Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2243(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0176/2017

Předložené texty :

A8-0176/2017

Rozpravy :

PV 16/05/2017 - 16
CRE 16/05/2017 - 16

Hlasování :

PV 17/05/2017 - 10.3

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0211

Přijaté texty
PDF 538kWORD 62k
Středa 17. květen 2017 - Štrasburk Konečné znění
FinTech: vliv technologií na budoucnost finančnictví
P8_TA(2017)0211A8-0176/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví (2016/2243(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o virtuálních měnách(1) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o přístupu malých a středních podniků k financování a o větší rozmanitosti financování malých a středních podniků v rámci unie kapitálových trhů(2) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zelené knize o retailových finančních službách(3) ,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Unie kapitálových trhů – urychlení reforem“ (COM(2016)0601),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. května 2016 o skupinovém financování v unii kapitálových trhů EU (SWD(2016)0154),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 s názvem „Budování evropské ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009),

–  s ohledem na zprávu evropských orgánů dohledu ze dne 16. prosince 2016 o automatizaci v oblasti finančního poradenství,

–  s ohledem na diskusní dokument evropských orgánů dohledu ze dne 19. prosince 2016 o využívání dat velkého objemu ze strany finančních institucí (JC 2016 86),

–  s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 26. února 2015 ke skupinovému financování založenému na úvěrech (EBA/Op/2015/03),

–  s ohledem na diskusní dokument Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 4. května 2016 o inovativním využívání údajů o spotřebitelích ze strany finančních institucí (EBA/DP/2016/01),

–  s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 18. prosince 2014 ke skupinovému financování založenému na investicích (ESMA/2014/1378),

–  s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 7. ledna 2017 o technologii distribuované účetní knihy uplatněné na trhy s cennými papíry,

–  s ohledem na zprávu Společného výboru evropských orgánů dohledu ze dne 7. září 2016 o rizicích a zranitelných místech finančního systému EU,

–  s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro bankovnictví, založeného na údajích z třetího čtvrtletí roku 2016,

–  s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) z března 2016,

–  s ohledem na pátou zprávu EIOPA o spotřebitelských trendech ze dne 16. prosince 2016 (EIOPA-BoS-16-239),

–  s ohledem na přehled ukazatelů rizik Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze čtvrtého čtvrtletí roku 2016,

–  s ohledem na dokument Evropské centrální banky č. 172 z dubna 2016 s názvem „Distributed ledger technologies in securities post-trading: Revolution or evolution?“(Technologie distribuované účetní knihy v oblasti poobchodních služeb pro transakce s cennými papíry: revoluce, nebo evoluce?),

–  s ohledem na zprávu Výboru pro platební a tržní infrastrukturu z února 2017 s názvem „Distributed ledger technology in payment, clearing and settlement: An analytical framework“ (Technologie distribuované účetní knihy v oblasti plateb, zúčtování a vypořádání: analytický rámec),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0176/2017),

A.  vzhledem k tomu, že finanční technologie („fintech“) je třeba chápat jako financování zpřístupněné či poskytované prostřednictvím nových technologií, které se dotýká celého finančního sektoru a všech jeho složek, od bankovnictví po pojišťovnictví, penzijní fondy, investiční poradenství, platební služby a infrastrukturu trhu;

B.  vzhledem k tomu, že finanční služby se vždy opíraly o technologii a vyvíjely se souběžně s technologickými inovacemi;

C.  vzhledem k tomu, že do odvětví finančních technologií se může řadit jakýkoli aktér nehledě na typ právního subjektu; vzhledem k tomu, že hodnotový řetězec v oblasti finančních služeb zahrnuje stále více alternativní aktéry, jako jsou začínající podniky (startupy) a technologičtí obři; vzhledem k tomu, že výraz „fintech“ tedy zahrnuje širokou škálu podniků a služeb, které se navzájem značně liší, přinášejí různé problémy a musí se odlišovat i jejich regulační režim;

D.  vzhledem k tomu, že za rozsáhlým vývojem finančních technologií stojí nové technologie, jako například aplikace technologie distribuované účetní knihy (DLT), inovativní platby, robotické poradenství, data velkého objemu, používání cloud computingu, inovativní řešení onboardingu/identifikace zákazníků, platformy pro skupinové financování a řada dalších;

E.  vzhledem k tomu, že investice do aplikací finančních technologií činí miliardy eur a každoročně se zvyšují;

F.  vzhledem k tomu, že aplikace technologií se sice vyvíjejí různým tempem a rozsah a dopad jejich vývoje zůstávají nejisté, mají potenciál přeměnit finanční sektor velmi zásadním způsobem; vzhledem k tomu, že některé fintech aplikace by jednou mohly nabýt systémového významu;

G.  vzhledem k tomu, že vývoj finančních technologií by měl přispět k rozvoji a konkurenceschopnosti evropského finančního systému a hospodářství a rovněž k dobrým životním podmínkám evropských občanů a zároveň by měl podpořit finanční stabilitu a zachovat nejvyšší úroveň ochrany spotřebitele;

H.  vzhledem k tomu, že finanční technologie mohou znamenat významné přínosy, jako jsou rychlejší, levnější, přizpůsobenější, inkluzivnější, odolnější, transparentnější a lepší finanční služby pro spotřebitele a podniky, a mohou vytvořit řadu nových obchodních příležitostí pro evropské podnikatele; vzhledem k tomu, že v oblasti retailových finančních služeb jsou zkušenosti spotřebitelů motivační silou pro subjekty trhu; vzhledem k tomu, že pokrok a inovace ve finančním sektoru by neměly vylučovat hotovost jako platební prostředek;

