže však počet kandidátů nepřesáhne počet volných míst, mohou být kandidáti zvoleni aklamací.
1.   Předseda a po něm místopředsedové a kvestoři jsou voleni tajným hlasováním v souladu s článkem 182.
Nominace podávají se souhlasem kandidátů politické skupiny nebo nejméně čtyřicet poslanců. Před každým kolem hlasováním lze podávat nové nominace.
Jestliže počet kandidátů nepřesáhne počet volných míst, kandidáti jsou voleni aklamací, pokud nejméně pětina všech poslanců Parlamentu nepožádá o tajné hlasování.
Pokud má být na jediném hlasovacím lístku zvolen více než jeden funkcionář, je hlasování platné pouze tehdy, pokud byla odevzdána více než polovina dostupných hlasů.
Má-li být nahrazen jediný místopředseda a je-li pouze jediný kandidát, může být tento kandidát zvolen aklamací. Předseda má výlučnou pravomoc rozhodnout o tom, zda volba proběhne aklamací nebo tajným hlasováním. Zvolený kandidát zastává v hierarchii místopředsedů stejné postavení jako místopředseda, kterého nahrazuje.
2.   Při volbě předsedy, místopředsedů a kvestorů je třeba zajistit spravedlivé zastoupení jednotlivých členských států a  politických směrů.
2.   Při volbě předsedy, místopředsedů a kvestorů je třeba zajistit spravedlivé zastoupení jednotlivých politických směrů a rovněž genderovou a zeměpisnou vyváženost .
Pozměňovací návrh 14
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 16
Článek 16
Článek 16
Volba předsedy – úvodní projev
Volba předsedy – úvodní projev
1.   Nejprve se volí předseda. Nominace se podávají před každou volbou poslanci ve funkci dočasného předsedy podle článku 14, který je oznámí Parlamentu. Jestliže po třech volbách nezíská žádný kandidát absolutní většinu odevzdaných hlasů, uskuteční se čtvrtá volba pouze mezi dvěma poslanci, kteří získali nejvyšší počet hlasů při třetí volbě. V případě rovnosti hlasů je prohlášen za zvoleného starší z kandidátů.
1.   Nominace na předsedu se podávají poslanci ve funkci dočasného předsedy podle článku 14, který je oznámí Parlamentu. Jestliže po třech volbách nezíská žádný kandidát absolutní většinu odevzdaných hlasů, uskuteční se čtvrtá volba odchylně od čl. 15 odst. 1 pouze mezi dvěma poslanci, kteří získali nejvyšší počet hlasů při třetí volbě. V případě rovnosti hlasů je prohlášen za zvoleného starší z kandidátů.
2.  Jakmile je předseda zvolen, uvolní poslanec ve funkci dočasného předsedy podle článku 14 předsednické křeslo. Úvodní projev může pronést pouze zvolený předseda.
2.  Jakmile je předseda zvolen, uvolní poslanec ve funkci dočasného předsedy podle článku 14 předsednické křeslo. Úvodní projev může pronést pouze zvolený předseda.
Pozměňovací návrh 15
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 17
Článek 17
Článek 17
Volba místopředsedů
Volba místopředsedů
1.   Po zvolení předsedy se na jediném hlasovacím lístku volí místopředsedové. Kandidáti, kteří při první volbě získají absolutní většinu odevzdaných hlasů, se považují za zvolené do čtrnáctého místa podle pořadí získaných hlasů. Pokud je počet zvolených kandidátů nižší než počet míst, která mají být obsazena, uskuteční se za stejných podmínek druhá volba k obsazení zbývajících míst. Je-li zapotřebí třetí volba, stačí ke zvolení na zbývající místa poměrná většina. V případě rovnosti hlasů je prohlášen za zvoleného nejstarší poslanec.
1.   Po zvolení předsedy se na jediném hlasovacím lístku volí místopředsedové. Kandidáti, kteří při první volbě získají absolutní většinu odevzdaných hlasů, se považují za zvolené do čtrnáctého místa podle pořadí získaných hlasů. Pokud je počet zvolených kandidátů nižší než počet míst, která mají být obsazena, uskuteční se za stejných podmínek druhá volba k obsazení zbývajících míst. Je-li zapotřebí třetí volba, stačí ke zvolení na zbývající místa poměrná většina. V případě rovnosti hlasů je prohlášen za zvoleného nejstarší poslanec.
Ačkoliv tento článek na rozdíl od čl. 16 odst. 1 výslovně nestanoví možnost podávat nové nominace mezi jednotlivými hlasováními během volby místopředsedů, je podávání nových nominací dovoleno, protože Parlament jako svrchovaný orgán musí mít možnost vzít v úvahu všechny možné kandidáty, zvláště proto, že neexistence této možnosti by mohla být překážkou pro hladký průběh volby.
2.   S výhradou čl. 20 odst. 1 závisí hierarchie místopředsedů na pořadí, v jakém byli zvoleni, a v případě rovnosti hlasů na věku.
2.   S výhradou čl. 20 odst. 1 závisí hierarchie místopředsedů na pořadí, v jakém byli zvoleni, a v případě rovnosti hlasů na věku.
Jestliže byli zvoleni aklamací, proběhne tajné hlasování, které stanoví jejich hierarchii.
Jestliže byli zvoleni aklamací, proběhne tajné hlasování, které stanoví jejich hierarchii.
Pozměňovací návrh 16
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 18
Článek 18
Článek 18
Volba kvestorů
Volba kvestorů
Po volbě místopředsedů volí Parlament pět kvestorů .
Parlament volí pět kvestorů, a to stejným postupem jako při volbě místopředsedů.
Kvestoři jsou voleni stejným postupem jako místopředsedové.
Pozměňovací návrh 17
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 19
Článek 19
Článek 19
Délka funkčního období
Délka funkčního období
1.   Funkční období předsedy, místopředsedů a kvestorů je dva a půl roku.
1.   Funkční období předsedy, místopředsedů a kvestorů je dva a půl roku.
Pokud poslanec změní politickou skupinu, ponechá si funkci, kterou má v předsednictvu nebo v kolegiu kvestorů, po zbytek svého dvouapůlletého funkčního období.
Pokud poslanec změní politickou skupinu, ponechá si funkci člena předsednictva nebo kvestora po zbytek svého dvouapůlletého funkčního období.
2.   Jestliže dojde k uvolnění některé z těchto funkcí před uplynutím této doby, zvolený poslanec vykonává funkci pouze po zbývající dobu funkčního období svého předchůdce.
2.   Jestliže dojde k uvolnění některé z těchto funkcí před uplynutím této doby, zvolený poslanec vykonává funkci pouze po zbývající dobu funkčního období svého předchůdce.
Pozměňovací návrh 18
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 20
Článek 20
Článek 20
Uvolněné funkce
Uvolněné funkce
1.   Je-li nutné, aby předseda, místopředseda nebo kvestor byli nahrazeni, je jejich nástupce zvolen podle výše uvedených ustanovení.
1.   Je-li nutné, aby předseda, místopředseda nebo kvestor byli nahrazeni, je jejich nástupce zvolen podle výše uvedených ustanovení.
Nově zvolený místopředseda vždy zaujímá pořadí svého předchůdce v dané hierarchii.
Nově zvolený místopředseda vždy zaujímá pořadí svého předchůdce v dané hierarchii.
2.   Uvolní-li se funkce předsedy, vykonává tuto funkci první místopředseda, dokud není zvolen nový předseda.
2.   Uvolní-li se funkce předsedy, vykonává tuto funkci místopředseda, který po něm následuje v hierarchii, dokud není zvolen nový předseda.
Pozměňovací návrh 19
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 22
Článek 22
Článek 22
Povinnosti předsedy
Povinnosti předsedy
1.   Předseda řídí všechny činnosti Parlamentu a jeho orgánů za podmínek stanovených v tomto jednacím řádu . Má všechny pravomoci nutné k tomu, aby předsedal jednáním Parlamentu a zajistil jejich řádný průběh.
1.   Předseda řídí všechny činnosti Parlamentu a jeho orgánů v souladu s tímto jednacím řádem . Má všechny pravomoci nutné k tomu, aby předsedal jednáním Parlamentu a zajistil jejich řádný průběh.
Toto ustanovení lze vykládat tak, že pravomoci podle tohoto ustanovení zahrnují rovněž pravomoc zamezit nadměrnému využívání návrhů, jako jsou procesní námitky, procesní návrhy a vysvětlení hlasování, a nadměrnému využívání žádostí o oddělené, dílčí nebo jmenovité hlasování, pokud se předseda domnívá, že jsou zjevně určeny k dlouhodobému vážnému narušení jednání Parlamentu a práv ostatních poslanců a budou mít tento účinek.
Pravomoci podle tohoto ustanovení zahrnují pravomoc předkládat texty k hlasování v jiném pořadí, než je uvedeno v dokumentu, o kterém se má hlasovat. Obdobně k ustanovením čl. 174 odst. 7 může předseda předem požádat o souhlas Parlamentu.
2.   Povinností předsedy je zahajovat, přerušovat a ukončovat zasedání, rozhodovat o přípustnosti pozměňovacích návrhů, o otázkách Radě a Komisi a o tom, zda jsou zprávy v souladu s jednacím řádem. Zajišťuje dodržování tohoto jednacího řádu, udržuje pořádek, uděluje slovo řečníkům, ukončuje rozpravy, dává hlasovat a oznamuje výsledky hlasování; postupuje výborům sdělení, která se jich týkají.
2.   Povinností předsedy je zahajovat, přerušovat a ukončovat zasedání, rozhodovat o přípustnosti pozměňovacích návrhů a dalších textů předložených k hlasování a o přípustnosti parlamentních otázek, zajišťovat dodržování tohoto jednacího řádu, udržovat pořádek, udělovat slovo řečníkům, ukončovat rozpravy, dávat hlasovat a oznamovat výsledky hlasování a postupovat výborům sdělení, která se jich týkají.
3.  Předseda smí promluvit v rozpravě, pouze pokud ji shrnuje nebo pokud napomíná řečníky. Pokud se chce sám zúčastnit rozpravy, uvolní předsednické křeslo a nezaujme jej, dokud není rozprava o dané věci ukončena.
3.  Předseda smí promluvit v rozpravě, pouze pokud ji shrnuje nebo pokud napomíná řečníky. Pokud se chce sám zúčastnit rozpravy, uvolní předsednické křeslo a nezaujme jej, dokud není rozprava o dané věci ukončena.
4.  Předseda zastupuje Parlament v mezinárodních vztazích, při slavnostních příležitostech a v administrativních, právních a finančních věcech; předseda může tyto pravomoci delegovat.
4.  Předseda zastupuje Parlament v mezinárodních vztazích, při slavnostních příležitostech a v administrativních, právních a finančních věcech; předseda může tyto pravomoci delegovat.
4a.  Předseda odpovídá za bezpečnost a nedotknutelnost prostor Evropského parlamentu.
Pozměňovací návrh 20
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 23
Článek 23
Článek 23
Povinnosti místopředsedů
Povinnosti místopředsedů
1.   Je-li předseda nepřítomen nebo neschopen plnit své povinnosti nebo přeje-li si účastnit se rozpravy podle čl. 22 odst. 3, nahradí ho jeden z místopředsedů podle čl. 17 odst. 2.
1.   Je-li předseda nepřítomen nebo neschopen plnit své povinnosti nebo přeje-li si účastnit se rozpravy podle čl. 22 odst. 3, nahradí ho jeden z místopředsedů podle čl. 17 odst. 2.
2.   Místopředsedové plní rovněž povinnosti, které jim ukládá článek 25, čl. 27 odst. 3 a 5 a čl. 71 odst. 3.
2.   Místopředsedové plní rovněž povinnosti, které jim ukládá článek 25, čl. 27 odst. 3 a 5 a čl. 71 odst. 3.
3.   Předseda může delegovat na místopředsedy jakékoli úkoly, například zastupování při zvláštních slavnostech či aktech. Předseda může zejména pověřit jednoho z místopředsedů plněním úkolů předsedy podle čl. 130 odst. 2 a odstavce 3 přílohy II .
3.   Předseda může delegovat na místopředsedy jakékoli úkoly, například zastupování při zvláštních slavnostech či aktech. Předseda může zejména pověřit jednoho z místopředsedů plněním úkolů předsedy podle článku 129 a  čl. 130 odst. 2.
Pozměňovací návrh 21
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 25
Článek 25
Článek 25
Povinnosti předsednictva
Povinnosti předsednictva
1.   Předsednictvo plní povinnosti, které mu ukládá tento jednací řád.
1.   Předsednictvo plní povinnosti, které mu ukládá tento jednací řád.
2.   Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců a vnitřní organizace Parlamentu, jeho sekretariátu a orgánů.
2.   Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců a vnitřní organizace Parlamentu, jeho sekretariátu a orgánů.
3.   Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců na návrh generálního tajemníka nebo politické skupiny.
3.   Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců na návrh generálního tajemníka nebo politické skupiny.
4.   Předsednictvo přijímá rozhodnutí ve věcech týkajících se průběhu zasedání.
4.   Předsednictvo přijímá rozhodnutí ve věcech týkajících se průběhu zasedání.
Součástí průběhu zasedání jsou otázky týkající se chování poslanců ve všech prostorách Parlamentu.
5.   Předsednictvo přijímá ustanovení podle článku 35 týkající se nezařazených poslanců.
5.   Předsednictvo přijímá ustanovení podle článku 35 týkající se nezařazených poslanců.
6.   Předsednictvo rozhoduje o organizační struktuře sekretariátu a stanoví pravidla týkající se administrativního a finančního postavení úředníků a ostatních zaměstnanců.
6.   Předsednictvo rozhoduje o organizační struktuře sekretariátu a stanoví pravidla týkající se administrativního a finančního postavení úředníků a ostatních zaměstnanců.
7.   Předsednictvo sestavuje předběžný odhad výdajů Parlamentu.
7.   Předsednictvo sestavuje předběžný odhad výdajů Parlamentu.
8.   Předsednictvo vydává vnitřní směrnice pro kvestory podle článku 28 .
8.   Předsednictvo vydává vnitřní směrnice pro kvestory a může je pověřit plněním určitých úkolů .
9.   Předsednictvo je orgánem odpovědným za povolování schůzí výborů mimo běžná pracovní místa a za udělování slyšení a povolení ke studijním a informativním cestám zpravodajů.
9.   Předsednictvo je orgánem odpovědným za povolování schůzí a pracovních cest výborů mimo běžná pracovní místa a za udělování slyšení a povolení ke studijním a informativním cestám zpravodajů.
Pokud jsou tyto schůze povoleny, určí se jazykový režim na základě úředních jazyků používaných a požadovaných členy a náhradníky dotyčného výboru .
Pokud jsou tyto schůze nebo pracovní cesty povoleny, určí se jazykový režim na základě pravidel pro uplatňování mnohojazyčnosti přijatých předsednictvem . Stejné pravidlo platí pro delegace.
Totéž platí pro delegace, pokud není se souhlasem jejich členů a náhradníků rozhodnuto jinak.
10.   Předsednictvo jmenuje generálního tajemníka podle článku 222.
10.   Předsednictvo jmenuje generálního tajemníka podle článku 222.
11.   Předsednictvo stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni a při provádění tohoto nařízení převezme úkoly, které jsou mu svěřeny tímto jednacím řádem .
11.   Předsednictvo stanoví prováděcí pravidla k právním předpisům o politických stranách a nadacích na evropské úrovni a pravidla upravující jejich financování .
12.   Předsednictvo stanoví pravidla pro nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Parlamentu, jeho orgánů, funkcionářů a ostatních poslanců a přihlédne přitom k jakékoli interinstitucionální dohodě uzavřené v této věci. Tato pravidla se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a připojí se k tomuto jednacímu řádu 7 .
12.   Předsednictvo stanoví pravidla pro nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Parlamentu, jeho orgánů, funkcionářů a ostatních poslanců a přihlédne přitom k jakékoli interinstitucionální dohodě uzavřené v této věci. Tato pravidla se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
13.   Předseda nebo předsednictvo mohou pověřit jednoho nebo více členů předsednictva obecnými nebo specifickými úkoly, které jsou v pravomoci předsedy nebo předsednictva. Zároveň stanoví způsoby a prostředky jejich provádění.
13.   Předseda nebo předsednictvo mohou pověřit jednoho nebo více členů předsednictva obecnými nebo specifickými úkoly, které jsou v pravomoci předsedy nebo předsednictva. Zároveň stanoví způsoby a prostředky jejich provádění.
14.   Předsednictvo jmenuje dva místopředsedy, jejichž úkolem je udržování vztahů s vnitrostátními parlamenty.
14.   Předsednictvo jmenuje dva místopředsedy, jejichž úkolem je udržování vztahů s vnitrostátními parlamenty.
Místopředsedové informují pravidelně Konferenci předsedů o své činnosti v této oblasti.
14a.  Předsednictvo jmenuje místopředsedu, jehož úkolem je organizovat strukturované konzultace s evropskou občanskou společností o významných tématech.
14b.  Předsednictvo odpovídá za uplatňování statutu poslanců a na základě ročního rozpočtu rozhoduje o výši příspěvků.
15.  Po zvolení nového Parlamentu zůstává odstupující předsednictvo ve funkci až do prvního zasedání nového Parlamentu.
__________________
7 Viz příloha VII, část E.
Pozměňovací návrh 22
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 26
Článek 26
Článek 26
Složení Konference předsedů
Složení Konference předsedů
1.   Konference předsedů se skládá z předsedy Parlamentu a předsedů politických skupin. Předseda politické skupiny se může nechat zastupovat členem své skupiny.
1.   Konference předsedů se skládá z předsedy Parlamentu a předsedů politických skupin. Předseda politické skupiny se může nechat zastupovat členem své skupiny.
2.   Předseda Parlamentu vyzve jednoho z nezařazených poslanců k účasti na schůzích Konference předsedů. Tento poslanec však nemá hlasovací právo.
2.   Předseda Parlamentu poskytne nezařazeným poslancům příležitost vyjádřit své názory, poté jednoho z nich vyzve k účasti na schůzích Konference předsedů bez hlasovacího práva .
3.   Konference předsedů usiluje o dosažení shody ve věcech, které jí jsou postoupeny.
3.   Konference předsedů usiluje o dosažení shody ve věcech, které jí jsou postoupeny.
Není-li možno dosáhnout shody, o věci se hlasuje tak, že váha hlasu závisí na počtu poslanců v každé politické skupině.
Není-li možno dosáhnout shody, o věci se hlasuje tak, že váha hlasu závisí na počtu poslanců v každé politické skupině.
Pozměňovací návrhy 23 a 387
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 27
Článek 27
Článek 27
Povinnosti Konference předsedů
Povinnosti Konference předsedů
1.   Konference předsedů plní povinnosti, které jí ukládá jednací řád.
1.   Konference předsedů plní povinnosti, které jí ukládá jednací řád.
2.   Konference předsedů přijímá rozhodnutí ve věci organizace práce Parlamentu a ve věcech týkajících se plánování legislativní činnosti.
2.   Konference předsedů přijímá rozhodnutí ve věci organizace práce Parlamentu a ve věcech týkajících se plánování legislativní činnosti.
3.   Konference předsedů je orgánem odpovědným za záležitosti související se vztahy s ostatními orgány a institucemi Evropské unie a s vnitrostátními parlamenty členských států.
3.   Konference předsedů je orgánem odpovědným za záležitosti související se vztahy s ostatními orgány a institucemi Evropské unie a s vnitrostátními parlamenty členských států. Rozhodnutí o mandátu a složení delegace Parlamentu, která se má zúčastnit konzultací v Radě a v ostatních orgánech Evropské unie o zásadních otázkách rozvoje Evropské unie (jednání šerpů), jsou přijímána na základě příslušných postojů přijatých Parlamentem a zohledňují rozmanitost politických názorů zastoupených v Parlamentu. Místopředsedové pověření udržováním vztahů s vnitrostátními parlamenty pravidelně informují Konferenci předsedů o své činnosti v této oblasti.
4.  Konference předsedů je orgánem odpovědným za záležitosti související se vztahy s třetími zeměmi a s institucemi a organizacemi mimo Evropskou unii.
4.  Konference předsedů je orgánem odpovědným za záležitosti související se vztahy s třetími zeměmi a s institucemi a organizacemi mimo Evropskou unii.
5.   Konference předsedů je odpovědná za organizaci strukturované konzultace s evropskou občanskou společností o významných tématech. Ta může zahrnovat organizaci veřejných diskusí o tématech obecného evropského zájmu, kterých se mohou účastnit zainteresovaní občané. Předsednictvo jmenuje místopředsedu odpovědného za provádění těchto konzultací, který podává zprávy Konferenci předsedů.
5.   Konference předsedů je odpovědná za organizaci strukturovaných konzultací s evropskou občanskou společností o významných tématech. Ta může zahrnovat organizaci veřejných diskusí o tématech obecného evropského zájmu, kterých se mohou účastnit zainteresovaní občané. Místopředseda odpovědný za organizaci těchto konzultací pravidelně informuje Konferenci předsedů o své činnosti v této oblasti .
6.  Konference předsedů sestavuje návrhy pořadu jednání dílčích zasedání Parlamentu.
6.  Konference předsedů sestavuje návrhy pořadu jednání dílčích zasedání Parlamentu.
7.   Konference předsedů je orgánem odpovědným za záležitosti týkající se složení a působnosti výborů, vyšetřovacích výborů a smíšených parlamentních výborů, stálých delegací delegací ad hoc.
7.   Konference předsedů předkládá Parlamentu návrhy týkající se složení a působnosti výborů, vyšetřovacích výborů a smíšených parlamentních výborů stálých delegací. Konference předsedů je odpovědná za povolování delegací ad hoc.
8.  Konference předsedů rozhoduje o způsobu rozdělení křesel v jednacím sále podle článku 36.
8.  Konference předsedů rozhoduje o způsobu rozdělení křesel v jednacím sále podle článku 36.
9.  Konference předsedů je orgánem, který uděluje svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu.
9.  Konference předsedů je orgánem, který uděluje svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu.
10.  Konference předsedů předkládá předsednictvu návrhy na řešení administrativních a rozpočtových otázek týkajících se politických skupin.
10.  Konference předsedů předkládá předsednictvu návrhy na řešení administrativních a rozpočtových otázek týkajících se politických skupin.
Pozměňovací návrh 24
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 28
Článek 28
Článek 28
Povinnosti kvestorů
Povinnosti kvestorů
Kvestoři jsou pověřeni administrativními a finančními záležitostmi , které se přímo týkají poslanců, a to podle vnitřních směrnic stanovených předsednictvem.
Kvestoři odpovídají za administrativní a finanční záležitosti , které se přímo týkají poslanců podle vnitřních směrnic stanovených předsednictvem, a za jiné úkoly, které jsou jim svěřeny .
Pozměňovací návrh 25
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 29
Článek 29
Článek 29
Konference předsedů výborů
Konference předsedů výborů
1.   Konference předsedů výborů se skládá z předsedů všech stálých nebo zvláštních výborů a volí svého předsedu.
1.   Konference předsedů výborů se skládá z předsedů všech stálých nebo zvláštních výborů a volí svého předsedu.
V nepřítomnosti předsedy řídí schůzi Konference nejstarší poslanec, nebo pokud není přítomen, nejstarší přítomný poslanec.
1a.  V nepřítomnosti předsedy řídí schůzi Konference nejstarší přítomný poslanec.
2.   Konference předsedů výborů může dávat Konferenci předsedů doporučení týkající se práce výborů a návrhů pořadu jednání dílčích zasedání.
2.   Konference předsedů výborů může dávat Konferenci předsedů doporučení týkající se práce výborů a návrhů pořadu jednání dílčích zasedání.
3.   Předsednictvo a Konference předsedů mohou pověřovat Konferenci předsedů výborů určitými úkoly.
3.   Předsednictvo a Konference předsedů mohou pověřovat Konferenci předsedů výborů určitými úkoly.
Pozměňovací návrh 26
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 30
Článek 30
Článek 30
Konference předsedů delegací
Konference předsedů delegací
1.   Konference předsedů delegací se skládá z předsedů všech stálých meziparlamentních delegací a volí svého předsedu.
1.   Konference předsedů delegací se skládá z předsedů všech stálých meziparlamentních delegací a volí svého předsedu.
V nepřítomnosti předsedy řídí schůzi Konference nejstarší poslanec, nebo pokud není přítomen, nejstarší přítomný poslanec.
1a.  V nepřítomnosti předsedy řídí schůzi Konference nejstarší přítomný poslanec.
2.   Konference předsedů delegací může dávat Konferenci předsedů doporučení týkající se práce delegací.
2.   Konference předsedů delegací může dávat Konferenci předsedů doporučení týkající se práce delegací.
3.   Předsednictvo a Konference předsedů mohou pověřovat Konferenci předsedů delegací určitými úkoly.
3.   Předsednictvo a Konference předsedů mohou pověřovat Konferenci předsedů delegací určitými úkoly.
Pozměňovací návrh 27
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 30 a (nový)
Článek 30a
Kontinuita funkce v průběhu voleb
Po zvolení nového Parlamentu vykonávají všechny orgány a funkcionáři odstupujícího Parlamentu nadále své funkce až do prvního zasedání nového Parlamentu.
Pozměňovací návrh 28
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 31
Článek 31
Článek 31
Zveřejňování rozhodnutí předsednictva a Konference předsedů
Zveřejňování rozhodnutí předsednictva a Konference předsedů
1.   Zápisy z jednání předsednictva a Konference předsedů se překládají do všech úředních jazyků, tisknou se a rozesílají všem poslancům a jsou přístupné veřejnosti, pokud předsednictvo nebo Konference předsedů mimořádně nerozhodne u některých bodů zápisu jinak z důvodu zachování důvěrnosti podle čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001.
1.   Zápisy z jednání předsednictva a Konference předsedů se překládají do všech úředních jazyků a rozesílají se všem poslancům a jsou přístupné veřejnosti, pokud předsednictvo nebo Konference předsedů výjimečně nerozhodne u některých bodů zápisu jinak z důvodu zachování důvěrnosti v souladu s  čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001.
2.   Kterýkoli poslanec může klást otázky týkající se práce předsednictva, Konference předsedů a kvestorů. Takové otázky se předkládají předsedovi písemně, oznámí se poslancům a do třiceti dnů od předložení se spolu s odpovědí zveřejní na internetových stránkách Parlamentu.
2.   Kterýkoli poslanec může klást otázky týkající se plnění úkolů předsednictva, Konference předsedů a kvestorů. Takové otázky se předkládají předsedovi písemně, oznámí se poslancům a do třiceti dnů od předložení se spolu s odpovědí zveřejní na internetových stránkách Parlamentu.
Pozměňovací návrh 29
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 32
Článek 32
Článek 32
Vytváření politických skupin
Zřizení a rozpouštění politických skupin
1.   Poslanci se mohou sdružovat ve skupinách podle své politické příslušnosti.
1.   Poslanci se mohou sdružovat ve skupinách podle své politické příslušnosti.
Parlament obvykle neposuzuje politickou příslušnost členů skupiny. Vytvořením skupiny v souladu s tímto článkem se dotyční poslanci automaticky hlásí k politické příslušnosti. Parlament posuzuje, zda byla skupina vytvořena v souladu s jednacím řádem, pouze pokud to dotyční poslanci popírají.
Parlament obvykle neposuzuje politickou příslušnost členů skupiny. Vytvořením skupiny v souladu s tímto článkem se dotyční poslanci automaticky hlásí k politické příslušnosti. Parlament posuzuje, zda byla skupina vytvořena v souladu s jednacím řádem, pouze pokud to dotyční poslanci popírají.
2.   Politická skupina je tvořena poslanci zvolenými nejméně v jedné čtvrtině členských států. Nejnižší počet poslanců nutný k vytvoření politické skupiny je dvacet pět.
2.   Politická skupina je tvořena poslanci zvolenými nejméně v jedné čtvrtině členských států. Nejnižší počet poslanců nutný k vytvoření politické skupiny je dvacet pět.
3.   Pokud skupina přestane splňovat požadovanou minimální hranici , může předseda se souhlasem Konference předsedů povolit pokračování její existence do následujícího ustavujícího zasedání Parlamentu, pokud jsou splněny tyto podmínky:
3.   Pokud skupina přestane splňovat některou z požadovaných minimálních prahových hodnot , může předseda se souhlasem Konference předsedů povolit pokračování její existence do následujícího ustavujícího zasedání Parlamentu, pokud jsou splněny tyto podmínky:
–  poslanci i nadále zastupují nejméně jednu pětinu členských států;
–  poslanci i nadále zastupují nejméně jednu pětinu členských států;
–  skupina existuje déle než jeden rok.
–  skupina existuje déle než jeden rok.
Předseda tuto výjimku neuplatní v případě, že má dostatečné důvody domnívat se, že dochází k jejímu zneužití.
Předseda tuto výjimku neuplatní v případě, že má dostatečné důvody domnívat se, že dochází k jejímu zneužití.
4.   Poslanec nemůže patřit k více než jedné skupině.
4.   Poslanec nemůže patřit k více než jedné skupině.
5.   Vytvoření politické skupiny je oznámeno předsedovi Parlamentu formou prohlášení. Prohlášení musí obsahovat název skupiny, jména jejích členů a jména členů jejího předsednictva.
5.   Vytvoření politické skupiny je oznámeno předsedovi Parlamentu formou prohlášení. Prohlášení musí obsahovat název skupiny, jména jejích členů a jména členů jejího předsednictva. Musí být podepsáno všemi členy skupiny.
6.   Prohlášení o vytvoření politické skupiny se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie .
6.   Prohlášení se přiloží k zápisu z dílčího zasedání, v jehož průběhu bylo oznámeno zřízení dané politické skupiny.
6a.  Předseda oznamuje vytváření politických skupin v Parlamentu. Toto oznámení má retroaktivní účinek od okamžiku, kdy skupina oznámila své vytvoření předsedovi podle tohoto článku.
Předseda rovněž oznamuje v Parlamentu rozpouštění politických skupin. Právní účinky tohoto oznámení počínají dnem následujícím po dni, kdy přestaly být splněny podmínky pro existenci dané politické skupiny.
Pozměňovací návrhy 30 a 461
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 33
Článek 33
Článek 33
Činnosti a právní postavení politických skupin
Činnosti a právní postavení politických skupin
1.   Politické skupiny vykonávají své povinnosti v rámci činností Unie, a to včetně úkolů, které pro ně vyplývají z jednacího řádu. V rámci organizační struktury generálního sekretariátu mají politické skupiny k dispozici vlastní sekretariát, administrativní zázemí a finanční prostředky, které jsou zahrnuty v rozpočtu Evropského parlamentu.
1.   Politické skupiny vykonávají své povinnosti v rámci činností Unie, a to včetně úkolů, které pro ně vyplývají z jednacího řádu. V rámci organizační struktury generálního sekretariátu mají politické skupiny k dispozici vlastní sekretariát, administrativní zázemí a finanční prostředky, které jsou zahrnuty v rozpočtu Evropského parlamentu.
1a.   Na začátku každého volebního období bude Konference předsedů usilovat o uzavření dohody o postupech, v rámci nichž bude zohledněna ve výborech, delegacích a rozhodovacích orgánech politická rozmanitost Parlamentu.
2.   Předsednictvo stanoví pravidla pro poskytování, využívání a kontrolu tohoto zázemí a prostředků, stejně jako pravidla týkající se delegování příslušných pravomocí k plnění rozpočtu.
2.   Předsednictvo stanoví pravidla pro poskytování, využívání a kontrolu tohoto zázemí a prostředků, stejně jako pravidla týkající se delegování příslušných pravomocí k plnění rozpočtu a důsledků případného porušení těchto pravidel, přičemž přihlédne k případnému návrhu Konference předsedů .
3.   Tato pravidla stanoví administrativní a finanční důsledky případného rozpuštění politických skupin.
3.   Tato pravidla stanoví administrativní a finanční důsledky případného rozpuštění politických skupin.
Pozměňovací návrh 31
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 34
Článek 34
Článek 34
Meziskupiny
Meziskupiny
1.   Jednotliví poslanci mohou vytvářet meziskupiny nebo jiná neoficiální seskupení poslanců složená z členů různých parlamentních výborů s cílem umožnit neformální výměnu názorů na konkrétní otázky napříč různými politickými skupinami a podporovat kontakty mezi poslanci a občanskou společností.
1.   Jednotliví poslanci mohou vytvářet meziskupiny nebo jiná neoficiální seskupení poslanců složená z členů různých parlamentních výborů s cílem umožnit neformální výměnu názorů na konkrétní otázky napříč různými politickými skupinami a podporovat kontakty mezi poslanci a občanskou společností.
2.   Tato seskupení nesmí vyvíjet žádnou činnost, která by mohla vést k záměně s oficiálními činnostmi Parlamentu nebo jeho orgánů. Jsou-li splněny podmínky stanovené v předpisech předsednictva o vytváření těchto seskupení, usnadňují politické skupiny činnost těchto seskupení tím, že jim poskytují logistickou podporu.
2.   Tato seskupení musí být při svých činnostech zcela transparentní a  nesmí vyvíjet žádnou činnost, která by mohla vést k záměně s oficiálními činnostmi Parlamentu nebo jeho orgánů. Jsou-li splněny podmínky stanovené v předpisech předsednictva o vytváření těchto seskupení, usnadňují politické skupiny činnost těchto seskupení tím, že jim poskytují logistickou podporu.
Dotyčná seskupení musí uvést prohlášení jakoukoli podporu, peněžní či hmotnou (například služby sekretariátu), která by měla být podle přílohy I uvedena v prohlášení, pokud by byla poskytována poslancům jako jednotlivcům.
3.  Meziskupiny musí uvést ve výročním prohlášení jakoukoli podporu, peněžní či hmotnou (například služby sekretariátu), která by měla být podle přílohy I uvedena v prohlášení, pokud by byla poskytována poslancům jako jednotlivcům.
Kvestoři vedou rejstřík prohlášení uvedených ve druhém pododstavci . Rejstřík je zveřejněn na internetové stránce Parlamentu. Kvestoři stanoví podrobná pravidla pro tato prohlášení.
4.   Kvestoři vedou rejstřík prohlášení uvedených v odstavci 3 . Rejstřík je zveřejněn na internetové stránce Parlamentu. Kvestoři stanoví podrobná pravidla pro tato prohlášení a zajistí dodržování tohoto článku .
Pozměňovací návrh 32
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – název
LEGISLATIVNÍ, ROZPOČTOVÉ A JINÉ POSTUPY
LEGISLATIVNÍ A ROZPOČTOVÝ POSTUP , POSTUP UDĚLOVÁNÍ ABSOLUTORIA A JINÉ POSTUPY
Pozměňovací návrh 33
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 37
Článek 37
Článek 37
Pracovní program Komise
Roční plánování
1.   Parlament společně s Komisí a Radou stanoví legislativní plán Evropské unie.
1.   Parlament společně s Komisí a Radou stanoví legislativní plán Evropské unie.
Parlament a Komise spolupracují při přípravě pracovního programu Komise – jímž Komise přispívá k ročnímu a víceletému plánování Unie –v souladu s časovým harmonogramem a postupy dohodnutými mezi oběma orgány a připojenými k tomuto jednacímu řádu 8 .
Parlament a Komise spolupracují při přípravě pracovního programu Komise – jímž Komise přispívá k ročnímu a víceletému plánování Unie –v souladu s časovým harmonogramem a postupy dohodnutými mezi oběma orgány 8 .
1a.  Poté, co je přijat pracovní program Komise, si Parlament, Rada a Komise podle bodu 7 Interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 8a vymění názory a dohodnou se na společném prohlášení o ročním interinstitucionálním plánování, v němž vytyčí obecné cíle a priority.
Před zahájením jednání s Radou a s Komisí o společném prohlášení předseda uspořádá s Konferencí předsedů a Konferencí předsedů výborů výměnu názorů ohledně obecných cílů a priorit Parlamentu.
Před podpisem společného prohlášení si předseda vyžádá souhlas Konference předsedů.
2.  V naléhavých a nepředvídaných případech může kterýkoli orgán ze svého vlastního podnětu a v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvách navrhnout přidání legislativního opatření k opatřením navrženým v pracovním programu Komise.
3.   Předseda zasílá usnesení přijaté Parlamentem ostatním orgánům, které se účastní legislativního procesu Evropské unie, a parlamentům členských států.
3.   Předseda zasílá veškerá usnesení Parlamentu o legislativním plánování a prioritách ostatním orgánům, které se účastní legislativního procesu Evropské unie, a parlamentům členských států.
Předseda požádá Radu o stanovisko k pracovnímu programu Komise a usnesení Parlamentu.
4.  Pokud není orgán schopen splnit stanovený časový harmonogram, oznámí ostatním orgánům důvody prodlení a navrhne nový časový harmonogram.
4a.  Má-li Komise v úmyslu stáhnout návrh, příslušný výbor pozve příslušného komisaře, aby s ním tento záměr projednal. Na tuto schůzi může být rovněž pozváno předsednictví Rady. Pokud příslušný výbor nesouhlasí s tím, aby byl návrh stažen, může Komisi požádat, aby učinila prohlášení v Parlamentu. Použije se článek 123.
__________________
__________________
8 Viz příloha XIII .
8 Rámcová dohoda o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (Úř . věst. L 304, 20.11.2010, s. 47).
8a Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
Pozměňovací návrh 34
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 38
Článek 38
Článek 38
Dodržování Listiny základních práv Evropské unie
Dodržování základních práv
1.   Parlament při všech svých činnostech plně dodržuje základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie .
1.   Parlament při všech svých činnostech plně dodržuje práva, svobody a zásady uvedené v článku 6 Smlouvy o  Evropské unii a hodnoty stanovené v článku 2 této smlouvy .
Parlament také plně dodržuje hodnoty a práva zakotvená v článku 2 a v čl. 6 odst. 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii.
2.   Pokud se věcně příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců domnívá, že návrh legislativního aktu či jeho části nejsou v souladu právy zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie, je věc na jejich žádost postoupena výboru příslušnému k výkladu Listiny. Stanovisko tohoto výboru se připojí ke zprávě věcně příslušného výboru jako příloha.
2.   Pokud se věcně příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců domnívá, že návrh legislativního aktu či jeho části nejsou v souladu se základními právy Evropské unie, je věc na jejich žádost postoupena výboru příslušnému pro základní práva.
2a.  Tato žádost musí být předložena do čtyř pracovních týdnů ode dne, kdy bylo v Parlamentu oznámeno postoupení výboru.
2b.  Stanovisko výboru příslušného pro ochranu základních práv se připojí ke zprávě věcně příslušného výboru jako příloha.
Pozměňovací návrh 36
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 39
Článek 39
Článek 39
Ověřování právního základu
Ověřování právního základu
1.   U všech návrhů legislativních aktů a jiných dokumentů legislativní povahy ověřuje věcně příslušný výbor jejich právní základ.
1.   U všech návrhů právně závazných aktů ověřuje věcně příslušný výbor jejich právní základ.
2.   Pokud příslušný výbor zpochybní platnost nebo vhodnost právního základu, a to rovněž v rámci ověřování podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii, požádá o stanovisko výbor příslušný pro právní záležitosti.
2.   Pokud příslušný výbor zpochybní platnost nebo vhodnost právního základu, a to rovněž v rámci ověřování podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii, požádá o stanovisko výbor příslušný pro právní záležitosti.
3.   Výbor příslušný pro právní záležitosti se také může otázkami týkajícími se právního základu návrhů legislativních aktů zabývat z vlastního podnětu. V takových případech o tom řádně informuje věcně příslušný výbor.
3.   Výbor příslušný pro právní záležitosti se může otázkami týkajícími se právního základu zabývat také z vlastního podnětu, a to v kterékoli fázi legislativního postupu . V takových případech o tom řádně informuje věcně příslušný výbor.
4.   Jestliže se výbor příslušný pro právní záležitosti rozhodne zpochybnit platnost nebo vhodnost právního základu, oznámí své závěry Parlamentu. Parlament o nich hlasuje před hlasováním o obsahu návrhu.
4.   Jestliže se výbor příslušný pro právní záležitosti rozhodne po případné výměně názorů s Radou a Komisí v souladu s postupy dohodnutými na interinstitucionální úrovni 1a , že zpochybní platnost nebo vhodnost právního základu, oznámí své závěry Parlamentu. Parlament o nich hlasuje před hlasováním o obsahu návrhu, aniž je tím dotčen článek 63 jednacího řádu .
5.   Není přípustné předkládat v plénu pozměňovací návrhy, jejichž cílem je změna právního základu návrhu legislativního aktu , aniž by věcně příslušný výbor nebo výbor příslušný pro právní záležitosti zpochybnil platnost a vhodnost právního základu.
5.   Není přípustné předkládat v plénu pozměňovací návrhy, jejichž cílem je změna právního základu, aniž by věcně příslušný výbor nebo výbor příslušný pro právní záležitosti zpochybnil platnost a vhodnost právního základu.
6.  Jestliže Komise nesouhlasí se změnou svého návrhu tak, aby odpovídal právnímu základu schválenému Parlamentem, může zpravodaj nebo předseda výboru příslušného pro právní záležitosti nebo věcně příslušného výboru navrhnout, aby bylo hlasování o návrhu odloženo na jedno z příštích denních zasedání.
__________________
1a Interinstitucionální dohoda ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů, bod 25 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.)
Pozměňovací návrh 37
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 40
Článek 40
Článek 40
Přenesení legislativních pravomocí
Přenesení legislativních pravomocí a svěření prováděcích pravomocí
1.   Posuzuje-li Parlament návrh legislativního aktu, kterým se přenáší pravomoc na Komisi, jak je stanoveno v článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, věnuje zvláštní pozornost cílům, obsahu, působnosti a době trvání přenesení pravomoci a podmínkám, jimž podléhá.
1.   Posuzuje-li Parlament návrh legislativního aktu, kterým se přenáší pravomoc na Komisi, jak je stanoveno v článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, věnuje zvláštní pozornost cílům, obsahu, působnosti a době trvání přenesení pravomoci a podmínkám, jimž podléhá.
1a.  Posuzuje-li Parlament návrh legislativního aktu, kterým se svěřují prováděcí pravomoci podle článku 291 Smlouvy o fungování Evropské unie, věnuje pozornost zejména skutečnosti, že při výkonu prováděcí pravomoci není Komise oprávněna legislativní akt měnit ani doplňovat, a to ani, pokud se jedná o prvky, které nejsou podstatné.
2.   Věcně příslušný výbor může kdykoli požádat o stanovisko výbor příslušný k výkladu a uplatňování práva Unie.
2.   Věcně příslušný výbor může kdykoli požádat o stanovisko výbor příslušný k výkladu a uplatňování práva Unie.
3.   Výbor příslušný k výkladu a uplatňování práva Unie se může otázkami týkajícími se přenesení legislativní pravomoci zabývat rovněž z vlastního podnětu. V takových případech o tom řádně informuje věcně příslušný výbor.
3.   Výbor příslušný pro výklad a uplatňování práva Unie se může otázkami týkajícími se přenesení legislativní pravomoci a svěření prováděcích pravomocí zabývat rovněž z vlastního podnětu. V takových případech o tom řádně informuje věcně příslušný výbor.
Pozměňovací návrh 38
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 41
Článek 41
Článek 41
Ověřování finanční slučitelnosti
Ověřování finanční slučitelnosti
1.   Pokud má návrh legislativního aktu finanční dopady, Parlament posoudí, zda jsou k dispozici dostatečné finanční prostředky.
1.   Pokud má návrh právně závazného aktu finanční dopady, Parlament posoudí, zda jsou k dispozici dostatečné finanční prostředky.
2.   Aniž je dotčen článek 47, věcně příslušný výbor ověří finanční slučitelnost návrhu legislativního aktu nebo jiného dokumentu legislativní povahy s víceletým finančním rámcem .
2.   Věcně příslušný výbor ověří, zda jsou návrhy právně závazných aktů z finančního hlediska slučitelné s nařízením o víceletém finančním rámci .
3.  Pokud věcně příslušný výbor mění finanční zajištění projednávaného aktu, vyžádá si stanovisko výboru příslušného pro rozpočtové otázky.
3.  Pokud věcně příslušný výbor mění finanční zajištění projednávaného aktu, vyžádá si stanovisko výboru příslušného pro rozpočtové otázky.
4.   Výbor příslušný pro rozpočtové otázky se také může z vlastního podnětu zabývat otázkami týkajícími se finanční slučitelnosti návrhů legislativních aktů. V takových případech o tom řádně informuje věcně příslušný výbor.
4.   Výbor příslušný pro rozpočtové otázky se také může z vlastního podnětu zabývat otázkami týkajícími se finanční slučitelnosti návrhů právně závazných aktů. V takových případech o tom řádně informuje věcně příslušný výbor.
5.   Pokud se výbor příslušný pro rozpočtové otázky rozhodne zpochybnit finanční slučitelnost návrhu, oznámí své závěry Parlamentu, který o nich hlasuje.
5.   Pokud se výbor příslušný pro rozpočtové otázky rozhodne zpochybnit finanční slučitelnost návrhu, oznámí své závěry Parlamentu předtím , než Parlament o návrhu hlasuje.
6.  Akt prohlášený za neslučitelný může být přijat Parlamentem s výhradou rozhodnutí rozpočtového orgánu.
Pozměňovací návrh 39
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 42
Článek 42
Článek 42
Posuzování dodržování zásady subsidiarity
Posuzování dodržování zásad subsidiarity a proporcionality
1.   Při posuzování návrhu legislativního aktu věnuje Parlament zvláštní pozornost dodržování zásad subsidiarity a proporcionality.
1.   Při posuzování návrhu legislativního aktu věnuje Parlament zvláštní pozornost dodržování zásad subsidiarity a proporcionality.
2.   Výbor příslušný k posuzování dodržování zásady subsidiarity se může rozhodnout, že dá příslušnému výboru doporučení ohledně návrhu legislativního aktu .
2.   Rozhodnout o tom, že dá věcně příslušnému výboru doporučení ohledně návrhu legislativního aktu, může pouze výbor příslušný k posuzování dodržování zásady subsidiarity.
3.  Jestliže vnitrostátní parlament zašle předsedovi odůvodněné stanovisko v souladu s článkem 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii a s článkem 6 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality, je tento dokument postoupen příslušnému výboru a pro informaci výboru příslušnému k posuzování dodržování zásady subsidiarity.
4.   S výjimkou naléhavých případů uvedených v článku 4 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii nesmí příslušný výbor přistoupit ke konečnému hlasování dříve, než uplyne lhůta osmi týdnů stanovená v článku 6 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality.
4.   S výjimkou naléhavých případů uvedených v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii nesmí věcně příslušný výbor přistoupit ke konečnému hlasování dříve, než uplyne lhůta osmi týdnů stanovená v článku 6 Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality.
4a.  Jestliže vnitrostátní parlament zašle předsedovi Parlamentu odůvodněné stanovisko v souladu s článkem 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii a s článkem 6 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality, je tento dokument postoupen věcně příslušnému výboru a pro informaci výboru příslušnému k posuzování dodržování zásady subsidiarity.
5.   Pokud odůvodněná stanoviska vyjadřující nesoulad návrhu legislativního aktu se zásadou subsidiarity představují alespoň třetinu všech hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům nebo čtvrtinu těchto hlasů v případě návrhu legislativního aktu předloženého na základě článku 76 Smlouvy o fungování Evropské unie, přijme Parlament rozhodnutí až poté, co autor návrhu uvede, jak hodlá postupovat.
5.   Pokud odůvodněná stanoviska vyjadřující nesoulad návrhu legislativního aktu se zásadou subsidiarity představují alespoň třetinu všech hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům nebo čtvrtinu těchto hlasů v případě návrhu legislativního aktu předloženého na základě článku 76 Smlouvy o fungování Evropské unie, přijme Parlament rozhodnutí až poté, co autor návrhu uvede, jak hodlá postupovat.
6.   Pokud odůvodněná stanoviska vyjadřující nesoulad návrhu legislativního aktu se zásadou subsidiarity představují v rámci řádného legislativního postupu alespoň prostou většinu hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům, příslušný výbor po zvážení odůvodněných stanovisek vnitrostátních parlamentů a Komise a po vyslechnutí stanoviska výboru příslušného k posuzování dodržování zásady subsidiarity může doporučit Parlamentu, aby návrh z důvodu porušení zásady subsidiarity zamítl nebo předložit Parlamentu jiné doporučení, které může navrhovat změny týkající se dodržování zásady subsidiarity. Stanovisko výboru příslušného k posuzování dodržování zásady subsidiarity je přílohou takového doporučení.
6.   Pokud odůvodněná stanoviska vyjadřující nesoulad návrhu legislativního aktu se zásadou subsidiarity představují v rámci řádného legislativního postupu alespoň prostou většinu hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům, příslušný výbor po zvážení odůvodněných stanovisek vnitrostátních parlamentů a Komise a po vyslechnutí stanoviska výboru příslušného k posuzování dodržování zásady subsidiarity může doporučit Parlamentu, aby návrh z důvodu porušení zásady subsidiarity zamítl nebo předložit Parlamentu jiné doporučení, které může navrhovat změny týkající se dodržování zásady subsidiarity. Stanovisko výboru příslušného k posuzování dodržování zásady subsidiarity je přílohou takového doporučení.
Doporučení se předkládá Parlamentu k rozpravě a hlasování. Pokud je doporučení zamítnout návrh přijato většinou odevzdaných hlasů, prohlásí předseda postup za ukončený. Pokud Parlament návrh nezamítne, postup pokračuje a zohlední se všechna doporučení, která Parlament schválil.
Doporučení se předkládá Parlamentu k rozpravě a hlasování. Pokud je doporučení zamítnout návrh přijato většinou odevzdaných hlasů, prohlásí předseda postup za ukončený. Pokud Parlament návrh nezamítne, postup pokračuje a zohlední se všechna doporučení, která Parlament schválil.
Pozměňovací návrh 40
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 44
Článek 44
Článek 44
Zastoupení Parlamentu na zasedání Rady
Zastoupení Parlamentu na zasedání Rady
Pokud Rada přizve Parlament k účasti na svém zasedání, na kterém Rada jedná v rámci své legislativní pravomoci, předseda Parlamentu požádá předsedu nebo zpravodaje příslušného výboru nebo jiného poslance navrženého výborem, aby zastupoval Parlament.
Pokud Rada přizve Parlament k účasti na svém zasedání, předseda Parlamentu požádá předsedu nebo zpravodaje věcně příslušného výboru nebo jiného poslance navrženého výborem, aby zastupoval Parlament.
Pozměňovací návrh 41
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 45
Článek 45
Článek 45
Právo podnětu udělené Parlamentu Smlouvami
Právo Parlamentu předkládat návrhy
V případech, kdy Smlouvy udělují Parlamentu právo podnětu, může příslušný výbor rozhodnout o vypracování zprávy z vlastního podnětu.
V případech, kdy Smlouvy udělují Parlamentu právo podnětu, může příslušný výbor rozhodnout o vypracování zprávy z vlastního podnětu podle článku 52 .
Zpráva se skládá z:
Zpráva se skládá z:
a)  návrhu usnesení,
a)  návrhu usnesení,
b)   v případě potřeby návrhu rozhodnutí nebo předběžného návrhu;
b)   předběžného návrhu;
c)  vysvětlujícího prohlášení případně obsahujícího finanční prohlášení.
c)  vysvětlujícího prohlášení případně obsahujícího finanční prohlášení.
Vyžaduje-li přijetí aktu Parlamentem schválení nebo souhlas Rady a stanovisko nebo souhlas Komise, může Parlament po hlasování o navrženém aktu a na návrh zpravodaje rozhodnout o odkladu hlasování o návrhu usnesení do doby, než Rada nebo Komise vyjádří své stanovisko.
Vyžaduje-li přijetí aktu Parlamentem schválení nebo souhlas Rady a stanovisko nebo souhlas Komise, může Parlament po hlasování o navrženém aktu a na návrh zpravodaje rozhodnout o odkladu hlasování o návrhu usnesení do doby, než Rada nebo Komise vyjádří své stanovisko.
Pozměňovací návrh 42
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 46
Článek 46
Článek 46
Podnět podle článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie
Žádost, aby Komise předložila návrh
1.   Parlament může požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh na přijetí nového aktu nebo změnu stávajícího aktu, podle článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie, a to formou usnesení na základě zprávy z vlastního podnětu od příslušného výboru vypracované v souladu s článkem 52. K přijetí usnesení při konečném hlasování je potřebný souhlas většiny všech poslanců. Parlament může zároveň stanovit lhůtu pro předložení takového návrhu.
