Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2283(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0369/2018

Předložené texty :

A8-0369/2018

Rozpravy :

PV 11/12/2018 - 18
CRE 11/12/2018 - 18

Hlasování :

PV 12/12/2018 - 19.3
CRE 12/12/2018 - 19.3

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0518

Přijaté texty
PDF 532k
Středa 12. prosinec 2018 - Štrasburk Předběžné znění
Dohoda o přidružení EU-Ukrajina
P8_TA-PROV(2018)0518A8-0369/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou (2017/2283(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36 a 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Ukrajinou na straně druhé, a na související program přidružení,

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 14. listopadu 2017 nazvaný „Zpráva o provádění přidružení týkající se Ukrajiny“ (SWD(2017)0376),

–  s ohledem na závěry z cesty Výboru pro zahraniční věci na Ukrajinu, která proběhla ve dnech 4.–6. dubna 2018,

–  s ohledem na odborné studie vypracované pro Výbor pro zahraniční věci, zejména na studii „Volební reformy ve třech přidružených zemích východního sousedství – na Ukrajině, v Gruzii a v Moldavsku – a jejich dopad na politický vývoj v těchto zemích“, vydanou dne 26. října 2017, a studii „Institucionální architektura pro provádění dohod v Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině“, vydanou v červnu 2018, a na srovnávací studii s názvem „Vývoj institucionálního rámce pro provádění dohod o přidružení v Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině“, vydanou v červenci 2018,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0369/2018),

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 7. listopadu 2018 nazvaný „Zpráva o provádění přidružení týkající se Ukrajiny“ (SWD(2018)0462),

Obecné reformní prostředí – válka, bezpečností hrozby a vnitrostátní výzvy

A.  vzhledem k tomu, že ačkoli Ukrajina dosahuje pokroku na cestě k evropské integraci a v prvním volebním období po „revoluci důstojnosti“ zaznamenala důležité úspěchy, bude se muset vypořádat s ještě obtížnějšími úkoly; vzhledem k tomu, že veřejná podpora modernizace a reforem slábne v důsledku nespokojenosti občanů plynoucí ze zhoršování sociálních podmínek, nejisté budoucnosti, neoblíbeného reformního programu vlády, nezmenšující se moci oligarchů a nadále všudypřítomné korupce ve státních institucích; vzhledem k tomu ukrajinští občané si sice nadále velmi přejí prohlubování vztahů s Evropskou unií, nicméně velká část obyvatelstva je nespokojena s celkovým vývojem země;

B.  vzhledem k tomu, že přibližně pět milionů Ukrajinců nyní pracuje v zahraničí, kde pobývají buď trvale, nebo jen po kratší dobu či jako sezónní pracovníci, přičemž nejvíce z nich míří do Ruska a rostoucí měrou také do Polska, a vzhledem k tomu, že peníze, které posílají domů, jsou významným faktorem hospodářské stability;

C.  vzhledem k tomu, že v této souvislosti je třeba přivítat významné úspěchy ve vztazích EU a Ukrajiny, například bezvízový režim, který vstoupil v platnost dne 11. června 2017, a dohodu o přidružení, která vstoupila v platnost dne 1. září 2017;

D.  vzhledem k tomu, že Ukrajina si zasluhuje zvláštní uznání za reformy v oblasti energetiky, zdravotnictví, důchodů, školství, veřejné správy, decentralizace, veřejných zakázek, občany a bezpečnosti a bankovnictví a za makroekonomickou stabilizaci země; vzhledem k tomu, že tyto reformy provázel prudký vzestup cen, snižování sociálních dávek a zhoršování přístupu k systémům sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že dosud zbývá vyřešit mnoho problémů, zejména pokud jde o korupci, privatizace a reformu justice; vzhledem k tomu, že prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu, která je součástí dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou a oficiálně platí od 1. ledna 2016, poskytuje pevný základ pro hospodářský rozvoj a modernizaci Ukrajiny; vzhledem k tomu, že v uplynulých čtyřech letech se hospodářství Ukrajiny nejen stabilizovalo, ale vykazuje i určité známky zlepšení; vzhledem k tomu, že Ukrajina od podepsání dohody o přidružení v roce 2014 provedla více proevropských reforem než za celé předchozí období ukrajinské nezávislosti;

E.  vzhledem k tomu, že institucionálním reformám na Ukrajině brání dědictví minulosti, zejména právní nejistota a velký počet částečně si protiřečících zákonů, vzdor oligarchů a dalších zájmových skupin, korupce, nepotismus, slabost veřejných orgánů a neexistence jasných postupů a koordinačních orgánů při provádění dohody o přidružení; vzhledem k tomu, že ukrajinský reformní program by se měl zaměřovat na průřezová témata decentralizace, reformy veřejné správy, deregulace a odstranění vlivu oligarchů;

F.  vzhledem k tomu, že pro provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu a zajištění účinnosti reforem má klíčový význam zvyšování administrativních kapacit státních orgánů;

G.  vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit a zintenzivnit komunikační aktivity, které se zaměřují na proměnlivou, dynamickou povahu dohodu o přidružení a na podstatu, obsah a přínosy souvisejících reforem pro občany, aby se veřejnost stavěla pozitivně a s důvěrou ke krokům, které bude Ukrajina muset učinit na evropské cestě;

H.  vzhledem k tomu, že Evropská unie pevně trvá na své podpoře ukrajinské nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a podporuje mezinárodně koordinované sankce vlád a činitelů ohrožujících územní celistvost země;

I.  vzhledem k tomu, že odsuzujeme-li pokračující ruskou agresi na východní části ukrajinského území, protiprávní anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu a ruskou okupaci některých regionů v Doněcké a Luhanské oblasti v rozporu s mezinárodním právem a závazky a povinnostmi vyplývajícími z členství Ruska v mezinárodních organizacích a z jeho účasti na evropských dohodách, které podepsalo Rusko i Ukrajina, jako je zejména Charta OSN, Helsinský závěrečný akt, Budapešťské memorandum a Smlouva o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ukrajinou a Ruskou federací z roku 1997, musíme současně uznat, že Ukrajina se potýká s problémy transformačního charakteru v prostředí utvářeném válečným konfliktem a pokusy o destabilizaci;

