ZPRÁVA 1. o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskem o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku jménem Evropského společenství
2. o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, používání a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství

17. 6. 2005 - (13049/2004 – KOM(2004)0593 – C6‑0240/2004 – 2004/0200(CNS)) - (13054/2004 – KOM(2004)0593 – C6‑0241/2004 – 2004/0199(CNS)) - *

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodaj: Timothy Kirkhope

1. NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskem o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku jménem Evropského společenství

(13049/2004 – KOM(2004)0593 – C6‑0240/2004 – 2004/0200(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2004)0593)[1],

–   s ohledem na dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací (13049/2004),

–   s ohledem na čl. 63 odst. 1 písm. a) a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

–   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0240/2004),

–   s ohledem na působnost smíšeného výboru stanoveného dohodou, který vytváří „zvláštní institucionální rámec“ ve smyslu čl. 300 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o ES,

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti, který považuje čl. 300 odst. 3 druhý pododstavec, který stanoví postup souhlasu, za správný právní základ,

–   s ohledem na článek 51 a na čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro právní záležitosti (A6-0201/2005),

1.  schvaluje pozměněný návrh rozhodnutí Rady a schvaluje uzavření dohody;

2.  vyhrazuje si právo hájit své výsady, které vyplývají ze Smlouvy;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států a Švýcarské konfederaci.

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Právní východisko 1
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 300 odst. 2 první větou prvního pododstavce a čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,	s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 300 odst. 2 první větou prvního pododstavce a čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem této smlouvy,
Pozměňovací návrh 2 Právní východisko 2
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,	s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

• [1]  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

2. NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, používání a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství

(13054/2004 – KOM(2004)0593 – C6‑0241/2004 – 2004/0199(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2004)0593)[1],

–   s ohledem na dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací (13054/2004),

–   s ohledem na článek 62, čl. 63 odst. 3, články 66, 95 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

–   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0241/2004),

–   s ohledem na působnost smíšeného výboru sstanoveného dohodou, který vytváří „zvláštní institucionální rámec“ ve smyslu čl. 300 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o ES,

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti, který považuje čl. 300 odst. 3 druhý pododstavec, který stanoví postup souhlasu, za správný právní základ,

–   s ohledem na článek 51 a na čl. 83 odst.7 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro právní záležitosti (A6-0201/2005),

1.  schvaluje pozměněný návrh rozhodnutí Rady a schvaluje uzavření dohody;

2.  vyhrazuje si právo hájit své výsady, které vyplývají ze Smlouvy;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států a Švýcarské konfederaci.

Pozměňovací návrh 1 Právní východisko 1
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 62, čl. 63 odst. 3, články 66 a 95 ve spojení s čl. 300 odst. 2 druhou větou prvního pododstavce a čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,	s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 62, čl. 63 odst. 3, články 66 a 95 ve spojení s čl. 300 odst. 2 druhou větou prvního pododstavce a čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem této smlouvy,
Pozměňovací návrh 2 Právní východisko 2
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,	s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

• [1]  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Po uzavření takzvaných „Dvoustranných dohod I“ vyjadřuje EU svůj záměr zvýšit spolupráci se Švýcarskem, pokud jde o přeshraniční daňové úlevy a boj proti podvodům v oblasti nepřímých daní. Švýcarsko na oplátku požaduje, aby se zahájila jednání o jeho přidružení k schengenskému a dublinskému systému.

Dne 17. června 2002 byla Komise zmocněna Radou[1] zahájit tato jednání vycházející ze dvou samostatných, ale propojených dohod: první se vztahuje k schengenskému acquis, druhá k dublinskému acquis/nařízení o Eurodac. Dohody byly formulovány podle obecného vzoru dohod uzavřených s Norskem a Islandem[2], ale v souladu se zvláštními ústavními předpisy Švýcarska.

Evropský Parlament je nyní v souvislosti s těmito dohodami konzultován.

1. Dohoda o schengenském acquis

Účelem této dohody je přidružení Švýcarska k činnostem EU v oblasti schengenského acquis. Přijetí nových aktů nebo opatření však zůstává výsadou evropských institucí. Touto cestou Švýcarsko přispěje de facto k rozvoji legislativy schengenského acquis, aniž by se účastnilo rozhodnutí de iure.