I.  vzhledem k tomu, že vývoj nových finančních služeb a digitalizace stávajících služeb změní pro odvětví finančních služeb dynamiku trhu tím, že pro aktéry a mezi nimi zavedou nové formy soutěže, inovací, partnerství a outsourcingu;

J.  vzhledem k tomu, že základními předpoklady pro posílení finančních technologií v Evropě a pro zaručení spolupráce mezi všemi aktéry jsou prosazení spravedlivé hospodářské soutěže, odstranění případných ekonomických rent a vytvoření rovných podmínek pro finanční služby v EU;

K.  vzhledem k tomu, že z ekonomického výzkumu vyplývá, že nákladová účinnost finančního systému by mohla vést k nižším spotřebitelským cenám za retailové finanční produkty a služby; vzhledem k tomu, že fintech mohou k tomuto cenovému poklesu přispět;

L.  vzhledem k tomu, že řešení v oblasti finančních technologií mohou zlepšit přístup ke kapitálu, především pro malé a střední podniky, prostřednictvím přeshraničních finančních služeb a alternativních způsobů poskytování půjček a investování, jako je skupinové financování a přímé úvěrování, a tím posílit unii kapitálových trhů;

M.  vzhledem k tomu, že vývoj finančních technologií může rovněž usnadnit přeshraniční finanční toky a integraci kapitálových trhů v Evropě, a tím podnítit přeshraniční obchod a umožnit dokončení unie kapitálových trhů;

N.  vzhledem k tomu, že vývoj finančních technologií, především v oblasti vnitrostátních a přeshraničních plateb, může také napomoci dalšímu rozvoji jednotného trhu zboží a služeb a usnadnit dosažení cílů „5x5“ skupin G20 a G8 spočívajících ve snížení nákladů spojených s remitencemi;

O.  vzhledem k tomu, že finanční technologie mohou sloužit jako účinný nástroj k finančnímu začlenění, neboť zpřístupní na míru uzpůsobené finanční služby těm, pro které byly dříve nedostupné, a tím přispějí k inkluzivnějšímu růstu; vzhledem k tomu, že v zájmu skutečného finančního začlenění prostřednictvím fintech je nutné řešit otázky spojené s finančním vzděláváním a digitálními schopnostmi, které jsou pro evropské občany problematické;

P.  vzhledem k tomu, že právní předpisy, regulace a dohled se musí přizpůsobit inovacím a dosáhnout správné rovnováhy mezi pobídkami pro inovativní spotřebitele a ochranou a finanční stabilitou investorů; vzhledem k tomu, že finanční technologie vyžadují větší rovnováhu mezi „regulováním instituce“ a „regulováním činnosti“; vzhledem k tomu, že složité vzájemné vztahy finančních technologií a stávající regulace mohou vést k nesouladům, neboť společnosti a poskytovatelé služeb jsou regulováni různým způsobem, a to i pokud provádějí v podstatě totožné činnosti, a některé činnosti nejsou ve stávajících předpisech a v nich uvedených definicích či rozsahu činností řádně zachyceny; vzhledem k tomu, že stávající rámec ochrany spotřebitelů a investorů v EU se nezabývá odpovídajícím způsobem inovacemi v oblasti finančních technologií;

Q.  vzhledem k tomu, že evropské orgány dohledu začaly rozpoznávat možná rizika a přínosy inovativních finančních technologií; vzhledem k tomu, že vnitrostátní příslušné orgány tento technologický vývoj sledují a vypracovaly různé přístupy; vzhledem k tomu, že vývoj ekosystému finančních technologií v Evropě narušují rozdílné předpisy v členských státech a nedostatečná spolupráce mezi trhy; zastává názor, že pro vývoj silného ekosystému finančních technologií v Evropě je důležité rozhodné opatření EU, jehož účelem bude podpořit jednotný přístup k finančním technologiím;

R.  vzhledem k tomu, že finanční technologie mohou přispět ke snížení rizik ve finančním systému prostřednictvím decentralizace a dekoncentrace rizik, rychlejšího zúčtování a vypořádání hotovostních plateb a obchodů s cennými papíry a lepší správy zajištění a kapitálové optimalizace;

S.  vzhledem k tomu, že lze očekávat, že některé z nejvýznamnějších dopadů finančních technologií zasáhnou poobchodní hodnotový řetězec, který zahrnuje služby, jako je zúčtování, správa aktiv a podávání zpráv regulačním orgánům, v kterých by technologie jako technologie distribuované účetní knihy mohly mít potenciál pro změnu uspořádání celého odvětví; vzhledem k tomu, že v tomto hodnotovém řetězci by se někteří zprostředkovatelé, například uschovatelé, hlavní smluvní partneři a střediska evidence cenných papírů, mohli stát v dlouhodobém výhledu nadbytečnými, zatímco některé jiné funkce budou muset vykonávat nezávislé a regulované subjekty;

T.  vzhledem k tomu, že regulační technologie („regtech“) mohou znamenat značný přínos pro finanční instituce a orgány dohledu, neboť umožňují použití nových technologií k plnění regulačních požadavků a požadavků na dodržování předpisů transparentnějším a účinnějším způsobem v reálném čase;