J.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s agresí proti Ukrajině pod taktovkou Ruska přijala Evropská unie proti Ruské federaci omezující opatření, která pravidelně prodlužuje; vzhledem k tomu, že je žádoucí, aby se Evropská unie při řešení tohoto konfliktu více angažovala, například jmenováním zvláštního vyslance EU pro konflikt na východě Ukrajiny a na Krymu; vzhledem k tomu, že EP opakovaně žádal o to, aby byla zahájena jednání v mezinárodním formátu o ukončení okupace Krymu, jichž by se účastnila i EU; vzhledem k tomu, že sankce proti Rusku, zejména opatření proti jednotlivcům a podnikům těžícím z protiprávního stavu, je třeba prodlužovat a rozšiřovat, dokud Ruská federace neumožní Ukrajině plně obnovit svou svrchovanost a územní celistvost;

K.  vzhledem k  tomu, že dne 25. listopadu 2018 ruská pobřežní stráž zastavila, ostřelovala a posléze obsadila tři ukrajinská vojenská plavidla, provádějící v mezinárodních vodách rutinní přemístění z Oděsy do Mariupolu; vzhledem k tomu, že mnoho ukrajinských námořníků utrpělo zranění a 24 bylo uvězněno a že v reakci na toto jednání Ruska bylo dne 26. listopadu 2018 v deseti ukrajinských regionech vyhlášeno na třicet dní částečné stanné právo; vzhledem k tomu, že je nutno odsoudit výstavbu mostu před Kerčský průliv, který spojuje protiprávně anektovaný Krymský poloostrov s pevninským Ruskem, protože stavba proběhla bez souhlasu Ukrajiny a byl jednoznačným porušením jeho svrchovanosti a územní celistvosti; vzhledem k tomu, že je třeba odsoudit rozsáhlé akce Ruské federace v Azovském moři, a to v míře, do níž porušují mezinárodní námořní právo a mezinárodní závazky, které Rusko přijalo; vzhledem k tomu, že je třeba odsoudit nepřiměřeně časté případy, kdy jsou plavidla zastavována a podrobována inspekcím, což se týká jak ukrajinských lodí, tak i lodí plujících pod vlajkami třetích zemí, tedy i různých členských států EU;

L.  vzhledem k tomu, že Verchovna rada si zaslouží uznání za velmi rozumný způsob, kterým při přijímání tohoto zákona a vyhlášení stanného práva dosáhla dobré rovnováhy mezi obranou a zaručením demokratických norem a právního státu a oddělení ústavních pravomocí; vzhledem k tomu, že stanné právo bylo vyhlášeno pouze v těch ukrajinských regionech, které sousedí s Ruskem, Azovským mořem, Černým mořem a moldavským regionem Podněstří, v němž jsou rozmístěny ruské jednotky; vzhledem k tomu, že omezení základních svobod a občanských práv v těchto regionech vstoupí v platnost pouze tehdy, dojde-li k útoku ruských pozemních sil na Ukrajinu; vzhledem k tomu, že stanné právo končí dne 26. prosince 2018;

Institucionální rámec k provádění reforem

1.  poukazuje na pět hlavních oblastí, na něž se Ukrajina musí zaměřit, aby pokročila v procesu provádění dohody o přidružení: koordinace, místní angažovanost, prioritizace, monitorování a komunikace; vítá proto nedávno přijatou komunikační strategii vlády a komunikační kampaň delegace EU na Ukrajině nazvanou „Společně vpřed“; připomíná návrh na vytvoření politiky „Východního partnerství plus“ (EaP+), kterou EP prosazuje a která má nabídnout další perspektivy;

2.  poukazuje na své přesvědčení, že reálného pokroku při provádění dohody o přidružení a potřebných reforem bude možné dosáhnout pouze tehdy, pokud bude vyvíjeno úsilí o omezení vlivu oligarchů a pokud jednou provždy zmizí hluboce zakořeněný systém, v němž je hospodářská, politická a mediální moc soustředěna v rukou několika jednotlivců, kteří se navzájem podporují a posilují, což je problém, který má stále velký vliv na reformy a čím dále tím více brání jejich provádění; kriticky hodnotí skutečnost, že proces, který má směřovat k omezení vlivu oligarchů, byl dosud používán především jako nástroj k reorganizaci trhu a obnovení rovnováhy mezi různými skupinami oligarchů, která byla zásadním způsobem narušena v roce 2014; je znepokojen tím, že přetrvávají střety zájmů mezi regulačními a kontrolními orgány, které nabraly podoby otevřeného boje mezi úřady;

3.  poukazuje na to, že je zapotřebí většího politického dohledu, součinnosti a koordinace procesu evropské integrace na nejvyšší politické úrovni a že je nutné se více soustředit na reformy, které budou mít pro občany hmatatelný přínos;

4.  vítá legislativní harmonogram přijímání opatření k provedení dohody o přidružení v celém jejím značném rozsahu a zdůrazňuje, že mají-li občané pocítit skutečné změny, je nezbytné mít jak kvalitní legislativu, tak i soustavnou politickou vůli a kapacitu k řádnému provádění přijatých opatření;

5.  poukazuje na to, že pokrok při provádění závisí na tom, zda se politické vedení ztotožní s reformami, zda budou mít politické elity vůli prioritně usilovat o evropskou integraci a zda budou mít ministerstva, výkonné agentury a nezávislé regulační orgány potřebnou kapacitu;

6.  zdůrazňuje, že ukrajinský parlament (Verchovna rada) musí zlepšit svůj vnitřní rozhodovací proces, aby se usnadnilo přijímání zákonů nutných k provádění dohody o přidružení a aby byla těmto zákonům přisouzena vysoká priorita; v této souvislosti se domnívá, že by měla být posílena úloha výboru pro evropskou integraci, který by měl mít možnost zablokovat legislativu, která je v rozporu se závazky přijatými v rámci dohody o přidružení; zdůrazňuje, že tyto reformy by měly být provedeny do konce současného volebního období;

