Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2086(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0403/2017

Předložené texty :

A8-0403/2017

Rozpravy :

PV 15/01/2018 - 18
CRE 15/01/2018 - 18

Hlasování :

PV 16/01/2018 - 5.5
CRE 16/01/2018 - 5.5

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0005

Přijaté texty
PDF 438k
Úterý 16. ledna 2018 - Štrasburk Předběžné znění
Ženy, rovnost žen a mužů a spravedlnost v oblasti klimatu
P8_TA-PROV(2018)0005A8-0403/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2018 o ženách, rovnosti žen a mužů a spravedlnosti v oblasti klimatu (2017/2086(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou dne 10. prosince 1948 a na úmluvy OSN o lidských právech a jejich opční protokoly,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu z roku 1995, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci, zejména na její kritickou oblast zájmu K (Ženy a životní prostředí),

–   s ohledem na demografický průzkum týkající se přizpůsobení se změně klimatu (Demographic Exploration for Climate Adaptation – DECA), který provedl Populační fond OSN (UNFPA) a který kombinuje údaje o populaci s geografií klimatických ohrožení, a poskytuje tak politický nástroj pro snižování rizika katastrof,

–   s ohledem na Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD), která vstoupila v platnost v prosinci 1996, a zejména na článek 5 jejích obecných ustanovení,

–  s ohledem na 18. konferenci smluvních stran (COP 18) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), jež se konala ve dnech 26. listopadu až 8. prosince 2012 v katarském Dohá (rozhodnutí 23/CP.18),

–  s ohledem na 20. konferenci smluvních stran (COP 20) UNFCCC, jež se konala ve dnech 1. až 12. prosince 2014 v peruánské Limě, a zejména na Limský pracovní program týkající se genderu (rozhodnutí 18/CP.20),

–  s ohledem na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) UNFCCC, jež se konala ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 ve francouzské Paříži,

–   s ohledem na článek 8 Pařížské dohody,

–  s ohledem na 22. konferenci smluvních stran (COP 22) UNFCCC, jež se konala ve dnech 7. až 18. listopadu 2016 v marockém Marrákeši, a na její rozhodnutí týkající se genderu a změny klimatu, které rozšiřuje Limský pracovní program týkající se genderu (rozhodnutí 21/CP.22),

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, jež byla přijata v září 2015 a vstoupila v platnost dne 1. ledna 2016, a zejména na cíle udržitelného rozvoje 1, 4, 5 a 13,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 35/20 ze dne 22. června 2017 o lidských právech a změně klimatu,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 2 a 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 25. června 2012 s názvem „Rovnost žen a mužů a životní prostředí: zlepšení rozhodovacího procesu, kvalifikací a konkurenceschopnosti v oblasti politiky zmírňování změny klimatu v EU“,

–  s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020 přijatý Radou dne 26. října 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2014 o konferenci OSN o změně klimatu (COP 20) konané v roce 2014 v peruánské Limě(1) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. října 2015 nazvané „Na cestě k uzavření nové mezinárodní dohody o klimatu v Paříži“(2) ,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o ženách a změně klimatu(3) ,

–  s ohledem na stanovisko k nové dohodě o klimatu z roku 2015, které dne 1. června 2015 zveřejnila organizace Women and Gender Constituency(4) ,

–  s ohledem na zprávu s názvem „Gender in environment and climate change“ (Genderové hledisko v otázkách životního prostředí a změny klimatu), kterou dne 26. ledna 2017 zveřejnil Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)(5) ,

–  s ohledem na ženevské závazky týkající se lidských práv a změny klimatu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj (A8-0403/2017),

A.  vzhledem k tomu, že ke změně klimatu dochází celosvětově, ale destruktivnější dopad má na země a komunity, které jsou za globální oteplování nejméně odpovědné; vzhledem k tomu, že tento dopad více pociťuje obyvatelstvo, které je nejvíce závislé na přírodních zdrojích kvůli své obživě a má nejmenší kapacitu reagovat na přírodní hrozby, jako jsou sucha, sesuvy půdy, záplavy a hurikány; vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu nejvíce pocítí a budou jimi nejvíce zasaženi ti, kteří mají méně finančních zdrojů k tomu, aby se této změně přizpůsobili;

