Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2149(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0332/2018

Předložené texty :

A8-0332/2018

Rozpravy :

PV 28/11/2018 - 23
CRE 28/11/2018 - 23

Hlasování :

PV 29/11/2018 - 8.14

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0479

Přijaté texty
PDF 427k
Čtvrtek 29. listopad 2018 - Brusel Předběžné znění
Zpráva o Kosovu za rok 2018
P8_TA-PROV(2018)0479A8-0332/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2018 o zprávě Komise o Kosovu za rok 2018 (2018/2149(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

–  s ohledem na Sofijské prohlášení summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 a na k němu přiložený „sofijský program priorit“,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2016,

–  s ohledem na evropskou agendu reforem (ERA) pro Kosovo, která byla zahájena v Prištině dne 11. listopadu 2016,

–  s ohledem na rámcovou dohodu s Kosovem o zapojení do programů Unie, která je v platnosti od 1. srpna 2017,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, (COM(2018)0065),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. dubna 2018 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018“ (COM(2018)0450), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Kosovou za rok 2018“ (SWD(2018)0156),

–  s ohledem na první dohodu o zásadách, jimiž se má řídit normalizace vztahů mezi vládami Srbska a Kosova ze dne 19. dubna 2013, a na další bruselské dohody sjednané v rámci dialogu zprostředkovaného EU v zájmu normalizace vztahů, včetně protokolu o integrované správě hranic, právního rámce pro sdružení/společenství obcí v Kosovu, v nichž většinu tvoří Srbové, a dohod o mostu v Mitrovici a energetice;

–  s ohledem na začlenění srbských soudců, státních zástupců a administrativních pracovníků z řad kosovských Srbů do soudního systému Kosova v souladu s dohodou o soudnictví, která byla uzavřena v únoru 2015,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/856 ze dne 8. června 2018, kterým se mění společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX Kosovo)(1) a které rovněž prodloužilo trvání mise do 14. června 2020,

–  s ohledem na výroční zprávu o misích a operacích v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) za rok 2017 a s ohledem na zprávu o pokroku v rámci mise EULEX v souvislosti s Paktem pro cíle v oblasti právního státu za rok 2017,

–  s ohledem na zprávy generálního tajemníka OSN o pokračující činnosti Prozatímní správní mise OSN v Kosovu (UNMIK), včetně nejnovější zprávy vydané dne 1. května 2018, a na zprávu o operacích mezinárodních bezpečnostních sil v Kosovu (KFOR) ze dne 7. února 2018.

–  s ohledem na hodnocení Komise ze dne 17. dubna 2018 týkající se programu Kosova v oblasti hospodářských reforem 2018–2020 (SWD(2018)0133) a na společné závěry Rady ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 25. května 2018,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise EU o parlamentních volbách v Kosovu ze dne 11. června 2017 a na závěrečnou zprávu o volbách do městských a obecních zastupitelstev v Kosovu ze dne 22. října 2017,

–  s ohledem na čtvrtou schůzi parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem, která se konala ve dnech 17.–18. ledna 2018 ve Štrasburku,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 4. května 2016, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) (COM(2016)0277), který Komise předložila dne 4. května 2016, a na čtvrtou zprávu o pokroku Kosova při plnění požadavků stanovených v plánu uvolnění vízového režimu, kterou Komise předložila dne 4. května 2016 (COM(2016)0276),

–  s ohledem na to, že parlamenty Černé Hory a Kosova ratifikovaly dohodu o vymezení hranic mezi Kosovem a Černou Horou,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

–  s ohledem na výsledky průzkumu týkajícího se marginalizovaných Romů na západním Balkáně, který v roce 2017 realizovala Komise, Světová banka a Rozvojový program OSN;

–  s ohledem na společný pracovní dokument Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 21. září 2015 nazvaný „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna životů dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU v období let 2016–2020“ (SWD(2015)0182),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kosovu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0332/2018),