7.  je znepokojen tím, že Kancelář vlády pro evropskou integraci a Úřad vlády pro evropskou a euro-atlantickou integraci nemají k dispozici náležité nástroje a zdroje ani potřebný formální status, personál a rozpočet pro plnění svého rozsáhlého a složitého mandátu; poukazuje na to, že chybí kritéria pro posuzování míry souladu domácích právních aktů s právem EU;

8.  oceňuje úsilí Ukrajiny o vytvoření institucionálního a monitorovacího systému pro provádění dohody o přidružení, včetně akčního plánu vlády;

9.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí další praktická technická, expertní a finanční pomoc při budování kapacit ukrajinského parlamentu a klíčových rezortů; vítá spolupráci Evropského parlamentu s ukrajinským parlamentem v oblasti budování kapacit a procesu dialogu Jeana Monneta;

10.  poukazuje na to, že na některých rezortech stále přežívá „izolované myšlení“, které brání formulaci jednotného postoje k otázkám evropské integrace; vyzývá proto k prohloubení spolupráce v rámci vlády a parlamentu ve věcech týkajících Evropské unie;

11.  je znepokojen tím, že pokud jde o provádění dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, neexistuje žádný zvláštní formální mechanismus pro interakci mezi vládou a parlamentem;

12.  vítá přijetí nového akčního plánu pro provádění dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu a oceňuje úsilí o sjednocení postojů vlády a parlamentu a o vzájemnou spolupráci na základě harmonogramu pro provádění dohody; poukazuje na to, že účinnost reforem přímo souvisí s přípravnými fázemi tvorby politik a přijímání legislativy; zdůrazňuje, že proces plánované legislativní a regulační aproximace musí být urychlen a zdokonalen a musí se soustředit zvláště na kvalitu právních předpisů; podotýká, že v cyklu tvorby politik chybí důležitý nástroj veřejných konzultací, rozhodování na základě vědeckých poznatků a kontroly kvality právních předpisů; zdůrazňuje, že volební kampaň by neměla mít na probíhající reformní proces negativní vliv;

13.  upozorňuje na doporučení ohledně sbližování právních předpisů Ukrajiny s acquis EU uvedená ve zprávě delegace Evropského parlamentu o vnitřní reformě a budování kapacit, z nichž většina ještě nebyla provedena;

14.  vybízí Ukrajinu, aby se ve své reformní agendě zaměřila na tři hlavní priority, jimiž jsou: i) vytvoření efektivního právního rámce boje proti korupci, včetně institucí, finanční transparentnosti a auditu; ii) decentralizační reforma; iii) omezení vlivu oligarchů a privatizace;

15.  zdůrazňuje, že dohoda o přidružení není konečným cílem vztahů mezi EU a Ukrajinou a vítá evropské ambice Ukrajiny; podporuje rozvoj nových forem užší spolupráce s EU, jako je postupné sbližování Ukrajiny s celní unií, energetickou unií a jednotným digitálním trhem;

16.  poukazuje na to, že podle článku 49 SEU může Ukrajina jako evropský stát požádat o členství v Evropské unii, pokud splní kodaňská kritéria a bude dodržovat zásady demokracie, základní svobody, lidská práva a práva menšin a právní stát;

Politický dialog

17.  vítá a podporuje velmi intenzivní dialog, který probíhá mezi EU a Ukrajinou na mnoha různých úrovních, v neposlední řadě mezi Evropským parlamentem a ukrajinským parlamentem, mimo jiné prostřednictvím Parlamentního výboru pro přidružení EU-Ukrajina, a který se nevyhýbá ani mnoha kontroverzním otázkám;

18.  vítá první výsledky dialogu Jeana Monneta vedeného mezi Evropským parlamentem a ukrajinským parlamentem, k nimž patří ustavení pracovní skupiny pro reformy, budování institucionálních kapacit a přijetí prvních právních předpisů věnovaných institucionálním reformám;

19.  vítá ustavení Meziparlamentního shromáždění Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, jehož první zasedání se uskutečnilo ve dnech 8. a 9. června 2018 v Kyjevě; vyzývá toto shromáždění, aby kontrolovalo provádění dohod o přidružení;

20.  vítá účinné a bezpečné uplatňování bezvízového režimu s Ukrajinou a jeho pozitivní vliv na kontakty mezi obyvateli Ukrajiny a EU;

21.  zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v budování a prohlubování kultury parlamentního dialogu, což je zásadní krok ke zvýšení účinnosti, transparentnosti a účelnosti legislativní činnosti ukrajinského parlamentu;

Právní stát a řádná správa věcí veřejných

22.  zdůrazňuje, že boj proti korupci by měl i nadále patřit mezi priority a měl by probíhat důsledným a důvěryhodným způsobem, a to nejen v zájmu provádění dohody o přidružení, ale také proto, aby do země mohly proudit nové investice a aby se oživila ukrajinská ekonomika, což jsou základní předpoklady vzniku pracovních míst a zvýšení příjmů domácností;

23.  vítá veškerá úspěšná opatření a kroky vedoucí k uzavření prostoru pro korupci a nezákonné obohacování, například v oblasti veřejných zakázek a obchodu s plynem;

24.  vítá právě probíhající celkovou reformu justice, avšak lituje toho, že justiční systém na Ukrajině zůstává do značné míry nefunkční, zkorumpovaný a pod politickým vlivem; poukazuje na to, že důležité důkladně prověřovat soudce v souladu nejvyššími mezinárodními normami a zavést transparentní a vysoce spolehlivý postup jejich výběru, aby se zvýšila a profesionalita soudců a státních zástupců a zvýšila důvěru občanů v justiční systém; vyzývá k tomu, aby byl transparentním a důvěryhodným způsobem urychleně zaveden nezávislý protikorupční soud; vítá zřízení nového nejvyššího soudu;

