Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2238(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0191/2017

Předložené texty :

A8-0191/2017

Rozpravy :

PV 03/07/2017 - 24
CRE 03/07/2017 - 24

Hlasování :

PV 04/07/2017 - 6.15
CRE 04/07/2017 - 6.15

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0289

Přijaté texty
PDF 441kWORD 59k
Úterý 4. červenec 2017 - Štrasburk Konečné znění
Soukromé bezpečnostní společnosti
P8_TA(2017)0289A8-0191/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2017 o soukromých bezpečnostních společnostech (2016/2238(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na dokument z Montreux, jenž se týká příslušných mezinárodních právních povinností a osvědčených postupů stanovených pro státy v souvislosti s činností soukromých poskytovatelů vojenských a bezpečnostních služeb v průběhu ozbrojeného konfliktu,

–  s ohledem na rezoluce Rady OSN pro lidská práva č. 15/26, 22/33, 28/7 a 30/6,

–  s ohledem na pracovní skupinu OSN pro využívání nájemných vojáků jako prostředku k porušování lidských práv a bránění výkonu práva národů na sebeurčení, která byla zřízena v červenci 2005,

–  s ohledem na zprávy otevřené mezivládní pracovní skupiny ustavené za účelem projednání možnosti vypracovat mezinárodní regulační rámec týkající se regulace a sledování činnosti soukromých vojenských a bezpečnostních organizací a dohledu nad ní,

–  s ohledem na pokyny OSN k využívání ozbrojených bezpečnostních služeb soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb, které byly nedávno rozšířeny o neozbrojené bezpečnostních služby,

–  s ohledem na Kodex chování OSN pro příslušníky donucovacích orgánů,

–  s ohledem na návrh případné úmluvy o soukromých vojenských a bezpečnostních společnostech, která byla v zájmu svého posouzení a přijetí příslušných opatření předložena Radě pro lidská práva,

–  s ohledem na Mezinárodní kodex chování soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb, který vytvořila Mezinárodní asociace pro kodex chování, jenž je průmyslovým samoregulačním mechanismem, jehož normy jsou dobrovolné,

–  s ohledem na kodex chování Mezinárodního sdružení pro stabilizační operace, který je průmyslově vlastněným samoregulačním mechanismem,

–  s ohledem na kodex chování a etiky pro sektor soukromých bezpečnostních služeb, který vypracovala Konfederace evropských bezpečnostních služeb a organizace UNI Evropa,

–  s ohledem na systém řízení soukromých bezpečnostních operací podle normy ISO 18788, který nastavuje parametry pro řízení soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 13. června 2002 o spolupráci mezi příslušnými orgány členských států odpovědnými za sektor soukromých bezpečnostních služeb,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(1) ,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES(2) ,

–  s ohledem na unijní koncepci logistické podpory vojenských operací pod vedením EU a na unijní koncepci týkající se podpory dodavatelů těchto operací,

–  s ohledem na doporučení vydaná v rámci výzkumného projektu Priv-War, která se týkají regulačních opatření EU v oblasti soukromých vojenských a bezpečnostních společností a jejich služeb,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o korupci ve veřejném a soukromém sektoru: dopad na lidská práva ve třetích zemích(3) a na usnesení ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: podpora zájmů společnosti a cesta k udržitelné obnově podporující začlenění(4) ,

–  s ohledem na mnoho různých rizik, výzev a hrozeb na území Evropské unie i mimo něj,

–  s ohledem na prozatímní pokyny Mezinárodní námořní organizace (IMO) z května 2012 týkající se ozbrojeného bezpečnostního personálu na lodích,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0191/2017),

A.  vzhledem k tomu, že bezpečnost a obrana jsou veřejným statkem, který je spravován veřejnými orgány na základě kritérií účinnosti, účelnosti, odpovědnosti a právního státu, která nezávisejí pouze na poskytování dostatečných finančních zdrojů, ale také na znalostech; vzhledem k tomu, že v některých oblastech nemusejí mít veřejné orgány potřebné kapacity a schopnosti;

B.   vzhledem k tomu, že bezpečnost a obrana by měly být v první řadě zajišťovány veřejnými orgány;

C.  vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru chtějí občané EU, aby byla EU v oblasti bezpečnosti a obrany aktivnější;