U.  vzhledem k tomu, že pojmem „insurtech“ se rozumí pojištění zpřístupněné či poskytované díky novým technologiím, jako je robotické poradenství, posouzení rizika a data velkého objemu, ale také díky pojištění proti novým rizikům, např. kybernetickým útokům;

V.  vzhledem k tomu, že v zájmu posílení finančních inovací v Evropě a především v zájmu rychlého rozvoje začínajících podniků je naléhavě nutné zlepšit přístup k financování pro společnosti vyvíjející produkty a služby finančních technologií a pro inovativní obchodní partnery, kteří jim dodávají technologický materiál potřebný k poskytování těchto produktů a služeb; vzhledem k tomu, že v tomto kontextu jsou pro posílení dynamického ekosystému finančních technologií v Evropě klíčové dostupnost rizikového kapitálu jako zdroje financování a přítomnost silného technologického sektoru;

W.  vzhledem k tomu, že kybernetické útoky stále více ohrožují celou digitální infrastrukturu, a tím pádem i finanční infrastrukturu; vzhledem k tomu, že finanční sektor je riziku útoků vystaven třikrát více než jakýkoli jiný sektor; vzhledem k tomu, že bezpečnost, spolehlivost a kontinuita služeb jsou zásadními předpoklady k tomu, aby byla zaručena důvěra veřejnosti v tento sektor; vzhledem k tomu, že vůči podobným útokům či krádežím totožnosti jsou velmi zranitelní rovněž maloobchodní spotřebitelé;

X.  vzhledem k tomu, že nedílnou součástí služeb finančních technologií jsou propojená zařízení; vzhledem k tomu, že internet věcí je mimořádně zranitelný vůči kybernetickým útokům, a proto představuje zvláštní výzvu z hlediska kybernetické bezpečnosti; vzhledem k tomu, že propojený systém je pouze tak bezpečný jako jeho nejslabší článek;

Y.  vzhledem k tomu, že i s výskytem nových finančních technologií se spotřebitelé a investoři potřebují nadále spoléhat na vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů, ochrany údajů a práv na soukromí a právní odpovědnosti ze strany poskytovatelů finančních služeb;

Z.  vzhledem k tomu, že na podporu finančních technologií je důležité vytvořit soudržný a podpůrný regulační rámec a konkurenční prostředí, které umožní, aby se finanční technologie rozvíjely a aby využívaly různé inovativní nástroje s jednoduchým rozhraním určené k bezpečnému šifrování a ověřování totožnosti a pravosti on-line;

AA.  vzhledem k tomu, že automatizace ve finančním sektoru může stejně jako v jiných odvětvích narušit existující vzorce zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že odborná příprava v oblasti zlepšování a zvyšování dovedností se bude muset stát jádrem jakékoli evropské strategie pro finanční technologie;

AB.  vzhledem k tomu, že z důvodu síťových efektů je struktura trhu v mnoha oblastech digitální ekonomiky zaměřena na malý počet účastníků trhu, což přináší výzvy v oblasti práva hospodářské soutěže a antimonopolního práva;

Vymezení rámce EU pro fintech

1.  vítá nový vývoj v oblasti finančních technologií a vyzývá Komisi, aby pro finanční technologie vypracovala komplexní akční plán v rámci strategií unie kapitálových trhů a jednotného digitálního trhu, jenž může celkově přispět k dosažení účinného, konkurenceschopného, hlubšího, integrovanějšího a stabilního udržitelného evropského finančního systému, poskytnout dlouhodobé přínosy reálné ekonomice a řešit potřeby spotřebitelů a investorů, jimiž jsou ochrana a regulační jistota;

2.  vítá nedávné vytvoření pracovní skupiny pro fintech, jejímž úkolem je hodnotit inovace na tomto poli a současně vyvíjet strategie k řešení případných problémů, k nimž by finanční technologie mohly vést, a rovněž vítá veřejné konzultace o finančních technologiích, které zahájila Komise; vyzývá Komisi, aby do činností pracovní skupiny pro fintech zapojila také Parlament; považuje tyto nedávné iniciativy Komise za základní kroky na její cestě k vypracování komplexní strategie pro finanční technologie a pro omezení regulační nejistoty v oblasti fintech;

3.  zastává názor, že finanční technologie mohou přispět k úspěchu iniciativ unie kapitálových trhů, například diverzifikováním možností financování v EU, a podněcuje Komisi, aby využila přínosů finančních technologií při dalším pokračování v projektu unie kapitálových trhů;

4.  vyzývá Komisi, aby k práci týkající se finančních technologií zaujímala přiměřený, meziodvětvový a ucelený přístup, aby se nechala inspirovat úpravou v jiných jurisdikcích a přizpůsobovala se různorodosti aktérů a obchodních modelů; vyzývá Komisi, aby aktivně prosazovala vlastní opatření, bude-li to nutné pro vybudování příznivého prostředí pro rozvoj evropských center a firem v oboru finančních technologií;

5.  zdůrazňuje, že právní předpisy v oblasti finančních služeb jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní by se měly v případě potřeby přezkoumávat a měly by být dostatečně otevřené inovacím, aby bylo možné dosáhnout rovných podmínek mezi aktéry a zachovat je; doporučuje především, aby se v souladu se „zásadou inovací“ řádně posuzovaly potenciální účinky právních předpisů na inovace, a to v rámci posouzení dopadu, což by mělo vést k rozvoji, který v plné míře zajistí „významné hospodářské a společenské přínosy“;