Švýcarsko musí přijmout a uplatňovat schengenské acquis a jeho rozvoj bez jakýchkoliv výjimek nebo výhrad.[3] S ohledem na budoucí přijetí schengenského acquis, vyžaduje-li švýcarská ústava referendum, mělo by Švýcarsko mít dvouletou dobu odkladu, aby mohlo přijmout a uplatnit nové akty nebo opatření.[4] Mezitím, bude-li to možné, Švýcarsko uplatní daný akt nebo opatření na prozatímním základě. Avšak pokud se Švýcarsku nepodaří uplatnit nový akt nebo opatření na prozatímním základě, potom to může za určitých podmínek vést k „přiměřeným a vhodným opatřením proti Švýcarsku, aby se zajistilo, že schengenská spolupráce bude probíhat hladce.“[5]

Dohoda také zakládá smíšený výbor složený ze zástupců švýcarské vlády, všech členů Rady EU a Komise.

Smíšený výbor je chápán jako fórum pro projednávání právních nástrojů, které rozvíjejí schengenské acquis, které zajistí, že jakákoliv záležitost týkající se Švýcarska bude řádně projednána. Stanoví také projednávání praktických problémů vztahujících se k schengenskému acquis a spolupráci mezi smluvními stranami a je pověřen zajistit efektivní fungování dohody. Smíšený výbor má plnou moc podporovat dohodu, pokud Švýcarsko neprovádí rozvoj schengenského acquis. Je také zmocněn řešit jakékoliv konfliktní situace, které by mohly vyvstat v rámci dohody.

Dohoda bude uplatněna teprve poté, kdy Rada následně po schengenském hodnocení, rozhodne, že Švýcarsko splnilo všechny podmínky s cílem podílet se na spolupráci stanovené schengenským mechanismem.

2. Dohoda o dublinském acquis/nařízení o Eurodac

V této druhé dohodě bude Švýcarsko zapojeno do dublinského acquis stejně jako do právních předpisů nařízení o Eurodac. Švýcarsko musí přijmout, uplatňovat a používat současné a budoucí dublinské acquis/nařízení o Eurodac bez výjimek, stejně jako příslušná ustanovení směrnice o ochraně dat.

Tato dohoda přijala z velké části stejnou strukturu, jako má Dohoda o schengenském acquis. Účast Švýcarska v oblasti dublinského acquis/nařízení o Eurodac se do vytvoření rozhodnutí omezuje. Proces přijetí budoucího dublinského acquis/nařízení o Eurodac Švýcarskem je předmětem stejného postupu a podmínek. Avšak forma institucionálního přidružení Švýcarska je odlišná; uskuteční se v rámci smíšeného výboru tvořeného zástupci Evropského společenství reprezentovanými Komisí a Švýcarskem. Pokud jde o podporu a dokončení dohody, má smíšený výbor v podstatě stejné funkce jako ty, které jsou stanoveny v Dohodě o schengenském acquis.

Připojením k oběma dohodám jsou závěrečné akty zahrnující jednostranná i společná prohlášení smluvních stran, pokud jde o dohody, stejně jako právní finanční uzávěrky, které předpokládají švýcarský příspěvek k financování provádění dohod. Dohody stanoví také finanční příspěvek Švýcarska na rozvoj schengenského acquis a zejména na SIS II a s ohledem na ústřední jednotku Eurodac.

3. Rozprava ve Švýcarsku

Devíti spisy, schválenými švýcarským parlamentem dne 17. prosince 2004, se švýcarský podpis schengensko/dublinských dohod o přidružení stal nejvíce spornou otázkou. Poradci zastávají názor, že Schengen posílí švýcarské úsilí proti mezinárodnímu zločinu a zlepší cestovní ruch. Odpůrci se domnívají, že bez hraničních kontrol se Švýcarsko stane nebezpečné a že se suverenita země přesune na nadnárodní společnost[6]. Navíc, Švýcarská lidová strana argumentuje, že dohody jsou pokusem posunout Švýcarsko blíže ke členství v EU.

Referendum proti schengensko/dublinským dohodám bylo navrhováno Švýcarskou lidovou stranou, která vládě dne 31. března 2005 předložila petici s 86 000 podpisy, více než 50 000 se vyslovilo pro referendum. Voliči budou dne 5. června 2005 rozhodovat, zda Švýcarsko podepíše dohody.

Podle průzkumu provedeného Swiss Broadcasting Corporation v únoru 2005 podporuje 59 % voličů schengensko/dublinské dohody.[7] Tento průzkum ukazuje, že podpora mezi švýcarskými občany klesla od října 2004, kdy 69 % z nich řeklo, že by volili ve prospěch dohod. Institut průzkumu preferencí GfS v Bernu zastává názor, že toto hlasování bude pravděpodobně odrážet volbu švýcarských občanů mezi státní suverenitou a bezpečností[8].

