ZPRÁVA o XXXIII. zprávě Komise o strategii hospodářské soutěže - 2003

7. 2. 2005 - (2004/2139(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Jonathan Evans
PR_INI_art112-2


Postup : 2004/2139(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0024/2005
Předložené texty :
A6-0024/2005
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k XXXIII. zprávě Komise o strategii hospodářské soutěže - 2003

(2004/2139(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na XXXIII. zprávu o strategii hospodářské soutěže - 2003 (SEK(2004)0658),

–   s ohledem na pravidla čl. 112 odst. 2 a článku 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0024/2005),

A. připomínaje, že rostoucí konkurenceschopnost evropských podniků je jedním z klíčových cílů lisabonské strategie,

B.  se zdůrazněním nutnosti soustavného a přísného sledování porušování pravidel

 hospodářské soutěže,

C. s vědomím, že v podnikatelském prostředí je v otázce kontroly slučování podniků nutný nejvyšší stupeň právní jistoty,

D. bera na vědomí především výrazný nárůst případů řešených Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž, v nichž byla rozhodnutí Komise buď plně přijata oběma stranami nebo podpořena soudem,

1.  vítá XXXIII. zprávu o strategii hospodářské soutěže, která zdůrazňuje významné strukturální reformy této strategie a vymáhání práva započaté pod vedením komisaře Montiho;

2.  blahopřeje komisaři k soustavnému a přísnému sledování porušování pravidel hospodářské soutěže, k provedení rozsáhlé reorganizace a obnovení pravidel kontroly slučování podniků, kontroly vytváření kartelů a pravidel pro poskytování státní pomoci; a také k vnitřní reorganizaci generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž;

3.  vítá schválení celé řady aktů obsažených v modernizačním balíčku, jmenovitě iniciativy v oblasti spolupráce mezi různými orgány, které jsou odpovědné za dodržování pravidel hospodářské soutěže EU – Komisí, národními úřady pro hospodářskou soutěž a národními soudy; v této souvislosti se domnívá, že je rovněž vhodné zmínit jmenování hlavního ekonoma pro hospodářskou soutěž, posílení úlohy auditního poradce a upevnění kartelové jednotky, což zkrátí čas potřebný pro uzavírání kartelových případů;

4.  vyjadřuje politování nad nutností obnovit „dočasný obranný postup“ Rady, kterým se odůvodňuje udělení pomoci ve výši až 100 milionů EUR loděnicím v Německu, Nizozemí, Finsku a Dánsku jako reakci na nekalou hospodářskou soutěž loděnic Jižní Korey, a očekává brzké vyřešení sporu u Světové obchodní organizace (WTO) do března 2005, kdy bude tento současný postup ukončen;

5.  upozorňuje, že omezený počet případů, v nichž bylo rozhodnutí Komise přezkoumáno Soudním dvorem a zrušeno, nemá ohrozit důvěru v celkový systém analýzy a vymáhání;

6.  vítá propracování kapitoly zvláštní zprávy o strategii hospodářské politiky, která klade důraz na přístup Komise ve vztahu k podmínkám, za nichž mohou členské státy poskytovat finanční pomoc těm, komu je svěřeno provozování služeb obecného zájmu, a v návaznosti na zprávu Komise o zasedání Evropské rady v Laekenu 14. a 15. prosince 2001, na zelenou knihu o službách obecného zájmu (KOM(2003)0270), která byla schválena Komisí v květnu roku 2003, a na rozsudek v případu Altmark[1], naléhá na Komisi, aby navrhla způsoby zvýšení právní jistoty, vymezila zásady řádné správy a pomáhala národním i oblastním orgánům splnit požadavky článku 87 a 88 Smlouvy;

7.  vybízí Komisi, aby pokračovala v přezkumu fungování soudního systému v případech hospodářské soutěže za účelem urychlení přístupu k spravedlnosti a zvýšení zkušeností a dovedností členů justice, kteří se případy hospodářské soutěže zabývají;

8.  pokračuje v podpoře aktivnější úlohy Evropského parlamentu v rozvoji strategie hospodářské soutěže: prosazuje, aby se Parlament mohl účastnit spolurozhodování, a vyjadřuje politování, že Komise a Rada nebyly schopny toto podpořit v návrhu Ústavní smlouvy pro Evropu;