B.  vzhledem k tomu, že ženy a muži pociťují dopady změny klimatu rozdílně; vzhledem k tomu, že ženy jsou zranitelnější a čelí větším rizikům a zátěži, a to z různých důvodů, od nerovného přístupu ke zdrojům, vzdělání, pracovním příležitostem a právům na půdu po sociální a kulturní normy a jejich různé intersekcionální zkušenosti;

C.  vzhledem k tomu, že ženy jsou obzvláště ohroženy změnou klimatu a neúměrně pociťují její dopady kvůli svým sociálním úlohám, jako je obstarávání vody, potravin a hořlavých materiálů pro rodinu a péče o druhé; vzhledem k tomu, že ženy vykonávají více než 70 % veškerých činností na světě spojených s obstaráváním vody a s vodním hospodářstvím; vzhledem k tomu, že že ačkoli v oblastech nejvíce zasažených změnou klimatu pracuje 70 % všech žen v odvětví zemědělství, ženy se jen zřídka podílejí na rozvoji politik v oblasti klimatu;

D.  vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN je 781 milionů osob ve věku 15 let a starších negramotných a téměř dvě třetiny z tohoto počtu jsou ženy(6) , přičemž přístup k informacím a vzdělávání prostřednictvím odpovídajících komunikačních kanálů má zásadní význam pro zajištění nezávislosti žen, a to zejména v případě přírodních katastrof;

E.  vzhledem k tomu, že přestože ženy v rámci afrického zemědělství vyrábí více než 90 % základních potravin, vlastní pouze okolo 1 % orné půdy;

F.  vzhledem k tomu, že přírodní katastrofy mají značný vliv na vzdělání, zdraví, strukturální chudobu a vysídlování obyvatelstva;

G.  vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN tvoří 70 % z 1,3 miliardy lidí, kteří ve světě žijí v chudobě, ženy; vzhledem k tomu, že chudí lidé žijí častěji v okrajových oblastech ohrožených povodněmi, zvyšující se úrovní mořské hladiny a bouřemi; vzhledem k tomu že ženy a děti jsou při přírodních katastrofách 14krát více než muži ohroženy tím, že přijdou o život;

H.  vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu zhoršují nerovnosti mezi ženami a muži, pokud jde o diskriminaci, ohrožení zdraví, ztrátu obživy, vysídlení, migraci, chudobu, obchodování s lidmi, násilí, sexuální vykořisťování, nedostatek potravin a přístup k infrastruktuře a základním službám; vzhledem k tomu, že je zapotřebí uplatňovat přístup zohledňující rovnost žen a mužů, který propojí analýzu klimatických dopadů s kritickou reflexí o spotřebitelských vzorcích a jejich dopadu na změnu klimatu;

I.  vzhledem k tomu, že nerovnosti dále prohlubuje nerovná účast žen na rozhodovacích procesech a na trzích práce, jež jim často brání, aby plně přispívaly k tvorbě politik v oblasti klimatu a jejich plánování a provádění a podílely se na nich; vzhledem k tomu, že ženy nejsou pouze obětmi, ale rovněž mocnými hybateli změny při sestavování migračních a adaptačních strategií ve svých komunitách a v rozhodovacích funkcích a musí mít možnost takto působit;

J.  vzhledem k tomu, že Pekingská akční platforma z roku 1995 jasně stanovila, že existuje spojení mezi genderem, životním prostředím a udržitelným rozvojem, a uvedla, že ženy hrají strategickou úlohu při vývoji udržitelných a ekologicky šetrných vzorců spotřeby a výroby a že je třeba, aby se na všech úrovních zapojily rovným způsobem do rozhodování o životním prostředí;

K.  vzhledem k tomu, že v článku 5 obecných ustanovení úmluvy UNCCD se poukazuje na úlohu žen ve venkovských komunitách a v oblastech, které jsou nejvíce zasaženy desertifikací a suchem, a vyzývá se k tomu, aby se na boji proti desertifikaci a účinkům sucha stejným dílem podíleli muži i ženy;

L.  vzhledem k tomu, že má-li být dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů a smysluplné účasti žen v jakémkoli procesu, je třeba napravit strukturální základy nerovnosti na základě pohlaví;

M.  vzhledem k tomu, že smluvní strany úmluvy UNFCCC se na 18. konferenci smluvních stran (rozhodnutí 23/CP.18) rozhodly schválit cíl genderové vyváženosti v orgánech zřízených podle úmluvy a Kjótského protokolu s cílem zlepšit zapojení žen, zajistit efektivnější politiku vůči změně klimatu, která vyváženěji zohlední potřeby žen a mužů, a sledovat pokrok dosažený v plnění cíle genderové vyváženosti při rozvíjení politiky změny klimatu zohledňující rovnost žen a mužů;