A.  vzhledem k tomu, že je nutné na základě konstruktivního dialogu politických sil a ve spolupráci se sousedními zeměmi vyvinout značné úsilí, aby se tato země připravila na výzvy spojené s členstvím v EU;

B.  vzhledem k tomu, že každá země v procesu rozšíření je posuzována individuálně na základě jejích výsledků a o harmonogramu přistoupení rozhoduje rychlost a kvalita reforem;

C.  vzhledem k tomu, že nezávislost Kosova uznalo114 zemí, včetně 23 z 28 členských států EU;

D.  vzhledem k tomu, že EU opakovaně projevila svou ochotu napomáhat k hospodářskému a politickému rozvoji Kosova prostřednictvím jasné evropské perspektivy, zatímco Kosovo prokázalo své ambice na cestě k evropské integraci;

E.  vzhledem k tomu, že v důsledku přetrvávající polarizace politických stran Kosovo dosáhlo pouze omezeného pokroku v oblasti reforem souvisejících s EU, které mají zásadní význam pro další posun v rámci procesu přistoupení k EU;

F.  vzhledem k tomu, že vzkvétající neformální ekonomika brání rozvoji životaschopného kosovského hospodářství;

G.  vzhledem k tomu, že specializované senáty a specializovaná prokuratura pro Kosovo v Haagu jsou od 5. července 2017 plně funkčními justičními orgány,

H.  vzhledem k tomu, že dne 8. června 2018 se Rada rozhodla upravit zaměření mandátu mise EU v Kosovu na podporu právního státu (EULEX) a prodloužit jej, přičemž ukončila mandát mise v oblasti výkonu soudní moci; vzhledem k tomu, že nový termín ukončení mandátu je stanoven na 14. června 2020;

I.  vzhledem k tomu, že Kosovo je v současnosti poslední zemí na západním Balkáně, jejíž občané potřebují pro cestu do schengenského prostoru vízum;

1.  vítá důležité právní předpisy přijaté v rámci evropské agendy reforem (ERA) a vyzývá k jejich plnému provedení; je přesvědčen, že je třeba, aby bylo napříč politickými stranami dosaženo konsensu, který umožní přijmout klíčové reformy související s EU; se zájmem očekává přijetí nové agendy reforem v roce 2019;

2.  poukazuje nicméně na pomalé tempo provádění zásadních reforem, které je důsledkem chybějícího konsensu napříč politickými stranami a přetrvávající politické polarizace; konstatuje, že tato situace má negativní dopad na schopnost parlamentu a vlády provést trvalé a udržitelné reformy; odsuzuje obstrukční chování některých poslanců; žádá všechny politické strany, aby zahájily inkluzivní politický dialog; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit účinný dohled parlamentu nad výkonnou mocí a transparentnost a kvalitu tvorby právních předpisů, a to i zajištěním aktivní a konstruktivní účasti a omezením použití naléhavých postupů při přijímání právních předpisů; vybízí k dosažení konsensu ohledně reforem týkajících se přistoupení k EU;

3.  vítá, že oblast veřejné správy zaznamenala určitý pokrok, avšak poukazuje na potřebnost dalších reforem; vyzývá především k depolitizaci a restrukturalizaci státní správy;

4.  vítá, že byla po dlouhých prodlevách v březnu 2018 dokončena ratifikace smlouvy o vymezení hranic s Černou Horou ze srpna 2015, což představuje pokrok v duchu dobrých sousedských vztahů; poukazuje na význam tohoto kroku na cestě k uvolnění vízového režimu;

5.  naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby se komplexně zabývaly v minulosti zjištěnými volebními nedostatky, včetně nedostatku transparentnosti a odpovědnosti v souvislosti s financováním politických strana a kampaní, a zprávami o údajném rozsáhlém zastrašování voličů zejména v mnoha komunitách kosovských Srbů, a aby přijaly v brzké době legislativní a správní opatření k provedení dosud nerealizovaných doporučení EU a pozorovacích misí Evropského parlamentu a Benátské komise v dostatečném předstihu před příštím kolem voleb s cílem zajistit, aby tyto volby proběhly v plném souladu s mezinárodními normami; vítá opatření přijatá v rámci volebních orgánů v souvislosti s genderovou rovností a vyzývá Kosovo, aby dále zintenzivnilo své úsilí o zvýšení zastoupení žen v politice a o posílení obecného právního rámce;