9.  vítá přezkoumání pravidel pro poskytování státní pomoci, která znovu orientuje zájem Komise k případům a otázkám významným pro další rozvoj vnitřního trhu, jenž usměrnil a zjednodušil oznamování i podávání stížností a podrobněji vysvětlil pravidlo „de minimis“ a principy výzkumu a vývoje;

10. vítá názor Komise, že státní pomoc pro výzkum a rozvoj bude podnětem ke zvýšené účasti MSP na výzkumu a rozvoji, a následné změny nařízení tak, aby obsahovalo pomoc pro výzkum a rozvoj, a upozorňuje Komisi na rozdílné možnosti zemí v Evropské unii 25 států se takových programů účastnit;

11. naléhá na Komisi, aby dále vyvíjela činnosti v oblasti dopadu mechanismu obchodování s emisemi, kvót, příspěvků, osvědčení a úvěrů podle dohody o Kjótském protokolu pro soukromé podniky;

12. vítá kritéria příznivosti pro životní prostředí uplatněná Komisí při schvalování několika programů pomoci životnímu prostředí a naléhá na Komisi, aby dále propracovala podmínky transparentnosti, aby tyto programy mohly sloužit jako vzor pro další regiony a členské státy;

13. blahopřeje Komisi, že na předchozí parlamentní usnesení pozitivně reagovala založením Jednotky pro vymáhání v oblasti státní pomoci, která vymáhá rozhodnutí Komise, zvláště v oblasti zpětného vymáhání státní pomoci poskytnuté neoprávněně;

14. vítá další rozvoj projektu výsledkové tabulky státní pomoci v internetovém formátu jako významný nástroj transparentnosti a informování spotřebitelů o činnosti Komise;

15. vítá pokrok v zavádění programu komisaře Montiho, programu modernizace antimonopolních pravidel Komise a zaměření na vyšetřování a trestání velkých kartelových dohod, ale vyjadřuje své znepokojením nad tím, že podle zprávy o strategii hospodářské soutěže pro rok 2003 nedošlo k významnějšímu poklesu počtu nevyřízených případů, které Komise vyšetřuje;

16. vyjadřuje znepokojení nad trvale neúspěšnou snahou dosáhnout v EU úplné liberalizace trhu s plynem a trhu s elektrickou energií;

17. vítá iniciativy Komise ve vztahu k významným trhům, jako jsou telekomunikace, a vytvoření pracovních skupin mezi GŘ pro hospodářskou soutěž a GŘ pro informační společnost za účelem řízení postupu konzultace;

18. vítá, že Komise jmenovala úředníka pro styk se spotřebiteli s cílem rozvíjet a usnadnit dialog mezi Komisí a spotřebiteli;

19. věří, že účinné uplatňování strategie hospodářské soutěže je nejdůležitějším nástrojem pro dosažení účinné struktury trhu, který funguje v zájmu spotřebitelů, a má pozitivní a významný vliv na jejich každodenní život; chtěl by zdůraznit, že díky užší integraci vnitřního trhu bývá často přirozenější analyzovat stav hospodářské soutěže na celém vnitřním trhu spíš než na trzích nižší úrovně (jak tomu bylo v případě několika nedávných rozhodnutích o fúzích) a vyzývá Komisi, aby vypracovala jasnější obecné směry, pokud jde o výklad pojmu „trh“ v takových případech;

20. vítá trvalý závazek Komise pořádat Evropské dny hospodářské soutěže jako výbornou příležitost vysvětlit pozitivní vliv strategie hospodářské soutěže na spotřebitele ve všech částech EU, ale žádá orgány zemí, které budou konference tohoto projektu pořádat, aby do programu zapojily rovněž místní spotřebitelské organizace a hromadné sdělovací prostředky;

21. vítá, že Komise stanovila nová pravidla pro distribuci motorových vozidel, a doufá ve větší pokrok v odstraňování velkých rozdílů cen nových motorových vozidel mezi jednotlivými členskými státy;

22. žádá další budování trhu s opravami motorových vozidel, zejména snadnějšího přístupu k technickým informacím a k náhradním dílům pro automobily;

23. vítá prvky reformy Komise o regulaci kontroly slučování podniků, ale vyjadřuje politování, že znepokojení Parlamentu nad některými prvky návrhu vztahujícími se k právní jistotě a spravedlivému postupu Komise nepodpořila;

24. vítá reorganizaci Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž v oblasti kontroly slučování podniků, zejména restrukturalizaci v jednotlivých sektorech, posílení hospodářského ohodnocení spotřebitelů a zřetelnější vymezení jejich úlohy;