D.  vzhledem k tomu, že v Evropě bylo v roce 2013 přibližně u 40 000 soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb zaměstnáno více než 1,5 milionu dodavatelů poskytujících bezpečnostní služby; vzhledem k tomu, že tyto údaje dále rostou; vzhledem k tomu, že obrat těchto poskytovatelů bezpečnostních služeb v daném roce činil zhruba 35 miliard EUR; vzhledem k tomu, že v roce 2016 byl soukromý bezpečnostní průmysl v celosvětovém měřítku oceněn až na 200 miliard USD se zhruba 100 000 soukromými poskytovateli bezpečnostních služeb a 3,5 miliony zaměstnanců;

E.  vzhledem k tomu, že v průběhu posledních několika desetiletí si vlády i armády členských států i civilní agentury stále častěji najímají soukromé poskytovatele bezpečnostních služeb, což je termín, který pro účely tohoto usnesení zahrnuje také soukromé vojenské společnosti, a to jak k poskytování služeb v rámci státu, tak i k podpoře zámořských vojenských operací;

F.  vzhledem k mimořádně širokému rozsahu služeb, které poskytují tyto subjekty – od logistických služeb, přes podporu skutečných bojových operací a poskytování vojenské technologie až po účast na obnově po skončení konfliktu; vzhledem k tomu, že soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb zároveň poskytují životně důležité služby uvnitř členských států, jako je vedení věznic a poskytování hlídkových stráží v terénu; vzhledem k tomu, že tyto subjekty se využívají jak v rámci civilních, tak i vojenských misí, které spadají pod společnou bezpečnostní a obrannou politiku, a to k ochraně delegací EU, výstavbě polních táborů, výcviku, letecké dopravě nebo na podporu humanitární činnosti;

G.  vzhledem k tomu, že v rámci EU existují mezi členskými státy značné rozdíly ve využívání soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb, v postupech při uzavírání smluv s nimi a v kvalitě regulačních systémů, přičemž řada z nich je využívá na podporu svých vojsk v rámci mnohostranných operací;

H.  vzhledem k tomu, že dochází k subdodavatelskému zajišťování vojenské činnosti, která dříve tvořila nedílnou součást činnosti vojenských sil, mj. z důvodu rentabilnějšího zajišťování těchto služeb, ale také za účelem pokrytí nedostatečných kapacit zmenšujících se vojenských sil, což je důsledkem většího počtu vícestranných misí v zahraničí, menších rozpočtů a neochotou rozhodovacích orgánů vyčleňovat na tyto mise dostatečné prostředky; vzhledem k tomu, že by se mělo jednat o výjimku; vzhledem k tomu, že je nutné řešit problém nedostatečných kapacit; vzhledem k tomu, že soukromí poskytovatelů bezpečnostních služeb nabízejí, často v krátké době a ve formě doplnění, kapacity, které vojenské síly členských států zcela postrádají; vzhledem k tomu, že poskytovatelé těchto služeb jsou využíváni také z politických důvodů, s cílem vyhnout se omezením platným při používání vojenských jednotek a překonat zejména případný nedostatek veřejné podpory pro zapojení ozbrojených sil; vzhledem k tomu, že používání soukromých poskytovatelů těchto služeb jako nástroje zahraniční politiky musí podléhat účinné parlamentní kontrole;

I.  vzhledem k tomu, že soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb byli obviněni z porušování lidských práv a z incidentů, které vedly ke ztrátám na životech; vzhledem k tomu, že se tyto incidenty liší, pokud jde o období, zemi a v některých případech o počet závažných porušování lidských práv a porušování mezinárodního humanitárního práva, včetně válečných zločinů; vzhledem k tomu, že v některých z těchto případů bylo zahájeno trestní stíhání; vzhledem k tomu, že tyto okolnosti spolu s nedostatečnou transparentností měly dopady na činnost mezinárodního společenství v těchto zemích a odhalily závažné nedostatky v kontrolních strukturách, které mimo jiné vedly ke vzniku mnoha vrstev dceřiných společností nebo subdodavatelů v různých zemí, zejména místních organizací, což v některých případech způsobuje neschopnost zaručit základní bezpečnost civilního obyvatelstva v hostitelských zemích;