N.  vzhledem k tomu, že ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny v orgánech členských států EU rozhodujících o změně klimatu na vnitrostátní úrovni, což není případ příslušných generálních ředitelství Komise, jako je GŘ pro oblast klimatu a GŘ pro energetiku, kde ženy zastávají 40 % funkcí;

O.  vzhledem k tomu, že Limský pracovní program týkající se genderu přijatý na 20. konferenci smluvních stran (rozhodnutí 18/CP.20) vyzývá smluvní strany, aby pokročily v zajišťování vyváženého zastoupení žen a mužů a prosazovaly ohled na rovnost žen a mužů při rozvíjení a provádění politiky v oblasti změny klimatu; vzhledem k tomu, že smluvní strany jsou nabádány k tomu, aby podporovaly odbornou přípravu a zvyšování povědomí u delegátů a delegátek v otázkách týkajících se vyváženého zastoupení žen a mužů a změny klimatu;

P.  vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda (COP 21) stanoví, že smluvní strany by při přijímání opatření k řešení změny klimatu v rámci provádění této dohody měly zohledňovat své příslušné povinnosti, mimo jiné s ohledem na lidská práva a rovnost žen a mužů;

Q.  vzhledem k tomu, že mechanismy financování opatření na přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování této změny, jejichž cílem je řešit ztráty a škody či vysídlení způsobená změnou klimatu, budou účinnější, pokud jejich součástí bude plná účast žen na procesech jejich tvorby, přijímání rozhodnutí a provádění, včetně účasti žen na nejnižší úrovni; vzhledem k tomu, že zohledňování znalostí žen, včetně znalostí místních a původních obyvatelek, může vést k pokrokům při zvládání katastrof, zvýšit biologickou rozmanitost, zdokonalit vodohospodářství, zlepšit zajištění dostatku potravin, bránit desertifikaci, chránit lesy, zajistit rychlý přechod na technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a posílit veřejné zdraví;

R.  vzhledem k tomu, že smluvní strany Pařížské dohody uznaly, že změna klimatu je společným problémem lidstva; vzhledem k tomu, že smluvní strany by měly při přijímání opatření k řešení změny klimatu respektovat, podporovat a brát v úvahu své příslušné závazky, pokud jde o lidská práva, právo na zdraví, práva původních obyvatel, místních komunit, migrantů, dětí, osob se zdravotním postižením a lidí ve zranitelném postavení a právo na rozvoj, stejně jako rovnost pohlaví, posilování postavení žen a mezigenerační spravedlnost;

S.  vzhledem k tomu, že klimatická spravedlnost propojuje lidská práva a rozvoj, neboť chrání práva těch nejzranitelnějších osob a zajišťuje rovné sdílení zátěže i přínosů spojených se změnou klimatu a jejími dopady;

T.  vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje uznávají, že existuje souvislost mezi dosažením rovnosti žen a mužů a splněním všech těchto cílů, včetně cíle 13 v oblasti změny klimatu, který umožňuje bojovat se základními příčinami slabšího sociálně-ekonomického postavení žen, a posilovat tak jejich odolnost vůči změně klimatu;

U.  vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu v regionech, jako je subsaharská Afrika a jižní Asie, by mohly do roku 2030 uvrhnout do extrémní chudoby více než 100 milionů lidí, a stát se tak rozbuškou konfliktů a příčinou vysídlování; vzhledem k tomu, že v úmluvě UNCCD se odhaduje, že by do roku 2045 mohlo být v důsledku desertifikace vysídleno 135 milionů lidí; vzhledem k tomu, že Mezinárodní organizace OSN pro migraci ve svém hodnocení důkazů konstatuje, že počet osob, které budou do roku 2050 v důsledku změny klimatu vysídleny, by se mohl pohybovat mezi 25 miliony a 1 miliardou osob s tím, že nejčastěji uváděným odhadem je 200 milionů lidí;

V.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů, sociální spravedlnost a právo na rozvoj jsou úzce spjaty s koncepcí spravedlnosti v oblasti klimatu; vzhledem k tomu, že ačkoli břímě změny klimatu nese celá společnost, vysídlováním v důsledku změny klimatu jsou nejvíce zasaženy právě ženy;