1.   Parlament může požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh na přijetí nového aktu nebo změnu stávajícího aktu, podle článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie, a to formou usnesení na základě zprávy z vlastního podnětu od příslušného výboru vypracované v souladu s článkem 52. K přijetí usnesení při konečném hlasování je potřebný souhlas většiny všech poslanců. Parlament může zároveň stanovit lhůtu pro předložení takového návrhu.
2.   Návrh aktu Unie v rámci práva podnětu Parlamentu v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování Evropské unie může podat každý poslanec.
2.   Návrh aktu Unie v rámci práva podnětu Parlamentu v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování Evropské unie může podat každý poslanec.
Takovýto návrh může společně podat až deset poslanců. K návrhu, v němž se uvede jeho právní základ, může být připojena důvodová zpráva nepřesahující 150 slov.
Takovýto návrh může společně podat až deset poslanců. Návrh uvádí právní základ může k němu být připojena důvodová zpráva nepřesahující 150 slov.
Návrh se předá předsedovi, který ověří, zda jsou splněny příslušné právní požadavky. Předseda může návrh postoupit výboru příslušnému pro ověření právního základu s žádostí o vypracování stanoviska. Pokud předseda prohlásí návrh za přípustný, oznámí jej na plenárním zasedání a postoupí jej věcně příslušnému výboru.
Před postoupením věcně příslušnému výboru je návrh přeložen do úředních jazyků, které předseda tohoto výboru pokládá za potřebné pro celkové posouzení.
O dalším postupu rozhodne věcně příslušný výbor do tří měsíců od postoupení a poté, co poskytl autorům návrhu možnost vystoupit ve výboru.
Jména autorů návrhu se uvedou v názvu zprávy.
3.  Návrh se předá předsedovi, který ověří, zda jsou splněny příslušné právní požadavky. Předseda může postoupit žádost o stanovisko týkající se vhodnosti právního základu výboru příslušnému k tomuto ověření. Pokud předseda prohlásí návrh za přípustný, vyhlásí jej na plenárním zasedání a postoupí jej věcně příslušnému výboru
Před postoupením věcně příslušnému výboruje návrh přeložen do úředních jazyků, které předseda tohoto výboru pokládá za potřebné pro souhrnné posouzení.
Výbor může předsedovi doporučit, aby byl návrh v souladu s možnostmi a lhůtami stanovenými v čl. 136 odst. 2, 3 a 7 předložen volně k podpisu všem poslancům.
Pokud daný návrh podepíše většina poslanců Parlamentu, bude zpráva týkající se návrhu považována za schválenou ze strany Konference předsedů. Výbor po vyslechnutí autorů návrhu vypracuje v souladu s článkem 52 zprávu.
Pokud návrh není předložen volně k dalším podpisům nebo podepsán většinou poslanců,rozhodnevěcně příslušný výboro dalším postupu do tří měsíců od postoupení po konzultaci sautory návrhu.
Jména autorů návrhu se uvedou v názvu zprávy.
4.   V usnesení Parlamentu se uvede vhodný právní základ a připojí se k němu podrobná doporučení ohledně obsahu požadovaných návrhů, přičemž musí být dodržena základní práva a zásada subsidiarity .
4.   V usnesení Parlamentu se uvede vhodný právní základ a připojí se k němu doporučení ohledně obsahu požadovaných návrhů.
5.   Pokud má návrh finanční dopady, Parlament uvede, jak zajistit dostatečné finanční prostředky.
5.   Pokud má návrh finanční dopady, Parlament uvede, jak zajistit dostatečné finanční prostředky.
6.   Příslušný výbor sleduje pokrok v přípravách navrženého legislativního aktu, který je vypracováván na zvláštní žádost Parlamentu.
6.   Příslušný výbor sleduje pokrok v přípravách navrženého právního aktu Unie , který je vypracováván na zvláštní žádost Parlamentu.
6a.  Konference předsedů výborů pravidelně monitoruje, zda Komise dodržuje bod 10 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů, podle nějž má Komise na žádosti o předložení návrhů odpovědět do tří měsíců prostřednictvím přijetí zvláštního sdělení, v němž oznámí, jak v dané věci zamýšlí dále postupovat. Konference předsedů výborů pravidelně informuje o výsledcích tohoto monitorování Konferenci předsedů.
Pozměňovací návrh 43
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 47
Článek 47
Článek 47
Projednávání legislativních dokumentů
Projednávání právně závazných aktů
1.   Návrhy legislativních aktů a jiné dokumenty legislativní povahy postupuje předseda příslušnému výboru k projednání.
1.   Návrhy právně závazných aktů, které Parlament obdržel od ostatních orgánů nebo od členských států, postupuje předseda příslušnému výboru k projednání.
V případě pochybností může předseda předtím, než oznámí v Parlamentu jejich postoupení příslušnému výboru, uplatnit čl. 201 odst. 2.
Pokud je návrh uveden v pracovním programu Komise, může příslušný výbor rozhodnout o jmenování zpravodaje, který sleduje vypracovávání návrhu.
Konzultace ze strany Rady nebo žádosti Komise o stanovisko se postupují předsedovi výboru příslušného k projednání daného návrhu.
Ustanovení o prvním čtení obsažená v článcích 38 až 46, 57 až 63 a 75 se vztahují na návrhy legislativních aktů, ať již vyžadují jedno, dvě nebo tři čtení.
1a.  V případě pochybností může předseda předtím, než oznámí v Parlamentu postoupení příslušnému výboru, předložit Konferenci předsedů otázku ohledně příslušnosti. Konference předsedů přijme rozhodnutí na základě doporučení Konference předsedů výborů nebo jejího předsedy v souladu s čl. 201a odst. 2
1b.  Příslušný výbor může kdykoli jmenovat zpravodaje, který sleduje přípravu návrhu. Příslušný výbor přitom věnuje zvláštní pozornost návrhům, které jsou uvedeny v pracovním programu Komise.
2.  Postoje Rady se postupují k projednání výboru, který byl příslušným výborem v prvním čtení.
Ustanovení pro druhé čtení obsažená v článcích 64 až 69 a 76 se vztahují na postoje Rady.
3.  Během dohodovacího řízení mezi Parlamentem a Radou následujícím po druhém čtení se návrh nepostupuje výboru.
Ustanovení pro třetí čtení obsažená v článcích 70, 71 a 72 se vztahují na dohodovací řízení.
4.  Ustanovení článků 49, 50 a 53, čl. 59 odst. 1 a 3 a článků 60, 61 a 188 se nevztahují na druhé a třetí čtení.
5.   V případě rozporu mezi ustanoveními jednacího řádu týkajícími se druhého a třetího čtení a jiným ustanovením jednacího řádu mají přednost ustanovení týkající se druhého a třetího čtení.
5.   V případě rozporu mezi ustanoveními jednacího řádu týkajícími se druhého a třetího čtení a jiným ustanovením jednacího řádu mají přednost ustanovení týkající se druhého a třetího čtení.
Pozměňovací návrh 44
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 47 a (nový)
Článek 47a
Urychlení legislativních postupů
Příslušný výbor či příslušné výbory se mohou v koordinaci s Radou a Komisí dohodnout na urychlení legislativního postupu u konkrétních návrhů, obzvláště pokud se jedná o návrhy, které jsou ve společném prohlášení o ročním interinstitucionálním plánování podle čl. 37 odst. 1a označeny za prioritní.
Pozměňovací návrh 45
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 48
Článek 48
Článek 48
Legislativní postupy týkající se podnětů členských států
Legislativní postupy týkající se podnětů jiných orgánů než Komise nebo podnětů členských států
1.   Podněty členských států podle článku 76 Smlouvy o fungování Evropské unie se projednávají v souladu s tímto článkem a články 38 až 43, 47 a 59 jednacího řádu .
1.   Při projednávání podnětů jiných orgánů než Komise nebo podnětů členských států může příslušný výbor pozvat zástupce orgánů či členských států, od nichž podnět pochází, aby svůj podnět představili na schůzi výboru . Zástupce členských států předkládajících podnět může doprovázet předsednictví Rady.
2.  Příslušný výbor může vyzvat zástupce těchto členských států, aby přednesli svůj podnět výboru. Zástupce členských států může doprovázet předsednictví Rady.
3.   Před hlasováním se příslušný výbor dotáže Komise, zda k podnětu zaujme stanovisko. Pokud je tomu tak , nepřijme výbor svou zprávu, dokud stanovisko Komise neobdrží .
3.   Před hlasováním se příslušný výbor dotáže Komise, zda k podnětu zaujme stanovisko nebo zda hodlá v brzké době předložit alternativní návrh . Pokud Komise potvrdí , že stanovisko zaujme, nepřijme výbor svou zprávu, dokud neobdrží stanovisko nebo alternativní návrh Komise.
4.   Pokud se dva nebo více návrhů Komise nebo členského státu se stejným legislativním záměrem předkládá Parlamentu souběžně nebo během krátké doby , Parlament o nich vypracuje jednu zprávu. V této zprávě příslušný výbor uvede, ke kterému textu předkládá pozměňovací návrhy, a na všechny ostatní texty odkáže v legislativním usnesení.
4.   Pokud jsou Parlamentu předloženy souběžně nebo v krátkém časovém odstupu dva nebo více návrhů Komise nebo jiného orgánu nebo členského státu se stejným legislativním záměrem, Parlament o nich vypracuje jednu zprávu. V této zprávě příslušný výbor uvede, ke kterému textu předkládá pozměňovací návrhy, a na všechny ostatní texty odkáže v legislativním usnesení.
Pozměňovací návrh 46
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 49
Článek 49
Článek 49
Legislativní zprávy
Legislativní zprávy
1.   Předseda výboru, jemuž byl postoupen návrh legislativního aktu, navrhne výboru postup, kterým je třeba se řídit.
1.   Předseda výboru, jemuž byl postoupen návrh právně závazného aktu, navrhne výboru postup, kterým je třeba se řídit.
2.   Po rozhodnutí o postupu, kterým je třeba se řídit, a pokud se nepoužije článek 50, jmenuje výbor z členů nebo stálých náhradníků zpravodaje k návrhu legislativního aktu, pokud tak již neučinil na základě pracovního programu Komise dohodnutého podle článku 37 .
2.   Po rozhodnutí o postupu, kterým je třeba se řídit, a pokud se nepoužije zjednodušený postup podle článku 50, jmenuje výbor z členů nebo stálých náhradníků zpravodaje k návrhu legislativního aktu, pokud tak již neučinil na základě čl . 47 odst. 1b.
3.   Zpráva výboru se skládá z:
3.   Zpráva výboru se skládá z:
a)   případných pozměňovacích návrhů, spolu se stručným odůvodněním, za které je odpovědný zpravodaj a o němž se nehlasuje,
a)   případných pozměňovacích návrhů, spolu se stručným odůvodněním, za které je odpovědný jejich autor a o němž se nehlasuje,
b)  návrhu legislativního usnesení podle čl. 59 odst. 2 ,
b)  návrhu legislativního usnesení podle čl. 59 odst. 1c ,
c)   případného vysvětlujícího prohlášení, včetně finančního rozkladu o finančním dopadu zprávy a o její slučitelnosti s víceletým finančním rámcem.
c)   případného vysvětlujícího prohlášení, které v nutných případech obsahuje finanční rozklad o finančním dopadu zprávy a o její slučitelnosti s víceletým finančním rámcem.
ca)  odkazu na případné posouzení dopadu provedené Parlamentem.
Pozměňovací návrh 47
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 50
Článek 50
Článek 50
Zjednodušený postup
Zjednodušený postup
1.   Po prvním projednání návrhu legislativního aktu může předseda výboru navrhnout jeho schválení bez pozměňovacích návrhů. Nevznese-li nejméně jedna desetina členů výboru námitku, předseda výboru předloží Parlamentu zprávu o schválení návrhu. Použije se čl. 150 odst. 1 druhý pododstavec, odst. 2 a 4.
1.   Po prvním projednání návrhu legislativního aktu může předseda výboru navrhnout jeho schválení bez pozměňovacích návrhů. Nevznese-li nejméně jedna desetina členů výboru námitku, považuje se navržený postup za schválený. Předseda nebo zpravodaj, pokud byl jmenován, předloží Parlamentu zprávu o schválení návrhu. Použije se čl. 150 odst. 1 druhý pododstavec, odst. 2 a 4.
2.   Předseda výboru může navrhnout, že on nebo zpravodaj zpracují pozměňovací návrhy na základě jednání ve výboru. Pokud se takto výbor dohodne, jsou tyto pozměňovací návrhy odeslány členům výboru. Nevznese-li nejméně jedna desetina členů výboru námitku ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než dvacet jedna dní ode dne odeslání, je zpráva považována za přijatou ve výboru. V takovém případě jsou návrh usnesení a pozměňovací návrhy předloženy Parlamentu bez rozpravy podle čl. 150 odst. 1 druhého pododstavce, odst. 2 a 4.
2.   Předseda výboru může případně navrhnout, že on nebo zpravodaj zpracují pozměňovací návrhy na základě jednání ve výboru. Nevznese-li nejméně jedna desetina členů výboru námitku, považuje se navržený postup za schválený a pozměňovací návrhy jsou odeslány členům výboru.
Nevznese-li nejméně jedna desetina členů výboru námitku vůči těmto pozměňovacím návrhům ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než deset pracovních dní ode dne odeslání, je zpráva považována za přijatou ve výboru. V takovém případě jsou návrh usnesení a pozměňovací návrhy předloženy Parlamentu bez rozpravy podle čl. 150 odst. 1 druhého pododstavce a odst. 2 a 4.
Pokud nejméně jedna desetina členů výboru vznese námitku vůči těmto pozměňovacím návrhům, hlasuje se o těchto návrzích na další schůzi výboru.
3.  Pokud nejméně jedna desetina členů výboru vznese námitku, hlasuje se o pozměňovacích návrzích na další schůzi výboru.
4.   První a druhá věta odstavce 1, první, druhá a třetí věta odstavců 2 a 3 se použijí obdobně na stanoviska výborů podle článku 53.
4.   S výjimkou ustanovení týkajících se předložení návrhů Parlamentu se tento článek použije obdobně na stanoviska výborů podle článku 53.
Pozměňovací návrh 48
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 51
Článek 51
Článek 51
Nelegislativní zprávy
Nelegislativní zprávy
1.   Pokud výbor vypracovává nelegislativní zprávu, jmenuje zpravodaje ze svých členů nebo ze stálých náhradníků.
1.   Pokud výbor vypracovává nelegislativní zprávu, jmenuje zpravodaje ze svých členů nebo ze stálých náhradníků.
2.  Zpravodaj je odpovědný za přípravu zprávy výboru a za její předložení Parlamentu jménem výboru.
3.   Zpráva výboru se skládá z:
3.   Zpráva výboru se skládá z:
a)   návrhu usnesení,
a)   návrhu usnesení,
b)   vysvětlujícího prohlášení včetně finančního rozkladu o finančním dopadu zprávy a o její slučitelnosti s víceletým finančním rámcem,
b)   vysvětlujícího prohlášení, které v nutných případech obsahuje finanční rozklad o finančním dopadu zprávy a o její slučitelnosti s víceletým finančním rámcem,
c)   znění případných návrhů usnesení, které mají být ve zprávě obsaženy podle čl.133 odst. 4.
c)   znění případných návrhů usnesení, které mají být ve zprávě obsaženy podle čl.133 odst. 4.
Pozměňovací návrh 49
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 52
Článek 52
Článek 52
Zprávy z vlastního podnětu
Zprávy z vlastního podnětu
1.   Pokud má výbor v úmyslu vypracovat zprávu a předložit Parlamentu návrh usnesení týkajícího se záležitosti spadající do jeho působnosti, v níž nebyl požádán ani o konzultaci , ani o stanovisko podle čl. 201 odst. 1, může tak učinit pouze se svolením Konference předsedů. Pokud je toto svolení odepřeno, musí být vždy uveden důvod. Pokud je předmětem zprávy návrh, který poslanec podal v souladu s čl. 46 odst. 2, lze svolení odepřít pouze v případě, že nejsou splněny podmínky stanovené v článku 5 statutu poslanců a článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie.
1.   Pokud má výbor v úmyslu vypracovat nelegislativní zprávu nebo zprávu podle článků 45 či 46 týkající se záležitosti spadající do jeho působnosti, která nebyla postoupena žádnému výboru , může tak učinit pouze se svolením Konference předsedů.
Konference předsedů rozhoduje o žádostech o udělení svolení k vypracování zpráv předložených podle prvního pododstavce podle prováděcích pravidel, která si sama stanoví.
Konference předsedů rozhoduje o žádostech o udělení svolení k vypracování zprávy ve smyslu odstavce 1 podle prováděcích pravidel, která si sama stanoví. Je-li zpochybněna příslušnost výboru, který o svolení k vypracování zprávy požádal, Konference předsedů rozhodne do šesti týdnů na základě doporučení vydaného Konferencí předsedů výborů, nebo není-li toto doporučení připravováno, předsedou Konference předsedů výborů. Pokud v této lhůtě Konference předsedů nerozhodne, doporučení se považuje za schválené.
1a.  Pokud Konference předsedů svolení neudělí, své rozhodnutí odůvodní.
V případě, že předmět zprávy spadá do práva podnětu Parlamentu podle článku 45, lze svolení odepřít pouze z důvodu nesplnění podmínek stanovených ve Smlouvách.
1b.  V případech uvedených v článcích 45 a 46 Konference předsedů rozhodne do dvou měsíců.
2.   Návrhy usnesení obsažené ve zprávách z vlastního podnětu se projednávají v Parlamentu formou krátkého přednesení stanoveného v článku 151. Pozměňovací návrhy k těmto návrhům usnesení jsou přípustné k projednání v plénu pouze tehdy, pokud jsou předloženy zpravodajem kvůli zohlednění nových informací nebo nejméně desetinou poslanců Parlamentu. Politické skupiny mohou předložit alternativní návrhy usnesení v souladu s čl. 170 odst. 4. U návrhů usnesení výboru a pozměňovacích návrhů k těmto usnesením se použijí články 176 a  180. Článek 180 se použije rovněž pro jediné hlasování o alternativních návrzích usnesení.
2.   Návrhy usnesení předložené Parlamentu se projednávají formou krátkého přednesení stanoveného v článku 151. Pozměňovací návrhy k těmto návrhům usnesení a žádosti o dílčí nebo oddělené hlasování jsou přípustné k projednání v plénu pouze tehdy, pokud je předložil zpravodaj za účelem zohlednění nových informací, nebo nejméně jedna desetina poslanců Parlamentu. Politické skupiny mohou předložit alternativní návrhy usnesení v souladu s čl. 170 odst. 4. U návrhů usnesení výboru a pozměňovacích návrhů k těmto usnesením se použije článek 180. Článek 180 se použije rovněž pro jediné hlasování o alternativních návrzích usnesení.
První pododstavec se nepoužije, splňuje-li předmět zprávy podmínky pro projednání při přednostní rozpravě v plénu nebo je-li zpráva navržena podle práva podnětu podle článků 45 nebo 46 nebo byla-li zpráva uznána za strategickou 9 .
2a.  Odstavec 2 se nepoužije, splňuje-li předmět zprávy podmínky pro projednání při přednostní rozpravě v plénu nebo je-li zpráva navržena podle práva podnětu podle článků 45 nebo 46 nebo byla-li zpráva uznána za strategickou 9a .
3.  V případě, že předmět zprávy spadá do práva podnětu podle článku 45, lze svolení odepřít pouze na základě nesplnění podmínek stanovených ve Smlouvách.
4.  V případech uvedených v článcích 45 a 46 Konference předsedů rozhodne do dvou měsíců.
__________________
__________________
9 Viz příslušné rozhodnutí konference předsedů reprodukované v příloze XVII jednacího řádu.
9a Viz příslušné rozhodnutí Konference předsedů.
Pozměňovací návrh 50
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 53
Článek 53
Článek 53
Stanoviska výborů
Stanoviska výborů
1.   Jestliže si výbor, jemuž byla otázka postoupena nejdříve, přeje seznámit se se stanoviskem jiného výboru nebo jestliže si jiný výbor přeje sdělit své stanovisko ke zprávě výboru, jemuž byla otázka postoupena nejdříve, požádají tyto výbory předsedu Parlamentu, aby byl podle čl. 201 odst. 3 jmenován jeden výbor jako příslušný výbor a druhý výbor jako výbor, od něhož se žádá stanovisko.
1.   Jestliže si výbor, jemuž byla otázka postoupena nejdříve, přeje seznámit se se stanoviskem jiného výboru nebo jestliže si jiný výbor přeje sdělit své stanovisko výboru, jemuž byla otázka postoupena nejdříve, požádají tyto výbory předsedu Parlamentu, aby byl podle čl. 201 odst. 3 jmenován jeden výbor jako příslušný výbor a druhý výbor jako výbor, od něhož se žádá stanovisko.
Výbor, který vypracovává stanovisko, může některého ze svých členů či stálých náhradníků jmenovat navrhovatelem nebo zaslat své stanovisko ve formě dopisu předsedy.
2.   V případě dokumentů legislativní povahy ve smyslu čl. 47 odst. 1 obsahuje stanovisko návrhy na změnu textu, který byl postoupen výboru, popřípadě s krátkými odůvodněními. Za tato odůvodnění je odpovědný autor návrhu a nehlasuje se o nich. V případě potřeby předloží výbor, který byl požádán o stanovisko stručné písemné odůvodnění k dokumentu jako celku.
2.   Pokud se stanovisko týká návrhu právně závazného aktu, obsahuje návrhy na změnu textu, který byl postoupen výboru, popřípadě s krátkými odůvodněními. Za tato odůvodnění je odpovědný jejich autor a nehlasuje se o nich. V případě potřeby předloží výbor, který byl požádán o stanovisko stručné písemné odůvodnění k dokumentu jako celku. Za toto stručné odůvodnění odpovídá zpravodaj.
U nelegislativních textů obsahuje stanovisko návrhy k začlenění do návrhu usnesení předloženého příslušným výborem.
Pokud se stanovisko netýká návrhu právně závazného aktu, obsahuje návrhy k začlenění do návrhu usnesení předloženého příslušným výborem.
O těchto návrzích na změnu textu a návrzích k začlenění do usnesení příslušný výbor hlasuje.
O těchto návrzích na změnu textu a návrzích k začlenění do usnesení příslušný výbor hlasuje.
Stanovisko se zabývá pouze záležitostmi, které spadají do příslušnosti výboru, který jej předkládá.
Stanovisko se zabývá pouze záležitostmi, které spadají do příslušnosti výboru, který jej předkládá.
3.   Příslušný výbor stanoví lhůtu, v níž musí výbor, od něhož se žádá stanovisko, toto stanovisko zaujmout, aby je mohl příslušný výbor vzít v úvahu. Jakékoli změny oznámených lhůt musí příslušný výbor neprodleně sdělit výboru nebo výborům, od nichž se stanovisko žádá. Příslušný výbor nesmí dospět ke konečným závěrům před uplynutím uvedené lhůty.
3.   Příslušný výbor stanoví lhůtu, v níž musí výbor, od něhož se žádá stanovisko, toto stanovisko zaujmout, aby je mohl příslušný výbor vzít v úvahu. Jakékoli změny oznámených lhůt musí příslušný výbor neprodleně sdělit výboru nebo výborům, od nichž se stanovisko žádá. Příslušný výbor nesmí dospět ke konečným závěrům před uplynutím uvedené lhůty.
3a.  Výbor pověřený vypracováním stanoviska může případně rozhodnout, že svůj postoj předloží v podobě pozměňovacích návrhů, které budou po svém přijetí předloženy přímo v příslušném výboru. Tyto pozměňovací návrhy předkládá jménem výboru předseda nebo navrhovatel.
3b.  Výbor pověřený vypracováním stanoviska předloží pozměňovací návrhy uvedené v odstavci 3a ve lhůtě pro předložení pozměňovacích návrhů, kterou stanoví příslušný výbor.
4.   Všechna přijatá stanoviska se připojí ke zprávě příslušného výboru jako přílohy.
4.   Všechna stanoviska a pozměňovací návrhy přijaté výborem pověřeným vypracováním stanoviska se připojí ke zprávě příslušného výboru jako přílohy.
5.   Pozměňovací návrhy může v plénu předkládat pouze příslušný výbor .
5.   Výbory pověřené vypracováním stanoviska ve smyslu tohoto článku nemohou předkládat pozměňovací návrhy k projednání v Parlamentu .
6.   Předseda a navrhovatel výboru, od něhož se žádá stanovisko, jsou přizváni k účasti na schůzích příslušného výboru jako poradci, pokud se jednání týká záležitostí společného zájmu.
6.   Předseda a navrhovatel výboru, od něhož se žádá stanovisko, jsou přizváni k účasti na schůzích příslušného výboru jako poradci, pokud se jednání týká záležitostí společného zájmu.
Pozměňovací návrh 51
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 54
Článek 54
Článek 54
Postup s přidruženými výbory
Postup s přidruženými výbory
Pokud je Konferenci předsedů postoupena otázka příslušnosti v souladu s čl. 201 odst. 2 nebo článkem 52 a Konference předsedů se domnívá, že záležitost spadá na základě přílohy VI jednacího řádu téměř stejnou měrou do působnosti dvou nebo více výborů nebo že různé části dané záležitosti spadají do působnosti dvou nebo více výborů, použije se článek 53 spolu s níže uvedenými ustanoveními:
1.  Pokud je Konferenci předsedů postoupena otázka příslušnosti v souladu s článkem 201a a Konference předsedů se domnívá, že záležitost spadá na základě přílohy VI jednacího řádu téměř stejnou měrou do působnosti dvou nebo více výborů nebo že různé části dané záležitosti spadají do působnosti dvou nebo více výborů, použije se článek 53 spolu s níže uvedenými ustanoveními:
–  na harmonogramu se společně dohodnou zúčastněné výbory;
–  na harmonogramu se společně dohodnou zúčastněné výbory;
–  zpravodaj a navrhovatelé se vzájemně informují a snaží se dohodnout se na zněních, která předkládají výborům, a na postoji k pozměňovacím návrhům;
–  zpravodaj a navrhovatelé se vzájemně informují a snaží se dohodnout se na zněních, která předkládají výborům, a na postoji k pozměňovacím návrhům;
–   předsedové zúčastněných výborů, zpravodaj a navrhovatelé společně určí části textu, které spadají do jejich výlučné nebo společné působnosti, a snaží se dohodnout se na přesných podmínkách své spolupráce. V případě, že není dosaženo dohody o vymezení působnosti, předloží se věc na žádost jednoho ze zúčastněných výborů Konferenci předsedů, která může rozhodnout o otázce jejich působnosti, nebo o tom, že se uplatní postup společných schůzí výborů podle článku 55; čl. 201 odst. 2 druhý pododstavec se použije obdobně;
–   předsedové zúčastněných výborů, zpravodaj a navrhovatelé jsou vázáni zásadou řádné loajální spolupráce a  společně určí části textu, které spadají do jejich výlučné nebo společné působnosti, a snaží se dohodnout se na přesných podmínkách své spolupráce. V případě, že není dosaženo dohody o vymezení působnosti, předloží se věc na žádost jednoho ze zúčastněných výborů Konferenci předsedů, která může rozhodnout o otázce jejich působnosti, nebo o tom, že se uplatní postup společných schůzí výborů podle článku 55. Toto rozhodnutí se přijímá postupem a ve lhůtě podle článku 201a.
–   příslušný výbor přijme bez hlasování pozměňovací návrhy přidruženého výboru, pokud se týkají záležitostí, které náleží do výlučné působnosti přidruženého výboru. Pokud příslušný výbor zamítne pozměňovací návrhy, jež náleží do společné působnosti tohoto výboru a přidruženého výboru, může přidružený výbor tyto pozměňovací návrhy předložit přímo Parlamentu ;
–   příslušný výbor přijme bez hlasování pozměňovací návrhy přidruženého výboru, pokud se týkají záležitostí, které náleží do výlučné působnosti přidruženého výboru. Pokud příslušný výbor tyto návrhy nepřijme, může je přidružený výbor předložit přímo plénu. Pokud příslušný výbor nepřijme pozměňovací návrhy, jež náleží do sdílené působnosti tohoto výboru a přidruženého výboru, může přidružený výbor tyto pozměňovací návrhy předložit přímo v plénu ;
–  v případě dohodovacího řízení o návrhu musí být v delegaci Parlamentu navrhovatel z každého přidruženého výboru.
–  v případě dohodovacího řízení o návrhu musí být v delegaci Parlamentu navrhovatel z každého přidruženého výboru.
Znění tohoto článku nijak neomezuje jeho působnost. Žádosti o použití postupu s přidruženými výbory při vypracovávání nelegislativních zpráv na základě čl. 52 odst. 1 a čl. 132 odst. 1 a 2 jsou přípustné.
Postup s přidruženými výbory podle tohoto článku nelze použít, pokud je při přijímání doporučení příslušným výborem uplatněn článek 99.
Rozhodnutí Konference předsedů použít postup s přidruženými výbory se použije ve všech fázích daného postupu.
Rozhodnutí Konference předsedů použít postup s přidruženými výbory se použije ve všech fázích daného postupu.
Práva související s postavením « příslušného výboru » jsou vykonávána hlavním příslušným výborem. Při výkonu těchto práv musí hlavní příslušný výbor dodržovat výsady přidruženého výboru, zejména povinnost loajální spolupráce, pokud jde o časový harmonogram a právo přidruženého výboru určit pozměňovací návrhy, které se předloží Parlamentu v oblasti jeho výlučné působnosti.
Práva související s postavením příslušného výboru jsou vykonávána hlavním příslušným výborem. Při výkonu těchto práv musí hlavní příslušný výbor dodržovat výsady přidruženého výboru, zejména povinnost loajální spolupráce, pokud jde o časový harmonogram a právo přidruženého výboru určit pozměňovací návrhy, které se předloží Parlamentu v oblasti jeho výlučné působnosti.
V případě, že by hlavní příslušný výbor porušil výsady přidruženého výboru, rozhodnutí přijatá hlavním příslušným výborem zůstanou platná, ale přidružený výbor může předložit své pozměňovací návrhy přímo Parlamentu v mezích své výlučné působnosti.
1a.  Postup uvedený v tomto článku se nepoužije na doporučení, která přijímá příslušný výbor podle článku 99.
Pozměňovací návrh 52
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 55
Článek 55
Článek 55
Postup společných schůzí výborů
Postup společných schůzí výborů
1.   Pokud je Konferenci předsedů postoupena otázka příslušnosti v souladu s čl. 201 odst. 2 , může rozhodnout, že se postup společných schůzí výborů a společné hlasování musí uplatnit, jestliže:
1.   Pokud je Konferenci předsedů postoupena otázka příslušnosti v souladu s článkem 201a , může rozhodnout, že se postup společných schůzí výborů a společné hlasování musí uplatnit, jestliže:
–  daná otázka spadá podle přílohy VI neoddělitelně do působnosti několika výborů a
–  daná otázka spadá podle přílohy VI neoddělitelně do působnosti několika výborů a
–  Konference předsedů se domnívá, že jde o záležitost zásadního významu.
–  Konference předsedů se domnívá, že jde o záležitost zásadního významu.
2.   V takovém případě příslušní zpravodajové vypracují společný návrh zprávy, který projednají a o kterém hlasují dotčené výbory na společných schůzích konaných za společného předsednictví dotčených předsedů výborů.
2.   V takovém případě příslušní zpravodajové vypracují společný návrh zprávy, který projednají a o kterém hlasují dotčené výbory na společných schůzích konaných za společného předsednictví dotčených předsedů výborů.
Práva související se statutem příslušného výboru mohou být ve všech fázích postupu vykonávána dotčenými výbory, pouze pokud jednají společně. Dotčené výbory mohou ustavit pracovní skupiny s cílem připravit schůze a hlasování.
Práva související se statutem příslušného výboru mohou být ve všech fázích postupu vykonávána dotčenými výbory, pouze pokud jednají společně. Dotčené výbory mohou ustavit pracovní skupiny s cílem připravit schůze a hlasování.
3.   Ve druhém čtení řádného legislativního postupu je projednáváno stanovisko Rady v rámci společné schůze dotčených výborů, která se v případě, že se předsedové těchto výborů nedohodnou, koná ve středu prvního týdne vyhrazeného pro schůze parlamentních orgánů po sdělení stanoviska Rady Parlamentu. Není-li dosaženo dohody ohledně svolání následující schůze, je tato schůze svolána předsedou Konference předsedů výborů. O doporučení pro druhé čtení je hlasováno na společné schůzi na základě společného návrhu, který vypracují příslušní zpravodajové dotčených výborů nebo, v případě neexistence společného návrhu, na základě pozměňovacích návrhů předložených v rámci příslušných výborů.
3.   Ve druhém čtení řádného legislativního postupu je projednáváno stanovisko Rady v rámci společné schůze dotčených výborů, která se v případě, že se předsedové těchto výborů nedohodnou, koná ve středu prvního týdne vyhrazeného pro schůze parlamentních orgánů po sdělení stanoviska Rady Parlamentu. Není-li dosaženo dohody ohledně svolání následující schůze, je tato schůze svolána předsedou Konference předsedů výborů. O doporučení pro druhé čtení je hlasováno na společné schůzi na základě společného návrhu, který vypracují příslušní zpravodajové dotčených výborů nebo, v případě neexistence společného návrhu, na základě pozměňovacích návrhů předložených v rámci příslušných výborů.
Ve třetím čtení řádného legislativního postupu předsedové a zpravodajové dotčených výborů vykonávají funkci členů delegace ex officio v dohodovacím výboru.
Ve třetím čtení řádného legislativního postupu předsedové a zpravodajové dotčených výborů vykonávají funkci členů delegace ex officio v dohodovacím výboru.
Tento článek lze použít pro postup vedoucí k vydání doporučení, zda vyslovit či nevyslovit souhlas s uzavřením mezinárodní dohody, podle čl. 108 odst. 5 a čl. 99 odst. 1, pokud jsou splněny podmínky v něm stanovené.
Pozměňovací návrh 53
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 56
Článek 56
Článek 52a
Navrhování zpráv
Navrhování zpráv
-1.  Zpravodaj je odpovědný za vypracování zprávy výboru a za její předložení Parlamentu jménem výboru.
1.   Za vysvětlující prohlášení je odpovědný zpravodaj a o tomto prohlášení se nehlasuje. Musí však být v souladu se zněním návrhu usnesení tak, jak byl přijat, i s pozměňovacími návrhy předloženými výborem. Pokud tomu tak není, může předseda výboru vysvětlující prohlášení odstranit.
1.   Za vysvětlující prohlášení je odpovědný zpravodaj a o tomto prohlášení se nehlasuje. Musí však být v souladu se zněním návrhu usnesení tak, jak byl přijat, i s pozměňovacími návrhy předloženými výborem. Pokud tomu tak není, může předseda výboru vysvětlující prohlášení odstranit.
2.   Zpráva uvádí výsledek hlasování o zprávě jako celku. Jestliže o to při hlasování požádá nejméně jedna třetina členů , je ve zprávě uvedeno, jak který člen hlasoval.
2.   Zpráva uvádí výsledek hlasování o zprávě jako celku a v souladu s čl . 208 odst. 3 také to , jak který člen výboru hlasoval.
3.   Pokud není stanovisko výboru jednomyslné, obsahuje zpráva i shrnutí menšinového stanoviska. Menšinové stanovisko je uvedeno, pokud se hlasuje o celém textu, na žádost zastánců tohoto stanoviska může být předmětem písemného prohlášení v rozsahu nejvýše 200 slov, které je přílohou vysvětlujícího prohlášení.
3.   Pokud se hlasuje o celém textu, může být vypracováno menšinové stanovisko, které může být na žádost jeho autorů předmětem písemného prohlášení v rozsahu nejvýše 200 slov, připojeného k vysvětlujícímu prohlášení.
Předseda výboru řeší spory, které vyvstanou v důsledku uplatňování těchto ustanovení .
Předseda výboru řeší spory, které vyvstanou v důsledku uplatňování tohoto odstavce .
4.   Na návrh svého předsednictva může výbor stanovit lhůtu, v níž je zpravodaj povinen předložit svůj návrh zprávy. Tato lhůta může být prodloužena nebo může být jmenován nový zpravodaj.
4.   Na návrh svého předsedy může výbor stanovit lhůtu, v níž je zpravodaj povinen předložit svůj návrh zprávy. Tato lhůta může být prodloužena nebo může být jmenován nový zpravodaj.
5.   Po uplynutí lhůty může výbor pověřit svého předsedu, aby požádal o zařazení věci, která byla výboru postoupena, na pořad jednání jednoho z příštích zasedání Parlamentu. Rozprava pak může být vedena na základě ústní zprávy příslušného výboru.
5.   Po uplynutí lhůty může výbor pověřit svého předsedu, aby požádal o zařazení věci, která byla výboru postoupena, na pořad jednání jednoho z příštích zasedání Parlamentu. Rozprava a hlasování pak mohou být vedeny na základě ústní zprávy příslušného výboru.
(Tento článek v pozměněném znění se vloží před článek 53.)
Pozměňovací návrh 54
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 3 – název
KAPITOLA 3
KAPITOLA 3
PRVNÍ ČTENÍ
ŘÁDNÝ LEGISLATIVNÍ POSTUP
Pozměňovací návrh 55
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 3 – oddíl 1 (nový)
ODDÍL 1
PRVNÍ ČTENÍ
Pozměňovací návrh 56
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 3 – dílčí název 1
Ve výboru
vypouští se
Pozměňovací návrh 57
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 57
Článek 57
vypouští se
Změna návrhu legislativního aktu
1.  Jestliže Komise informuje Parlament, že má v úmyslu svůj návrh změnit, nebo pokud se příslušný výbor jiným způsobem dozví o tomto záměru, odloží příslušný výbor projednávání návrhu do doby, kdy obdrží nový návrh nebo změny Komise.
2.  Jestliže Rada podstatně změní návrh legislativního aktu, použije se článek 63.
Pozměňovací návrh 58
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 58
Článek 58
vypouští se
Postoj Komise a Rady k pozměňovacím návrhům
1.  Předtím, než příslušný výbor přistoupí ke konečnému hlasování o návrhu legilsativního aktu, požádá Komisi, aby sdělila svůj postoj ke všem pozměňovacím návrhům k návrhu, které výbor přijal, a požádá Radu o připomínky.
2.  Pokud Komise nemůže učinit takové prohlášení nebo prohlásí, že není ochotna přijmout všechny pozměňovací návrhy přijaté příslušným výborem, může výbor konečné hlasování odložit.
3.  V případě potřeby je postoj Komise součástí zprávy.
Pozměňovací návrh 59
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 3 – dílčí název 2
V plénu
vypouští se
Pozměňovací návrh 60
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 59
Článek 59
Článek 59
Závěr z prvního čtení
Hlasování v Parlamentu – první čtení
-1.  Parlament může návrh legislativního aktu schválit, pozměnit nebo zamítnout.
1.   Parlament posuzuje návrh legislativního aktu na základě zprávy vypracované příslušným výborem podle článku 49 .
1.   Parlament nejprve hlasuje o návrzích na okamžité zamítnutí návrhu legislativního aktu, který písemně předložil příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců .
Je-li tento návrh na zamítnutí přijat, předseda požádá orgán, který předložil původní návrh, aby vzal návrh legislativního aktu zpět.
Pokud tak tento orgán učiní, prohlásí předseda příslušný postup za ukončený.
Pokud orgán, který předložil původní návrh, návrh legislativního aktu nevezme zpět, předseda prohlásí první čtení v Parlamentu za ukončené, jestliže Parlament na návrh předsedy výboru nebo zpravodaje příslušného výboru či politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců nerozhodne o vrácení věci příslušnému výboru k opětovnému projednání.
Není-li návrh na zamítnutí přijat, postupuje Parlament podle odstavců 1a až 1c.
1a.  O veškerých prozatímních dohodách předložených příslušným výborem podle čl. 73d odst. 4 se hlasuje přednostně v rámci jediného hlasování, pokud Parlament na žádost politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců místo toho nerozhodne o tom, že přejde k hlasování o pozměňovacích návrzích v souladu s odstavcem 1b. V tom případě Parlament rovněž rozhodne o tom, zda se bude hlasování o pozměňovacích návrzích konat okamžitě. V opačném případě stanoví Parlament novou lhůtu pro pozměňovací návrhy a hlasování proběhne na následujícím zasedání.
Pokud je v rámci jediného hlasování prozatímní dohoda schválena, předseda prohlásí první čtení v Parlamentu za ukončené.
Pokud v rámci jediného hlasování prozatímní dohoda neobdrží většinu odevzdaných hlasů, předseda stanoví novou lhůtu pro předložení pozměňovacích návrhů k návrhu legislativního aktu. O těchto pozměňovacích návrzích se bude hlasovat na následujícím zasedání s cílem uzavřít první čtení v Parlamentu.
1b.  Kromě případů, kdy byl přijat návrh na zamítnutí v souladu s odstavcem 1 nebo kdy byla přijata prozatímní dohoda podle odstavce 1a, se veškeré pozměňovací návrhy k návrhu legislativního aktu předkládají k hlasování, případně včetně jednotlivých částí prozatímní dohody, v jejímž případě byly vzneseny požadavky na dílčí nebo oddělené hlasování nebo kdy byly předloženy konkurenční pozměňovací návrhy.
Před hlasováním o pozměňovacích návrzích může předseda požádat Komisi o stanovisko a Radu o připomínky.
Poté, co proběhlo hlasování o těchto pozměňovacích návrzích, Parlament hlasuje o návrhu legislativního usnesení jako celku, pozměněném či nikoli.
Jestliže je tento návrh legislativního aktu jako celek, pozměněný či nikoli, přijat, předseda prohlásí první čtení v Parlamentu za ukončené, pokud Parlament na žádost předsedy či zpravodaje příslušného výboru nebo politické skupiny či nejméně čtyřiceti poslanců nerozhodne, že pro účely interinstitucionálních jednání podle článků 59a, 73a a 73d vrátí věc příslušnému výboru.
Jestliže celý návrh legislativního aktu, pozměněný či nikoli, nezíská většinu odevzdaných hlasů, předseda prohlásí první čtení za ukončené, pokud Parlament na žádost předsedy výboru či zpravodaje příslušného výboru nebo politické skupiny či nejméně čtyřiceti poslanců nerozhodne o vrácení věci zpět příslušnému výboru k opětovnému projednání.
1c.  Po hlasování podle odstavců 1 až 1b a následném hlasování o případných pozměňovacích návrzích k návrhu legislativního usnesení týkajících se procesních požadavků se legislativní usnesení považuje za přijaté. V případě nutnosti se legislativní usnesení podle čl. 193 odst. 2 pozmění, aby odráželo výsledek hlasování podle odstavců 1 až 1b.
Text legislativního usnesení a postoje Parlamentu předá předseda Radě a Komisi a v případě, že je původcem návrhu legislativního aktu skupina členských států, Soudní dvůr nebo Evropská centrální banka, také těmto subjektům.
2.  Parlament nejdříve hlasuje o pozměňovacích návrzích k návrhu, který je základem zprávy příslušného výboru, pak o samotném návrhu, pozměněném či nikoli, pak o pozměňovacích návrzích k návrhu legislativního usnesení, pak o návrhu legislativního usnesení jako celku, který obsahuje pouze prohlášení, zda Parlament návrh legislativního aktu schvaluje, zamítá nebo k němu podává pozměňovací návrhy, a veškeré procesní požadavky.
První čtení je ukončeno přijetím návrhu legislativního usnesení. Pokud Parlament legislativní usnesení nepřijme, vrátí návrh příslušnému výboru.
Všechny zprávy předložené v rámci legislativního procesu musí být v souladu s články 39, 47 a 49. Návrhy nelegislativních usnesení předložené výborem musí být v souladu s postupy pro postoupení věci výboru stanovenými v článcích 52 nebo 201.
3.  Text návrhu schválený Parlamentem a doprovodné usnesení zasílá předseda Radě a Komisi jako postoj Parlamentu.
Pozměňovací návrh 61
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 59 a (nový)
Článek 59a
Vrácení příslušnému výboru
Pokud je na základě článku 59 věc vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání nebo pro účely interinstitucionálních jednání v souladu s články 73a a 73d, příslušný výbor o výsledku ústně či písemně informuje Parlament, a to ve lhůtě čtyř měsíců, kterou může Konference předsedů prodloužit.
Po vrácení věci výboru umožní hlavní příslušný výbor přidruženému výboru podle článku 54 předtím, než přijme rozhodnutí o postupu, posoudit, které pozměňovací návrhy spadají do jeho výlučné působnosti a zejména určit pozměňovací návrhy, které mají být opětovně předloženy na plenárním zasedání.
Parlamentu nic nebrání v tom, aby v případě nutnosti rozhodl v návaznosti na zprávu příslušného výboru, kterému byla věc vrácena, o konání závěrečné rozpravy.
(Poslední dva odstavce jsou vloženy jako výklad.)
Pozměňovací návrh 62
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 60
Článek 60
vypouští se
Zamítnutí návrhu Komise
1.  Jestliže návrh Komise nezíská většinu odevzdaných hlasů nebo byl-li přijat návrh na zamítnutí, který může předložit příslušný výbor nebo nejméně čtyřicet poslanců, požádá předseda před hlasováním o návrhu legislativního usnesení Komisi, aby svůj návrh vzala zpět.
2.  Jestliže tak Komise učiní, prohlásí předseda postup za ukončený a informuje o tom Radu.
3.  Jestliže Komise nevezme svůj návrh zpět, Parlament vrátí věc příslušnému výboru bez hlasování o návrhu legislativního usnesení, pokud Parlament na žádost předsedy či zpravodaje příslušného výboru nebo politické skupiny či nejméně čtyřiceti poslanců nepřistoupí k hlasování o návrhu legislativního usnesení.
V případě vrácení věci se příslušný výbor rozhodne, jaký postup použije, a podá zprávu Parlamentu, a to ústně nebo písemně, ve lhůtě, kterou Parlament stanoví a která nesmí být delší než dva měsíce.
V případě vrácení věci výboru ve smyslu odstavce 3 umožní hlavní příslušný výbor přidruženému výboru podle článku 54 předtím, než přijme rozhodnutí o postupu, učinit volbu, pokud se jedná o pozměňovací návrhy v jeho výlučné působnosti, zejména volbu pozměňova cích návrhů, které mají být opětovně předloženy Parlamentu.
Na podání zprávy příslušnému výboru, a to písemně nebo ústně, se použije lhůta stanovená v souladu s odstavcem 3 druhým pododstavcem. Touto lhůtou není dotčeno stanovení doby vhodné pro pokračování přezkumu daného postupu Parlamentem.
4.  Nemůže-li příslušný výbor lhůtu dodržet, požádá o vrácení věci výboru podle čl. 188 odst. 1. V případě potřeby může Parlament stanovit novou lhůtu podle čl. 188 odst. 5. Není-li žádost výboru přijata, Parlament hlasuje o návrhu legislativního usnesení.
Pozměňovací návrh 63
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 61
Článek 61
vypouští se
Přijímání pozměňovacích návrhů k návrhu Komise
1.  Pokud se schvaluje návrh Komise jako celek, ale v podobě obsahující pozměňovací návrhy, které byly rovněž přijaty, odloží se hlasování o návrhu legislativního usnesení do doby, než Komise oznámí svůj postoj ke každému parlamentnímu pozměňovacímu návrhu.
Nemůže-li Komise učinit takové prohlášení do konce parlamentního hlasování o tomto návrhu, informuje předsedu nebo příslušný výbor, kdy je tak bude moci učinit; návrh je poté zařazen do návrhu pořadu jednání nejbližšího dílčího zasedání.
2.  Pokud Komise oznámí, že nemá v úmyslu přijmout všechny pozměňovací návrhy Parlamentu, zpravodaj příslušného výboru, popřípadě předseda výboru, učiní formální návrh Parlamentu, zda má pokračovat hlasování o návrhu legislativního usnesení. Před podáním tohoto návrhu může zpravodaj nebo předseda příslušného výboru požádat předsedu o přerušení projednávání tohoto bodu.
Rozhodne-li Parlament o odložení hlasování, věc se považuje za vrácenou příslušnému výboru k opětovnému projednání.
V tomto případě příslušný výbor podává zprávu Parlamentu, a to ústně nebo písemně, ve lhůtě, kterou Parlament stanoví a která nesmí být delší než dva měsíce.
Nemůže-li příslušný výbor tuto lhůtu dodržet, použije se postup stanovený v čl. 60 odst. 4.
V této fázi jsou přípustné pouze pozměňovací návrhy předložené příslušným výborem, které mají za cíl dosáhnout kompromisu s Komisí.
Parlamentu nic nebrání v tom, aby v návaznosti na zprávu příslušného výboru, kterému byla daná záležitost znovu postoupena, rozhodl o případném konání závěrečné rozpravy.
3.  Uplatnění odstavce 2 nevylučuje možnost, aby jiní poslanci podali žádosti o postoupení podle článku 188.
Výbor, kterému byla věc vrácena podle odstavce 2, musí především podle podmínek tohoto vrácení ve stanovené lhůtě podat zprávu a popřípadě předložit pozměňovací návrhy, které mají za cíl dosáhnout kompromisu s Komisí, a to bez opětovného projednávání všech ustanovení schválených Parlamentem.
Avšak podle podmínek tohoto postoupení s ohledem na jeho odkladný účinek má výbor větší volnost a může, je-li to v zájmu kompromisu nutné, navrhnout nové projednání ustanovení, která získala podporu při hlasování Parlamentu.
V takových případech, vzhledem k tomu, že jediné přípustné pozměňovací návrhy výboru jsou ty, které mají za cíl dosáhnout kompromisu, a v zájmu zachování suverenity Parlamentu, musí zpráva podle odstavce 2 jasně konstatovat, která již schválená ustanovení by ztratila význam, pokud by byly přijaty dané pozměňovací návrhy.
Pozměňovací návrh 64
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 3 – dílčí název 3
Další postup
vypouští se
Pozměňovací návrh 65
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 62
Článek 62
vypouští se
Postup po přijetí postoje Parlamentu
1.  Předseda a zpravodaj příslušného výboru v období po přijetí postoje k návrhu Komise Parlamentem sledují vývoj návrhu v rámci postupu vedoucího k jeho přijetí Radou a snaží se zejména zajistit, aby byly řádně dodrženy závazky Rady nebo Komise vůči Parlamentu, pokud jde o jeho postoj.
2.  Příslušný výbor může vyzvat Komisi a Radu, aby s ním tuto záležitost projednala.
3.  V jakékoli fázi dalšího postupu může příslušný výbor, považuje-li to za nutné, předložit návrh usnesení podle tohoto článku a doporučit Parlamentu:
–  aby vyzval Komisi k tomu, aby vzala svůj návrh zpět, nebo
–  aby vyzval Komisi nebo Radu k opětovnému postoupení věci Parlamentu podle článku 63, nebo Komisi, aby předložila nový návrh, nebo
–  aby rozhodl o zvolení jiného postupu, který považuje za vhodný.
Tento návrh usnesení je zařazen do návrhu pořadu jednání nejbližšího dílčího zasedání, které následuje po rozhodnutí výboru.
Pozměňovací návrh 66
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 63
Článek 63
Článek 63
Opětovné postoupení Parlamentu
Opětovné postoupení Parlamentu
Řádný legislativní postup
1.   Předseda vyzve na žádost příslušného výboru Komisi, aby opětovně postoupila své návrhy Parlamentu:
1.   Předseda vyzve na žádost příslušného výboru Komisi, aby opětovně postoupila své návrhy Parlamentu:
–  pokud Komise vezme svůj původní návrh zpět poté, co Parlament přijal svůj postoj, aby jej nahradila jiným zněním, nejde-li o zohlednění postoje Parlamentu;
–   pokud Komise podstatně změní nebo má v úmyslu změnit svůj původní návrh, nejde-li o zohlednění postoje Parlamentu;
–   pokud Komise nahradí, podstatně změní nebo má v úmyslu podstatně změnit svůj původní návrh poté , co Parlament přijal své stanovisko, nejde-li o zohlednění postoje Parlamentu;
–  pokud se časem nebo změnou okolností podstatně změní povaha problému, kterého se návrh týkal; nebo
–  pokud se časem nebo změnou okolností podstatně změní povaha problému, kterého se návrh týkal, nebo
–  pokud se od doby, kdy byl přijat postoj Parlamentu, konaly nové volby do Parlamentu a považuje-li to Konference předsedů za žádoucí.
–  pokud se od doby, kdy byl přijat postoj Parlamentu, konaly nové volby do Parlamentu a považuje-li to Konference předsedů za žádoucí.