25. vítá závazek Komise pomoci deseti novým členským státům při rychlém přizpůsobování se pravidlům hospodářské soutěže, právním předpisům proti nekalé soutěži, a zejména nařízením o státní pomoci, a naléhá na Komisi, aby pokračovala v procesu odborné pomoci a spolupráce;

26. vítá závazek Komise sledovat politiku zesílené dvoustranné spolupráce s hlavními obchodními partnery Společenství a rozšířit mnohostrannou spolupráci v oblasti hospodářské soutěže; zejména je třeba blahopřát Komisi k uzavření smluv o spolupráci v oblasti hospodářské soutěže se Spojenými státy, Kanadou a Japonskem;

27. naléhá na Komisi, aby pokračovala ve spolupráci se zeměmi OECD, s asijskými zeměmi (se zvláštním zaměřením na Čínu) a se zeměmi Latinské Ameriky;

28. naléhá na Komisi, aby pokračovala v jednání s WTO o vzájemných vztazích mezi obchodní politikou a politikou hospodářské soutěže v duchu deklarace z Dauhá z listopadu roku 2001;

29. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

  • [1]        Případ 280/00 Altmark Trans and Regierungspräsidium Magdeburg proti Nahverkehrsgesellschaft Altmark

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Účinná strategie hospodářské soutěže je již od sepsání Římské smlouvy, jíž bylo založeno Evropské společenství, nejdůležitějším nástrojem pro dosažení dobře fungující tržní struktury orientující se na zájmy spotřebitele. Pozitivní a mocný dopad této strategie na každodenní život občanů Evropy se již zřetelně ukazuje. Komise pod vedením Montiho nejen pokračuje v soustavném a přísném sledování porušování hospodářské soutěže, ale navíc též započala ambiciózní program reorganizace přezkumů a obnovení pravidel a praktických opatření, která řídí antimonopolní politiku, režim kontroly nad slučováním podniků a dohled nad poskytováním státní pomoci. Úspěšné zavedení těchto reforem bude klíčovým prvkem ve zvýšení konkurenceschopnosti evropských podniků, což je jeden z hlavních cílů Evropské rady vytyčených v Lisabonu.

Zpráva Komise o činnosti Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž za rok 2003 informuje o dosavadním pokroku. Modernizace pravidel antimonopolní politiky Komise jsou nyní zaváděna do praxe a nepochybně přinesou velké změny, zejména zavádění článku 81 a 82 Smlouvy o ES. Přesun pozornosti omezeného počtu pracovníků Komise k vyšetřování a trestání největších kartelů by mělo pomoci dále snížit počet nekalých praktik hospodářské soutěže. Ukončení oznamovacího systému se odrazilo ve snížení počtu oznámení ze 101 v roce 2002 na 71 v roce 2003. Počet stížností také poklesl, ze 129 na 94, a nový režim aktivního vyšetřování Komisí ještě zvýrazňuje nárůst případů, ke kterým dala podnět sama Komise: počet 97 je nejvyšší od roku 1998. Zpráva za rok 2003 však neukazuje na výraznější pokles počtu případů, které Komise dokud neukončila, ačkoliv již tento trend předpovídá vylepšení v zaměření práce Komise. Soustavně se snižuje počet nevyřešených případů, z 840 v roce 2001 přes 805 v roce 2002 až na 760 v roce 2003. Lze předpokládat, že snížení počtu těchto případů bude ještě zřetelnější ve zprávě z příštího roku.

V oblasti kontroly slučování podniků provedla Komise po mnoha konzultacích výraznou reformu současných pravidel. Reforma byla namířena proti propadu ve zmenšující se činnosti slučování podniků. Počet oznámení klesl v roce 2003 na 212, což je nejnižší číslo za posledních šest let. Evropský parlament by byl dával přednost tomu, aby reforma pravidel řídících poukazování byla zjednodušena podle pokynů, která původně navrhla sama Komise. Také je nezbytné zajistit nejvyšší stupeň právní jistoty, aby společnosti zřetelně rozuměly dosahům svých obchodních rozhodnutí. Reorganizace Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, zejména restrukturalizace podle sektorů, jmenování Hlavního ekonoma pro hospodářskou soutěž a ustanovení panelů, které přezkoumávají závěry vyšetřujících skupin, by měly pomoci zjednodušit rozhodovací proces a posílit ekonomické hodnocení v případech slučování podniků. Toto všechno by mělo nejenom zvýšit důvěru v systém, ale také omezit počet případů, v nichž jsou rozhodnutí Komise zrušena soudem.