W.  vzhledem k tomu, že změna klimatu zvyšuje rozsah a četnost přírodních katastrof, které mohou vést ke ztrátám majetku, aktivit vytvářejících ekonomický příjem a přístupu k základním zdravotním službám a ke zvýšení rizika násilí na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že přetrvávající nerovnosti mají často negativní vliv na schopnost žen vyrovnat se s důsledky přírodních katastrof; vzhledem k tomu, že změna klimatu tyto nerovnosti pravděpodobně dále prohloubí a povede k další zranitelnosti a dalšímu vysídlování;

X.  vzhledem k tomu, že mnohým z těchto dopadů lze ještě předejít prováděním rychlé rozvojové agendy podporující začlenění a rovnost žen a mužů a zaměřující se na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se měnícím se klimatickým podmínkám;

Y.  vzhledem k tomu, že podle předpokladů povedou dopady změny klimatu k většímu vysídlování osob, které nezapadá do parametrů stávajících mezinárodních rámců; vzhledem k tomu, že odezva na vysídlení způsobené změnou klimatu bude výzvou prvořadého významu a vyžádá si komplexní a vyčerpávající celosvětovou strategii založenou na dodržování lidských práv;

Z.  vzhledem k tomu, že dokument „Klíčové myšlenky k lidským právům a změně klimatu“, který v roce 2017 přijala Rada OSN pro lidská práva, je významným krokem vpřed, pokud jde o řešení negativního dopadu na plné a skutečné požívání lidských práv; vzhledem k tomu, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížská dohoda poskytují světovým vůdcům průřezový normativní základ pro vytvoření rámce, který bude schopen efektivně řešit vysídlování v důsledku změny klimatu tím, že bude stavět na stávajících nástrojích OSN;

AA.  vzhledem k tomu, že EU má jasný právní rámec, který vyžaduje, aby v rámci své vnitřní a vnější politiky dodržovala a prosazovala rovnost žen a mužů a lidská práva; vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti klimatu může mít významný dopad na ochranu lidských práv a prosazování opatření v oblasti klimatu, která zohledňují rovnost žen a mužů, na celém světě;

AB.  vzhledem k tomu, že EU může v souladu s pravomocemi, které jí podle Smluv přísluší, efektivně zlepšovat právní a politické uspořádání za účelem podpory klimatické spravedlnosti a aktivní účasti na rozvoji mezinárodního rámce chránícího lidská práva osob, jež byly kvůli změně klimatu vysídleny; konstatuje, že EU a členské státy se zavázaly k tomu, že do příštího globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci začlení hledisko rovnosti žen a mužů;

AC.  vzhledem k tomu, že Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 nezahrnuje kategorii „klimatických uprchlíků“;

1.  uznává, že rovnost žen a mužů je nezbytným předpokladem dosažení udržitelného rozvoje a účinného řešení klimatických výzev; zdůrazňuje, že ženy nejsou pouze obětmi, ale rovněž mocnými hybateli změny, a mohou na základě své plné účasti formulovat a realizovat účinné klimatické strategie a/nebo řešení týkající se přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování této změny a budovat vůči ní odolnost, jež bude produktem jejich zkušeností z rozličných oblastí a jejich praktických znalostí napříč odvětvími, od zemědělství, lesnictví a rybolovu po energetickou infrastrukturu a udržitelná města;

2.  poukazuje na to, že ženy ve venkovských oblastech mohou zastávat širokou škálu pracovních pozic, které nespadají do běžného zemědělství, a v této souvislosti zdůrazňuje, že ženy ve venkovských oblastech mohou být motorem změn vedoucích k přechodu k udržitelnému a ekologickému zemědělství a že mohou hrát významnou úlohu při vytváření zelených pracovních míst;

3.  vyzývá Komisi, aby zavedla programy, jejichž prostřednictvím by předávání moderních technologií a odborných znalostí mohlo rozvojovým komunitám a regionům pomoci přizpůsobit se změně klimatu, a aby zajistila zapojení žen, které v ohrožených zemích tvoří až 70 % pracovní síly v zemědělství;