6.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění rovných podmínek, usnadnění přístupu novým příchozím na trh a předcházení regulatorní arbitráži napříč členskými státy a právními postaveními, by právní předpisy a dohled v oblasti finančních technologií měly vycházet z těchto zásad:

   a) stejné služby a stejná rizika: měla by platit stejná pravidla, nehledě na typ dotčeného právního subjektu či na jeho umístnění v Unii;
   b) technologická neutralita;
   c) přístup založený na posouzení rizik zohledňující proporcionalitu kroků vůči rizikům a významnosti rizik v oblasti právních předpisů a dohledu;

7.  doporučuje, aby příslušné orgány povolovaly a podporovaly kontrolované testování nových technologií jak nově příchozím, tak stávajícím účastníkům trhu; konstatuje, že takové kontrolované prostředí pro testování může mít podobu regulačního pískoviště pro služby fintech s potenciálními přínosy pro společnost, které sdružuje širokou škálu účastníků trhu a v několika členských státech již přináší uspokojivé výsledky; zdůrazňuje, že proaktivní a progresivní zapojení orgánů do dialogu s účastníky trhu a všemi dalšími relevantními zúčastněnými stranami je nezbytné a může orgánům dohledu a regulačním orgánům pomoci rozvíjet odborné znalosti v oblasti technologie; vyzývá příslušné orgány, aby zvážily vypracování nástrojů pro testy finanční a/nebo provozní zátěže pro fintech aplikace v případech, kdy by mohly způsobovat systémová rizika, přičemž tyto nástroje by doplňovaly práci Evropské rady pro systémová rizika;

8.  zdůrazňuje, že některé centrální banky již testují digitální měnu centrálních bank i jiné nové technologie; podněcuje příslušné evropské orgány v Evropě, aby posoudily dopad potenciálních rizik a přínosů verze digitální měny centrálních bank na základě distribuované účetní knihy a rovněž související nezbytné požadavky na ochranu spotřebitelů a transparentnost; vybízí je ke stejnému testování, abychom udrželi krok s tržním vývojem;

9.  upozorňuje na to, že je důležité, aby si regulační orgány a orgány dohledu osvojovaly dostatečné odborné znalosti v oblasti technologie, což jim umožní náležitě kontrolovat stále složitější služby finančních technologií; zdůrazňuje, že díky této průběžné kontrole budou regulační orgány moci odhalit a předjímat konkrétní rizika různých technologií, a bude-li to nutné, okamžitě a s jasným plánem zakročit;

10.  zdůrazňuje tudíž význam jednotného kontaktního místa pro poskytovatele a uživatele služeb finančních technologií, v rámci regulačních orgánů a orgánů dohledu; uznává, že je třeba odstranit izolaci dohledu napříč odvětvími, a doporučuje úzkou spolupráci orgánů dohledu ve finančním sektoru s dalšími vnitrostátními a evropskými agenturami, které mají potřebné technologické znalosti;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podněcovaly a podporovaly větší množství výzkumných projektů souvisejících s finančními technologiemi;

12.  upozorňuje na význam posílení finančních inovací v Evropě; požaduje snadnější přístup k financování pro inovativní poskytovatele finančních služeb a inovativní podniky, které jim dodávají materiál potřebný k poskytování těchto služeb;

13.  zdůrazňuje, že společnosti v oblasti finančních technologií pozitivně přispívají k rozvoji finančního zprostředkování, avšak také vytvářejí nová rizika související s finanční stabilitou; upozorňuje, že regulační orgány a orgány dohledu získávají z rozvah zavedených finančních institucí velké množství informací souvisejících s prováděním mnoha regulačních rámců, jako jsou kapitálové požadavky, ukazatel pákového poměru, ukazatel likvidity a další, zatímco v případě subjektů poskytujících nebankovní úvěry, jako v případech skupinového financování a přímého úvěrování, je získání dostatečných informací o činnostech finančního zprostředkování na základě jejich rozvah obtížné; naléhavě proto vyzývá regulační orgány a orgány dohledu, aby zvážily, jak by mohly získat přiměřené dohledové informace pro udržení finanční stability a v případě potřeby uložit pro rozvahy těchto subjektů regulační omezení, aby bylo možné dosáhnout finanční stability a udržet ji;

14.  zdůrazňuje, že regulační technologie mají potenciál zlepšit proces dodržování předpisů, především pokud jde o kvalitu a včasnost informací pro účely dohledu, a to tím, že je zjednodušují a zvyšují jejich nákladovou efektivitu; vyzývá orgány, aby zpřehlednily právní podmínky, za kterých je dohlížejícímu subjektu povoleno zadávat činnosti v oblasti dodržování předpisů třetím stranám, a současně aby zajistily, že jsou v platnosti odpovídající mechanismy dohledu nad třetími stranami a že právní odpovědnost za soulad bude nadále nést tento subjekt; vyzývá příslušné orgány, zejména Komisi vzhledem k její činnosti související s evropským poobchodním fórem (European Post-Trade Forum), aby zaujaly proaktivní přístup a snažily se pochopit překážky, které brání využívat řešení nových finančních a regulačních technologií ve fázích před uzavřením a po uzavření obchodu, jež upravuje směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR) a nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů (CSDR), a tam, kde žádné překážky nejsou, aby vyjasnily právo aktérů využívat taková řešení za účelem plnění jejich povinností podle těchto právních předpisů;

