Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2146(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0331/2018

Předložené texty :

A8-0331/2018

Rozpravy :

PV 28/11/2018 - 22
CRE 28/11/2018 - 22

Hlasování :

PV 29/11/2018 - 8.13

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0478

Přijaté texty
PDF 513k
Čtvrtek 29. listopad 2018 - Brusel Předběžné znění
Zpráva o Srbsku za rok 2018
P8_TA-PROV(2018)0478A8-0331/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o zprávě Komise o Srbsku za rok 2018 (2018/2146(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19.–20. června 2003,

–  s ohledem na prohlášení summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 konaného v Sofii a na jeho „sofijský program priorit“,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/213/ES(1) ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem a o zrušení rozhodnutí 2006/56/ES,

–  s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (SEC(2011)1208), na rozhodnutí Evropské rady ze dne 2. března 2012 o udělení statusu kandidátské země Srbsku a na rozhodnutí Evropské rady přijaté ve dnech 27. a 28. června 2013 o zahájení přístupových jednání se Srbskem,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Srbskou republikou na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala ochotu EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

–  s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

–  s ohledem na prohlášení a doporučení přijatá na osmé schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem (SAPC) konané ve dnech 13.–14. června 2018,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) o jeho omezené misi vyslané k pozorování předčasných parlamentních voleb v Srbsku, které se konaly dne 29. července 2016,

–  s ohledem na zprávu mise, kterou za účelem vyhodnocení prezidentských voleb v Srbsku konaných dne 2. dubna 2017 vyslala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR),

–  s ohledem na zprávu Komise o Srbsku za rok 2018 ze dne 17. dubna 2018 (SWD(2018)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, COM(2018)0065,

–  s ohledem na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 23. května 2017 (9655/17),

–  s ohledem na čtvrté zasedání Rady pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem, které se konalo dne 16. listopadu 2017,

–  s ohledem na osmé zasedání na ministerské úrovni v rámci konference o přistoupení Srbska k EU, které se konalo dne 25. června 2018,

–  s ohledem na zprávu antikorupčního orgánu Rady Evropy GRECO o Srbsku z července 2015 a na zprávu čtvrtého hodnotícího kola skupiny států GRECO ze dne 20. října 2017 s názvem „Prevence korupce mezi poslanci, soudci a státními zástupci“,

–  s ohledem na hodnocení Komise ze dne 17. dubna 2018 týkající se programu Srbska v oblasti hospodářských reforem na období 2018–2020 (SWD(2018)0132) a na společné závěry Rady ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu ze dne 25. května 2018,

–  s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 25. června 2018 k návrhům změn ústavních ustanovení o soudnictví,

–  s ohledem na výsledek průzkumu Světové banky a Rozvojového programu OSN z roku 2017 o marginalizovaných Romech na západním Balkáně, který podpořila Evropská Komise,

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o zprávě Komise o Srbsku za rok 2016(2) ,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0331/2018),

A.  vzhledem k tomu, že jako všechny země aspirující na členství v EU musí být také Srbsko hodnoceno podle toho, do jaké míry splňuje, uplatňuje a dodržuje stejný soubor kritérií, a vzhledem k tomu, že časový plán pro přistoupení se odvíjí od kvality nezbytných reforem a odhodlání je provést; vzhledem k tomu, že přistoupení k EU je a vždy bude procesem založeným na zásluhách, který je zcela závislý na objektivním pokroku, jehož každá země včetně Srbska dosáhla;

B.  vzhledem k tomu, že od zahájení jednání se Srbskem bylo otevřeno 14 kapitol, z nichž dvě byly prozatímně uzavřeny;

C.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na První dohodu o zásadách normalizace vztahů s Kosovem ze dne 19. dubna 2013 a na dohody ze srpna 2015 se Srbsko neustále snaží o normalizaci vztahů s touto zemí; vzhledem k tomu, že Srbsko je do tohoto dialogu zapojeno i nadále;

D.  vzhledem k tomu, že Srbsko přispívá k prohloubení regionální spolupráce a upevnění dobrých sousedských vztahů a také k míru a stabilitě, usmíření a atmosféře napomáhající řešení otevřených dvoustranných otázek z minulosti;

E.  vzhledem k tomu, že Srbsko se neustále zasazuje o vytvoření fungujícího tržního hospodářství a snaží se o dosažení pozitivních výsledků při plnění povinností uvedených v Dohodě o stabilizaci a přidružení;