Navíc je naprosto nezbytné, aby množství případů, které jsou přezkoumávány Soudním

dvorem a zrušeny, nesnižovalo důvěru v celý systém analýzy a vymáhání. Zvyšuje se počet

případů řešených Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž, v nichž byla rozhodnutí

Komise buď plně přijata oběma stranami nebo podpořena soudem.

Komise musí rovněž pokračovat v přezkumu fungování soudního systému v případech hospodářské soutěže. Cílem je urychlení přístupu k spravedlnosti a zvýšení odborné kompetence členů justice, kteří se případy hospodářské soutěže zabývají;

Je také důležité, aby v celém procesu byla lépe vymezena úloha spotřebitelů. Jmenování Úředníka pro styk se spotřebiteli je chvályhodným krokem ke zkvalitnění komunikace mezi Komisí a spotřebiteli.

Partnerství mezi Evropským parlamentem a Komisí v soustavné propagaci Evropského dne hospodářské soutěže v členských státech slaví úspěchy. Program by mohl být ještě vylepšen, kdyby se při akcích kladl menší důraz na právní a filozofické debaty o reformě strategie hospodářské soutěže a více se zdůrazňoval pozitivní dopad této strategie na každodenní život spotřebitelů. Většího prospěchu by se také dosáhlo kvalitnější domluvou mezi Komisí a Parlamentem o druhu a programu akce i o informačních kanálech, které by této akci zajistily nejširší možnou publicitu.

Třetí důležitou oblastí, v níž Komise provedla velké strukturní reformy, je dohled nad poskytováním státní pomoci. Stejně jako v jiných oblastech činnosti Komise, reforma pravidel proběhla, aniž by Komise nedostála svému závazku účinně sledovat poskytování státní pomoci podle Smlouvy. Zpráva za rok 2003 zdůrazňuje další pokrok ve snižování celkového objemu státní pomoci v původních 15 členských státech z 60 mld. EUR v roce 1998 na 49 mld. EUR v roce 2002. Toto snížení je však zčásti způsobeno ukončením zvláštních opatření uplatňovaných v nezávislých regionech Německa. Číslo z roku 2002 zůstává stále příliš vysoké, reformní návrhy jsou tedy aktuální. Revize pravidel, která znovu směruje zájem Komise k případům a otázkám významným pro další rozvoj vnitřního trhu, zjednodušila oznamování a podávání stížností. Rovněž vysvětlila pravidlo „de minimis“ a principy výzkumu a vývoje. Tato opatření by měla zlepšit transparentnost i právní jistotu, zrušit zbytečné postupy a zrychlit rozhodovací proces.

Další vývoj projektu výsledkové tabulky státní pomoci v internetové podobě zajišťuje praktickou ukázku transparentnosti. V tabulce je zřetelně označeno, které sektory a členské státy pomoc získaly. Informace o druhu a výši udělené pomoci lze nyní snadno porovnávat a je možné zřetelně vidět účinek různých typů pomoci na hospodářskou soutěž. Evropský parlament již vyjádřil své znepokojení nad pomalým pokrokem ve vymáhání refundací pomoci v rámci členských států, zejména kvůli netečnosti ze strany členských států, které pomoc původně poskytly. Ustanovení Jednotky pro vymáhání státní pomoci, jejímž úkolem je prosazovat rozhodnutí Komise, zejména při zpětném vymáhání neoprávněně získané státní pomoci, je proto pozitivním krokem.

Váš zpravodaj také vyjadřuje politování nad nutností obnovit „dočasný obranný postup“. Postupem ospravedlnila Rada ministrů udělení pomoci až do výše 100 milionů EUR loděnicím v Německu, Nizozemí, Finsku a Dánsku. Toto rozhodnutí, odpověď na nekalou konkurenci loděnic Jižní Korey, může pokřivit hospodářskou soutěž mezi evropskými loděnicemi: některé podporu dostaly, zatímco jiné nikoli. Z jedné křivdy se tedy mohou vyvinout další. Očekáváme brzké vyřešení sporu u Světové obchodní organizace (WTO) do března 2005, kdy bude tento současný postup ukončen;

Je důležité rozlišovat neoprávněnou státní pomoc a akceptovatelnou činnost, jako je regionální či vládní podpora službám obecného zájmu. Zpráva za rok 2003 stejně jako předchozí zprávy obsahuje kapitolu o službách obecného zájmu, která pomáhá ujasnit strategii Komise. Podle soudního rozhodnutí případu Altmark je ještě důležitější, aby Komise představila návrhy zřetelných pravidel a statutu služeb obecného zájmu, a zvýšila tak právní jistotu. Komise také musí vymezit pravidla funkční veřejné správy a pomáhat národním i regionálním orgánům splnit požadavky článků 87 a 88 Smlouvy.