J.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy by se měly zaměřit na předcházení těmto situacím v budoucnu a vyhnout se externímu zajišťování vojenských operací, které vyžadují použití síly a zbraní, účasti v nepřátelských akcích a jinému zapojení do bojů nebo bojových oblastí nad rámec oprávněné sebeobrany; vzhledem k tomu, že operace a aktivity externě zadané soukromým poskytovatelům bezpečnostních služeb v konfliktních oblastech by měly být omezeny na poskytování logistické podpory a ochrany zařízení bez skutečné přítomnosti soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb v oblastech, ve kterých probíhají bojové aktivity; vzhledem k tomu, že soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb nesmí za žádných okolností nahrazovat státní ozbrojené síly; vzhledem k tomu, že nejvyšší prioritou při uplatňování obranných politik musí být to, aby ozbrojené síly členských států měly k dispozici zdroje, nástroje, výcvik, znalosti a prostředky pro celkové, účinné a účelné plnění svých úkolů;

K.  vzhledem k tomu, že pokud mají státy těžit z výhod, které nabízejí soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb, a zajistit jejich řádnou kontrolu, je nutné, aby na mezinárodní úrovni vznikl závazný právní a kontrolní rámec, který by reguloval využívání jejich služeb a zajistil dostatečnou kontrolu nad jejich činností; vzhledem k tomu, že tyto subjekty jsou součástí odvětví, které má výrazně nadnárodní charakter a prolíná se s vládními a mezivládními činiteli, a proto je nutné k jeho regulaci přistupovat globálně; vzhledem k tomu, že současná regulační situace v tomto odvětví zahrnuje řadu rozporuplných pravidel, která se mezi členskými státy značně liší; vzhledem k tomu, že vnitrostátní právní úpravy a samoregulační iniciativy některých soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb nejsou dostatečně jednotné a nestanovují sankce, takže nedokáží odrazovat od protiprávního jednání a mohou mít zásadní vliv na to, jakým způsobem soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb jednají při multilaterálních intervencích v konfliktních regionech;

L.  vzhledem k tomu, že neexistují společné definice soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb a soukromých poskytovatelů vojenských služeb ani jejich služeb; vzhledem k tomu, že jak je uvedeno v definici, jež je součástí návrhu úmluvy vypracované pracovní skupinou OSN pro nasazování žoldáků, mohou být soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb definováni jako společnosti, které za odměnu poskytují vojenské, příp. bezpečnostní služby prostřednictvím fyzických nebo právnických osob; vzhledem k tomu, že vojenské služby mohou být v tomto kontextu definovány jako specializované služby týkající se vojenských akcí, včetně strategického plánování, zpravodajských služeb, vyšetřování, pozemního, námořního a vzdušného průzkumu, leteckých operací všeho druhu s posádkou nebo bez posádky, satelitního sledování a poskytování zpravodajských informací, jakéhokoli přenosu znalostí pro vojenské účely, materiální a technické podpory vojenských sil a další související činnosti; vzhledem k tomu, že bezpečnostní služby lze definovat jako ozbrojenou stráž nebo ochranu budov, zařízení, majetku a osob, jakýkoli přenos znalostí za účelem zajištění bezpečnosti a policejní ochrany, rozvoj informačních bezpečnostních opatření a jejich uplatňování a další související činnosti;

M.  vzhledem k tomu, že dokument z Montreux je prvním důležitým dokumentem, v němž je stanoveno, jakým způsobem se mezinárodní právo vztahuje na soukromé poskytovatele bezpečnostních služeb; vzhledem k tomu, že Mezinárodní kodex chování soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb definuje normy v tomto odvětví a stále častěji se stává nástrojem zajišťujícím společné základní normy v rámci tohoto globálního odvětví; vzhledem k tomu, že cílem Sdružení pro Mezinárodní kodex chování soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb je podporovat, řídit a kontrolovat provádění tohoto kodexu a podporovat odpovědné poskytování bezpečnostních služeb a dodržování lidských práv a vnitrostátního a mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že vstup do uvedeného sdružení dobrovolný a placený a vysoké sazby účtované za připojení nedovolují všem soukromým poskytovatelům bezpečnostních služeb, aby se stali jeho členy;