F.  vzhledem k tomu, že právní stát je jednou ze základních hodnot, na nichž je EU založena, a že je tato hodnota ústředním prvkem procesu rozšíření i procesu stabilizace a přidružení; vzhledem k tomu, že k řešení zbývajících důležitých úkolů v této oblasti, v rámci boje proti korupci a organizovanému zločinu a při ochraně základních práv jsou nezbytné reformy, zejména zajištění nezávislého, nestranného, odpovědného a účinného soudnictví;

G.  vzhledem k tomu, že Srbsko ratifikovalo všechny základní úmluvy Mezinárodní organizace práce, zejména Úmluvu o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se z roku 1948 (č. 87), Úmluvu o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat z roku 1949 (č. 98) a Úmluvu o nucené práci z roku 1930 (č. 29);

H.  vzhledem k tomu, že zvlášť závažné znepokojení nadále vyvolává situace týkající se svobody projevu a nezávislosti sdělovacích prostředků, kterou je třeba prioritně řešit rozhodným a účinným způsobem;

I.  vzhledem k tomu, že Srbsko využívá Nástroj pro předvstupní pomoc (NPP II), v jehož rámci bylo pro tuto zemi na období 2014–2020 vyčleněno orientačně 1,5 mld. EUR; vzhledem k tomu, že zrevidovaná orientační výše prostředků vyčleněných z nástroje NPP II pro Srbsko na období 2018–2020 činí 722  milionů EUR; vzhledem k tomu, že na základě dosažených výsledků byly Srbsku v polovině období přiděleny další mimořádné prostředky;

1.  vítá trvalou angažovanou snahu Srbska o další integraci s Evropskou unií; vyzývá Srbsko, aby s podporou ze strany Komise aktivně podporovala toto strategické rozhodnutí mezi srbskou veřejností a včas poskytovalo transparentní informace a zajistilo větší viditelnost EU a projektů a programů, které financuje;

2.  zdůrazňuje, že klíčovým ukazatelem úspěšnosti procesu integrace je řádné uplatňování reforem a příslušných opatření; vyzývá Srbsko ke zlepšení plánování, koordinace a kontroly uplatňování nových právních předpisů a opatření; vítá přijetí třetí revize národního programu pro přijetí právních předpisů EU a varuje před důsledky nedostatečného provedení důležitých právních předpisů EU v právu Srbska na sladění s právními předpisy Unie; vítá posouzení Komise, které je předmětem jejího sdělení s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, v němž se uvádí, že Srbsko by se mohlo stát členem EU, pokud bude mít silnou politickou vůli, zajistí skutečné a trvalé reformy a nabídne konečné řešení sousedských sporů; vyzývá Radu a Komisi, aby pokud to bude umožněno dosažením nezbytného pokroku, zejména v zásadní oblasti, kterou je dodržování zásad právního státu, podpořily otevření technicky připravených kapitol a urychlily celkový postup jednání o přistoupení k EU;

3.  vítá úspěšné dokončení plánování programů v rámci nástroje NPP za rok 2018 a podepsání finanční dohody ohledně nástroje IPARD II; vyzývá Komisi, aby při koncipování nového nástroje pro předvstupní pomoc (NPP III) zajistila, že bude obsahovat vhodná ustanovení pro případné přistoupení Srbska k EU;

4.  vítá pokrok, kterého Srbsko dosáhlo při budování fungujícího tržního hospodářství, zajišťování ekonomického růstu a zachování makroekonomické a měnové stability; zdůrazňuje, že Srbsko dosáhlo při řešení některých politických nedostatků, které byly v minulosti problémem, významného pokroku, zejména na základě konsolidace rozpočtu; poukazuje však na stále vysokou nezaměstnanost, významný odliv mozků a absenci hospodářské činnosti; vyzývá Srbsko, aby vypracovalo udržitelný plán pro budoucnost státních podniků; zdůrazňuje, že pro Srbsko mají zásadní význam malé a střední podniky, a vyzývá k vytvoření transparentnějšího a méně náročného podnikatelského prostředí; podporuje vstup Srbska do Světové obchodní organizace (WTO);

5.  vyjadřuje znepokojení nad přetrvávající nezaměstnaností a poukazuje na význam odborného vzdělávání mladých lidí a rozvíjení jejich podnikatelských dovedností; vyzývá Srbsko, aby zlepšilo postavení žen na pracovním trhu; vyzývá Srbsko, aby posílilo třístranný dialog; vyzývá k novelizaci zákona o příspěvcích do povinného systému sociálního zabezpečení a zákona o zdravotním pojištění, aby se zabránilo diskriminaci malých zemědělských podniků;

