7

výsledky

Slovo (slova)
Druh publikace
Oblast
Autor
Klíčové slovo
Datum

Common European Asylum System: achievements during the legislative term 2014-2019

08-04-2019

The right to asylum is a fundamental right and recognising the refugee status where the criteria are fulfilled is an international obligation, first recognised in the 1951 Geneva Convention on the protection of refugees and the Protocol of 31 January 1967 relating to the status of refugees. In the EU, an area of open borders and freedom of movement, Member States need to have a joint approach to guarantee high standards to persons in need of international protection through establishment of a ...

The right to asylum is a fundamental right and recognising the refugee status where the criteria are fulfilled is an international obligation, first recognised in the 1951 Geneva Convention on the protection of refugees and the Protocol of 31 January 1967 relating to the status of refugees. In the EU, an area of open borders and freedom of movement, Member States need to have a joint approach to guarantee high standards to persons in need of international protection through establishment of a Common European Asylum System based on fundamental rights. The European Parliament always strongly promoted a Common European Asylum System in accordance with the Union’s legal commitments. The Parliament worked as well as for the reduction of illegal migration as well as for the protection of vulnerable groups. In 2015, the unprecedented high number of arrivals of refugees and irregular migrants in the EU exposed a series of deficiencies and gaps in Union policies on asylum. Therefore, the European Commission proposed in May and July 2016 a third package of legislation to reform of the Common European Asylum System. and the European Parliament took an active part as a co-legislator to achieve this objective.

Azylová politika

01-03-2018

Cílem azylové politiky EU je poskytnout každému státnímu příslušníkovi třetí země, který žádá o mezinárodní ochranu v některém členském státě, přiměřený status a zajistit dodržování zásady nenavracení. Za tímto účelem Unie usiluje o vytvoření společného evropského azylového systému.

Cílem azylové politiky EU je poskytnout každému státnímu příslušníkovi třetí země, který žádá o mezinárodní ochranu v některém členském státě, přiměřený status a zajistit dodržování zásady nenavracení. Za tímto účelem Unie usiluje o vytvoření společného evropského azylového systému.

První smlouvy

01-01-2018

Katastrofální následky druhé světové války a neustálá hrozba konfrontace mezi Východem a Západem vedly k tomu, že se hlavní prioritou stalo francouzsko-německé smíření. V Pařížské smlouvě z roku 1951 se šest evropských zemí dohodlo, že budou společně spravovat svá průmyslová odvětví uhlí a oceli. Tato spolupráce představovala první kroky směrem k evropské integraci. Základy této integrace a také myšlenku společné budoucnosti šesti evropských zemí pak rozvinuly Římské smlouvy z roku 1957.

Katastrofální následky druhé světové války a neustálá hrozba konfrontace mezi Východem a Západem vedly k tomu, že se hlavní prioritou stalo francouzsko-německé smíření. V Pařížské smlouvě z roku 1951 se šest evropských zemí dohodlo, že budou společně spravovat svá průmyslová odvětví uhlí a oceli. Tato spolupráce představovala první kroky směrem k evropské integraci. Základy této integrace a také myšlenku společné budoucnosti šesti evropských zemí pak rozvinuly Římské smlouvy z roku 1957.

Vývoj do přijetí Jednotného evropského aktu

01-01-2018

Hlavní změny, k nimž došlo po podpisu prvních Smluv, se týkaly vytvoření vlastních zdrojů Společenství, posílení rozpočtových pravomocí Parlamentu, přímých všeobecných voleb do Evropského parlamentu a vytvoření Evropského měnového systému. V roce 1986 vstoupil v platnost Jednotný evropský akt, který podstatně změnil Římskou smlouvu a posílil evropskou integraci vytvořením velkého vnitřního trhu.

Hlavní změny, k nimž došlo po podpisu prvních Smluv, se týkaly vytvoření vlastních zdrojů Společenství, posílení rozpočtových pravomocí Parlamentu, přímých všeobecných voleb do Evropského parlamentu a vytvoření Evropského měnového systému. V roce 1986 vstoupil v platnost Jednotný evropský akt, který podstatně změnil Římskou smlouvu a posílil evropskou integraci vytvořením velkého vnitřního trhu.