1a.  Pokud se plánuje změna právního základu, v jejímž důsledku by se na daný návrh již nevztahoval řádný legislativní postup, Parlament, Rada a Komise si v souladu s bodem 25 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů vymění na danou věc názory prostřednictvím svých předsedů nebo jejich zástupců.
2.   Na žádost příslušného výboru požádá Parlament Radu, aby opětovně postoupila Parlamentu návrh předložený Komisí podle článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie , pokud má Rada v úmyslu změnit právní základ návrhu, v důsledku čehož se neuplatní řádný legislativní postup.
2.   Po výměně názorů uvedené v odstavci 1a předseda na návrh příslušného výboru požádá Radu, aby návrh právně závazného aktu opětovně postoupila Parlamentu, pokud má Komise nebo Rada v úmyslu změnit právní základ návrhu uvedený v postoji Parlamentu v prvním čtení , v důsledku čehož se neuplatní řádný legislativní postup.
Jiné postupy
3.  Na žádost příslušného výboru vyzve předseda Radu, aby věc znovu konzultovala s Parlamentem za stejných okolností a podmínek jako v odstavci 1, a rovněž pokud Rada podstatně změní nebo má v úmyslu změnit návrh, ke kterému Parlament zaujal stanovisko, nejde-li však o převzetí parlamentních pozměňovacích návrhů.
4.  Předseda rovněž požádá, aby byl návrh aktu vrácen Parlamentu za okolností stanovených v tomto článku, pokud Parlament rozhoduje o návrhu politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců.
Pozměňovací návrh 67
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 4 – název
KAPITOLA 4
ODDÍL 2
DRUHÉ ČTENÍ
DRUHÉ ČTENÍ
Pozměňovací návrh 68
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 4 – dílčí název 1
Ve výboru
vypouští se
Pozměňovací návrh 69
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 64
Článek 64
Článek 64
Sdělení postoje Rady
Sdělení postoje Rady
1.   Sdělení postoje Rady podle článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie se uskuteční tak, že jej předseda oznámí v Parlamentu. Předseda tak učiní poté, co obdrží dokumenty obsahující postoj, veškerá prohlášení v zápisech z jednání Rady o přijetí postoje, odůvodnění přijetí postoje Rady a postoj Komise, řádně přeložené do všech úředních jazyků Evropské unie. Předseda postoj oznámí během nejbližšího dílčího zasedání po obdržení těchto dokumentů.
1.   Sdělení postoje Rady podle článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie se uskuteční tak, že jej předseda oznámí v Parlamentu. Předseda tak učiní poté, co obdrží dokumenty obsahující postoj, veškerá prohlášení v zápisech z jednání Rady o přijetí postoje, odůvodnění přijetí postoje Rady a postoj Komise, řádně přeložené do všech úředních jazyků Evropské unie. Předseda postoj oznámí během nejbližšího dílčího zasedání po obdržení těchto dokumentů.
Před oznámením se předseda po konzultaci s předsedou příslušného výboru nebo se zpravodajem ujistí, že text, který obdržel, je skutečně postojem Rady v prvním čtení a že nenastaly okolnosti uvedené v článku 63. V opačném případě hledá předseda vhodné řešení společně s příslušným výborem, a pokud je to možné, po dohodě s Radou.
Před oznámením se předseda po konzultaci s předsedou příslušného výboru nebo se zpravodajem ujistí, že text, který obdržel, je skutečně postojem Rady v prvním čtení a že nenastaly okolnosti uvedené v článku 63. V opačném případě hledá předseda vhodné řešení společně s příslušným výborem, a pokud je to možné, po dohodě s Radou.
1a.  Postoj Rady se považuje za automaticky postoupený příslušnému výboru v prvním čtení dnem jeho oznámení v Parlamentu.
2.  Seznam těchto sdělení se zveřejňuje v zápisu ze zasedání spolu s názvem příslušného výboru.
2.   Seznam těchto sdělení se zveřejňuje v zápisu ze zasedání spolu s názvem příslušného výboru.
Pozměňovací návrh 70
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 65
Článek 65
Článek 65
Prodloužení lhůt
Prodloužení lhůt
1.   Na žádost předsedy příslušného výboru v případě lhůt v druhém čtení nebo na žádost parlamentní delegace v dohodovacím výboru v případě lhůt v dohodovacím řízení prodlouží předseda tyto lhůty podle čl. 294 odst. 14 Smlouvy o fungování Evropské unie.
1.   Na žádost předsedy příslušného výboru předseda prodlouží lhůty pro druhé čtení podle čl. 294 odst. 14 Smlouvy o fungování Evropské unie.
2.  Předseda oznámí Parlamentu prodloužení lhůt podle čl. 294 odst. 14 Smlouvy o fungování Evropské unie bez ohledu na to, zda se tak stalo na podnět Parlamentu nebo Rady.
2.  Předseda oznámí Parlamentu prodloužení lhůt podle čl. 294 odst. 14 Smlouvy o fungování Evropské unie bez ohledu na to, zda se tak stalo na podnět Parlamentu nebo Rady.
Pozměňovací návrh 71
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 66
Článek 66
Článek 66
Postoupení příslušnému výboru a  projednání v tomto výboru
Projednání v příslušném výboru
1.  Postoj Rady se považuje za automaticky postoupený příslušnému výboru a výborům, které byly požádány o stanovisko v prvním čtení, dnem jeho sdělení Parlamentu podle čl. 64 odst. 1.
2.   Postoj Rady se zařazuje jako první bod pořadu jednání první schůze příslušného výboru, která následuje po dni sdělení. Rada může být vyzvána, aby přednesla svůj postoj.
2.   Postoj Rady se zařazuje jako prioritní bod pořadu jednání první schůze příslušného výboru, která následuje po dni sdělení. Rada může být vyzvána, aby přednesla svůj postoj.
3.   Pokud není rozhodnuto jinak, je zpravodajem při druhém čtení tatáž osoba jako při čtení prvním.
3.   Pokud není rozhodnuto jinak, je zpravodajem při druhém čtení tatáž osoba jako při čtení prvním.
4.   Ustanovení pro druhé čtení Parlamentu obsažená v čl. 69 odst. 2, 3 a 5 se vztahují rovněž na projednávání v příslušném výboru; návrhy na zamítnutí společného postoje a pozměňovací návrhy k němu mohou předkládat pouze členové tohoto výboru nebo jejich stálí náhradníci. Výbor rozhoduje většinou odevzdaných hlasů.
4.   Ustanovení týkající se přípustnosti pozměňovacích návrhů k postoji Rady obsažená v čl. 69 odst. 2 a 3 se vztahují rovněž na projednávání v příslušném výboru; návrhy na zamítnutí společného postoje a pozměňovací návrhy k němu mohou předkládat pouze členové tohoto výboru nebo jejich stálí náhradníci. Výbor rozhoduje většinou odevzdaných hlasů.
5.  Před hlasováním může příslušný výbor požádat svého předsedu a zpravodaje, aby projednali pozměňovací návrhy předložené ve výboru s předsedou Rady nebo jeho zástupcem a s příslušným komisařem, který je přítomen. Zpravodaj může na základě tohoto projednání předložit kompromisní pozměňovací návrhy.
6.   Příslušný výbor podá doporučení pro druhé čtení s návrhem schválit, změnit nebo zamítnout postoj Rady. Doporučení obsahuje stručné odůvodnění navrhovaného rozhodnutí.
6.   Příslušný výbor podá doporučení pro druhé čtení s návrhem schválit, změnit nebo zamítnout postoj Rady. Doporučení obsahuje stručné odůvodnění navrhovaného rozhodnutí.
6a.  Články 49, 50, 53 a 188 se nevztahují na druhé čtení.
Pozměňovací návrh 72
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 4 – dílčí název 2
V plénu
vypouští se
Pozměňovací návrh 73
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 67
Článek 67
Článek 67
Závěr z druhého čtení
Předkládání dokumentů Parlamentu
1.  Postoj Rady a doporučení příslušného výboru pro druhé čtení, je-li k dispozici, se automaticky zařadí do návrhu pořadu jednání dílčího zasedání konaného v týdnu, v němž středa bezprostředně předchází dni uplynutí tříměsíční lhůty nebo lhůty čtyřměsíční, byla-li prodloužena podle článku 65, pokud věc nebyla projednána na některém z dřívějších dílčích zasedání.
Postoj Rady a doporučení příslušného výboru pro druhé čtení, je-li k dispozici, se automaticky zařadí do návrhu pořadu jednání dílčího zasedání konaného v týdnu, v němž středa bezprostředně předchází dni uplynutí tříměsíční lhůty nebo lhůty čtyřměsíční, byla-li prodloužena podle článku 65, pokud věc nebyla projednána na některém z dřívějších dílčích zasedání.
Doporučení pro druhé čtení předložená parlamentními výbory jsou rovnocenná vysvětlujícímu prohlášení, v němž výbor odůvodňuje své stanovisko k postoji Rady. O těchto textech se nehlasuje.
2.  Druhé čtení končí, když Parlament schválí, zamítne nebo změní postoj Rady ve stanovených lhůtách a v souladu s podmínkami stanovenými v článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Pozměňovací návrh 74
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 67 a (nový)
Článek 67a
Hlasování v Parlamentu – druhé čtení
1.  Parlament nejprve hlasuje o návrzích na okamžité zamítnutí postoje Rady, které písemně předložil příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců. Aby byl takový návrh přijat, musí získat hlasy většiny všech poslanců Parlamentu.
Je-li tento návrh na okamžité zamítnutí přijat, je postoj Rady zamítnut a předseda oznámí v Parlamentu, že je legislativní proces ukončen.
Není-li návrh na zamítnutí postoje Rady přijat, postupuje Parlament podle odstavců 2 až 5.
2.  Přednost při hlasování mají prozatímní dohody předložené v souladu s čl. 73d odst. 4, o nichž se hlasuje jediným hlasováním, pokud Parlament na žádost politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců nerozhodne okamžitě přistoupit k hlasování o pozměňovacích návrzích podle článku 3.
Získá-li prozatímní dohoda v jediném hlasování hlasy většiny všech poslanců Parlamentu, předseda prohlásí druhé čtení v Parlamentu za ukončené.
Jestliže prozatímní dohoda v jediném hlasování hlasy většiny poslanců Parlamentu nezíská, postupuje Parlament podle článků 3 až 5.
3.  Kromě případů, kdy byl v souladu s odstavcem 1 přijat návrh na zamítnutí nebo kdy byla v souladu s odstavcem 2 přijata prozatímní dohoda, se poté hlasuje o pozměňovacích návrzích k postoji Rady, včetně těch, které jsou obsaženy v prozatímní dohodě předložené příslušným výborem podle čl. 73d odst. 4. Pozměňovací návrh k postoji Rady je přijat, získá-li hlasy většiny všech poslanců Parlamentu.
Před hlasováním o pozměňovacích návrzích může předseda požádat Komisi o stanovisko a Radu o připomínky.
4.  Bez ohledu na hlasování Parlamentu proti přijetí původního návrhu na zamítnutí postoje Rady podle odstavce 1 může Parlament na návrh předsedy příslušného výboru či jeho zpravodaje nebo na doporučení politické skupiny či nejméně čtyřiceti poslanců projednat další návrh na zamítnutí postoje Rady po hlasování o pozměňovacích návrzích podle odstavce 2 nebo 3. Aby byl takový návrh přijat, musí získat hlasy většiny všech poslanců Parlamentu.
Je-li postoj Rady zamítnut, oznámí předseda v Parlamentu, že je legislativní proces ukončen.
5.  Po hlasování podle odstavců 1 až 4 a následném hlasování o pozměňovacích návrzích k návrhu legislativního usnesení týkajícího se procesních požadavků prohlásí předseda druhé čtení v Parlamentu za ukončené a legislativní usnesení se považuje za přijaté. V případě nutnosti se legislativní usnesení pozmění podle čl. 193 odst. 2, aby odráželo výsledek hlasování podle odstavců 1 až 4 nebo uplatňování článku 76.
Znění případného legislativního usnesení a postoje Parlamentu předá předseda Radě a Komisi.
Jestliže nebyl podán návrh na zamítnutí nebo změnu postoje Rady, považuje se postoj za schválený.
Pozměňovací návrh 75
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 68
Článek 68
vypouští se
Zamítnutí postoje Rady
1.  Příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců předloží písemně před uplynutím lhůty stanovené předsedou návrh na zamítnutí postoje Rady. K přijetí takového návrhu je třeba hlasů většiny všech poslanců Parlamentu. O návrhu na zamítnutí postoje Rady se hlasuje před hlasováním o pozměňovacích návrzích.
2.  Bez ohledu na hlasování Parlamentu proti původnímu návrhu na zamítnutí postoje Rady může Parlament na doporučení zpravodaje projednat další návrh na zamítnutí po hlasování o pozměňovacích návrzích a vyslechnutí prohlášení Komise podle čl. 69 odst. 5.
3.  Je-li postoj Rady zamítnut, oznámí předseda v Parlamentu, že je legislativní proces ukončen.
Pozměňovací návrh 76
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 69
Článek 69
Článek 69
Pozměňovací návrhy k postoji Rady
Přípustnost pozměňovacích návrhů k postoji Rady
1.   Příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců může předložit pozměňovací návrhy k postoji Rady, které budou projednány v Parlamentu.
1.   Příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců může předložit pozměňovací návrhy k postoji Rady, které budou projednány v Parlamentu.
2.   Pozměňovací návrhy k postoji Rady jsou přípustné, pokud jsou v souladu s články 169 a 170 a pokud mají za cíl:
2.   Pozměňovací návrhy k postoji Rady jsou přípustné, pokud jsou v souladu s články 169 a 170 a pokud mají za cíl:
a)   obnovit jako celek nebo částečně postoj přijatý Parlamentem při prvním čtení; nebo
a)   obnovit jako celek nebo částečně postoj přijatý Parlamentem při prvním čtení nebo
b)   dosáhnout kompromisu mezi Radou a Parlamentem; nebo
b)   dosáhnout kompromisu mezi Radou a Parlamentem nebo
c)   změnit část textu postoje Rady, která nebyla zahrnuta do návrhu předloženého v prvním čtení nebo se od něho obsahově liší a která neznamená zásadní změnu ve smyslu článku 63; nebo
c)   změnit část textu postoje Rady, která nebyla zahrnuta do návrhu předloženého v prvním čtení nebo se od něho obsahově liší nebo
d)   zohlednit nové skutečnosti nebo právní stav, které nastaly v době od prvního čtení.
d)   zohlednit nové skutečnosti nebo právní stav, které nastaly v době následující po přijetí postoje Parlamentu v prvním čtení.
Rozhodnutí předsedy prohlásit pozměňovací návrh za přípustný či nepřípustný nelze zpochybnit.
Rozhodnutí předsedy prohlásit pozměňovací návrh za přípustný či nepřípustný nelze zpochybnit.
3.   Pokud se v době od prvního čtení konaly nové volby, ale článek 63 nebyl uplatněn, může předseda upustit od omezení přípustnosti stanovených v odstavci 2.
3.   Pokud se v době od prvního čtení konaly nové volby, ale článek 63 nebyl uplatněn, může předseda upustit od omezení přípustnosti stanovených v odstavci 2.
4.  Pozměňovací návrhy jsou přijaty, získají-li hlasy většiny všech poslanců Parlamentu.
5.  Před hlasováním o pozměňovacích návrzích může předseda požádat Komisi o její stanovisko a Radu o připomínky.
Pozměňovací návrh 77
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 5 – název
KAPITOLA 5
ODDÍL 4
TŘETÍ ČTENÍ
DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ A  TŘETÍ ČTENÍ
Pozměňovací návrh 78
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 5 – dílčí název 1
Dohodovací řízení
vypouští se
Pozměňovací návrh 79
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 69 b (nový)
Článek 69b
Prodloužení lhůt
1.  Na žádost delegace Parlamentu v dohodovacím výboru prodlouží předseda lhůty ve třetím čtení podle čl. 294 odst. 14 Smlouvy o fungování Evropské unie.
2.  Předseda oznámí Parlamentu prodloužení lhůt podle čl. 294 odst. 14 Smlouvy o fungování Evropské unie bez ohledu na to, zda se tak stalo na podnět Parlamentu nebo Rady.
Pozměňovací návrh 80
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 71
Článek 71
Článek 71
Delegace v dohodovacím výboru
Delegace v dohodovacím výboru
1.   Delegace Parlamentu v dohodovacím výboru má stejný počet členů jako delegace Rady.
1.   Delegace Parlamentu v dohodovacím výboru má stejný počet členů jako delegace Rady.
2.   Politické složení delegace odpovídá složení Parlamentu podle politických skupin. Konference předsedů stanoví přesný počet poslanců z každé politické skupiny.
2.   Politické složení delegace odpovídá složení Parlamentu podle politických skupin. Konference předsedů stanoví přesný počet poslanců z každé politické skupiny.
3.   Členové delegace jsou jmenováni politickými skupinami pro každý konkrétní případ, který je předmětem dohodovacího řízení, přednostně z členů výborů , kterých se záležitost týká, kromě tří členů, kteří jsou jmenováni jako stálí členové po sobě následujících delegací na dobu dvanácti měsíců. Tři stálí členové jsou jmenováni politickými skupinami z místopředsedů a zastupují alespoň dvě různé politické skupiny. V každém konkrétním případě jsou členy delegace předseda a zpravodaj příslušného výboru.
3.   Členové delegace jsou jmenováni politickými skupinami pro každý konkrétní případ, který je předmětem dohodovacího řízení, přednostně z členů příslušného výboru , kromě tří členů, kteří jsou jmenováni jako stálí členové po sobě následujících delegací na dobu dvanácti měsíců. Tři stálí členové jsou jmenováni politickými skupinami z místopředsedů a zastupují alespoň dvě různé politické skupiny. V každém konkrétním případě jsou členy delegace předseda a zpravodaj příslušného výboru v druhém čtení a případně zpravodaj z každého přidruženého výboru .
4.   Politické skupiny zastoupené v delegaci jmenují náhradníky.
4.   Politické skupiny zastoupené v delegaci jmenují náhradníky.
5.   Politické skupiny a nezařazení poslanci nezastoupení v delegaci mohou vyslat po jednom zástupci na jakoukoli přípravnou schůzi v rámci delegace.
5.   Politické skupiny nezastoupené v delegaci mohou vyslat po jednom zástupci na jakoukoli přípravnou schůzi v rámci delegace. Pokud delegace nezahrnuje žádné nezařazené poslance, může se jeden nezařazený poslanec zúčastnit interních přípravných schůzí delegace.
6.   Delegaci vede předseda nebo jeden ze tří stálých členů.
6.   Delegaci vede předseda nebo jeden ze tří stálých členů.
7.   Delegace rozhoduje většinou hlasů svých členů. Její jednání jsou neveřejná.
7.   Delegace rozhoduje většinou hlasů svých členů. Její jednání jsou neveřejná.
Konference předsedů stanoví další procesní pokyny pro jednání delegace v dohodovacím výboru.
Konference předsedů stanoví další procesní pokyny pro jednání delegace v dohodovacím výboru.
8.   Delegace podá Parlamentu zprávu o výsledcích dohodovacího řízení.
8.   Delegace podá Parlamentu zprávu o výsledcích dohodovacího řízení.
Pozměňovací návrh 81
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 5 – dílčí název 2
V plénu
vypouští se
Pozměňovací návrh 82
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 72
Článek 72
Článek 72
Společný návrh
Společný návrh
1.   Pokud je v dohodovacím výboru dosaženo dohody o společném návrhu, věc se automaticky zařadí na pořad jednání dílčího zasedání Parlamentu, které se koná do šesti nebo v případě prodloužení do osmi týdnů ode dne schválení společného návrhu v dohodovacím výboru.
1.   Pokud je v dohodovacím výboru dosaženo dohody o společném návrhu, věc se automaticky zařadí na pořad jednání dílčího zasedání Parlamentu, které se koná do šesti nebo v případě prodloužení do osmi týdnů ode dne schválení společného návrhu v dohodovacím výboru.
2.   Předseda nebo jiný navržený člen parlamentní delegace v dohodovacím výboru učiní prohlášení o společném návrhu, ke kterému je přiložena zpráva.
2.   Předseda nebo jiný navržený člen parlamentní delegace v dohodovacím výboru učiní prohlášení o společném návrhu, ke kterému je přiložena zpráva.
3.   Ke společnému návrhu nelze předkládat žádné pozměňovací návrhy.
3.   Ke společnému návrhu nelze předkládat žádné pozměňovací návrhy.
4.   O společném návrhu jako celku se rozhoduje v jediném hlasování. Společný návrh je schválen, pokud získá většinu odevzdaných hlasů.
4.   O společném návrhu jako celku se rozhoduje v jediném hlasování. Společný návrh je schválen, pokud získá většinu odevzdaných hlasů.
5.   Pokud v dohodovacím výboru není dosaženo dohody o společném návrhu, předseda nebo jiný navržený člen parlamentní delegace v dohodovacím výboru učiní prohlášení. Po tomto prohlášení následuje rozprava.
5.   Pokud v dohodovacím výboru není dosaženo dohody o společném návrhu, předseda nebo jiný navržený člen parlamentní delegace v dohodovacím výboru učiní prohlášení. Po tomto prohlášení následuje rozprava.
5a.  Během dohodovacího řízení mezi Parlamentem a Radou následujícího po druhém čtení nelze návrh vrátit výboru.
5b.  Články 49, 50 a 53 se nepoužijí na třetí čtení.
Pozměňovací návrh 83
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 6 – název
KAPITOLA 6
ODDÍL 5
ZÁVĚR LEGISLATIVNÍHO PROCESU
ZÁVĚR POSTUPU
Pozměňovací návrh 84
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 3 – oddíl 3 (nový)
ODDÍL 3
INTERISTITUCIONÁLNÍ JEDNÁNÍ V RÁMCI ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU
(Oddíl 3 je zařazen před oddíl 4 o dohodovacím postupu a třetím čtení a obsahuje článek 73 v pozměněném znění a články 73a až 73d.)
Pozměňovací návrh 85
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 73
Článek 73
Článek 73
Interinstitucionální jednání v legislativních postupech
Obecná ustanovení
1.  Jednání s ostatními orgány za účelem dosažení dohody v rámci legislativního postupu, jsou vedena s ohledem na kodex chování přijatý Konferencí předsedů10 .
Jednání s ostatními orgány za účelem dosažení dohody v rámci legislativního postupu mohou být zahájena výhradně na základě rozhodnutí přijatého v souladu s články 73a až 73c nebo na základě vrácení věci Parlamentem pro účely interinstitucionálních jednání. Tato jednání jsou vedena s ohledem na kodex chování přijatý Konferencí předsedů10 .
2.  Tato jednání nelze zahájit předtím, než příslušný výbor jednotlivě a většinou svých členů rozhodne u každého dotčeného legislativního postupu o zahájení jednání. Toto rozhodnutí vymezí mandát a složení vyjednávajícího týmu. Taková rozhodnutí se oznámí předsedovi, který pravidelně informuje Konferenci předsedů.
Mandát spočívá ve zprávě, která je přijata výborem a předložena Parlamentu k dalšímu projednání. Ve výjimečných případech, považuje-li příslušný výbor za řádně odůvodněné zahájit jednání již před přijetím zprávy ve výboru, může být mandát tvořen souborem pozměňovacích návrhů nebo jednoznačně definovaných cílů, priorit a pokynů.
3.  Vyjednávací tým vede zpravodaj a předsedá mu předseda příslušného výboru nebo jeho místopředseda, který byl jmenován předsedou. Jeho členy jsou alespoň stínoví zpravodajové z každé politické skupiny.
4.  Veškeré dokumenty, které mají být projednávány na schůzi s Radou a Komisí („ třístranné jednání“) mají podobu dokumentu uvádějícího příslušné postoje každého zapojeného orgánu a možná kompromisní řešení a musí být předány vyjednávacímu týmu nejpozději 48 hodin nebo v naléhavých případech nejpozději 24 hodin před konáním daného třístranného jednání.
Po konání každého třístranného jednání podá na nejbližší schůzi příslušného výboru vyjednávací tým zprávu. Dokumenty, v nichž jsou zachyceny výsledky posledního třístranného jednání, jsou výboru zpřístupněny.
V případech, kdy není možné včas svolat schůzi výboru, podá vyjednávací tým podle potřeby zprávu předsedovi, stínovým zpravodajům nebo koordinátorům výboru.
Příslušný výbor může s ohledem na postup jednání mandát aktualizovat.
5.  Vedou-li jednání k dosažení kompromisu, je o tom příslušný výbor bezodkladně informován. Dojednané znění je předloženo příslušnému výboru k projednání. Schválí-li výbor tento dojednaný text, předloží jej ve vhodné podobě – například jako kompromisní pozměňovací návrhy – k projednání Parlamentu. Tento text může být předložen v konsolidovaném znění, pokud jsou v něm jasně vyznačeny změny v projednávaném návrhu legislativního aktu.
6.  V případě, že postup předpokládá účast přidružených výborů nebo společné schůze výborů, použijí se na rozhodnutí o zahájení jednání a jejich vedení články 54 a 55.
V případě nesouhlasu mezi dotčenými výbory určuje postup zahájení jednání a jejich vedení předseda Konference předsedů výborů v souladu se zásadami stanovenými v těchto článcích.
__________________
__________________
10 Viz příloha XX .
10 Kodex pro vedení jednání v rámci řádného legislativního postupu .
Pozměňovací návrh 86
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 73 a (nový)
Článek 73a
Jednání předcházející prvnímu čtení v Parlamentu
1.  Jakmile přijal výbor legislativní zprávu na základě článku 49, může většinou hlasů svých členů rozhodnout, že na základě této zprávy zahájí jednání.
2.  Rozhodnutí o zahájení jednání jsou oznámena na začátku dílčího zasedání následujícího po jejich přijetí ve výboru. Nejpozději do konce dne následujícího po tomto oznámení v Parlamentu mohou politické skupiny nebo jednotliví poslanci, kteří tvoří dohromady alespoň jednu desetinu poslanců Parlamentu, písemně požádat, aby o rozhodnutí výboru zahájit jednání proběhlo hlasování. Parlament o takové žádosti hlasuje v průběhu téhož dílčího hlasování.
Není-li taková žádost obdržena ve lhůtě stanovené v pododstavci 1, předseda o tom informuje Parlament. Je-li taková žádost podána, předseda může neprodleně před hlasováním dát slovo jednomu řečníkovi hovořícímu ve prospěch návrhu a jednomu řečníkovi hovořícímu proti němu. Každý z těchto řečníků může učinit prohlášení v délce nejvýše dvou minut.
3.  Pokud Parlament zamítne rozhodnutí výboru zahájit jednání, návrh legislativního aktu a zpráva příslušného výboru jsou zařazeny na pořad jednání následujícího dílčího zasedání a předseda stanoví lhůtu pro předložení pozměňovacích návrhů. Použije se čl. 59 odst. 1b.
4.  Jednání mohou být zahájena kdykoli po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 prvním pododstavci, nebyla-li podána žádost, aby o tomto rozhodnutí o zahájení jednání proběhlo v Parlamentu hlasování. Byla-li taková žádost podána, jednání mohou být zahájena kdykoli poté, co rozhodnutí výboru zahájit jednání schválil Parlament.
Pozměňovací návrh 87
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 73 b (nový)
Článek 73b
Jednání předcházející prvnímu čtení v Radě
Jakmile Parlament přijal svůj postoj v prvním čtení, představuje tento postoj mandát pro veškerá jednání s ostatními orgány. Příslušný výbor může kdykoli po přijetí tohoto postoje Parlamentu většinou hlasů svých členů rozhodnout o zahájení jednání. Tato rozhodnutí se oznámí v Parlamentu v průběhu dílčího zasedání následujícího po hlasování ve výboru a uvedou se v zápisu.
Pozměňovací návrh 88
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 73 c (nový)
Článek 73c
Jednání předcházející druhému čtení v Parlamentu
Jakmile byl postoj Rady v prvním čtení předán příslušnému výboru, představuje postoj Parlamentu v prvním čtení s výhradou článku 69 mandát pro veškerá jednání s ostatními orgány. Příslušný výbor se může rozhodnout kdykoli poté zahájit jednání.
Pokud postoj Rady obsahuje prvky, které nebyly obsaženy v návrhu legislativního aktu nebo v postoji Parlamentu v prvním čtení, může výbor přijmout pokyny pro vyjednávací tým, a to i v podobě pozměňovacích návrhů k postoji Rady.
Pozměňovací návrh 305
Jednací řád
Článek 73 d (nový)
Článek 73d
Vedení jednání
1.  Vyjednávací tým Parlamentu vede zpravodaj a předsedá mu předseda příslušného výboru nebo jeho místopředseda určený předsedou. Jeho členy jsou alespoň stínoví zpravodajové z každé politické skupiny, která si přeje účastnit se jednání.
2.  Veškeré dokumenty, které mají být projednávány na jednání s Radou a Komisí („třístranné jednání“), musí být poskytnuty vyjednávacímu týmu nejpozději 48 hodin nebo v naléhavých případech nejpozději 24 hodin před konáním daného třístranného jednání.
3.  Po každém třístranném jednání podá předseda vyjednávacího týmu a zpravodaj jménem vyjednávacího týmu zprávu o jednání na nejbližší schůzi příslušného výboru.
Není-li možné včas svolat schůzi výboru, podají předseda vyjednávacího týmu a zpravodaj jménem vyjednávacího týmu zprávu na schůzi koordinátorů výboru.
4.  Vedou-li jednání k předběžné dohodě, je o tom příslušný výbor bezodkladně informován. Dokumenty, v nichž jsou zachyceny výsledky závěrečného třístranného jednání, jsou dány k dispozici výboru a zveřejněny. Předběžná dohoda je předložena příslušnému výboru, který rozhodne jediným hlasováním většinou odevzdaných hlasů. Je-li přijata, je tato dohoda předložena k projednání Parlamentu, přičemž jsou v ní vyznačeny veškeré změny vůči návrhu legislativního aktu.
5.  Pokud mají dotčené výbory postupující podle článků 54 a 55 odlišná stanoviska, předseda Konference předsedů výborů stanoví v souladu se zásadami stanovenými v těchto článcích podrobná pravidla pro zahájení jednání a jejich vedení.
Pozměňovací návrh 90
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 74
Článek 74
vypouští se
Schvalování rozhodnutí o zahájení interinstitucionálních jednání před přijetím zprávy ve výboru
1.  Veškerá rozhodnutí výboru týkající se zahájení jednání před přijetím zprávy ve výboru jsou přeložena do všech úředních jazyků, předložena všem poslancům Parlamentu a předána Konferenci předsedů.
Konference předsedů může na žádost politické skupiny rozhodnout o zařazení příslušného bodu jakožto předmětu rozpravy spojené s hlasováním do návrhu pořadu jednání nejbližšího dílčího zasedání následujícího po tomto předložení; v takovém případě stanoví předseda lhůtu pro předložení pozměňovacích návrhů.
Nepřijme-li Konference předsedů rozhodnutí o zařazení bodu do návrhu pořadu jednání daného dílčího zasedání, oznámí předseda rozhodnutí o zahájení jednání při zahájení uvedeného dílčího zasedání.
2.  Příslušný bod je zařazen do návrhu pořadu jednání dílčího zasedání, které se koná po oznámení, k jednání v rámci rozpravy a hlasování, a předseda stanoví lhůtu pro předložení pozměňovacích návrhů, pokud o to požádá některá politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců do 48 hodin po oznámení.
Jinak se rozhodnutí o zahájení jednání považuje za schválené.
Pozměňovací návrh 91
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 75
Článek 75
Článek 63a
Dohoda z prvního čtení
Dohoda z prvního čtení
Pokud Rada podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie informuje Parlament, že schválila jeho postoj, oznámí předseda poté, co text prošel konečnou právně-jazykovou redakcí v souladu s článkem 193, v Parlamentu jeho přijetí ve znění, jež odpovídá postoji Parlamentu.
Pokud Rada podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie informuje Parlament, že schválila jeho postoj, oznámí předseda poté, co text prošel konečnou právně-jazykovou redakcí v souladu s článkem 193, v Parlamentu, že daný legislativní akt byl přijat ve znění, jež odpovídá postoji Parlamentu.
(Tento článek se přesouvá na konec oddílu 1 o prvním čtení.)
Pozměňovací návrh 92
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 76
Článek 76
Článek 69a
Dohoda z druhého čtení
Dohoda z druhého čtení
Pokud není ve lhůtě pro předložení a hlasování o pozměňovacích návrzích nebo návrzích na zamítnutí přijat žádný návrh na zamítnutí postoje Rady ani žádné pozměňovací návrhy k tomuto postoji podle článků 68 a 69, oznámí předseda v Parlamentu, že navržený akt byl s konečnou platností přijat. Předseda spolu s předsedou Rady tento akt podepíší a zajistí jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie podle článku 78.
Pokud není ve lhůtě pro předložení a hlasování o pozměňovacích návrzích nebo návrzích na zamítnutí přijat žádný návrh na zamítnutí postoje Rady ani žádné pozměňovací návrhy k tomuto postoji podle článků 67a a 69, oznámí předseda v Parlamentu, že navržený akt byl s konečnou platností přijat.
(Tento článek se přesouvá na konec oddílu 2 o druhém čtení.)
Pozměňovací návrh 93
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 77
Článek 77
vypouští se
Podmínky pro navrhování legislativních aktů
1.  V aktech přijatých společně Parlamentem a Radou řádným legislativním postupem se označuje druh příslušného aktu, za ním následuje pořadové číslo, datum přijetí a předmět.
2.  Akty přijaté společně Parlamentem a Radou obsahují:
a)  slova „Evropský Parlament a Rada Evropské unie“;
b)  odkaz na ustanovení, na základě kterých byl akt přijat, uvedený slovy: „s ohledem na“;
c)  odkaz na předložené návrhy, stanoviska a konzultace;
d)  odůvodnění daného aktu uvedené slovy: „vzhledem k těmto důvodům“;
e)  jednu z formulací „přijaly toto nařízení“ nebo „přijaly tuto směrnici“ nebo „přijaly toto rozhodnutí“ nebo „rozhodly takto“, za kterou následuje vlastní text aktu.
3.  Akty se člení na články, které jsou v případě potřeby seskupeny do kapitol a oddílů.
4.  V posledním článku je uveden den vstupu aktu v platnost, je-li toto datum dřívější nebo pozdější než dvacátý den po zveřejnění.
5.  Za posledním článkem aktu následuje:
–  odpovídající formulace podle příslušných ustanovení Smluv, pokud jde o použitelnost aktu;
–  „V...“ a dále datum přijetí aktu;
–  „Za Evropský parlament předseda“, „ Za Radu předseda“ a jméno předsedy Parlamentu a úřadujícího předsedy Rady v době přijetí aktu.
Pozměňovací návrh 94
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 78
Článek 78
Článek 78
Podepisování přijatých aktů
Podepisování přijatých aktů a jejich zveřejňování
Po provedení konečné právně-jazykové redakce přijatého textu v souladu s článkem 193 a po kontrole řádného dokončení všech postupů podepíše předseda a generální tajemník akty přijaté řádným legislativním postupem a generální tajemníci Parlamentu a Rady zajistí vyhlášení těchto aktů v Úředním věstníku Evropské unie .
Po provedení konečné právně-jazykové redakce přijatého textu v souladu s článkem 193 a přílohou XVIa a  po kontrole řádného dokončení všech postupů podepíše akty přijaté řádným legislativním postupem předseda a generální tajemník .
Generální tajemníci Parlamentu a Rady poté zajistí vyhlášení těchto aktů v Úředním věstníku Evropské unie.
Pozměňovací návrh 95
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 4 (nová)
KAPITOLA 4
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO POSTUP KONZULTACE
(Tato kapitola se přesouvá za článek 78.)
Pozměňovací návrh 96
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 78 a (nový)
Článek 78a
Pozměněný návrh právně závazného aktu
Jestliže má Komise v úmyslu nahradit nebo změnit svůj návrh právně závazného aktu, může příslušný výbor odložit projednávání návrhu, dokud neobdrží nový návrh nebo změny Komise.
Pozměňovací návrh 97
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 78 b (nový)
Článek 78b
Postoj Komise k pozměňovacím návrhům
Než příslušný výbor přistoupí ke konečnému hlasování o návrhu právně závazného aktu, může požádat Komisi, aby sdělila svůj postoj ke všem pozměňovacím návrhům k návrhu, které výbor přijal.
V případě potřeby je postoj Komise zahrnut do zprávy.
Pozměňovací návrh 98
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 78 c (nový)
Článek 78c
Hlasování v Parlamentu
Čl. 59 odst. -1, 1, 1b a 1c se použijí obdobně.
Pozměňovací návrh 99
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 78 d (nový)
Článek 78d
Postup po přijetí postoje Parlamentu
1.  Předseda a zpravodaj příslušného výboru v období po přijetí postoje k návrhu právně závazného aktu Parlamentem sledují vývoj návrhu v rámci postupu vedoucího k jeho přijetí Radou a snaží se zejména zajistit, aby Rada a Komise řádně splnily závazky přijaté vůči Parlamentu, pokud jde o jeho postoj. Předseda a zpravodaj pravidelně informují příslušný výbor.
2.  Příslušný výbor může vyzvat Komisi a Radu, aby s ním tuto záležitost projednala.
3.  V kterékoli fázi dalšího postupu může příslušný výbor, považuje-li to za nutné, předložit návrh usnesení podle tohoto článku, v němž doporučí Parlamentu:
–  aby vyzval Komisi k tomu, aby vzala svůj návrh zpět,
–  aby vyzval Komisi nebo Radu k opětovnému postoupení věci Parlamentu podle článku 78e, nebo vyzval Komisi, aby předložila nový návrh, nebo
–  aby rozhodl o jiném postupu, který považuje za vhodný.
Tento návrh usnesení je zařazen do návrhu pořadu jednání nejbližšího dílčího zasedání, které následuje po přijetí návrhu ve výboru.
Pozměňovací návrh 100
Jednací řád Evropského parlamentu
Bod 78 e (nový)
Článek 78e
Opětovné postoupení Parlamentu
1.  Na žádost příslušného výboru vyzve předseda Radu, aby věc opětovně konzultovala s Parlamentem za stejných okolností a podmínek, jaké jsou uvedeny v čl. 63 odst. 1, a rovněž pokud Rada podstatně změní nebo má v úmyslu změnit návrh právně závazného aktu, ke kterému Parlament původně zaujal postoj, kromě případů, kdy jde o začlenění parlamentních pozměňovacích návrhů.
2.  Předseda rovněž požádá, aby byl návrh právně závazného aktu opětovně postoupen Parlamentu za okolností stanovených v tomto článku, pokud tak Parlament rozhodne na návrh politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců.
Pozměňovací návrh 101
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 7 – číslování
KAPITOLA 7
KAPITOLA 5
ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI
ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI
Pozměňovací návrh 102
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 81
Článek 81
Článek 81
Smlouvy o přistoupení
Smlouvy o přistoupení
1.   Každá žádost evropského státu o členství v Evropské unii je postoupena příslušnému výboru k projednání.
1.   Žádosti evropských států o členství v Evropské unii v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii se postupují příslušnému výboru k projednání.
2.   Parlament může na návrh příslušného výboru, politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců rozhodnout, že požádá Komisi a Radu, aby se zúčastnily rozpravy ještě před zahájením jednání s žadatelským státem.
2.   Parlament může na návrh příslušného výboru, politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců rozhodnout, že požádá Komisi a Radu, aby se zúčastnily rozpravy ještě před zahájením jednání s žadatelským státem.
3.   Během jednání informují Komise a Rada příslušný výbor pravidelně a podrobně, a v  případě potřeby důvěrně, o dosaženém pokroku .
3.   Příslušný výbor požádá Komisi a Radu, aby mu pravidelně poskytovaly veškeré informace o průběhu jednání, v případě potřeby důvěrně.
4.   V jakékoli fázi jednání může Parlament na základě zprávy příslušného výboru přijmout doporučení a požadovat jejich zohlednění před uzavřením smlouvy o přistoupení žadatelského státu k Evropské unii.
4.   V jakékoli fázi jednání může Parlament na základě zprávy příslušného výboru přijmout doporučení a požadovat jejich zohlednění před uzavřením smlouvy o přistoupení žadatelského státu k Evropské unii.
5.   Po ukončení jednání, avšak ještě před podepsáním jakékoli dohody, je její návrh předložen Parlamentu k souhlasu v souladu s článkem 99.
5.   Po ukončení jednání, avšak ještě před podepsáním jakékoli dohody, je její návrh předložen Parlamentu k souhlasu v souladu s článkem 99. V souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii se pro souhlas Parlamentu vyžaduje většina hlasů všech poslanců.
Pozměňovací návrh 103
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 83
Článek 83
Článek 83
Porušení základních hodnot členským státem
Porušení základních zásad a  hodnot členským státem
1.   Parlament může na základě zvláštní zprávy příslušného výboru vypracované v souladu s články 45 a 52:
1.   Parlament může na základě zvláštní zprávy příslušného výboru vypracované v souladu s články 45 a 52:
a)  hlasovat o odůvodněném návrhu, kterým vyzývá Radu, aby postupovala podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii;
a)  hlasovat o odůvodněném návrhu, kterým vyzývá Radu, aby postupovala podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii;
b)  hlasovat o návrhu, kterým vyzývá Komisi nebo členské státy, aby předložily návrh podle čl. 7 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;
b)  hlasovat o návrhu, kterým vyzývá Komisi nebo členské státy, aby předložily návrh podle čl. 7 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;
c)  hlasovat o návrhu, kterým vyzývá Radu, aby postupovala podle čl. 7 odst. 3 nebo následně podle čl. 7 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.
c)  hlasovat o návrhu, kterým vyzývá Radu, aby postupovala podle čl. 7 odst. 3 nebo následně podle čl. 7 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.
2.   Každá žádost Rady o vyslovení souhlasu s návrhem předloženým podle čl. 7 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii je oznámena Parlamentu spolu s připomínkami předloženými dotčeným členským státem a v souladu s článkem 99 postoupena příslušnému výboru. S výjimkou naléhavých případů a odůvodněných okolností přijme Parlament rozhodnutí na návrh příslušného výboru.
2.   Každá žádost Rady o vyslovení souhlasu s návrhem předloženým podle čl. 7 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii je oznámena Parlamentu spolu s připomínkami předloženými dotčeným členským státem a v souladu s článkem 99 postoupena příslušnému výboru. S výjimkou naléhavých případů a odůvodněných okolností přijme Parlament rozhodnutí na návrh příslušného výboru.
3.   K přijetí rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se vyžaduje dvoutřetinová většina odevzdaných hlasů, která představuje většinu všech poslanců Parlamentu.
3.   V souladu s článkem 354 Smlouvy o fungování Evropské unie se k přijetí rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 vyžaduje dvoutřetinová většina odevzdaných hlasů, která představuje většinu všech poslanců Parlamentu.
4.   Na základě povolení Konference předsedů může příslušný výbor předložit doprovodný návrh usnesení. Tento návrh usnesení vyjadřuje názory Parlamentu na závažné porušování základních hodnot členským státem, na odpovídající sankce a na jejich pozdější změnu nebo zrušení.
4.   Na základě povolení Konference předsedů může příslušný výbor předložit doprovodný návrh usnesení. Tento návrh usnesení vyjadřuje názory Parlamentu na závažné porušování základních hodnot členským státem, na odpovídající opatření, jež je třeba přijmout, a na jejich pozdější změnu nebo zrušení.
5.   Příslušný výbor zajistí, aby byl Parlament úplně informován a v případě potřeby požádán o stanoviska ke všem následným opatřením po vyslovení souhlasu podle odstavce 3. Rada bude vyzvána, aby podle potřeby informovala o vývoji situace. Parlament může přijmout doporučení Radě na návrh příslušného výboru vypracovaný se svolením Konference předsedů.
5.   Příslušný výbor zajistí, aby byl Parlament úplně informován a v případě potřeby požádán o stanoviska ke všem následným opatřením po vyslovení souhlasu podle odstavce 3. Rada bude vyzvána, aby podle potřeby informovala o vývoji situace. Parlament může přijmout doporučení Radě na návrh příslušného výboru vypracovaný se svolením Konference předsedů.
Pozměňovací návrh 104
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 84
Článek 84
Článek 84
Složení Parlamentu
Složení Parlamentu
V dostatečném časovém předstihu před koncem volebního období může Parlament na základě zprávy příslušného výboru vypracované v souladu s článkem 45 předložit návrh na změnu svého složení. Návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Parlamentu, se posoudí v souladu s článkem 99.
V dostatečném časovém předstihu před koncem volebního období může Parlament na základě zprávy příslušného výboru vypracované v souladu s čl. 14 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a s články 45 a 52 předložit návrh na změnu svého složení. Návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Parlamentu, se posoudí v souladu s článkem 99.
Pozměňovací návrh 105
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 85
Článek 85
Článek 85
Posílená spolupráce mezi členskými státy
Posílená spolupráce mezi členskými státy
1.   Žádosti týkající se zavedení posílené spolupráce mezi členskými státy podle článku 20 Smlouvy o Evropské unii postoupí předseda příslušnému výboru k projednání. Popřípadě se použijí články 39, 41, 43, 47, 57 až 63 a 99 tohoto jednacího řádu .
1.   Žádosti týkající se zavedení posílené spolupráce mezi členskými státy podle článku 20 Smlouvy o Evropské unii postoupí předseda příslušnému výboru k projednání. Použije se článek 99 .
2.   Příslušný výbor ověří soulad s článkem 20 Smlouvy o Evropské unii a s články 326 až 334 Smlouvy o fungování Evropské unie.
2.   Příslušný výbor ověří soulad s článkem 20 Smlouvy o Evropské unii a s články 326 až 334 Smlouvy o fungování Evropské unie.
3.   Po zavedení posílené spolupráce jsou akty předložené v jejím rámci projednávány v Parlamentu stejnými postupy, které se uplatní, pokud nejde o posílenou spolupráci. Použije se článek 47.
3.   Po zavedení posílené spolupráce jsou akty předložené v jejím rámci projednávány v Parlamentu stejnými postupy, které se uplatní, pokud nejde o posílenou spolupráci. Použije se článek 47.
Pozměňovací návrh 106
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 8 – číslování
KAPITOLA 8
KAPITOLA 6
ROZPOČTOVÉ POSTUPY
ROZPOČTOVÉ POSTUPY
Pozměňovací návrh 107
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 86
Článek 86
Článek 86
Víceletý finanční rámec
Víceletý finanční rámec
Požádá-li Rada Parlament o souhlas s návrhem nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, je věc postoupena příslušnému výboru v souladu s postupem uvedeným v článku 99. Pro souhlas Parlamentu se vyžaduje většina hlasů všech poslanců.
Požádá-li Rada Parlament o souhlas s návrhem nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, je věc projednána v souladu s článkem 99. V souladu s čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie se pro souhlas Parlamentu vyžaduje většina hlasů všech poslanců.
Pozměňovací návrh 108
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 86 a (nový)
Článek 86a
Roční rozpočtový proces
Příslušný výbor může rozhodnout o vypracování jakékoli zprávy týkající se rozpočtu, kterou bude považovat za vhodnou, s ohledem na přílohu k interinstitucionální dohodě ze dne 2. prosince 2013 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 1a .
Ostatní výbory mohou přijmout stanoviska ve lhůtě stanovené příslušným výborem.
___________________
1a Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
Pozměňovací návrh 109
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 87
Článek 87
vypouští se
Pracovní dokumenty
1.  Poslancům jsou k dispozici tyto dokumenty:
a)  návrh rozpočtu předložený Komisí;
b)  přehled výsledků projednávání návrhu rozpočtu v Radě;
c)  postoj Rady k návrhu rozpočtu vypracovaný v souladu s čl. 314 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie;
d)  případný návrh rozhodnutí o prozatímních dvanáctinách podle článku 315 Smlouvy o fungování Evropské unie.
2.  Tyto dokumenty jsou postoupeny příslušnému výboru. Každý dotčený výbor může zaujmout stanovisko.
3.  Chce-li jiný výbor zaujmout své stanovisko, stanoví předseda lhůtu pro sdělení tohoto stanoviska příslušnému výboru.
Pozměňovací návrh 110
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 88
Článek 88
Článek 88
Projednávání návrhu rozpočtu - první fáze
Postoj Parlamentu k  návrhu rozpočtu
1.   Za níže stanovených podmínek může každý poslanec navrhovat a obhajovat změny v návrhu rozpočtu.
1.   Jednotliví poslanci mohoupříslušném výboru předkládat návrhy změn postoje Rady k  návrhu rozpočtu.
Návrhy změn postoje Rady mohou být v Parlamentu předloženy nejméně čtyřiceti poslanci nebo jménem výboru či politické skupiny.
2.   Návrhy změn jsou přípustné, pouze pokud jsou předloženy písemně, opatřeny podpisy nejméně čtyřiceti poslanců nebo předloženy jménem politické skupiny či výboru, pokud je v nich uvedena rozpočtová položka, k níž se vztahují, a pokud zajišťují udržení rovnováhy příjmů a výdajů. Návrhy změn musí obsahovat všechny příslušné informace o poznámkách, které mají být uvedeny v dané rozpočtové položce.
2.   Návrhy změn musí být předloženy písemně, odůvodněny a podepsány jejich autory a musí u nich být uvedeno, ke které rozpočtové položce se vztahují.
Návrhy změn v návrhu rozpočtu musí být písemně odůvodněny.
3.   Předseda stanoví lhůtu pro předložení návrhů změn.
3.   Předseda stanoví lhůtu pro předložení návrhů změn.
4.   Příslušný výbor zaujme stanovisko k předloženým textům před jejich projednáním v Parlamentu.
4.   Příslušný výbor hlasuje o návrzích změn před jejich projednáním v Parlamentu.
O návrzích změn, které příslušný výbor zamítl, se v Parlamentu nehlasuje , pokud o to před uplynutím lhůty stanovené předsedou písemně nepožádá výbor nebo nejméně čtyřicet poslanců; tato lhůta nesmí být v žádném případě kratší než 24 hodiny před začátkem hlasování.
4a.  O návrzích změn předložených v Parlamentu , které příslušný výbor zamítl, se v Parlamentu může hlasovat , pouze pokud o to před uplynutím lhůty stanovené předsedou písemně požádá výbor nebo nejméně čtyřicet poslanců; tato lhůta nesmí být v žádném případě kratší než 24 hodiny před začátkem hlasování.
5.   Návrhy změn v odhadu výdajů Parlamentu podobné těm , které již Parlament zamítl v době, kdy byl odhad výdajů sestavován, jsou projednány pouze v případě kladného stanoviska příslušného výboru.
5.   Pozměňovací návrhy v odhadu výdajů Parlamentu podobné návrhům , které již Parlament zamítl v době, kdy byl odhad výdajů sestavován, jsou projednány pouze v případě kladného stanoviska příslušného výboru.
6.   Bez ohledu na čl. 59 odst. 2 hlasuje Parlament odděleně a v tomto pořadí:
6.   Parlament hlasuje odděleně a v tomto pořadí:
–   o každém návrhu změny
–   o návrzích změn k jednotlivým oddílům postoje Rady k  návrhu rozpočtu
–  o každém oddílu návrhu rozpočtu
–   o návrhu usnesení týkajícího se návrhu rozpočtu.
–   o návrhu usnesení týkajícího se návrhu rozpočtu.
Použije se však čl. 174 odst. 4 až 8 .
Použije se však čl. 174 odst. 4 až 8a .
7.   Články, kapitoly, hlavy a oddíly návrhu rozpočtu, k nimž nebyly předloženy žádné návrhy změn, se považují za přijaté.
7.   Články, kapitoly, hlavy a oddíly návrhu rozpočtu, k nimž nebyly předloženy žádné návrhy změn, se považují za přijaté.
8.   K přijetí návrhu změn se vyžaduje většina hlasů všech poslanců Parlamentu.
8.   V souladu s čl. 314 odst. 4 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie se k přijetí návrhů změn vyžaduje většina hlasů všech poslanců Parlamentu.
9.   Pokud Parlament změní návrh rozpočtu, zašle se pozměněný návrh rozpočtu spolu s odůvodněním Radě a Komisi .
9.   Pokud Parlament změní postoj Rady k návrhu rozpočtu, zašle se pozměněný postoj Radě a Komisi spolu s odůvodněním a zápisem z denního zasedání, na němž byly návrhy změn přijaty .