N.  vzhledem k tomu, že práce na regulaci soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb pokračuje na mnoha mezinárodních fórech, včetně fóra, na němž byl vypracován dokument z Montreux a na kterém byla EU zvolena do skupiny přátel předsedy, dále včetně otevřené mezivládní pracovní skupiny ustavené za účelem projednání možnosti vypracovat mezinárodní regulační rámec týkající se regulace a sledování činnosti soukromých vojenských a bezpečnostních organizací a dohledu nad ní a včetně Mezinárodní asociace pro kodex chování;

O.  vzhledem k tom, že k dokumentu z Montreux se připojila EU a 23 členské státy, a vzhledem k tomu, že EU je členem pracovní skupiny pro Mezinárodní asociaci pro kodex chování; vzhledem k tomu, že EU v rámci Rady pro lidská práva přispívá k možnému vypracování mezinárodního regulačního rámce; vzhledem k tomu, že EU hraje zásadní úlohu při podpoře vnitrostátní a regionální kontroly nad poskytováním a externím zajišťováním různých vojenských a bezpečnostních služeb;

P.  vzhledem k tomu, že Unie nemá navzdory velkému počtu soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb evropského původu a/nebo účastníků misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky či delegací EU vlastní regulační rámec; vzhledem k tomu, že stávající normativní rámce vycházejí téměř výhradně z amerického modelu zavedeného během iráckého konfliktu a ve prospěch vojenských společností zajišťujících bojové mise; vzhledem k tomu, že tyto odkazy neodpovídají formátu ani úkolům evropských soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb;

Q.  vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité upřednostnit vypracování jasných pravidel pro interakci, spolupráci a vzájemnou pomoc mezi donucovacími orgány a soukromými poskytovateli bezpečnostních služeb;

R.  vzhledem k tomu, soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb by mohly hrát důležitou úlohu v boji proti pirátství a při zvyšování námořní bezpečnosti, v rámci misí s účastí psů, při kybernetické obraně, při výzkumu a vývoji bezpečnostních nástrojů, v rámci smíšených sledovacích mísí a školení prováděných ve spolupráci s veřejnými orgány a pod jejich dohledem; vzhledem k tomu, že používání soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb vytváří zvláštní výzvy pro námořní odvětví a vedlo k mnoha incidentům, při nichž umírali lidé, a k diplomatickým sporům;

Využívání soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb na podporu armád v zahraničí

1.  konstatuje, že soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb hrají důležitou doplňující úlohu při poskytování pomoci armádám členských států a civilním agenturám tím, že zajišťují kapacity, které chybějí v důsledku zvýšené poptávky po využití vojenských sil v zahraničí, a dle okolností též příležitostně poskytují zvláštní kapacitu v době zvýšené zátěže; zdůrazňuje, že ve výjimečných případech nahrazují služby těchto poskytovatelů chybějící kapacitu, nicméně členské státy by se měly nejprve snažit zaplnit tyto mezery svými ozbrojenými nebo policejními silami; zdůrazňuje, že soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb jsou využíváni jako nástroj pro provádění zahraniční politiky těchto zemí;

2.  zdůrazňuje, že soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb musí při operacích v hostitelských zemích – zejména v zemích, které se výrazně liší z hlediska kultury a náboženství – dbát na místní zvyky a postupy, aby se nesnížila efektivita jejich činnosti a nedošlo ke ztrátě důvěry místního obyvatelstva;

3.  podotýká, že soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb – zejména pokud pocházejí z hostitelských zemí – na rozdíl od armád členských států disponují cennými poznatky o daném místě a často mohou přinést úspory, přičemž je nutné dbát na to, aby nedošlo ke snížení kvality; zdůrazňuje však, že používání služeb místních soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb v nestabilních státech a krizových regionech může mít negativní důsledky pro dosahování cílů zahraniční politiky EU, pokud způsobí posílení určitých místních ozbrojených skupin, jež by se posléze mohly zapojit do konfliktu; poukazuje na to, že je důležité jednoznačně právně odlišit operace soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb a soukromých subjektů, které se přímo účastní vojenských aktivit;