6.  vyjadřuje své znepokojení v souvislosti s podfinancovaným kosovským soudnictvím, rozšířenou korupcí, náznaky zmocňování se státu, nepatřičným politickým vlivem a s nedostatečným dodržováním zásad spravedlivých a řádných soudních procesů, a to i v případech extradice; zdůrazňuje význam reformního procesu v oblasti právního státu se zvláštním důrazem na nezávislost a účinnost a na potřebu dále posílit ochranu svědků;

7.  zdůrazňuje, že reprezentativní soudnictví a jednotné provádění kosovského práva jsou základními předpoklady pro řešení nekonsistentního, pomalého a neúčinného prosazování spravedlnosti; vítá začlenění soudců, státních zástupců a administrativních pracovníků z řad kosovských Srbů do soudního systému Kosova v souladu s dohodou o soudnictví, kterou v roce 2015 uzavřelo Kosovo a Srbsko; je přesvědčen, že soudnictví je stále ohrožováno nepřiměřenými politickými vlivy a že je třeba vyvinout další úsilí o vybudování kapacity a zajistit disciplinární odpovědnost soudců a státních zástupců, a to i prostřednictvím soudního funkčního přezkumu pro všechny soudce, státní zástupce, vysoce postavené policisty a vyšetřovatele trestných činů; vítá, že v listopadu roku 2017 došlo ke zřízení vládní komise pro uznávání a ověřování situace obětí sexuálního násilí spáchaného v průběhu konfliktu v Kosovu;

8.  konstatuje, že korupce a organizovaný zločin, včetně obchodu s drogami a lidmi a kybernetické kriminality, nadále představují problémy, které vzbuzují obavy a vyžadují společné úsilí; vítá pokrok, kterého bylo v počáteční fázi dosaženo při posilování výsledků v oblasti vyšetřování a trestního stíhání případů korupce na vysoké úrovni a případů organizované trestné činnosti; očekává rozhodné a trvalé úsilí, které vyplývá z povinností souvisejících s procesem přistoupení k EU; vítá trvalé úsilí veřejného ochránce práv o posilování své kapacity k přezkumu případů;

9.  požaduje vytvoření kvalitnějšího právního rámce a větší účinnost a kapacitu trestního řízení, aby se zajistil komplexní přístup k vyšetřování a trestnímu stíhání, jenž by měl být podložen zajišťováním, konfiskací a vymáháním majetku, a pravomocná odsouzení v případech korupce na vysoké úrovni, organizované a finanční trestné činnosti, praní peněz a financování teroristické činnosti; požaduje záruky zajišťující nezávislost při vymáhání práva a trestního stíhání a preventivní opatření bojující proti korupci napříč různými odvětvími; je přesvědčen, že je třeba přijmout další opatření k zajištění lepší spolupráce a koordinace mezi orgány prosazování práva a dosažení maximální nezávislosti a odpovědnosti soudnictví; vyzývá Kosovo, aby dodržovalo mezinárodní postupy a pravidla pro vydávání cizích státních příslušníků a zavedlo nezbytná opatření s cílem zabránit tomu, aby se opakoval případ z konce března 2018, kdy byla šestice tureckých státních příslušníků deportována z Kosova do Turecka; v této souvislosti vítá rozhodnutí kosovského parlamentu zřídit vyšetřovací komisi, která má tento případ vyšetřit;

10.  vyzývá ke skutečné a konstruktivní soudní a policejní spolupráci kosovských a srbských orgánů; je přesvědčen, že by členství Kosova v Interpolu a větší spolupráce s Europolem dále zvýšily účinnost opatření namířených proti mezinárodnímu zločinu; mezitím vybízí k další spolupráci v boji proti terorismu;