10.  Zápis z denního zasedání, na němž Parlament zaujal své stanovisko k návrhu rozpočtu, je zaslán Radě a Komisi.
Pozměňovací návrh 111
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 89
Článek 89
Článek 95a
Finanční trialog
Interinstitucionální spolupráce
Předseda se účastní pravidelných setkání předsedů Evropského parlamentu, Rady a Komise, která jsou svolávána z podnětu Komise v rámci rozpočtových postupů podle části šesté hlavy II Smlouvy o fungování Evropské unie. Předseda učiní všechna nezbytná opatření, aby podpořil vzájemné konzultace a sbližování postojů jednotlivých orgánů, a usnadnil tak provádění výše uvedených postupů.
Předseda se v souladu s článkem 324 Smlouvy o fungování Evropské unie účastní pravidelných setkání předsedů Evropského parlamentu, Rady a Komise, která jsou svolávána z podnětu Komise v rámci rozpočtových postupů podle části šesté hlavy II Smlouvy o fungování Evropské unie. Předseda učiní všechna nezbytná opatření, aby podpořil vzájemné konzultace a sbližování postojů jednotlivých orgánů, a usnadnil tak provádění výše uvedených postupů.
Předseda Parlamentu může tímto úkolem pověřit místopředsedu, který má zkušenosti s rozpočtovými otázkami, nebo předsedu výboru příslušného pro rozpočtové otázky.
Předseda Parlamentu může tímto úkolem pověřit místopředsedu, který má zkušenosti s rozpočtovými otázkami, nebo předsedu výboru příslušného pro rozpočtové otázky.
(Tento článek v pozměněném znění se přesouvá na konec kapitoly o rozpočtových postupech, za článek 95.)
Pozměňovací návrh 112
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 91
Článek 91
Článek 91
Přijetí rozpočtu s konečnou platností
Přijetí rozpočtu s konečnou platností
Pokud předseda dojde k závěru , že rozpočet byl přijat v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie, prohlásí v Parlamentu, že rozpočet byl přijat s konečnou platností. Zajistí zveřejnění rozpočtu v Úředním věstníku Evropské unie.
Pokud předseda za to , že rozpočet byl přijat v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie, prohlásí v Parlamentu, že rozpočet byl přijat s konečnou platností. Zajistí zveřejnění rozpočtu v Úředním věstníku Evropské unie.
Pozměňovací návrh 113
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 93
Článek 93
Článek 93
Absolutorium Komisi za plnění rozpočtu
Udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu
Ustanovení týkající se prováděcích postupů pro rozhodnutí o  udělení absolutoria Komisi z a  plnění rozpočtu v souladu s finančními ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie a s finančním nařízením jsou připojena k tomuto jednacímu řádu jako příloha11 . Tato příloha se přijímá podle čl. 227 odst. 2.
Ustanovení týkající se postupů pro udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu v souladu s finančními ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie a s finančním nařízením jsou připojena k tomuto jednacímu řádu jako příloha11 .
__________________
__________________
11 Viz příloha V.
11 Viz příloha V.
Pozměňovací návrh 114
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 94
Článek 94
Článek 94
Jiné postupy udělování absolutoria
Jiné postupy udělování absolutoria
Ustanovení, kterými se řídí postup udělování absolutoria Komisi za plnění rozpočtu, se obdobným způsobem vztahují na postup udělování absolutoria:
Ustanovení, kterými se řídí postup udělování absolutoria Komisi v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o  plnění rozpočtu, se obdobným způsobem vztahují na postup udělování absolutoria:
–  předsedovi Evropského parlamentu za plnění rozpočtu Evropského parlamentu;
–  předsedovi Evropského parlamentu za plnění rozpočtu Evropského parlamentu;
–   osobám odpovědným za plnění rozpočtu jiných orgánů a institucí Evropské unie, jako jsou Rada (s ohledem na její činnost jako orgánu výkonné moci) , Soudní dvůr Evropské unie, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů;
–   osobám odpovědným za plnění rozpočtu jiných orgánů a institucí Evropské unie, jako jsou Rada, Soudní dvůr Evropské unie, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů;
–  Komisi za plnění rozpočtu Evropského rozvojového fondu;
–  Komisi za plnění rozpočtu Evropského rozvojového fondu;
–  orgánům odpovědným za plnění rozpočtu právně nezávislých subjektů, které plní úkoly Unie, jestliže se na jejich činnosti vztahují právní ustanovení, podle nichž je nutné získat absolutorium Evropského parlamentu.
–  orgánům odpovědným za plnění rozpočtu právně nezávislých subjektů, které plní úkoly Unie, jestliže se na jejich činnosti vztahují právní ustanovení, podle nichž je nutné získat absolutorium Evropského parlamentu.
Pozměňovací návrh 115
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 95
Článek 95
Článek 92a
Parlamentní kontrola plnění rozpočtu
Plnění rozpočtu
1.   Parlament sleduje plnění rozpočtu v běžném roce. Tímto úkolem pověří výbory příslušné pro rozpočet a rozpočtovou kontrolu a ostatní dotčené výbory.
1.   Parlament sleduje plnění rozpočtu v běžném roce. Tímto úkolem pověří výbory příslušné pro rozpočet a rozpočtovou kontrolu a ostatní dotčené výbory.
2.   Každoročně před prvním čtením návrhu rozpočtu na následující rozpočtový rok projedná Parlament problémy spojené s plněním rozpočtu v běžném roce, popřípadě na základě návrhu usnesení předloženého příslušným výborem.
2.   Každoročně před čtením návrhu rozpočtu na následující rozpočtový rok projedná Parlament problémy spojené s plněním rozpočtu v běžném roce, popřípadě na základě návrhu usnesení předloženého příslušným výborem.
(Tento článek se v pozměněném znění přesouvá před článek 93.)
Pozměňovací návrh 116
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 9 – číslování
KAPITOLA 9
KAPITOLA 7
VNITŘNÍ ROZPOČTOVÉ POSTUPY
VNITŘNÍ ROZPOČTOVÉ POSTUPY
Pozměňovací návrh 117
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 98
Článek 98
Článek 98
Pravomoc vynakládat prostředky a hradit výdaje
Pravomoc vynakládat prostředky a hradit výdaje, schvalovat účty a udělovat absolutorium
1.   Předseda vynakládá prostředky a hradí výdaje nebo nechá vynaložit prostředky a uhradit výdaje v rámci vnitřních finančních předpisů vydaných předsednictvem po konzultaci s příslušným výborem.
1.   Předseda vynakládá prostředky a hradí výdaje nebo nechá vynaložit prostředky a uhradit výdaje v rámci vnitřních finančních předpisů vydaných předsednictvem po konzultaci s příslušným výborem.
2.   Předseda předá návrh ročních účetních výkazů příslušnému výboru.
2.   Předseda předá návrh ročních účetních výkazů příslušnému výboru.
3.   Na základě zprávy příslušného výboru schválí Parlament své účetní výkazy a rozhodne o udělení absolutoria.
3.   Na základě zprávy příslušného výboru schválí Parlament své účetní výkazy a rozhodne o udělení absolutoria.
Pozměňovací návrh 118
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 10 – číslování
KAPITOLA 10
KAPITOLA 8
POSTUP SOUHLASU
POSTUP SOUHLASU
Pozměňovací návrh 119
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 99
Článek 99
Článek 99
Postup souhlasu
Postup souhlasu
1.   Pokud je Parlament požádán, aby vyslovil souhlas s navrhovaným aktem, zohlední při přijímání rozhodnutí doporučení příslušného výboru , zda daný akt schválit nebo zamítnout. Doporučení obsahuje právní východiska, avšak neobsahuje body odůvodnění. Může obsahovat i stručné odůvodnění, za které je odpovědný zpravodaj a o němž se nehlasuje. Ustanovení čl. 56 odst. 1 se použije obdobně. Pozměňovací návrhy předložené ve výboru jsou přípustné pouze tehdy, je-li jejich cílem zvrátit doporučení ve znění navrženém zpravodajem.
1.   Pokud je Parlament požádán, aby vyslovil souhlas s právně závazným aktem, příslušný výbor předloží Parlamentu doporučení ohledně toho , zda návrh aktu schválit nebo zamítnout.
Doporučení obsahuje právní východiska, avšak neobsahuje body odůvodnění. Pozměňovací návrhy lze ve výboru předkládat pouze tehdy, je-li jejich cílem zvrátit doporučení navržené zpravodajem.
K doporučení může být přiloženo krátké vysvětlující prohlášení, za které je zodpovědný zpravodaj a o němž se nehlasuje. Ustanovení čl. 56 odst. 1 se použije obdobně.
Příslušný výbor může předložit návrh nelegislativního usnesení. Do vypracování tohoto usnesení mohou být zapojeny další výbory v souladu s čl. 201 odst. 3 ve spojení s články 53, 54 či 55.
1a.  Příslušný výbor může v nutných případech rovněž předložit návrh zprávy, jejíž součástí je návrh nelegislativního usnesení, v němž Parlament vysvětlí, z jakých důvodů by měl udělit nebo odmítnout udělit svůj souhlas, a jež případně obsahuje doporučení ohledně uplatňování navrženého aktu .
1b.  Příslušný výbor projedná žádost o udělení souhlasu bez zbytečného odkladu. Jestliže příslušný výbor nepřijme doporučení do šesti měsíců poté, co mu byla žádost o udělení souhlasu postoupena, Konference předsedů může danou věc zařadit k projednání na pořad jednání některého z příštích dílčích zasedání, nebo v řádně odůvodněných případech rozhodnout o prodloužení této šestiměsíční lhůty.
Parlament poté rozhodne o aktu, u něhož je podle Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie třeba jeho souhlasu, v jediném hlasování o udělení souhlasu, bez ohledu na to, zda příslušný výbor doporučuje akt schválit nebo zamítnout, přičemž nelze předkládat žádné pozměňovací návrhy. Většina potřebná pro přijetí souhlasu odpovídá většině stanovené v příslušném článku Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie, který tvoří právní základ navrhovaného aktu, nebo většině odevzdaných hlasů, pokud žádná většina stanovena není. Pokud navrhovaný akt potřebnou většinu nezíská, považuje se za zamítnutý.
1c.  Parlament poté rozhodne o navrženém aktu v jediném hlasování o udělení souhlasu, bez ohledu na to, zda příslušný výbor doporučuje akt schválit nebo zamítnout, přičemž nelze předkládat žádné pozměňovací návrhy. Pokud navrhovaný akt potřebnou většinu nezíská, považuje se za zamítnutý.
2.  Pro mezinárodní dohody, smlouvy o přistoupení, pro zjištění, že členský stát závažně a trvale porušuje základní zásady, pro stanovení složení Parlamentu, pro zavedení posílené spolupráce mezi členskými státy nebo pro přijetí víceletého finančního rámce se navíc použijí příslušné články 108, 81, 83, 84, 85 a 86.
3.   Pokud je vyžadován souhlas Parlamentu s návrhem legislativního aktu nebo připravovanou mezinárodní dohodou , může příslušný výbor předložit Parlamentu průběžnou zprávu s návrhem usnesení, v němž doporučí, zda navrhovaný legislativní akt nebo připravovanou mezinárodní dohodu změnit nebo provést .
3.   Pokud je vyžadován souhlas Parlamentu, může příslušný výbor kdykoli předložit Parlamentu průběžnou zprávu s návrhem usnesení, v němž doporučí, zda navrhovaný akt změnit nebo zavést .
4.  Příslušný výbor se žádostí o udělení souhlasu zabývá bez zbytečného odkladu. Jestliže se příslušný výbor rozhodne nepřijmout doporučení nebo jestliže nepřijme doporučení do šesti měsíců poté, co mu byla žádost o udělení souhlasu postoupena, Konference předsedů může danou věc zařadit k projednání na pořad jednání některého z následných dílčích zasedání, nebo v řádně odůvodněných případech rozhodnout o prodloužení této šestiměsíční lhůty.
Je-li k plánované mezinárodní dohodě nutný souhlas Parlamentu, může se Parlament na základě doporučení příslušného výboru rozhodnout, že postup souhlasu pozastaví, nejdéle však na jeden rok.
Pozměňovací návrh 120
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 11 – číslování
KAPITOLA 11
KAPITOLA 9
OSTATNÍ POSTUPY
OSTATNÍ POSTUPY
Pozměňovací návrh 121
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 100
Článek 100
Článek 100
Postup zaujímání stanovisek podle článku 140 Smlouvy o fungování Evropské unie
Postup zaujímání stanovisek k výjimkám týkajícím se přijetí eura.
1.   Pokud jsou s Parlamentem konzultována doporučení Rady podle čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, projedná je Parlament poté, co Rada přednese svá doporučení v plénu, na základě návrhu předloženého ústně nebo písemně příslušným výborem, v němž se vysloví pro schválení nebo zamítnutí těchto doporučení .
1.   Pokud je Parlament konzultován podle čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, projedná záležitost na základě zprávy předložené příslušným výborem, v němž se vysloví pro schválení nebo zamítnutí navrženého aktu .
2.   Parlament následně hlasuje o těchto doporučeních v jediném hlasování; k doporučením nelze předkládat pozměňovací návrhy.
2.   Parlament následně hlasuje o navrženém aktu v jediném hlasování; k návrhu nelze předkládat pozměňovací návrhy.
Pozměňovací návrh 122
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 102
Článek 102
Článek 102
Postup posuzování dobrovolných dohod
Postup posuzování připravovaných dobrovolných dohod
1.  Pokud Komise informuje Parlament o svém záměru posoudit možnost využití dobrovolné dohody jako alternativy k právním předpisům, může příslušný výbor o daném tématu vypracovat zprávu podle článku 52.
1.  Pokud Komise informuje Parlament o svém záměru posoudit možnost využití dobrovolné dohody jako alternativy k právním předpisům, může příslušný výbor o daném tématu vypracovat zprávu podle článku 52.
2.  Pokud Komise oznámí, že má v úmyslu uzavřít dobrovolnou dohodu, může příslušný výbor předložit návrh usnesení, v němž doporučí, zda návrh přijmout nebo zamítnout a za jakých podmínek.
2.  Pokud Komise oznámí, že má v úmyslu uzavřít dobrovolnou dohodu, může příslušný výbor předložit návrh usnesení, v němž doporučí, zda návrh přijmout nebo zamítnout a za jakých podmínek.
Pozměňovací návrh 123
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 103
Článek 103
Článek 103
Kodifikace
Kodifikace
1.   Pokud je Parlamentu předložen návrh na kodifikaci právních předpisů Unie, postoupí jej výboru příslušnému pro právní záležitosti. Ten jej přezkoumá podle postupů dohodnutých na interinstitucionální úrovni12 s cílem ověřit, že se návrh omezuje na pouhou kodifikaci bez věcné změny.
1.   Pokud je Parlamentu předložen návrh na kodifikaci právních předpisů Unie, postoupí jej výboru příslušnému pro právní záležitosti. Ten jej přezkoumá podle postupů dohodnutých na interinstitucionální úrovni12 s cílem ověřit, že se návrh omezuje na pouhou kodifikaci bez věcné změny.
2.   Výbor, který byl příslušným výborem pro akty, které jsou předmětem kodifikace, může být na svou žádost nebo na žádost výboru příslušného pro právní záležitosti požádán o stanovisko, zda je kodifikace potřebná.
2.   Výbor, který byl příslušným výborem pro akty, které jsou předmětem kodifikace, může být na svou žádost nebo na žádost výboru příslušného pro právní záležitosti požádán o stanovisko, zda je kodifikace potřebná.
3.   Pozměňovací návrhy k textu návrhu jsou nepřípustné.
3.   Pozměňovací návrhy k textu návrhu jsou nepřípustné.
Na žádost zpravodaje však může předseda výboru příslušného pro právní záležitosti předložit tomuto výboru ke schválení pozměňovací návrhy týkající se technických úprav , pokud jsou tyto úpravy nezbytné pro zajištění souladu návrhu s pravidly kodifikace a neznamenají žádnou věcnou změnu návrhu.
Na žádost zpravodaje však může předseda výboru příslušného pro právní záležitosti předložit tomuto výboru ke schválení technické úpravy , pokud jsou tyto úpravy nezbytné pro zajištění souladu návrhu s pravidly kodifikace a neznamenají žádnou věcnou změnu návrhu.
4.   Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu právních předpisů Unie, předloží jej Parlamentu ke schválení.
4.   Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu právních předpisů Unie, předloží jej Parlamentu ke schválení.
Pokud se domnívá, že návrh obsahuje věcnou změnu, navrhne Parlamentu, aby návrh zamítl.
Pokud se domnívá, že návrh obsahuje věcnou změnu, navrhne Parlamentu, aby návrh zamítl.
V obou případech rozhodne Parlament v jediném hlasování, bez pozměňovacích návrhů a bez rozpravy.
V obou případech rozhodne Parlament v jediném hlasování, bez pozměňovacích návrhů a bez rozpravy.
__________________
__________________
12 Interinstitucionální dohoda ze dne 20. prosince 1994, Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů, bod 4 (Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2).
12 Interinstitucionální dohoda ze dne 20. prosince 1994, Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů, bod 4 (Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2).
Pozměňovací návrh 124
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 104
Článek 104
Článek 104
Přepracování
Přepracování
1.   Pokud je Parlamentu předložen návrh na úřední přepracování právních předpisů Unie, je návrh postoupen výboru příslušnému pro právní záležitosti a věcně příslušnému výboru.
1.   Pokud je Parlamentu předložen návrh na úřední přepracování právních předpisů Unie, je návrh postoupen výboru příslušnému pro právní záležitosti a věcně příslušnému výboru.
2.   Výbor příslušný pro právní záležitosti návrh přezkoumá podle postupů dohodnutých na interinstitucionální úrovni13 s cílem ověřit, zda návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny.
2.   Výbor příslušný pro právní záležitosti návrh přezkoumá podle postupů dohodnutých na interinstitucionální úrovni13 s cílem ověřit, zda návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny.
V rámci tohoto přezkumu není přípustné předkládat k textu návrhu pozměňovací návrhy. Pokud jde o ustanovení, která zůstala v návrhu na přepracování nezměněna, použije čl. 103 odst. 3 druhý pododstavec.
V rámci tohoto přezkumu není přípustné předkládat k textu návrhu pozměňovací návrhy. Pokud jde o ustanovení, která zůstala v návrhu na přepracování nezměněna, použije čl. 103 odst. 3 druhý pododstavec.
3.   Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, informuje o tom věcně příslušný výbor.
3.   Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, informuje o tom věcně příslušný výbor.
V tomto případě, kromě podmínek stanovených v článcích 169 a 170, jsou ve věcně příslušném výboru přijatelné pouze pozměňovací návrhy týkající se částí návrhu obsahujících změny.
V tomto případě, kromě podmínek stanovených v článcích 169 a 170, jsou ve věcně příslušném výboru přijatelné pouze pozměňovací návrhy týkající se částí návrhu obsahujících změny.
Pokud má v souladu s bodem 8 interinstitucionální dohody příslušný výbor v úmyslu také předložit pozměňovací návrhy ke kodifikovaným částem návrhu, ihned sdělí svůj úmysl Radě a Komisi, přičemž podle článku 58 by Komise měla výboru před hlasováním sdělit svůj postoj k pozměňovacím návrhům a to, zda má či nemá v úmyslu přepracovaný návrh vzít zpět .
Předseda věcně příslušného výboru však může v jednotlivých případech výjimečně přijmout pozměňovací návrhy částem návrhu na přepracování , které zůstaly nezměněny, pokud to považuje za nezbytné z naléhavých důvodů vnitřní logiky textu nebo protože pozměňovací návrhy jsou nerozlučně spjaty s jinými přípustnými pozměňovacími návrhy . Tyto důvody musí být uvedeny v písemném odůvodnění pozměňovacích návrhů.
4.   Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh znamená jiné věcné změny než ty, které byly jako takové označeny, navrhne Parlamentu, aby návrh zamítl, a informuje o tom věcně příslušný výbor.
4.   Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh znamená jiné věcné změny než ty, které byly jako takové označeny, navrhne Parlamentu, aby návrh zamítl, a informuje o tom věcně příslušný výbor.
V tomto případě předseda požádá Komisi, aby vzala svůj návrh zpět. Jestliže Komise vezme svůj návrh zpět, předseda považuje postup za bezpředmětný a informuje o tom Radu. Jestliže Komise nevezme svůj návrh zpět, vrátí jej Parlament zpět věcně příslušnému výboru, který jej projedná podle obvyklého postupu.
V tomto případě předseda požádá Komisi, aby vzala svůj návrh zpět. Jestliže Komise vezme svůj návrh zpět, předseda považuje postup za bezpředmětný a informuje o tom Radu. Jestliže Komise nevezme svůj návrh zpět, vrátí jej Parlament zpět věcně příslušnému výboru, který jej projedná podle obvyklého postupu.
__________________
__________________
13 Interinstitucionální dohoda ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, bod 9 (Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1).
13 Interinstitucionální dohoda ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, bod 9 (Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1).
Pozměňovací návrh 125
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava II – kapitola 9 a (nová)
KAPITOLA 9A
Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty
Pozměňovací návrh 126
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 105
Článek 105
Článek 105
Akty v přenesné pravomoci
Akty v přenesené pravomoci
1.   Pokud Komise předá Parlamentu akt v přenesené pravomoci, postoupí předseda Parlamentu akt výboru věcně příslušnému pro základní legislativní akt, který může rozhodnout o jmenování zpravodaje pro projednání jednoho nebo více aktů v přenesené pravomoci.
1.   Pokud Komise předá Parlamentu akt v přenesené pravomoci, postoupí předseda Parlamentu akt výboru příslušnému pro základní legislativní akt, který může určit jednoho ze svých členů pro projednání jednoho nebo více aktů v přenesené pravomoci.
2.   Předseda informuje Parlament o datu, kdy Parlament obdržel akt v přenesené pravomoci ve všech úředních jazycích, a o lhůtě, v níž mohou být vysloveny námitky. Uvedená lhůta začíná běžet počínaje tímto dnem.
2.   Na dílčím zasedání následujícím po obdržení aktu předseda Parlamentu informuje Parlament o datu, kdy Parlament obdržel akt v přenesené pravomoci ve všech úředních jazycích, a o lhůtě, v níž mohou být vysloveny námitky. Uvedená lhůta začíná běžet počínaje dnem obdržení aktu .
Oznámení se zveřejní v zápisu ze zasedání a uvede se název věcně příslušného výboru.
Oznámení se zveřejní v zápisu ze zasedání a uvede se název věcně příslušného výboru.
3.   Věcně příslušný výbor může v souladu s ustanoveními základního legislativního aktu a poté, co záležitost případně konzultoval se všemi dotčenými výbory, předložit Parlamentu odůvodněný návrh usnesení.tomto návrhu usnesení jsou uvedeny důvody těchto námitek Parlamentu a může obsahovat žádost, aby Komise předložila nový akt v  přenesené pravomoci, v němž zohlední uvedená doporučení Parlamentu .
3.   Příslušný výbor může v souladu s ustanoveními základního legislativního aktu a poté, co záležitost případně konzultoval se všemi dotčenými výbory, předložit Parlamentu odůvodněný návrh usnesení, kterým vyslovuje námitku proti aktu v přenesené pravomoci. Pokud příslušný výbor nepředloží návrh usnesení deset pracovních dní před zahájením dílčího zasedání, v němž středa bezprostředně předchází dni uplynutí lhůty uvedenéodstavci 5, může politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců předložit v této věci návrh usnesení, které bude zařazeno na pořad jednání výše uvedeného dílčího zasedání .
4.  Pokud věcně příslušný výbor deset pracovních dní před zahájením dílčího zasedání ve středu, která nejblíže předchází dni uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5, nepředloží návrh usnesení, může politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců předložit v této věci návrh usnesení, které bude zařazeno na pořad jednání výše uvedeného dílčího zasedání.
4a.  V návrhu usnesení předloženém v souladu s odstavcem 3 musí být uvedeny důvody těchto námitek Parlamentu a návrh usnesení může obsahovat žádost, aby Komise předložila nový akt v přenesené pravomoci, v němž by zohlednila uvedená doporučení Parlamentu.
5.   Parlament rozhodne o jakémkoli předloženém návrhu usnesení většinou podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie ve lhůtě stanovené základním legislativním aktem.
5.   Parlament schválí takový návrh usnesení většinou hlasů všech svých poslanců v souladu s čl. 290 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie ve lhůtě stanovené základním legislativním aktem.
Pokud se věcně příslušný výbor domnívá, že je vhodné v souladu se základním legislativním aktem prodloužit lhůtu pro případné námitky danému aktu v přenesené pravomoci, předseda věcně příslušného výboru o tomto prodloužení informuje jménem Parlamentu Radu a Komisi.
Pokud se příslušný výbor domnívá, že je vhodné v souladu s ustanoveními základního legislativního aktu prodloužit lhůtu pro případné námitky proti danému aktu v přenesené pravomoci, předseda výboru o tomto prodloužení informuje jménem Parlamentu Radu a Komisi.
6.   Pokud věcně příslušný výbor před uplynutím lhůty stanovené v základním legislativním aktu doporučí, aby Parlament prohlásil, že námitku k aktu v přenesené pravomoci nevysloví:
6.   Pokud věcně příslušný výbor před uplynutím lhůty stanovené v základním legislativním aktu doporučí, aby Parlament prohlásil, že námitku k aktu v přenesené pravomoci nevysloví:
–  informuje o tom dopisem s odůvodněním Konferenci předsedů výborů a předloží v tomto ohledu doporučení;
–  informuje o tom dopisem s odůvodněním Konferenci předsedů výborů a předloží v tomto ohledu doporučení;
–  pokud není ani na následující schůzi Konference předsedů výborů, ani – v naléhavém případě – písemným postupem vyslovena žádná námitka, předseda uvědomí předsedu Parlamentu, který o této skutečnosti co nejdříve informuje plénum;
–  pokud není ani na následující schůzi Konference předsedů výborů, ani – v naléhavém případě – písemným postupem vyslovena žádná námitka, předseda uvědomí předsedu Parlamentu, který o této skutečnosti co nejdříve informuje plénum;
–  pokud se do dvaceti čtyř hodin po oznámení v plénu politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců vysloví proti doporučení, o doporučení se hlasuje;
–  pokud se do dvaceti čtyř hodin po oznámení v plénu politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců vysloví proti doporučení, o doporučení se hlasuje;
–  pokud v této lhůtě není vyslovena žádná námitka, doporučení se považuje za schválené;
–  pokud v této lhůtě není vyslovena žádná námitka, doporučení se považuje za schválené;
–  po přijetí tohoto doporučení je jakýkoli návrh námitky k aktu v přenesené pravomoci nepřípustný.
–  po přijetí tohoto doporučení je jakýkoli návrh námitky k aktu v přenesené pravomoci nepřípustný.
7.   Věcně příslušný výbor může v souladu s ustanoveními základního legislativního aktu z vlastního podnětu předložit Parlamentu odůvodněný návrh usnesení, kterým se částečně nebo zcela ruší přenesení pravomocí stanovené tímto aktem. Parlament rozhoduje většinou podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie.
7.   Věcně příslušný výbor může v souladu s ustanoveními základního legislativního aktu z vlastního podnětu předložit Parlamentu návrh usnesení, kterým se částečně nebo zcela ruší přenesení pravomocí nebo vyslovuje námitka proti automatickému prodloužení přenesení pravomocí podle tohoto aktu.
V souladu s čl. 290 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie Parlament rozhoduje o zrušení přenesené pravomoci většinou hlasů všech svých poslanců.
8.   Předseda Parlamentu informuje Radu a Komisi o postojích zaujatých na základě tohoto článku.
8.   Předseda Parlamentu informuje Radu a Komisi o postojích zaujatých na základě tohoto článku.
Pozměňovací návrh 127
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 106
Článek 106
Článek 106
Prováděcí akty a opatření
Prováděcí akty a opatření
1.   Pokud Komise předloží Parlamentu návrh prováděcího aktu nebo opatření, postoupí předseda tento návrh výboru příslušnému pro základní legislativní akt, který může rozhodnout o jmenování zpravodaje pro projednání jednoho nebo několika návrhů prováděcích aktů nebo opatření.
1.   Pokud Komise předloží Parlamentu návrh prováděcího aktu nebo opatření, postoupí předseda tento návrh výboru příslušnému pro základní legislativní akt, který může rozhodnout o určení jednoho ze svých členů pro projednání jednoho nebo několika návrhů prováděcích aktů nebo opatření.
2.   Věcně příslušný výbor může Parlamentu předložit odůvodněný návrh usnesení, který uvádí, že návrh prováděcího aktu nebo opatření překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním legislativním aktu nebo z jiných důvodů není v souladu s právem Unie.
2.   Věcně příslušný výbor může Parlamentu předložit odůvodněný návrh usnesení, který uvádí, že návrh prováděcího aktu nebo opatření překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním legislativním aktu nebo z jiných důvodů není v souladu s právem Unie.
3.   Návrh usnesení může obsahovat žádost, aby Komise vzala zpět akt, opatření nebo návrh aktu či opatření, aby jej pozměnila s ohledem na uvedené námitky Parlamentu nebo aby předložila nový legislativní návrh. Předseda informuje Radu a Komisi o přijatém postoji.
3.   Návrh usnesení může obsahovat žádost, aby Komise vzala zpět návrh prováděcího aktu či opatření, aby jej pozměnila s ohledem na uvedené námitky Parlamentu nebo aby předložila nový legislativní návrh. Předseda informuje Radu a Komisi o přijatém postoji.
4.   Pokud prováděcí opatření, která připravuje Komise, spadají pod regulativní postup s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, použijí se následující doplňující ustanovení:
4.   Pokud prováděcí opatření, která připravuje Komise, spadají pod regulativní postup s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, použijí se následující doplňující ustanovení:
a)   lhůta pro přezkum začíná běžet po předložení návrhu opatření Parlamentu ve všech úředních jazycích. V případě, zkrácené lhůty pro přezkum podle ( čl. 5a odst. 5 písm. b) rozhodnutí Rady 1999/468/ES a v naléhavých případech podle čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES začne lhůta pro přezkum běžet dnem, kdy Evropský parlament obdrží konečný návrh prováděcích opatření v jazykových verzích, které byly předloženy členům výboru zřízeného v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES, za předpokladu, že předseda věcně příslušného parlamentního výboru nemá námitek. Článek 158 se v tomto případě nepoužije;
a)   lhůta pro přezkum začíná běžet po předložení návrhu prováděcího opatření Parlamentu ve všech úředních jazycích. V případě zkrácené lhůty pro přezkum podle čl. 5a odst. 5 písm. b) rozhodnutí Rady 1999/468/ES a v naléhavých případech podle čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES začne lhůta pro přezkum běžet dnem, kdy Evropský parlament obdrží konečný návrh prováděcích opatření v jazykových verzích, které byly předloženy členům výboru zřízeného v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES, za předpokladu, že předseda věcně příslušného parlamentního výboru nemá námitek. Článek 158 se v obou případech uvedených v předchozí větě nepoužije;
b)   pokud návrh prováděcího opatření vychází z čl. 5a odst. 5 nebo 6 rozhodnutí 1999/468/ES, který stanoví zkrácené lhůty, ve kterých může Evropský parlament vyjádřit nesouhlas, může návrh usnesení vyjadřujícího nesouhlas s přijetím návrhu opatření předložit předseda příslušného výboru, jestliže se tento výbor nemohl v dané lhůtě sejít;
b)   pokud návrh prováděcího opatření vychází z čl. 5a odst. 5 nebo 6 rozhodnutí 1999/468/ES, který stanoví zkrácené lhůty, ve kterých může Evropský parlament vyjádřit nesouhlas, může návrh usnesení vyjadřujícího nesouhlas s přijetím návrhu opatření předložit předseda příslušného výboru, jestliže se tento výbor nemohl v dané lhůtě sejít;
c)   Parlament může nadpoloviční většinou všech svých členů zamítnout přijetí návrhu prováděcího opatření s odůvodněním , že návrh opatření překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu, není slučitelný s cílem nebo obsahem základního aktu nebo nerespektuje zásadu subsidiarity či proporcionality;
c)   Parlament může většinou všech svých poslanců přijmout usnesení, kterým zamítne přijetí návrhu prováděcího opatření a v němž uvede , že návrh opatření překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu, není slučitelný s cílem nebo obsahem základního aktu nebo nerespektuje zásadu subsidiarity či proporcionality;
Pokud věcně příslušný výbor deset pracovních dní před zahájením dílčího zasedání, v němž středa bezprostředně předchází dni uplynutí lhůty pro vyslovení se proti návrhu prováděcího opatření, nepředloží návrh takového usnesení, může politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců předložit v této věci návrh usnesení, které bude zařazeno na pořad jednání výše uvedeného dílčího zasedání.
d)   v případě, že věcně příslušný výbor na základě řádně odůvodněné žádosti Komise doporučí dopisem s odůvodněním předsedovi Konference předsedů výborů, aby Parlament prohlásil před uplynutím řádné lhůty podle čl. 5a odst. 3 písm. c) nebo čl. 5a odst. 4 písm. e) rozhodnutí 1999/468/ES, že nevyjádří svůj nesouhlas s navrhovaným opatřením, použije se postup podle čl. 105 odst. 6.
d)   v případě, že věcně příslušný výbor doporučí dopisem s odůvodněním předsedovi Konference předsedů výborů, aby Parlament prohlásil před uplynutím řádné lhůty podle čl. 5a odst. 3 písm. c) nebo čl. 5a odst. 4 písm. e) rozhodnutí 1999/468/ES, že nevyjádří svůj nesouhlas s navrhovaným opatřením, použije se postup podle čl. 105 odst. 6.
Pozměňovací návrh 128
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 108
Článek 108
Článek 108
Mezinárodní dohody
Mezinárodní dohody
1.   Pokud mají být zahájena jednání o uzavření, prodloužení platnosti nebo změně mezinárodní dohody, může se příslušný výbor rozhodnout vypracovat zprávu či jinak sledovat tento postup a informovat o tomto rozhodnutí Konferenci předsedů výborů. Je-li to vhodné, mohou být ostatní výbory požádány o stanovisko podle čl. 53 odst. 1. V případě potřeby se použije čl. 201 odst. 2, článek 54 nebo 55.
1.   Pokud mají být zahájena jednání o uzavření, prodloužení platnosti nebo změně mezinárodní dohody, může se příslušný výbor rozhodnout vypracovat zprávu či jinak sledovat přípravnou fázi. O svém rozhodnutí informuje Konferenci předsedů výborů.
Předsedové a zpravodajové příslušného výboru a případně také přidružených výborů přijmou společně vhodná opatření pro zajištění toho, aby byly Parlamentu pravidelně a bezodkladně poskytovány veškeré informace, případně i důvěrně, v celém průběhu sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod, včetně návrhu i přijatého konečného znění směrnic pro jednání, jakož i informace uvedené v odstavci 3,
–  Komisí v souladu s jejími povinnostmi stanovenými Smlouvou o fungování Evropské unie a závazky stanovenými rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí;
–  Radou v souladu s jejími povinnostmi stanovenými Smlouvou o fungování Evropské unie.
1a.  Příslušný výbor zjistí co nejdříve od Komise, jaký právní základ byl zvolen pro uzavření mezinárodních dohod podle odstavce 1. Příslušný výbor ověří zvolený právní základ podle článku 39.
2.   Na návrh příslušného výboru, politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců může Parlament požádat Radu, aby neschválila zahájení vyjednávání, dokud Parlament nezaujme postoj k navrhovanému mandátu k vyjednávání na základě zprávy příslušného výboru.
2.   Na návrh příslušného výboru, politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců může Parlament požádat Radu, aby neschválila zahájení vyjednávání, dokud Parlament nezaujme postoj k navrhovanému mandátu k vyjednávání na základě zprávy příslušného výboru.
3.  Příslušný výbor zjistí od Komise v době, kdy má být vyjednávání zahájeno, zvolený právní základ pro uzavření mezinárodních dohod podle odstavce 1. Příslušný výbor ověří zvolený právní základ podle článku 39. Pokud Komise neurčí právní základ nebo nastanou-li pochybnosti o jeho vhodnosti, použije se článek 39.
4.   V jakékoli fázi jednání a v době od ukončení jednání až po uzavření mezinárodní dohody může Parlament na základě zprávy příslušného výboru po posouzení případného relevantního návrhu předloženého podle článku 134 přijmout doporučení a požadovat jejich zohlednění před uzavřením této dohody.
4.   V jakékoli fázi jednání a v době od ukončení jednání až po uzavření mezinárodní dohody může Parlament na základě zprávy příslušného výboru vypracované z vlastního podnětu nebo po posouzení případného relevantního návrhu předloženého politickou skupinou nebo nejméně čtyřiceti poslanci přijmout doporučení Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věcibezpečnostní politiku a  požadovat jejich zohlednění před uzavřením této dohody.
5.  Žádosti Rady o souhlas nebo stanovisko Parlamentu postoupí předseda Parlamentu výboru příslušnému k jejich projednání v souladu s článkem 99 nebo čl. 47 odst. 1.
5.  Žádosti Rady o souhlas nebo stanovisko Parlamentu postoupí předseda Parlamentu výboru příslušnému k jejich projednání v souladu s článkem 99 nebo čl. 47 odst. 1.
6.   Dříve, než proběhne hlasování, příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně jedna desetina poslanců může navrhnout, aby Parlament požádal Soudní dvůr o stanovisko, zda je mezinárodní dohoda v souladu se Smlouvami. Pokud Parlament takový návrh schválí, hlasování se odloží, dokud Soud nepředloží své stanovisko 14 .
6.   Kdykoli před hlasováním v Parlamentu o žádosti o souhlas nebo stanovisko může příslušný výbor nebo nejméně jedna desetina všech poslanců Parlamentu navrhnout, aby Parlament požádal Soudní dvůr o stanovisko, zda je mezinárodní dohoda v souladu se Smlouvami.
Dříve než Parlament hlasuje o návrhu, může si předseda Parlamentu vyžádat stanovisko výboru příslušného pro právní záležitosti, který oznámí své závěry Parlamentu.
Pokud Parlament schválí návrh požádat Soudní dvůr o stanovisko, hlasování o žádosti o souhlas nebo stanovisko se odloží, dokud Soud nepředloží své stanovisko.
7.   Parlament zaujme stanovisko nebo vysloví svůj souhlas ve věci uzavření, prodloužení platnosti nebo změny mezinárodní dohody nebo finančního protokolu uzavřeného Evropskou unií jediným hlasováním, a to většinou odevzdaných hlasů; k textu dohody nebo protokolu nelze předkládat pozměňovací návrhy .
7.   Pokud je Parlament požádán o  souhlas ve věci uzavření, prodloužení platnosti nebo změny mezinárodní dohody, rozhoduje v jediném hlasování podle článku 99 .
Pokud Parlament neudělí souhlas k uzavření mezinárodní dohody, oznámí předseda Radě, že danou dohodu není možno uzavřít, prodloužit nebo změnit.
Aniž je dotčen čl. 99 odst. 1b, může se Parlament na základě doporučení příslušného výboru rozhodnout, že rozhodnutí o udělení souhlasu odloží, nejdéle však o jeden rok.
8.   Pokud je stanovisko přijaté Parlamentem záporné, požádá předseda Radu, aby dohodu neuzavírala.
8.   Pokud je Parlament požádán o  stanovisko k uzavření, prodloužení platnosti nebo změně mezinárodní dohody, nejsou přípustné pozměňovací návrhy k textu dohody . Aniž je dotčen čl. 170 odst. 1, jsou přípustné pozměňovací návrhy k návrhu rozhodnutí Rady.
Pokud je stanovisko přijaté Parlamentem záporné, požádá předseda Radu, aby dohodu neuzavírala.
9.  Pokud Parlament nedá souhlas k uzavření mezinárodní dohody, oznámí předseda Radě, že danou dohodu není možno uzavřít.
9a.  Předsedové a zpravodajové příslušného výboru a všech přidružených výborů společně ověří, zda v souladu s čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie poskytují Rada, Komise a místopředseda Komise / vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Parlamentu okamžitě, pravidelně a v plném rozsahu informace, případně i důvěrně, v celém průběhu přípravy jednání, sjednávání a uzavírání mezinárodních dohod, včetně informací o návrhu i přijatém konečném znění směrnic pro jednání, jakož i informace týkající se provádění těchto dohod.
__________________
14 Viz též výklad článku 141.
Pozměňovací návrh 129
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 109
Článek 109
Článek 109
Postupy podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie v případě prozatímního uplatňování nebo pozastavení platnosti mezinárodní dohody nebo vypracování postoje Unie v orgánu vytvořeném mezinárodní dohodou
Prozatímní uplatňování nebo pozastavení uplatňování mezinárodní dohody nebo vypracování postoje Unie v orgánu vytvořeném mezinárodní dohodou
Pokud Komise v souladu se svými povinnostmi stanovenými Smlouvou o fungování Evropské unie a rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí informuje Parlament a Radu o svém záměru předložit návrh na prozatímní uplatňování nebo pozastavení uplatňování mezinárodní dohody, učiní prohlášení v Parlamentu , po němž následuje rozprava. Parlament může dát doporučení podle článků 108 nebo 113 .
Pokud Komise nebo místopředseda Komise / vysoký představitel oznámí Parlamentu a Radě svůj záměr navrhnout prozatímní uplatňování nebo pozastavení uplatňování mezinárodní dohody, může Parlament vyzvat Radu, Komisi nebo místopředsedu Komise / vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby učinili prohlášení, po němž následuje rozprava. Parlament může na základě zprávy příslušného výboru nebo podle článku 113 vydat doporučení, v němž zejména požádá Radu, aby nepřistupovala k prozatímnímu uplatňování dohody, dokud Parlament nevysloví svůj souhlas .
Stejný postup se uplatňuje, pokud Komise informuje Parlament o návrhu týkajícím se postojů, které mají být jménem Unie přijaty v rámci orgánu zřízeného na základě mezinárodní dohody.
Stejný postup se uplatňuje, pokud Komise nebo místopředseda / vysoký představitel předloží návrhy postojů, které mají být jménem Unie přijaty v rámci orgánu zřízeného na základě mezinárodní dohody.
Pozměňovací návrh 130
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 110
Článek 110
Článek 110
Zvláštní zástupci
Zvláštní zástupci
1.   Pokud Rada zamýšlí jmenovat zvláštního zástupce podle článku 33 Smlouvy o Evropské unii, předseda na žádost příslušného výboru vyzve Radu, aby učinila prohlášení a odpověděla na otázky týkající se mandátu, cílů a jiných relevantních záležitostí souvisejících s úlohou zvláštního zástupce.
1.   Pokud Rada zamýšlí jmenovat zvláštního zástupce podle článku 33 Smlouvy o Evropské unii, předseda na žádost příslušného výboru vyzve Radu, aby učinila prohlášení a odpověděla na otázky týkající se mandátu, cílů a jiných relevantních záležitostí souvisejících s úlohou zvláštního zástupce.
2.   Poté, co je zvláštní zástupce jmenován, avšak předtím, než převezme svou funkci, může být vyzván, aby učinil před příslušným výborem prohlášení a odpověděl na otázky.
2.   Poté, co je zvláštní zástupce jmenován, avšak předtím, než převezme svou funkci, může být vyzván, aby učinil před příslušným výborem prohlášení a odpověděl na otázky.
3.   Ve lhůtě tří měsíců po tomto slyšení může výbor navrhnout doporučení podle článku 134 bezprostředně se týkající prohlášení a odpovědí zvláštního zástupce .
3.   Ve lhůtě dvou měsíců po tomto slyšení může příslušný výbor navrhnout Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku doporučení bezprostředně se týkající jmenování .
4.   Zvláštní zástupce je vyzván, aby pravidelně a úplně informoval Parlament o praktickém plnění svého mandátu.
4.   Zvláštní zástupce je vyzván, aby pravidelně a úplně informoval Parlament o praktickém plnění svého mandátu.
5.  Zvláštní zástupce jmenovaný Radou s mandátem pro jednotlivé politické otázky může být Parlamentem vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem, nebo může sám požádat, aby takové prohlášení učinil.
Pozměňovací návrh 131
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 111
Článek 111
Článek 111
Mezinárodní zastoupení
Mezinárodní zastoupení
1.   Pokud má být jmenován vedoucí zahraniční delegace Unie, může být kandidát vyzván, aby vystoupil před příslušným orgánem Parlamentu , učinil prohlášení a odpověděl na otázky.
1.   Pokud má být jmenován vedoucí zahraniční delegace Unie, může být kandidát vyzván, aby vystoupil před příslušným výborem , učinil prohlášení a odpověděl na otázky.
2.   Do tří měsíců po slyšení stanoveném v odstavci 1 může příslušný výbor přijmout usnesení, popřípadě dát doporučení bezprostředně se týkající prohlášení a odpovědí kandidáta .
2.   Do dvou měsíců po slyšení stanoveném v odstavci 1 může příslušný výbor přijmout usnesení, popřípadě dát doporučení bezprostředně se týkající jmenování .
Pozměňovací návrh 132
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 112
Článek 112
Článek 113a
Konzultace s Parlamentem a jeho informování v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky
Konzultace s Parlamentem a jeho informování v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky
1.   Při konzultaci podle článku 36 Smlouvy o Evropské unii postoupí Parlament věc příslušnému výboru, který může dát doporučení podle článku 113.
1.   Při konzultaci podle článku 36 Smlouvy o Evropské unii postoupí Parlament věc příslušnému výboru, který může vypracovat návrh doporučení podle článku 113.
2.   Dotčené výbory se snaží zajistit, aby je místopředseda Komise / vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pravidelně a včas informoval o vývoji a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, o předpokládaných nákladech, a to pokaždé, když je v rámci této politiky přijato rozhodnutí mající finanční dopad, a aby byly informovány o jakýchkoli jiných finančních aspektech vztahujících se k provádění činností v rámci této politiky. Výjimečně, na žádost místopředsedy Komise / vysokého představitele, může výbor rozhodnout o tom, že jeho jednání bude neveřejné.
2.   Dotčené výbory se snaží zajistit, aby je místopředseda Komise / vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pravidelně a včas informoval o vývoji a provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, o předpokládaných nákladech, a to pokaždé, když je v rámci této politiky přijato rozhodnutí mající finanční dopad, a aby byly informovány o jakýchkoli jiných finančních aspektech vztahujících se k provádění činností v rámci této politiky. Výjimečně, na žádost místopředsedy Komise / vysokého představitele, může výbor rozhodnout o tom, že jeho jednání bude neveřejné.
3.   Konzultativní dokument místopředsedy / vysokého představitele o hlavních aspektech a základních směrech společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky a jejích finančních dopadů na rozpočet Unie, je předmětem pravidelné rozpravy, která se koná dvakrát do roka. Použijí se postupy stanovené v článku 123.
3.   Konzultativní dokument místopředsedy / vysokého představitele o hlavních aspektech a základních směrech společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky a jejích finančních dopadů na rozpočet Unie, je předmětem pravidelné rozpravy, která se koná dvakrát do roka. Použijí se postupy stanovené v článku 123.
(Viz též výklad ustanovení článku 134)
4.   Místopředseda / vysoký představitel je přizván ke každé rozpravě v plénu, která se týká zahraniční, bezpečnostní nebo obranné politiky.
4.   Místopředseda / vysoký představitel je přizván ke každé rozpravě v plénu, která se týká zahraniční, bezpečnostní nebo obranné politiky.
(Tento článek v pozměněném znění by měl být přesunut za článek 113, a v důsledku toho začleněn do nově vytvořené kapitoly 2a).
Pozměňovací návrh 133
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava III – kapitola 2 a – název (nový)
KAPITOLA 2A
DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE VNĚJŠÍ ČINNOSTI UNIE
(Vkládá se před článek 113.)
Pozměňovací návrh 134
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 113
Článek 113
Článek 113
Doporučení v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky
Doporučení týkající se vnějších politik Unie.
1.   Výbor příslušný pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku může vypracovat doporučení Radě v oblastech , za které odpovídá, poté, co získá svolení Konference předsedů, nebo na návrh ve smyslu článku 134 .
1.   Příslušný výbor může vypracovat doporučení Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se věcí podle hlavy V  Smlouvy o Evropské unii (vnější činnost Unie) nebo v případě , že Parlamentu nebyla postoupena mezinárodní dohoda, na kterou se vztahuje článek 108, nebo Parlament nebyl o této dohodě informován podle článku 109 .
2.   V naléhavých případech může svolení uvedené v odstavci 1 udělit předseda, který může rovněž povolit mimořádnou schůzi daného výboru.
2.   V naléhavých případech může předseda Parlamentu povolit mimořádnou schůzi daného výboru.
3.   V průběhu procesu přijímání těchto doporučení, která musí být předložena k hlasování ve formě písemného textu, se nepoužije článek 158 a jsou přípustné ústní pozměňovací návrhy .
3.   V průběhu procesu přijímání těchto návrhů doporučení ve výboru je nutné předložit k hlasování písemný text .
Nepoužití článku 158 je možné pouze ve výboru a pouze v naléhavých případech. Ani na schůzích výborů, které nejsou prohlášeny za naléhavé, ani na plenárních zasedáních se nelze odchýlit od ustanovení článku 158.
Ustanovení o přípustnosti ústních pozměňovacích návrhů znamená, že poslanci nesmějí vznášet námitky proti tomu, aby se o ústních pozměňovacích návrzích ve výborech hlasovalo.
3a.  V naléhavých případech uvedených v odstavci 2 se článek 158 ve výboru nepoužije a jsou přípustné ústní pozměňovací návrhy. Poslanci nemohou vznášet námitky proti tomu, aby se o ústních pozměňovacích návrzích hlasovalo ve výborech.
4.   Doporučení vypracovaná tímto způsobem se zařadí na pořad jednání příštího dílčího zasedání. V naléhavých případech, o nichž rozhoduje předseda, mohou být doporučení zařazena na pořad jednání právě probíhajícího dílčího zasedání. Doporučení jsou považována za přijatá, pokud před začátkem dílčího zasedání nevznese nejméně čtyřicet poslanců Parlamentu písemné námitky. V takovém případě se doporučení výboru zařadí na pořad jednání a předloží se k rozpravě a k hlasování během téhož dílčího zasedání. Politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců může předložit pozměňovací návrhy.
4.   Návrhy doporučení vypracované výborem se zařadí na pořad jednání příštího dílčího zasedání. V naléhavých případech, o nichž rozhoduje předseda Parlamentu , mohou být doporučení zařazena na pořad jednání právě probíhajícího dílčího zasedání.
4a.  Doporučení jsou považována za přijatá, pokud před začátkem dílčího zasedání nevznese nejméně čtyřicet poslanců písemnou námitku. Pokud je předložena námitka, návrh doporučení výboru se zařadí na pořad jednání téhož dílčího zasedání. Tato doporučení jsou předmětem rozpravy a o každém pozměňovacím návrhu předloženém politickou skupinou nebo nejméně čtyřiceti poslanci se hlasuje.
Pozměňovací návrh 135
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 114
Článek 114
Článek 114
Porušování lidských práv
Porušování lidských práv
Na každém dílčím zasedání může každý příslušný výbor bez žádosti o svolení předložit stejným postupem jako v čl. 113 odst. 4 návrh usnesení o případech porušování lidských práv.
Na každém dílčím zasedání může každý příslušný výbor bez žádosti o svolení předložit stejným postupem jako v čl. 113 odst. 4 a 4a návrh usnesení o případech porušování lidských práv.
Pozměňovací návrh 136
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 115
Článek 115
Článek 115
Transparentnost činností Parlamentu
Transparentnost činností Parlamentu
1.  Parlament zajišťuje nejvyšší možnou transparentnost své činnosti v souladu s čl. 1 druhým pododstavcem Smlouvy o Evropské unii, článkem 15 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 42 Listiny základních práv Evropské unie.
1.  Parlament zajišťuje nejvyšší možnou transparentnost své činnosti v souladu s čl. 1 druhým pododstavcem Smlouvy o Evropské unii, článkem 15 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 42 Listiny základních práv Evropské unie.
2.   Rozpravy v Parlamentu jsou veřejné.
2.   Rozpravy v Parlamentu jsou veřejné.
3.   Výbory se zpravidla scházejí veřejně. Nejpozději při přijímání pořadu schůze však mohou rozhodnout o tom, že rozdělí pořad jednání dané schůze na body veřejné a neveřejné. U neveřejných schůzí však může výbor v souladu s čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 zpřístupnit dokumenty a zápisy z těchto schůzí. V případě porušení pravidel důvěrnosti se použije článek 166.
3.   Výbory se zpravidla scházejí veřejně. Nejpozději při přijímání pořadu schůze však mohou rozhodnout o tom, že rozdělí pořad jednání dané schůze na body veřejné a neveřejné. U neveřejných schůzí však může výbor rozhodnout, že dokumenty ze schůzí zpřístupní veřejnosti.