4.  zdůrazňuje, že soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb by neměli být pověřováni žádnými činnostmi, které by předpokládaly použití síly nebo aktivní účast na ozbrojených akcích s výjimkou sebeobrany; a za žádných okolností by nemělo být soukromým poskytovatelům bezpečnostních služeb umožněno účastnit se či provádět výslechy; poukazuje na to, že v oblasti bezpečnosti a obrany EU by mělo být prioritou posilování ozbrojených sil členských států, které soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb mohou pouze doplňovat, aniž by měli jakoukoli pravomoc přijímat strategická rozhodnutí; zdůrazňuje, že účast soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb na vojenských operacích vyžaduje odůvodnění, přesně vymezené a ověřitelné cíle, které mají konkrétní ukazatele, vyčerpávající a podrobný rozpočet a stanovené datum zahájení a ukončení a musí probíhat za dodržování přísného etického kodexu; konstatuje, že činnost ozbrojených a bezpečnostních sil v zahraničí má zásadní význam pro zachování míru a předcházení konfliktům, jakož i pro sociální obnovu a národní usmíření po ukončení konfliktu;

5.  zdůrazňuje, že nákladová účinnost používání soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb je výhodná především v krátkodobém horizontu, zejména pokud není zohledněna řada socioekonomických proměnných, a proto by se při řešení bezpečnostních otázek neměla stát hlavním kritériem; připomíná, že k tomu, aby byla plně zajištěna legitimita a potenciální přínos soukromých poskytovatelů vojenských a bezpečnostních služeb, jsou velmi důležité mechanismy odpovědnosti a dohledu;

6.  zdůrazňuje význam parlamentního dohledu nad tím, jak soukromé poskytovatele bezpečnostních služeb využívají členské státy;

Používání soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb ze strany EU

7.  podotýká, že EU využívá soukromé poskytovatele bezpečnostních služeb v zahraničí k ochraně svých delegací a pracovníků a na podporu svých civilních a vojenských misí v rámci SBOP; poukazuje na to, že jejich využívání přímo přispívá k tomu, jakou má EU prestiž a jak ji vnímají třetí strany, takže se stávají důležitými prvky přítomnosti EU v dané zemi a mají vliv na to, do jaké míry lidé Unii důvěřují; požaduje, aby Komise a Rada vypracovaly přehled o tom, kde, kdy a z jakého důvodu byli soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb použiti na podporu misí EU; domnívá se, že by bylo logické, aby EU při výběrových řízeních týkajících se bezpečnosti svých delegací upřednostnila poskytovatele bezpečnostních služeb, kteří mají své skutečné sídlo v Evropě, řídí se evropskými právními předpisy a podléhají evropskému daňovému systému;

8.  zdůrazňuje však, že zejména v oblastech, v nichž hrozí vypuknutí konfliktu, může mít využívání soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb k plnění určitých úkolů negativní vedlejší účinky pro EU, zejména pro její legitimitu, protože mohou být náhodně spojováni s ozbrojenými skupinami v dané oblasti, což může mít v případě ozbrojených incidentů negativní důsledky, nebo proto, že v důsledku neúmyslného posílení místních aktérů může případně dojít k ohrožení úsilí v oblasti odzbrojení, demobilizace a reintegrace a v oblasti reformy bezpečnostního sektoru; poukazuje zejména na rizika spojená s nekontrolovaným uzavíráním smluv se subdodavateli, jako jsou například místní soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb;

9.  poukazuje na různé závažné právní a politické problémy spojené se současnou praxí subdodávek v oblasti vojenských a bezpečnostních služeb, zejména prostřednictvím služeb poskytovaných místními subdodavateli ve třetích zemích; je přesvědčen, že členské státy, ESVČ a Komise by se měly dohodnout na tom, že po vzoru NATO bude uzavírat smlouvy pouze se společnostmi, které sídlí ve členských státech EU;