6.  bere na vědomí prezidentské volby konané dne 2. dubna 2017; vítá obecný průběh voleb a vyzývá orgány, aby zajistily uplatňování mezinárodních norem; vyzývá příslušné orgány, aby se v plném rozsahu zabývaly a řídily doporučeními, která vydala volební pozorovatelská mise OBSE/ODIHR, zejména aby zajistily v období volební kampaně rovné podmínky pro všechny, a aby se zapojily do dialogu s domácími nezávislými volebními pozorovatelskými misemi; vyzývá příslušné orgány, aby řádně vyšetřily stížnosti týkající se případů nesrovnalostí, násilí a zastrašování, k nimž došlo během posledních voleb; se znepokojením si všímá nedostatečné transparentnosti při financování politických stran a volebních kampaní; zdůrazňuje, že financování politických stran musí být transparentní a v souladu s mezinárodními normami;

7.  vyzývá Srbsko, aby urychlilo slaďování své zahraniční a bezpečnostní politiky s EU, včetně politiky týkající se Ruska, a to i v rámci OSN; vítá důležitý příspěvek Srbska a jeho trvalé zapojení do celé řady misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky EU (SBOP) (EUTM Mali, EUTM Somálsko, EUNAVFOR Atalanta, EUTM RCA), kdy se zapojilo do čtyř ze šesti misí nebo operací, které Unie v současnosti vede; je však znepokojen pokračující vojenskou spoluprací Srbska s Ruskem a Běloruskem;

8.  pochvalně se vyjadřuje o konstruktivním přístupu Srbska ke zvládání důsledků migrační a uprchlické krize a o rozsáhlých snahách, které tato země vynaložila při zajišťování útočiště a humanitárních dodávek uprchlíkům, především s podporou ze strany EU; vítá přijetí nového azylového zákona, zákona o cizích státních příslušnících a zákona o ochraně hranic ze strany Srbska; naléhavě vyzývá Srbsko, aby postupně sladilo svou vízovou politiku s politikou EU; se znepokojením konstatuje, že odlišná vízová politika Srbska otevřela možnost nelegální migrace a pašování do zemí EU i sousedních třetích zemí; naléhavě vyzývá Srbsko, aby zavedlo stabilní mechanismus pro navracení nelegálních migrantů, který by byl v souladu s právními předpisy EU, a aby dále rozšířilo své kapacity při zajišťování potřeb nezletilých osob bez doprovodu; vyzývá Srbsko, aby nalezlo realizovatelné řešení problému uprchlíků ze sousedních zemí, mj. pokud jde o jejich bydlení a přístup k práci a vzdělávání;

Právní stát

9.  naléhavě vyzývá Srbsko, aby zintenzivnilo své snahy o reformu v oblasti právního státu, a zejména aby zajistilo nezávislost a celkově účinné fungování soudního systému; zdůrazňuje, že je nutné se zaměřit zejména na provádění účinné reformy v této oblasti; poukazuje na to, že zatímco se do určité míry podařilo omezit počet nevyřízených starých případů v oblasti prosazování práva a zavést opatření na sjednocení soudní praxe, nezávislost soudů stále není v Srbsku plně zajištěna, přičemž prostor pro politický vliv na soudnictví vyvolává i nadále znepokojení; vyzývá Srbsko, aby rozšířilo odpovědnost, nestrannost, profesionalitu a celkovou účinnost soudnictví a zavedlo systém bezplatně poskytované právní pomoci zajišťující široké spektrum poskytovatelů bezplatné právní pomoci; vyzývá k provedení rozsudků Evropského soudu pro lidská práva;