11.  domnívá se, že je velmi důležité, aby byla v co nejbližší době a komplexním způsobem provedena doporučení kosovského veřejného ochránce práv, ředitele nejvyššího kontrolního úřadu, protikorupčního úřadu a regulační komise pro veřejné zakázky; zdůrazňuje, že je třeba odstranit nedostatky v systému zadávání veřejných zakázek a zlepšit interinstitucionální spolupráci a výměnu informací; silně doporučuje, aby byla posílena kapacita v oblasti monitorování, hodnocení a auditu a byla přijata a provedena strategie proti podvodům s cílem chránit finanční zájmy Kosova a EU;

12.  vítá skutečnost, že Evropská komise dne 18. července 2018 potvrdila, že kritéria pro uvolnění vízového režimu byla splněna; považuje za zásadní, aby byl bez zbytečných prodlev uvolněn vízový režim s Kosovem; domnívá se, že uvolnění vízového režimu zlepší stabilitu a přiblíží Kosovu k EU tím, že usnadní cestování a obchodování a současně přispěje k boji proti převaděčství a korupci; vyzývá Radu, aby urychleně přijala svůj mandát k přijetí bezvízového režimu;

13.  konstatuje, že i když bylo dosaženo pokroku při plnění požadavků týkajících se uvolnění vízového režimu, je nutné, aby pokračovalo trvalé úsilí v boji proti organizovanému zločinu, obchodu s drogami, převaděčství a korupci, a to nad rámec konkrétního úsilí o řízení nelegální migrace a snižování počtu neopodstatněných žádostí o azyl;

14.  pozitivně vnímá prudké snížení počtu žádostí o azyl a případů zpětného přebírání kosovských občanů a uplatňování dohod o zpětném přebírání; pozitivně vnímá novou strategii znovuzačleňování a vyzývá k jejímu plnému provedení;

15.  oceňuje úspěch, jehož Kosovo dosáhlo při snižování počtu osob odcházejících bojovat do zahraničí, z nichž téměř naprostou většinu tvoří džihádisti, a při řešení teroristických hrozeb; vyzývá k aktivní regionální spolupráci při boji proti případným teroristickým činnostem a při narušování finančních toků určených k financování terorismu; naléhavě žádá Kosovo, aby řešilo on-line radikalizaci a vnější extremistické vlivy; zdůrazňuje význam prevence terorismu a význam trestního stíhání podezřelých bojovníků a současně jejich rehabilitace a vzdělávání a sociálního znovuzačlenění jejich rodin; zdůrazňuje, že je nutné zabránit radikalizaci vězňů a zejména zranitelných mladých lidí a aktivně usilovat o jejich deradikalizaci;

16.  jednoznačně odsuzuje zabití kosovského politika srbské národnosti Olivera Ivanoviće; domnívá se, že jeho vražda zasadila velkou ránu konstruktivním a umírněným hlasům v komunitě kosovských Srbů; zdůrazňuje naléhavou potřebu spolupráce mezi kosovskými a srbskými vyšetřovateli a mezinárodní podpory, aby byli jak pachatelé, tak osoby, které si tuto vraždu objednaly, bezodkladně postaveny před soud;

17.  vyjadřuje politování nad liknavostí při řešení případů válečných zločinů a zdůrazňuje, že je třeba, aby byl přijat jasný politický závazek k jejich stíhání; naléhavě žádá kosovské orgány, aby prokázaly svůj pevný a trvalý závazek k plnění svých mezinárodních povinností týkajících se specializovaných senátů a specializované prokuratury pro Kosovo v Haagu; vyjadřuje hluboké znepokojení v souvislosti s pokusy členů kosovského parlamentu o zrušení zákona o specializovaných senátech a specializované prokuratuře pro Kosovo v Haagu v prosinci 2017; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že tyto pokusy vedly k tomu, že se nepodařilo přijmout společná doporučení, neboť byla čtvrtá schůze Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem odložena na 17.–18. ledna 2018; požaduje, aby byl uplatňován konstruktivní přístup k Parlamentnímu výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem a byla v této záležitosti posílena parlamentní spolupráce;

