ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady

o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo z něj vystupující

(14843/1/2004 – C6‑0038/2005 – 2002/0132(COD))

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na společný postoj Rady (14843/1/2004 – C6‑0038/2005),

–   s ohledem na svůj postoj k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě v prvním čtení(1) (KOM(2002)0328)(2),

–   s ohledem na změny návrhu Komise (KOM(2003)0371)(3),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci pro druhé čtení (A6‑0167/2005),

1.  schvaluje společný postoj ve znění pozměňovacích návrhů;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh, který předložil Vincent Peillon

Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 9a (nový)   (9a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů1 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů2 platí pro zpracování osobních údajů příslušnými orgány členských států podle tohoto nařízení. _________________ 1Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. 2 Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 14 (14) Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. (14) Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a převzaté Listinou základních práv Evropské unie, zejména jejím článkem 8. Pozměňovací návrh 3 Článek 7a (nový)   Článek 7a   Na veškeré důvěrné informace nebo informace poskytnuté jako důvěrné se vztahuje služební tajemství a nebudou šířeny příslušnými orgány bez výslovného souhlasu osoby nebo orgánu, které je poskytly. Předávání informací je nicméně povoleno, pokud jsou tím příslušné orgány povinny podle platných předpisů, zejména v rámci soudních procesů. Šíření nebo předávání informací se provádí za přísného dodržování platných právních předpisů v oblasti ochrany údajů, zejména směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.

(1) Úř. věst. C 67 E, 17.3.2004, s. 259. (2) Úř. věst. C 227 E, 24.9.2002, s. 574. (3) Dosud nezveřejněno v Úř. věst.

Dosavadní průběh

Evropská komise dne 25. června 2002 navrhla nařízení o "kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo z něj vystupující" s cílem doplnit směrnici 91/308 ES o praní peněz.

Dva hlavní prvky tohoto návrhu jsou: zavést povinnost ohlásit pohyb peněžní hotovosti u částek vyšších než 15 000 EUR a předávat příslušným orgánům informace o transakcích, které představují riziko praní peněz.

Evropský parlament vyslovil svůj názor v prvním čtení dne 15. května 2003 a bylo přijato dvacet tři pozměňovacích návrhů. Většina z těchto návrhů byla zaměřena na změnu navrhovaného právního nástroje. Evropský parlament byl totiž za přijetí směrnice místo nařízení.

Parlament rovněž navrhl, aby jako právní základ byl přidán článek 95 Smlouvy o ES týkající se harmonizace zákonných, právních a správních předpisů členských států o fungování vnitřního trhu.

Parlament si rovněž přál, aby členským státům byl ponechán výběr ze dvou postupů: povinnosti oznámení a povinnosti ohlášení.

Mimo jiné byla rozšířena definice peněžní hotovosti tak, aby byla zahrnuta širší řada šeků.

Komise navrhla pozměněné znění dne 1. července 2003 a přijala dva pozměňovací návrhy Parlamentu v úplném znění (13 a 15) a tři pozměňovací návrhy částečně (2, 11 a 21).

Společný postoj Rady

Rada schválila kvalifikovanou většinou svůj společný postoj dne 17. února 2005. Odmítla návrh Parlamentu týkající se změny právního nástroje na směrnici, ale přijala přidání článku 95 SES jako právního základu. Pokud jde o povinné ohlašování, Rada podporuje návrh Komise, ale není nakloněna systému výběru, který navrhoval Parlament, a který byl měl umožnit členským státům, aby si vybraly mezi ohlašovacím a oznamovacím systémem. Rada nicméně zavedla větší pružnost tím, že umožnila tři různé způsoby ohlašování: ústně, písemně nebo elektronicky.

Rada snížila hranici na 10 000 EUR namísto původně navrhovaných 15 000 EUR. Definice peněžní hotovosti byla rozšířena v souladu s návrhem Parlamentu, ale rovněž na zvláštní doporučení IX Finančního akčního výboru o praní peněz, s cílem zajistit větší soudržnost mezi pravidly stanovenými na úrovni Společenství a na mezinárodní úrovni.

Informace shromážděné prostřednictvím ohlášení a kontrol budou předávány Finanční zpravodajské jednotce (FIU). Pokud existují indicie o nelegální činnosti, bude možno evidovat informace, i když převážené finanční prostředky budou nižší než 10 000 EUR.

Rada kromě jiného zjednodušila mechanizmus týkající se sankcí. Členské státy budou muset za porušení ohlašovací povinnosti u pohybu peněžní hotovosti při přechodu vnějších hranic Evropské unie zavést účinné, odstrašující a přiměřené sankce.

Postoj zpravodaje

Zpravodaj vítá příznivě návrh Rady. Při narůstajícím znepokojení, které způsobuje praní peněz, a při úloze, kterou toto praní hraje v organizované zločinnosti a teroristických činech, je důležité tuto oblast upravit zákonnými předpisy a účinně kontrolovat pohyby hotovosti na našich hranicích.

Zpráva „Monneypenny“, společná operace celních služeb členských států ze září 1999 a února 2000, zdůraznila, že kontroly, které existují v současné době v boji proti praní peněz, částečně ztrácejí svou účinnost z důvodu různorodosti metod dohledu nad oběhem peněžní hotovosti na hranicích. Rozdíly, které byly zjištěny v přístupu zvoleném členskými státy, ukázaly velké mezery v systémech dohledu a ochrany, stejně jako neexistenci celkové ochrany na úrovni Společenství. Proto je nezbytně nutné, aby Unie, zejména po zavedení eura, měla sjednocenou a účinnou strategii v této oblasti.

Zpravodaj je toho názoru, že navrhovaný právní nástroj je nejvhodnější, zejména pro usnadnění výměny informací mezi členskými státy. Jestliže provedeme srovnání s původním návrhem, toto nařízení se nyní zdá jasnější a operativnější. Pozměňovací návrhy, které zpravodaj navrhuje, jsou zaměřeny na provedení takových změn, které zajistí lepší ochranu osobních údajů, což je otázka, k níž se Parlament vyslovil několikráte (pozměňovací návrhy 2, 3, 4, 5). Po zvážení naléhavosti zavedení účinného boje a s politováním nad velmi dlouhými lhůtami si zpravodaj přeje plodnou spolupráci s Radou, která umožní dospět ke shodě ve druhém čtení.