25.  vítá práci, kterou dosud vykonala Národní protikorupční kancelář (NABU), avšak poukazuje na problematické vměšování vrchního státního zástupce a pokusy oslabit protikorupční právní rámec; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zachovat nezávislost NABU; poukazuje na to, že je velmi důležité, aby byl zvláštní protikorupční žalobce nezávislý a aby jeho kancelář měla nezbytné prostředky a dostatečné zdroje ke svému fungování; požaduje, aby byly řádně prošetřeny informace, podle nichž vrchní protikorupční státní zástupce údajně narušoval vyšetřování NABU; vyzývá ukrajinské orgány, aby zvýšily své úsilí o prošetření, stíhání a potírání korupce na všech úrovních a aby v tomto ohledu poskytly spolehlivé záznamy; vyzývá k celkové reformě státního zastupitelství s cílem zvýšit jeho kapacitu, účinnost, nestrannost a objektivitu státních zástupců a nezávislost státních zástupců na jejich nadřízených;

26.  připomíná, že vláda se zavázala provést další změny ústavy v souladu s doporučeními Benátské komise, mimo jiné pokud jde o dodržování práv menšin; žádá, aby byl co nejdříve přijat nový volební zákon, který by kandidátům všech národností na Ukrajině zajistil rovné podmínky, pokud jde o zastoupení v parlamentu a možnost ucházet se o poslanecký mandát, a nový zákon o financování politických stran; vítá obnovení ukrajinské ústřední volební komise jako zásadní krok k zajištění důvěryhodnosti ukrajinského volebního procesu a důležitých voleb, které se budou konat v roce 2019; vyzývá vládu, aby v předvolebním období učinila opatření, které zabrání narušení politické soutěže a manipulaci v důsledku koncentrace politické, ekonomické a mediální moci v rukou několika jednotlivců;

27.  opakuje svou výzvu, které přikládá prvořadou prioritu, aby byly zrušeny požadavky na elektronické deklarace, které jsou kladeny na aktivisty nevládních organizací, a zajištěna účinné a transparentní kontrola prohlášení politických činitelů a státních úředníků; důrazně odsuzuje rostoucí počet případů fyzických útoků na aktivisty v oblasti lidských práv a novináře;

28.  se znepokojením si všímá toho, že vláda dosud nepřijala žádná přiměřená opatření k odzbrojení jednotek Pravého sektoru ani dalších krajně pravicových extremistických skupin, které zůstávají stále ozbrojeny; vyzývá vládu, aby ukončila klima beztrestnosti, pokud jde o násilné útoky krajně pravicových sil na menšiny a jinak smýšlející osoby, zastrašování soudců a ovlivňování voleb, a aby tyto trestné činy důsledně stíhala; očekává, že justice a státní zastupitelství budou v této věci jednat jasně a nezávisle;

29.  poukazuje na to, že „národní manifest“, který před nedávnem vydala Svoboda, Pravý sektor a řada dalších pravicových skupin, se ostře staví proti přidružení Ukrajiny k EU a vyzývá k „novému geopolitickému přístupu k Východu a Západu“; zdůrazňuje, že nerozhodný postoj vlády k tomuto vývoji může zatížit vztahy s příslušnými sousedy EU a Unií jako celkem a narušit politický proces směřující k překonání politického rozdělení země a ukončení konfliktu v Donbasu;

30.  požaduje, aby byla při vypracovávání a provádění právních předpisů věnována větší pozornost oblastem, které mají vliv na prostor občanské společnosti, protože právní předpisy by neměly ukládat organizacím občanské společnosti nepřiměřenou zátěž a neměly by mít diskriminační dopad ani zmenšovat prostor občanské společnosti; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu, včetně kontrolních organizací a organizací na ochranu zájmů různých skupin, a malé místní organizace a skupiny pracující s menšinami a marginalizovanými skupinami musejí mít k dispozici finanční prostředky z veřejných zdrojů; domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby organizace občanské společnosti směly získávat finanční prostředky i od jiných dárců, jako jsou soukromí dárci a mezinárodní organizace, subjekty nebo agentury;

31.  vzhledem k nadcházejícím parlamentním a komunálním volbám vyzývá k rozhodnému úsilí o pokračování decentralizačních reforem a o urychlení procesu vytváření teritoriálních komunit;

32.  zastává názor, že nové obce by měly být schopny těžit z finanční stability a pevně zakotveného právního statusu a že možnost účastnit se tohoto procesu by rovněž měla mít větší města; domnívá se, že je třeba, aby se protikorupční politiky vztahovaly rovněž na regiony a místní instituce; lituje, že došlo ke zrušení dřívějšího otevřeného, soutěžního procesu výběru čelných představitelů regionálních a oblastních správ a jejich zástupců jako státních úředníků a že pravomoc jmenovat a odvolávat tyto úředníky má nyní prezident, takže hrozí vážné riziko, že budou zmařeny výdobytky, kterých se dosud podařilo dosáhnout decentralizací politické moci a decentralizačními reformami obecně;

33.  konstatuje, že v dohodě o přidružení (kapitola 13) se ukrajinská vláda zavázala k účinnému uplatňování základních pracovních norem MOP a ke sbližování svých předpisů s příslušnými předpisy EU; vyzývá ke splnění těchto závazků a zdůrazňuje, že je v rozporu s prováděním úmluvy MOP č. 87 (čl. 3 odst. 2), aby zaměstnavatelé byli povinni oznamovat stávky nebo jiné kolektivní akce státní bezpečnostní službě nebo aby vedoucí odborů a aktivisté byli pod dohledem strany státní bezpečnostní služby; vyzývá ke zlepšení právní úpravy tak, aby si pracovníci mohli soudní cestou účinně vymoci své požadavky na plat za odvedenou práci;

34.  doporučuje obnovit práci na zákoně o pracovních inspektorátech, která byla pozastavena v roce 2017, s cílem výrazně zvýšit bezpečnost práce a zdravotní normy, zrušit požadavek, aby pracovní inspektoři museli žádat podnikatele o povolení, a poskytnout jim dostatek zdrojů a široké donucovací pravomoci; zdůrazňuje, že do tohoto procesu je třeba aktivně zapojit sociální partnery;