4.  je přesvědčen, že posílení postavení žen ve venkovských oblastech má zásadní význam, pokud jde o přístup k půdě, úvěrům a udržitelným zemědělským postupům umožňujícím zvyšovat odolnost vůči změně klimatu, včetně ochrany ekosystémů, vodních zdrojů a úrodnosti půdy; vyzývá Komisi a členské státy, aby tato hlediska zohlednila ve svých rozvojových politikách, mimo jiné prostřednictvím veřejných investičních plánů a podporou odpovědných soukromých investic za pomoci rámců, jako jsou obecné zásady iniciativy OSN Global Compact v oblasti podnikání a lidských práv a akční plán investic do cílů udržitelného rozvoje Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD);

5.  je si vědom skutečnosti, že ženy a dívky mohou poskytnout nejvíce informací o své vlastní situaci a potřebách, a měly by proto být konzultovány ve všech záležitostech, které se jich týkají; bere na vědomí, že podle institutu EIGE jsou ženy statisticky změnou klimatu více znepokojeny; uznává, že ženy coby inovátorky, vedoucí představitelky, organizátorky, pedagožky a pečovatelky dokázaly v průběhu staletí nalézt cestu ven z obtížných situací, aby zajistily a uspokojily potřeby svých rodin, a mají obrovský potenciál stát se rovněž inovátorkami budoucnosti;

6.  vyzývá Komisi, aby přihlédla k sociálním a environmentálním dopadům své obchodní a zahraniční rozvojové politiky, včetně dopadu svých opatření na ženy; vyzývá navíc Komisi k tomu, aby trvala na závaznosti sociálních a environmentálních norem uvedených v kapitolách o udržitelném rozvoji, které jsou součástí obchodních dohod, o nichž jedná;

7.  je si vědom skutečnosti, že rozvojové politiky v oblasti zdraví, vzdělávání a posílení postavení jsou společně s politikou v oblasti životního prostředí zásadní pro udržitelný rozvoj a následné vyřešení změny klimatu; uznává, že způsoby, jakými jsou tyto politiky začleňovány do řešení narůstajících trendů, jako je urbanizace, budou mít na změnu klimatu obrovský dopad;

8.  podotýká, že cíl udržitelného rozvoje č. 13 („Přijmout bezodkladná opatření pro boj proti změně klimatu a jejím dopadům“) se zabývá účastí žen na činnostech souvisejících s klimatem společně s cílem 13b, který jako svůj účel uvádí: „podpořit mechanismy pro zvýšení kapacity pro účinné plánování a řízení změny klimatu v nejméně rozvinutých zemích, včetně zaměření se na ženy, mladé lidi a místní a marginalizované komunity“;

9.  vyjadřuje politování nad skutečností, že veškeré příspěvky k činnosti týkající se rovnosti žen a mužů v rámci úmluvy UNFCCC ze strany jejích smluvních stran jsou dobrovolné; naléhavě vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy zopakovala svou podporu vypracování, přijetí a financování akčního plánu pro rovnost žen a mužů úmluvy UNFCCC, jenž by byl doplněn o komplexní víceletý pracovní program zahrnující financování, prioritní oblasti činnosti, časový harmonogram, klíčové ukazatele úspěchů, definici odpovědných subjektů a mechanismy pro sledování a přezkum;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby šly příkladem a přijaly cíle a lhůty pro dosažení cíle vyváženého zastoupení žen a mužů v delegacích při UNFCCC;

11.  zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout dočasná zvláštní opatření s cílem pokročit v plnění cíle vyváženého zastoupení žen a mužů ve formálních a neformálních orgánech zřízených v souladu s UNFCCC a Kjótským protokolem;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu se závazky EU týkajícími se rovnosti žen a mužů a lidských práv zajistily, že následné vnitrostátně stanovené příspěvky EU budou zahrnovat důsledné podávání zpráv o rovnosti žen a mužů a o lidských právech;

13.  vyzývá členské státy, aby se řídily rozhodnutím 21/CP.22 o genderu a změně klimatu, které „vyzývá smluvní strany, aby určily a podporovaly vnitrostátní kontaktní osobu pro otázky rovnosti žen a mužů, jež by se zabývala jednáním o změně klimatu a prováděním a sledováním příslušných předpisů“, a aby poskytovaly podporu kontaktním osobám pro otázky rovnosti žen a mužů ve třetích a/nebo partnerských zemích;