4.  Projednávání žádostí o zbavení imunity podle článku 9 v příslušném výboru je vždy neveřejné.
Pozměňovací návrh 137
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 116
Článek 116
Článek 116
Přístup veřejnosti k dokumentům
Přístup veřejnosti k dokumentům
1.   Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům Parlamentu v souladu s článkem 15 Smlouvy o fungování Evropské unie, aniž jsou dotčeny zásady, podmínky a omezení stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 a v souladu se zvláštními ustanoveními tohoto jednacího řádu .
1.   Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům Parlamentu v souladu s článkem 15 Smlouvy o fungování Evropské unie, aniž jsou dotčeny zásady, podmínky a omezení stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001.
Přístup k dokumentům Parlamentu je v co největší míře umožněn i ostatním fyzickým a právnickým osobám stejným způsobem.
Přístup k dokumentům Parlamentu je v co největší míře umožněn i ostatním fyzickým a právnickým osobám stejným způsobem.
Nařízení (ES) č. 1049/2001 se zveřejní pro informaci spolu s jednacím řádem 15 .
2.   Pro účely zpřístupnění dokumentů veřejnosti se „dokumenty Parlamentu“ rozumějí jakékoli texty ve smyslu čl. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1049/2001, které vypracovali nebo obdrželi funkcionáři Parlamentu ve smyslu hlavy I, kapitoly 2, orgány Parlamentu, výbory, meziparlamentní delegace nebo sekretariát Parlamentu.
2.   Pro účely zpřístupnění dokumentů veřejnosti se „dokumenty Parlamentu“ rozumějí jakékoli texty ve smyslu čl. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1049/2001, které vypracovali nebo obdrželi funkcionáři Parlamentu ve smyslu hlavy I, kapitoly 2, orgány Parlamentu, výbory, meziparlamentní delegace nebo sekretariát Parlamentu.
Dokumenty vypracované jednotlivými poslanci nebo politickými skupinami jsou dokumenty Parlamentu pro účely jejich zpřístupnění veřejnosti, pokud jsou předloženy v souladu s jednacím řádem.
V souladu s článkem 4 statutu poslanců Evropského parlamentu se dokumenty vypracované jednotlivými poslanci nebo politickými skupinami považují pro účely jejich zpřístupnění veřejnosti za dokumenty Parlamentu , pouze pokud jsou předloženy v souladu s jednacím řádem.
Předsednictvo stanoví pravidla pro vedení záznamů o dokumentech Parlamentu.
Předsednictvo stanoví pravidla pro vedení záznamů o dokumentech Parlamentu.
3.   Parlament vytvoří rejstřík dokumentů Parlamentu. Legislativní dokumenty a určité jiné kategorie dokumentů jsou v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 přímo přístupné rejstříku. rejstříku jsou pokud možno uvedeny odkazy na jiné dokumenty Parlamentu.
3.   Parlament vytvoří webové stránky veřejného rejstříku dokumentů Parlamentu. Legislativní dokumenty a určité jiné kategorie dokumentů jsou v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 přímo přístupné prostřednictvím webových stránek veřejného rejstříku Parlamentu . Na webových stránkách veřejného rejstříku jsou pokud možno uvedeny odkazy na jiné dokumenty Parlamentu.
Kategorie dokumentů, které jsou přímo přístupné, jsou uvedeny v seznamu přijatém předsednictvem a zveřejněny na internetových stránkách Parlamentu. Tento seznam neomezuje právo na přístup k dokumentům, které nespadají do kategorií uvedených v seznamu; tyto dokumenty jsou zpřístupněny na písemnou žádost.
Kategorie dokumentů, které jsou přímo přístupné na webových stránkách veřejného rejstříku vytvořených Parlamentem , jsou uvedeny v seznamu přijatém předsednictvem a zveřejněny na webových stránkách veřejného rejstříku Parlamentu. Tento seznam neomezuje právo na přístup k dokumentům, které nespadají do kategorií uvedených v seznamu; tyto dokumenty mohou být zpřístupněny na písemnou žádost v souladu s nařízením (ES) č . 1049/2001.
Předsednictvo může přijmout v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 pravidla pro přístup k dokumentům, která se zveřejí v Úředním věstníku Evropské unie.
Předsednictvo přijme v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 pravidla pro přístup k dokumentům, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
4.   Předsednictvo určí orgány, které vyřizují původní žádosti (článek 7 nařízení (ES) č. 1049/2001) a přijme rozhodnutí o potvrzujících žádostech (článek 8 nařízení) a o žádostech o přístup k citlivým dokumentům (článek 9 nařízení).
4.   Předsednictvo určí orgány, které vyřizují původní žádosti (článek 7 nařízení (ES) č. 1049/2001) a přijímají rozhodnutí o potvrzujících žádostech (článek 8 nařízení) a o žádostech o přístup k citlivým dokumentům (článek 9 nařízení).
5.  Konference předsedů jmenuje zástupce Parlamentu do interinstitucionálního výboru podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001.
6.   Jeden z místopředsedů je odpovědný za dohled nad vyřizováním žádostí o přístup k dokumentům.
6.   Jeden z místopředsedů je odpovědný za dohled nad vyřizováním žádostí o přístup k dokumentům.
6a.  Předsednictvo přijme výroční zprávu uvedenou v čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001.
7.   Příslušný výbor Parlamentu vypracuje na základě informací poskytnutých předsednictvem a z jiných zdrojů výroční zprávu podle článku 17 nařízení (ES) č. 1049/2001 a předloží ji plénu.
7.   Příslušný výbor Parlamentu pravidelně posuzuje transparentnost činnosti Parlamentu a předkládá plénu zprávu obsahující jeho závěry a doporučení.
Příslušný výbor zkoumá a hodnotí zprávy přijaté ostatními orgány a subjekty podle článku 17 nařízení.
Příslušný výbor může zkoumat a hodnotit zprávy přijaté ostatními orgány a subjekty podle článku 17 nařízení (ES) č. 1049/2001 .
7a.  Konference předsedů jmenuje zástupce Parlamentu do interinstitucionálního výboru podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001.
__________________
15 Viz příloha XIV.
Pozměňovací návrh 138
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 116 a (nový)
Článek 116a
Vstup do Parlamentu
1.  Průkazy opravňující ke vstupu do Parlamentu jsou poslancům, jejich asistentům a třetím osobám vydávány v souladu s předpisy přijatými předsednictvem. Tyto předpisy rovněž upravují používání a odnímání průkazů ke vstupu.
2.  Průkazy se nevydávají osobám z okruhu poslance, na které se vztahuje dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU 1a .
3.  Subjekty uvedené v rejstříku transparentnosti a jejich zástupci, kterým byly vydány dlouhodobé průkazy ke vstupu do Evropského parlamentu, musí dodržovat:
–  kodex chování osob zapsaných v rejstříku, který je přílohou dohody,
–  postupy a další povinnosti, jež stanoví dohoda,
–  prováděcí ustanovení k tomuto článku.
Aniž je dotčeno uplatňování obecných pravidel pro odebrání nebo dočasné zneplatnění dlouhodobých průkazů ke vstupu a pokud nejsou závažné důvody pro opačný postup, generální tajemník se souhlasem kvestorů odebere nebo zneplatní dlouhodobé průkazy ke vstupu, pokud byl držitel průkazu vyškrtnut z rejstříku transparentnosti kvůli porušení kodexu chování osob zapsaných v rejstříku, závažným způsobem porušil povinnosti stanovené v tomto odstavci nebo se bez dostatečného odůvodnění odmítl zúčastnit slyšení nebo schůze výboru, na něž byl formálně pozván, nebo spolupracovat s vyšetřovacím výborem.
4.  Kvestoři mohou stanovit, v jakém rozsahu se kodex chování uvedený v odstavci 2 uplatní na osoby, které jsou držiteli dlouhodobého průkazu ke vstupu, ale nespadají do oblasti působnosti dohody.
5.  Předsednictvo na návrh generálního tajemníka přijme nezbytná opatření s cílem používat rejstřík transparentnosti v souladu s ustanoveními dohody o zřízení tohoto rejstříku.
__________________
1a Úř. věst. L 277, 19.9.2014, s. 11.
Pozměňovací návrh 139
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 117
Článek 117
Článek 117
Volba předsedy Komise
Volba předsedy Komise
1 Poté, co Evropská rada navrhne kandidáta na předsedu Komise, požádá jej předseda Parlamentu, aby učinil prohlášení před Parlamentem a představil Parlamentu své politické cíle. Po prohlášení následuje rozprava.
1.  Poté, co Evropská rada navrhne kandidáta na předsedu Komise, požádá jej předseda Parlamentu, aby učinil prohlášení před Parlamentem a představil Parlamentu své politické cíle. Po prohlášení následuje rozprava.
K účasti v rozpravě je přizvána Evropská rada.
K účasti v rozpravě je přizvána Evropská rada.
2.   Parlament zvolí předsedu Komise většinou všech poslanců .
2.   V souladu s čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii zvolí Parlament předsedu Komise většinou hlasů všech svých členů .
Hlasuje se tajně.
Hlasuje se tajně.
3.   Pokud je kandidát zvolen, informuje o tom předseda Parlamentu Radu a požádá ji a nově zvoleného předsedu Komise, aby po vzájemné dohodě navrhli kandidáty na místa komisařů.
3.   Pokud je kandidát zvolen, informuje o tom předseda Parlamentu Radu a požádá ji a nově zvoleného předsedu Komise, aby po vzájemné dohodě navrhli kandidáty na místa komisařů.
4.   Pokud kandidát nezíská požadovanou většinu, vyzve předseda Parlamentu Evropskou radu, aby do jednoho měsíce navrhla nového kandidáta pro volbu podle stejného postupu.
4.   Pokud kandidát nezíská požadovanou většinu, vyzve předseda Parlamentu Evropskou radu, aby do jednoho měsíce navrhla nového kandidáta pro volbu podle stejného postupu.
Pozměňovací návrh 140
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 118
Článek 118
Článek 118
Volba Komise
Volba Komise
—  1. Předseda Parlamentu vyzve nově zvoleného předsedu Komise, aby informoval Parlament o přidělení oblastí působnosti v navrženém sboru komisařů v souladu s politickými směry nově zvoleného předsedy.
1.   Předseda Parlamentu po konzultaci s nově zvoleným předsedou Komise požádá kandidáty, které nově zvolený předseda Komise a Rada navrhli na místa komisařů, aby se dostavili před příslušné parlamentní výbory podle předpokládaných oblastí jejich působnosti. Tato slyšení jsou veřejná.
1.   Předseda Parlamentu po konzultaci s nově zvoleným předsedou Komise požádá kandidáty, které nově zvolený předseda Komise a Rada navrhli na místa komisařů, aby se dostavili před příslušné parlamentní výbory nebo orgány podle předpokládaných oblastí jejich působnosti.
1a.  Slyšení pořádají výbory.
Ve výjimečných případech lze pořádat slyšení v jiném formátu, pokud je kandidátovi na komisaře svěřena oblast působnosti, která je primárně průřezová, a to za předpokladu, že se tohoto slyšení zúčastní i příslušné výbory. Slyšení jsou veřejná.
2.  Předseda může vyzvat nově zvoleného předsedu Komise, aby informoval Parlament o přidělení oblastí působnosti v navrženém sboru komisařů v souladu s jeho politickými směry.
3.   Příslušný výbor nebo výbory vyzvou kandidáta na komisaře, aby učinil prohlášení a odpověděl na otázky. Slyšení jsou pořádána způsobem, který kandidátům na komisaře umožní sdělit Parlamentu všechny relevantní informace. Ustanovení týkající se organizace slyšení jsou obsažena v příloze jednacího řádu16 .
3.   Příslušný výbor nebo výbory vyzvou kandidáta na komisaře, aby učinil prohlášení a odpověděl na otázky. Slyšení jsou pořádána způsobem, který kandidátům na komisaře umožní sdělit Parlamentu všechny relevantní informace. Ustanovení týkající se organizace slyšení jsou obsažena v příloze jednacího řádu16 .
4.   Nově zvolený předseda představí sbor komisařů a jejich program na zasedání Parlamentu, na které jsou přizváni předseda Evropské rady a předseda Rady. Po prohlášení následuje rozprava.
4.   Nově zvolený předseda je vyzván, aby představil sbor komisařů a jejich program na zasedání Parlamentu, na které jsou přizváni předseda Evropské rady a předseda Rady. Po prohlášení následuje rozprava.
5.   Na závěr rozpravy může jakákoli politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců předložit návrh usnesení. Použije se čl. 123 odst. 3, 4 a 5 .
5.   Na závěr rozpravy může jakákoli politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců předložit návrh usnesení. Použije se čl. 123 odst. 3 až 5b .
Po hlasování o návrhu usnesení Parlament zvolí nebo zamítne Komisi většinou odevzdaných hlasů.
Hlasuje se jmenovitě.
Parlament může odložit hlasování na další zasedání.
5a.  Po hlasování o návrhu usnesení Parlament zvolí nebo zamítne Komisi ve jmenovitém hlasování většinou odevzdaných hlasů. Parlament může odložit hlasování na další zasedání.
6.   Předseda informuje Radu o zvolení nebo zamítnutí Komise.
6.   Předseda informuje Radu o zvolení nebo zamítnutí Komise.
7.   V případě významné změny v oblastech působnosti během funkčního období Komise, obsazení volného mandátu nebo jmenování nového komisaře po přistoupení nového členského státu jsou příslušní komisaři pozváni před výbory příslušné pro dané oblasti v souladu s odstavcem 3.
7.   V případě významné změny v oblastech působnosti nebo změny složení Komise během funkčního období Komise, budou příslušní komisaři nebo kandidáti na komisaře pozváni, aby se zúčastnili slyšení v souladu s odstavci 1a a  3.
7a.  V případě změny v oblasti působnosti komisaře nebo ve finančních zájmech komisaře během jeho funkčního období Parlament tuto situaci posoudí v souladu s přílohou XVI.
Pokud je během funkčního období komisaře zjištěn střet zájmů a předseda Komise neuplatní doporučení Parlamentu pro řešení tohoto střetu zájmů, může Parlament požádat předsedu Komise, aby dotyčnému komisaři vyslovil nedůvěru podle bodu 5 Rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí a případně učinil kroky k odnětí nároku na důchod nebo jej nahrazujících požitků dotčenému komisaři podle čl. 245 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie.
_______________
16 Viz příloha XVI.
Pozměňovací návrh 141
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 118 a (nový)
Článek 118a
Víceleté programy
Po jmenování nové Komise si Parlament, Rada a Komise podle bodu 5 Interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů vymění názory na víceleté programy a vypracují společné závěry.
Za tím účelem uspořádá předseda před jednáním s Radou a  Komisí o společných závěrech týkajících se víceletých programů výměnu názorů s Konferencí předsedů o hlavních cílech politik a prioritách pro nové volební období. Při této výměně názorů se přihlédne mimo jiné k prioritám, které představil nově zvolený předseda Komise, jakož i k odpovědím, které kandidáti na komisaře poskytli při slyšeních podle článku 118.
Před podpisem společných závěrů si předseda Parlamentu vyžádá souhlas Konference předsedů.
Pozměňovací návrh 142
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 119
Článek 119
Článek 119
Návrh na vyslovení nedůvěry Komisi
Návrh na vyslovení nedůvěry Komisi
1.   Návrh na vyslovení nedůvěry Komisi může předsedovi podat desetina všech poslanců Parlamentu.
1.   Návrh na vyslovení nedůvěry Komisi může předsedovi podat desetina všech poslanců Parlamentu. Pokud se o návrhu na vyslovení nedůvěry hlasovalo v předcházejících dvou měsících, může nový návrh na vyslovení nedůvěry podat pouze jedna pětina všech poslanců.
2.   Návrh se označuje „návrh na vyslovení nedůvěry“ a musí obsahovat odůvodnění . Zasílá se Komisi.
2.   Návrh se označuje „návrh na vyslovení nedůvěry“ a musí být odůvodněn . Zasílá se Komisi.
3.   Předseda oznámí poslancům, že byl podán návrh na vyslovení nedůvěry, okamžitě po jeho obdržení.
3.   Předseda oznámí poslancům, že byl podán návrh na vyslovení nedůvěry, okamžitě po jeho obdržení.
4.   Rozprava k návrhu se nekoná dříve než 24 hodin poté, co bylo jeho podání oznámeno poslancům.
4.   Rozprava k návrhu se nekoná dříve než 24 hodin poté, co bylo jeho podání oznámeno poslancům.
5.   O návrhu se hlasuje jmenovitě a nejdříve 48 hodin po zahájení rozpravy.
5.   O návrhu se hlasuje jmenovitě a nejdříve 48 hodin po zahájení rozpravy.
6.   Rozprava a hlasování se konají nejpozději během dílčího zasedání, které následuje po podání návrhu.
6.   Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, rozprava a hlasování se konají nejpozději během dílčího zasedání, které následuje po podání návrhu.
7.   Návrh na vyslovení nedůvěry se přijímá dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, která představuje většinu všech poslanců Parlamentu. Výsledek hlasování je oznámen předsedovi Rady a předsedovi Komise.
7.   V souladu s článkem 234 Smlouvy o fungování Evropské unie se návrh na vyslovení nedůvěry přijímá dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, která představuje většinu všech poslanců Parlamentu. Výsledek hlasování je oznámen předsedovi Rady a předsedovi Komise.
Pozměňovací návrh 143
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 120
Článek 120
Článek 120
Jmenování soudců a generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie
Jmenování soudců a generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie
Parlament na návrh příslušného výboru jmenuje svého zástupce do sedmičlenného panelu, který má prověřit vhodnost kandidátů na místo soudce nebo generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu.
Parlament na návrh příslušného výboru jmenuje svého zástupce do sedmičlenného panelu, který má prověřit vhodnost kandidátů na místo soudce nebo generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu. Příslušný výbor vybere zástupce, kterého navrhne, prostou většinou hlasů. Koordinátoři uvedeného výboru připraví pro tento účel užší seznam kandidátů.
Pozměňovací návrh 144
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 121
Článek 121
Článek 121
Jmenování členů Účetního dvora
Jmenování členů Účetního dvora
1.   Kandidáti navržení na členy Účetního dvora jsou vyzváni, aby učinili prohlášení před příslušným výborem a odpověděli na otázky jeho členů. Výbor hlasuje tajně o každé nominaci zvlášť.
1.   Kandidáti navržení na členy Účetního dvora jsou vyzváni, aby učinili prohlášení před příslušným výborem a odpověděli na otázky jeho členů. Výbor hlasuje tajně o každé nominaci zvlášť.
2.   Příslušný výbor dává Parlamentu doporučení, zda má být nominace schválena, a to formou zprávy obsahující jednotlivé návrhy na rozhodnutí o každé nominaci .
2.   Příslušný výbor dává Parlamentu doporučení, zda má být nominace schválena.
3.   Hlasování v plénu proběhne do dvou měsíců od obdržení nominace, pokud Parlament nerozhodne jinak na žádost příslušného výboru, politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců. Parlament hlasuje tajně o každé nominaci zvlášť a rozhoduje většinou odevzdaných hlasů .
3.   Hlasování v plénu proběhne do dvou měsíců od obdržení nominace, pokud Parlament nerozhodne na žádost příslušného výboru, politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců jinak . Parlament hlasuje tajně o každé nominaci zvlášť.
4.   Je-li stanovisko Parlamentu k jednotlivé nominaci záporné, požádá předseda Radu, aby vzala svou nominaci zpět a předložila Parlamentu novou.
4.   Je-li stanovisko Parlamentu k jednotlivé nominaci záporné, požádá předseda Radu, aby vzala svou nominaci zpět a předložila Parlamentu novou.
Pozměňovací návrh 145
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 122
Článek 122
Článek 122
Jmenování členů Výkonné rady Evropské centrální banky
Jmenování členů Výkonné rady Evropské centrální banky
1.   Kandidát navržený na prezidenta Evropské centrální banky je vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem a odpověděl na otázky poslanců.
1.   Kandidát navržený na prezidenta, viceprezidenta nebo člena Výkonné rady Evropské centrální banky je vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem a odpověděl na otázky poslanců.
2.   Příslušný výbor dává Parlamentu doporučení, zda má být nominace schválena.
2.   Příslušný výbor dává Parlamentu doporučení, zda má být nominace schválena.
3.   Hlasování v plénu proběhne do dvou měsíců od obdržení nominace, pokud Parlament nerozhodne jinak na žádost příslušného výboru, politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců.
3.   Hlasování v plénu proběhne do dvou měsíců od obdržení nominace, pokud Parlament nerozhodne jinak na žádost příslušného výboru, politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců. Parlament hlasuje tajně o každé nominaci zvlášť.
4.   Je-li stanovisko Parlamentu k nominaci záporné, požádá předseda Radu , aby vzala svou nominaci zpět a předložila Parlamentu novou .
4.   Je-li stanovisko Parlamentu k jednotlivé nominaci záporné, požádá předseda, aby byla daná nominace vzata zpět a aby byla Parlamentu předložena nominace nová .
5.  Stejný postup se použije pro kandidáty navržené na viceprezidenty a členy Výkonné rady Evropské centrální banky.
Pozměňovací návrh 146
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 122 a (nový)
Článek 122a
Jmenování členů subjektů správy hospodářských záležitostí
1.  Tento článek se vztahuje na jmenování:
–  předsedy a místopředsedy Rady dohledu jednotného mechanismu dohledu;
–  předsedy, místopředsedy a stálých členů Jednotného výboru pro řešení krizí jednotného mechanismu pro řešení krizí;
–  předsedů a výkonných ředitelů evropských orgánů dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění);
–  výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele Evropského fondu pro strategické investice.
2.  Každý kandidát je vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem a odpověděl na otázky poslanců.
3.  Příslušný výbor dává Parlamentu doporučení ke každému návrhu na jmenování.
4.  Hlasování v plénu proběhne do dvou měsíců od obdržení návrhu na jmenování, pokud Parlament nerozhodne jinak na žádost příslušného výboru, politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců. Parlament hlasuje tajně o každém jmenování zvlášť.
5.  Je-li stanovisko Parlamentu k návrhu na jmenování záporné, požádá předseda, aby byl návrh vzat zpět a aby byl Parlamentu předložen návrh nový.
Pozměňovací návrh 147
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 123
Článek 123
Článek 123
Prohlášení Komise, Rady a Evropské rady
Prohlášení Komise, Rady a Evropské rady
1.   Členové Komise, Rady a Evropské rady mohou kdykoli požádat předsedu Parlamentu o dovolení učinit prohlášení. Předseda Evropské rady učiní prohlášení po každém jejím zasedání. Předseda Parlamentu rozhodne, kdy může být prohlášení učiněno a zda může po takovém prohlášení následovat řádná rozprava nebo třicet minut stručných a věcných otázek poslanců.
1.   Členové Komise, Rady a Evropské rady mohou kdykoli požádat předsedu Parlamentu o dovolení učinit prohlášení. Předseda Evropské rady učiní prohlášení po každém jejím zasedání. Předseda Parlamentu rozhodne, kdy může být prohlášení učiněno a zda může po takovém prohlášení následovat řádná rozprava nebo třicet minut stručných a věcných otázek poslanců.
2.   Pokud Parlament zařadí prohlášení s rozpravou na pořad jednání, rozhodne, zda bude rozprava ukončena usnesením, nebo nikoli. Parlament tak neučiní, pokud je zpráva o tomtéž tématu na pořadu téhož nebo příštího dílčího zasedání, nepředloží-li předseda z mimořádných důvodů jiný návrh. Ukončí-li Parlament rozpravu usnesením, může výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců podat návrh usnesení.
2.   Pokud Parlament zařadí prohlášení s rozpravou na pořad jednání, rozhodne, zda bude rozprava ukončena usnesením, nebo nikoli. Parlament tak neučiní, pokud je zpráva o tomtéž tématu na pořadu téhož nebo příštího dílčího zasedání, nepředloží-li předseda z mimořádných důvodů jiný návrh. Ukončí-li Parlament rozpravu usnesením, může výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců podat návrh usnesení.
3.   O návrzích usnesení se hlasuje tentýž den . O jakýchkoli výjimkách rozhodne předseda. Vysvětlení hlasování je přípustné.
3.   O návrzích usnesení se hlasuje v nejbližší možné době určené k hlasování . O jakýchkoli výjimkách rozhodne předseda. Vysvětlení hlasování je přípustné.
4.   Společný návrh usnesení nahradí předchozí návrhy, které podali jeho signatáři, nikoli však návrhy podané jinými výbory, politickými skupinami nebo poslanci.
4.   Společný návrh usnesení nahradí předchozí návrhy, které podali jeho signatáři, nikoli však návrhy podané jinými výbory, politickými skupinami nebo poslanci.
4a.  Pokud společný návrh usnesení předkládají politické skupiny, které představují jasnou většinu, předseda může dát o tomto návrhu hlasovat nejdříve.
5.   Po přijetí usnesení se již nehlasuje o žádných dalších návrzích, nerozhodne-li předseda výjimečně jinak.
5.   Po přijetí usnesení se již nehlasuje o žádných dalších návrzích, nerozhodne-li předseda výjimečně jinak.
5a.  Autor nebo autoři návrhu usnesení předloženého podle odstavce 2 nebo čl. 135 odst. 2 mají právo vzít návrh zpět před konečným hlasováním.
5b.  Návrh usnesení, který byl vzat zpět, může převzít a ihned předložit skupina, výbor nebo stejný počet poslanců, kteří jsou oprávněni jej předložit. Odstavec 5a a tento odstavec se použijí rovněž v případě usnesení předložených podle článků 105 a 106.
Pozměňovací návrh 148
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 124
Článek 124
Článek 124
Vysvětlení rozhodnutí Komise
Vysvětlení rozhodnutí Komise
Po konzultaci s Konferencí předsedů může předseda Parlamentu vyzvat předsedu Komise, komisaře pro vztahy s Evropským parlamentem, nebo po dohodě jiného komisaře, aby učinil po každém zasedání Komise prohlášení před Parlamentem, v němž vysvětlí hlavní rozhodnutí, která Komise přijala. Po prohlášení následuje nejméně třicetiminutová rozprava se stručnými a věcnými otázkami poslanců.
Po konzultaci s Konferencí předsedů vyzve předseda Parlamentu předsedu Komise, komisaře pro vztahy s Evropským parlamentem, nebo po dohodě jiného komisaře, aby učinil po každém zasedání Komise prohlášení před Parlamentem, v němž vysvětlí hlavní rozhodnutí, která Komise přijala, pokud Konference předsedů nerozhodne, že to z časových důvodů nebo s ohledem na politický význam dané věci není nutné . Po prohlášení následuje nejméně třicetiminutová rozprava se stručnými a věcnými otázkami poslanců.
Pozměňovací návrh 149
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 125
Článek 125
Článek 125
Prohlášení Účetního dvora
Prohlášení Účetního dvora
1.   V souvislosti s postupem udělování absolutoria či s činností Parlamentu v oblasti rozpočtové kontroly může být předseda Účetního dvora vyzván, aby vystoupil a přednesl připomínky obsažené ve výroční zprávě nebo zvláštních zprávách nebo stanoviscích Účetního dvora nebo aby vysvětlil pracovní plán Účetního dvora.
1.   V souvislosti s postupem udělování absolutoria či s činností Parlamentu v oblasti rozpočtové kontroly může být předseda Účetního dvora vyzván, aby učinil prohlášení, v němž přednese připomínky obsažené ve výroční zprávě nebo zvláštních zprávách nebo stanoviscích Účetního dvora nebo aby vysvětlil pracovní plán Účetního dvora.
2.   Parlament může rozhodnout o uspořádání samostatné rozpravy za účasti Komise a Rady o jakékoli otázce obsažené ve výše uvedených prohlášeních, zejména pokud tato prohlášení poukázala na nesrovnalosti ve finančním řízení.
2.   Parlament může rozhodnout o uspořádání samostatné rozpravy za účasti Komise a Rady o jakékoli otázce obsažené ve výše uvedených prohlášeních, zejména pokud tato prohlášení poukázala na nesrovnalosti ve finančním řízení.
Pozměňovací návrh 150
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 126
Článek 126
Článek 126
Prohlášení Evropské centrální banky
Prohlášení Evropské centrální banky
1.   Prezident Evropské centrální banky přednese Parlamentu výroční zprávu banky o činnosti Evropského systému centrálních bank a o měnové politice v předchozím a běžném roce.
1.   Prezident Evropské centrální banky je vyzván, aby Parlamentu přednesl výroční zprávu banky o činnosti Evropského systému centrálních bank a o měnové politice v předchozím a běžném roce.
2.   Po přednesení zprávy následuje obecná rozprava.
2.   Po přednesení zprávy následuje obecná rozprava.
3.   Prezident Evropské centrální banky je nejméně čtyřikrát ročně pozván k účasti na schůzích příslušného výboru, aby učinil prohlášení a odpověděl na otázky.
3.   Prezident Evropské centrální banky je nejméně čtyřikrát ročně pozván k účasti na schůzích příslušného výboru, aby učinil prohlášení a odpověděl na otázky.
4.   Prezident, viceprezident a jiní členové Výkonné rady Evropské centrální banky mohou být přizváni k účasti na jiných schůzích na vlastní žádost nebo na žádost Parlamentu.
4.   Prezident, viceprezident a jiní členové Výkonné rady Evropské centrální banky mohou být přizváni k účasti na jiných schůzích na vlastní žádost nebo na žádost Parlamentu.
5.   Doslovný záznam z jednání podle odstavců 3 a 4 je vyhotoven ve všech úředních jazycích .
5.   Vyhotoví se doslovný záznam z jednání podle odstavců 3 a 4.
Pozměňovací návrh 151
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 127
Článek 127
vypouští se
Doporučení týkající se hlavních směrů hospodářských politik
1.  Doporučení Komise týkající se hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie se předkládají příslušnému výboru, který předloží zprávu Parlamentu.
2.  Rada je vyzvána, aby informovala Parlament o obsahu svého doporučení a o postoji Evropské rady.
Pozměňovací návrh 152
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 128
Článek 128
Článek 128
Otázky k ústnímu zodpovězení s rozpravou
Otázky k ústnímu zodpovězení s rozpravou
1.  Otázky Radě nebo Komisi může pokládat výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců se žádostí o jejich zařazení na pořad jednání Parlamentu.
1.   Otázky Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku může pokládat výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců se žádostí o jejich zařazení na pořad jednání Parlamentu.
Tyto otázky se předkládají písemně předsedovi, který je ihned postoupí Konferenci předsedů.
Tyto otázky se předkládají písemně předsedovi, který je ihned postoupí Konferenci předsedů.
Konference předsedů rozhodne, zda a v jakém pořadí budou otázky zařazeny na pořad jednání. Otázky, které nejsou zařazeny na pořad jednání Parlamentu do tří měsíců od jejich předložení, nejsou brány v potaz.
Konference předsedů v souladu s postupem stanoveným v článku 149 rozhodne, zda budou otázky zařazeny do návrhu pořadu jednání. Otázky, které nejsou zařazeny do návrhu pořadu jednání Parlamentu do tří měsíců od jejich předložení, nejsou brány v potaz.
2.   Otázky Komisi musí být postoupeny tomuto orgánu nejméně jeden týden před zasedáním, na jehož pořad jednání jsou zařazeny, a otázky Radě nejméně tři týdny před uvedeným datem.
2.   Otázky Komisi a místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku musí být postoupeny adresátům nejméně jeden týden před zasedáním, na jehož pořad jednání jsou zařazeny, a otázky Radě nejméně tři týdny před uvedeným datem.
3.   Pokud se otázky týkají věcí uvedených v článku 42 Smlouvy o Evropské unii , neuplatní se lhůta stanovená v odstavci 2 tohoto článku a Rada musí odpovědět dostatečně rychle, aby byl Parlament řádně informován.
3.   Pokud se otázky týkají společné bezpečnostní a obranné politiky , neuplatní se lhůty stanovené v odstavci 2 a odpověď musí být poskytnuta dostatečně rychle, aby byl Parlament řádně informován.
4.   Tazatel má na položení otázky pět minut. Jeden člen příslušného orgánu odpoví.
4.   Otázku může položit jeden z tazatelů. Adresát odpoví.
Tazatel má právo využít celé této řečnické doby k položení otázky.
5.   Ustanovení čl. 123 odst. 2 až 5 se použijí obdobně.
5.   Ustanovení čl. 123 odst. 2 až 5b týkající se předkládání návrhů usnesení a hlasování o nich se použijí obdobně.
Pozměňovací návrh 153
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 129
Článek 129
Článek 129
Doba vyhrazená pro otázky
Doba vyhrazená pro otázky
1.   Doba vyhrazená pro otázky Komisi v délce 90 minut věnovaná jednomu nebo několika specifickým horizontálním tématům, o nichž rozhodne Konference předsedů jeden měsíc před dílčím zasedáním, je zařazena na každé dílčí zasedání .
1.   Na každé dílčí zasedání může být zařazena doba vyhrazená pro otázky Komisi v délce nejvýše 90 minut věnovaná jednomu nebo několika specifickým horizontálním tématům, o nichž rozhodne Konference předsedů jeden měsíc před dílčím zasedáním.
2.   Oblast působnosti komisařů pozvaných Konferencí předsedů musí souviset se specifickým horizontálním tématem nebo tématy, kterých se budou týkat položené otázky. Každého dílčího zasedání se zúčastní nejvýše dva komisaři, přičemž je možné pozvat třetího komisaře v závislosti na specifickém horizontálním tématu nebo tématech vybraných pro dobu vyhrazenou pro otázky.
2.   Oblast působnosti komisařů pozvaných Konferencí předsedů musí souviset se specifickým horizontálním tématem nebo tématy, kterých se budou týkat položené otázky. Každého dílčího zasedání se zúčastní nejvýše dva komisaři, přičemž je možné pozvat třetího komisaře v závislosti na specifickém horizontálním tématu nebo tématech vybraných pro dobu vyhrazenou pro otázky.
3.  Doba vyhrazená pro otázky probíhá v souladu se systémem losování, který je podrobně popsán v příloze jednacího řádu 17 .
4.   V souladu s pokyny stanovenými Konferencí předsedů se může zvláštní doba vyhrazená pro otázky konat za přítomnosti Rady, předsedy Komise, místopředsedy Komise / vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedy Euroskupiny.
4.   V souladu s pokyny stanovenými Konferencí předsedů se může zvláštní doba vyhrazená pro otázky konat za přítomnosti Rady, předsedy Komise, místopředsedy Komise / vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedy Euroskupiny.
4a.  Doba vyhrazená pro otázky se předem zvlášť nepřiděluje. Předseda v nejvyšší možné míře zajistí, aby možnost položit otázku měli poslanci mající různé politické názory a pocházející z různých členských států.
4b.  Poslanec má na položení otázky jednu minutu a komisař má dvě minuty na odpověď. Tentýž poslanec může položit doplňující otázku, která má přímou spojitost s hlavní otázkou, v délce 30 sekund. Komisař má na doplňující odpověď dvě minuty.
Otázky a doplňující otázky se musí přímo týkat specifického horizontálního tématu, o němž bylo rozhodnuto podle odstavce 1. O jejich přípustnosti rozhodne předseda.
__________________
17 Viz příloha II.
Pozměňovací návrh 154
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 130
Článek 130
Článek 130
Otázky k písemnému zodpovězení
Otázky k písemnému zodpovězení
1.   Kterýkoli poslanec může položit předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku otázku k písemnému zodpovězení v souladu s kritérii uvedenými v příloze jednacího řádu18 .Za obsah otázek jsou odpovědní výhradně jejich autoři.
1.   Kterýkoli poslanec může položit předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku otázku k písemnému zodpovězení v souladu s kritérii uvedenými v příloze jednacího řádu18 .Za obsah otázek jsou odpovědní výhradně jejich autoři.
2.   Otázky se předkládají předsedovi. Pochybnosti o přípustnosti otázky řeší předseda. Rozhodnutí předsedy nevychází výlučně z ustanovení přílohy, na která odkazuje odstavec 1, nýbrž z ustanovení jednacího řádu obecně. Rozhodnutí předsedy se oznámí tazateli.
2.   Otázky se předkládají předsedovi. Pochybnosti o přípustnosti otázky řeší předseda. Rozhodnutí předsedy nevychází výlučně z ustanovení přílohy, na která odkazuje odstavec 1, nýbrž z ustanovení jednacího řádu obecně. Odůvodněné rozhodnutí předsedy se oznámí tazateli.
3.   Otázky se předkládají v elektronické podobě. Každý poslanec může předložit nejvýše pět otázek měsíčně .
3.   Otázky se předkládají v elektronické podobě. Každý poslanec může předložit nejvýše dvacet otázek v průběhu jednotlivého tříměsíčního období .
Výjimečně lze předložit doplňující otázky v podobě papírového dokumentu, který poslanec osobně vypracuje a podepíše v příslušném útvaru sekretariátu.
Po uplynutí jednoho roku od počátku osmého volebního období Konference předsedů provede hodnocení režimu týkajícího se dodatečných otázek.
Výraz „výjimečně“ má být vykládán tak, že dodatečná otázka se týká naléhavé záležitosti, a že s jejím předložením tudíž nelze počkat až do následujícího měsíce. Kromě toho musí být počet otázek předložených podle odst. 3 druhého pododstavce nižší než stanovená kvóta pěti otázek měsíčně
3a.  Určitou otázku mohou podpořit i jiní poslanci než její autor. Taková otázka se započítává do maximálního počtu otázek podle odstavce 3 pouze jejímu autoru, nikoli však poslanci, který ji podpoří.
4.   Nemůže-li být otázka zodpovězena během stanovené doby, zařadí se na žádost tazatele na pořad jednání příští schůze příslušného výboru. Článek 129 se použije obdobně.
4.   Nemůže-li adresát otázku zodpovědět ve lhůtě tří týdnů (prioritní otázky) nebo šesti týdnů (neprioritní otázky) od jejího zaslání adresátovi, může být na žádost jejího autora zařazena na pořad jednání příští schůze příslušného výboru.
Předseda parlamentního výboru má podle čl. 206 odst. 1 pravomoc svolat schůzi tohoto výboru a zároveň rozhoduje o návrhu pořadu jednání této schůze s cílem umožnit řádnou organizaci prací. Touto výsadou není dotčena povinnost stanovená v čl. 130 odst. 4 zařadit otázku k písemnému zodpovězení na žádost tazatele na pořad jednání příští schůze příslušného výboru. Nicméně je na volném uvážení předsedy, aby při zohlednění politických priorit navrhl plán práce schůze a způsoby postupu (například postup bez rozpravy, případně přijetí rozhodnutí ohledně následného postupu, nebo případně doporučení odložit bod na některou z příštích schůzí).
5.   Otázky vyžadující okamžitou odpověď, nikoli však podrobný průzkum (prioritní otázky), jsou zodpovídány do tří týdnů od jejich předání adresátům. Každý poslanec může vznést jednu prioritní otázku měsíčně.
5.   Každý poslanec může vznést jednu prioritní otázku měsíčně.
Ostatní otázky (neprioritní otázky) jsou zodpovídány do šesti týdnů od jejich předání adresátům.
6.   Otázky a odpovědi se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.
6.   Otázky a odpovědi včetně jejich případných příloh se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.
__________________
__________________
18 Viz příloha III.
18 Viz příloha III.
Pozměňovací návrh 295
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 130 a (nový)
Článek 130a
Méně závažné interpelace k písemnému zodpovězení
1.  V případě méně závažných interpelací, které spočívají v otázkách k písemnému zodpovězení, mohou být Rada, Komise nebo místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku požádáni politickou skupinou nebo poslanci, kteří tvoří nejméně pět procent všech poslanců Parlamentu, aby podali informace ke konkrétně vymezeným tématům.
Otázky jsou předkládány předsedovi, který v případě, že jsou tyto otázky obecně v souladu s jednacím řádem a splňují kritéria stanovená v příloze tohoto jednacího řádu 1a , požádá adresáta, aby odpověděl ve lhůtě dvou týdnů. Předseda může tuto lhůtu po konzultaci s tazateli prodloužit.
2.  Otázky a odpovědi se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.
____________________________
1a Viz příloha III.
Pozměňovací návrh 296
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 130 b (nový)
Článek 130b
Závažné interpelace k písemnému zodpovězení s rozpravou
1.  V případě závažných interpelací, které spočívají v otázkách k písemnému zodpovězení s rozpravou, mohou být tyto otázky předloženy Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku výborem, politickou skupinou nebo poslanci, kteří tvoří nejméně pět procent všech poslanců Parlamentu. Otázky mohou obsahovat stručné vysvětlující prohlášení.
Otázky jsou předkládány písemně předsedovi, který v případě, že jsou tyto otázky obecně v souladu s jednacím řádem a splňují kritéria stanovená v příloze tohoto jednacího řádu 1a , o otázce bezodkladně informuje adresáta a požádá jej, aby uvedl, zda a do kdy na ni odpoví.
2.  Po obdržení písemné odpovědi je závažná interpelace zařazena do návrhu pořadu jednání Parlamentu v souladu s postupem stanoveným v článku 149. Rozprava se uskuteční, pokud o to požádá výbor, politická skupina nebo poslanci, kteří tvoří nejméně pět procent všech poslanců Parlamentu.
3.  Odmítne-li adresát na otázku odpovědět nebo neodpoví-li do tří týdnů, je otázka zařazena do návrhu pořadu jednání. Rozprava se uskuteční, pokud o to požádá výbor, politická skupina nebo poslanci, kteří tvoří nejméně pět procent všech poslanců Parlamentu. Před rozpravou může být jednomu tazateli umožněno uvést dodatečné důvody pro předložení otázky.
4.  Otázku může přednést jeden z tazatelů. Odpoví na ni jeden člen příslušného orgánu.
Ustanovení čl. 123 odst. 2 až 5 týkající se předkládání návrhů usnesení a hlasování o nich se použijí obdobně.
5.  Otázky a odpovědi se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.
____________________________
1a Viz příloha III.
Pozměňovací návrh 155
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 131
Článek 131
Článek 131
Otázky Evropské centrální bance k písemnému zodpovězení
Otázky Evropské centrální bance k písemnému zodpovězení
1.   Kterýkoli poslanec může položit Evropské centrální bance nejvýše šest otázek k písemnému zodpovězení měsíčně v souladu s kritérii uvedenými v příloze jednacího řádu19 . Za obsah otázek jsou odpovědní výhradně jejich autoři.
1.   Kterýkoli poslanec může položit Evropské centrální bance nejvýše šest otázek k písemnému zodpovězení měsíčně v souladu s kritérii uvedenými v příloze jednacího řádu19 . Za obsah otázek jsou odpovědní výhradně jejich autoři.
2.   Tyto otázky se předkládají písemně předsedovi příslušného výboru, který je oznámí Evropské centrální bance. Pochybnosti o přípustnosti otázky řeší předseda výboru. Rozhodnutí předsedy výboru se oznámí tazateli.
2.   Tyto otázky se předkládají písemně předsedovi příslušného výboru, který je oznámí Evropské centrální bance. Pochybnosti o přípustnosti otázky řeší předseda výboru. Rozhodnutí předsedy výboru se oznámí tazateli.
3.   Otázky a odpovědi se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.
3.   Otázky a odpovědi se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.
4.   Není-li otázka zodpovězena ve stanovené době, je na žádost tazatele zařazena na pořad jednání další schůze příslušného výboru za účasti prezidenta Evropské centrální banky.
4.   Není-li otázka zodpovězena ve lhůtě šesti týdnů, může být na žádost jejího autora zařazena na pořad jednání další schůze příslušného výboru za účasti prezidenta Evropské centrální banky.
__________________
_________________
19 Viz příloha III.
19 Viz příloha III.
Pozměňovací návrh 156
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 131 a (nový)
Článek 131a
Otázky k písemnému zodpovězení týkající se jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí
1.  Čl. 131 odst. 1, 2 a 3 se použijí obdobně na otázky k písemnému zodpovězení týkající se jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí. Počet těchto otázek se odečte od maximálního počtu šesti otázek stanoveného v čl. 131 odst. 1.
2.  Není-li otázka zodpovězena ve lhůtě pěti týdnů, může být na žádost jejího autora zařazena na pořad jednání další schůze příslušného výboru za účasti předsedy rady či výboru adresáta.
Pozměňovací návrh 157
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava V – kapitola 4 – název
ZPRÁVY DALŠÍCH ORGÁNŮ
ZPRÁVY DALŠÍCH ORGÁNŮ A INSTITUCÍ
Pozměňovací návrh 158
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 132
Článek 132
Článek 132
Výroční zprávy a jiné zprávy dalších orgánů
Výroční zprávy a jiné zprávy dalších orgánů či institucí
1.   Výroční zprávy a jiné zprávy dalších orgánů, u kterých Smlouvy stanoví konzultaci s Parlamentem nebo u kterých jiná právní ustanovení vyžadují stanovisko Parlamentu, jsou předmětem zprávy předložené plenárnímu zasedání.
1.   Výroční zprávy a jiné zprávy dalších orgánů či institucí , u kterých Smlouvy stanoví konzultaci s Parlamentem nebo u kterých jiná právní ustanovení vyžadují stanovisko Parlamentu, jsou předmětem zprávy předložené plenárnímu zasedání.
2.   Výroční zprávy a jiné zprávy dalších orgánů, na které se nevztahuje odstavec 1, jsou postoupeny příslušnému výboru, který může navrhnout vypracování zprávy podle článku 52.
2.   Výroční zprávy a jiné zprávy dalších orgánů či institucí , na které se nevztahuje odstavec 1, jsou postoupeny příslušnému výboru, který je posoudí a  může předložit Parlamentu krátký návrh usnesení nebo navrhnout vypracování zprávy podle článku 52, domnívá-li se, že by Parlament měl zaujmout postoj k důležité otázce, jíž se zprávy týkají .
Pozměňovací návrh 159
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 133
Článek 133
Článek 133
Návrhy usnesení
Návrhy usnesení
1.   Kterýkoli poslanec může předložit návrh usnesení ve věci spadající do oblasti činnosti Evropské unie.
1.   Kterýkoli poslanec může předložit návrh usnesení ve věci spadající do oblasti činnosti Evropské unie.
Návrh nesmí obsahovat více než 200 slov.
Návrh nesmí obsahovat více než 200 slov.
1a.  Obsah tohoto návrhu:
–  nesmí obsahovat rozhodnutí o záležitostech, pro něž tento jednací řád, zejména článek 46, stanovuje jiné zvláštní postupy a pravomoci,
–  se nesmí týkat záležitosti, která je právě projednávána v Parlamentu.
1b.  Každý poslanec může předložit nejvýše jeden návrh usnesení za měsíc.
1c.  Návrh usnesení je předán předsedovi Parlamentu, který ověří, zda jsou splněny příslušné podmínky. Pokud předseda prohlásí návrh za přípustný, oznámí jej na plenárním zasedání a postoupí jej příslušnému výboru
2.   Příslušný výbor rozhoduje o postupu.
2.   Příslušný výbor rozhodne o postupu, včetně sloučení návrhu usnesení s jinými návrhy usnesení nebo zpráv, přijetí stanoviska, které může mít formu dopisu, nebo vypracování zprávy podle článku 52 . Může rovněž rozhodnout o tom, že neučiní žádné kroky v návaznosti na návrh usnesení.
Výbor může spojit návrh usnesení s jinými návrhy usnesení nebo zprávami.
Výbor může přijmout stanovisko, které může mít formu dopisu.
Výbor může rozhodnout o vypracování zprávy podle článku 52.
3.   Autoři návrhu usnesení jsou informováni o rozhodnutích výboru a Konference předsedů.
3.   Autoři návrhu usnesení jsou informováni o rozhodnutích předsedy, výboru a Konference předsedů.
4.   Zpráva obsahuje text návrhu usnesení.
4.   Zpráva obsahuje text návrhu usnesení.
5.   Stanoviska ve formě dopisu určená jiným orgánům Evropské unie zasílá předseda.
5.   Stanoviska ve formě dopisu určená jiným orgánům Evropské unie zasílá předseda.
6.  Autor nebo autoři návrhu usnesení předloženého podle čl. 123 odst. 2, čl. 128 odst. 5 nebo čl. 135 odst. 2 mají právo vzít návrh zpět před konečným hlasováním.
7.   Návrh usnesení předložený podle odstavce 1 může jeho autor, autoři nebo první signatář vzít zpět dříve, než příslušný výbor rozhodne podle odstavce 2 o vypracování zprávy.
7.   Návrh usnesení předložený podle odstavce 1 může jeho autor, autoři nebo první signatář vzít zpět dříve, než příslušný výbor rozhodne podle odstavce 2 o vypracování zprávy.
Jakmile však již návrh převzal výbor, pouze výbor je oprávněn vzít jej zpět před zahájením konečného hlasování.
Jakmile však již návrh převzal výbor, pouze výbor je oprávněn vzít jej zpět před zahájením konečného hlasování.
8.  Návrh usnesení, který byl vzat zpět, může převzít a ihned předložit skupina, výbor nebo stejný počet poslanců, kteří jsou oprávněni jej předložit.
Výbory mají povinnost zajistit, aby návrhy usnesení předložené podle tohoto článku, které splňují stanovené požadavky, byly dále projednány a řádně uvedeny v následných dokumentech.
Pozměňovací návrh 160
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 134
Článek 134
vypouští se
Doporučení Radě
1.  Politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců může podat návrh doporučení Radě týkající se věcí podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii nebo v případě, že s Parlamentem nebyla konzultována mezinárodní dohoda, na kterou se vztahují články 108 nebo 109.
2.  Takové návrhy jsou postoupeny výboru příslušnému pro jejich projednání.
V případě potřeby výbor postoupí věc Parlamentu v souladu s postupy stanovenými v tomto jednacím řádu.
3.  Pokud příslušný výbor vypracovává zprávu, předloží Parlamentu návrh doporučení Radě spolu se stručným vysvětlujícím prohlášením a v případě potřeby se stanovisky výborů, s nimiž byl návrh konzultován.
Při uplatnění tohoto odstavce není nutné předchozí svolení Konference předsedů.
4.  Použijí se ustanovení článku 113.
Pozměňovací návrh 161
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 135
Článek 135
Článek 135
Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu
Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu
1.   Výbor, meziparlamentní delegace, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců může písemně požádat předsedu o konání rozpravy v naléhavém případě porušování lidských práv, demokracie a právního státu (čl. 149 odst. 3).
1.   Výbor, meziparlamentní delegace, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců může písemně požádat předsedu o konání rozpravy v naléhavém případě porušování lidských práv, demokracie a právního státu.
2.   Konference předsedů sestaví seznam témat, která mají být zařazena do konečného návrhu pořadu jednání příští rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu, na základě žádostí uvedených v odstavci 1 a v souladu s ustanoveními přílohy IV. Celkem nesmějí být na pořad jednání zařazena více než tři témata včetně podkapitol.
2.   Konference předsedů sestaví seznam témat, která mají být zařazena do konečného návrhu pořadu jednání příští rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu, na základě žádostí uvedených v odstavci 1 a v souladu s ustanoveními přílohy IV. Celkem nesmějí být na pořad jednání zařazena více než tři témata včetně podkapitol.
V souladu s článkem 152 může Parlament upustit od projednávání tématu, které má být předmětem rozpravy, a nahradit jej v rozpravě tématem, které původně nebylo na pořadu. Návrhy usnesení o vybraných tématech se předkládají do večera dne, kdy se přijímá pořad jednání. Předseda stanoví přesnou lhůtu pro předkládání takových návrhů usnesení.
V souladu s článkem 152 může Parlament upustit od projednávání tématu, které má být předmětem rozpravy, a nahradit jej v rozpravě tématem, které původně nebylo na pořadu. Návrhy usnesení o vybraných tématech může předložit výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců do večera dne, kdy se přijímá pořad jednání. Předseda stanoví přesnou lhůtu pro předkládání takových návrhů usnesení.
3.   Celková řečnická doba pro politické skupiny a nezařazené poslance se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 162 odst. 4 a 5, v rámci nejdelší možné doby pro rozpravu, tj. 60 minut pro dílčí zasedání.
3.   Celková řečnická doba pro politické skupiny a nezařazené poslance se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 162 odst. 4 a 5, v rámci nejdelší možné doby pro rozpravu, tj. 60 minut pro dílčí zasedání.
Jakákoli doba zbývající po započítání času na přednesení návrhu usnesení, hlasování o něm a řečnické doby přidělené pro případné příspěvky Komise a Rady se rozdělí mezi politické skupiny a nezařazené poslance.
Jakákoli doba zbývající po započítání času na přednesení návrhu usnesení a řečnické doby přidělené pro případné příspěvky Komise a Rady se rozdělí mezi politické skupiny a nezařazené poslance.