10.  doporučuje proto, aby Komise předložila návrh společných pokynů k uzavírání smluv se soukromými poskytovateli bezpečnostních služeb pro najímání, využívání a řízení vojenských a bezpečnostních dodavatelů, v nichž budou stanoveny jasné požadavky, které tito poskytovatelé musí splnit, aby se mohli ucházet o unijní zakázky; tyto pokyny by měly sjednotit současnou praxi; vyzývá Komisi a ESVČ, aby se řídily stejnými pokyny při najímání, využívání a řízení vojenských a bezpečnostních služeb u všech vnějších akcí, misí, operací a delegací EU ve všech zemích a regionech a u všech služeb v rámci revidovaného společného vojenského seznamu Evropské unie; tyto pokyny by měly být založeny jednak na mezinárodních osvědčených postupech pro činnost a řízení těchto podniků, jako je např. dokument z Montreux a Mezinárodní kodex chování soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb, a jednak by měly přihlížet k tomu, že při výběru místních poskytovatelů ve složité pokrizové situaci je nutné postupovat obzvlášť obezřetně; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby využívaly pouze subjekty s certifikátem Mezinárodního kodexu chování soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb, jak již činí OSN, pro kterou je Mezinárodní kodex chování soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb nutným požadavkem; poukazuje na přístup orgánů USA, který zahrnuje detailní normy a požadavky na každou jednotlivou smlouvu, a vyzývá EU, aby tento příklad následovala; zdůrazňuje, že smlouvy se soukromými poskytovateli bezpečnostních služeb by měly zahrnovat mimo jiné ustanovení o vlastnictví licencí a povolení, záznamy o personálu a evidenci majetku, školení, zákonném pořizování a používání zbraní a vnitřní organizaci podniku;

11.  požaduje, aby byla u operací financovaných EU a u delegací EU pověřených úkoly zabezpečování kvality poskytovaných bezpečnostních služeb, prověřování a školení najatého místního bezpečnostního personálu, zavádění a udržování dobrých vztahů s místními bezpečnostními silami, které poskytují posouzení rizik a jsou prvním místním kontaktem pro delegaci v bezpečnostních záležitostech, přítomna osoba pocházející z bezpečnostní agentury se sídlem v Unii, která bude zajišťovat unijní dohled;

12.  požaduje, aby Komise sestavila otevřenou listinu dodavatelů, kteří splňují unijní normy týkající se zejména trestních záznamů, finanční a hospodářské kapacity, držení licencí a povolení a prověřování personálu; konstatuje, že členské státy EU uplatňují na soukromé poskytovatele bezpečnostních služeb velmi rozdílné normy a domnívá se, že členské státy by se měly snažit dospět k jednotným normám; domnívá se, že tento seznam by měl být pravidelně aktualizován, nejméně jednou za dva roky;

13.  zdůrazňuje, že pokud EU využívá ve třetích zemích soukromé poskytovatele bezpečnostních služeb, s nimiž uzavřela dohodu o postavení sil (SOFA), musí tyto dohody vždy obsahovat údaje o soukromých poskytovatelích bezpečnostních služeb, kteří jsou využíváni, a musí být výslovně uvedeno, že tyto společnosti nesou odpovědnost v souladu unijními předpisy;

14.  zdůrazňuje, že je třeba posílit koncepci podpory poskytované smluvními subjekty, která by měla být pro členské státy a orgány EU závazná; je přesvědčen, že by měly zejména stanovit přísnější normy určené k použití ve smlouvách, jejichž vzorem by mohly být normy USA, a že by měla rovněž požadovat, aby soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb nebyli zaměstnáváni ani jinak využíváni v konfliktních oblastech; zdůrazňuje, že mezinárodní soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb by měli mít možnost najímat místní personál, ale pouze jednotlivě a přímo, aby bylo možné tyto pracovníky důkladně prověřovat a nedocházelo ke vzniku místních bezpečnostních odvětví v konfliktních oblastech;

Regulace soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb

15.  doporučuje, aby Evropská komise vypracovala zelenou knihu s cílem zapojit všechny zainteresované strany z veřejných i soukromých bezpečnostních podniků a organizací do širokých konzultací a diskusí o postupech pro efektivnější hledání možností přímé spolupráce a stanovení základního souboru předpisů pro jejich najímání a osvědčených postupů; doporučuje, aby byly pro dané odvětví vytvořeny unijní normy kvality; proto doporučuje, aby byla před zavedením účinné regulace činnosti soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb vyjasněna jejich definice, protože bez ní by vznikaly v právní úpravě mezery;