18.  naléhavě žádá orgány, aby posílily vzájemnou právní spolupráci mezi kosovskými a srbskými úřady veřejného žalobce a podpořily zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii (RECOM) v letech 1991 až 2001;

19.  poukazuje na důležitou úlohu mise EULEX při posilování nezávislého soudnictví a policejního a celního systému; mimoto uznává úlohu, kterou mise EULEX plní v oblasti prevence a usmíření na základě trestního stíhání a rozhodování v případech válečných zločinů, korupce a organizovaného zločinu, a všímá si pokračujícího úsilí této mise při identifikaci pohřešovaných osob a odkrývání hrobů s cílem dovést vyšetřování případů až do úplného konce; doporučuje, aby bylo provedeno posouzení silných a slabých stránek této mise;

20.  opakuje svou výzvu misi EULEX, aby zvýšila svou účinnost a dodržovala nejpřísnější standardy transparentnosti a uplatňovala přístup nulové tolerance v souvislosti s korupcí, nesprávnými úředními postupy, porušením povinností a politickým tlakem a vměšováním;

21.  zdůrazňuje, že je nutné neprodleně informovat kosovský parlament o činnostech mise EULEX a o jakýchkoli změnách jejího právního statutu;

22.  bere na vědomí nový mandát mise EULEX i datum jejího ukončení; zdůrazňuje nicméně, že důležitější než stanovený harmonogram je to, aby bylo v Kosovu dosaženo konkrétního pokroku;

23.  požaduje, aby se jednou z hlavních priorit stalo vymáhání rámce pro lidská práva, které by mělo být podpořeno příslušnou a dostatečnou koordinací a financováním, především v oblasti rovnosti žen a mužů, ochrany dětí a pracujících, sociálního vyloučení a diskriminace osob se zdravotními postižením, etnických a jazykových menšin a komunit a osob z komunity LGBTI; zdůrazňuje, že je třeba posílit úřad pro rovnost žen a mužů a úřad národního koordinátora pro ochranu před domácím násilím a provádět intenzivnější prevenci a vymáhání práva u souvisejících trestných činů; znovu zdůrazňuje, že musí být rychle přijat návrh zákona o svobodě náboženského vyznání;

24.  vyjadřuje své hluboké znepokojení v souvislosti s nerovností žen a mužů a násilím na základě pohlaví; naléhavě vyzývá Kosovo, aby zajistilo plné a včasné provádění právních předpisů v oblasti rovnosti žen a mužů a antidiskriminačních právních předpisů; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad nedostatečným prováděním strategie a akčního plánu ochrany před domácím násilím a žádá orgány, aby přijaly přísnější a účinnější opatření k boji proti násilí na základě pohlaví, a to i posílením úřadu pro rovnost žen a mužů a úřadu národního koordinátora pro ochranu před domácím násilím; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatečným zastoupením žen v rozhodovacích funkcích; žádá kosovské orgány, aby se jakožto prioritou zabývaly genderovým mainstreamingem, a to i v rámci evropské agendy reforem a ve spolupráci s občanskou společností, včetně ženských organizací; vyzývá Kosovo, aby dále řešilo problém zajištění spravedlnosti a podpory pro ženy, které byly během války vystaveny sexuálnímu násilí; naléhavě žádá Kosovo, aby provedlo ustanovení Istanbulské úmluvy;

25.  vyzývá kosovský parlament, aby při vypracování návrhu zákona o ochraně dětí přihlížel ke stanovisku, které společně podepsaly EU, UNICEF, koalice nevládních organizací pro ochranu dětí v Kosovu (KOFM) a aliance Save the Children;