15.  připomíná, že inovativní finanční služby by měly být dostupné v celé EU, a tudíž by nemělo být nevhodně bráněno jejich přeshraničnímu poskytování uvnitř Unie; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby sledovaly překrývání regulace, nové překážky vstupu na trh a vnitrostátní překážky těchto služeb a aby těmto jevům předcházely; vyzývá Komisi, aby předcházela překážkám mezi členskými státy v důsledku nejednotnosti vnitrostátních režimů a aby v rámci regulačních přístupů členských států podporovala osvědčené postupy; dále vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby v příslušných případech uplatňovaly režimy pasportizace (passporting) pro poskytovatele nových finančních služeb nabízených v celé Evropě; podporuje snahu Komise zabývat se tím, jak může EU pomoci zlepšit výběr, transparentnost a hospodářskou soutěž v oblasti retailových finančních služeb ku prospěchu evropských spotřebitelů, a zdůrazňuje, že tento cíl by měl působit jako doplňkový ve vztahu k cíli spočívajícímu ve zlepšení efektivity finančního trhu;

16.  vítá skutečnost, že se v celé EU vytvořila dynamická skladba komunit finančních technologií; vyzývá Komisi a příslušné orgány hospodářské správy EU, aby úzce spolupracovaly s centry finančních technologií a rozvíjely inteligentní podnikání těchto komunit a jejich činnosti prostřednictvím podpory a financování inovací a přisvojením si těchto inovací jako zdroje budoucí konkurenční výhody EU ve finančním odvětví;

17.  upozorňuje, že začínající podniky v oboru finanční technologií jsou samy mimořádně zranitelné vůči subjektům zneužívajícím patenty, které nakupují patenty s úmyslem uplatnit je proti podnikům, které již práva k technologii používají, pomocí hrozeb žalobou za porušování patentových práv; vyzývá Komisi, aby tuto situaci analyzovala a navrhla opatření proti subjektům zneužívajícím patenty v oblasti finančních technologií;

18.  zdůrazňuje potenciální úlohu finančních technologií při digitalizaci veřejných služeb, neboť by přispěly k jejich vyšší efektivitě, např. v oblasti výběru daní a předcházení daňovým podvodům;

19.  zdůrazňuje, že z důvodu síťových efektů je struktura trhu v mnoha oblastech digitální ekonomiky zaměřena na malý počet účastníků trhu, což přináší výzvy v oblasti práva hospodářské soutěže a antimonopolního práva; vyzývá Komisi, aby znovu zhodnotila vhodnost regulačního rámce hospodářské soutěže pro řešení otázek digitální ekonomiky obecně, a konkrétně pak ve vztahu k finančním technologiím;

20.  zdůrazňuje, že existuje prostor pro další zlepšování prostředků, které lze používat k přeshraničním platbám; podporuje rozvoj těchto platebních prostředků v Evropě a vyjadřuje politování nad velkou roztříštěností trhu EU v oblasti elektronického bankovnictví i nad tím, že chybí systém kreditních či debetních karet, který by byl v evropském vlastnictví a fungoval by v celé EU; domnívá se, že tento systém by měl zásadní význam pro řádné fungování unie kapitálových trhů a podstatnou část jednotného digitálního trhu, neboť by podpořil evropské elektronické obchodování a přeshraniční konkurenci ve finančních službách; vyzývá Komisi, aby určila, jaké kroky je třeba učinit k vytvoření prostředí, jež napomůže rozvoji tohoto systému; bere na vědomí, že v zájmu hospodářské soutěže je zapotřebí, aby takový systém koexistoval souběžně s dalšími inovativními způsoby platby a případně byl s těmito způsoby interoperabilní;

21.  zdůrazňuje, že spotřebitelé jsou hybnou silou vzestupu finančních technologií; klade důraz na to, že cílem veškerých budoucích legislativních změn by měla být podpora spotřebitelů v rámci této transformace;

Údaje

22.  připomíná, že shromažďování a analýza údajů mají klíčový význam pro finanční technologie, a proto zdůrazňuje, že je třeba důsledným a technologicky neutrálním způsobem uplatňovat stávající právní předpisy týkající se údajů, včetně obecného nařízení EU o ochraně údajů (GDPR), přepracované směrnice o platebních službách (PSD2), nařízení o službách elektronické identifikace a ověřování (e-IDAS), čtvrté směrnice o boji proti praní peněz (AMLD4) a směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS); zdůrazňuje, že v zájmu rozšíření inovativního financování v Evropě je zapotřebí volný tok údajů v rámci Unie; vyzývá Komisi, aby přijala opatření s cílem zajistit, aby se v rámci poskytování finančních služeb používaly pouze objektivní a relevantní datové prvky; vítá veřejnou konzultaci Komise ze dne 10. ledna 2017 týkající se „ekonomiky založené na datech“ (COM(2017)0009), která by měla poskytnout důkazy a vyvodit závěr ohledně existence nebo neexistence překážek volného pohybu dat v Unii;

23.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí jasná pravidla pro vlastnictví údajů, přístup k údajům a jejich přenos; upozorňuje, že stále větší objemy dat generují stroje nebo procesy založené na nových technologiích, jako je strojové učení; zdůrazňuje, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví jasný právní rámec pro osobní údaje, ale že je nutná větší právní jistota, pokud jde o ostatní kategorie dat; v této souvislosti je přesvědčen, že je třeba jasně rozlišovat mezi nezpracovanými daty a daty vyplývajícími z dalšího zpracování;