16.  domnívá se, že v první řadě by EU měla přesným způsobem definovat příslušné vojenské a bezpečnostní služby; v této souvislosti žádá Radu, aby neprodleně přidala vojenské a bezpečnostní služby zajišťované soukromými poskytovateli do společného vojenského seznamu Evropské unie;

17.  vyzývá Komisi, aby vytvořila účinný evropský regulační model, který by:

   pomohl harmonizovat právní úpravy jednotlivých členských států formou směrnice;
   znovu vyhodnotil a tím nově definoval stávající strategii spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem;
   zmapoval firmy s jediným nebo vícečetným konečným využitím;
   uvedl přesnou povahu a úlohu soukromých vojenských a bezpečnostních společností do patřičného kontextu;
   stanovil vysoké normy pro soukromé poskytovatele bezpečnostních služeb, kteří působí v EU nebo za jejími hranicemi, včetně přiměřené úrovně bezpečnostního prověřování zaměstnanců a spravedlivých odměn;
   zajistil, že budou hlášeny nesrovnalosti či protiprávní jednání, jichž se soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb dopustí, a umožnil jejich stíhání v souvislosti s jejich aktivitami v zahraničí, včetně případů porušování lidských práv;
   obsahoval konkrétní námořní prvek s ohledem na vůdčí úlohu Mezinárodní námořní organizace (IMO);

18.  konstatuje, že vznikající globální regulační rámce, jako je dokument z Montreux, Mezinárodní kodex chování soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb a další regulační iniciativy v rámci OSN, představují jednoznačný pokrok ve srovnání se situací jen před deseti lety, kdy žádná použitelná regulace neexistovala;

19.  vyjadřuje také uznání řadě členských států EU za úsilí zavést v návaznosti na osvědčené postupy uvedené v dokumentu z Montreux vlastní účinnou regulaci soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb;

20.  podotýká však, že hodnotit výsledky činnosti těchto poskytovatelů je obtížné kvůli nedostatku jednotných údajů o jejich využívání ze strany orgánů EU a vlád členských států; vybízí členské státy a orgány EU, aby poskytovaly tyto informace důsledněji a transparentním způsobem, aby příslušné rozpočtové orgány a nezávislí auditoři mohli využívání soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb řádně posuzovat; doporučuje, aby se do nezbytných hodnotících procesů, které jsou pro regulaci a dohled nad tímto odvětvím klíčové, zapojily také parlamenty a nevládní organizace;

21.  doporučuje Komisi a Radě, aby vytvořily právní rámec vyžadující přijetí vnitrostátních právních předpisů za účelem kontroly externího zajišťování vojenských a bezpečnostních služeb a zároveň aby ve výroční zprávě EU informovaly o vývozu zbraní, o vojenských a bezpečnostních službách, o vydávání vývozních licencí členskými státy, a to vše s cílem zvýšit veřejnou transparentnost a možnosti demokratické kontroly;

22.  zdůrazňuje, že nadnárodní povaha soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb, a zejména jejich činnost v různých oblastech světa postižených krizí občas vede k nejasnostem ohledně příslušnosti soudů, zejména pokud je místní právní struktura slabá, což může znesnadnit stíhání těchto poskytovatelů a jejich zaměstnanců za jejich činnost; podotýká, že právní předpisy členských států týkající se soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb často nemají extrateritoriální působnost; zdůrazňuje, že poskytovatelé bezpečnostních služeb musí vždy podléhat zákonům a řádnému dohledu ze strany hostitelského státu a státu, v němž mají své sídlo; konstatuje, že v případě sporů nebo incidentů týkajících se soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb a pracovníků Evropské unie, k nimž může případně docházet v rizikových oblastech, často existuje právní vakuum; doporučuje proto, aby byla vytvořena jednotná a jednoznačná pravidla pro evropské orgány, které využívají soukromé poskytovatele k zajištění bezpečnosti zaměstnanců EU; tato pravidla by měla jednoznačně stanovit, kdo odpovídá za to, aby nevznikaly mezery v ochraně a nedocházelo k beztrestnosti, a měly by brát v potaz právní řád hostitelského státu;

