27

výsledky

Slovo (slova)
Druh publikace
Oblast
Klíčové slovo
Datum

Transevropské sítě – hlavní směry

01-02-2018

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) zachovává transevropské sítě v dopravě, energetice a telekomunikacích. Tyto sítě byly poprvé zmíněny v Maastrichtské smlouvě a jejich účelem je propojení všech regionů EU. Tyto sítě mají přispívat k růstu vnitřního trhu a zaměstnanosti a současně sledovat cíle v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje. Na konci roku 2013 prošla transevropská dopravní síť zásadní reformou.

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) zachovává transevropské sítě v dopravě, energetice a telekomunikacích. Tyto sítě byly poprvé zmíněny v Maastrichtské smlouvě a jejich účelem je propojení všech regionů EU. Tyto sítě mají přispívat k růstu vnitřního trhu a zaměstnanosti a současně sledovat cíle v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje. Na konci roku 2013 prošla transevropská dopravní síť zásadní reformou.

Financování transevropských sítí

01-02-2018

Realizace transevropských sítí (TEN) je financována částečně Evropskou unií a částečně členskými státy. Finanční podpora EU slouží jako katalyzátor, přičemž většinu finančních prostředků musejí poskytnout členské státy. Financování transevropských sítí lze doplnit také prostředky ze strukturálních fondů, finanční pomocí Evropské investiční banky nebo příspěvky ze soukromého sektoru. V roce 2013 byl zaveden Nástroj pro propojení Evropy, s jehož pomocí byla provedena zásadní reforma sítí TEN.

Realizace transevropských sítí (TEN) je financována částečně Evropskou unií a částečně členskými státy. Finanční podpora EU slouží jako katalyzátor, přičemž většinu finančních prostředků musejí poskytnout členské státy. Financování transevropských sítí lze doplnit také prostředky ze strukturálních fondů, finanční pomocí Evropské investiční banky nebo příspěvky ze soukromého sektoru. V roce 2013 byl zaveden Nástroj pro propojení Evropy, s jehož pomocí byla provedena zásadní reforma sítí TEN.

Vnitřní trh s energií

01-02-2018

Za účelem harmonizace a liberalizace vnitřního trhu EU s energií jsou od roku 1996 přijímána opatření, která se zabývají přístupem na trh, transparentností a regulací, ochranou spotřebitele, podporou propojení a dostatečnou úrovní dodávek energie. Cílem těchto opatření je vybudovat konkurenceschopnější, flexibilní a nediskriminační trh EU s elektřinou zaměřený na zákazníka a s tržními cenami za dodávky. Posilují a rozšiřují tak práva jednotlivých zákazníků a energetických komunit, řeší energetickou ...

Za účelem harmonizace a liberalizace vnitřního trhu EU s energií jsou od roku 1996 přijímána opatření, která se zabývají přístupem na trh, transparentností a regulací, ochranou spotřebitele, podporou propojení a dostatečnou úrovní dodávek energie. Cílem těchto opatření je vybudovat konkurenceschopnější, flexibilní a nediskriminační trh EU s elektřinou zaměřený na zákazníka a s tržními cenami za dodávky. Posilují a rozšiřují tak práva jednotlivých zákazníků a energetických komunit, řeší energetickou chudobu, vyjasňují úlohy a povinnosti účastníků trhu a regulačních orgánů a zaměřují se na bezpečnost dodávek elektřiny, plynu a ropy, jakož i na rozvoj transevropských sítí pro přepravu elektřiny a plynu.

Dostupné komunikace pro podniky a spotřebitele

01-02-2018

Informační a komunikační technologie (IKT) a datové služby a služby internetového připojení zaujaly místo tradičních telefonních služeb, jakožto klíčové produkty pro spotřebitele i podniky. Dnes je audiovizuální obsah stále větší měrou k dispozici na vyžádání a internetové připojení 4G a 5G zažívá exponenciální růst. V reakci na to zřídila EU regulační rámec pro telekomunikace, který se vztahuje na pevné i bezdrátové telekomunikace, internet, vysílací a přenosové služby, a přijala soubor předpisů ...

Informační a komunikační technologie (IKT) a datové služby a služby internetového připojení zaujaly místo tradičních telefonních služeb, jakožto klíčové produkty pro spotřebitele i podniky. Dnes je audiovizuální obsah stále větší měrou k dispozici na vyžádání a internetové připojení 4G a 5G zažívá exponenciální růst. V reakci na to zřídila EU regulační rámec pro telekomunikace, který se vztahuje na pevné i bezdrátové telekomunikace, internet, vysílací a přenosové služby, a přijala soubor předpisů, které platí ve všech členských státech EU.