Zpráva za rok 2003 upozorňuje na přípravné práce, která Komise vykonává pro zavedení nových opatření blokových výjimek o distribuci motorových vozidel. Toto je velice významná oblast a zájem spotřebitelů si již dlouho žádal akci na úrovni Komise. Nová pravidla jsou také zásadním krokem k hladkému fungování jednotného trhu. Ačkoli výrobci motorových vozidel ujišťovali, že rozdíly v cenách automobilů se postupně vyrovnávají, zpráva upozorňuje, že během roku 2002 se rozdíly nezmenšily, a je tedy zapotřebí, aby v této oblasti Komise rozhodně zakročila.

Komise mohla konstatovat, že zájem spotřebitelů byl uspokojen otevřením trhu oprav motorových vozidel. V rozvoji této oblasti se bude pokračovat, zejména usnadňováním přístupu k technickým informacím a náhradním dílům pro motorová vozidla.

Zpráva 2003 se věnuje také mezinárodní činnosti Komise. Komisař Monti prosazoval zkvalitňování výměny informací a spolupráce na mezinárodním poli i další rozvoj národních úřadů pro hospodářskou soutěž v nových členských státech. Viditelným důkazem jeho úspěchů na tomto poli je vybudování Mezinárodní sítě pro hospodářskou soutěž a užší spolupráce s regulačními orgány USA.

Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu již několikrát ocenil spolupráci, kterou komisař Monti se svým ředitelstvím navázal s Evropským parlamentem. Komisař nám zanechává pozoruhodný odkaz významné strukturální reformy, její uplatňování v praxi a zvýšení profilu strategie hospodářské soutěže EU v mezinárodním měřítku. Výbor vyjadřuje politování nad tím, že Komisař nedokázal podpořit jeho dlouhodobou snahu sdílet pravomoc spolurozhodování s Komisí, ale Výbor zároveň uznává, že Komisař věnoval názorům Parlamentu tolik pozornosti, jako by tato pravomoc existovala. Doufáme, že nástupce komisaře Montiho a Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž na tento odkaz úspěšně navážou.

POSTUP

Název

XXXIII. zpráva Komise o strategii hospodářské soutěže - 2003

Číslo postupu

2004/2139(INI)

Základ v právním řádu

čl. 112 odst. 2 a článek 45

Příslušný výbor
  Datum oznámení na zasedání

ECON
28. 10. 2004

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko
  Datum oznámení na zasedání

 

 

 

 

 

Nezaujaté stanovisko
  Datum rozhodnutí

 

 

 

 

 

Užší spolupráce
  Datum oznámení na zasedání

 

 

 

 

 

Návrh(y) doporučení začleněný(é) do zprávy

 

 

 

Zpravodaj(ové)
  Datum jmenování

Jonathan Evans
21. 9. 2004

 

Předchozí zpravodaj(ové)

 

 

Projednáno ve výboru

21. 9. 2004

30. 11. 2004

 

 

 

Datum přijetí

2. 2. 2005

Výsledek závěrečného hlasování

pro:

proti:

zdrželi se:

40

2

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Pier Luigi Bersani, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, Elisa Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Ian Hudghton, Christopher Huhne, Sophia in 't Veld, Othmar Karas, Piia-Noora Kauppi, Wolf Klinz, Guntars Krasts, Kurt Joachim Lauk, Enrico Letta, Astrid Lulling, Gay Mitchell, Cristobal Montoro Romero, Joseph Muscat, Alexander Radwan, Bernhard Rapkay, Karin Riis-Jørgensen, Dariusz Rosati, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček, Sahra Wagenknecht, Lars Wohlin

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Jules Maaten, Thomas Mann, Diamanto Manolakou, Maria Matsouka, Giovanni Pittella, Antonis Samaras, Andreas Schwab, Theresa Villiers, Corien Wortmann-Kool

Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování

Ambroise Guellec, Godelieve Quisthoudt-Rowohl

Datum předložení – A6

7. 2. 2005

A6-0024/2005

Poznámky

...