Dialog s církvemi, náboženskými sdruženími či společenstvími a filozofickými a nekonfesními organizacemi 

V dnešní rozmanité Evropě významně přispívá společnosti mnoho církví, náboženství a filozofických organizací. Instituce Evropské unie vedou s těmito náboženskými a nekonfesními organizacemi otevřený dialog a Evropský parlament s nimi aktivně komunikuje při tvorbě politik EU.

Souvislosti

Článek 17 Smlouvy o fungování EU (SFEU), jež zavedla Lisabonská smlouva, poprvé stanoví právní základ pro otevřený, transparentní a pravidelný dialog mezi orgány EU a církvemi, náboženskými sdruženími a filozofickými a nekonfesními organizacemi. Článek uvádí:

  1. „Unie uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají církve a náboženská sdružení či společenství v členských státech, a nedotýká se jej.
  2. Unie stejným způsobem uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají nekonfesní organizace.
  3. Unie udržuje otevřený, transparentní a pravidelný dialog s těmito církvemi a organizacemi, přičemž uznává jejich identitu a jejich osobitý přínos.“

Zatímco první dva odstavce tohoto článku zajišťují zvláštní status podle vnitrostátního práva církvím a náboženským sdružením či společenstvím a také filozofickým a nekonfesním organizacím s podobným statusem, odstavec 3 vyzývá orgány EU, aby s těmito církvemi a organizacemi udržovaly otevřený, transparentní a pravidelný dialog.

Poté, co byla Mairead McGuinnessová jmenována evropskou komisařkou, přidělil David Maria Sassoli místopředsedkyni Robertě Metsolaové odpovědnost za provádění dialogu podle článku 17. Místopředsedkyni při tomto úkolu pomáhá sekretariát předsednictva a další příslušné parlamentní útvary. Každý rok hostí Parlament několik konferencí na vysoké úrovni, jež jsou otevřeny všem partnerům zapojeným do dialogu a které se zabývají aktuálními a důležitými tématy spjatými s činnostmi, které v dané době v Parlamentu probíhají, a otázkami, které se v Parlamentu řeší.

Dialog Evropského parlamentu s církvemi a filozofickými organizacemi je velmi důležitým prvkem úsilí přiblížit Parlament občanům, kteří nás zvolili. Je mi proto velkou ctí, že jsem byla předsedou Parlamentu Davidem Sassolim pověřena vést tento dialog.

Má-li evropský projekt přinášet odpovědi na budoucí výzvy, musí zůstat zakotven v realitě, aby pomáhal občanům v jejich každodenním životě. Církve, náboženské skupiny a filozofické organizace v Evropě jsou pro řadu občanů neodmyslitelnou součástí jejich každodenního života a jsou pevně spjaty s komunitami ve městech i vesnicích ve všech 27 členských státech.

Dialog EU s těmito organizacemi je výslovně uveden v ustanovení článku 17 Lisabonské smlouvy. To jednoznačně ukazuje, že EU je mnohem víc než jen hospodářská organizace, že v ní jde především o lidi, lidskou důstojnost a společné blaho. Ve světě, kde se každá politická a sociální otázka zdá být stále komplexnější, musíme mít na paměti své hodnoty.

V jejich duchu probíhá i dialog s náboženskými a filozofickými organizacemi. Proto se domnívám, že společně můžeme přispět k diskusi o evropských politikách, které budou tyto hodnoty ctít.