10.  znovu opakuje, že je důležité zintenzivnit boj proti korupci, a naléhavě vyzývá Srbsko, aby při řešení tohoto problému prokázalo jasné odhodlání; vítá uplatňování zákona o organizaci a pravomocech státních orgánů při potlačování organizované trestné činnosti, terorismu a korupce; vítá přijetí novely toho oddílu srbského trestního zákoníku, který se věnuje hospodářským trestným činům, a vyzývá Srbsko, aby tuto novelu, včetně novelizovaných ustanovení o zneužití pravomoci, plně uplatňovalo, tak aby zabránilo jakémukoli jejímu zneužívání; vyzývá k dalšímu uplatňování národní protikorupční strategie a akčního plánu; znovu vyzývá Srbsko, aby urychleně přijalo nový zákon o zřízení protikorupčního úřadu s cílem zlepšit plánování, koordinaci a kontrolu uplatňování nových i stávajících právních předpisů a opatření; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby tento úřad získal lidské a finanční zdroje, které potřebuje k nezávislému plnění svých úkolů, a aby si je byl schopen zachovat; zdůrazňuje, že členové protikorupčního úřadu musejí být voleni podle zásad transparentnosti a neexistence střetu zájmů či stávající politické příslušnosti; vyzývá srbské orgány, aby obsadily veškerá volná místa v tomto úřadě; vyzývá Srbsko, aby dále zlepšovalo své výsledky v oblasti vyšetřování, obvinění a odsouzení v korupčních případech na nejvyšší úrovni a aby pravidelně zveřejňovalo statistické údaje o výsledcích vyšetřování ve všech případech údajné korupce veřejných činitelů;

11.  vyzývá srbské orgány, aby se řídily doporučeními skupiny států proti korupci (GRECO); vyzývá srbský parlament, aby se zabýval zejména doporučeními týkajícími se předcházení korupci a střetům zájmů a aby přijal kodex chování;

12.  je si vědom určitého pokroku, jehož bylo dosaženo v boji proti korupci a organizovanému zločinu, a vítá aktivní úlohu Srbska v rámci mezinárodní a regionální policejní a justiční spolupráce; vyzývá Srbsko, aby se dále zasazovalo o boj proti korupci a dosálo hmatatelných výsledků, zejména na základě přesvědčivých výsledků při vyšetřování, stíhání a vynášení odsuzujících rozsudků v případech organizovaného zločinu, mj. pokud jde o nezákonné obchodování s migranty a jejich pašování ze Srbska do EU a třetích zemí, o vraždy spojené s organizovaným zločinem, počítačovou kriminalitu, finanční toky na podporu teroristické činnosti a praní špinavých peněz; vyzývá Srbsko, aby pokračovalo v uplatňování celého akčního plánu dohodnutého s Finančním akčním výborem; poukazuje na zvyšující se počet zločinných útoků a vyzývá k jejich řešení na základě neomezené spolupráce se soudními orgány;

Demokracie a sociální dialog

13.  zdůrazňuje, že srbský parlament stále nemá skutečnou kontrolu nad výkonnou mocí a že je nutné zvýšit transparentnost, inkluzivní charakter a kvalitu legislativního procesu; vítá stále omezenější využívání urychleného postupu při schvalování právních předpisů; zdůrazňuje však, že stále časté využívání tohoto postupu podkopává kontrolu ze strany parlamentu a veřejnosti; zdůrazňuje, že je nutné vyhýbat se veškerým krokům, které omezují schopnost srbského parlamentu vést účinnou diskuzi o právních předpisech a provádět jejich kontrolu; poukazuje na význam činnosti opozice v demokratickém státě a zdůrazňuje, že politici by neměli být předmětem očerňování a pomluv; vyjadřuje znepokojení nad tím, že někteří politici zneužívají veřejný diskurz k podpoře radikalismu; vyzývá k přijetí dalších opatření, která by zajistila dialog mezi stranami a účinné zapojení občanské společnosti; vyzývá srbský parlament, aby přehodnotil praxi, kdy dochází k obstrukcím v parlamentu, a zjistil, zda tyto obstrukce nebrání demokratické diskuzi; vítá pokračující snahu srbského parlamentu o zvýšení transparentnosti na základě diskuze o vyjednávacím postoji Srbska, pokud jde o jednotlivé kapitoly v rámci přístupového procesu k EU, a na základě výměny názorů s hlavním vyjednávacím týmem a Národním konventem o Evropské unii; zdůrazňuje, že je nutné plně uznat úlohu nezávislých regulačních orgánů, včetně role veřejného ochránce práv v této zemi, protikorupčního úřadu, státního kontrolního úřadu, komisaře pro informace veřejného významu a ochranu osobních údajů, a podporovat ji; požaduje, aby se srbský parlament podílel na uplatňování závěrů a doporučení nezávislých regulačních orgánů, zejména veřejného ochránce práv; připomíná, že jeden z pilířů evropského sociálního modelu je sociální dialog a že pravidelné konzultace mezi vládou a sociálními partnery mají zásadní význam z hlediska předcházení sociálnímu napětí a konfliktům; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby sociální dialog probíhal nad rámec výměny informací a aby před zahájením parlamentního procesu byly důležité právní předpisy předkládány ke konzultaci zúčastněným stranám;