14.  uznává, že ženy nevykonávají pouze velkou část neplacené domácí a pečovatelské práce, ale přijímají rovněž většinu rozhodnutí souvisejících s každodenní spotřebou, a mohou tak prostřednictvím svého výběru ovlivňovat udržitelnost za předpokladu, že jim budou poskytnuty přesné informace a možnosti; poznamenává, že z výzkumu například vyplývá, že rozhodnutí spotřebitelů nakupovat místní potravinářské výrobky by mohlo snížit jejich emise skleníkových plynů až o 5 %;

15.  připomíná své usnesení ze dne 16. listopadu 2011 o konferenci o změně klimatu v Durbanu (COP 17)(7) a závazek přijatý na této konferenci snažit se v souvislosti s financováním opatření v oblasti klimatu „dosáhnout alespoň 40% zastoupení žen ve všech příslušných orgánech“;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že Varšavská pracovní skupina pro vysídlení, která byla úmluvou UNFCCC (COP 22) pověřena, aby vypracovala doporučení pro integrované přístupy k odvrácení, minimalizaci a řešení vysídlení spojeného s nepříznivými dopady změny klimatu, zaujme ve své činnosti přístup zohledňující otázky rovnosti žen a mužů a lidská práva a uznávající, že ženy a dívky patří mezi nejzranitelnější skupiny, jež jsou v důsledku změny klimatu vysídlovány, a jsou proto zvláště ohroženy obchodováním s lidmi a násilím na základě pohlaví;

17.  vyzývá Komisi, aby změnu klimatu začlenila do všech rozvojových programů na všech úrovních; požaduje navíc, aby byly do rozhodování, plánování, provádění a navrhování politik a rozvojových programů týkajících se změny klimatu více zapojovány ženy z venkovských oblastí a z řad původních obyvatel;

18.  vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy zajistila v rámci své práce na platformě pro vysídlení z důvodu přírodních katastrof (Nansenova iniciativa) a své „Agendy na ochranu přeshraničně vysídlených osob v kontextu přírodních katastrof a změny klimatu“ přístup zohledňující rovnost žen a mužů;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při plánování, provádění, monitorování a hodnocení politik, programů a projektů v oblasti změny klimatu vypracovaly ukazatele a shromažďovaly údaje rozdělené podle pohlaví s využitím nástrojů, jako jsou genderová analýza, posouzení dopadů na rovnost žen a mužů, zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu a Index pro životní prostředí a gender (EGI), a to i prostřednictvím posíleného institutu EIGE;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přispěly ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci s cílem chránit klimatickou spravedlnost uznáním skutečnosti, že změna klimatu vede k migraci, poskytovat vstupy založené na lidských právech a začleňovat do celého globálního paktu zásadu rovnosti žen a mužů v souladu s potřebami lidí vysídlených v důsledku změny klimatu;

21.  připomíná základní závazek č. 4, který je součástí závazků EU pro Světový humanitární summit, tj. zajištění toho, aby humanitární programy zohledňovaly hledisko rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tento závazek bude zohledněn při provádění programu ECHO zaměřeného na připravenost na katastrofy (DIPECHO) a akčního plánu pro zvyšování odolnosti v zemích ohrožených krizí (2013–2020) a markeru odolnosti;

22.  důrazně odsuzuje páchání sexuálního násilí na vysídlených ženách a migrantkách; domnívá se, že je nutné věnovat zvláštní pozornost ženám a dívkám z řad migrantů, které se v průběhu cesty staly obětmi násilí, a zajistit jim přístup k psychologické a lékařské péči;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zaměřily příslušné programy na oblasti postižené katastrofami, více se angažovaly při poskytování pomoci těmto regionům a jednaly s cílem vyřešit problémy, které přírodní katastrofy v těchto oblastech vyvolaly, přičemž věnují zvláštní pozornost situaci žen a dětí, jež důsledky přírodních katastrof trpí nejvíce;

24.  vyzývá všechny zúčastněné strany, aby prostřednictvím rozšiřování znalostí žen o ochraně před klimatickými katastrofami, během nich i po nich podporovaly posílení postavení žen a jejich informovanost a aktivně je zapojovaly do předvídání katastrof, systémů včasného varování a prevence, neboť se jedná o důležitou součást jejich úlohy vytváření odolnosti pro případ katastrofy;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti na místě podporovaly, posilovaly a zaváděly monitorovací mechanismy v přijímacích střediscích pro vysídlené osoby a migranty, která nemají nezbytné minimální podmínky pro prevenci násilí na základě pohlaví, s cílem zamezit jakémukoli obtěžování žen a dívek;