4.   Na konci rozpravy se přikročí okamžitě k hlasování. Článek 183 se nepoužije.
4.   Na konci rozpravy se přikročí okamžitě k hlasování. Článek 183 týkající se vysvětlení hlasování se nepoužije.
Hlasování podle tohoto článku mohou být konána kolektivně na odpovědnost předsedy a Konference předsedů.
Hlasování podle tohoto článku mohou být konána kolektivně na odpovědnost předsedy a Konference předsedů.
5.   Jsou-li předloženy dva nebo více návrhů usnesení o tomtéž tématu, použije se postup stanovený v čl. 123 odst. 4.
5.   Jsou-li předloženy dva nebo více návrhů usnesení o tomtéž tématu, použije se postup stanovený v čl. 123 odst. 4 a 4a .
6.   Předseda a předsedové politických skupin mohou rozhodnout o tom, že o návrhu usnesení se bude hlasovat bez rozpravy. Takové rozhodnutí vyžaduje jednomyslný souhlas všech předsedů politických skupin.
6.   Předseda a předsedové politických skupin mohou rozhodnout o tom, že o návrhu usnesení se bude hlasovat bez rozpravy. Takové rozhodnutí vyžaduje jednomyslný souhlas všech předsedů politických skupin.
Články 187, 188 a 190 se nevztahují na návrhy usnesení zařazené na pořad jednání k rozpravě o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu.
Články 187 a 188 se nevztahují na návrhy usnesení zařazené na pořad jednání k rozpravě o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu.
Návrhy usnesení mohou být předloženy k rozpravě o porušování lidských práv, demokracie a právního státu až poté, co byl přijat seznam témat k projednání. Návrhy usnesení, které nelze projednat v rámci doby vymezené pro rozpravu, se neberou v potaz. Totéž platí pro návrhy usnesení, u nichž se na základě žádosti podle čl. 168 odst. 3 zjistí, že není dosaženo usnášeníschopnosti. Poslanci mají právo předložit takové návrhy znovu buď k projednání ve výboru podle článku 133, nebo k rozpravě o porušování lidských práv, demokracie a právního státu na příštím dílčím zasedání.
Návrhy usnesení mohou být předloženy k rozpravě o porušování lidských práv, demokracie a právního státu až poté, co byl přijat seznam témat k projednání. Návrhy usnesení, které nelze projednat v rámci doby vymezené pro rozpravu, se neberou v potaz. Totéž platí pro návrhy usnesení, u nichž se na základě žádosti podle čl. 168 odst. 3 zjistí, že není dosaženo usnášeníschopnosti. Autoři mají právo předložit takové návrhy znovu buď k projednání ve výboru podle článku 133, nebo k rozpravě o porušování lidských práv, demokracie a právního státu na příštím dílčím zasedání.
Žádné téma nemůže být zařazeno na pořad jednání k rozpravě o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu, je-li již zařazeno na pořad jednání dílčího zasedání.
Žádné téma nemůže být zařazeno na pořad jednání k rozpravě o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu, je-li již zařazeno na pořad jednání dílčího zasedání.
Jednací řád neobsahuje žádné ustanovení, které by umožňovalo společnou rozpravu k návrhu usnesení předloženému podle odst. 2 druhého pododstavce a ke zprávě výboru o téže věci.
Jednací řád neobsahuje žádné ustanovení, které by umožňovalo společnou rozpravu k návrhu usnesení předloženému podle odst. 2 druhého pododstavce a ke zprávě výboru o téže věci.
* * *
Je-li požadováno zjištění usnášeníschopnosti podle čl. 168 odst. 3, vztahuje se tato žádost pouze na návrh usnesení, o němž se má hlasovat, a nikoli na návrhy, které následují.
Je-li požadováno zjištění usnášeníschopnosti podle čl. 168 odst. 3, vztahuje se tato žádost pouze na návrh usnesení, o němž se má hlasovat, a nikoli na návrhy, které následují.
Pozměňovací návrh 162
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 136
Článek 136
vypouští se
Písemná prohlášení
1.  Písemné prohlášení nejvýše o 200 slovech, které se týká výlučně věci v působnosti Evropské unie, může předložit nejméně deset poslanců alespoň ze tří politických skupin. Obsah tohoto prohlášení nesmí přesáhnout formu prohlášení. Zejména nesmí vyzývat k žádnému legislativnímu opatření, obsahovat rozhodnutí o záležitostech, pro něž jsou v tomto jednacím řádu stanoveny zvláštní postupy a pravomoci, nebo se zabývat otázkou, která se v Parlamentu právě projednává.
2.  Povolení k dalšímu postupu v určité věci podléhá odůvodněnému rozhodnutí předsedy podle odstavce 1. Písemná prohlášení se zveřejňují ve všech úředních jazycích na internetových stránkách Parlamentu a elektronicky se rozešlou všem poslancům. Tato prohlášení se ukládají spolu se jmény signatářů v elektronickém rejstříku. Tento rejstřík je veřejný a je přístupný na internetových stránkách Parlamentu. Tištěné kopie písemných prohlášení s podpisy se ukládají také u předsedy.
3.  Každý poslanec může k prohlášení v elektronickém rejstříku připojit svůj podpis. Podpis lze kdykoli před uplynutím tří měsíců od uložení prohlášení v rejstříku vzít zpět. V tomto případě nesmí příslušný poslanec svůj podpis k prohlášení opětovně připojit.
4.  Pokud do konce tříměsíční lhůty od uložení do rejstříku prohlášení podepíše většina všech poslanců Parlamentu, oznámí předseda tuto skutečnost Parlamentu. Prohlášení je zveřejněno v zápisu z jednání se jmény signatářů, aniž by bylo pro Parlament závazné.
5.  Postup je ukončen, když je prohlášení spolu se jmény signatářů zasláno na konci dílčího zasedání adresátům.
6.  Pokud orgány, jimž je přijaté prohlášení určeno, Parlament do tří měsíců od jeho obdržení neinformují o plánovaných návazných krocích, je daná záležitost na žádost autorů prohlášení zařazena na pořad jednání další schůze příslušného výboru.
7.  Písemné prohlášení, které zůstalo v rejstříku po dobu delší než tři měsíce a nebylo podepsáno nejméně polovinou všech poslanců Parlamentu, se nebere v potaz, přičemž neexistuje možnost prodloužení této tříměsíční lhůty.
Pozměňovací návrh 163
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava V – kapitola 5 a (nová)
KAPITOLA 5A
KONZULTACE S OSTATNÍMI ORGÁNY A INSTITUCEMI
(Vkládá se za článek 136).
Pozměňovací návrh 164
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 137
Článek 137
Článek 137
Konzultace s Evropským hospodářským a sociálním výborem
Konzultace s Evropským hospodářským a sociálním výborem
1.   Pokud Smlouva o fungování Evropské unie stanoví konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem, zahájí předseda postup konzultace a informuje o tom Parlament.
1.   Pokud Smlouva o fungování Evropské unie stanoví konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem, zahájí předseda postup konzultace a informuje o tom Parlament.
2.   Kterýkoli z výborů může požádat o konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem v otázkách obecné i specifické povahy.
2.   Kterýkoli z výborů může požádat o konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem v otázkách obecné i specifické povahy.
Výbor stanoví lhůtu, v níž má Evropský hospodářský a sociální výbor zaujmout své stanovisko.
Výbor stanoví lhůtu, v níž má Evropský hospodářský a sociální výbor zaujmout své stanovisko.
Žádost o konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem schvaluje Parlament bez rozpravy .
Žádost o konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem bude Parlamentu oznámena na příštím dílčím zasedání a považuje se za přijatou, pokud politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců nepožádá do 24 hodin od tohoto oznámení o to, aby o ní bylo hlasováno .
3.   Stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru jsou postoupena příslušnému výboru.
3.   Stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru jsou postoupena příslušnému výboru.
Pozměňovací návrh 165
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 138
Článek 138
Článek 138
Konzultace s Výborem regionů
Konzultace s Výborem regionů
1.   Pokud Smlouva o fungování Evropské unie stanoví konzultaci s Výborem regionů, zahájí předseda postup konzultace a informuje o tom Parlament.
1.   Pokud Smlouva o fungování Evropské unie stanoví konzultaci s Výborem regionů, zahájí předseda postup konzultace a informuje o tom Parlament.
2.   Kterýkoli z výborů může požádat o konzultaci s Výborem regionů v otázkách obecné i specifické povahy.
2.   Kterýkoli z výborů může požádat o konzultaci s Výborem regionů v otázkách obecné i specifické povahy.
Výbor stanoví lhůtu, v níž má Výbor regionů zaujmout své stanovisko.
Výbor stanoví lhůtu, v níž má Výbor regionů zaujmout své stanovisko.
Žádost o konzultaci s Výborem regionů schvaluje Parlament bez rozpravy .
Žádost o konzultaci s Výborem regionů bude Parlamentu oznámena na příštím dílčím zasedání a považuje se za přijatou, pokud politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců nepožádá do 24 hodin od tohoto oznámení o to, aby o ní bylo hlasováno .
3.   Stanoviska Výboru regionů jsou postoupena příslušnému výboru.
3.   Stanoviska Výboru regionů jsou postoupena příslušnému výboru.
Pozměňovací návrh 166
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 140
Článek 140
Článek 140
Interinstitucionální dohody
Interinstitucionální dohody
1.   Parlament může uzavírat dohody s jinými orgány v souvislosti s uplatňováním Smluv nebo se záměrem zlepšit nebo vyjasnit postupy.
1.   Parlament může uzavírat dohody s jinými orgány v souvislosti s uplatňováním Smluv nebo se záměrem zlepšit nebo vyjasnit postupy.
Takové dohody mohou mít formu společných prohlášení, výměny dopisů nebo kodexů chování či jiných vhodných nástrojů. Předseda je podepíše po posouzení ve výboru příslušném pro ústavní otázky a po schválení Parlamentem. Mohou být pro informaci přílohou jednacího řádu.
Takové dohody mohou mít formu společných prohlášení, výměny dopisů nebo kodexů chování či jiných vhodných nástrojů. Předseda je podepíše po posouzení ve výboru příslušném pro ústavní otázky a po schválení Parlamentem.
2.   Pokud tyto dohody vedou k úpravám stávajících práv a povinností podle jednacího řádu nebo stanoví nová práva a povinnosti poslanců nebo orgánů Parlamentu či jinak mění nebo vykládají jednací řád, je věc před podpisem dohody postoupena výboru příslušnému pro posuzování v souladu s čl. 226 odst. 2 až 6.
2.   Pokud tyto dohody vedou k úpravám stávajících práv a povinností podle jednacího řádu nebo stanoví nová práva a povinnosti poslanců nebo orgánů Parlamentu či jinak mění nebo vykládají jednací řád, je věc před podpisem dohody postoupena výboru příslušnému pro posuzování v souladu s čl. 226 odst. 2 až 6.
Pozměňovací návrh 167
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 141
Článek 141
Článek 141
Řízení před Soudním dvorem Evropské unie
Řízení před Soudním dvorem Evropské unie
1.   Ve lhůtách stanovených ve Smlouvách a ve statutu Soudního dvora Evropské unie pro žalobu podanou orgány Unie a fyzickými nebo právnickými osobami zkoumá Parlament právní předpisy Unie a prováděcí předpisy s cílem zajistit, aby byla plně dodržována ustanovení Smluv, zejména ustanovení týkající se práv Parlamentu.
1.   Ve lhůtách stanovených ve Smlouvách a ve statutu Soudního dvora Evropské unie pro žalobu podanou orgány Unie a fyzickými nebo právnickými osobami zkoumá Parlament právní předpisy Unie a jejich uplatňování s cílem zajistit, aby byla plně dodržována ustanovení Smluv, zejména ustanovení týkající se práv Parlamentu.
2.   Pokud se příslušný výbor domnívá, že došlo k porušení práva Unie, informuje o tom Parlament, v případě nutnosti ústně.
2.   Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že došlo k porušení práva Unie, informuje o tom Parlament, a to v případě nutnosti ústně. Ve vhodných případech může vyslechnout názor věcně příslušného výboru.
3.   Předseda podá na základě doporučení příslušného výboru jménem Parlamentu žalobu u Soudního dvora.
3.   Předseda podá na základě doporučení výboru příslušného pro právní záležitosti jménem Parlamentu žalobu u Soudního dvora.
Na začátku následujícího dílčího zasedání může předseda předložit plénu rozhodnutí o pokračování v řízení. Jestliže se plénum vysloví většinou odevzdaných hlasů proti žalobě, vezme ji předseda zpět.
Na začátku následujícího dílčího zasedání může předseda předložit Parlamentu rozhodnutí o pokračování v řízení. Jestliže se Parlament vysloví většinou odevzdaných hlasů proti žalobě, vezme ji předseda zpět.
Jestliže předseda podá žalobu v rozporu s doporučením příslušného výboru, předloží plénu na začátku následujícího dílčího zasedání rozhodnutí o pokračování v řízení.
Jestliže předseda podá žalobu v rozporu s doporučením příslušného výboru, předloží Parlamentu na začátku následujícího dílčího zasedání rozhodnutí o pokračování v řízení.
4.   Předseda předloží připomínky nebo vystoupí jménem Parlamentu při soudních řízeních po konzultaci s příslušným výborem .
4.   Předseda předloží připomínky nebo vystoupí jménem Parlamentu při soudních řízeních po konzultaci s výborem příslušným pro právní záležitosti .
Má-li předseda v úmyslu odchýlit se od doporučení příslušného výboru , informuje výbor o této skutečnosti a postoupí záležitost Konferenci předsedů s uvedením důvodů svého rozhodnutí.
Má-li předseda v úmyslu odchýlit se od doporučení výboru příslušného pro právní záležitosti , informuje výbor o této skutečnosti a postoupí záležitost Konferenci předsedů s uvedením důvodů svého rozhodnutí.
Domnívá-li se Konference předsedů, že by Parlament výjimečně neměl předložit připomínky nebo vystoupit před Soudním dvorem Evropské unie v případě zpochybnění platnosti aktu přijatého Parlamentem, je věc bezodkladně postoupena k projednání v plénu .
Domnívá-li se Konference předsedů, že by Parlament výjimečně neměl předložit připomínky nebo vystoupit před Soudním dvorem Evropské unie v případě zpochybnění platnosti aktu přijatého Parlamentem, je věc bezodkladně postoupena Parlamentu k projednání.
V naléhavých případech může předseda přijmout předběžná opatření v zájmu dodržení lhůt stanovených příslušným soudem. V takových případech se postup stanovený v tomto odstavci použije při první nejbližší příležitosti.
Jednací řád nijak příslušnému výboru nebrání v přijetí vhodných procesních opatření umožňujících, aby výbor v naléhavých případech předložil své doporučení včas.
Jednací řád nijak příslušnému výboru nebrání v přijetí vhodných procesních opatření umožňujících, aby výbor v naléhavých případech předložil své doporučení včas.
Čl. 108 odst. 6 jednacího řádu stanoví zvláštní postup pro rozhodování Parlamentu týkající se výkonu práva požádat Soudní dvůr na základě čl. 218 odst. 11 Smlouvy o fungování Evropské unie o stanovisko, zda je mezinárodní dohoda v souladu se Smlouvami. Toto ustanovení představuje „lex specialis“, které má přednost před obecným pravidlem stanoveným v článku 141 jednacího řádu.
Jedná-li se o výkon práv Parlamentu vůči Soudnímu dvoru Evropské unie a nespadá-li dotyčný akt do působnosti článku 141 jednacího řádu, použije se obdobně postup stanovený v tomto článku.
Jedná-li se o výkon práv Parlamentu vůči Soudnímu dvoru Evropské unie a nespadá-li dotyčný akt do působnosti článku 141 jednacího řádu, použije se obdobně postup stanovený v tomto článku.
4a.  V naléhavých případech, pokud možno po konzultaci s předsedou a zpravodajem výboru příslušného pro právní záležitosti, může předseda Parlamentu přijmout předběžná opatření v zájmu dodržení příslušných lhůt. V takových případech se při nejbližší příležitosti případně použije postup stanovený v odstavcích 3 nebo 4.
4b.  Výbor příslušný pro právní záležitosti stanoví zásady pro uplatňování tohoto článku.
Pozměňovací návrh 168
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 143
Článek 143
Článek 143
Konference výborů pro evropské záležitosti (COSAC)
Konference parlamentních výborů pro záležitosti Unie (COSAC)
1.   Na návrh předsedy jmenuje Konference předsedů členy parlamentní delegace v COSAC a může jim udělit mandát. V čele delegace je místopředseda Evropského parlamentu odpovědný za udržování vztahů s vnitrostátními parlamenty a předseda výboru příslušného pro institucionální záležitosti.
1.   Na návrh předsedy jmenuje Konference předsedů členy parlamentní delegace v COSAC a může jim udělit mandát. V čele delegace je místopředseda Evropského parlamentu odpovědný za udržování vztahů s vnitrostátními parlamenty a předseda výboru příslušného pro ústavní záležitosti.
2.   Ostatní členové delegace jsou vybíráni s ohledem na věci, které se mají projednávat na zasedání COSAC, a jsou mezi nimi pokud možno zástupci výborů příslušných v těchto záležitostech. Po každém zasedání předkládá delegace zprávu.
2.   Ostatní členové delegace jsou vybíráni s ohledem na věci, které se mají projednávat na zasedání COSAC, a jsou mezi nimi pokud možno zástupci výborů příslušných pro tyto záležitosti.
3.   Přihlíží se přitom k celkové politické rovnováze v Parlamentu.
3.   Přihlíží se přitom k celkové politické rovnováze v Parlamentu.
3a.  Po každém zasedání COSAC předloží delegace zprávu Konferenci předsedů.
Pozměňovací návrh 169
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 146
Článek 146
Článek 146
Svolávání Parlamentu
Svolávání Parlamentu
1.   Parlament zasedá každý rok, aniž by bylo nutné jej svolávat , druhé úterý v březnu sám si určuje délku přerušení zasedání.
1.   V souladu s čl. 229 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie se Parlament schází každý rok, aniž by musel být svolán , druhé úterý v měsíci březnu. Sám si určuje délku přerušení zasedání.
2.   Kromě toho Parlament zasedá, aniž by bylo nutné jej svolávat, první úterý po uplynutí jednoho měsíce od skončení období uvedeného v čl. 10 odst. 1 aktu ze dne 20. září 1976.
2.   Kromě toho Parlament zasedá, aniž by bylo nutné jej svolávat, první úterý po uplynutí jednoho měsíce od skončení období uvedeného v čl. 10 odst. 1 aktu ze dne 20. září 1976.
3.   Konference předsedů může s uvedením důvodů změnit délku přerušení stanovenou podle odstavce 1, a to nejpozději dva týdny přede dnem již stanoveným Parlamentem pro obnovení zasedání; den obnovení nesmí být odložen o více než dva týdny.
3.   Konference předsedů může s uvedením důvodů změnit délku přerušení stanovenou podle odstavce 1, a to nejpozději dva týdny přede dnem již stanoveným Parlamentem pro obnovení zasedání; den obnovení nesmí být odložen o více než dva týdny.
4.   Na žádost většiny všech poslanců nebo na žádost Komise či Rady předseda mimořádně svolá Parlament po předchozí konzultaci s Konferencí předsedů.
4.   Na žádost většiny všech poslanců nebo na žádost Komise či Rady předseda mimořádně svolá Parlament po předchozí konzultaci s Konferencí předsedů.
V naléhavých případech může předseda mimořádně svolat Parlament se souhlasem Konference předsedů.
V naléhavých případech může předseda mimořádně svolat Parlament se souhlasem Konference předsedů.
Pozměňovací návrh 170
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 148
Článek 148
Článek 148
Účast poslanců na zasedáních
Účast poslanců na zasedáních
1.   Při každém zasedání je poslancům k dispozici prezenční listina, do níž zaznamenávají podpisem svou účast.
1.   Při každém zasedání je poslancům k dispozici prezenční listina, do níž zaznamenávají podpisem svou účast.
2.   Jména poslanců přítomných podle prezenční listiny jsou uvedena v zápisu z jednání z každého zasedání s označením „přítomen/přítomna“. Jména poslanců omluvených předsedou jsou uvedena v zápisu z jednání z každého zasedání s označením „omluven/a “.
2.   Jména poslanců přítomných podle záznamu na prezenční listině jsou uvedena v zápisu z jednání z každého zasedání s označením „přítomen/přítomna“. Jména poslanců omluvených předsedou jsou uvedena v zápisu z jednání z každého zasedání s označením „omluven/omluvena “.
Pozměňovací návrh 171
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 149
Článek 149
Článek 149
Návrh pořadu jednání
Návrh pořadu jednání
1.   Před každým dílčím zasedáním sestaví Konference předsedů návrh pořadu jednání na základě doporučení Konference předsedů výborů a s ohledem na schválený pracovní program Komise uvedený v článku 37 .
1.   Před každým dílčím zasedáním sestaví Konference předsedů návrh pořadu jednání na základě doporučení Konference předsedů výborů.
Na pozvání předsedy Parlamentu se mohou Komise a Rada zúčastnit jednání Konference předsedů o návrhu pořadu jednání.
Na pozvání předsedy Parlamentu se mohou Komise a Rada zúčastnit jednání Konference předsedů o návrhu pořadu jednání.
2.   V pořadu jednání může být u některých bodů, které se mají projednávat, stanovena doba hlasování.
2.   V pořadu jednání může být u některých bodů, které se mají projednávat, stanovena doba hlasování.
3.  Jeden nebo dva časové úseky, celkem nejvýše 60 minut, mohou být v návrhu pořadu jednání vyhrazeny na rozpravu o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu podle článku 135.
4.   Konečný návrh pořadu jednání musí být rozdán poslancům nejpozději tři hodiny před zahájením dílčího zasedání.
4.   Konečný návrh pořadu jednání musí být dán poslancům k dispozici nejpozději tři hodiny před zahájením dílčího zasedání.
Pozměňovací návrh 172
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 150
Článek 150
Článek 150
Postup v plénu bez pozměňovacích návrhů a rozpravy
Postup v plénu bez pozměňovacích návrhů a rozpravy
1.   Návrh legislativníh aktu (první čtení) a návrh nelegislativního usnesení přijatý ve výboru tak, že proti němu hlasovala méně než jedna desetina poslanců výboru, je zařazen do návrhu pořadu jednání Parlamentu pro hlasování bez pozměňovacích návrhů.
1.   Pokud byla zpráva ve výboru přijata tak, že proti hlasovala méně než jedna desetina členů výboru, je zpráva zařazena do návrhu pořadu jednání Parlamentu pro hlasování bez pozměňovacích návrhů.
Tento bod pořadu jednání je předmětem jediného hlasování, pokud před sestavením konečného návrhu pořadu jednání politické skupiny nebo jednotliví poslanci, kteří tvoří dohromady jednu desetinu poslanců Parlamentu, písemně nepožádají, aby bylo k tomuto bodu možno předkládat pozměňovací návrhy. V takovém případě stanoví předseda lhůtu pro předložení pozměňovacích návrhů.
Tento bod pořadu jednání je předmětem jediného hlasování, pokud před sestavením konečného návrhu pořadu jednání politické skupiny nebo jednotliví poslanci, kteří tvoří dohromady jednu desetinu poslanců Parlamentu, písemně nepožádají, aby bylo k tomuto bodu možno předkládat pozměňovací návrhy. V takovém případě stanoví předseda lhůtu pro předložení pozměňovacích návrhů.
2.   O bodech zařazených do konečného návrhu pořadu jednání pro hlasování bez pozměňovacích návrhů se rovněž nevede rozprava, pokud Parlament při přijímání pořadu jednání na začátku dílčího zasedání nerozhodne jinak, a to na návrh Konference předsedů nebo na žádost politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců.
2.   O bodech zařazených do konečného návrhu pořadu jednání pro hlasování bez pozměňovacích návrhů se rovněž nevede rozprava, pokud Parlament při přijímání pořadu jednání na začátku dílčího zasedání nerozhodne jinak, a to na návrh Konference předsedů nebo na žádost politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců.
3.   Při sestavování konečného návrhu pořadu jednání dílčího zasedání může Konference předsedů navrhnout zařazení dalších bodů pro hlasování bez pozměňovacích návrhů nebo bez rozpravy. Při přijímání pořadu jednání nesmí Parlament takový návrh přijmout, pokud politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců podá písemnou námitku nejpozději jednu hodinu před zahájením dílčího zasedání.
3.   Při sestavování konečného návrhu pořadu jednání dílčího zasedání může Konference předsedů navrhnout zařazení dalších bodů pro hlasování bez pozměňovacích návrhů nebo bez rozpravy. Při přijímání pořadu jednání nesmí Parlament takový návrh přijmout, pokud politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců podá písemnou námitku nejpozději jednu hodinu před zahájením dílčího zasedání.
4.   Pokud se k bodu nevede rozprava, může zpravodaj nebo předseda příslušného výboru bezprostředně před hlasováním učinit prohlášení v délce nejvýše dvou minut.
4.   Pokud se k bodu nevede rozprava, může zpravodaj nebo předseda příslušného výboru bezprostředně před hlasováním učinit prohlášení v délce nejvýše dvou minut.
Pozměňovací návrh 173
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 152
Článek 152
Článek 149a
Přijímání a změny pořadu jednání
Přijímání a změny pořadu jednání
1.   Na začátku každého dílčího zasedání přijme Parlament rozhodnutí o konečném návrhu pořadu jednání. Změny může navrhnout výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců. Každý takový návrh musí předseda obdržet nejpozději jednu hodinu před zahájením dílčího zasedání. Předseda může dát slovo navrhovateli, jednomu řečníkovi ve prospěch návrhu a jednomu řečníkovi proti návrhu. Řečnická doba je nejvýše jedna minuta.
1.   Na začátku každého dílčího zasedání přijme Parlament pořad jednání. Změny konečného návrhu pořadu jednání může navrhnout výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců. Každý takový návrh musí předseda obdržet nejpozději jednu hodinu před zahájením dílčího zasedání. Předseda může dát slovo navrhovateli a jednomu řečníkovi proti návrhu. Řečnická doba je nejvýše jedna minuta.
2.   Jakmile je pořad jednání přijat, nelze jej měnit, s výjimkou případů podle článků 154 nebo 187 až 191 nebo na návrh předsedy.
2.   Jakmile je pořad jednání přijat, nelze jej měnit, s výjimkou případů podle článků 154 nebo 187 až 191 nebo na návrh předsedy.
Je-li procesní návrh na změnu pořadu zamítnut, nemůže být během téhož dílčího zasedání znovu předložen.
Je-li procesní návrh na změnu pořadu zamítnut, nemůže být během téhož dílčího zasedání znovu předložen.
3.   Před ukončením zasedání oznámí předseda datum, čas a pořad jednání příštího zasedání.
3.   Před ukončením zasedání oznámí předseda datum, čas a pořad jednání příštího zasedání.
Tento článek se přesouvá bezprostředně za článek 149, neboť se týká návrhu pořadu jednání.
Pozměňovací návrh 174
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 153 a (nový)
Článek 153a
Tematická rozprava na žádost politické skupiny
1.  Na každém dílčím zasedání jsou v návrhu pořadu jednání vyhrazeny jeden nebo dva časové úseky, z nichž každý trvá nejméně 60 minut, na rozpravu o tématech s klíčovým významem pro politiku Evropské unie.
2.  Každá politická skupina má právo navrhnout aktuální téma dle svého výběru na nejméně jednu takovou rozpravu ročně. Konference předsedů zajistí, aby byl výkon tohoto práva v průběhu jakéhokoli období jednoho roku spravedlivě rozdělen mezi politické skupiny.
3.  Politické skupiny sdělí zvolené aktuální téma písemně předsedovi před vypracováním konečného návrhu pořadu jednání Konferencí předsedů. Musí být plně dodržen čl. 38 odst. 1 týkající se práv, svobod a zásad uznaných článkem 6 Smlouvy o Evropské unii a hodnot zakotvených v článku 2 uvedené Smlouvy.
4.  Konference předsedů stanoví, v kterém časovém úseku se bude rozprava konat. Může rozhodnout většinou čtyř pětin poslanců Parlamentu o zamítnutí určitého tématu navrženého skupinou.
5.  Rozpravu uvede zástupce politické skupiny, která dané aktuální téma navrhla. Po tomto úvodu je řečnická doba rozdělena v souladu s čl. 162 odst. 4 a 5.
6.  Rozprava se ukončuje bez přijetí usnesení.
Pozměňovací návrh 175
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 154
Článek 154
Článek 154
Postup pro naléhavé případy
Postup pro naléhavé případy
1.   Žádost, aby rozprava o návrhu, který byl s Parlamentem konzultován podle čl. 47 odst. 1, byla považována za naléhavou, může podat Parlamentu předseda, výbor, politická skupina, nejméně čtyřicet poslanců, Komise nebo Rada. Tato žádost se podává písemně a musí být odůvodněna.
1.   Žádost, aby rozprava o návrhu, který byl Parlamentu předložen podle čl. 47 odst. 1, byla považována za naléhavou, může podat Parlamentu předseda, výbor, politická skupina, nejméně čtyřicet poslanců, Komise nebo Rada. Tato žádost se podává písemně a musí být odůvodněna.
2.   Jakmile předseda obdrží žádost o naléhavou rozpravu, oznámí to Parlamentu. O žádosti se hlasuje na začátku zasedání následujícího po zasedání, během něhož byla žádost oznámena, pokud návrh, k němuž se žádost vztahuje, byl rozeslán ve všech úředních jazycích. Je-li podáno více žádostí o naléhavou rozpravu týkajících se stejné záležitosti, vztahuje se schválení nebo zamítnutí žádosti o naléhavou rozpravu na všechny žádosti týkajících se téže záležitosti.
2.   Jakmile předseda obdrží žádost o naléhavou rozpravu, oznámí to Parlamentu. O žádosti se hlasuje na začátku zasedání následujícího po zasedání, během něhož byla žádost oznámena, pokud návrh, k němuž se žádost vztahuje, byl rozeslán ve všech úředních jazycích. Je-li podáno více žádostí o naléhavou rozpravu týkajících se stejné záležitosti, vztahuje se schválení nebo zamítnutí žádosti o naléhavou rozpravu na všechny žádosti týkající se téže záležitosti.
3.   Před hlasováním může vystoupit pouze osoba, která podává žádost, jeden řečník ve prospěch žádosti a jeden proti žádosti a předseda nebo zpravodaj příslušného výboru; každé vystoupení může trvat nejvíce tři minuty.
3.   Před hlasováním může vystoupit pouze osoba, která podává žádost, jeden řečník proti žádosti a předseda nebo zpravodaj příslušného výboru, a každé vystoupení může trvat nejvíce tři minuty.
4.   Body, které se mají projednat postupem pro naléhavé případy, mají přednost před ostatními body pořadu jednání. Předseda stanoví dobu rozpravy a hlasování.
4.   Body, které se mají projednat postupem pro naléhavé případy, mají přednost před ostatními body pořadu jednání. Předseda stanoví dobu rozpravy a hlasování.
5.   Naléhavá rozprava se může konat bez zprávy nebo výjimečně na základě ústní zprávy příslušného výboru.
5.   Postup pro naléhavé případy se může konat bez zprávy nebo výjimečně na základě ústní zprávy příslušného výboru.
Použije-li se postup pro naléhavé případy a probíhá-li interinstitucionální jednání, nepoužijí se články 73 a 73a. Článek 73d se použije obdobně.
Pozměňovací návrh 176
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 156
Článek 156
Článek 156
Lhůty
Lhůty
S výjimkou naléhavých případů uvedených v článcích 135 a 154 nelze přistoupit k rozpravě a k hlasování o textu, pokud nebyl text rozeslán nejméně dvacet čtyři hodin předem.
S výjimkou naléhavých případů uvedených v článcích 135 a 154 nelze přistoupit k rozpravě a k hlasování o textu, pokud nebyl text dán k dispozici nejméně dvacet čtyři hodin předem.
Pozměňovací návrh 177
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 157
Článek 157
Článek 157
Přístup do jednacího sálu
Přístup do jednacího sálu
1.   Do jednacího sálu nesmí vstoupit nikdo jiný než poslanci Parlamentu, členové Komise nebo Rady, generální tajemník Parlamentu, zaměstnanci, jejichž povinnosti vyžadují jejich přítomnost v sále, a odborníci nebo úředníci Evropské unie .
1.   Do jednacího sálu nesmí vstoupit nikdo jiný než poslanci Parlamentu, členové Komise nebo Rady, generální tajemník Parlamentu, zaměstnanci, jejichž povinnosti vyžadují jejich přítomnost v sále, a osoby, které pozval předseda .
2.   Vstup na galerie je dovolen pouze držitelům propustky řádně vydané předsedou nebo generálním tajemníkem Parlamentu.
2.   Vstup na galerie je dovolen pouze držitelům propustky řádně vydané předsedou nebo generálním tajemníkem Parlamentu.
3.   Zástupci veřejnosti, kterým byl dovolen vstup na galerie, musí během jednání v tichosti sedět. Osoba, která projeví souhlas nebo nesouhlas, bude okamžitě vykázána službou v sále.
3.   Zástupci veřejnosti, kterým byl dovolen vstup na galerie, musí během jednání v tichosti sedět. Osoba, která projeví souhlas nebo nesouhlas, bude okamžitě vykázána službou v sále.
Pozměňovací návrh 178
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 158
Článek 158
Článek 158
Jazyky
Jazyky
1.   Všechny dokumenty Parlamentu se vyhotovují ve všech úředních jazycích.
1.   Všechny dokumenty Parlamentu se vyhotovují ve všech úředních jazycích.
2.   Každý poslanec má právo hovořit v Parlamentu úředním jazykem dle svého výběru. Projevy přednášené v jednom z úředních jazyků jsou simultánně tlumočeny do ostatních úředních jazyků a také do jakéhokoli jiného jazyka, který považuje předsednictvo za nutný.
2.   Každý poslanec má právo hovořit v Parlamentu úředním jazykem dle svého výběru. Projevy přednášené v jednom z úředních jazyků jsou simultánně tlumočeny do ostatních úředních jazyků a také do jakéhokoli jiného jazyka, který považuje předsednictvo za nutný.
3.   Při schůzích výborů nebo delegací je zajištěno tlumočení z úředních jazyků a do úředních jazyků, které používají a o něž požádají členové a náhradníci v daném výboru nebo delegaci.
3.   Při schůzích výborů nebo delegací je zajištěno tlumočení z úředních jazyků a do úředních jazyků, které používají a o něž požádají členové a náhradníci v daném výboru nebo delegaci.
4.   Při schůzích výborů nebo delegací mimo běžná pracovní místa je zajištěno tlumočení z jazyků a do jazyků poslanců, kteří potvrdili účast na dané schůzi. Tento režim může být výjimečně uplatňován méně přísně, pokud s tím členové výboru nebo delegace souhlasí. Pokud nedojde k dohodě, rozhodne předsednictvo.
4.   Při schůzích výborů nebo delegací mimo běžná pracovní místa je zajištěno tlumočení z jazyků a do jazyků poslanců, kteří potvrdili účast na dané schůzi. Tento režim může být výjimečně uplatňován méně přísně. Předsednictvo přijme nezbytná ustanovení .
Pokud se po oznámení výsledku hlasování zjistí, že mezi různými jazykovými verzemi jsou rozdíly, rozhodne předseda podle čl. 184 odst. 5 o tom, zda je oznámený výsledek platný. Pokud prohlásí výsledek za platný, rozhodne, která verze je považována za přijatou. Původní verzi však obecně nelze považovat za úřední znění, protože může dojít k situaci, kdy se všechny ostatní jazykové verze od původního znění liší.
4a.  Po oznámení výsledku hlasování rozhodne předseda o případných žádostech týkajících se údajných rozdílů mezi různými jazykovými zněními.
Pozměňovací návrh 179
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 159
Článek 159
Článek 159
Přechodná ustanovení
Přechodná ustanovení
1.   V přechodném období trvajícím do konce osmého volebního období20 jsou přípustné výjimky z článku 158 v případě, že pro některý z úředních jazyků není přes náležitá opatření dostatečný počet tlumočníků nebo překladatelů.
1.   V přechodném období trvajícím do konce osmého volebního období20 jsou přípustné výjimky z článku 158 v případě, že pro některý z úředních jazyků není přes náležitá opatření dostatečný počet tlumočníků nebo překladatelů.
2.   Předsednictvo na návrh generálního tajemníka stanoví, kdy jsou pro jednotlivé dotčené úřední jazyky splněny předpoklady uvedené v odstavci 1, a každého půl roku přezkoumá své rozhodnutí na základě zprávy o pokroku, kterou předloží generální tajemník. Předsednictvo přijme potřebná prováděcí opatření.
2.   Předsednictvo na návrh generálního tajemníka a s ohledem na dočasná zvláštní opatření uvedená v odstavci 3 stanoví, kdy jsou pro jednotlivé dotčené úřední jazyky splněny předpoklady uvedené v odstavci 1, a každého půl roku přezkoumá své rozhodnutí na základě zprávy o pokroku, kterou předloží generální tajemník. Předsednictvo přijme potřebná prováděcí opatření.
3.   Použijí se dočasná zvláštní opatření přijatá Radou na základě Smluv týkající se navrhování právních aktů s výjimkou nařízení, které Evropský parlament a Rada přijímají společně .
3.   Použijí se dočasná zvláštní opatření přijatá Radou na základě Smluv týkající se navrhování právních aktů.
4.   Na odůvodněné doporučení předsednictva může Parlament tento článek kdykoliv zrušit nebo po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 rozhodnout o prodloužení jeho platnosti.
4.   Na odůvodněné doporučení předsednictva může Parlament tento článek kdykoliv zrušit nebo po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 rozhodnout o prodloužení jeho platnosti.
__________________
__________________
20 Prodlouženo rozhodnutím Parlamentu ze dne 26. února 2014.
20 Prodlouženo rozhodnutím Parlamentu ze dne 26. února 2014.
Pozměňovací návrh 180
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 160
Článek 160
Článek 160
Rozesílání dokumentů
Rozesílání dokumentů
Dokumenty, z nichž vycházejí parlamentní rozpravy a rozhodnutí, se vytisknou a rozešlou poslancům. Seznam těchto dokumentů se zveřejňuje v zápisech ze zasedání Parlamentu.
Dokumenty, z nichž vycházejí parlamentní rozpravy a rozhodnutí, jsou dány k dispozici poslancům.
Aniž je dotčeno použití odstavce 1, poslanci a politické skupiny mají přímý přístup k internímu počítačovému systému Evropského parlamentu a mohou nahlédnout do jakéhokoli přípravného dokumentu, který nemá důvěrnou povahu (návrh zprávy, návrh doporučení, návrh stanoviska, pracovní dokument, pozměňovací návrhy předložené ve výborech).
Aniž je dotčeno použití odstavce 1, poslanci a politické skupiny mají přímý přístup k internímu počítačovému systému Evropského parlamentu a mohou nahlédnout do jakéhokoli přípravného dokumentu, který nemá důvěrnou povahu (návrh zprávy, návrh doporučení, návrh stanoviska, pracovní dokument, pozměňovací návrhy předložené ve výborech).
Pozměňovací návrh 181
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 162
Článek 162
Článek 162
Rozdělení řečnické doby a seznam řečníků
Rozdělení řečnické doby a seznam řečníků
1.   Konference předsedů může Parlamentu navrhnout, aby byla u určité rozpravy rozdělena řečnická doba. Parlament rozhoduje o tomto návrhu bez rozpravy.
1.   Konference předsedů může Parlamentu navrhnout, aby byla u určité rozpravy rozdělena řečnická doba. Parlament rozhoduje o tomto návrhu bez rozpravy.
2.   Žádný poslanec nesmí hovořit, aniž mu předseda udělí slovo. Poslanci hovoří ze svých míst a obracejí se na předsedu. Jestliže se řečník odchýlí od tématu, předseda jej napomene.
2.   Žádný poslanec nesmí hovořit, aniž mu předseda udělí slovo. Poslanci hovoří ze svých míst a obracejí se na předsedu. Jestliže se řečník odchýlí od tématu, předseda jej napomene.
3.   Předseda může vypracovat pro první část konkrétní rozpravy seznam řečníků, který obsahuje jedno nebo více kol řečníků z každé politické skupiny, které se rozpravy chtějí zúčastnit, v pořadí podle velikosti skupin, a jednoho nezařazeného poslance .
3.   Předseda může vypracovat pro první část konkrétní rozpravy seznam řečníků, který obsahuje jedno nebo více kol řečníků z každé politické skupiny, které se rozpravy chtějí zúčastnit, v pořadí podle velikosti skupin.
4.   Řečnická doba se pro tuto část rozpravy rozdělí v souladu s těmito kritérii:
4.   Řečnická doba se pro tuto část rozpravy rozdělí v souladu s těmito kritérii:
a)  první část řečnické doby se rozdělí rovným dílem mezi všechny politické skupiny;
a)  první část řečnické doby se rozdělí rovným dílem mezi všechny politické skupiny;
b)  další část se rozdělí mezi politické skupiny v poměru k celkovému počtu jejich členů;
b)  další část se rozdělí mezi politické skupiny v poměru k celkovému počtu jejich členů;
c)  nezařazeným poslancům se přidělí celková řečnická doba podle částí přidělených každé politické skupině podle písmen a) a b).
c)  nezařazeným poslancům se přidělí celková řečnická doba podle částí přidělených každé politické skupině podle písmen a) a b);
ca)   při přidělení řečnické doby v plénu se bere zřetel na skutečnost, že poslanci se zdravotním postižením mohou potřebovat více času.
5.   Pokud je rozdělení celkové řečnické doby stanoveno hromadně pro několik bodů pořadu jednání, informují politické skupiny předsedu, jaké části přiděleného času využijí pro jednotlivé body. Předseda zajistí, aby byly tyto řečnické doby dodrženy.
5.   Pokud je rozdělení celkové řečnické doby stanoveno hromadně pro několik bodů pořadu jednání, informují politické skupiny předsedu, jaké části přiděleného času využijí pro jednotlivé body. Předseda zajistí, aby byly tyto řečnické doby dodrženy.
6.   Zbývající část času rozpravy se předem konkrétním způsobem nepřiděluje. Namísto toho předseda vyzve poslance, aby hovořili zpravidla nejdéle jednu minutu. Předseda v nejvyšší možné míře zajistí, aby dostávali slovo střídavě řečníci mající různé politické názory a pocházející z různých členských států.
6.   Zbývající část času rozpravy se předem konkrétním způsobem nepřiděluje. Namísto toho může předseda poslance vyzvat , aby hovořili zpravidla nejdéle jednu minutu. Předseda v nejvyšší možné míře zajistí, aby dostávali slovo střídavě řečníci mající různé politické názory a pocházející z různých členských států.
7.   Na žádost však může být dána přednost předsedovi nebo zpravodaji příslušného výboru a předsedům politických skupin, kteří si přejí vystoupit jménem těchto skupin, nebo řečníkům, kteří je zastupují.
7.   Na žádost však může předseda Parlamentu dát přednost předsedovi nebo zpravodaji příslušného výboru a předsedům politických skupin, kteří si přejí vystoupit jménem těchto skupin, nebo řečníkům, kteří je zastupují.
8.   Předseda může udělit slovo poslancům, kteří zvednutím modré karty signalizují, že chtějí jinému poslanci během jeho projevu položit otázku, která nezabere více než půl minuty, pokud je předseda přesvědčen, že tím nedojde k narušení rozpravy, a pokud s tím řečník souhlasí .
8.   Předseda může udělit slovo poslancům, kteří zvednutím modré karty signalizují, že chtějí jinému poslanci během jeho projevu položit otázku týkající se jeho vyjádření, jejíž délka nepřekočí půl minuty, pokud s tím řečník souhlasí a pokud je předseda přesvědčen, že tím nedojde k narušení rozpravy, ani že nevznikne výrazná nerovnováha v politické příslušnosti tazatelů v důsledku toho , že je položení otázek zvednutím modré karty uplatněno vícekrát po sobě .
9.   Žádný poslanec nesmí hovořit déle než jednu minutu k jakémukoli z těchto témat: zápisy z jednání, procesní návrhy, pozměňovací návrhy ke konečnému návrhu pořadu jednání nebo k pořadu jednání.
9.   Žádný poslanec nesmí hovořit déle než jednu minutu k jakémukoli z těchto témat: zápisy z jednání, procesní návrhy, pozměňovací návrhy ke konečnému návrhu pořadu jednání nebo k pořadu jednání.
10.  Aniž jsou dotčeny jeho další disciplinární pravomoci, může předseda nechat vyškrtnout z doslovných záznamů ze zasedání projevy poslanců, kteří hovořili bez vyzvání, nebo kteří pokračovali v projevu po uplynutí času, který jim byl přidělen.
11.   Komise a Rada vystoupí v rozpravě k určité zprávě zpravidla bezprostředně po zpravodaji. Komise, Rada a zpravodaj mohou vystoupit znovu, zejména v reakci na projevy poslanců Parlamentu.
11.   Komise a Rada vystoupí v rozpravě k určité zprávě zpravidla bezprostředně po zpravodaji. Komise, Rada a zpravodaj mohou vystoupit znovu, zejména v reakci na projevy poslanců Parlamentu.
12.   Poslanci, kteří nevystoupili v rozpravě, mohou nejvýše jednou v průběhu jednoho dílčího zasedání odevzdat písemné prohlášení v rozsahu nejvýše 200 slov, které je přílohou doslovného záznamu z rozpravy.
12.   Poslanci, kteří nevystoupili v rozpravě, mohou nejvýše jednou v průběhu jednoho dílčího zasedání odevzdat písemné prohlášení v rozsahu nejvýše 200 slov, které je přílohou doslovného záznamu z rozpravy.
13.   Aniž je dotčen článek 230 Smlouvy o fungování Evropské unie, usiluje předseda o dohodu s Komisí, Radou a předsedou Evropské rady o tom, jaká řečnická doba jim bude přidělena.
13.   S ohledem na článek 230 Smlouvy o fungování Evropské unie, usiluje předseda o dohodu s Komisí, Radou a předsedou Evropské rady o tom, jaká řečnická doba jim bude přidělena.
Pozměňovací návrh 182
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 164 a (nový)
Článek 164a
Předcházení případům narušování jednání
Předseda má pravomoc zamezit podávání nadměrného počtu návrhů jako jsou body pořadu jednání, procesní návrhy nebo vysvětlení hlasování nebo žádostí o oddělené, dílčí nebo jmenovité hlasování, pokud má za to, že tyto návrhy nebo žádosti jsou zjevně určeny k dlouhodobému a vážnému narušení jednání Parlamentu nebo práv poslanců a budou mít tento účinek.
(v kapitole 3 „Obecná pravidla pro průběh zasedání“)
Pozměňovací návrh 183
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 165
Článek 165
Článek 165
Okamžitá opatření
Okamžitá opatření
1.   Předseda napomene každého poslance, který narušuje řádný chod jednání nebo se chová způsobem neslučitelným s příslušnými ustanoveními článku 11.
1.   Předseda napomene každého poslance, který narušuje řádný chod jednání nebo se chová způsobem neslučitelným s příslušnými ustanoveními článku 11.
2.   Pokud se provinění opakuje, předseda znovu poslance napomene, a tato skutečnost je zanesena do zápisu z jednání zasedání.
2.   Pokud se provinění opakuje, předseda znovu poslance napomene, a tato skutečnost je zanesena do zápisu z jednání zasedání.
3.   Pokud narušování pořádku pokračuje nebo se opakuje, může předseda odebrat poslanci slovo a vykázat jej z jednacího sálu pro zbytek denního zasedání. V mimořádně závažném případě může rovněž přikročit k tomuto poslednímu opatření okamžitě a bez druhého napomenutí. Generální tajemník neprodleně zajistí výkon takového disciplinárního opatření za pomoci služby v sále a v případě potřeby za pomoci bezpečnostní služby Parlamentu.
3.   Pokud narušování pořádku pokračuje nebo se opakuje, může předseda odebrat poslanci slovo a vykázat jej z jednacího sálu pro zbytek denního zasedání. V mimořádně závažném případě může rovněž přikročit k tomuto poslednímu opatření okamžitě a bez druhého napomenutí. Generální tajemník neprodleně zajistí výkon takového disciplinárního opatření za pomoci služby v sále a v případě potřeby za pomoci bezpečnostní služby Parlamentu.
4.   Pokud hrozí, že vyrušování při jednání v Parlamentu znemožní plynulý chod zasedání, předseda v zájmu obnovení pořádku na určitou dobu přeruší nebo ukončí jednání. Jestliže se mu nepodaří získat pozornost, opustí předsednické křeslo, což má za následek přerušení zasedání. Zasedání pokračuje poté, co jej předseda znovu svolá.
4.   Pokud hrozí, že vyrušování při jednání v Parlamentu znemožní plynulý chod zasedání, předseda v zájmu obnovení pořádku na určitou dobu přeruší nebo ukončí jednání. Jestliže se mu nepodaří získat pozornost, opustí předsednické křeslo, což má za následek přerušení zasedání. Zasedání pokračuje poté, co jej předseda znovu svolá.
4a.  Předseda může přerušit přímý přenos ze zasedání, pokud se některý z poslanců dopustí hanlivých, rasistických nebo xenofobních výroků nebo chování.
4b.  Předseda může rozhodnout o vymazání částí projevů poslance, v nichž se vyskytují hanlivé, rasistické nebo xenofobní výroky, z audiovizuálního záznamu jednání.
Toto rozhodnutí nabývá účinku okamžitě. Musí však být potvrzeno předsednictvem nejpozději čtyři týdny po jeho přijetí, případně na příští schůzi předsednictva, pokud se v tomto období schůze předsednictva nekonala.
5.   Pravomoci vymezené v odstavcích 1 až 4 obdobně náleží i předsedajícím na schůzích orgánů, výborů a delegací, jak je stanoví tento jednací řád.
5.   Pravomoci vymezené v odstavcích 1 až 4b obdobně náleží i předsedajícím na schůzích orgánů, výborů a delegací, jak je stanoví tento jednací řád.
6.   S ohledem na závažnost porušení kodexu chování může předsedající nejpozději na nejbližším dílčím zasedání nebo na následující schůzi daného orgánu, výboru nebo delegace požádat předsedu Parlamentu o uplatnění článku 166.
6.   S ohledem na závažnost porušení kodexu chování může předsedající nejpozději na nejbližším dílčím zasedání nebo na následující schůzi daného orgánu, výboru nebo delegace požádat předsedu Parlamentu o uplatnění článku 166.
Pozměňovací návrh 184
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 166
Článek 166
Článek 166
Sankce
Sankce
1.   V případě mimořádně závažného narušení pořádku nebo chodu Parlamentu, při němž došlo k porušení zásad vymezených v článku 11, předseda po vyslechnutí dotyčného poslance přijme odůvodněné rozhodnutí o uložení přiměřené sankce, které sdělí dotyčnému poslanci a předsedům orgánů, výborů a delegací, jejichž členem je dotyčný poslanec, a poté je oznámí na plenárním zasedání .
1.   V případě závažného narušení pořádku nebo chodu Parlamentu, při němž došlo k porušení zásad vymezených v článku 11, předseda přijme odůvodněné rozhodnutí o uložení přiměřené sankce.
Před přijetím rozhodnutí vyzve předseda dotyčného poslance k předložení písemných připomínek. Ve výjimečných případech může předseda rozhodnout o uspořádání slyšení dotyčného poslance.
Rozhodnutí je oznámeno dotyčnému poslanci doporučeným dopisem nebo v naléhavých případech prostřednictvím služby v sále.
Poté, co je rozhodnutí oznámeno dotyčnému poslanci, oznámí předseda v Parlamentu sankci uloženou poslanci a jsou rovněž informováni předsedové orgánů, výborů a delegací, jejichž členem je dotyčný poslanec.
Jakmile je sankce uložena s konečnou platností, musí být po celý zbytek daného volebního období zveřejněna na dobře viditelném místě internetových stránek Parlamentu.
2.   Při posuzování nevhodného chování poslanců je nutno brát v úvahu, zda jde o případ jednorázového , opakovaného nebo soustavného chování, a zvažovat míru jeho závažnosti, a to na základě pokynů uvedených v příloze jednacího řádu 21 .
2.   Při posuzování nevhodného chování poslanců je nutno brát v úvahu, zda je toto chování ojedinělé , opakované či soustavné, a zvažovat míru jeho závažnosti.
Je třeba rozlišovat mezi projevy vizuální povahy, které lze tolerovat, pokud nejsou urážlivé, hanlivé, rasistické či xenofobní, zachovávají rozumnou míru a nevyvolávají konflikty, a mezi těmi, které aktivně narušují parlamentní činnost.