26.  se znepokojením konstatuje, že Kosovo dosáhlo jen omezeného pokroku v oblasti práv osob se zdravotním postižením; vyzývá Kosovo, aby osobám se zdravotním postižením zajistilo rovné zacházení a rovné příležitosti;

27.  žádá kosovské orgány, aby přednostně řešily otázky menšin, včetně jejich práv, kulturních i jazykových, a jejich příležitostí; vyjadřuje politování nad tím, že menšiny, jako jsou např. Romové, Aškalové a Egypťané, se nadále potýkají s problémy při získávání osobních dokladů, což má vliv na jejich možnosti v přístupu ke zdravotní péči, sociální pomoci a vzdělání; vítá ochotu úřadu uznávat práva příslušníků historické bulharské národnosti žijících v regionech Gora a Župa; vítá přijetí nové strategie a akčního plánu pro začlenění romských a aškalských komunit do kosovské společnosti na léta 2017–2021 a vyzývá Kosovo, aby v rámci projektu „Integrace Romů 2020“, který provádí Rada pro regionální spolupráci, převzalo aktivní úlohu v regionální spolupráci;

28.  vyjadřuje politování nad přetrvávající diskriminací a nad zvýšeným počtem verbálních projevů nenávisti v souvislosti s pochodem za práva LGBTI osob („gay pride“) v Prištině;

29.  zdůrazňuje potřebu přijmout nový návrh zákona o svobodě sdružování nevládních organizací; žádá, aby byla věnována větší pozornost vypracovávání a provádění právních předpisů v oblastech, které mají vliv na prostor občanské společnosti, s cílem zajistit, aby právní předpisy neukládaly organizacím občanské společnosti nepřiměřenou zátěž, neměly na ně diskriminační dopad nebo nezmenšovaly prostor občanské společnosti; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly k dispozici prostředky pro organizace občanské společnosti;

30.  zdůrazňuje, že je třeba, aby byla zajištěna redakční nezávislost, finanční udržitelnost a nezávislost kosovského veřejnoprávního vysílání a transparentnost soukromého vlastnictví sdělovacích prostředků v souladu s doporučeními výroční zprávy Komise; naléhavě v této souvislosti vyzývá k provedení všech příslušných právních předpisů; požaduje zlepšení vícejazyčného vysílání a kvality informací nabízených všem kosovským komunitám; vyjadřuje své znepokojení nad nárůstem případů vyhrožování novinářům a útoků na ně a naléhavě žádá kosovské orgány, aby okamžitě vyšetřily a stíhaly osoby, které jsou za ně odpovědné; vítá, že vláda Kosova přijala návrh zákona o ochraně oznamovatelů;

31.  vybízí k trvalému úsilí o celkovou normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem; domnívá se, že plná normalizace vztahů se Srbskem na základě právně závazné dohody a jejích prováděcích ujednání nebude možná, pokud nebudou komplexním a vzájemným způsobem uplatňovány již uzavřené dohody, a že tato normalizace je jedním z klíčových prvků evropské integrace obou stran;

32.  bere na vědomí probíhající debaty a veřejná prohlášení týkající se možných úprav hranic mezi Srbskem a Kosovem, včetně výměny území; zdůrazňuje multietnickou povahu Kosova a Srbska a to, že existence etnicky homogenních států v tomto regionu nemůže a nesmí být cílem; podporuje dialog zprostředkovaný EU jakožto rámec pro dosažení komplexní dohody o normalizaci mezi Srbskem a Kosovem; domnívá se, že jakákoli dohoda bude přijatelná pouze v případě, že bude vzájemně dohodnuta, přičemž je nutné brát v potaz celkovou stabilitu v regionu a mezinárodní právo;

33.  bere na vědomí, že pět členských států Kosovo neuznalo, a vyzývá je, aby tak učinily; zdůrazňuje, že uznání Kosova by bylo přínosem pro normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem;