26.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala s organizacemi občanské společnosti a organizacemi na ochranu lidských práv s cílem zajistit, aby byla v přijímacích střediscích dodržována lidská práva uprchlíků a vysídlených osob, zejména pokud jde o zranitelné ženy a dívky;

27.  uvědomuje si možnosti začlenění cílů týkajících se zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a posílení ekonomického postavení žen, zejména v rozvojových zemích; vyzývá Komisi a členské státy, aby se v rámci příslušných projektů a mechanismů, jako je program OSN pro snižování emisí z odlesňování (UN-REDD), zabývaly myšlenkou, jakým způsobem by ženám mohlo být nabídnuto placené zaměstnání spočívající v poskytování služeb v oblasti životního prostředí (opětovné zalesňování, zalesňování vykácené půdy a zachování přírodních zdrojů), které v současnosti provádějí na dobrovolném základě;

28.  vyzývá EU a členské státy, aby s cílem dalšího posílení zastoupení žen při jednáních v rámci UNFCCC poskytovaly finanční prostředky na odbornou přípravu a účast delegátek; vyzývá Komisi, aby usnadnila a podpořila propojování ženských organizací a činností občanské společnosti, pokud jde o rozvoj a provádění politik v oblasti změny klimatu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že ženy budou rovnocennými účastníky a příjemci v rámci veškerých konzultací, programů a financování týkajících se změny klimatu organizovaných za podpory EU na vnitrostátní a místní úrovni;

29.  vyzývá Komisi a generální ředitelství odpovědná za rovnost žen a mužů, rozvoj a energetiku a klima, aby rovnost žen a mužů zahrnovaly strukturovaným a systematickým způsobem do svých politik v oblasti změny klimatu a energetiky týkajících se EU a nesoustředily se výlučně jen na vnější rozměr; naléhavě vyzývá zejména GŘ pro spravedlnost a spotřebitele a GŘ pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (DEVCO), aby zlepšovala svou informovanost o problematice rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen ve vztahu ke klimatické spravedlnosti a posilovala svou činnost v této oblasti; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby GŘ pro oblast klimatu (CLIMA) vyčlenilo zdroje na obsazení pozice kontaktní osoby pro otázky rovnosti žen a mužů; vyzývá EU a její členské státy, aby vypracovaly zásadu klimatické spravedlnosti; trvá na tom, že největší nespravedlností plynoucí z naší neschopnosti účinně řešit otázku změny klimatu by byly její ničivé dopady na chudé země a obyvatelstvo, zejména na ženy;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve svých zprávách v rámci všeobecného pravidelného přezkumu předkládaných Radě OSN pro lidská práva informovaly o dopadech na rovnost žen a mužů a lidská páva a o činnosti v oblasti klimatu;

31.  konstatuje, že finanční závazky EU vůči rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen narůstají, nikoli však kapacita v oblasti lidských zdrojů, aby tento narůstající objem práce zvládala; zdůrazňuje, že EU musí prokázat pevný institucionální závazek, pokud jde o rovnost žen a mužů a posílení postavení žen ve vztahu ke změně klimatu, zejména jak jej stanovují obecné politiky řídící rozvojovou spolupráci, konkrétně cíle udržitelného rozvoje a akční plán EU pro rovnost žen a mužů;

32.  lituje skutečnosti, že rovnost žen a mužů a změna klimatu nejsou v akčním plánu EU II pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen prioritní oblastí; konstatuje, že ukazatele, které rovnost žen a mužů zohledňují, nebyly dostatečně rozpracovány ani začleněny do hlášení výsledků a že interní odpovědnost za výsledky v oblasti rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen zůstávají spolu s financováním těchto výsledků špatné; konstatuje, že nejmenšího pokroku bylo dosaženo při plnění cíle 20 akčního plánu EU II pro rovnost žen a mužů nazvaného „Rovná práva pro ženy, která jim umožní účastnit se rozhodovacího procesu v oblasti klimatu a životního prostředí a ovlivňovat ho“, a vyzývá Komisi, aby posílila své úsilí o jeho dosažení; připomíná, že akční plán EU II pro rovnost žen a mužů předkládá agendu EU v oblasti zahraniční politiky se čtyřmi tematickými pilíři, včetně horizontálního pilíře týkajícího se posunu v institucionální kultuře útvarů Komise a ESVČ za účelem účinnějšího plnění závazků EU při plném dodržování zásady rovnosti mužů a žen;