Maastrichtská smlouva a Amsterodamská smlouva

01-01-2018

Maastrichtská smlouva změnila předchozí evropské smlouvy a vytvořila Evropskou unii založenou na třech pilířích: na Evropských společenstvích, společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) a na spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV). Amsterodamská smlouva zavedla s ohledem na rozšíření Unie úpravy, které byly nezbytné k jejímu účinnějšímu a demokratičtějšímu fungování.

Maastrichtská smlouva změnila předchozí evropské smlouvy a vytvořila Evropskou unii založenou na třech pilířích: na Evropských společenstvích, společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) a na spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV). Amsterodamská smlouva zavedla s ohledem na rozšíření Unie úpravy, které byly nezbytné k jejímu účinnějšímu a demokratičtějšímu fungování.

Niceská smlouva a Konvent o budoucnosti Evropy

01-01-2018

Niceská smlouva připravila Evropskou unii na důležitá rozšíření směrem na východ a na jih, k nimž došlo v letech 2004 a 2007 pouze částečně. Na otázky položené v Laekenské deklaraci odpověděl proto Konvent o budoucnosti Evropy tím, že se pokusil položit nový právní základ Unie ve formě Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Ta však nebyla ratifikována poté, co ve dvou členských státech skončila referenda o Ústavě pro Evropu negativním výsledkem.

Niceská smlouva připravila Evropskou unii na důležitá rozšíření směrem na východ a na jih, k nimž došlo v letech 2004 a 2007 pouze částečně. Na otázky položené v Laekenské deklaraci odpověděl proto Konvent o budoucnosti Evropy tím, že se pokusil položit nový právní základ Unie ve formě Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Ta však nebyla ratifikována poté, co ve dvou členských státech skončila referenda o Ústavě pro Evropu negativním výsledkem.

Evropský veřejný ochránce práv

01-10-2017

Evropský veřejný ochránce práv provádí šetření v souvislosti s případy nesprávného úředního postupu ze strany orgánů, institucí, subjektů, úřadů a agentur Evropské unie Evropské unie a jedná přitom z vlastního podnětu nebo na základě stížností ze strany občanů EU. Do funkce jej volí Evropský parlament na dobu svého volebního období.

Evropský veřejný ochránce práv provádí šetření v souvislosti s případy nesprávného úředního postupu ze strany orgánů, institucí, subjektů, úřadů a agentur Evropské unie Evropské unie a jedná přitom z vlastního podnětu nebo na základě stížností ze strany občanů EU. Do funkce jej volí Evropský parlament na dobu svého volebního období.

Chystané akce

05-11-2019
The Art and Craft of Political Speech-writing: A conversation with Eric Schnure
Další akce -
EPRS
06-11-2019
Where next for the global and European economies? The 2019 IMF Economic Outlook
Další akce -
EPRS
06-11-2019
EPRS Annual Lecture: Clash of Cultures: Transnational governance in post-war Europe
Další akce -
EPRS

Partneři

Zůstaňte připojeni

email update imageSystém aktualizace e-mailem

Informace o komkoliv či čemkoliv souvisejícím s Parlamentem můžete získávat pomocí systému aktualizací e-mailem, který zašle aktualizace přímo do Vaší e-mailové schránky. Aktualizace se týkají nejčerstvějších informací o poslancích EP, výborech, zpravodajských službách či stránce expertní skupiny (Think Tank).

Do systému můžete vstoupit z kterékoliv internetové stránky Parlamentu. K registraci a získávání informací o obsahu stránky Think Tank stačí jen zadat svou e-mailovou adresu, zvolit téma, které Vás zajímá, uvést, jak často chcete být informováni (denně, týdně či měsíčně), a potvrdit registraci kliknutím na odkaz, který Vám bude zaslán e-mailem.

RSS imageKanál RSS

Sledujte zprávy a aktuální informace z naší internetové stránky za použití kanálu RSS.

Ke konfiguraci vlastního kanálu klikněte na tento odkaz.