Dodržování lidských práv a základních svobod

35.  je i nadále vážně znepokojen rostoucím počtem protiprávně zadržovaných ukrajinských občanů z dočasně okupovaných území, kteří byli zatčeni, odsouzeni a uvězněni ruskými orgány, a žádá Ruskou federaci, aby okamžitě a bezpodmínečně propustila nositele Sacharovovy ceny Oleha Sencova a všechny ostatní nelegálně zadržované ukrajinské občany; vyzývá ukrajinské orgány a mezinárodní společenství, aby využily všechny dostupné prostředky s cílem dosáhnout jejich propuštění;

36.  připomíná, že na Krymském poloostrově došlo k výraznému zhoršení situace v oblasti lidských práv, je zde systematicky porušována svoboda projevu, dochází k útokům na sdělovací prostředky a obyvatelstvu je nuceně udělováno ruské občanství a že na Krymu nejsou zaručena základní lidská práva a svobody;

37.  lituje, že nedochází k řádnému vyšetřování brutálních útoků na lidskoprávní aktivity a novináře, jak dokládá případ vraždy protikorupční aktivistky Kateryny Handzjukové, které zemřela dne 4. listopadu 2018 na následky útoku kyselinou; vyzývá státní orgány, aby stíhaly iniciátory a pachatele těchto útoků a ukončily stav, kdy tyto zločiny zůstávají nepotrestány;

38.  vyzývá k větší koordinaci při uplatňování ukrajinské strategie v oblasti lidských práv, včetně snah o zlepšení postavení Romů a ostatních menšin;

39.  lituje, že vyšetřování úmrtí, k nimž došlo během událostí na Majdanu a v Oděse, a vyšetřování vražd novinářů, probíhá pomalu a dosud nepřineslo hmatatelné výsledky;

40.  vítá přijetí zákona o právním statusu pohřešovaných osob;

41.  má obavy ze vzrůstajícího počtu trestních řízení proti novinářům, kteří odhalují případy korupce ve státní správě nebo kritizují reformní politiku vlády či její přístup k východní Ukrajině; připomíná vládě její závazek, že bude plně prosazovat mezinárodně uznaná lidská práva, jako je svoboda projevu a právo na veřejné šíření názorů;

42.  vyzývá k ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a k dokončení všech postupů nutných k jeho provedení;

43.  vyzývá k ratifikaci Istanbulské úmluvy o násilí na ženách; v této souvislosti si všímá přijetí zákona o prevenci a potírání domácího násilí; vítá zřízení funkce vládního komisaře pro genderovou politiku;

44.  zdůrazňuje sice primární odpovědnost Ruské federace a subjektů, jejichž prostřednictvím Ruská federace jedná na místě, vyzývá však ukrajinské orgány, aby vyvinuly větší úsilí ke zmírnění utrpení obyvatel postižených konfliktem, včetně podpory vnitřně vysídlených osob, válečných veteránů, i prostřednictvím snadného přístupu k penzím a sociálním příspěvkům a službám pro ty, kteří žijí na územích, jež jsou v současnosti mimo vládní kontrolu;

45.  zdůrazňuje, že k zajištění bezpečnosti mediálních pracovníků a novinářů jsou zapotřebí nezávislé sdělovací prostředky i jejich pluralita; vyzývá k tomu, aby nebyly nijak omezovány možnosti sdělovacích prostředků v minoritních jazycích, a občané všech národnostní tak měli rovný přístup k informacím;

46.  vyzývá k revizi ukrajinské strategie pro integraci romské národnostní menšiny do ukrajinské společnosti, aby zahrnovala monitorování bezpečnosti jakožto klíčové priority a její začlenění do strategie na všech úrovních; vyzývá ke zřizování státních programů zaměřených na prevenci trestných činů z nenávisti a dalších forem diskriminace v rámci provádění národní strategie v oblasti lidských práv; odsuzuje hluboce zakořeněnou stigmatizaci a sociální vyloučení Romů vyplývající z anticiganismu; je hluboce znepokojen nedávnými případy násilí na Romech a komunitě LGBTI a vyzývá orgány k okamžitému zahájení řádného vyšetřování a žádá vládu, aby tyto činy i jejich pachatele důrazně veřejně odsoudila;

47.  bere na vědomí záměr Ukrajiny novelizovat zákon o vzdělávání v souladu s doporučeními Benátské komise a vyzývá k rychlému přijetí konkrétních opatření; vyzývá k plnému provedení tohoto zákona věcného dialogu se zástupci národnostních menšin, a to včetně legislativních opatření prodlužujících přechodné období do roku 2023 a upravujících výjimky pro soukromé školy;

48.  vyjadřuje znepokojení nad nedávným rozhodnutím jistého ukrajinského soudu, kterým byl poskytnut přístup k mobilním údajům investigativního reportéra stanice Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL), a zdůrazňuje zásadní význam svobody sdělovacích prostředků a ochrany novinářských zdrojů, zejména v boji proti korupci;

49.  žádá, aby bylo rychle zahájeno soustavné úsilí o rozvoj veřejnoprávních sdělovacích prostředků, které by byly politicky a ekonomicky nezávislé a snažily by se svobodně utvářet názory bez státního dohledu, jakožto protiváhy k soukromým oligarchickým monopolům;

50.  rozhodně odsuzuje nedávný únos a vydání tureckých občanů do Turecka kvůli jejich údajným vazbám na Gülenovo hnutí, což je v rozporu se zásadou právního státu a základními lidskými právy; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby zajistily, že každá žádost o vydání podaná třetí zemí bude transparentně zpracována řádnými soudními postupy v souladu s evropskými zásadami a standardy a že všechna opatření přijímaná místními orgány budou v plném souladu s právním státem, lidskými právy a základními svobodami; zdůrazňuje, že svévolné postupy týkající se zatčení, zadržování nebo vydání tyto zásady porušují; vyzývá ukrajinské orgány, aby chránily všechny žadatele o azyl a posuzovaly jejich žádosti v souladu s mezinárodními úmluvami; naléhavě vyzývá EU, aby podporovala země Východního partnerství a pomáhala jim čelit nátlaku, který na ně vyvíjí Turecko;