14.  vítá prezentaci návrhu ústavní reformy srbského soudnictví, která byla Benátské komisi předložena k vyjádření; poukazuje na význam uplatňování všech doporučení této komise; vybízí srbské orgány k zahájení široké inkluzivní smysluplné a konstruktivně vedené veřejné diskuze s cílem zvýšit informovanost o procesu ústavní reformy v zemi; vyzývá k rozsáhlým veřejným konzultacím, které by měly proběhnout před předložením konečného návrhu srbskému parlamentu;

15.  vítá pokrok, kterého Srbsko dosáhlo při reformě veřejné správy, zejména na základě přijetí několika nových zákonů o platech ve veřejné službě a pracovněprávních vztazích, o místní samosprávě a platech jejích zaměstnanců v autonomních provinciích a o národní vzdělávací akademii; zdůrazňuje, že politické ovlivňování při jmenování osob do vedoucích funkcí je i nadále problémem vyvolávajícím znepokojení; vyzývá Srbsko, aby pozměnilo stávající zákon o veřejné službě tak, aby zaručoval neutrální veřejnou správu; konstatuje, že pro úspěšné provádění klíčových reforem je důležité rozšířit administrativní kapacity na všech úrovních; vítá vytvoření Ministerstva pro evropskou integraci, jehož součástí se staly struktury bývalého srbského úřadu pro evropskou integraci a které i nadále zajišťuje politické vedení v oblasti evropské integrace;

Lidská práva

16.  poukazuje na to, že byl zaveden legislativní a institucionální rámec pro dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit jeho důsledné a účinné uplatňování v celé zemi; vyzývá Srbsko, aby přijalo nový zákon o ochraně osobních údajů a zajistilo, aby byl zcela v souladu s normami a zavedenou praxí v EU; konstatuje, že je třeba nadále vytrvat v úsilí o zlepšení situace osob patřících k ohroženým skupinám, včetně dětí, osob se zdravotním postižením, osob trpících HIV/AIDS a osob z komunity LGBTI; odsuzuje pokračující výskyt trestných činů z nenávisti vůči Romům a osobám z komunity LGBTI; vyzývá Srbsko, aby aktivně vyšetřovalo, stíhalo a odsuzovalo trestné činy z nenávisti; vyzývá srbské orgány, aby podporovaly vytváření atmosféry tolerance a odsoudily všechny formy nenávistných projevů, veřejného schvalování a popírání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů;

17.  naléhavě vyzývá Srbsko, aby posílilo úlohu svých orgánů zabývajících se ochranou ohrožených skupin, včetně žen, dětí a osob se zdravotním postižením, a rozšířilo jejich kapacitu a aby zajistilo v tomto ohledu lepší koordinaci mezi policií, státními zástupci a sociálními službami; vítá ratifikaci Istanbulské úmluvy ze strany Srbska a nedávný vývoj, pokud jde o opatření na ochranu dětí před násilím, mj. prohlášení vlády, že vytvoří úřad veřejného ochránce práv dětí, a vyzývá srbské orgány, aby sledovaly účinek příslušných právních předpisů a dalších opatření; poukazuje na to, že stále existují nedostatky, pokud jde o dodržování práv osob se zdravotním postižením, a naléhavě vyzývá srbskou vládu, aby přijala národní strategii zabývající se touto problematikou;

18.  důrazně vyzývá srbské orgány, aby zvýšily své úsilí o zlepšení situace v oblasti svobody projevu a sdělovacích prostředků; vítá zřízení nové pracovní skupiny, která se věnuje vypracování návrhu strategie pro oblast sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že vyhrožování a násilí vůči novinářům a sdělovacím prostředkům a jejich zastrašování, včetně administrativního obtěžování a zastrašování prostřednictvím soudních řízení, je nadále problémem vyvolávajícím znepokojení; vyzývá úředníky, aby důsledně veřejně odsuzovali veškeré formy zastrašování novinářů a zdrželi se zasahování do činnosti sdělovacích prostředků a novinářů, mj. v souvislosti s volbami; v této souvislosti konstatuje, že zatímco se podařilo vyřešit několik případů a bylo podáno několik obvinění, k odsouzení pachatelů stále dochází jen velmi zřídka; vítá úsilí stálé pracovní skupiny zřízené na základě dohody o spolupráci a opatřeních ke zvýšení bezpečnosti novinářů a vyzývá srbské orgány, aby prokázaly jasné odhodlání k vyšetření všech případů útoků na novináře a sdělovací prostředky a stíhaly je; vyzývá k neomezenému uplatňování zákonů v oblasti sdělovacích prostředků a k posílení nezávislosti srbského Regulačního orgánu pro elektronická média; vítá novou snahu o přijetí strategie pro oblast sdělovacích prostředků, aby bylo možné vytvořit pluralistické mediální prostředí, a poukazuje v této souvislosti na význam transparentních konzultací se všemi zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že je nutné zajistit naprostou transparentnost, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků a jejich financování; vyzývá k přijetí politických opatření, která by ochránila sdělovací prostředky a vysílání v jazycích národnostních menšin žijících v Srbsku;