Všeobecné zásady průmyslové politiky EU

01-02-2018

Cílem průmyslové politiky EU je zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu, aby tak byl i nadále hybnou silou udržitelného růstu a zaměstnanosti v Evropě. Pro zajištění lepších rámcových podmínek pro průmysl v EU byly přijaty různé strategie. Nejnovější z nich je popsána ve sdělení „Za obnovu evropského průmyslu“ z ledna 2014.

Cílem průmyslové politiky EU je zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu, aby tak byl i nadále hybnou silou udržitelného růstu a zaměstnanosti v Evropě. Pro zajištění lepších rámcových podmínek pro průmysl v EU byly přijaty různé strategie. Nejnovější z nich je popsána ve sdělení „Za obnovu evropského průmyslu“ z ledna 2014.

Jaderná energie

01-02-2018

Jaderná energie vyráběná v současnosti je uvolňována v procesu zvaném štěpná jaderná reakce, který spočívá v uvolňování energie během dělení atomu za použití uranu. Jaderná energie je nízkouhlíkovou alternativou k fosilním palivům a pro 14 z 28 členských států představuje klíčovou součást skladby zdrojů energie, přičemž se z ní vyrábí téměř 30 % elektřiny v EU. V důsledku havárie v Černobylu v roce 1986 a jaderné katastrofy v japonské Fukušimě v roce 2011 se však stala velmi sporným tématem. Rozhodnutí ...

Jaderná energie vyráběná v současnosti je uvolňována v procesu zvaném štěpná jaderná reakce, který spočívá v uvolňování energie během dělení atomu za použití uranu. Jaderná energie je nízkouhlíkovou alternativou k fosilním palivům a pro 14 z 28 členských států představuje klíčovou součást skladby zdrojů energie, přičemž se z ní vyrábí téměř 30 % elektřiny v EU. V důsledku havárie v Černobylu v roce 1986 a jaderné katastrofy v japonské Fukušimě v roce 2011 se však stala velmi sporným tématem. Rozhodnutí Německa postupně do roku 2020 přestat využívat jadernou energii a dočasné uzavření dvou belgických reaktorů poté, co byly v loňském roce objeveny praskliny v nádobách ukrývajících reaktory, zesílily tlak na odklon Evropy od jaderné energie. Rozhodnutí, zda bude, či nebude jaderná energie součástí skladby zdrojů energie, sice závisí na daném členském státu, právní předpisy EU však usilují o zlepšení bezpečnostních norem pro jaderné elektrárny, o zajištění bezpečného nakládání s jaderným odpadem a o jeho bezpečnou likvidaci.

Energetická účinnost

01-02-2018

Snížení spotřeby energie a omezení jejího plýtvání má v EU stále větší význam. V roce 2007 stanovili vedoucí představitelé EU cíl snížit do roku 2020 roční spotřebu energie v EU o 20 %. Opatření v oblasti energetické účinnosti jsou stále více uznávána jako prostředek nejen k dosažení udržitelných dodávek energie, snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení bezpečnosti dodávek a snížení výdajů za dovoz, ale i k podpoře konkurenceschopnosti EU. Energetická účinnost je tudíž pro energetickou unii strategickou ...

Snížení spotřeby energie a omezení jejího plýtvání má v EU stále větší význam. V roce 2007 stanovili vedoucí představitelé EU cíl snížit do roku 2020 roční spotřebu energie v EU o 20 %. Opatření v oblasti energetické účinnosti jsou stále více uznávána jako prostředek nejen k dosažení udržitelných dodávek energie, snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení bezpečnosti dodávek a snížení výdajů za dovoz, ale i k podpoře konkurenceschopnosti EU. Energetická účinnost je tudíž pro energetickou unii strategickou prioritou a EU prosazuje zásadu „energetická účinnost v první řadě“. Budoucí politický rámec pro období po roce 2030 je předmětem jednání.