51.  vyjadřuje znepokojení nad zmenšujícím se prostorem pro občanskou společnost na Krymu, projevujícím se v neposlední řadě ukončováním činnosti sdělovacích prostředků, což nepoměrně zasahuje komunitu krymských Tatarů a jejich právo na informace a na zachování vlastní kultury a identity;

52.  zdůrazňuje, že na Ukrajině je třeba zajistit svobodu projevu a sdělovacích prostředků, a vyjadřuje znepokojení nad tím, že jsou údajně soudně šikanováni a sledováni novináři a obhájci lidských práv;

53.  vyjadřuje znepokojení nad vysokým počtem dětí a dospělých, kteří jsou na Ukrajině nakaženi spalničkami; vítá přijatá opatření, zdůrazňuje však, že je v zemi stále ještě mnoho ohrožených dětí a dospělých; v této souvislosti opakuje, že je třeba vyvinout celoevropské úsilí ke zvýšení počtu očkovaných dětí a dospělých;

Obchodní a hospodářská spolupráce

54.  vítá hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a pokrok dosažený při provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu; vybízí Komisi, aby podporovala Ukrajinu při identifikaci oblasti, které by mohly vést k další hospodářské diverzifikaci, a při jejich prioritizaci v procesu provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu;

55.  vítá nárůst objemu obchodu mezi EU a Ukrajinou a diverzifikaci ukrajinského vývozu do EU; vybízí Komisi, aby podporovala Ukrajinu při identifikaci oblasti, které by mohly vést k další hospodářské diverzifikaci, a při jejich prioritizaci v procesu provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu; konstatuje, že v témže časovém období došlo k omezení vývozu do Ruska;

56.  připomíná, že je důležité zajistit řádné provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a dodržování jejích ustanovení; žádá Komisi, aby v případě porušení některého ustanovení vždy bezodkladně kontaktovala druhou smluvní stranu a aby využívala nástroje, které má k dispozici, k řešení případných problémů;

57.  vyzývá Ukrajinu, aby urychleně jmenovala svou domácí poradní skupinu s cílem zajistit, aby provádění dohody bylo řádně monitorováno organizacemi občanské společnosti;

58.  konstatuje, že Ukrajinské hospodářství vykazuje růst a že v zemi probíhají potřebné reformy, všímá si však vzrůstajících obav značné části populace, pokud jde o růst spotřebitelských cen za zboží a základní služby, a vybízí k tomu, aby se reformní program přednostně zaměřoval na oblasti, které blíže souvisejí s výrobní strukturou a vývozními příležitostmi země s cílem vytvářet hospodářský růst, pracovní místa a příjem; vyjadřuje hluboké znepokojení nad probíhající redistribucí majetku do rukou oligarchických struktur nebo rodin a rostoucí chudobou velké části obyvatelstva; žádá proto, aby byla věnována větší pozornost sociální situaci země;

59.  je přesvědčen, že ke konsolidaci ukrajinské ekonomiky a k vyřešení naléhavých sociálních problémů, jako je nezaměstnanost, podzaměstnanost a šedá ekonomika, bude nutné značně zvýšit investice; vyzývá ukrajinské orgány, aby provedly reformy potřebné k přilákání nových investic, zejména přímých zahraničních investic; v této souvislosti vítá nedávno vyjednanou reformní smlouvu o investicích a vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o snížení rizik, které hrozí soukromému sektoru, pokud chce investovat na Ukrajině; vyzývá členské státy, aby se v tomto ohledu připojily ke snahám Komise a propagovaly Ukrajinu v podnikatelských kruzích jako místo atraktivní pro investice;

60.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila podrobné hodnocení dohody o přidružení na základě dosavadního vývoje, neboť posouzení dopadu z roku 2007 je s ohledem na události již dávno překonané; zastává názor, že by toto hodnocení mělo zahrnovat zejména:

   podrobný, odvětvový a regionálně rozlišený popis ukrajinské obchodní bilance,
   rozvoj malých a středních podniků a popis výsledků úvěrového nástroje DCFTA pro malé a střední podniky, který byl zahájen v roce 2015 s rozpočtem 200 milionů EUR na pomoc malým a středním podnikům ve východním sousedství,
   popis tržních podílů,
   popis socioekonomické situace,
   popis situace na pracovním trhu, stínového hospodářství a neformální práce,
   aktuální analýzu makrofinanční situace na Ukrajině, včetně daňových příjmů a výdajů, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků;

61.  připomíná, že nařízení (EU) 2017/1566 Evropského parlamentu a Rady o zavedení dočasných autonomních obchodních opatření pro Ukrajinu, která doplňují obchodní koncese v rámci dohody o přidružení, obsahuje právní požadavek, aby roční zpráva Komise o provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu zahrnovala podrobné hodnocení autonomních obchodních opatření včetně sociálního dopadu;

62.  považuje sbližování právních předpisů mezi EU a Ukrajinou v rámci prohloubené a komplexní zóny volného obchodu za základní nástroj, který přibližuje Ukrajinu Evropské unii a přispívá k usnadnění obchodu, lepšímu podnikatelskému a investičnímu prostředí a udržitelnému hospodářskému rozvoji Ukrajiny; domnívá se, že rozsah liberalizace obchodu by měl být pečlivě řízen s cílem minimalizovat náklady a maximalizovat přínosy pro ukrajinské podniky a společnost, a vyzývá Komisi, aby zvážila dodatečné autonomní obchodní preference a další prostředky; vybízí Ukrajinu, aby upřednostňovala provádění programu reforem v oblastech, které jsou více propojené s její výrobní strukturou a příležitostmi vyvážet do EU s cílem minimalizovat náklady na přechod a maximalizovat potenciální přínosy; vyzývá Ukrajinu, aby naléhavě jmenovala domácí poradní skupinu k zajištění toho, že bude provádění dohody monitorováno organizacemi občanské společnosti; se znepokojením sleduje narůstající chudobu obyvatel;

