Dotazy občanů (Ask EP) 

Pokud chcete získat více informací o činnostech, pravomocích a organizaci Evropského parlamentu, můžete se prostřednictvím níže přístupného kontaktního formuláře obrátit na Oddělení pro žádosti občanů o informace (Ask EP).

Odpovědi na Vaše otázky

Zde naleznete výběr posledních témat, na která se občané se zájmem ptají Evropského parlamentu, a naše odpovědi.

  • Co dělá EU pro podporu duševního zdraví? 

    Občané se Evropského parlamentu často dotazují, co dělá Evropská unie pro podporu duševního zdraví. Politiky a služby v oblasti duševního zdraví spadají do pravomoci jednotlivých členských států. Přesto je třeba, aby duševní zdraví patřilo k prioritám programů na podporu veřejného zdraví i na úrovni Unie.

      
  • Jak Evropská unie reguluje migraci? 

    Lidé se Evropského parlamentu často dotazují, jak Evropská unie řídí migraci. Evropská unie během posledních let čelila závažným migračním výzvám. Stala se totiž destinací pro lidi, kteří migrují z důvodů, jako jsou bezpečnost, demografický tlak, porušování lidských práv, chudoba a změna klimatu. Na vrcholu migrační krize v roce 2015 bylo v EU zaregistrováno 1,25 milionu osob, které v EU poprvé žádaly o azyl, a více než jeden milion migrantů do Unie připlul po moři.

      
  • Jak Evropská unie bojuje proti rakovině? 

    Rakovina je hned po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou úmrtí v Evropské unii. Evropská unie bojuje proti příčinám a následkům rakoviny již od roku 1985, ačkoli odpovědnost za zdravotní politiku nesou především členské státy. Evropský parlament přijal díky nasazení svých poslanců příslušné právní předpisy a uvolnil finanční prostředky, které pomohly zlepšit národní akční plány v oblasti prevence, včasného odhalování, diagnostiky a léčby nádorových onemocnění. EU rovněž investuje do výzkumu rakoviny.

      
  • Co dělá EU pro to, aby občané měli přístup k internetovému obsahu i při cestách do jiných členských států? 

    Jak vyplývá z průzkumu Eurobarometru, v letech 2015 až 2019 se téměř zdvojnásobil počet uživatelů internetu, kteří si přejí mít přístup k on-line obsahu i při pobytu v jiných členských státech Unie. V mnoha případech však byl uživatelům přístup ke službě, kterou si předplatili, zcela nebo částečně odepřen. Často ani nemohli využívat obsah na internetu, který si předtím zakoupili nebo pronajali ve své domovské zemi. K řešení tohoto problému byly přijaty dva nové právní předpisy: nařízení o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu, které vstoupilo v platnost v dubnu 2018, a nařízení o neoprávněném zeměpisném blokování, které vstoupilo v platnost v prosinci téhož roku.

      
  • Jak EU bojuje proti kyberkriminalitě? 

    Občané se dotazují Evropského parlamentu, jakým způsobem EU bojuje s kyberkriminalitou. V posledních letech představuje kyberkriminalita v EU stále větší hrozbu: odhaduje se, že od roku 2013 do roku 2017 se její výskyt zpětinásobil. Kyberkriminalita zahrnuje zejména útoky proti informačním systémům, podvody na internetu (včetně phishingu a krádeže totožnosti) a nezákonný obsah online (např. podněcování k terorismu a pohlavní zneužívání dětí). V důsledku koronavirových opatření vzrostla závislost na internetu a častěji se objevují i trestné činy, které využívají strachu občanů z pandemie. Kybernetické útoky však nejsou vedeny výhradně za účelem páchání trestných činů. Hrají stále větší úlohu v tzv. hybridní válce, kde na sebe berou podobu dezinformací, jejichž cílem je ovlivnit demokratické procesy. Vzhledem k tomu, že kyberkriminalita se nezastaví před hranicemi, je nezbytné, aby Evropská unie vypracovala společný přístup, který doplní vnitrostátní kapacity zemí EU, jež se těmito otázkami zabývají především.

      
  • Pokud si přejete úplné informace ve vašem úředním jazyce EU, vyplňte prosím tento formulář a zašlete ho oddělení pro žádosti občanů o informace (Ask EP).