Inovační politika

01-02-2018

Inovace hrají v našem hospodářství stále důležitější úlohu. Občanům, ať už coby spotřebitelům či pracujícím, přinášejí četné výhody. Bez inovací není možné vytvářet lepší pracovní místa, budovat ekologičtější společnosti, zlepšovat kvalitu našeho života a udržet konkurenceschopnost Evropské unie na světovém trhu. Inovační politika stojí na pomezí mezi politikou výzkumu a technologického rozvoje a průmyslovou politikou a jejím cílem je vytvářet rámec, který umožní uvádět nové nápady na trh.

Inovace hrají v našem hospodářství stále důležitější úlohu. Občanům, ať už coby spotřebitelům či pracujícím, přinášejí četné výhody. Bez inovací není možné vytvářet lepší pracovní místa, budovat ekologičtější společnosti, zlepšovat kvalitu našeho života a udržet konkurenceschopnost Evropské unie na světovém trhu. Inovační politika stojí na pomezí mezi politikou výzkumu a technologického rozvoje a průmyslovou politikou a jejím cílem je vytvářet rámec, který umožní uvádět nové nápady na trh.

Obranný průmysl

01-02-2018

Evropský obranný průmysl měl v roce 2014 obrat 97,3 miliardy EUR, zaměstnává přímo 500 000 osob a nepřímo vytváří 1,2 milionu pracovních míst, a je tak největším průmyslovým odvětvím. Tvoří jej hospodářské a technologické složky, které významně ovlivňují konkurenceschopnost evropského průmyslu. Rozvoji obranného průmyslu napomáhá Evropská obranná agentura založená v roce 2004. Odvětví nyní čelí některým výzvám, jako je např. fragmentace trhu a pokles výdajů souvisejících s obranou.

Evropský obranný průmysl měl v roce 2014 obrat 97,3 miliardy EUR, zaměstnává přímo 500 000 osob a nepřímo vytváří 1,2 milionu pracovních míst, a je tak největším průmyslovým odvětvím. Tvoří jej hospodářské a technologické složky, které významně ovlivňují konkurenceschopnost evropského průmyslu. Rozvoji obranného průmyslu napomáhá Evropská obranná agentura založená v roce 2004. Odvětví nyní čelí některým výzvám, jako je např. fragmentace trhu a pokles výdajů souvisejících s obranou.

Digitální agenda pro Evropu

01-02-2018

Od roku 1995 stojí informační a komunikační technologie (IKT) za zvyšováním produktivity a hospodářským růstem v EU[1]. V posledních třech desetiletích se v důsledku „konvergence technologií“ stírají hranice mezi telekomunikací, vysílacími službami a informačními technologiemi. Komise spustila v roce 2015 jednotný digitální trh s cílem realizovat hlavní legislativní návrhy, např. týkající se rozvoje elektronického obchodu, autorského práva, ochrany soukromí v odvětví elektronických komunikací, harmonizace ...

Od roku 1995 stojí informační a komunikační technologie (IKT) za zvyšováním produktivity a hospodářským růstem v EU[1]. V posledních třech desetiletích se v důsledku „konvergence technologií“ stírají hranice mezi telekomunikací, vysílacími službami a informačními technologiemi. Komise spustila v roce 2015 jednotný digitální trh s cílem realizovat hlavní legislativní návrhy, např. týkající se rozvoje elektronického obchodu, autorského práva, ochrany soukromí v odvětví elektronických komunikací, harmonizace digitálních práv, harmonizovaných pravidel DPH a kybernetické bezpečnosti.

Chystané akce

01-10-2019
Health threats from climate change: Scientific evidence for policy-making
Další akce -
EPRS

Partneři

Zůstaňte připojeni

email update imageSystém aktualizace e-mailem

Informace o komkoliv či čemkoliv souvisejícím s Parlamentem můžete získávat pomocí systému aktualizací e-mailem, který zašle aktualizace přímo do Vaší e-mailové schránky. Aktualizace se týkají nejčerstvějších informací o poslancích EP, výborech, zpravodajských službách či stránce expertní skupiny (Think Tank).

Do systému můžete vstoupit z kterékoliv internetové stránky Parlamentu. K registraci a získávání informací o obsahu stránky Think Tank stačí jen zadat svou e-mailovou adresu, zvolit téma, které Vás zajímá, uvést, jak často chcete být informováni (denně, týdně či měsíčně), a potvrdit registraci kliknutím na odkaz, který Vám bude zaslán e-mailem.

RSS imageKanál RSS

Sledujte zprávy a aktuální informace z naší internetové stránky za použití kanálu RSS.

Ke konfiguraci vlastního kanálu klikněte na tento odkaz.