63.  považuje sbližování právních předpisů s acquis EU za klíčový rozměr prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, vzhledem k tomu, že skutečný přístup na trh EU a k reformám do značné míry závisí na náležitém provádění a prosazování příslušných právních předpisů; je si vědom toho, jak velkou výzvu to představuje pro ukrajinské správní orgány, instituce a veřejné správní orgány, a vyzývá Komisi, aby poskytla adekvátní technickou a finanční podporu; oceňuje činnost Skupiny na podporu Ukrajiny a vyzývá tuto skupinu, aby Parlamentu poskytovala více zpráv o druhu poskytované pomoci, zejména s ohledem na provádění a uplatňování acquis ;

64.  domnívá se, že je užitečné zapojit ukrajinské orgány již ve fázi navrhování příslušného právního předpisu s cílem učinit tento proces více začleňujícím a snížit Ukrajině náklady na provádění ve vnitrostátním právu, a vyzývá Komisi, aby plně využívala mechanismy pro sdílení informací ex ante;

65.  vítá úpravu národní dopravní strategie a vyzývá k provedení právních a institucionálních reforem, které jsou zapotřebí k jejímu efektivnímu provádění;

66.  lituje nedostatečného pokroku při přibližování normám EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a vyzývá Ukrajinu, aby naléhavě přijala strategii ke splnění tohoto závazku;

67.  bere na vědomí vysokou míru využívání preferencí a vítá neustálé zvyšování počtu celních položek, u nichž jsou preference využívány;

68.  konstatuje, že hodnocení provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu je výrazně zaměřeno na obchodní toky a obchodní překážky; vyzývá Komisi, aby provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu náležitě monitorovala a posuzovala se zvláštním důrazem jak na provedení a uplatňování acquis , tak na dopady na ukrajinskou společnost, a aby každoročně zveřejňovala komplexní informace, včetně informací týkajících se technické a finanční podpory z EU;

69.  očekává, že Ukrajina jmenuje rozhodce do systému řešení sporů a v rámci kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji zřídí orgány a jmenuje zástupce;

70.  vítá skutečnost, že Nejvyšší rada dne 20. března 2018 v prvním čtení přijala akt č. 5495 o zachování ukrajinských lesů a předcházení nelegálnímu vývozu nezpracovaného dřeva; domnívá se, že liberalizace obchodu se dřevem musí být vždy podmíněna zřízením právního rámce pro předcházení nelegálnímu vývozu a pro zákaz takového vývozu;

71.  poukazuje na to, že se Ukrajina v dohodě o přidružení zavázala, že bude bojovat proti nezákonnému obchodu a předcházet mu, a vyzývá Ukrajinu, aby podnikla kroky ke kriminalizaci nezákonného obchodu;

72.  připomíná, že východní partnerství se dosud zaměřovalo především na bilaterální obchod a investice mezi EU a zúčastněnými státy; vyzývá k soudržnému přístupu ke všem státům východního partnerství a k posílené spolupráci s Euroasijskou hospodářskou unií, pokud jde o usnadňování obchodu, bezvízový režim a technické normy.

Spolupráce v oblasti energetiky, bezpečnosti a obrany

73.  vyjadřuje Ukrajině uznání za dobrou spolupráci v odvětví energetiky, v neposlední řadě s ohledem na pokrok, který učinila na cestě ke zvýšení energetické účinnosti; zdůrazňuje, že zlepšení energetické účinnosti a rozvoj energie z obnovitelných zdrojů mají klíčový význam, a to i jako prostředky přispívající k hospodářskému růstu a zaměstnanosti; poukazuje na to, že reformy musí pokračovat, zejména musí být dokončena reforma trhů s plynem a elektřinou za účelem jejich plné integrace do trhu EU s energií a musí být odstraněny stávající monopoly a zamezeno vzniku monopolů nových, což bude mít dlouhodobý hospodářský přínos pro dané odvětví i pro spotřebitele; vybízí Komisi, aby zajistila, že nové projekty plynovodů budou v souladu s evropskými předpisy; vyzývá k prohlubování spolupráce se zeměmi Východního partnerství v odvětví energetiky tak, aby směřovala k provedení Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015; zdůrazňuje nutnost zřídit vnitrostátní orgán pro regulaci trhů s plynem a elektřinou, který by byl nezávislý na politice a soukromých zájmech a jenž by musel při stanovování cen zajišťovat sociálně spravedlivou rovnováhu mezi zájmy dodavatelů a konečných spotřebitelů a zajišťovat vyváženou tvorbu cen;

74.  vítá přijetí velkého počtu zákonů v oblasti životního prostředí, zejména zákonů o strategickém posuzování stavu životního prostředí a posuzování vlivů na životní prostředí, a upozorňuje na to, že je nutné tyto zákony uplatňovat a provádět nezbytné osvětové kampaně; vítá pokrok v politice týkající se klimatu, jehož bylo dosaženo s přijetím strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství a s jejím předložením Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu; vybízí k rychlému přijetí strategie pro státní politiku v oblasti životního prostředí a nových právních předpisů o nakládání s odpady a o politice v oblasti klimatu v souladu s acquis EU;

75.  připomíná, že správa životního prostředí je klíčovým prvkem požadavků dohody o přidružení; žádá orgány, aby dohodu a všechny budoucí plány týkající se komplexu vodních elektráren na Dněstru znovu zvážily a zaručily jejich soulad s mezinárodními úmluvami a normami EU, zajistily veřejné konzultace se všemi zúčastněnými stranami z Moldavska a Ukrajiny, včetně občanské společnosti, a aby chránily ekosystém a životní prostředí na Dněstru;

76.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršením ekologické situace na východě Ukrajiny a na Krymu v důsledku konfliktu, zejména nad problémy se zásobováním vodou, které by mohly mít zničující dopady na celou Evropu a mohou vést k nevratné katastrofě; naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby této situaci zabránily a pracovaly všemi prostředky na zajištění řádné údržby a řádného čerpání vody, mimo jiné v dolech;