3.   Sankce může mít formu jednoho nebo více níže uvedených opatření:
3.   Sankce může mít formu jednoho nebo více níže uvedených opatření:
a)  udělení důtky;
a)  udělení důtky;
b)  ztráta nároku na denní příspěvek na dobu dvou až deseti dnů;
b)   ztráta nároku na denní příspěvek na dobu dvou až třiceti dnů;
c)  aniž by byl dotčen výkon hlasovacího práva na plenárním zasedání a s výhradou případu důsledného dodržení kodexu chování dočasné vyloučení ze schůzí Parlamentu nebo kteréhokoli z jeho orgánů, výborů nebo delegací, z účasti na veškerých parlamentních činnostech nebo na části těchto činností, a to na dobu od dvou do deseti po sobě následujících dnů;
c)   aniž by byl dotčen výkon hlasovacího práva na plenárním zasedání a s výhradou případu důsledného dodržení kodexu chování dočasné vyloučení ze schůzí Parlamentu nebo kteréhokoli z jeho orgánů, výborů nebo delegací, z účasti na veškerých parlamentních činnostech nebo na části těchto činností, a to na dobu od dvou do třiceti dnů;
d)  Konferenci předsedů bude podle článku 21 předložen návrh na pozastavení nebo zbavení jedné nebo více funkcí, které dotyčný poslanec v Parlamentu zastává.
da)  zákaz zastupovat Parlament v meziparlamentních delegacích, na meziparlamentních konferencích a na interinstitucionálních fórech na dobu nejvýše jednoho roku;
db)  pokud byla porušena povinnost zachovávat mlčenlivost, omezení práv na přístup k důvěrným nebo utajovaným informacím na dobu nejvýše jednoho roku.
3a.  V případě, že k narušování pořádku dochází opakovaně nebo se poslanec odmítá podřídit opatření přijatému podle čl. 165 odst. 3, mohou být sankce stanovené v odst. 3 písm. b) až db) zdvojnásobeny.
3b.  Předseda může dodatečně předložit Konferenci předsedů návrh, aby byla dotyčnému poslanci v souladu s postupem podle článku 21 pozastavena jedna nebo více funkcí, které zastává v Parlamentu, nebo aby jich byl zbaven.
__________________
21 Viz příloha XV.
Pozměňovací návrh 185
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 167
Článek 167
Článek 167
Vnitřní odvolání
Vnitřní odvolání
Dotyčný poslanec může podat vnitřní odvolání k předsednictvu ve lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy mu předseda oznámil uložení sankce. Odvoláním se platnost sankce pozastavuje. Předsednictvo může nejpozději do čtyř týdnů po podání odvolání uloženou sankci zrušit, potvrdit nebo omezit její rozsah , aniž jsou dotčeny právní možnosti vnějšího odvolání, které má dotyčný k dispozici. Pokud předsednictvo ve stanovené lhůtě nerozhodne, považuje se sankce za neplatnou.
Dotyčný poslanec může podat vnitřní odvolání k předsednictvu ve lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy mu předseda oznámil uložení sankce podle čl . 166 odst. 1 až 3a. Odvoláním se platnost sankce pozastavuje. Předsednictvo může nejpozději do čtyř týdnů po podání odvolání, popřípadě na své nejbližší schůzi, pokud se v uvedeném období žádná schůze nekoná, uloženou sankci zrušit, potvrdit nebo změnit , aniž jsou dotčeny právní možnosti vnějšího odvolání, které má dotyčný k dispozici. Pokud předsednictvo ve stanovené lhůtě nerozhodne, považuje se sankce za neplatnou.
Pozměňovací návrh 186
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava VII – kapitola 5 – název
USNÁŠENÍSCHOPNOST A HLASOVÁNÍ
USNÁŠENÍSCHOPNOST, POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY A HLASOVÁNÍ
Pozměňovací návrh 187
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 168
Článek 168
Článek 168
Usnášeníschopnost
Usnášeníschopnost
1.   Parlament může jednat, rozhodovat o pořadu jednání a schvalovat zápis ze zasedání při jakémkoli počtu přítomných poslanců.
1.   Parlament může jednat, rozhodovat o pořadu jednání a schvalovat zápis ze zasedání při jakémkoli počtu přítomných poslanců.
2.   Parlament je usnášeníschopný, pokud je v jednacím sále přítomna třetina všech poslanců Parlamentu.
2.   Parlament je usnášeníschopný, pokud je v jednacím sále přítomna třetina všech poslanců Parlamentu.
3.   Každé hlasování je platné při jakémkoli počtu hlasujících, pokud předseda na žádost, kterou před začátkem hlasování podá nejméně čtyřicet poslanců, v okamžiku hlasování nekonstatuje, že Parlament není usnášeníschopný. Pokud hlasování ukáže , že není přítomen dostatečný počet poslanců, zařadí se hlasování na pořad jednání příštího denního zasedání.
3.   Každé hlasování je platné při jakémkoli počtu hlasujících, pokud předseda na žádost, kterou před začátkem hlasování podá nejméně čtyřicet poslanců, nekonstatuje, že Parlament není usnášeníschopný. Není-li počet přítomných poslanců dostatečný pro dosažení usnášeníschopnosti , oznámí předseda, že Parlament není usnášeníschopný, a  hlasování bude zařazeno na pořad jednání příštího denního zasedání.
Žádost o zjištění usnášeníschopnosti musí podat nejméně čtyřicet poslanců. Žádost jménem politické skupiny není přípustná.
Při zjišťování výsledků hlasování je třeba vzít podle odstavce 2 v úvahu všechny poslance přítomné v jednacím sále a podle odstavce 4 všechny poslance, kteří žádali o zjištění usnášeníschopnosti. Elektronické hlasovací zařízení nelze k tomuto účelu použít . Dveře jednacího sálu nesmějí být zavřeny.
Elektronické hlasovací zařízení lze použít ke zjištění, zda je dosažena hranice čtyřiceti poslanců, avšak nelze je použítověření usnášeníschopnosti . Dveře jednacího sálu nesmějí být zavřeny.
Jestliže počet přítomných poslanců není dostatečný pro dosažení usnášeníschopnosti, neoznámí předseda výsledek hlasování, ale prohlásí, že nebyl přítomen potřebný počet poslanců.
Poslední věta odstavce 3 se nevztahuje na hlasování o procesních návrzích, ale pouze na hlasování o vlastním předmětu jednání.
4.   Poslanci, kteří požádali o zjištění usnášeníschopnosti, se počítají jako přítomní ve smyslu odstavce 2 i v případě, že již nejsou v jednacím sále .
4.   Poslanci, kteří žádají o zjištění usnášeníschopnosti, musí být v okamžiku podání žádosti přítomni v jednacím sále a počítají se jako přítomní ve smyslu odstavců 2 a 3 i v případě, že jednací sál mezitím opustili .
Poslanci, kteří požádali o zjištění usnášeníschopnosti, musí být při předložení této žádosti přítomni v jednacím sále.
5.   Je-li přítomno méně než čtyřicet poslanců, může předseda rozhodnout, že Parlament není usnášeníschopný.
5.   Je-li přítomno méně než čtyřicet poslanců, může předseda rozhodnout, že Parlament není usnášeníschopný.
Pozměňovací návrh 188
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 168 a (nový)
Článek 168 a
Prahové hodnoty
1.  Pokud není uvedeno jinak, použijí se pro účely tohoto jednacího řádu tyto definice:
a)  „nízkou prahovou hodnotou“ se rozumí jedna dvacetina všech poslanců Parlamentu nebo členů politické skupiny;
b)  „střední prahovou hodnotou“ se rozumí jedna desetina všech poslanců Parlamentu, kterou tvoří jedna či více politických skupin nebo jednotliví poslanci nebo jejich kombinace;
c)  „vysokou prahovou hodnotou“ se rozumí jedna pětina všech poslanců Parlamentu, kterou tvoří jedna či více politických skupin nebo jednotliví poslanci nebo jejich kombinace.
2.  Pokud je pro účely zjištění toho, zda bylo dosaženo potřebné prahové hodnoty, nezbytný podpis poslance, může mít tento podpis formu buď vlastnoručního podpisu, nebo elektronického podpisu vytvořeného v  systému elektronického podpisu Evropského parlamentu. V příslušných lhůtách může poslanec vzít svůj podpis zpět, ale poté jej nesmí znovu připojit.
3.  Pokud je pro dosažení určité prahové hodnoty nezbytná podpora politické skupiny, jedná skupina prostřednictvím svého předsedy nebo prostřednictvím osoby, kterou předseda tímto jednáním pověřil.
4.  Podpora politické skupiny se při uplatnění střední a vysoké prahové hodnoty počítá takto:
–  pokud je v průběhu zasedání nebo schůze uplatněn článek, který takovou prahovou hodnotu stanoví: všichni poslanci, kteří jsou členy skupiny podporující návrh a kteří jsou fyzicky přítomni;
–  ve všech ostatních případech: všichni poslanci, kteří jsou členy skupiny podporující návrh.
Pozměňovací návrh 189
Jednací řád Evropského parlamentu
Průřezová úprava
Průřezová úprava článků a změn s ohledem na nové definice prahových hodnot stanovených v článku 168a
A.  V následujících článcích, nebo v změnách týkajících se následujících článků se spojení „politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců“ v jakékoli tvaroslovné podobě nahrazuje spojením „politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty“ v příslušném mluvnickém tvaru:
Čl. 15 odst. 1
Čl. 38 odst. 2
Čl. 38a odst. 1 (nový)
Čl. 59 odst. 1 pododstavec 1
Čl. 59 odst. 1 pododstavec 4 (nový)
Čl. 59 odst. 1a pododstavec 1 (nový)
Čl. 59 odst. 1b pododstavec 4 (nový)
Čl. 59 odst. 1b pododstavec 5 (nový)
Čl. 63 odst. 4 a čl. 78e odst. 2
Čl. 67a odst. 1 pododstavec 1 (nový) a čl. 68 odst. 1
Čl. 67a odst. 2 pododstavec 1 (nový)
Čl. 67a odst. 4 pododstavec 1 (nový)
Čl. 69 odst. 1
Čl. 81 odst. 2
Čl. 88 odst. 1 pododstavec 2
Čl. 105 odst. 3 a 4
Čl. 105 odst. 6 třetí odrážka
Čl. 106 odst. 4 písm. c) pododstavec 2 (nový)
Čl. 108 odst. 2
Čl. 108 odst. 4
Čl. 113 odst. 4a (nový)
Čl. 118 odst. 5 pododstavec 1
Čl. 121 odst. 3
Čl. 122 odst. 3
Čl. 122a  odst. 4 (nový)
Čl. 123 odst. 2
Čl. 128 odst. 1 pododstavec 1
Čl. 135 odst. 1
Čl. 135 odst. 2
Čl. 137 odst. 2 pododstavec 3
Čl. 138 odst. 2 pododstavec 3
Čl. 150 odst. 2
Čl. 150 odst. 3
Čl. 152 odst. 1
Čl. 153 odst. 1
Čl. 154 odst. 1
Čl. 169 odst. 1 pododstavec 1
Čl. 170 odst. 4 pododstavec 1
Čl. 174 odst. 5
Čl. 174 odst. 6
Čl. 176 odst. 1
Čl. 180 odst. 1
Čl. 187 odst. 1 pododstavec 1
Čl. 188 odst. 1 pododstavce 1 a 2
Čl. 189 odst. 1 pododstavec 1
Čl. 190 odst. 1 pododstavec 1
Čl. 190 odst. 4
Čl. 226 odst. 4
Čl. 231 odst. 4
Příloha XVI odst. 1c pododstavec 7
V čl. 88 odst. 4a a čl. 113 odst. 4a se spojení „nejméně čtyřicet poslanců“ v jakékoli tvaroslovné podobě nahrazuje spojením „politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty“ v příslušném mluvnickém tvaru.
B.  V čl. 50 odst. 1 a čl. 50 odst. 2 prvním pododstavci se spojení „nejméně jedna desetina členů výboru“ v jakékoli tvaroslovné podobě nahrazuje spojením „poslanci nebo politická skupina či politické skupiny dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty ve výboru“ v příslušném mluvnickém tvaru.
V čl. 73a odst. 2 a čl. 150 odst. 1 druhém pododstavci se spojení „politické skupiny nebo jednotliví poslanci, kteří tvoří dohromady jednu desetinu poslanců Parlamentu“ v jakékoli tvaroslovné podobě nahrazuje spojením „poslanci nebo politická skupina či politické skupiny dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty“ v příslušném mluvnickém tvaru.
V čl. 210a odst. 4 se spojení „tři členové výboru“ nahrazuje spojením „poslanci nebo politická skupina či politické skupiny dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty ve výboru“ v příslušném mluvnickém tvaru.
C.  V čl. 15 odst. 1 třetím pododstavci se spojení „pětina všech poslanců Parlamentu“ nahrazuje spojením „poslanci nebo politická skupina či politické skupiny dosahující přinejmenším vysoké prahové hodnoty“ v příslušném mluvnickém tvaru.
V čl. 182 odst. 2 a čl. 180a odst. 2 se spojení „nejméně pětina všech poslanců Parlamentu“ nahrazuje spojením „poslanci nebo politická skupina či politické skupiny dosahující přinejmenším vysoké prahové hodnoty“ v příslušném mluvnickém tvaru.
V čl. 191 pododstavci 1 se spojení „politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců“ nahrazují spojením „poslanci nebo politická skupina či politické skupiny dosahující přinejmenším vysoké prahové hodnoty“ v příslušném mluvnickém tvaru.
V čl. 204 odst. 2 prvním pododstavci a čl. 208 odst. 2 se spojení „(alespoň jedna) šestina členů výboru“ v jakékoli tvaroslovné podobě nahrazuje spojením „poslanci nebo politická skupina či politické skupiny dosahující přinejmenším vysoké prahové hodnoty ve výboru“ v příslušném mluvnickém tvaru.
V čl. 208 odst. 3 se spojení „čtvrtina členů výboru“ nahrazuje spojením „poslanci nebo politická skupina či politické skupiny dosahující přinejmenším vysoké prahové hodnoty ve výboru“ v příslušném mluvnickém tvaru.
D.  Touto průřezovou úpravou prahových hodnot v celém textu není dotčeno přijetí, zamítnutí nebo změna výše uvedených článků a změn v aspektech jiných než jsou prahové hodnoty.
(Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.)
Pozměňovací návrh 190
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 169
Článek 169
Článek 169
Předkládání a přednášení pozměňovacích návrhů
Předkládání a přednášení pozměňovacích návrhů
1.   Pozměňovací návrhy k projednání v plénu může předložit příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců.
1.   Pozměňovací návrhy k projednání v plénu může předložit příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců. Jména všech signatářů se zveřejní.
Pozměňovací návrhy se předkládají písemně a musí být podepsány autory.
Pozměňovací návrhy se předkládají písemně a musí být podepsány autory.
Pozměňovací návrhy k dokumentům legislativní povahy ve smyslu čl. 47 odst. 1 mohou být doprovázeny stručným odůvodněním. Za tato odůvodnění je odpovědný autor a nehlasuje se o něm.
Pozměňovací návrhy k návrhům právně závazných aktů mohou být doprovázeny stručným odůvodněním. Za tato odůvodnění je odpovědný autor a nehlasuje se o něm.
2.   S výhradou omezení stanovených v článku 170 se může pozměňovací návrh týkat kterékoli části textu a může mít za cíl zrušení, doplnění nebo nahrazení slov či číslic.
2.   S výhradou omezení stanovených v článku 170 se může pozměňovací návrh týkat kterékoli části textu a může mít za cíl zrušení, doplnění nebo nahrazení slov či číslic.
„Textem“ se v tomto článku a článku 170 rozumí celý návrh usnesení/návrh legislativního usnesení, návrh rozhodnutí nebo návrh legislativního aktu.
„Textem“ se v tomto článku a článku 170 rozumí celý návrh usnesení/návrh legislativního usnesení, návrh rozhodnutí nebo návrh právně závazného aktu.
3.  Předseda stanoví lhůtu pro předkládání pozměňovacích návrhů.
3.  Předseda stanoví lhůtu pro předkládání pozměňovacích návrhů.
4.   Pozměňovací návrh může přednést během rozpravy jeho autor nebo jiný poslanec, kterého určil autor jako svého zástupce.
4.   Pozměňovací návrh může přednést během rozpravy jeho autor nebo jiný poslanec, kterého určil autor jako svého zástupce.
5.   Vezme-li pozměňovací návrh jeho autor zpět, nebere se v potaz, pokud jej ihned nepřevezme jiný poslanec.
5.   Vezme-li pozměňovací návrh jeho autor zpět, nebere se v potaz, pokud jej ihned nepřevezme jiný poslanec.
6.  O pozměňovacích návrzích se hlasuje až poté, co jsou vytištěny a rozdány ve všech úředních jazycích, pokud Parlament nerozhodne jinak. Parlament nemůže rozhodnout jinak, pokud je proti nejméně čtyřicet poslanců. Parlament neučiní rozhodnutí, která by poslance používající některé jazyky nepřijatelně znevýhodňovala.
6.  O pozměňovacích návrzích se hlasuje až poté, co jsou dány k dispozici ve všech úředních jazycích, pokud Parlament nerozhodne jinak. Parlament nemůže rozhodnout jinak, pokud je proti nejméně čtyřicet poslanců. Parlament neučiní rozhodnutí, která by poslance používající některé jazyky nepřijatelně znevýhodňovala.
Je-li přítomno méně než sto poslanců, nemůže Parlament rozhodnout jinak, jestliže má nejméně desetina přítomných poslanců výhrady.
Je-li přítomno méně než sto poslanců, nemůže Parlament rozhodnout jinak, jestliže má nejméně desetina přítomných poslanců výhrady.
Na návrh předsedy se ústní pozměňovací návrhy nebo všechny jiné ústní změny považují za pozměňovací návrhy, který nebyly rozeslány ve všech úředních jazycích. Pokud předseda rozhodne o jejich přijatelnosti na základě čl. 170 odst. 3 a není-li vznesena námitka podle čl. 169 odst. 6, hlasuje se o nich podle stanoveného pořadí hlasování.
Na návrh předsedy se ústní pozměňovací návrhy nebo všechny jiné ústní změny považují za pozměňovací návrhy, které nebyly dány k dispozici ve všech úředních jazycích. Pokud předseda rozhodne o jejich přijatelnosti na základě čl. 170 odst. 3 a není-li vznesena námitka podle čl. 169 odst. 6, hlasuje se o nich podle stanoveného pořadí hlasování.
Počet hlasů ve výboru potřebných ke vznesení námitky proti tomu, aby se o takových pozměňovacích návrzích nebo změnách hlasovalo, se stanoví na základě článku 209, a to úměrně k počtu stanovenému pro plenární zasedání a v případě potřeby se zaokrouhlí nahoru na nejbližší celé číslo.
Počet hlasů ve výboru potřebných ke vznesení námitky proti tomu, aby se o takových pozměňovacích návrzích nebo změnách hlasovalo, se stanoví na základě článku 209, a to úměrně k počtu stanovenému pro plenární zasedání a v případě potřeby se zaokrouhlí nahoru na nejbližší celé číslo.
Pozměňovací návrh 191
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 170
Článek 170
Článek 170
Přípustnost pozměňovacích návrhů
Přípustnost pozměňovacích návrhů
1.   Pozměňovací návrh není přípustný, jestliže:
1.   Aniž jsou dotčeny další podmínky stanovené v čl. 52 odst. 2 týkajícím se zpráv z vlastního podnětu a v článku 69 odst. 2 týkajícím se pozměňovacích návrhů k postoji Rady, pozměňovací návrh není přípustný, jestliže:
a)   jeho obsah přímo nesouvisí s textem, který má za cíl změnit,
a)   jeho obsah přímo nesouvisí s textem, který má za cíl změnit,
b)   má za cíl zrušit nebo nahradit celý text;
b)   má za cíl zrušit nebo nahradit celý text;
c)   má za cíl změnit více než jeden článek nebo odstavec textu, ke kterému se vztahuje. Toto ustanovení se nevztahuje na kompromisní pozměňovací návrhy ani na pozměňovací návrhy, které mají za cíl změnit určitý slovní tvar v celém textu;
c)   má za cíl změnit více než jeden článek nebo odstavec textu, ke kterému se vztahuje. Toto ustanovení se nevztahuje na kompromisní pozměňovací návrhy ani na pozměňovací návrhy, které mají za cíl změnit určitý slovní tvar v celém textu;
ca)  má za cíl změnit návrh na kodifikaci právních předpisů Unie; avšak čl. 103 odst. 3 druhý pododstavec se použije obdobně;
cb)  má za cíl změnit ty části návrhu na přepracování právních předpisů Unie, které zůstávají v tomto návrhu nezměněny; avšak čl. 104 odst. 2 druhý pododstavec a  čl. 104 odst. 3 třetí pododstavec se použijí obdobně;
d)   se zjistí, že alespoň v jednom z úředních jazyků textu, kterého se pozměňovací návrh týká, není změna nutná ; v tomto případě předseda spolu s těmi, kterých se to týká, hledá vhodné jazykové řešení.
d)   má za cíl zajistit pouze opravu jazykových chyb nebo sjednocení terminologie textu v jazyce, v němž se pozměňovací návrh předkládá ; v tomto případě hledá předseda spolu s těmi, kterých se to týká, vhodné jazykové řešení.
2.  Pozměňovací návrh se nebere v potaz, pokud není v souladu s rozhodnutími, která byla k danému textu dříve přijata během téhož hlasování.
3.   O přípustnosti pozměňovacích návrhů rozhodne předseda.
3.   O přípustnosti pozměňovacích návrhů rozhodne předseda.
Rozhodnutí předsedy podle odstavce 3 týkající se přípustnosti pozměňovacích návrhů nevychází výlučně z ustanovení odstavce 1 a 2 tohoto článku, ale z ustanovení jednacího řádu obecně.
Rozhodnutí předsedy podle odstavce 3 týkající se přípustnosti pozměňovacích návrhů nevychází výlučně z ustanovení odstavce 1 tohoto článku, ale z ustanovení jednacího řádu obecně.
4.   Politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců může předložit alternativní návrh usnesení k návrhu nelegislativního usnesení obsaženému ve zprávě výboru.
4.   Politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců může předložit alternativní návrh usnesení k návrhu nelegislativního usnesení obsaženému ve zprávě výboru.
V tomto případě nesmí skupina nebo dotčení poslanci předložit pozměňovací návrhy k návrhu usnesení příslušného výboru. Alternativní návrh usnesení nesmí být delší než návrh výboru. O návrhu se hlasuje v jediném hlasování v plénu bez možnosti předkládat pozměňovací návrhy.
V tomto případě nesmí skupina nebo dotčení poslanci předložit pozměňovací návrhy k návrhu usnesení příslušného výboru. Alternativní návrh usnesení nesmí být delší než návrh výboru. O návrhu se hlasuje v jediném hlasování v plénu bez možnosti předkládat pozměňovací návrhy.
Ustanovení čl. 123 odst. 4 se použije obdobně.
Ustanovení čl. 123 odst. 4 a odst. 4a týkající se společných návrhů usnesení se použije obdobně.
4a.  Se souhlasem předsedy lze ve výjimečných případech překládat pozměňovací návrhy po uplynutí lhůty pro jejich předkládání, jde-li o kompromisní pozměňovací návrhy nebo pokud se vyskytnou technické obtíže. O přípustnosti takových pozměňovacích návrhů rozhodne předseda. Před hlasováním o těchto pozměňovacích návrzích musí předseda získat souhlas Parlamentu.
O přípustnosti kompromisních pozměňovacích návrhů lze rozhodnout na základě těchto obecných kritérií:
–  kompromisní pozměňovací návrhy se zpravidla vztahují k těm částem textu, k nimž byly předloženy pozměňovací návrhy ve lhůtě pro jejich předkládání;
–  kompromisní pozměňovací návrhy zpravidla předkládají politické skupiny, které představují většinu v Parlamentu, předsedové nebo zpravodajové příslušných výborů nebo předkladatelé jiných pozměňovacích návrhů;
–  s předložením kompromisních pozměňovacích návrhů je zpravidla spojeno zpětvzetí ostatních pozměňovacích návrhů týkajících se stejné části textu.
Pouze předseda může navrhnout, aby byl kompromisní pozměňovací návrh projednán. Aby mohlo být o kompromisním pozměňovacím návrhu hlasováno, musí předseda získat souhlas Parlamentu dotazem, zda jsou proti takovému hlasování nějaké námitky. Pokud je námitka vznesena, rozhodne Parlament v dané věci většinou odevzdaných hlasů.
Pozměňovací návrh 192
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 171
Článek 171
Článek 171
Hlasování
Hlasování
1.   Pro zprávy se použije tento postup hlasování:
1.   Není-li v tomto jednacím řádu uvedeno jinak, u textů předložených Parlamentu se použije tento postup hlasování:
a)   nejprve se hlasuje o případných pozměňovacích návrzích k textu, kterého se týká zpráva příslušného výboru,
a)   nejprve se hlasuje o případných pozměňovacích návrzích k návrhu právně závazného aktu,
b)  poté se hlasuje o textu jako celku, změněném či nezměněném,
b)   poté se případně hlasuje o návrhu jako celku, změněném či nezměněném,
c)  poté se hlasuje o pozměňovacích návrzích k návrhu usnesení či k návrhu legislativního usnesení,
c)   poté se hlasuje o veškerých pozměňovacích návrzích k návrhu usnesení či k návrhu legislativního usnesení,
d)  nakonec se hlasuje o návrhu usnesení či návrhu legislativního usnesení jako celku (konečné hlasování).
d)   nakonec se hlasuje o návrhu usnesení jako celku (konečné hlasování).
Parlament nehlasuje o vysvětlujícím prohlášení obsaženém ve zprávě.
Parlament nehlasuje o vysvětlujícím prohlášení obsaženém ve zprávě.
2.  Při druhém čtení se použije tento postup:
a)  jestliže nebyl podán návrh na zamítnutí nebo změnu postoje Rady, považuje se postoj za schválený podle článku 76;
b)  o návrhu na zamítnutí postoje Rady se hlasuje před hlasováním o případných pozměňovacích návrzích (viz čl. 68 odst. 1);
c)  bylo-li k postoji Rady předloženo několik pozměňovacích návrhů, hlasuje se o nich v pořadí stanoveném v článku 174;
d)  pokud Parlament již hlasoval o pozměňovacích návrzích k postoji Rady, může další hlasování o textu jako celku proběhnout pouze podle čl. 68 odst. 2.
3.  Při třetím čtení se použije postup podle článku 72.
4.   Při hlasování o legislativních textech a návrzích nelegislativních usnesení se hlasuje nejprve o hlavní části, potom o právních východiscích a o bodech odůvodnění. Pozměňovací návrhy nejsou brány v potaz, pokud jsou v rozporu s předchozím hlasováním.
4.   Při hlasování o návrzích právně závazných aktů a  nelegislativních usnesení se hlasuje nejprve o hlavní části, potom o právních východiscích a o bodech odůvodnění.
4a.  Pozměňovací návrh se nebere v potaz, pokud není v souladu s rozhodnutími, která byla k danému textu dříve přijata během téhož hlasování.
5.   Jediným poslancem, který může vystoupit během hlasování, je zpravodaj, který musí mít příležitost stručně vyjádřit stanovisko svého výboru k pozměňovacím návrhům, o nichž se hlasuje.
5.   Jediným poslancem, který může vystoupit během hlasování, je zpravodaj, popřípadě místo něho předseda daného výboru. Tento poslanec musí mít možnost stručně vyjádřit stanovisko svého výboru k pozměňovacím návrhům, o nichž se hlasuje.
Pozměňovací návrh 193
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 172
Článek 172
vypouští se
Rovnost hlasů
1.  V případě rovnosti hlasů podle čl. 171 odst. 1 písm. b) nebo d) se text jako celek vrátí zpět výboru. Totéž platí pro hlasování podle článků 3 a 9 a pro konečné hlasování podle článků 199 a 212, přičemž v případě těchto dvou článků se daná věc vrací Konferenci předsedů.
2.  V případě rovnosti hlasů při hlasování o pořadu jednání jako celku (článek 152) nebo o zápisu jako celku (článek 192) nebo o textu předloženém k dílčímu hlasování podle článku 176 se text považuje za přijatý.
3.  Ve všech ostatních případech rovnosti hlasů, aniž jsou dotčeny články, které vyžadují kvalifikovanou většinu, se text nebo návrh považuje za zamítnutý.
Čl. 172 odst. 3 se vykládá tak, že v případě rovnosti hlasů při hlasování o návrhu doporučení podle čl. 141 odst. 4 nevystoupit při řízení probíhajícím před Soudním dvorem Evropské unie, tato rovnost hlasů neznamená přijetí doporučení, že by Parlament v těchto řízeních měl vystoupit. V tomto případě se má za to, že příslušný výbor nevydal žádné doporučení.
Pozměňovací návrh 194
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 173
Článek 173
vypouští se
Zásady hlasování
1.  Hlasování o zprávě probíhá na základě doporučení příslušného výboru. Výbor může delegovat tento úkol na svého předsedu nebo zpravodaje.
2.  Výbor může doporučit, aby se o všech nebo o některých pozměňovacích návrzích hlasovalo najednou, aby byly přijaty, zamítnuty nebo prohlášeny za bezpředmětné.
Výbor také může navrhnout kompromisní pozměňovací návrhy.
3.  Pokud příslušný výbor doporučí, aby byly pozměňovací návrhy předloženy k hlasování najednou, uskuteční se nejprve toto hlasování o daných pozměňovacích návrzích.
4.  Pokud příslušný výbor navrhne kompromisní pozměňovací návrh, hlasuje se přednostně o tomto návrhu.
5.  O pozměňovacích návrzích, u nichž bylo požadováno jmenovité hlasování, se hlasuje jednotlivě.
6.  Dílčí hlasování není přípustné v případě hlasování najednou nebo hlasování o kompromisním pozměňovacím návrhu.
Pozměňovací návrh 195
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 174
Článek 174
Článek 174
Pořadí při hlasování o pozměňovacích návrzích
Pořadí při hlasování o pozměňovacích návrzích
1.   Pozměňovací návrhy mají přednost před textem, k němuž se vztahují, a hlasuje se o nich před tímto textem.
1.   Pozměňovací návrhy mají přednost před textem, k němuž se vztahují, a hlasuje se o nich před tímto textem.
2.   Jestliže byly předloženy dva nebo více vzájemně se vylučujících pozměňovacích návrhů ke stejné části textu, má přednost pozměňovací návrh, který se nejvíce odchyluje od původního znění, a hlasuje se o něm nejdříve. Je-li přijat, jsou ostatní pozměňovací návrhy zamítnuty. Je-li zamítnut, hlasuje se o dalším pozměňovacím návrhu podle priority a obdobně se postupuje u každého ze zbývajících pozměňovacích návrhů. Jsou-li pochybnosti o tom, který návrh má přednost, rozhodne předseda. Jsou-li všechny pozměňovací návrhy zamítnuty, považuje se za přijaté původní znění, pokud není ve stanovené lhůtě požadováno oddělené hlasování.
2.   Jestliže byly předloženy dva nebo více vzájemně se vylučujících pozměňovacích návrhů ke stejné části textu, má přednost pozměňovací návrh, který se nejvíce odchyluje od původního znění, a hlasuje se o něm nejdříve. Je-li přijat, jsou ostatní pozměňovací návrhy zamítnuty. Je-li zamítnut, hlasuje se o dalším pozměňovacím návrhu podle priority a obdobně se postupuje u každého ze zbývajících pozměňovacích návrhů. Jsou-li pochybnosti o tom, který návrh má přednost, rozhodne předseda. Jsou-li všechny pozměňovací návrhy zamítnuty, považuje se za přijaté původní znění, pokud není ve stanovené lhůtě požadováno oddělené hlasování.
3.   Předseda může předložit k hlasování nejprve původní text nebo dát hlasovat před pozměňovacím návrhem, který se nejvíce odchyluje od původního znění, o jiném návrhu znění, který je bližší původnímu návrhu.
3.   Pokud se však předseda domnívá, že se tím usnadní hlasování, může předložit k hlasování nejprve původní text nebo dát hlasovat před pozměňovacím návrhem, který se nejvíce odchyluje od původního znění, o jiném návrhu znění, který je bližší původnímu návrhu.
Získá-li kterýkoli z těchto textů většinu, neberou se ostatní předložené pozměňovací návrhy k témuž textu v potaz.
Získá-li kterýkoli z těchto textů většinu, neberou se ostatní předložené pozměňovací návrhy k téže části textu v potaz.
4.  Na návrh předsedy je výjimečně možné hlasovat o pozměňovacích návrzích předložených po ukončení rozpravy, jde-li o kompromisní pozměňovací návrhy, nebo pokud se vyskytnou technické problémy. Předseda musí získat k předložení takových pozměňovacích návrhů k hlasování souhlas Parlamentu.
Podle čl. 170 odst. 3 rozhoduje o přípustnosti pozměňovacích návrhů předseda. V případě kompromisních pozměňovacích návrhů předložených po ukončení rozpravy podle tohoto odstavce, rozhoduje předseda o jejich přípustnosti případ od případu, s přihlédnutím ke kompromisní povaze návrhů.
Pouze předseda může navrhnout, aby byl kompromisní pozměňovací návrh projednán. Pro předložení kompromisního pozměňovacího návrhu k hlasování musí předseda získat souhlas Parlamentu dotazem, zda jsou proti takovému hlasování nějaké námitky. Pokud je vznesena námitka, rozhodne Parlament o dané věci většinou odevzdaných hlasů.
4a.  Hlasuje-li se o kompromisních pozměňovacích návrzích, má toto hlasování přednost. .
4b.  V případě hlasování o kompromisním pozměňovacím návrhu není přípustné dílčí hlasování.
5.   Pokud příslušný výbor předložil pozměňovací návrhy k textu, kterého se týká zpráva, předseda o nich dá hlasovat najednou, pokud politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců nepožádá o oddělené hlasování, nebo nejsou-li předloženy jiné pozměňovací návrhy.
5.   Pokud příslušný výbor předložil pozměňovací návrhy k textu, kterého se týká zpráva, předseda o nich dá hlasovat najednou, pokud politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců nepožádá u určitých bodů o oddělené nebo dílčí hlasování, nebo nejsou-li předloženy jiné konkurenční pozměňovací návrhy.
6.   Předseda může dát hlasovat o několika pozměňovacích návrzích najednou, pokud se tyto návrhy vzájemně doplňují. V takových případech postupuje podle odstavce 5. Předkladatelé těchto pozměňovacích návrhů mohou navrhnout hlasování najednou, pokud se jejich návrhy vzájemně doplňují.
6.   Předseda může dát hlasovat o několika pozměňovacích návrzích najednou, pokud se tyto návrhy vzájemně doplňují, nepožádá-li politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců o oddělené nebo dílčí hlasování . Předkladatelé pozměňovacích návrhů mohou také navrhnout hlasování najednou, pokud se jejich návrhy vzájemně doplňují.
7.   Předseda může po přijetí nebo zamítnutí určitého pozměňovacího návrhu rozhodnout, že se o několika jiných pozměňovacích návrzích s podobným obsahem nebo cílem bude hlasovat najednou. Předseda může před tímto rozhodnutím požádat Parlament o souhlas.
7.   Předseda může po přijetí nebo zamítnutí určitého pozměňovacího návrhu rozhodnout, že se o několika jiných pozměňovacích návrzích s podobným obsahem nebo cílem bude hlasovat najednou. Předseda může před tímto rozhodnutím požádat Parlament o souhlas.
Tento soubor pozměňovacích návrhů se může vztahovat k různým částem původního textu.
Tento soubor pozměňovacích návrhů se může vztahovat k různým částem původního textu.
8.   Pokud dva nebo více stejných pozměňovacích návrhů předložili různí předkladatelé, hlasuje se o nich jako o jednom návrhu.
8.   Pokud dva nebo více stejných pozměňovacích návrhů předložili různí předkladatelé, hlasuje se o nich jako o jednom návrhu.
8a.  O pozměňovacích návrzích, u nichž bylo požádáno o jmenovité hlasování, se hlasuje jednotlivě.
Pozměňovací návrh 196
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 175
Článek 175
Článek 175
Projednávání pozměňovacích návrhů z pléna ve výborech
Filtrování plenárních pozměňovacích návrhů ve výborech
Pokud bylo ke zprávě, kterou má Parlament projednat, předloženo více než 50 pozměňovacích návrhů žádostí o dílčí nebo oddělené hlasování, může předseda požádat příslušný výbor po konzultaci s jeho předsedou, aby se sešel k projednání těchto pozměňovacích návrhů nebo žádostí. O pozměňovacím návrhu nebo žádosti o dílčí nebo oddělené hlasování, které nezískají alespoň jednu desetinu hlasů členů výboru, se v Parlamentu nehlasuje.
Pokud bylo k textu předloženému výborem, který má Parlament projednat, předloženo více než 50 pozměňovacích návrhů nebo žádostí o dílčí nebo oddělené hlasování, může předseda požádat tento výbor po konzultaci s jeho předsedou, aby hlasoval o každém z  těchto pozměňovacích návrhů nebo žádostí. O pozměňovacím návrhu nebo žádosti o dílčí nebo oddělené hlasování, které nezískají alespoň jednu třetinu hlasů členů výboru, se v Parlamentu nehlasuje.
Pozměňovací návrh 197
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 176
Článek 176
Článek 176
Dílčí hlasování
Dílčí hlasování
1.   Jestliže text, o kterém se má hlasovat, obsahuje dvě nebo více ustanovení nebo se dotýká dvou nebo více otázek nebo může být rozdělen do dvou nebo více částí, které mají svůj ucelený smysl nebo normativní hodnotu, může politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců požádat o dílčí hlasování.
1.   Jestliže text, o kterém se má hlasovat, obsahuje dvě nebo více ustanovení nebo se dotýká dvou nebo více otázek nebo může být rozdělen do dvou nebo více částí, které mají svůj ucelený smysl nebo normativní hodnotu, může politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců požádat o dílčí hlasování.
2.   Tuto žádost je nutno podat večer přede dnem hlasování, pokud předseda nestanoví jinou lhůtu. O žádosti rozhodne předseda.
2.   Tuto žádost je nutno podat nejpozději večer přede dnem hlasování, pokud předseda nestanoví jinou lhůtu. O žádosti rozhodne předseda.
Pozměňovací návrhy 198 a 347
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 178
Článek 178
Článek 178
Hlasování
Hlasování
1.   Zpravidla se v Parlamentu hlasuje zvednutím ruky.
1.   Zpravidla se v Parlamentu hlasuje zvednutím ruky.
Předseda však může kdykoli rozhodnout, že se hlasování uskuteční prostřednictvím elektronického hlasovacího zařízení.
1a.  Předseda prohlašuje hlasování za zahájené a za ukončené.
Jestliže již předseda prohlásil hlasování za zahájené, nesmí nikdo - kromě předsedy samotného - promluvit, dokud nebude hlasování prohlášeno za ukončené.
1b.  Pro zjištění, zda byl určitý text přijat nebo zamítnut, se berou v úvahu pouze hlasy pro a proti, kromě případů, kdy je ve Smlouvách stanovena zvláštní většina.
2.   Jestliže předseda rozhodne, že výsledek není jednoznačný, hlasuje se znovu s použitím elektronického hlasovacího zařízení, a pokud toto zařízení nefunguje, hlasuje se tak, že poslanci povstanou nebo zůstanou sedět.
2.   Jestliže předseda rozhodne, že výsledek hlasování zvednutím ruky není jednoznačný, hlasuje se znovu s použitím elektronického hlasovacího zařízení, a pokud toto zařízení nefunguje, hlasuje se tak, že poslanci povstanou nebo zůstanou sedět.
2a.  Předseda zjistí výsledek hlasování a oznámí jej.
3.   Výsledek hlasování se zaznamená.
3.   Výsledek hlasování se zaznamená.
Pozměňovací návrh 199
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 179
Článek 179
Článek 179
Konečné hlasování
Konečné hlasování
Při rozhodování na základě zprávy Parlament pro jakékoli jediné nebo konečné hlasování uplatní jmenovité hlasování v souladu s čl. 180 odst. 2. Při hlasování o pozměňovacích návrzích se uplatní jmenovité hlasování jen v případě žádosti podané v souladu s článkem 180.
Při rozhodování na základě zprávy Parlament pro jakékoli jediné nebo konečné hlasování uplatní jmenovité hlasování v souladu s čl. 180 odst. 2.
Ustanovení článku 179 týkající se jmenovitého hlasování se nepoužijí na zprávy stanovené v čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 3, 6 a 8 v rámci řízení souvisejících s poslaneckou imunitou.
Ustanovení článku 179 týkající se jmenovitého hlasování se nepoužijí na zprávy stanovené v čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 3, 6 a 8 v rámci řízení souvisejících s poslaneckou imunitou.
Pozměňovací návrh 200
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 179 a (nový)
Článek 179a
Rovnost hlasů
1.  V případě rovnosti hlasů podle čl. 171 odst. 1 písm. b) nebo d) se text jako celek vrátí zpět výboru. Totéž platí pro hlasování podle článků 3 a 9.
2.  V případě rovnosti hlasů při hlasování o textu předloženém k dílčímu hlasování podle článku 176 se text považuje za přijatý.
3.  Ve všech ostatních případech rovnosti hlasů, aniž jsou dotčeny články, které vyžadují kvalifikovanou většinu, se text nebo návrh považuje za zamítnutý.
Čl. 179a odst. 3 se má vykládat tak, že v případě rovnosti hlasů při hlasování o návrhu doporučení podle čl. 141 odst. 4 nevystoupit při řízení před Soudním dvorem Evropské unie, tato rovnost hlasů neznamená přijetí doporučení, že by Parlament měl v těchto řízeních vystoupit. V tomto případě se má za to, že příslušný výbor nevydal žádné doporučení.
Předseda výboru může hlasovat, při rovnosti hlasů však nemá rozhodující hlas.
(Poslední dva pododstavce jsou vloženy jako výklad.)
Pozměňovací návrh 201
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 180
Článek 180
Článek 180
Jmenovité hlasování
Jmenovité hlasování
1.   Kromě případů stanovených v čl. 118 odst. 5, čl. 119 odst. 5 a článku 179 se hlasuje jmenovitě, požádá-li o to písemně nejméně čtyřicet poslanců nebo politická skupina večer přede dnem hlasování, pokud předseda nestanoví jinou lhůtu.
1.   Kromě případů stanovených v těchto článcích se hlasuje jmenovitě, požádá-li o to písemně nejméně čtyřicet poslanců nebo politická skupina nejpozději večer přede dnem hlasování, pokud předseda nestanoví jinou lhůtu.
Ustanovení čl. 180 odst. 1 týkající se jmenovitého hlasování se nepoužijí na zprávy stanovené v čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 3, 6 a 8 v rámci řízení souvisejících s poslaneckou imunitou.
Ustanovení článku 180 týkající se jmenovitého hlasování se nepoužijí na zprávy stanovené v čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 3, 6 a 8 v rámci řízení souvisejících s poslaneckou imunitou.
1a.  Každá politická skupina může v průběhu jednoho dílčího zasedání předložit nejvýše sto žádostí o jmenovité hlasování.
2.   Jmenovité hlasování se provede s použitím elektronického hlasovacího zařízení. Nelze-li toto zařízení z technických důvodů použít, hlasují poslanci v abecedním pořadí počínaje jménem poslance, kterého určí los. Předseda hlasuje jako poslední.
2.   Jmenovité hlasování se provede s použitím elektronického hlasovacího zařízení.
Nelze-li toto zařízení z technických důvodů použít, může se hlasovat v abecedním pořadí počínaje jménem poslance, kterého určí los. Předseda hlasuje jako poslední. Hlasování proběhne ústně a vyjádří se slovem „ano“, „ne“ nebo „zdržuji se“.
Hlasování proběhne ústně a vyjádří se slovem „ano“, „ne“, nebo „zdržuji se“. Pro zjištění, zda byl návrh přijat nebo zamítnut, se berou v úvahu pouze hlasy pro a proti. Předseda zjistí výsledek hlasování a oznámí jej.
Hlasování se zaznamená do zápisů ze zasedání podle politických skupin, přičemž jména poslanců jsou v abecedním pořadí a u každého je uvedeno, jak hlasoval.
2a.  Hlasování se zaznamená do zápisů ze zasedání podle politických skupin, přičemž jména poslanců jsou v abecedním pořadí a u každého je uvedeno, jak hlasoval.
Pozměňovací návrh 202
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 180 a (nový)
Článek 180a
Tajné hlasování
1.  V případě jmenování se hlasuje tajně, aniž jsou dotčeny čl. 15 odst. 1 a čl. 204 odst. 2 druhý pododstavec.
Při sčítání odevzdaných hlasů se berou v potaz jen hlasovací lístky se jmény jmenovaných kandidátů.
2.  Tajné hlasování se koná také na žádost nejméně pětiny všech poslanců Parlamentu. Takovou žádost je nutno vznést před zahájením hlasování.
3.  Žádost o tajné hlasování má přednost před žádostí o jmenovité hlasování.
4.  Pokud hlasování neprobíhá elektronicky, sečte hlasy odevzdané při tajném hlasování dva až osm skrutátorů, kteří jsou vylosování mezi poslanci.
Při hlasování podle odstavce 1 nesmějí kandidáti vykonávat funkci skrutátorů.
Jména poslanců, kteří se zúčastnili tajného hlasování, se zaznamenají do zápisu ze zasedání, při kterém se tajné hlasování konalo.
Pozměňovací návrh 203
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 181
Článek 181
Článek 181
Elektronické hlasování
Používání elektronického hlasovacího zařízení
1.  Předseda může kdykoli rozhodnout, že se hlasování uvedené v článcích 178, 180 a 182 uskuteční prostřednictvím elektronického hlasovacího zařízení.
Pokud nemůže být elektronické hlasování z technických důvodů použito, hlasuje se podle článku 178, čl. 180 odst. 2 nebo článku 182.
Po technické stránce je používání elektronického hlasovacího zařízení upraveno pokyny předsednictva.
1.  Po technické stránce je používání elektronického hlasovacího zařízení upraveno pokyny předsednictva.
2.   Při elektronickém hlasování se zaznamená pouze číselný výsledek hlasování.
2.   Při elektronickém hlasování, nejedná-li se o jmenovité hlasování, se zaznamená pouze číselný výsledek hlasování.
Je-li však požadováno jmenovité hlasování podle čl. 180 odst. 1, zaznamenají se hlasy v zápisu ze zasedání podle politických skupin, přičemž jména poslanců jsou v abecedním pořadí.
3.  Jmenovité hlasování se uskuteční podle čl. 180 odst. 2, jestliže o to požádá většina přítomných poslanců. Zařízení uvedené v odstavci 1 tohoto článku lze použít ke zjištění, zda je přítomna většina poslanců.
3a.  Předseda může kdykoli rozhodnout o použití elektronického hlasovacího zařízení ke kontrole, zda byla dosažena prahová hodnota.
Pozměňovací návrh 204
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 182
Článek 182
vypouští se
Tajné hlasování
1.  V případě jmenování se hlasuje tajně, aniž jsou dotčeny čl. 15 odst. 1, čl. 199 odst. 1 a čl. 204 odst. 2 druhý pododstavec.
Při sčítání odevzdaných hlasů se berou v úvahu jen hlasovací lístky se jmény poslanců, kteří jsou kandidáty.
2.  Tajné hlasování se rovněž může konat na žádost nejméně pětiny všech poslanců Parlamentu. Takovou žádost je nutno vznést před zahájením hlasování.
Pokud žádost o tajné hlasování před zahájením hlasování předloží nejméně pětina všech poslanců Parlamentu, Parlament musí tímto způsobem hlasovat.
3.  Žádost o tajné hlasování má přednost před žádostí o jmenovité hlasování.
4.  Dva až osm skrutátorů, kteří byli vylosováni mezi poslanci, sečte hlasy odevzdané při tajném hlasování, pokud hlasování neproběhne elektronicky.
Při hlasování podle odstavce 1 nesmějí kandidáti vykonávat funkci skrutátorů.
Jména poslanců, kteří se zúčastnili tajného hlasování, se zaznamenají do zápisů ze zasedání, při kterém se tajné hlasování konalo.
Pozměňovací návrh 205
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 182 a (nový)
Článek 182a
Spory týkající se hlasování
1.  Procesní námitky týkající se platnosti hlasování mohou být vzneseny, poté, co předseda prohlásí hlasování za ukončené.
2.  Po oznámení výsledku hlasování provedeného zvednutím ruky může poslanec požadovat, aby byl tento výsledek ověřen s použitím elektronického hlasovacího zařízení.
3.  Předseda rozhodne, zda je oznámený výsledek platný. Jeho rozhodnutí je konečné.
Pozměňovací návrh 206
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 183
Článek 183
Článek 183
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
1.   Po ukončení obecné rozpravy může kterýkoli poslanec podat ústní vysvětlení konečného hlasování v rozsahu nejvýše jedné minuty nebo podat písemné vysvětlení obsahující nejvýše 200 slov, které se zahrne do doslovného záznamu .
1.   Po ukončení hlasování může kterýkoli poslanec podat ústní vysvětlení jediného nebo konečného hlasování o bodu předloženém Parlamentu v rozsahu nejvýše jedné minuty. Každý poslanec může podat maximálně tři ústní vysvětlení svého hlasování v průběhu jednoho dílčího zasedání .
Každý poslanec může k takovému hlasování podat písemné vysvětlení obsahující nejvýše 200 slov, které se umístí na stránku daného poslance na internetových stránkách Parlamentu.
Kterákoli politická skupina může podat vysvětlení hlasování, v rozsahu nejvýše dvou minut.
Kterákoli politická skupina může podat vysvětlení hlasování, v rozsahu nejvýše dvou minut.
Po zahájení prvního vystoupení s vysvětlením hlasování nejsou žádné další žádosti o podání vysvětlení hlasování přípustné.
Po zahájení prvního vystoupení s vysvětlením hlasování o prvním bodu nejsou žádné další žádosti o podání vysvětlení hlasování přípustné.
Vysvětlení hlasování je přípustné po konečném hlasování o jakémkoli tématu předloženém Parlamentu. Pro účely tohoto článku výraz „konečné hlasování“ nepředjímá typ hlasování, ale rozumí se jím poslední hlasování o jakémkoli bodu.
Vysvětlení hlasování je přípustné po jediném nebo konečném hlasování o jakémkoli bodu předloženém Parlamentu. Pro účely tohoto článku výraz „konečné hlasování“ nepředjímá typ hlasování, ale rozumí se jím poslední hlasování o jakémkoli bodu.
2.   Vysvětlení hlasování není přípustné v případě hlasování o procesních otázkách.
2.   Vysvětlení hlasování není přípustné v případě tajného hlasování nebo hlasování o procesních otázkách.
3.   Pokud byl na pořad jednání Parlamentu zařazen návrh legislativního aktu nebo zpráva podle článku 150 , mohou poslanci podat písemná vysvětlení hlasování podle odstavce 1.
3.   Pokud byl na pořad jednání Parlamentu zařazen bod bez pozměňovacích návrhů nebo bez rozpravy , mohou poslanci podat pouze písemná vysvětlení hlasování podle odstavce 1.
Vysvětlení hlasování podaná buď ústně, nebo písemně se musí týkat přímo textu, o kterém se hlasuje .
Vysvětlení hlasování podaná buď ústně, nebo písemně se musí týkat přímo bodu předloženého Parlamentu .
Pozměňovací návrh 207
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 184
Článek 184
vypouští se
Spory týkající se hlasování
1.  Předseda prohlašuje hlasování za zahájené a za ukončené.
2.  Jestliže již předseda prohlásil hlasování za zahájené, nikdo s výjimkou jeho samého nesmí promluvit, dokud není hlasování prohlášeno za ukončené.
3.  Procesní námitky týkající se platnosti hlasování mohou být vzneseny, dokud předseda neprohlásí hlasování za ukončené.
4.  Po oznámení výsledku hlasování provedeného zvednutím ruky může poslanec požadovat, aby byl tento výsledek ověřen s použitím elektronického hlasovacího zařízení.