19.  vyzývá srbské orgány, aby prohloubily spolupráci s organizacemi občanské společnosti, včetně organizací bojujících za práva žen a skupin na obranu lidských práv, jejichž úloha má pro dobře fungující demokracii klíčový význam; odsuzuje negativní kampaně a omezení určitých organizací občanské společnosti; požaduje, aby byla přijata národní strategie a příslušný akční plán na regulaci prostředí, v němž tyto organizace působí; domnívá se, že k zajištění systematické spolupráce mezi vládou a občanskou společností je zapotřebí vyvinout další úsilí, a vyzývá k větší pozornosti při vypracovávání a uplatňování právních předpisů v oblastech, které mají vliv na občanskou společnost;

20.  konstatuje určitý pokrok v případě nezákonného ničení soukromého majetku a odpírání svobody pohybu v bělehradské čtvrti Savamala v dubnu 2016; požaduje řešení a plnou spolupráci se soudními orgány v rámci vyšetřování, aby bylo možné předat pachatele spravedlnosti;

Respektování menšin a jejich ochrana

21.  vítá přijetí akčního plánu pro uplatňování práv národnostních menšin a přijetí výnosu o zřízení fondu pro národnostní menšiny; vyzývá srbskou vládu, aby v plné míře uplatňovala všechny mezinárodní smlouvy týkající se práv menšin; poukazuje na neuspokojivý pokrok v oblasti zajištění práv národnostních menšin a vyzývá k neomezenému uplatňování tohoto akčního plánu a k lepší koordinaci činnosti a zapojení zúčastněných stran, včetně sousedních zemí, pokud jde o potřeby dopravy a komunikací; konstatuje, že fond pro národnostní menšiny už funguje a že došlo k navýšení jeho financování; vítá přijetí zásadních právních předpisů týkajících se práv menšin; znovu žádá Srbsko, aby zajistilo důsledné uplatňování právních předpisů na ochranu menšin, mj. v souvislosti se vzděláváním a kulturou, s používáním menšinových jazyků, s jejich zastoupením ve veřejné správě a v soudnictví a s nepřetržitým přístupem ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinových jazycích; oceňuje aktivní účast národnostních menšin této země ve volebních cyklech a vyzývá k přijetí politických opatření, která by zajistila jejich spravedlivé politické zastoupení v srbském národním shromáždění; požaduje úplné uplatňování práva na včasnou registraci novorozených dětí; zdůrazňuje, že prosazování a ochrana lidských práv, včetně práv národnostních menšin, je zásadní podmínkou přistoupení k EU;

22.  konstatuje, že k identitě Srbska přispívá i kulturní rozmanitost Vojvodiny; zdůrazňuje, že autonomie Vojvodiny by měla být zachována a že by měl být bezodkladně přijat zákon o finančních zdrojích Vojvodiny, jak je stanoveno v ústavě;

23.  vítá přijetí nové strategie na zapojení Romů do společnosti na období 2016–2025 a akčního plánu pro oblast vzdělávání, zdravotnictví, bydlení a zaměstnání; vítá, že se v této strategii uznává, že romské ženy čelí zvláštní diskriminaci; naléhavě vyzývá Srbsko, aby pro účely sledování provádění této nové strategie stanovilo jednoznačné cíle a ukazatele; je znepokojen vysokou mírou nedokončené základní školní docházky u romských dívek; konstatuje, že většina Romů trpí sociálním vyloučením a čelí systematickému porušováním svých práv: vyzývá k neomezenému uplatňování této nové strategie a akčního plánu; upozorňuje na význam vytvoření opatření k boji proti diskriminaci Romů a protiromskému smýšlení; požaduje, aby byla umožněna smysluplná účast Romů na všech úrovních veřejného a politického života;

Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy

24.  vítá, že Srbsko neustále usiluje o konstruktivní dvoustranné vztahy s dalšími přistupujícími zeměmi a se sousedními členskými státy EU; s potěšením konstatuje, že se Srbsko i nadále angažuje v celé řadě regionálních iniciativ zaměřených na spolupráci, jako je proces spolupráce v jihovýchodní Evropě, Rada pro regionální spolupráci, Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA), Jadransko-jónská iniciativa, makroregionální strategie EU pro Podunají (EUSDR), strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR), Brdsko-brijunsky proces, iniciativa Západní Balkán šest a jeho program v oblasti propojení a Berlínský proces; vítá dosavadní výsledky iniciativy Západní Balkán šest a vyzývá k dalšímu rozvoji regionálního hospodářského prostoru; znovu vyzývá Srbsko, aby uplatňovalo reformní opatření v oblasti propojení související s agendou propojenosti; vítá snahy Srbska upřednostňovat investice do infrastruktury a poukazuje na význam zvýšeného propojení v daném regionu; konstatuje, že je třeba věnovat větší úsilí hospodářskému a sociálnímu rozvoji příhraničních regionů, aby se zabránilo jejich vylidňování; podporuje návrh na snížení poplatků za roaming na západním Balkánu; zdůrazňuje, že neuzavřené dvoustranné spory by neměly mít nepříznivý vliv na proces přistoupení k EU; rozhodně podporuje příslib partnerů ze západního Balkánu i nadále upevňovat dobré sousedské vztahy, regionální stabilitu a vzájemnou spolupráci; připomíná, že EU je v zájmu podpory transformace daného regionu odhodlána posílit a zintenzivnit svou angažovanost;

25.  vítá přijetí národní strategie pro vyšetřování a trestní stíhání válečných zločinů; bere na vědomí přijetí strategie státního zastupitelství pro vyšetřování a trestní stíhání válečných zločinů a naléhavě vyzývá Srbsko, aby vykonalo veškerou činnost, která se ve strategii uvádí; vítá jmenování nového státního zástupce pro válečné zločiny, k němuž došlo v květnu 2017; znovu opakuje svou výzvu k uplatňování této strategie, zejména na základě předkládání obvinění, a k přijetí operační strategie v oblasti stíhání těchto zločinů; vyzývá Srbsko, aby účinně stíhalo všechny případy válečných zločinů, zejména těch, které se těší velké pozornosti, a aby spolupracovalo na těchto případech se svými regionálními partnery; vyzývá Komisi a členské státy, aby vynaložily další úsilí na vyřešení těchto otázek v rámci procesu vyjednávání mezi EU a Srbskem; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby se i nadále zabývaly problémem osob, které zmizely během války v 90. letech 20. století; vyzývá Srbsko, aby se znovu zapojilo do neomezené spolupráce v rámci stávajícího mezinárodního reziduálního mechanismu pro trestní tribunály; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby se i nadále zabývaly osudem nezvěstných osob, což zahrnuje i otevření státních archivů souvisejících s obdobím války; naléhavě vyzývá Srbsko, aby vytvořilo systém odškodnění obětí a jejich rodin; znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě na vytvoření regionální komise pro hledání pravdy o válečných zločinech a dalším hrubém porušování lidských práv na území bývalé Jugoslávie; poukazuje na význam činnosti Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže (RYCO) a jejích místních poboček při propagování usmíření mezi mladými lidmi; požaduje další změny zákona o restitucích a poukazuje na význam rovného zacházení s žadateli o restituce v porovnání s ostatními příjemci, zejména v oblasti registrace veřejného majetku;

26.  lituje, že některé srbské orgány opětovně popírají genocidu spáchanou ve Srebrenici; připomíná jim, že plně spolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a jeho nástupcem, Mezinárodním mírovým mechanismem pro trestní tribunály, což rovněž znamená, že plně přijímá a provádí jejich rozsudky a rozhodnutí; zdůrazňuje, že uznání genocidy ve Srebrenici je zásadním krokem na cestě Srbska k přistoupení k Evropské unii;