77.  oceňuje snahy Ukrajiny o vybudování skutečné digitálně-tržní ekonomiky, včetně pokroku při vývoji otevřených dat, rozšiřování přístupu k systémům podmíněného přístup k digitálním televizním službám a virtuálním sítím, zvyšování počtu služeb elektronické komunikace pro občany a veřejných registrů, jako je ProZorro; zdůrazňuje, že je nutné vynaložit více úsilí o to, aby byla chráněna práva a potřeby ukrajinských občanů používajících internet a aby byly plně uplatňovány požadavky digitálního jednotného trhu;

78.  vítá přijetí zákona o elektronických službách vytvářejících důvěru a priority formulované v koncepci rozvoje digitální ekonomiky a společnosti na Ukrajině na období 2018–2020 jako důležité kroky k začlenění do jednotného digitálního trhu EU;

79.  připomíná klíčovou úlohu Ukrajiny v evropské energetické síti; odsuzuje výstavbu projektu Nord Stream 2, neboť jde o politický projekt, který představuje hrozbu pro evropskou energetickou bezpečnost a brání snahám o diverzifikaci dodávek energie; vyzývá k zastavení tohoto projektu;

80.  je znepokojen nezákonným využíváním přírodních zdrojů, například jantaru, uhlí, písku a dřeva, které často probíhají za pomoci a pod ochranou místních nebo regionálních správních a policejních orgánů a jež poškozují a ohrožují krajinu a ekosystémy, jako jsou lesy a řeky, a brání ekologicky a ekonomicky udržitelnému hospodaření se zdroji, které by bylo ku prospěchu občanů;

81.  odsuzuje ničení ukrajinských lesů, které je spojeno s korupčními systémy, z nichž profitují určité zájmové skupiny na Ukrajině a podniky v EU; požaduje přijetí účinné legislativy a její urychlené provedení a důsledné prosazování, aby se zabránilo nezákonné těžbě a korupci v dřevařském průmyslu na Ukrajině a zavedlo udržitelné hospodaření s lesy za účelem ochrany a zachování ukrajinských lesů a zdrojů;

82.  vítá obrovské úsilí o modernizaci ukrajinské armády a námořních sil v Černém a Azovském moři jako silných záruk stability a územní celistvosti Ukrajiny, avšak současně vybízí k reformě zbrojního průmyslu, která je nezbytně nutná;

83.  ostře odsuzuje agresi Ruské federace proti Ukrajině, k níž došlo dne 25. listopadu 2018 v Kerčském průlivu; žádá okamžité a bezpodmínečné propuštění všech ukrajinských lodí a námořníků, kteří by zatím měli být považováni za válečné zajatce; vyzývá EU a její členské státy, aby zavedly cílené sankce, pokud ukrajinští námořníci nebudou propuštěni a pokud dojde k další vojenské eskalaci; zdůrazňuje, že takovéto použití ruské vojenské síly nelze žádným způsobem ospravedlnit; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že se může jednat o plíživý pokus přisvojit si ukrajinská svrchovaná práva v Azovském moři s cílem přeměnit je v ruské „vnitřní jezero“ a ve výlučnou vojenskou zónu, a vytvořit tlak na ekonomiku jihovýchodní Ukrajiny; žádá Rusko, aby zajistilo svobodu plavby přes Kerčský průliv a do Azovského moře, která je zaručena mezinárodním právem; žádá OBSE a jeho členské státy, aby rozšířily mandát zvláštní monitorovací mise OBSE na Azovské moře; vyzývá EU a její členské státy, aby ruským lodím připlouvajícím z Azovského moře uzavřela přístup do přístavů v Unii, pokud by Rusko neobnovilo svobodu plavby v Kerčském průlivu a v Azovském moři; vyzývá k použití všech diplomatických prostředků k deeskalaci situaci a vítá nabídku k zprostředkování mezi Kyjevem a Moskvou;

84.  připomíná, že je důležité posílit spolupráci s Ukrajinou na různých úrovních, včetně bezpečnosti a obrany; v této souvislosti vítá, že Ukrajina má zájem o další účast na projektech v oblasti obrany, včetně stále strukturované spolupráce (PESCO) v oblasti bezpečnosti a obrany;

85.  vyzývá Ukrajinu a EU, aby pokračovaly v rozvoji vzájemné spolupráce v oblasti spravedlnosti, svobody a vnitřních věcí;

Institucionální ustanovení

86.  zdůrazňuje význam aktivní komunikace s ukrajinskými občany o konkrétních přínosech a cílech Východního partnerství;

87.  zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti falešným zprávám pocházejícím z Ruska a ruské propagandě a proti očekávanému vměšování Ruska do voleb na Ukrajině a v Evropské unii; vyzývá k posílení spolupráce mezi Ukrajinou a EU v této otázce;

88.  požaduje, aby se zlepšilo monitorování průběhu reforem na ukrajinské i unijní straně na základě jednotných měřitelných ukazatelů; znovu vyzývá Komisi a ESVČ, aby Parlamentu a Radě častěji podávaly podrobné písemné zprávy o provádění dohod;

89.  vyzývá Komisi, aby provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu náležitě monitorovala a posuzovala se zvláštním důrazem jak na provedení a uplatňování acquis , tak na dopady na ukrajinskou společnost, a aby každoročně zveřejňovala kompletní informace, včetně informací o technické a finanční pomoci z EU;

90.  domnívá se a zdůrazňuje, že pokud se Ukrajina zaváže k provádění dohody o přidružení a k dodržování zásad demokracie, právního státu a základních svobod, měla by (jako ostatní přidružené státy – Moldavsko a Gruzie) mít možnost využívat zvláštní podpůrné mechanismy EU, a to i v rámci víceletého finančního rámce na období po roce 2020, v souladu s modelem „Východní partnerství plus“, který prosazuje Evropský parlament;

91.  je rozhodnut vypracovávat každoroční zprávy o uplatňování dohod o přidružení;

o
o   o

92.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny.

Poslední aktualizace: 3. leden 2019Právní upozornění