Politické skupiny v Evropském parlamentu
Poslanci a poslankyně Evropského parlamentu tvoří politické skupiny – nejsou organizováni podle státní, ale podle politické příslušnosti. V Evropském parlamentu je v současnosti 8 politických skupin.
K utvoření politické skupiny je třeba 23 poslanců a poslankyň a musí v ní být zastoupena nejméně čtvrtina členských států (v současné době sedm). Poslanci a poslankyně nemohou patřit k více než jedné politické skupině.
Někteří poslanci nepatří do žádné politické skupiny – jsou tzv. nezařazenými poslanci.
Role politických skupin v Evropském parlamentu
Politické skupiny mohou vzniknout kdykoli během funkčního období.
Každá politická skupina se stará o svou vnitřní organizaci – jmenuje svého předsedu nebo předsedkyni (či spolupředsedy nebo spolupředsedkyně), předsednictvo a sekretariát.
Politické skupiny disponují celou řadou výhod: hrají důležitou roli při stanovování agendy Parlamentu, je jim přiděleno více času na vyjádření během rozprav a mají k dispozici více kancelářských prostor, zaměstnanců a finančních prostředků. Rozhodují také o ustavení parlamentních výborů a delegací.
O přidělení míst v jednacím sále se rozhoduje podle politické příslušnosti zleva doprava po dohodě s předsedy skupin.
Před každým hlasováním na plenárním zasedání projednávají politické skupiny zprávy z parlamentních výborů a předkládají k nim pozměňovací návrhy.
O postoji, který politická skupina zaujme, se rozhoduje dohodou v rámci skupiny. Žádný poslanec ani poslankyně nesmí být nuceni hlasovat určitým způsobem.