27.  vítá trvalý aktivní přístup Srbska k procesu normalizace vztahů s Kosovem a jeho odhodlání naplnit dohody, jichž bylo dosaženo v rámci dialogu vedeném pod záštitou EU; vítá, že srbský prezident zahájil domácí dialog o Kosovu; znovu opakuje svou výzvu, aby obě země usilovaly o plnění veškerých již dosažených dohod, včetně dohod v oblasti energetiky, v dobře víře a bez prodlev, a vybízí obě strany, aby odhodlaně pokračovaly v normalizaci svých vztahů; poukazuje na význam vytvoření sdružení/komunity obcí se srbskou většinou; zdůrazňuje, že je nutné urychlit práci na nové fázi dialogu s cílem dosáhnout celkové normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem, které mají být definovány v právně závazném dokumentu; opakuje svou výzvu adresovanou ESVČ, aby zhodnotila, jak příslušné strany plní své závazky; jednoznačně odsuzuje zavraždění srbského politika z Kosova Olivera Ivanoviće a poukazuje na naléhavou potřebu dosáhnout skutečné spolupráce mezi kosovskými a srbskými vyšetřovateli a zajistit mezinárodní podporu, aby byli pachatelé postaveni před soud;

28.  bere na vědomí probíhající diskuzi a veřejná prohlášení týkající se možné úpravy hranice mezi Srbskem a Kosovem, včetně výměny území; poukazuje na multietnickou povahu Kosova a Srbska a na to, že cílem by nemělo být vytvoření etnicky homogenních států v tomto regionu; podporuje dialog zprostředkovaný Evropskou unií jakožto rámec pro dosažení komplexní dohody o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem; domnívá se, že jakákoli dohoda bude přijatelná pouze v případě, že se bude zakládat na vzájemné dohodě, přičemž je nutné brát v potaz celkovou stabilitu regionu a mezinárodní právo;

29.  vyjadřuje své znepokojení nad opakovanými prohlášeními vysoce postavených politiků, kteří zpochybňují územní celistvost Bosny a Hercegoviny, a odsuzuje jakoukoli formu nacionalistické rétoriky zaměřené na podporu jejího rozpadu;

Energetika a doprava

30.  vyzývá Srbsko, aby v odvětví energetiky zavedlo veškerá reformní opatření v oblasti propojení; vybízí Srbsko, aby na trhu s plynem vytvořilo konkurenční prostředí a splnilo příslušné povinnosti týkající se oddělení těžby plynu od jeho dodávek, jak předpokládá třetí energetický balíček; vyzývá Srbsko, aby vypracovalo svou energetickou politiku, tak aby došlo ke snížení závislosti na ruském dovozu plynu; vítá jeho snahu o podporu investic v oblasti energetické účinnosti a zdrojů obnovitelné energie; připomíná, že právní předpisy týkající se účinného využívání energie nejsou plně v souladu s příslušnými směrnicemi EU; vyzývá Srbsko, aby diverzifikovalo své energetické zdroje, tak aby zahrnovaly další zdroje obnovitelné energie;

31.  vyzývá srbskou vládu, aby přijala nezbytná opatření na ochranu chráněných oblastí, zejména pokud jde o rozvoj vodních elektráren v ekologicky citlivých oblastech, jako je přírodní park Stara Planina; vyzývá v této souvislosti k důkladnému posouzení vlivů na životní prostředí na základě norem EU stanovených směrnicemi o ptácích a stanovištích a rámcovou směrnicí o vodě; vybízí srbskou vládu, aby zvýšila transparentnost plánovaných projektů prostřednictvím účasti veřejnosti a konzultací se všemi zúčastněnými stranami;

32.  vítá společný závazek týkající se výstavby propojovacího vedení mezi Srbskem a Bulharskem, který dne 17. května 2018 podepsaly tyto dvě země při příležitosti summitu západobalkánských vedoucích představitelů v Sofii, a přijetí balíčku nástroje předvstupní pomoci 2018, který zahrnuje strategicky významný infrastrukturní projekt dálnice míru Niš-Merdare-Priština, jež zajistí lepší dopravní spojení mezi středním Srbskem a Kosovem a má symbolický význam pro vztahy v regionu;

33.  vyjadřuje hluboké obavy nad znepokojivou úrovní znečištění ovzduší v Srbsku, kde podle údajů Světové zdravotnické organizace zemřelo v roce 2016 na respirační onemocnění přibližně 6500 lidí; v této souvislosti vyzývá srbské orgány, aby přijaly nezbytná krátkodobá opatření k řešení této situace a k účinné reformě střednědobých a dlouhodobých opatření v oblasti dopravy a mobility ve velkých městech;

o
o   o

34.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Srbska.

(1) Úř. věst. L 80, 19.3.2008, s. 46.
(2) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 71.

Poslední aktualizace: 6. prosinec 2018Právní upozornění