34.  má za to, že dialog mezi Bělehradem a Prištinou musí probíhat otevřeným a transparentním způsobem a že osoby odpovědné za tento dialog musí pravidelně s kosovským parlamentem vývoj tohoto dialogu konzultovat;

35.  vyjadřuje politování nad tím, že mnohé dříve podepsané dohody nebyly dosud provedeny nebo v jejich případě dochází ke zpožděním, jako je tomu například v případě dohody o energetice a dohody o sdružení obcí v Kosovu, v nichž většinu tvoří Srbové; naléhavě vyzývá obě strany, aby v celém rozsahu a v dobré víře provedly všechny uzavřené dohody; opakuje svou výzvu, aby Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) prováděla hodnocení výsledků, kterých obě strany dosahují při plnění svých povinností, s cílem řešit veškeré problémy, jimž při provádění čelí; naléhavě vyzývá srbskou a kosovskou vládu, aby se vyvarovaly všech kroků, které by mohly podkopat důvěru mezi stranami a ohrozit konstruktivní pokračování dialogu;

36.  vyjadřuje hluboké znepokojení v souvislosti s rostoucím počtem incidentů mezi různými etniky; rozhodně odsuzuje veškeré případy zastrašování a násilí; očekává, že se budou kosovské orgány od takovýchto činů okamžitě distancovat, a žádá, aby byli jejich pachatelé odhaleni a postaveni před soud; žádá vnitrostátní a místní orgány, aby vyvinuly další úsilí v oblasti provádění přijatých právních předpisů s cílem dále rozvíjet multietnickou společnost; vyjadřuje politování nad nárůstem nacionalistických a extremistických projevů v této oblasti a žádá, aby Komise více podporovala usmíření prostřednictvím kulturních projektů;

37.  znovu žádá rychlé a plné otevření mostu v Mitrovici, neboť se jedná o důležitý krok na cestě ke znovusjednocení země; požaduje plné provedení dohody o volném pohybu; vyzývá srbské a kosovské úřady, aby podporovaly mezilidské kontakty mezi místními komunitami s cílem posílit dialog, a to i na nevládní úrovni; v tomto ohledu vítá program vzájemné spolupráce obcí Peja a Sabac a žádá Komisi, aby podobné projekty podporovala; vítá rozvoj projektů v oblasti infrastruktury, které umožňují větší kontakty, jako je například dálnice Nis-Merdare-Priština;

38.  vítá úsilí Kosova o udržování konstruktivních sousedských vztahů v celém regionu a o proaktivní sladění se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) Evropské unie, a vybízí k dalšímu pokroku v této oblasti; domnívá se, že členství Kosova v mezinárodních organizacích by znamenalo uznání práv a povinností, které vyplývají z uplatňování mezinárodních norem a standardů; vybízí k pozitivnímu přístupu, pokud jde o účast Kosova v mezinárodních organizacích;

39.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba přijmout a provést opatření, která zajistí transparentní a konkurenční postupy v oblasti privatizace, a vyšetřit údajné nesrovnalosti; je znepokojen tím, že důležitý faktor ovlivňující domácí poptávku představují remitence migrujících osob; vyjadřuje znepokojení nad diskriminací žen na trhu práce, zejména v rámci procesu přijímání pracovníků;

40.  vyjadřuje znepokojení nad špatným stavem registrace a kvality léčivých přípravků a také nad korupcí ve zdravotnictví obecně; naléhavě vyzývá kosovské ministerstvo zdravotnictví, aby urychlilo vyšetřování těchto trestných činů a usilovalo o co nejrychlejší vyřešení problémů s registracemi a kvalitou; vybízí k celkové reformě zdravotnictví, včetně zavedení všeobecného zdravotního pojištění, aby se zajistil všeobecný přístup ke zdravotní péči; poukazuje na to, že je nutné zajistit dostatečné financování veřejného systému zdravotní péče;