33.  uznává, že samotné zlepšení technických pokynů nebude stačit k transformaci efektivity EU v oblasti rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen;

34.  vyzývá Komisi, aby se ujala iniciativy a vypracovala komplexní sdělení s názvem „Rovnost žen a mužů a změna klimatu – budování odolnosti a prosazování klimatické spravedlnosti v rámci strategií pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně“ s cílem dostát svému pevnému institucionálnímu závazku v oblasti rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a řešit stávající nedostatky v institucionální koordinaci;

35.  vyzývá své parlamentní výbory, aby v rámci své činnosti ve své oblasti působnosti, jež se dotýká průřezových otázek změny klimatu, udržitelného rozvoje a lidských práv, posílily zohledňování rovnosti žen a mužů;

36.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby financování opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů zohledňovalo rovnost žen a mužů; vítá nedávný pokrok, pokud jde o politiku v oblasti rovnosti žen a mužů týkající se mnohostranných mechanismů financování; dále vítá iniciativy soukromého sektoru, které jsou zaměřeny na posílení sociální odpovědnosti podniků prostřednictvím vyplácení prémií na projekty, jež splňují kritéria udržitelnosti, včetně podpory možností obživy žen a jejich příležitostí ke vzdělávání; poznamenává nicméně, že podle Rozvojového programu OSN (UNDP) podporuje pouze 0,01 % veškerého celosvětového financování projekty, které se zabývají jak změnou klimatu, tak právy žen; vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily, že jejich programy v oblasti změny klimatu odpovídají nejpřísnějším mezinárodním normám v oblasti lidských práv a nepodrývají rovnost žen a mužů;

37.  má za to, že tři finanční mechanismy v rámci UNFCCC – Zelený klimatický fond, Světový fond životního prostředí a Adaptační fond – by měly zpřístupnit další financování pro investiční politiku v oblasti klimatu, jež by více zohledňovala rovnost žen a mužů;

38.  naléhavě vyzývá zejména EU, aby poskytování rozvojové pomoci podmínila zahrnutím kritérií vycházejících z lidských práv a aby do politiky v oblasti změny klimatu zavedla nová kritéria zohledňující rovnost žen a mužů;

39.  vyzývá k opatřením zohledňujícím rovnost žen a mužů, která zajistí, že ženy nebudou vnímány pouze jako příjemkyně opatření v oblasti klimatu, ale rovněž jako podnikatelky v oblasti technologie čisté energie; vítá výzvu Komise k předkládání návrhů na téma „Ženy a udržitelná energie“, která vyčleňuje 20 milionů EUR na provádění činností podporujících podnikání žen v odvětví udržitelné energie v rozvojových zemích, a vybízí Komisi, aby tuto částku v budoucnosti navýšila;

40.  vyzývá ke školení úředníků EU zaměřenému na rovnost žen a mužů, a to zejména těch úředníků, kteří se zabývají rozvojovou politikou a politikou v oblasti klimatu;

41.  žádá, aby bylo vysídlování v důsledku změny klimatu bráno vážně; je otevřen diskusi o zavedení ustanovení o „klimatické migraci“; vyzývá k vytvoření skupiny odborníků, která by tuto záležitost prozkoumala na mezinárodní úrovni, a naléhavě žádá, aby se problematika klimatické migrace stala součástí mezinárodní agendy; vyzývá k posílené mezinárodní spolupráci s cílem zajistit odolnost vůči změně klimatu;

42.  vítá stěžejní programové iniciativy předložené orgánem UN Women a projekty a programy globální aliance pro boj proti změně klimatu, které vytvářejí průřezové propojení mezi rovností žen a mužů a změnou klimatu;

43.  vítá činnost zvláštního zástupce OSN pro lidská práva a životní prostředí a Rady OSN pro lidská práva v této oblasti a vyzývá Komisi a členské státy, aby toto úsilí podporovaly, a to i poskytováním finanční pomoci;

44.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 27.
(2) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 67.
(3) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 91.
(4) http://womengenderclimate.org/wp-content/uploads/2015/06/WGC_FINAL_1June.pdf
(5) http://eige.europa.eu/rdc/eige-publications/gender-environment-and-climate-change
(6) OSN, „The World's Women 2015“, https://unstats.un.org/unsd/gender/chapter3/chapter3.html
(7) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 83.

Poslední aktualizace: 17. ledna 2018Právní upozornění