5.  Předseda rozhodne, zda je oznámený výsledek platný. Jeho rozhodnutí je konečné.
Pozměňovací návrh 208
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava VII – kapitola 6 – název
KAPITOLA 6
KAPITOLA 6
NÁVRHY NA PŘERUŠENÍ JEDNÁNÍ A PROCESNÍ NÁVRHY
PROCESNÍ NÁMITKY A PROCESNÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 209
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 185
Článek 185
Článek 185
Procesní návrhy
Procesní návrhy
1.   Přednostně se projednává procesní návrh týkající se:
1.   Přednostně se projednává procesní návrh týkající se:
a)  nepřípustnosti věci (článek 187),
a)  nepřípustnosti věci (článek 187),
b)  vrácení výboru (článek 188),
b)  vrácení výboru (článek 188),
c)  ukončení rozpravy (článek 189),
c)  ukončení rozpravy (článek 189),
d)  odročení rozpravy a hlasování (článek 190), nebo
d)  odročení rozpravy a hlasování (článek 190), nebo
e)  přerušení nebo ukončení denního zasedání (článek 191).
e)  přerušení nebo ukončení denního zasedání (článek 191).
Kromě navrhovatele se mohou k těmto návrhům vyjádřit pouze:
Kromě navrhovatele se mohou k těmto návrhům vyjádřit pouze:
Kromě navrhovatele se mohou k těmto návrhům vyjádřit pouze: jeden řečník ve prospěch návrhu, jeden řečník proti návrhu a předseda nebo zpravodaj příslušného výboru.
Kromě navrhovatele se mohou k těmto návrhům vyjádřit pouze: jeden řečník proti návrhu a předseda nebo zpravodaj příslušného výboru.
2.   Řečnická doba nesmí překročit jednu minutu.
2.   Řečnická doba nesmí překročit jednu minutu.
Pozměňovací návrh 210
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 186
Článek 186
Článek 184a
Procesní námitky
Procesní námitky
1.   Poslanci může být uděleno slovo, aby upozornil předsedu na jakékoli porušení jednacího řádu Parlamentu. Poslanec nejprve uvede, na který článek se odvolává.
1.   Poslanci může být uděleno slovo, aby upozornil předsedu na jakékoli porušení jednacího řádu Parlamentu. Poslanec nejprve uvede, na který článek se odvolává.
2.   Žádost o vznesení procesní námitky přednost před ostatními žádostmi o udělení slova.
2.   Žádosti o vznesení procesní námitky mají přednost před ostatními žádostmi o udělení slova nebo před procesními návrhy .
3.   Řečnická doba nesmí překročit jednu minutu.
3.   Řečnická doba nesmí překročit jednu minutu.
4.   Předseda okamžitě rozhodne o opodstatněnosti procesních námitek v souladu s jednacím řádem a oznámí své rozhodnutí ihned po vznesení námitky. O jeho rozhodnutí se nehlasuje.
4.   Předseda okamžitě rozhodne o opodstatněnosti procesních námitek v souladu s jednacím řádem a oznámí své rozhodnutí ihned po vznesení námitky. O jeho rozhodnutí se nehlasuje.
5.   Výjimečně může předseda prohlásit, že své rozhodnutí oznámí později, avšak vždy do dvaceti čtyř hodin po vznesení procesní námitky. Odklad tohoto rozhodnutí nemá za následek odročení rozpravy. Předseda může postoupit záležitost příslušnému výboru.
5.   Výjimečně může předseda prohlásit, že své rozhodnutí oznámí později, avšak vždy do dvaceti čtyř hodin po vznesení procesní námitky. Odklad tohoto rozhodnutí nemá za následek odročení rozpravy. Předseda může postoupit záležitost příslušnému výboru.
Žádost o vznesení procesní námitky se musí týkat právě projednávaného bodu pořadu jednání. Předseda může procesní námitku, která se týká jiné věci, odkázat na vhodnou dobu, např. po skončení projednávání aktuálního bodu pořadu jednání nebo před přerušením denního zasedání.
Žádost o vznesení procesní námitky se musí týkat právě projednávaného bodu pořadu jednání. Předseda může procesní námitku, která se týká jiné věci, odkázat na vhodnou dobu, např. po skončení projednávání aktuálního bodu pořadu jednání nebo před přerušením denního zasedání.
(Tento článek se v pozměněném znění přesouvá před článek 185.)
Pozměňovací návrh 211
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 187
Článek 187
Článek 187
Nepřípustnost věci
Nepřípustnost věci
1.  Na začátku rozpravy o určitém bodu pořadu může být vznesena námitka nepřípustnosti. O tomto návrhu se okamžitě hlasuje.
1.   Na začátku rozpravy o určitém bodu pořadu jednání může politická skupina nebo čtyřicet poslanců vznést námitku nepřípustnosti. O tomto návrhu se okamžitě hlasuje.
Záměr vznést námitku nepřípustnosti věci je oznámen nejméně dvacet čtyři hodin předem předsedovi, který o tom ihned informuje Parlament.
Záměr vznést námitku nepřípustnosti věci je oznámen nejméně dvacet čtyři hodin předem předsedovi, který o tom ihned informuje Parlament.
2.   Je-li námitka přijata, přistoupí Parlament ihned k dalšímu bodu pořadu jednání.
2.   Je-li námitka přijata, přistoupí Parlament ihned k dalšímu bodu pořadu jednání.
Pozměňovací návrh 212
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 188
Článek 188
Článek 188
Vrácení výboru
Vrácení výboru
1.   Při stanovení pořadu jednání nebo před zahájením rozpravy může politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců požádat o vrácení věci výboru.
1.   Při stanovení pořadu jednání nebo před zahájením rozpravy může politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců požádat o vrácení věci výboru.
Záměr navrhnout vrácení věci výboru je oznámen nejméně dvacet čtyři hodin předem předsedovi, který o tom ihned informuje Parlament.
Záměr navrhnout vrácení věci výboru je oznámen nejméně dvacet čtyři hodin předem předsedovi, který o tom ihned informuje Parlament.
2.   O vrácení věci výboru může rovněž požádat politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců před hlasováním nebo v jeho průběhu. O tomto návrhu se okamžitě hlasuje.
2.   O vrácení věci výboru může rovněž požádat politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců před hlasováním nebo v jeho průběhu. O tomto návrhu se okamžitě hlasuje.
3.   Žádost lze vznést pouze jednou při každém z těchto tří procesních kroků.
3.   Žádost lze vznést pouze jednou při každém z těchto tří procesních kroků.
4.   Vrácením věci výboru se přerušuje rozprava o tomto bodu.
4.   Vrácením věci výboru se přerušuje projednávání tohoto bodu.
5.   Parlament může stanovit lhůtu, v níž musí výbor oznámit své závěry.
5.   Parlament může stanovit lhůtu, v níž musí výbor oznámit své závěry.
Pozměňovací návrh 213
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 190
Článek 190
Článek 190
Odročení rozpravy odklad hlasování
Odročení rozpravy nebo odklad hlasování
1.   Na začátku rozpravy o některém bodu pořadu jednání může politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců předložit návrh, aby byla rozprava odročena na určitý den a hodinu. O tomto návrhu se okamžitě hlasuje.
1.   Na začátku rozpravy o některém bodu pořadu jednání může politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců předložit návrh, aby byla rozprava odročena na určitý den a hodinu. O tomto návrhu se okamžitě hlasuje.
Záměr odročit rozpravu je oznámen nejméně dvacet čtyři hodin předem předsedovi, který ihned informuje Parlament.
Záměr odročit rozpravu je oznámen nejméně dvacet čtyři hodin předem předsedovi, který ihned informuje Parlament.
2.   Je-li tento návrh přijat, přikročí Parlament k dalšímu bodu pořadu jednání. Odročená rozprava se uskuteční v určený den a hodinu.
2.   Je-li tento návrh přijat, přikročí Parlament k dalšímu bodu pořadu jednání. Odročená rozprava se uskuteční v určený den a hodinu.
3.   Jestliže je tento návrh zamítnut, nelze jej předložit znovu během téhož dílčího zasedání.
3.   Jestliže je tento návrh zamítnut, nelze jej předložit znovu během téhož dílčího zasedání.
4.   Před hlasováním nebo v jeho průběhu může politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců navrhnout, aby bylo hlasování odloženo. O tomto návrhu se okamžitě hlasuje.
4.   Před hlasováním nebo v jeho průběhu může politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců navrhnout, aby bylo hlasování odloženo. O tomto návrhu se okamžitě hlasuje.
V rozhodnutí Parlamentu o odročení rozpravy na jedno z příštích dílčích zasedání musí být určeno zasedání, na jehož pořad jednání bude rozprava zařazena, s vědomím, že pořad jednání pro toto dílčí zasedání bude sestaven podle článků 149 a 152.
Pozměňovací návrh 214
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 191
Článek 191
Článek 191
Přerušení nebo ukončení denního zasedání
Přerušení nebo ukončení denního zasedání
Denní zasedání může být přerušeno nebo ukončeno během rozpravy nebo během hlasování, jestliže tak rozhodne Parlament na návrh předsedy nebo na žádost politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců. O takovém návrhu nebo žádosti se okamžitě hlasuje.
Denní zasedání může být přerušeno nebo ukončeno během rozpravy nebo během hlasování, jestliže tak rozhodne Parlament na návrh předsedy nebo na žádost politické skupiny nebo nejméně čtyřiceti poslanců. O takovém návrhu nebo žádosti se okamžitě hlasuje.
Je-li předložena žádost o přerušení nebo ukončení denního zasedání, má se o ní hlasovat bez zbytečného odkladu. Měly by být použity obvyklé prostředky pro oznamování hlasování v plénu a v souladu s dosavadní praxí by poslanci měli mít dostatek času na to, aby se dostali do jednacího sálu.
Je-li předložena žádost o přerušení nebo ukončení denního zasedání, má se o ní hlasovat bez zbytečného odkladu. Měly by být použity obvyklé prostředky pro oznamování hlasování v plénu a v souladu s dosavadní praxí by poslanci měli mít dostatek času na to, aby se dostali do jednacího sálu.
Je-li žádost zamítnuta, analogicky s ustanovením čl. 152 odst. 2 druhého pododstavce nelze podobnou žádost tentýž den znovu předložit. V souladu s výkladem k čl. 22 odst. 1 má předseda právo zamezit nadužívání možnosti předkládat žádosti podle tohoto článku.
Je-li žádost zamítnuta, analogicky s ustanovením čl. 149a odst. 2 druhého pododstavce nelze podobnou žádost tentýž den znovu předložit. V souladu s článkem 164a má předseda právo zamezit nadužívání možnosti předkládat žádosti podle tohoto článku.
Pozměňovací návrh 215
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 192
Článek 192
Článek 192
Zápis
Zápis
1.   Zápis z každého denního zasedání, obsahující popis jednání a rozhodnutí Parlamentu a jména řečníků , se rozdá nejméně půl hodiny před zahájením odpolední části následujícího denního zasedání.
1.   Zápis z každého denního zasedání, obsahující popis jednání, jména řečníků a rozhodnutí Parlamentu, včetně výsledků každého hlasování o pozměňovacích návrzích, je dán k dispozici nejméně půl hodiny před zahájením odpolední části následujícího denního zasedání.
V rámci legislativního procesu se za rozhodnutí ve smyslu tohoto ustanovení považují i všechny pozměňovací návrhy přijaté Parlamentem, i když je návrh Komise podle čl. 60 odst. 1 nebo postoj Rady podle čl. 68 odst. 3 s konečnou platností zamítnut.
1a.  Seznam dokumentů, z nichž vycházejí parlamentní rozpravy a rozhodnutí, se zveřejní v zápisu.
2.   Na začátku odpolední části denního zasedání předseda předloží Parlamentu zápis z předchozího denního zasedání ke schválení.
2.   Na začátku odpolední části denního zasedání předseda předloží Parlamentu zápis z předchozího denního zasedání ke schválení.
3.   Jsou-li k zápisům vzneseny jakékoli námitky, Parlament v případě potřeby rozhodne, zda se mají požadované změny projednávat . Žádný poslanec nesmí o tématu hovořit déle než jednu minutu.
3.   Jsou-li k zápisům vzneseny námitky, Parlament v případě potřeby rozhodne, zda se má požadované změny zohlednit . Žádný poslanec nesmí o tématu hovořit déle než jednu minutu.
4.   Zápis podepisuje předseda a generální tajemník a je uložen do archivu Parlamentu. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie.
4.   Zápis podepisuje předseda a generální tajemník a je uložen do archivu Parlamentu. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie.
Pozměňovací návrh 216
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 194
Článek 194
Článek 194
Doslovné záznamy
Doslovné záznamy
1.   Doslovný záznam každého denního zasedání se vyhotovuje jako mnohojazyčný dokument, v němž jsou veškeré ústně pronesené příspěvky uvedeny ve svém původním jazykovém znění .
1.   Doslovný záznam každého denního zasedání se vyhotovuje jako mnohojazyčný dokument, v němž jsou veškeré ústně pronesené příspěvky uvedeny původním úředním jazyce .
1a.  Aniž jsou dotčeny jeho další disciplinární pravomoci, může předseda nechat z těchto doslovných záznamů vymazat projevy poslanců, kteří hovořili bez vyzvání nebo kteří pokračovali v projevu po uplynutí doby, jež jim byla vyhrazena.
2.   Řečníci mohou provést opravy v přepisu znění svých ústně pronesených příspěvků nejpozději do pěti pracovních dnů. V této lhůtě jsou opravy zaslány sekretariátu.
2.   Řečníci mohou provést opravy v přepisu znění svých ústně pronesených příspěvků nejpozději do pěti pracovních dnů. V této lhůtě jsou opravy zaslány sekretariátu.
3.   Mnohojazyčný doslovný záznam se zveřejňuje jako příloha Úředního věstníku Evropské unie a je uložen do archivu Parlamentu.
3.   Mnohojazyčný doslovný záznam se zveřejňuje jako příloha Úředního věstníku Evropské unie a je uložen do archivu Parlamentu.
4.   Překlad vybrané pasáže doslovného záznamu do jakéhokoli úředního jazyka se pořizuje na žádost poslance. Je-li to nezbytné, musí být překlad zajištěn v nejkratším možném termínu.
4.   Překlad vybrané pasáže doslovného záznamu do jakéhokoli úředního jazyka se pořizuje na žádost poslance. Je-li to nezbytné, musí být překlad zajištěn v nejkratším možném termínu.
Pozměňovací návrh 217
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 195
Článek 195
Článek 195
Audiovizuální záznam ze zasedání
Audiovizuální záznam ze zasedání
1.   Zasedání Parlamentu v jazycích, v nichž probíhá, a s mnohojazyčným zvukovým záznamem ze všech aktivních tlumočnických kabin se vysílá na jeho internetových stránkách v reálném čase.
1.   Zasedání Parlamentu v jazycích, v nichž probíhá, a s mnohojazyčným zvukovým záznamem ze všech aktivních tlumočnických kabin se vysílá na jeho internetových stránkách v reálném čase.
2.   Ihned po každém denním zasedání je pořízen indexovaný audiovizuální záznam z tohoto zasedání v jazycích, v nichž probíhalo, s mnohojazyčným zvukovým záznamem ze všech tlumočnických kabin a je zpřístupněn na internetových stránkách Parlamentu během stávajícího a následujícího volebního období a poté je uložen do archivu Parlamentu. Tento audiovizuální záznam je odkazem propojen s mnohojazyčnými doslovnými záznamy, jakmile jsou k dispozici.
2.   Ihned po každém denním zasedání je pořízen indexovaný audiovizuální záznam z tohoto zasedání v jazycích, v nichž probíhalo, s mnohojazyčným zvukovým záznamem ze všech tlumočnických kabin a je zpřístupněn na internetových stránkách Parlamentu po zbývající dobu daného volebního obdobípo dobu následujícího volebního období a poté je uložen do archivu Parlamentu. Tento audiovizuální záznam je odkazem propojen s mnohojazyčnými doslovnými záznamy, jakmile jsou k dispozici.
Pozměňovací návrh 218
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava VIII – kapitola 1 – název
VÝBORY - ZŘIZOVÁNÍ A PŮSOBNOST
VÝBORY
Pozměňovací návrh 219
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 196
Článek 196
Článek 196
Zřizování stálých výborů
Zřizování stálých výborů
Na návrh Konference předsedů zřídí Parlament stálé výbory, jejichž působnost je vymezena v příloze jednacího řádu22 . Jejich členové se volí během prvního dílčího zasedání, které následuje po novém zvolení Parlamentu, a pak znovu po dvou a půl letech.
Na návrh Konference předsedů zřídí Parlament stálé výbory. Jejich působnost je vymezena v příloze jednacího řádu22 , která se přijímá většinou odevzdaných hlasů . Jejich členové jsou jmenováni během prvního dílčího zasedání, které následuje po novém zvolení Parlamentu, a pak znovu po dvou a půl letech.
Působnost stálých výborů může být stanovena i v jiné době než při zřizování výboru.
Úkoly stálých výborů mohou být vymezeny i v jiné době než při zřizování výboru.
__________________
__________________
22 Viz příloha VI.
22 Viz příloha VI.
Pozměňovací návrh 220
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 197
Článek 197
Článek 197
Zřizování zvláštních výborů
Zvláštní výbory
Na návrh Konference předsedů může Parlament kdykoli zřídit zvláštní výbory, jejichž působnost , složení a funkční období se stanoví současně s přijetím rozhodnutí o jejich zřízení; jejich funkční období nesmí překročit dvanáct měsíců, pokud Parlament nerozhodne po uplynutí tohoto funkčního období o jeho prodloužení .
1.  Na návrh Konference předsedů může Parlament kdykoli zřídit zvláštní výbory, jejichž úkoly , početní složení a funkční období se stanoví současně s přijetím rozhodnutí o jejich zřízení.
Ze skutečnosti, že se působnost, složení a funkční období zvláštních výborů stanoví ve stejné době, kdy jsou tyto výbory zřízeny, vyplývá, že Parlament nemůže následně rozhodnout o změně jejich působnosti ani ve smyslu jejich rozšíření, ani ve smyslu jejich omezení.
1a.  Funkční období zvláštních výborů nesmí překročit 12 měsíců, pokud Parlament nerozhodne po uplynutí tohoto funkčního období o jeho prodloužení. Nestanoví-li rozhodnutí Parlamentu, kterým se zvláštní výbor zřizuje, jinak, začíná jeho funkční období dnem, kdy proběhla jeho ustavující schůze.
1b.  Zvláštní výbory nejsou oprávněny předkládat stanoviska jiným výborům.
Pozměňovací návrhy 221 a 307
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 198
Článek 198
Článek 198
Vyšetřovací výbory
Vyšetřovací výbory
1.   Parlament může na žádost čtvrtiny všech poslanců zřídit vyšetřovací výbor, který se zabývá případy porušení práva Unie nebo nesprávným úředním postupem při jeho uplatňování, kterého se údajně dopustil orgán nebo instituce Evropské unie, orgán veřejné moci členského státu nebo osoby, jimž právo Unie dává pravomoc provádět toto právo.
1.   V souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 2 rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o pravidlech pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu může Parlament na žádost čtvrtiny všech poslanců zřídit vyšetřovací výbor, který se zabývá případy údajného porušení práva Unie nebo nesprávným úředním postupem při jeho uplatňování, kterého se dopustil orgán nebo instituce Evropské unie, orgán veřejné moci členského státu nebo osoby, jimž právo Unie dává pravomoc provádět toto právo.
Rozhodnutí o zřízení tohoto výboru je zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie do jednoho měsíce. Parlament navíc učiní všechny kroky nezbytné k tomu, aby toto rozhodnutí vešlo v obecnou známost.
K předmětu vyšetřování tak, jak byl vymezen jednou čtvrtinou všech poslanců Parlamentu, a k období pro vyšetřování stanovenému v odstavci 10 nelze předkládat pozměňovací návrhy.
1a.  Rozhodnutí o zřízení vyšetřovacího výboru se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do jednoho měsíce od jeho přijetí.
2.   Způsob práce vyšetřovacího výboru se řídí ustanoveními tohoto jednacího řádu vztahujícími se na výbory, pokud není v tomto článku a v rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 19. dubna 1995 o prováděcích ustanoveních pro výkon vyšetřovacích pravomocí Evropského parlamentu, které je připojeno k tomuto jednacímu řádu 23 , stanoveno jinak.
2.   Způsob práce vyšetřovacího výboru se řídí ustanoveními jednacího řádu vztahujícími se na výbory, pokud není v tomto článku a v rozhodnutí 95/167/ES, Euratom, ESUO stanoveno jinak.
3.   V žádosti o zřízení vyšetřovacího výboru musí být přesně uveden předmět vyšetřování a žádost musí obsahovat podrobné odůvodnění. Parlament na návrh Konference předsedů rozhodne, zda výbor zřídí, a pokud ano, určí též podle článku 199 jeho složení.
3.   V žádosti o zřízení vyšetřovacího výboru musí být přesně uveden předmět vyšetřování a žádost musí obsahovat podrobné odůvodnění. Parlament na návrh Konference předsedů rozhodne, zda výbor zřídí, a pokud ano, stanoví jeho početní složení.
4.  Vyšetřovací výbor ukončí svou práci předložením zprávy nejpozději do dvanácti měsíců. Parlament může dvakrát rozhodnout o prodloužení tohoto období vždy o tři měsíce.
Ve vyšetřovacím výboru mohou hlasovat pouze jeho řádní členové, nebo v případě jejich nepřítomnosti jejich stálí náhradníci.
4a.  Vyšetřovací výbory nejsou oprávněny předkládat stanoviska jiným výborům.
4b.  Ve vyšetřovacím výboru mohou ve všech jednotlivých fázích řízení hlasovat pouze jeho řádní členové nebo v případě jejich nepřítomnosti jejich náhradníci.
5.   Vyšetřovací výbor zvolí svého předsedu a dva místopředsedy a jmenuje jednoho nebo více zpravodajů. Výbor může rovněž svěřit odpovědnosti, povinnosti nebo zvláštní úkoly svým členům, kteří musí následně podrobně informovat výbor o jejich plnění.
5.   Vyšetřovací výbor zvolí svého předsedu a místopředsedy a jmenuje jednoho nebo více zpravodajů. Výbor může rovněž svěřit odpovědnosti, povinnosti nebo zvláštní úkoly svým členům, kteří musí následně podrobně informovat výbor o jejich plnění.
V době mezi schůzemi vykonává v naléhavých případech nebo v případech potřeby pravomoci výboru jeho předsednictvo a jeho kroky musí výbor schválit na nejbližší schůzi.
5a.  V době mezi schůzemi vykonávají v naléhavých případech nebo v případech potřeby pravomoci výboru koordinátoři a jejich kroky musí výbor schválit na nejbližší schůzi.
6.  Pokud vyšetřovací výbor usoudí, že bylo porušeno některé z jeho práv, navrhne předsedovi Parlamentu, aby přijal příslušná opatření.
7.  Vyšetřovací výbor se může obrátit na orgány nebo osoby uvedené v článku 3 rozhodnutí, které je uvedeno v odstavci 2, a předvolat je ke slyšení nebo od nich získat dokumenty.
Cestovní výdaje a výdaje na pobyt členů a úředníků orgánů a institucí Unie hradí tyto orgány a instituce. Cestovní výdaje a výdaje na pobyt jiných osob, které budou vypovídat před vyšetřovacím výborem, hradí Evropský parlament v souladu s předpisy o slyšení odborníků.
Osoby, které mají vypovídat před vyšetřovacím výborem, mají stejná práva jako svědci před soudem v zemi svého původu. Tyto osoby musí být předtím, než učiní výpověď před výborem, poučeny o svých právech.
Pokud jde o použití jazyků, použije vyšetřovací výbor článek 158. Předsednictvo výboru však:
7.  Pokud jde o použití jazyků, použije vyšetřovací výbor článek 158. Předsednictvo výboru však:
–  může omezit tlumočení na úřední jazyky účastníků daných jednání, pokud tento krok považuje za nezbytný z důvodu zachování důvěrnosti, a
–  může omezit tlumočení na úřední jazyky účastníků daných jednání, pokud tento krok považuje za nezbytný z důvodu zachování důvěrnosti, a
–  rozhodne o překladu obdržených dokumentů, aby bylo zajištěno, že daný výbor bude moci konat svá jednání účelně a rychle a že bude zachováno nezbytné utajení a důvěrnost jednání.
–  rozhodne o překladu obdržených dokumentů, aby bylo zajištěno, že daný výbor bude moci konat svá jednání účelně a rychle a že bude zachováno nezbytné utajení a důvěrnost jednání.
8.  Předseda vyšetřovacího výboru spolu s předsednictvem zajistí, aby bylo zachováno utajení nebo důvěrnost jednání, a včas o tom uvědomí členy výboru.
Rovněž výslovně poukáže na čl. 2 odst. 2 výše uvedeného rozhodnutí. Použije se příloha VII část A jednacího řádu.
9.  Předané tajné nebo důvěrné dokumenty se projednávají za takových technických opatření, která zajistí, aby výlučný přístup k nim měli pouze členové odpovědní za jejich zkoumání. Příslušní členové učiní závazné prohlášení, že neumožní jiné osobě přístup k tajným nebo důvěrným informacím ve smyslu tohoto článku a že použijí tyto informace výlučně pro účely vypracování své zprávy pro vyšetřovací výbor. Schůze se konají v prostorách, které jsou vybaveny tak, aby byl neoprávněným osobám znemožněn odposlech jednání.
9a.  V případě, kdy údajné porušení práva Unie nebo nesprávný úřední postup při jeho uplatňování nasvědčuje tomu, že by za ně mohl odpovídat subjekt nebo orgán členského státu, může vyšetřovací výbor požádat parlament dotyčného členského státu o spolupráci při vyšetřování.
10.   Vyšetřovací výbor předloží po dokončení své práce Parlamentu zprávu o výsledcích své činnosti, která bude v případě nutnosti a v  souladu s podmínkami stanovenými v článku 56 obsahovat i menšinová stanoviska . Tato zpráva se zveřejní.
10.   Vyšetřovací výbor ukončí svou činnost předložením zprávy o výsledcích své činnosti Parlamentu nejpozději do dvanácti měsíců od své ustavující schůze. Parlament může dvakrát rozhodnout o prodloužení tohoto období, a to vždy o tři měsíce. Zpráva může v případě nutnosti obsahovat i menšinová stanoviska v souladu s podmínkami stanovenými v článku 56. Tato zpráva se zveřejní.
Na žádost vyšetřovacího výboru koná Parlament rozpravu o zprávě na dílčím zasedání, které následuje po jejím předložení.
Na žádost vyšetřovacího výboru koná Parlament rozpravu o zprávě na dílčím zasedání, které následuje po jejím předložení.
Výbor může Parlamentu předložit rovněž návrh doporučení určeného orgánům a institucím Evropské unie nebo členských států.
10a.  Výbor může Parlamentu předložit rovněž návrh doporučení určeného orgánům a institucím Evropské unie nebo členských států.
11.   Předseda Parlamentu pověří příslušný výbor podle přílohy VI jednacího řádu sledováním opatření přijatých na základě výsledků práce vyšetřovacího výboru a požádá výbor, aby o nich informoval Parlament. Učiní také veškerá opatření nezbytná k praktickému uplatnění závěrů vyšetřování.
11.   Předseda Parlamentu pověří příslušný výbor podle přílohy VI jednacího řádu sledováním opatření přijatých na základě výsledků práce vyšetřovacího výboru a požádá výbor, aby o nich informoval Parlament. Učiní také veškerá opatření nezbytná k praktickému uplatnění závěrů vyšetřování.
V souladu s čl. 199 odst. 2 je možno předkládat pozměňovací návrhy pouze k návrhu Konference předsedů, který se týká složení vyšetřovacího výboru (odstavec 3).
K předmětu vyšetřování tak, jak byl vymezen jednou čtvrtinou poslanců Parlamentu (odstavec 3), a k období pro vyšetřování stanovenému v odstavci 4 nejsou pozměňovací návrhy přípustné.
__________________
23 Viz příloha VIII.
(Odstavec 1 druhý pododstavec se vkládá jako výklad.)
Pozměňovací návrh 222
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 199
Článek 199
Článek 199
Složení výborů
Složení výborů
1.  Členové výborů a vyšetřovacích výborů jsou voleni na základě nominací předložených politickými skupinami a nezařazenými poslanci. Konference předsedů předloží Parlamentu návrhy. Složení výborů odráží v co nejvyšší míře složení Parlamentu.
1.  Členové výborů, zvláštních výborů a vyšetřovacích výborů jsou jmenováni politickými skupinami a nezařazenými poslanci.
Konference předsedů stanoví lhůtu, v níž politické skupiny a nezařazení poslanci sdělí jimi jmenované poslance předsedovi, který oznámí jejich jména Parlamentu.
Změní-li poslanec politickou skupinu, ponechá si svou funkci v parlamentních výborech po zbytek dvouapůlletého funkčního období. Pokud by poslanec změnou politické skupiny narušil vyrovnané zastoupení politických směrů ve výboru, podá Konference předsedů nové návrhy na složení výboru v souladu s postupem stanoveným v odstavci 1, druhé větě, přičemž musí být zaručena individuální práva poslance.
Poměrné rozdělení křesel mezi politické skupiny se nesmí odchýlit od nejbližšího celého čísla. Rozhodne-li se skupina nezasednout ve výboru, zůstanou dotčená křesla neobsazena a velikost výboru se o příslušný počet sníží. Výměna křesel mezi politickými skupinami není povolena.
1a.  Složení výborů odráží v co nejvyšší míře složení Parlamentu. Rozdělení křesel ve výborech mezi politické skupiny musí odpovídat buď nejbližšímu celému číslu vyššímu než průměrný výpočet, nebo nejbližšímu celému číslu nižšímu než poměrný výpočet.
V případě, že se politické skupiny na poměrném rozdělení křesel v rámci jednoho nebo několika výborů nedohodnou, rozhodne Konference předsedů.
1b.  Jestliže se politická skupina rozhodne, že křesla ve výboru neobsadí, nebo nejmenuje členy výboru ve lhůtě, kterou stanovila Konference předsedů, zůstanou příslušná křesla neobsazena. Výměna křesel mezi politickými skupinami není povolena.
1c.  Pokud poslanec změní svou politickou skupinu a tato změna povede k narušení poměrného rozdělení křesel ve výboru, jak je stanoveno v odstavci 1a, a jestliže se politické skupiny nedohodnou na způsobu dodržení zásad stanovených v uvedeném odstavci, přijímá nezbytná rozhodnutí Konference předsedů.
1d.  Veškeré změny, o nichž bylo rozhodnuto v souvislosti se jmenováním členů výborů politickými skupinami nebo nezařazenými poslanci, se sdělují předsedovi, který je oznámí v Parlamentu nejpozději na začátku příštího zasedání. Tato rozhodnutí nabývají účinnosti dnem jejich oznámení.
1e.  Politické skupiny a nezařazení poslanci mohou jmenovat náhradníky pro každý výbor v počtu nepřesahujícím počet řádných členů, který smí daná politická skupina nebo nezařazení poslanci do daného výboru jmenovat. Předseda o tom musí být informován. Tito náhradníci jsou oprávněni účastnit se schůzí výboru, vystupovat na nich a v případě nepřítomnosti řádného člena se účastnit hlasování.
1f.  V případě nepřítomnosti řádného člena a v případě, že nebyli jmenováni náhradníci nebo jsou rovněž nepřítomni, může řádný člen zajistit, aby byl na schůzi zastupován jiným členem své politické skupiny, popřípadě je-li nezařazeným poslancem, jiným nezařazeným poslancem, který je oprávněn hlasovat. Předseda výboru o tom musí být informován nejpozději před zahájením hlasování.
Oznámení podle poslední věty odstavce 2 musí být učiněno před ukončením rozpravy nebo před zahájením hlasování o bodu nebo bodech, při nichž má být řádný poslanec nahrazen.
2.  Pozměňovací návrhy k návrhům Konference předsedů jsou přípustné pouze tehdy, předloží-li je nejméně čtyřicet poslanců. Parlament rozhodne o těchto pozměňovacích návrzích v tajném hlasování.
3.  Poslanci se považují za zvolené na základě návrhů Konference předsedů s případnými změnami podle odstavce 2.
4.  Pokud politická skupina nepředloží nominace na členství ve vyšetřovacím výboru podle odstavce 1 ve lhůtě stanovené Konferencí předsedů, předloží Konference předsedů Parlamentu pouze nominace, které jí byly sděleny ve stanovené lhůtě.
5.  O obsazení uvolněného místa ve výboru může prozatímně rozhodnout Konference předsedů, a to se souhlasem osob, které mají být jmenovány, a s přihlédnutím k odstavci 1.
6.  Tyto změny se předloží Parlamentu ke schválení na příštím denním zasedání.
Podle tohoto článku:
–  postavení řádného člena výboru nebo náhradníka závisí výlučně na členství v dané politické skupině;
–  pokud se počet řádných členů politické skupiny ve výboru změní, změní se odpovídajícím způsobem i nejvyšší možný počet stálých náhradníků, které může tato politická skupina do výboru jmenovat;
–  poslanci, kteří změní politickou skupinu, si nesmějí ponechat postavení řádného člena nebo náhradníka výboru, které měli jako členové své původní politické skupiny;
–  člen výboru nesmí být za žádných okolností náhradníkem za člena výboru, který patří do jiné politické skupiny.
(Dva poslední neočíslované odstavce článku jsou vloženy jako výklad.)
Pozměňovací návrh 223
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 200
Článek 200
vypouští se
Náhradníci
1.  Politické skupiny a nezařazení poslanci mohou jmenovat stálé náhradníky pro každý výbor v počtu shodném s počtem řádných členů, kteří tyto skupiny zastupují v daném výboru. Předseda je o tom informován. Tito stálí náhradníci jsou oprávněni účastnit se schůzí výboru, vystupovat na nich a v případě nepřítomnosti řádného člena se účastnit hlasování.
V případě uvolnění mandátu řádného člena výboru je stálý náhradník ze stejné politické skupiny oprávněn dočasně místo něj hlasovat až do prozatímního obsazení místa řádného člena výboru v souladu s článkem 199 odst. 5, nebo pokud toto místo není takto prozatímně obsazeno, až do doby jmenování nového řádného člena. Toto oprávnění je založeno na rozhodnutí Parlamentu ohledně početního složení výboru a má za účel zajistit, aby se hlasování mohl zúčastnit stejný počet členů dotčené politické skupiny jako před uvolněním mandátu.
2.  Kromě toho, v případě nepřítomnosti řádného člena a v případě, kdy nebyli jmenováni stálí náhradníci nebo jsou rovněž nepřítomni, může řádný člen výboru zajistit, aby byl na schůzi zastupován jiným členem své politické skupiny, který je oprávněn hlasovat. Jméno náhradníka musí být sděleno předem předsedovi výboru před zahájením hlasování.
Odstavec 2 se použije obdobně pro nezařazené poslance.
Oznámení předem, stanovené v poslední větě odstavce 2, musí být provedeno před ukončením rozpravy nebo před zahájením hlasování o bodu nebo bodech, při kterých má být řádný poslanec nahrazen.
* * *
Ustanovení tohoto článku obsahuje dvě jasně vymezené zásady:
–  politická skupina nesmí mít ve výboru více stálých náhradníků, než je počet jejích řádných členů ve výboru;
–  právo jmenovat stálé náhradníky mají pouze politické skupiny pod podmínkou, že o tom informují předsedu Parlamentu.
Z toho vyplývá, že:
–  postavení stálého náhradníka závisí výlučně na členství v dané politické skupině;
–  pokud se počet řádných členů politické skupiny ve výboru změní, změní se odpovídajícím způsobem i nejvyšší možný počet stálých náhradníků, které může tato politická skupina do výboru jmenovat;
–  pokud poslanec změní politickou skupinu, nemůže si ponechat postavení stálého náhradníka, které měl jako člen původní politické skupiny;
–  člen výboru nesmí být za žádných okolností náhradníkem za kolegu, který patří do jiné politické skupiny.
Pozměňovací návrh 224
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 201
Článek 201
Článek 201
Povinnosti výborů
Povinnosti výborů
1.   Stálé výbory zkoumají otázky, které jim postoupí Parlament nebo během odročení zasedání předseda Parlamentu jménem Konference předsedů. Povinnosti zvláštních výborů a vyšetřovacích výborů se vymezují při jejich zřízení; nemají oprávnění předkládat stanoviska jiným výborům.
1.   Stálé výbory zkoumají otázky, které jim postoupí Parlament nebo během odročení zasedání předseda Parlamentu jménem Konference předsedů.
(Viz výklad ustanovení článku 197)
2.  Pokud stálý výbor prohlásí, že není příslušný k posouzení otázky, nebo vznikne-li spor o příslušnosti dvou nebo více stálých výborů, je otázka příslušnosti postoupena Konferenci předsedů do čtyř pracovních týdnů poté, co je v Parlamentu oznámeno postoupení věci výboru.
Konference předsedů rozhodne do šesti týdnů na základě doporučení Konference předsedů výborů, nebo pokud takové doporučení nebylo vydáno, na základě doporučení svého předsedy. Pokud v této lhůtě Konference předsedů nerozhodne, považuje se doporučení za schválené.
Předsedové výborů mohou s předsedy jiných výborů uzavřít dohodu o přidělení určitých témat konkrétnímu výboru, která případně podléhá schválení postupem s přidruženými výbory podle článku 54.
3.   Spadá-li určitá otázka do působnosti dvou nebo více stálých výborů, je jeden výbor ustanoven jako příslušný výbor a ostatní jako výbory, od nichž se žádá stanovisko.
3.   Spadá-li určitá otázka do působnosti dvou nebo více stálých výborů, je jeden výbor ustanoven jako příslušný výbor a ostatní jako výbory, od nichž se žádá stanovisko.
Otázka však není postoupena současně více než třem výborům, pokud není ze závažných důvodů rozhodnuto odchýlit se od tohoto článku za podmínek stanovených v odstavci 1.
Otázka však není postoupena současně více než třem výborům, pokud není rozhodnuto odchýlit se od tohoto článku za podmínek stanovených v odstavci 1.
4.   Kterékoli dva výbory nebo více výborů či podvýborů mohou společně zkoumat záležitosti spadající do jejich působnosti, nemohou však přijímat rozhodnutí.
4.   Kterékoli dva výbory nebo více výborů či podvýborů mohou společně zkoumat záležitosti spadající do jejich působnosti, nemohou však společně přijímat rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy se použije článek 55 .
5.   Kterýkoli výbor může se souhlasem předsednictva Parlamentu pověřit jednoho nebo více svých členů úkolem provést studii nebo vykonat pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů.
5.   Kterýkoli výbor může se souhlasem příslušných orgánů Parlamentu pověřit jednoho nebo více svých členů úkolem provést studii nebo vykonat pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů.
Pozměňovací návrh 225
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 201 a (nový)
Článek 201a
Otázky příslušnosti
1.  Pokud stálý výbor prohlásí, že není příslušný k projednání určité věci, nebo vznikne-li spor o příslušnost dvou nebo více stálých výborů, je otázka příslušnosti postoupena do čtyř týdnů poté, co je v Parlamentu oznámeno postoupení věci výboru, Konferenci předsedů výborů.
2.  Konference předsedů rozhodne do šesti týdnů od předložení dané otázky na základě doporučení Konference předsedů výborů, nebo pokud takové doporučení nebylo vydáno, na základě doporučení svého předsedy. Pokud v této lhůtě Konference předsedů nerozhodne, považuje se doporučení za schválené.
3.  Předsedové výborů mohou s předsedy jiných výborů uzavřít dohodu o přidělení určitých věcí konkrétnímu výboru, která případně podléhá schválení postupem s přidruženými výbory podle článku 54.
Pozměňovací návrh 226
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 202
Článek 202
vypouští se
Výbor příslušný k ověření pověřovacích listin
Jeden z výborů zřízených v souladu s tímto jednacím řádem je příslušný k ověření pověřovacích listin a pro přípravu rozhodnutí o námitkách týkajících se platnosti voleb.
Pozměňovací návrh 227
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 203
Článek 203
Článek 203
Podvýbory
Podvýbory
1.   S předchozím svolením Konference předsedů může stálý nebo zvláštní výbor pro potřeby své práce jmenovat jeden nebo více podvýborů, přičemž zároveň určí složení takových podvýborů podle článku 199 a jejich příslušnost. Podvýbory se ze své činnosti odpovídají výboru, který je zřídil.
1.   Podvýbory mohou být zřízeny podle článku 196. Stálý nebo zvláštní výbor rovněž může pro potřeby své práce a s  předchozím svolením Konference předsedů jmenovat jeden nebo více podvýborů, přičemž zároveň určí v souladu s příslušnými ustanoveními článku 199 složení takových podvýborů a jejich působnost, která musí spadat do oblasti působnosti výboru, který jej zřídil . Podvýbory se ze své činnosti zodpovídají výboru, který je zřídil.
2.   Postup jednání v podvýborech je stejný jako ve výborech.
2.   Není-li v jednacím řádu stanoveno jinak, je postup jednání v podvýborech stejný jako ve výborech.
2a.  Řádní členové podvýboru jsou voleni ze členů výboru, který jej zřídil.
3.   Náhradníkům je dovoleno účastnit se práce podvýborů za stejných podmínek jako u výborů.
3.   Náhradníkům je dovoleno účastnit se práce podvýborů za stejných podmínek jako u výborů.
4.  Uplatněním těchto ustanovení musí být zabezpečena vzájemná provázanost mezi podvýborem a výborem, v jehož rámci je podvýbor zřízen. Z tohoto důvodu jsou všichni řádní členové podvýboru voleni ze členů výboru, který jej zřídil.
4a.  Předseda výboru, který podvýbor zřídil, může předsedům podvýborů umožnit, aby se účastnili práce koordinátorů nebo jim povolit předsedat rozpravám v tomto výboru o otázkách, kterými se daný podvýbor zabývá, pokud je tento postup předložen předsednictvu výboru k projednání a je schválen.
Pozměňovací návrh 228
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 204
Článek 204
Článek 204
Předsednictva výborů
Předsednictva výborů
Na první schůzi výboru, po zvolení členů výboru podle článku 199 zvolí výbor odděleným hlasováním předsednictvo složené z předsedy a místopředsedů, kteří jsou zvoleni v odděleném hlasování. O počtu místopředsedů, jež mají být zvoleni, rozhodne Parlament na návrh Konference předsedů.
1.   Na první schůzi výboru po jmenování členů výboru podle článku 199 zvolí výbor odděleným hlasováním předsednictvo složené z předsedy a místopředsedů, kteří jsou zvoleni z řádných členů daného výboru v odděleném hlasování. O počtu místopředsedů, jež mají být zvoleni, rozhodne Parlament na návrh Konference předsedů. Ve složení předsednictva každého výboru se musí odrážet rozmanitost Parlamentu. Není přípustné, aby bylo předsednictvo složeno pouze z mužů či pouze z žen nebo aby všichni místopředsedové pocházeli z téhož členského státu.
Do předsednictva výboru mohou být zvoleni pouze řádní členové tohoto výboru, kteří byli zvoleni podle článku 199.
Pokud počet kandidátů odpovídá počtu míst , která mají být obsazena, může volba proběhnout aklamací.
2.   Pokud počet kandidátů odpovídá počtu křesel , která mají být obsazena, proběhne volba aklamací. Pokud je však na určité křeslo více kandidátů nebo pokud alespoň jedna šestina členů výboru požádá o hlasování, proběhne volba tajným hlasováním.
V opačném případě nebo na žádost jedné šestiny členů výboru probíhá volba tajným hlasováním.
Je-li pouze jediný kandidát, je zvolen na základě absolutní většiny odevzdaných hlasů, kterými jsou hlasy pro a proti.
Je-li pouze jediný kandidát, je zvolen na základě absolutní většiny odevzdaných hlasů, kterými jsou hlasy pro a proti.
Pokud je v prvním kole hlasování více kandidátů, je zvolen kandidát, který získá absolutní většinu odevzdaných hlasů, jak je vymezena v předchozím pododstavci . Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získá nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů je zvolen nejstarší kandidát.
Pokud je více kandidátů, je zvolen kandidát, který v prvním kole hlasování získá absolutní většinu odevzdaných hlasů. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získá nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů je zvolen nejstarší kandidát.
Pokud je nutno konat druhé kolo hlasování, je možno nominovat nové kandidáty.
Toto ustanovení nevylučuje, aby předseda hlavního výboru umožnil předsedům podvýborů účastnit se práce předsednictva nebo aby jim povolil předsedat rozpravám o otázkách, kterými se zabývá daný podvýbor; tento článek to povoluje, pokud je tento postup jako celek předložen předsednictvu k projednání a pokud s ním předsednictvo vysloví souhlas.
2a.  Pro výbory se použijí obdobně tyto články týkající se funkcí v Parlamentu: článek 14 (Dočasný předseda), článek 15 (Nominace a obecná ustanovení), článek 16 (Volba předsedy - úvodní projev), článek 19 (Délka funkčního období) a článek 20 (Uvolněné funkce).
Pozměňovací návrh 229
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 205
Článek 205
Článek 205
Koordinátoři a stínoví zpravodajové výboru
Koordinátoři výborů
1.   Politické skupiny mohou určit jednoho ze svých členů jako koordinátora.
1.   Politické skupiny mohou v každém z výborů určit jednoho ze svých členů jako koordinátora.
2.   V případě potřeby předseda svolává koordinátory výboru, aby připravili rozhodnutí, která má výbor přijmout, zejména rozhodnutí o postupu a jmenování zpravodajů. Výbor může koordinátorům svěřit pravomoc přijímat určitá rozhodnutí, s výjimkou rozhodnutí, jež se týkají přijímání zpráv, stanovisek nebo pozměňovacích návrhů. účasti na schůzích koordinátorů výboru mohou být v poradní funkci přizváni místopředsedové. Koordinátoři usilují o nalezení shody. Jestliže shody nelze dosáhnout, mohou jednat, pouze pokud získají většinu, která s ohledem na příslušnou sílu jednotlivých skupin jasně představuje velkou většinu výboru.
2.   V případě potřeby předseda svolává koordinátory výboru, aby připravili rozhodnutí, která má výbor přijmout, zejména rozhodnutí o postupu a o jmenování zpravodajů. Výbor může koordinátorům svěřit pravomoc přijímat určitá rozhodnutí, s výjimkou rozhodnutí, jež se týkají přijímání zpráv, návrhů usnesení, stanovisek nebo pozměňovacích návrhů.
K účasti na schůzích koordinátorů výboru mohou být v poradní funkci přizváni místopředsedové.
Jestliže shody nelze dosáhnout, mohou koordinátoři jednat, pouze pokud získají většinu, která s ohledem na příslušnou sílu jednotlivých politických skupin jasně představuje velkou většinu výboru.
Předseda výboru oznámí ve výboru všechna rozhodnutí a doporučení koordinátorů, která se v případě, že vůči nim nejsou vzneseny námitky, považují za přijatá a musí být řádně uvedena v zápisu ze schůze výboru.
3.  Koordinátory výboru svolává předseda jejich výboru s cílem připravit slyšení kandidátů na komisaře. Po těchto slyšeních se koordinátoři sejdou, aby vyhodnotili kandidáty v souladu s postupem stanoveným v příloze XVI.
4.  Politické skupiny mohou pro každou zprávu jmenovat stínového zpravodaje, který sleduje pokrok učiněný v souvislosti s příslušnou zprávou a hledá jménem skupiny kompromisy v rámci výboru. Jména stínových zpravodajů jsou oznámena předsedovi. Výbor může na návrh koordinátorů rozhodnout zejména o tom, že do hledání dohody s Radou v rámci řádných legislativních postupů budou zapojeni stínoví zpravodajové.
Nezařazení poslanci nejsou politickou skupinou ve smyslu článku 32, a proto nemohou určit koordinátory, kteří mají jako jediní ze všech členů právo účasti na schůzích koordinátorů.
Nezařazení poslanci nejsou politickou skupinou ve smyslu článku 32, a proto nemohou určit koordinátory, kteří mají jako jediní ze všech členů právo účasti na schůzích koordinátorů.
Schůze koordinátorů mají za cíl připravit rozhodnutí výboru a bez výslovného pověření jimi nelze schůze výboru nahradit. Na schůzích koordinátorů lze tedy přijímat rozhodnutí výhradně na základě předběžného pověření. Za předpokladu, že takovéto pověření nebylo uděleno, koordinátoři mohou přijímat pouze doporučení, která musí výbor dodatečně formálně schválit.
V každém případě však musí být zaručeno právo nezařazených poslanců na přístup k informacím v souladu se zásadou zákazu diskriminace, a to předáváním informací a účastí některého z členů sekretariátu nezařazených poslanců na schůzích koordinátorů.
V každém případě však musí být zaručeno právo nezařazených poslanců na přístup k informacím v souladu se zásadou zákazu diskriminace, a to předáváním informací a účastí některého z členů sekretariátu nezařazených poslanců na schůzích koordinátorů.
Pozměňovací návrh 230
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 205 a (nový)
Článek 205a
Stínoví zpravodajové
Politické skupiny mohou pro každou zprávu jmenovat stínového zpravodaje, který sleduje pokrok v souvislosti s příslušnou zprávou a snaží se jménem skupiny dosahovat v rámci výboru kompromisů. Jména stínových zpravodajů jsou oznámena předsedovi.
Pozměňovací návrh 231
Jednací řád Evropského parlamentu
Hlava VIII – kapitola 2 – název
KAPITOLA 2
vypouští se
VÝBORY - ČINNOST
Pozměňovací návrh 232
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 206
Článek 206
Článek 206
Schůze výborů
Schůze výborů
1.   Výbor se schází, když jej svolá jeho předseda, nebo na žádost předsedy Parlamentu.
1.   Výbor se schází, když jej svolá jeho předseda, nebo na žádost předsedy Parlamentu.
Při svolávání schůze výboru jeho předseda předloží návrh pořadu jednání. O návrhu pořadu jednání rozhodne výbor na začátku schůze.
2.   Komise a Rada se mohou účastnit schůzí výboru , přizve-li je k účasti jménem výboru jeho předseda.
2.   Na schůzích výboru může vystoupit Komise, Radadalší instituce Unie , přizve-li je k účasti jménem výboru jeho předseda.
Na základě zvláštního rozhodnutí výboru může být přizvána jakákoli osoba, aby se zúčastnila schůze a vystoupila na ní.
Na základě rozhodnutí výboru může být přizvána jakákoli osoba, aby se zúčastnila schůze a vystoupila na ní.
Rozhodnutí o tom, zda povolit účast na schůzích výborů asistentům poslanců, je obdobně ponecháno ke zvážení každému výboru.
Příslušný výbor může se schválením předsednictva uspořádat slyšení odborníků, pokud takové slyšení považuje za nezbytné pro úspěšný výkon své práce týkající se určité otázky.
Příslušný výbor může se schválením předsednictva uspořádat slyšení odborníků, pokud takové slyšení považuje za nezbytné pro úspěšný výkon své práce týkající se určité otázky.
Výbory, od nichž se žádá o stanovisko, se mohou daného slyšení zúčastnit, pokud si to přejí.
Ustanovení tohoto odstavce se vykládají v souladu s bodem 50 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí 24 .
3.  Aniž je dotčen čl. 53 odst. 6 a pokud výbor nerozhodne jinak, mohou se poslanci účastnit schůzí výborů, ke kterým nenáleží, ale nemohou se zapojit do jejich jednání.
3.  Aniž je dotčen čl. 53 odst. 6 a pokud výbor nerozhodne jinak, poslanci, kteří se účastní schůzí výborů, ke kterým nenáleží, se nemohou zapojit do jejich jednání.
Výbor však může těmto poslancům povolit účast na svém jednání s poradním hlasem.
Výbor jim však může povolit účast na své schůzi s poradním hlasem.
3a.  Čl. 162 odst. 2 o rozdělení řečnické doby se použije obdobně na výbory.
3b.  V případě vypracovávání doslovného záznamu se použije obdobně čl. 194 odst. 1a, 2 a 4.
___________________________
24 viz příloha XIII.
Pozměňovací návrh 233
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 207
Článek 207
Článek 207
Zápisy ze schůzí výborů
Zápisy ze schůzí výborů
Zápis z každé schůze výboru se rozesílá všem jeho členům a předkládá se výboru ke schválení.
Zápis z každé schůze výboru je dán k dispozici všem jeho členům a předkládá se výboru ke schválení.
Pozměňovací návrh 234
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 208
Článek 208
Článek 208
Hlasování ve výboru
Hlasování ve výboru
1.   Pozměňovací návrhy k projednání ve výboru může předložit kterýkoli poslanec .
1.   Aniž je dotčen čl. 66 odst. 4 o druhém čtení, pozměňovací návrhy nebo návrhy na zamítnutí předložené k projednání ve výboru musí vždy podepsat řádný člen příslušného výboru nebo jeho náhradník nebo spolupodepsat alespoň jeden takový člen .
2.   Hlasování ve výboru je platné, je-li přítomna čtvrtina jeho členů. Požádá-li však o to šestina členů výboru před začátkem hlasování, je hlasování platné, pouze pokud se jej zúčastn