41.  žádá Komisi, aby vypracovala regionální strategii, která by řešila přetrvávající nezaměstnanost mladých lidí a odliv mozků tím, že by se zaměřila na problémy vyplývající z nesouladu vzdělávacího systému a dovedností potřebných na pracovním trhu, zlepšila by kvalitu výuky a zajistila by dostatečné prostředky pro aktivní opatření na trhu práce a programy odborného vzdělání i odpovídající služby zařízení pro péči o děti a předškolní výchovu; vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem ve zlepšování kvality vzdělávání; vyzývá příslušné aktéry, aby do navrhování a provádění opatření na podporu zaměstnanosti a vzdělávání zapojili osoby z menšinových skupin;

42.  naléhavě žádá Kosovo, aby beze zbytku využilo potenciálu, který skýtají programy EU; vítá podepsání dohody o účasti Kosova v programu Erasmus+ a v programu Kreativní Evropa; žádá kosovské orgány a Komisi, aby dále podporovaly MSP s cílem vybudovat životaschopné hospodářství Kosova; podporuje návrh na snížení poplatků za roaming na západním Balkánu;

43.  upozorňuje na mimořádně špatnou kvalitu ovzduší v Prištině a dalších silně znečištěných městech; žádá, aby byly zavedeny účinné systémy monitorování kvality ovzduší a vody a zlepšena infrastruktura pro čištění odpadních vod a aby byly k dispozici okamžitě dostupné údaje o znečištění v reálném čase; vyjadřuje své znepokojení nad špatným nakládáním s odpady, neudržitelnými způsoby skládkování a rozsáhlým nezákonným vyhazováním odpadu; naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby přijaly cíle pro třídění a recyklaci odpadů, zlepšily zařízení pro místní sběr odpadu a recyklaci a aby trestaly znečišťovatele; žádá OSN, aby urychleně poskytla potřebnou pomoc obětem otravy olovem, k níž došlo v některých uprchlických táborech v Kosovu, a to i prostřednictvím očekávaného svěřenského fondu;

44.  konstatuje, že většina doporučení, která byla uvedena ve zprávě z minulého roku a týkala se energetické politiky, nebyla provedena; zdůrazňuje, že je nutné ustoupit od používání hnědého uhlí v rámci neudržitelné výroby energie a že je naprosto nezbytné vyřadit z provozu elektrárnu Kosovo A a zajistit další kapacity pro udržitelnou výrobu a dovoz energie; konstatuje, že v souvislosti s třetím energetickým balíčkem bylo dosaženo částečného pokroku a že je třeba zajistit nezávislost kosovského energetického regulačního orgánu; žádá, aby bylo posíleno úsilí v oblasti energetické účinnosti a úspor energie, především ve stavebním odvětví; konstatuje, že i když byl návrh zákona o energetické účinnosti v prvním čtení přijat, je překážkou pro dosažení energetické účinnosti nedostatečný pokrok při provádění dohody o energetice mezi Kosovem a Srbskem; žádá orgány, aby zřídily fond pro energetickou účinnost;

45.  zdůrazňuje, že plánované vodní elektrárny by měly splňovat normy EU v oblasti životního prostředí; vítá v této souvislosti rozhodnutí ministra pro životní prostředí, aby byla posouzena a pozastavena povolení udělená pro projekty vodních elektráren;

46.  vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku při využívání potenciálu energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá orgány, aby přijaly akční plán pro strategii v oblasti energetiky na období 2017–2026 pro dosažení závazného cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši 25 % v roce 2020; naléhavě žádá Komisi, aby v této souvislosti zvýšila pomoc;

47.  naléhavě žádá kosovské orgány, aby přijaly důvěryhodné a udržitelné politiky v oblasti veřejné dopravy a mobility, které by řešily dlouhodobé nedostatky v infrastruktuře;

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost a vládě a národnímu shromáždění Kosova.

(1) Úř. věst. L 146, 11.6.2018, s. 5.

Poslední aktualizace: 6. prosinec 2018Právní upozornění