23.  naléhavě proto žádá EU a její členské státy, aby využily svého postavení ve fóru, které se věnuje dokumentu z Montreux, a trvaly na pravidelných kontrolách toho, zda jeho účastníci uplatňují doporučení týkající se osvědčených postupů, která jsou obsažena v tomto dokumentu; požaduje, aby se členské státy, které tak ještě neučinily, co nejdříve připojily k dokumentu z Montreux; vybízí členské státy, aby se zapojily do sdílení osvědčených postupů;

24.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby usilovaly o vytvoření mezinárodního právně závazného nástroje, který by šel ještě dále než dokument z Montreux, a to na základě regulace činnosti soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb, vytvoření rovných podmínek, které by zajistily, aby měly hostitelské země pravomoc regulovat tyto poskytovatele a aby mohly státy, které s nimi uzavřely smlouvu, uplatňovat svou pravomoc na ochranu lidských práv a zabránění korupci; zdůrazňuje, že součástí takového rámce musí být vedle systému dohledu a licencí vyžadujícího, aby se všichni soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb podrobovali nezávislým auditům a aby se jejich personál účastnil povinného školení v oblasti lidských práv, i odrazující sankce za jeho porušení, odpovědnost těch, kdo ho porušili, a účinný přístup obětí k prostředkům nápravy;

25.  vyzývá místopředsedkyni Komise a vysokou představitelku Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, členské státy, ESVČ a Komisi, aby důrazně podpořily vytvoření mezinárodní úmluvy, jejímž cílem by bylo vytvořit mezinárodní právní režim pro regulaci bezpečnostních služeb poskytovaných soukromými subjekty;

26.  oceňuje úsilí Mezinárodní námořní organizace (IMO) při poskytování pokynů pro používání soukromých ozbrojených bezpečnostních týmů; vyzývá Komisi a členské státy EU, aby nadále spolupracovaly s IMO v úsilí o celosvětovou platnost těchto pokynů;

27.  zdůrazňuje, že jednou z nejúčinnějších možností, jak ovlivnit soukromé poskytovatele bezpečnostních služeb, je rozhodování v rámci zadávání veřejných zakázek; poukazuje proto na to, že je důležité, aby se zakázky zadávaly těmto poskytovatelům pouze tehdy, zavedou-li osvědčené postupy, mimo jiné v oblasti transparentnosti, a podepíší-li Mezinárodní kodex chování soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb, jako je tomu už v některých členských státech; podotýká však, že je nutné zpřísnit mechanismus dodržování Mezinárodního kodexu chování soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb a zajistit jeho úplnou nezávislost, aby byl spolehlivou motivací k dodržování předpisů; podotýká, že z členských států podepsaly Mezinárodní kodex chování soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb pouze Švédsko a Spojené království, a je přesvědčen, že EU by se měla v prvé řadě zaměřit na to, aby kodex podepsaly také ostatní členské státy;

28.  konstatuje, že soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb by měli mít pojištění odpovědnosti, díky čemuž by se bezpečnostní trh stal stabilnějším a spolehlivějším a zároveň by se ho mohli účastnit i menší a střední soukromí poskytovatelé bezpečnostních služeb;

29.  zdůrazňuje, že při hodnocení a zadávání zakázek soukromým poskytovatelům bezpečnostních služeb je třeba přihlížet ke zkušenostem soukromých poskytovatelů bezpečnostních služeb a době, po níž působily v nepřátelském prostředí, spíše než k obratu dosaženému na základě podobné smlouvy;

30.  upozorňuje na skutečnost, že tito soukromí poskytovatelé nejen nabízejí bezpečnostní služby, ale provádějí také zpravodajskou činnost, která vzhledem ke svým možným důsledkům vyžaduje účinnou regulaci a kontrolu;

31.  poukazuje na to, že EU a její členské státy mají značný vliv na globální bezpečnostní odvětví, což je výsledkem toho, že mnoho významných aktérů má své sídlo v EU; klade proto zvláštní důraz na nadcházející revizi společného seznamu vojenského vybavení, která nabízí příležitost tomu, aby byly na seznam přidány určité služby poskytované soukromými poskytovateli, díky čemuž by se na ně vztahovaly vývozní předpisy a museli by v rámci své činnosti v zahraničí dodržovat určité základní normy;

o
o   o

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
(2) Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76.
(3) Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 2.
(4) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 33.

Poslední aktualizace: 20. září 2018Právní upozornění