24.  zdůrazňuje, že otevřené bankovnictví a sdílení údajů přispívají k tomu, aby se mohly všechny obchodní modely v oblasti finančních technologií rozvíjet společně ve prospěch spotřebitelů; zdůrazňuje v této souvislosti nedávné úspěchy PSD2, pokud jde o iniciování plateb a přístup k údajům o účtech;

25.  upozorňuje na přínosy, které může mít cloud computing pro spotřebitele a poskytovatele finančních služeb z hlediska nákladové efektivity, rychlejšího přístupu na trh a lepšího využití zdrojů IKT; konstatuje, že chybí přehledná, souhrnná evropská pravidla nebo pokyny pro outsourcing údajů do cloudu, pokud jde o finanční sektor; zdůrazňuje, že je třeba takové pokyny vypracovat a uplatňovat společný přístup k používání cloud computingu v rámci vnitrostátních příslušných orgánů; zdůrazňuje, že taková pravidla nebo pokyny jsou nezbytné pro zajištění agility a rychlosti při přijímání cloudových služeb; upozorňuje, že součástí těchto pokynů by měly být náročné standardy bezpečnosti údajů a ochrany spotřebitele; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby studovaly různé možnosti v této oblasti, například předem schválené smlouvy mezi poskytovateli cloudových služeb a finančními institucemi;

26.  konstatuje, že je nezbytné dosáhnout větší informovanosti spotřebitelů o hodnotě jejich osobních údajů; konstatuje, že spotřebitelé mohou uzavírat smlouvy o sdílení digitálního obsahu za úplatu; zdůrazňuje, že tento postup může vést k ekonomickým přínosům, ale může být využit i diskriminačním způsobem; vyzývá Komisi, aby zkoumala možnost evropské strategie pro sdílení dat s cílem poskytnout spotřebitelům kontrolu nad jejich údaji; je přesvědčen, že jasný přístup zaměřený na spotřebitele zvýší důvěru v cloudové služby a podnítí nové inovativní služby nabízené různými aktéry ve finančním hodnotovém řetězci, např. pomocí aplikačních programovacích rozhraní (API) nebo zprostředkováním přímého přístupu k údajům pro elektronické platební služby; žádá Komisi, aby zkoumala budoucí potenciál systémů správy osobních údajů (Personal Information Management Systems, PIMS) jako technických nástrojů, jimiž mohou spotřebitelé spravovat své osobní údaje;

27.  v souvislosti se zvýšeným využíváním údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi připomíná ustanovení obecného nařízení EU o ochraně údajů, který přiznává subjektu údajů právo získat vysvětlení rozhodnutí, které je výsledkem automatizovaného zpracování, a toto rozhodnutí napadnout(4) ; zdůrazňuje, že je třeba zaručit, aby nesprávné údaje mohly být změněny a aby byly používány jen ověřitelné a relevantní údaje; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zintenzivnily úsilí o zaručení prosazování těchto práv; zastává názor, že souhlas poskytnutý k použití osobních údajů musí být dynamický a že subjekty údajů musí mít možnost svůj souhlas změnit a upravit;

28.  konstatuje, že větší využívání údajů zákazníků nebo dat velkého objemu finančními institucemi může být pro spotřebitele přínosné, např. v podobě potřebám lépe uzpůsobených, segmentovanějších a levnějších nabídek založených na účinnější alokaci rizik a kapitálu; na druhou stranu poukazuje na rozvoj dynamické tvorby cen a skutečnost, že může vyústit v pravý opak, což by mohlo mít nepříznivý dopad na srovnatelnost nabídek a účinnost hospodářské soutěže a na sdílení a rozložení rizik např. v pojišťovnictví;

29.  bere na vědomí stále častější kombinování osobních údajů s algoritmy za účelem poskytování služeb, jako je robotické poradenství; zdůrazňuje, že robotické poradenství může být velmi účinné a mít kladný dopad na finanční začleňování; zdůrazňuje však, že chyby či odchylky v algoritmech nebo v podkladových údajích mohou potenciálně způsobit systémové riziko a poškodit spotřebitele, např. skrze narůstající vyloučení; žádá Komisi a evropské orgány dohledu, aby tato rizika monitorovaly, aby mohla automatizace v oblasti finančního poradenství skutečně zajistit lepší, transparentní, přístupné a nákladově efektivní poradenství, a aby ve stávajícím rámci pro právní odpovědnost při využívání údajů řešily skutečnost, že je stále obtížnější vysledovat odpovědnost za škody způsobené takovými riziky; podtrhuje, že pro robotické poradenství by měly platit tytéž požadavky na ochranu spotřebitelů jako pro osobní poradenství;

Kybernetická bezpečnost a rizika IKT

30.  zdůrazňuje, že finanční služby je třeba důkladně zabezpečit v celém rozsahu hodnotového řetězce; poukazuje na rozsáhlá a rozmanitá rizika, která představují kybernetické útoky ohrožující infrastrukturu našich finančních trhů, internet věcí, měny a údaje; vyzývá Komisi, aby se v akčním plánu týkajícím se finančních technologií věnovala na prvním místě kybernetické bezpečnosti, a evropské orgány dohledu a Evropskou centrální banku jako orgán provádějící bankovní dohled, aby kybernetickou bezpečnost učinily klíčovým tématem svých programů v oblasti regulace a dohledu;

31.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány pravidelně revidovaly stávající provozní normy zahrnující rizika z hlediska informačních a komunikačních technologií (IKT) týkající se finančních institucí; dále vyzývá k tomu, aby evropské orgány dohledu vypracovaly pokyny pro dohled nad těmito riziky, jelikož úroveň ochrany v rámci strategií kybernetické bezpečnosti se v jednotlivých členských státech liší; zdůrazňuje důležitost technologického know-how v evropských orgánech dohledu pro to, aby mohly plnit své úkoly; vybízí k dalšímu výzkumu v této oblasti;

32.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby si orgány dohledu, ale i regulační orgány a vlády členských států na své příslušné úrovni, dále výzkumní pracovníci a účastníci trhu a jednotliví účastníci trhu mezi sebou vyměňovaly informace a osvědčené postupy; vyzývá Komisi, členské státy, účastníky trhu a Agenturu EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), aby zkoumaly potenciál transparentnosti a sdílení informací jako nástroje proti kybernetickým útokům; navrhuje, aby se v tomto ohledu prostudovaly možné výhody jednotného kontaktního místa pro účastníky trhu a aby byl zvážen koordinovanější přístup k vyšetřování kybernetické trestné činnosti v oblasti finančních služeb, vzhledem k jejich stále výraznější přeshraniční povaze;

33.  zdůrazňuje, že nařízení o zajištění infrastruktury pro finanční služby musí stanovit odpovídající struktury pobídek pro poskytovatele k investicím do kybernetické bezpečnosti;

34.  vyzývá členské státy, aby včas provedly směrnici o bezpečnosti sítí a informačních systémů; vítá nové partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti, které nedávno zahájila Komise za účasti průmyslového odvětví; žádá Komisi, aby vytvořila řadu nových a konkrétních iniciativ k posílení odolnosti podniků v odvětví finančních technologií proti kybernetickým útokům, zejména MSP a startupů;

35.  upozorňuje, že důvěra veřejnosti v příslušné technologie je nezbytným předpokladem budoucího růstu odvětví finančních technologií, a upozorňuje na to, že je třeba zlepšit vzdělávání a zvýšit informovanost o pozitivním dopadu finančních technologií na každodenní život, ale i o rizicích v oblasti bezpečnosti sítí a informací pro občany a podniky, zejména MSP;

36.  vítá soustavnou činnost v oblasti normalizace, která zvyšuje bezpečnost propojených zařízení; upozorňuje však, že bezpečnost musí být zaručena nad rámec minimální úrovně normalizace, zejména vzhledem k tomu, že jednotná normalizovaná bezpečnostní opatření zvyšují riziko velkých narušení bezpečnosti v důsledku možného dominového efektu; důrazně vyzývá podniky, aby vyvíjely různorodá vlastní opatření k zabezpečení svých zařízení a operací;

Blockchain

37.  zdůrazňuje potenciál aplikací blockchainu pro převody hotovosti a cenných papírů, jakož i pro usnadnění tzv. inteligentních smluv, které otevírají širokou škálu možností pro obě strany finančních smluv, zejména ujednání o financování obchodu a o podnikatelských úvěrech, jež mohou zjednodušit složité obchodní a finanční smluvní vztahy na mezipodnikové úrovni (B2B) a na úrovni mezi podniky a spotřebiteli (B2C); zdůrazňuje, že blockchainové platformy jsou rovněž vhodné pro zjednodušování složitých transakcí typu B2B a B2C;

38.  připomíná přínosy a rizika aplikací neautorizovaného blockchainu; vyzývá Komisi, aby na toto téma uspořádala výroční konferenci se zapojením řady zúčastněných stran; vyjadřuje znepokojení nad zvýšeným využíváním aplikací neautorizovaného blockchain systému (unpermissioned blockchain) k trestné činnosti, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz; vyzývá Komisi, aby tyto otázky pečlivě monitorovala, včetně úlohy tzv. mixers/tumblers (mixovacích služeb) v tomto procesu, a aby je zpracovala do své zprávy;

Interoperabilita

39.  uznává důležitost API jako doplňku jiných nástrojů, které může spotřebitel používat, neboť poskytují přístup k finanční infrastruktuře novým subjektům; doporučuje, aby byl vytvořen soubor standardizovaných API, které by poskytovatelé mohli využívat, např. v oblasti otevřeného bankovnictví, a souběžně aby tito poskytovatelé měli možnost vytvářet si svůj vlastní software;

40.  zastává názor, že interoperabilita služeb finančních technologií, a to jak v rámci Evropy, tak prostřednictvím spolupráce s jurisdikcemi třetích zemí a s dalšími ekonomickými odvětvími, je klíčovou podmínkou budoucího rozvoje evropského odvětví finančních technologií a maximálního využití příležitostí, které může vytvořit; vybízí pokud možno k normalizaci datových formátů, jako v případě PSD2, která by tomu napomohla;

41.  vyzývá Komisi, aby koordinovala práci členských států a účastníků trhu, a zajistila tak interoperabilitu mezi jednotlivými vnitrostátními systémy elektronické identifikace; zdůrazňuje, že by využívání těchto systémů mělo být otevřeno soukromému sektoru; je přesvědčen, že by měly být přijatelné i prostředky identifikace na dálku, které nejsou stanoveny v nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, pokud je jejich úroveň bezpečnosti rovnocenná podstatné míře záruky stanovené uvedeným nařízením, a jsou tudíž bezpečné i interoperabilní;

42.  zdůrazňuje význam interoperability tradičních a nových platebních řešení pro dosažení integrovaného a inovativního evropského platebního trhu;

43.  žádá evropské orgány dohledu, aby určily, ve kterých případech může být alternativou silného ověřování totožnosti cílené nebo na riziko zaměřené ověřování totožnosti; dále žádá Komisi, aby prozkoumala, zda mohou postupy silného ověřování totožnosti provádět i jiné subjekty než banky;

44.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby ve spolupráci s vnitrostátními orgány vypracovaly technologicky neutrální standardy a licence pro postupy založené na zásadě „poznej svého zákazníka“ i postupy dálkové identifikace, např. vycházející z biometrických kritérií, které budou respektovat soukromí uživatelů;

Finanční stabilita a ochrana spotřebitelů a investorů

45.  vyzývá Komisi, aby při přípravě svého akčního plánu pro finanční technologie věnovala zvláštní pozornost potřebám retailových spotřebitelů a investorů a rizikům, vůči nimž mohou být zranitelní, s ohledem na pokračující rozmach finančních technologií ve službách pro neprofesionální klienty, např. v rámci skupinového financování a přímého úvěrování; zdůrazňuje, že na služby finančních technologií se vztahují stejné normy ochrany spotřebitele jako na jiné finanční služby, bez ohledu na distribuční kanál či fyzické umístění zákazníka;

46.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby pokračovaly ve své činnosti monitorování technologického vývoje a analýzy jeho přínosů a potenciálních rizik a aby ji urychlily, zejména pokud jde o ochranu spotřebitelů a investorů a finanční začleňování;

47.  vyzývá Komisi, aby zkoumala, do jaké míry mohou finanční technologie pomoci zajistit spotřebitelům kvalitnější finanční poradenství a zda je roztříštěný regulační rámec EU pro poradenství dostačující, aby tyto činnosti obsáhl;

48.  zastává názor, že ohledně nových technologií v pojišťovnictví dosud existuje značná regulační nejistota, a zdůrazňuje, že tuto situaci je třeba řešit, aby byla zajištěna bezpečnost, ochrana soukromí, spravedlivá hospodářská soutěž a finanční stabilita; zdůrazňuje, že větší právní jistota pomůže zajistit, aby se zákazníci nedostatečně regulovaných podniků nových technologií v pojišťovnictví nestali obětí ztrát nebo nesprávných prodejů, a podpoří podniky i spotřebitele v lepším využívání řešení těchto nových technologií;

49.  zdůrazňuje, že spolu s rozvojem finančních technologií je nutné zajistit posílení finanční stability; podporuje zkoumání technologie s otevřeným zdrojovým kódem ověřené vzájemným hodnocením jakožto prostředek k dosažení uvedeného cíle; vyzývá evropské orgány dohledu, aby spolupracovaly s aktéry ze soukromého sektoru na vývoji a hodnocení inovativních technologií, jež mají potenciál chránit finanční stabilitu a zvýšit ochranu spotřebitelů, například zmírňováním neobjektivity algoritmů nebo zvyšováním povědomí spotřebitelů o kybernetických hrozbách;

50.  upozorňuje, že rozmanitost a hospodářská soutěž mezi účastníky trhu jsou kritické faktory přispívající k finanční stabilitě; vyzývá orgány regulace a dohledu, aby sledovaly dopad digitalizace na stav hospodářské soutěže ve všech příslušných segmentech finančního odvětví a aby navrhly a uplatnily nástroje pro prevenci nebo nápravu chování, které je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže nebo hospodářskou soutěž narušuje;

Finanční vzdělávání a dovednosti v oblasti IT

51.  zdůrazňuje, že finanční i digitální gramotnost jsou zásadní faktory pro účinné využívání finančních technologií a nižší míru rizika v prostředí těchto technologií;

52.  zdůrazňuje, že řádné finanční vzdělávání retailových spotřebitelů a investorů je nezbytné k tomu, aby se finanční technologie staly skutečným nástrojem finančního začleňování a aby se tito spotřebitelé a investoři, kteří jsou ve stále větší míře přímo vystaveni okamžitě dostupným personalizovaným finančním investičním produktům a službám, dokázali ve finančních otázkách rozumně a nezávisle na daných nabídkách rozhodovat a aby chápali všechna rizika spojená s využíváním těchto inovativních technologií; v této souvislosti vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby zvýšily podporu iniciativ na zlepšení finančního vzdělávání; zdůrazňuje, že odborné vzdělávání a informace o právech spotřebitelů a investorů by měly být snadno dostupné;

53.  připomíná prognózu Komise, podle níž by se do roku 2020 Evropa mohla potýkat s nedostatkem až 825 000 odborníků v oblasti IKT; je přesvědčen, že je zapotřebí více vědeckých pracovníků v oboru počítačových věd, a vyzývá členské státy, aby se připravily na změny na trhu práce, které mohou nastat rychleji, než bychom dnes čekali;

54.  zdůrazňuje, že v rámci finančního odvětví, v rámci regulačních subjektů a ve společnosti jako celku je zapotřebí posílit vzdělávání a dovednosti v oblasti digitálních technologií; vyzývá Komisi, aby prezentovala osvědčené postupy v rámci své „Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa“;

o
o   o

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0228.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0358.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0434.
(4) Viz článek 71 obecného nařízení EU o ochraně údajů.

Poslední aktualizace: 10. červenec 2018Právní upozornění