4. Postoj zpravodaje

4.1. Právní základ návrhů

Ačkoliv jednotný text byl se Švýcarskem projednáván, Komise navrhuje přijetí Dohody o schengenském acquis ve dvou samostatných aktech (jeden v prvním pilíři a jeden ve třetím pilíři[9]). Dohoda Dublin/nařízení o Eurodac je však pouze v prvním pilíři. Pro dva první pilíře nástroje Komise vybrala čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES jako právní základ, který stanovuje pouze konzultaci v Parlamentu.

Dopisem ze dne 27. 1. 2005 požádal Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle čl. 35 odst. 2 o stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu. Dne 31. 3. 2005 Výbor pro právní záležitosti rozhodl, že smíšený výbor vytvořený během dohod může podle svých pravomocí uvážit zvláštní institucionální rámec ve smyslu čl. 300 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o ES. V důsledku toho by Komise měla označit čl. 300 odst. 3 druhý pododstavec jako právní základ návrhů (což předpokládá postup souhlasu).

4.2. Hodnocení návrhů

Těmito dohodami se Švýcarsko, po Islandu a Norsku, stane třetím státem, který se podílí na schengenském a dublinském acquis/nařízení o Eurodac, ale zůstává mimo EU. Ve zvláštním případě Švýcarska je toto přidružení odůvodněné jeho zeměpisnou polohou uprostřed členských států EU.

Tyto dohody mohou vyústit v několik pozitivních následků. Švýcarský podíl na schengenském acquis vyloučí určité překážky volného pohybu osob pro občany, stejně jako pro státní příslušníky třetích zemí[10], a posílí spolupráci v oblastech schengenského acquis.

Nicméně je nutné zmínit některé kritické body.

Za prvé, švýcarské přidružení k schengensko/dublinskému acquis může přinést dodatečné komplikace v oblasti, která již podléhá „proměnlivé geometrii“. V tomto smyslu musí Švýcarsko podepsat a provádět dohody s Norskem a Islandem na jedné straně a Dánskem na straně druhé. To by mohlo vést ke složitější situaci jak v politické, tak i v legislativní oblasti.

Za druhé, pokud jde o vyloučení překážek volného pohybu osob, je faktem, že Švýcarsko není členem celní unie a bude pokračovat v provádění hraničních kontrol zboží. To může vést za určitých okolností také k osobním kontrolám. V této souvislosti musí Švýcarsko respektovat princip odstranění hraničních kontrol osob.

Za třetí, Švýcarsku se zaručuje možnost rozhodnutí o suverénní cestě přijetí či nepřijetí nových aktů nebo opatření a stanovuje se dvouletá lhůta pro případ, že bude požadováno referendum. V tom případě budou dohody brát v úvahu zvláštní ústavní požadavky Švýcarska. Avšak je důležité mít na mysli, že díky propojení schengenského a dublinského acquis musí být jejich rozvoj přijat a používán současně všemi zúčastněnými státy. Aby nebyl tento princip podrýván, je důležité, aby se Švýcarsko pokusilo omezit toto období a jednalo v dobré víře.

Nakonec se zpravodaj domnívá, že Evropský parlament by měl být v budoucnu podrobněji informován o probíhajících mezinárodních jednáních, aby byl schopen vykonávat své pravomoci.

Na závěr, když vyjádřil všechny zmíněné připomínky, zpravodaj dohody podporuje a doporučuje je k souhlasu.

• [1]  2437. schůze Rady ve složení pro obecné záležitosti, Lucemburk, dne 17. června 2002.
• [2]  Úř. věst. č. L 176, 10. 7. 1999, s. 36 a Úř. věst. č. L 93, 3. 4. 2001, s. 40.
• [3]  Ačkoliv výjimka týkající se rozvoje schengenského acquis byla udělena, pokud se takový rozvoj týkal požadavků na vyhledávání a zadržování výdajů na poli přímých daní, jestliže tyto výdaje nejsou trestné podle švýcarského práva s vazební sankcí.
• [4]  Norsku a Islandu bylo uděleno 6 měsíců respektive 4 týdny pro účely přijetí a provádění budoucího schengenského a dublinského acquis.
• [5]  Čl. 7 odst. 2b druhý pododstavec dohody.
• [6]  EU negotiation package in the bag, Swiss Review č. 1, s. 9, únor 2005.
• [7]  http://www.swisspolitics.org.
• [8]  http://www.swisspolitics.org
• [9]  Podle článků 24 a 38 Smlouvy o EU Evropský parlament není konzultován pro třetí pilíř nástroje.
• [10]  Například tito státní příslušníci třetích zemí žijící ve Švýcarsku nepotřebují již žádat o víza, cestují-li do ostatních zemí Schengenské dohody.

1. STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K NAVRHOVANÉMU PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Dopis Výboru pro právní záležitosti

Předmět:         Právní základ k návrhu rozhodnutí rady o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskem o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku jménem Evropského společenství (13049/2004 - KOM(2004)0593 – C6–0240/2004 – 2004/0200(CNS))[1].

Vážený pane předsedo,

dopisem ze dne 27. ledna 2005 požádal Váš předchůdce pan Jean-Louis Bourlanges v souladu s čl. 35 odst. 2 jednacího řádu Výbor pro právní záležitosti o ověření platnosti a vhodnosti právního základu výše uvedeného návrhu Komise. Návrh se zakládá na čl. 63 bodu 1 písm. a) ve spojení s čl. 300 odst. 2 první větou prvního pododstavce a s čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem Smlouvy o ES. V tomto případě je nutná pouze konzultace s Parlamentem.

Výbor projednal výše uvedenou otázku na schůzích ve dnech 3. února a 31. března 2005.

Daná dohoda se týká kritérií a mechanismů umožňujících určit stát příslušný pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku. Dohoda zakládá povinnost Švýcarska přijmout a uplatňovat dublinské nařízení a nařízení o Eurodac a zřizuje smíšený výbor složený ze zástupců stran dohody (Evropského společenství a Švýcarska), který má rozhodovací pravomoci v některých oblastech.

Vyvstává otázka, zda je nebo není nutno usuzovat, že takový smíšený výbor vytváří „zavedením postupů spolupráce zvláštní institucionální rámec“ ve smyslu čl. 300 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o ES, a vyžaduje tudíž souhlas Evropského parlamentu.

Z judikatury Soudního dvora Evropských společenství (SDES) jasně vyplývá, že volba právního základu není ponechána na libovůli zákonodárce Společenství, ale musí vycházet z objektivních prvků, které může zkontrolovat soudní orgán. Mezi takové prvky patří zejména cíl a obsah právního aktu[2].

Ovšem vzhledem k předmětu a obsahu návrhu rozhodnutí Rady o uzavření výše uvedené dohody se Švýcarskem lze daný smíšený výbor považovat za „zvláštní institucionální rámec“.

Takový smíšený výbor tedy znamená vytvoření organizační struktury, která má vlastní pravomoc přijímat rozhodnutí závazná pro strany dohody, zejména pokud jde o úpravy této dohody a o řešení sporů.

Z tohoto důvodu nemá daný návrh rozhodnutí Rady správný právní základ; jako právní základ měl být uveden čl. 300 odst. druhý pododstavec Smlouvy o ES, který stanoví postup souhlasu, nikoli čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, který stanoví postup konzultace.

Na schůzi dne 31. března 2005 Výbor pro právní záležitosti s přihlédnutím k výše uvedeným úvahám a na návrh zpravodaje pro právní základy pana Manuela Medina Ortegy jednomyslně rozhodl[3], že jako právní základ daného návrhu rozhodnutí Rady měl být uveden čl. 300 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o ES, a nikoli první pododstavec téhož ustanovení.

Výbor pro právní záležitosti proto pokládá za rozumné, aby Evropský parlament požádal, aby s ním bylo uzavření výše uvedené dohody znovu konzultováno.

S úctou.

Giuseppe Gargani

• [1]  Dosud nezveřejněné v Úř. věst.
• [2]  Viz zejména rozhodnutí SDES ze dne 23. února 1999 ve věci C-42/97, Parlament vs. Rada, Sb. 1999, s. I-869, bod 36.
• [3]  Hlasování se zúčastnili tito poslanci: Andrzej Jan Szejna (úřadující předseda), Manuel Medina Ortega. (navrhovatel a náhradník Nicola Zingaretti), Alexander Nuno Alvaro (náhradník Antonio Di Pietro), Maria Berger, Marek Aleksander Czarnecki, Bert Doorn, Piia-Noora Kauppi, Kurt Lechner (náhradník Antonio López-Istúriz White), Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Aloyzas Sakalas a Jaroslav Zvěřina.

2. STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K NAVRHOVANÉMU PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Dopis Výboru pro právní záležitosti

Věc:                Právní základ návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (13054/2004 – KOM(2004)0593 – C6–0241/2004–2004/0199(CNS))[1]

Vážený pane předsedo,

dopisem ze dne 27. ledna 2005 požádal Váš předchůdce pan Jean-Louis Bourlanges v souladu s čl. 35 odst. 2 jednacího řádu Výbor pro právní záležitosti o ověření platnosti a vhodnosti právního základu výše uvedeného návrhu Komise. Návrh se zakládá na článku 62, čl. 63 odst. 3, článcích 66 a 95 ve spojení s druhou větou čl. 300 odst. 2 prvního pododstavce a s čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem Smlouvy o ES. V tomto případě je nutná pouze konzultace s Parlamentem.

Výbor projednal výše uvedenou otázku na schůzích ve dnech 3. února a 31. března 2005.

Daná dohoda se týká přidružení Švýcarska k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. Dohoda zakládá povinnost Švýcarska přijímat a uplatňovat současné a budoucí schengenské acquis. V článku 3 dohody se zřizuje smíšený výbor složený ze zástupců švýcarské vlády, členů Rady Evropské unie a Komise, který má rozhodovací pravomoci v některých oblastech.

Vyvstává otázka, zda je nebo není nutno usuzovat, že takový smíšený výbor vytváří „zavedením postupů spolupráce zvláštní institucionální rámec“ ve smyslu čl. 300 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o ES, a vyžaduje tudíž souhlas Evropského parlamentu.

Z judikatury Soudního dvora Evropských společenství (SDES) jasně vyplývá, že volba právního základu není ponechána na libovůli zákonodárce Společenství, ale musí vycházet z objektivních prvků, které může zkontrolovat soudní orgán. Mezi takové prvky patří zejména cíl a obsah právního aktu[2].

Ovšem vzhledem k předmětu a obsahu návrhu rozhodnutí Rady o uzavření výše uvedené dohody se Švýcarskem lze daný smíšený výbor považovat za „zvláštní institucionální rámec“.

Takový smíšený výbor tedy znamená vytvoření organizační struktury, která má vlastní pravomoc přijímat rozhodnutí závazná pro strany dohody, zejména pokud jde úpravy této dohody a o řešení sporů.

Z tohoto důvodu nemá daný návrh rozhodnutí Rady správný právní základ; jako právní základ měl být uveden čl. 300 odst. druhý pododstavec Smlouvy o ES, který stanoví postup souhlasu, nikoli čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, který stanoví postup konzultace.

Na schůzi dne 31. března 2005 Výbor pro právní záležitosti s přihlédnutím k výše uvedeným úvahám a na návrh zpravodaje pro právní základy pana Manuela Medina Ortegy jednomyslně rozhodl[3], že jako právní základ daného návrhu rozhodnutí Rady měl být uveden čl. 300 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o ES, a nikoli první pododstavec téhož ustanovení.

Výbor pro právní záležitosti proto pokládá za rozumné, aby Evropský parlament požádal, aby s ním bylo uzavření výše uvedené dohody znovu konzultováno.

S úctou

Giuseppe Gargani

• [1]  Dosud nezveřejněn v Úř. věst.
• [2]  Viz mj. rozhodnutí SDES ze dne 23. února 1999 ve věci C-42/97, Parlament vs. Rada, Sb. 1999, s. I-869, bod 36.
• [3]  Hlasování se zúčastnili tito poslanci: Andrzej Jan Szejna (úřadující předseda), Manuel Medina Ortega. (navrhovatel a náhradník Nicola Zingaretti), Alexander Nuno Alvaro (náhradník Antonio Di Pietro), Maria Berger, Marek Aleksander Czarnecki, Bert Doorn, Piia-Noora Kauppi, Kurt Lechner (náhradník Antonio López-Istúriz White), Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Aloyzas Sakalas a Jaroslav Zvěřina.

1. POSTUP

Název	Návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskem o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku jménem Evropského společenství
Referenční údaje	13049/2004 – KOM(2004)0593 – C6-0240/2004 – 2004/0200(CNS)
Právní základ	čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES
Základ v jednacím řádu	článek 51 a čl. 83 odst. 7 a článek 35
Datum konzultace s Parlamentem	3.12.2004
Příslušný výbor   Datum oznámení na zasedání	LIBE 14.12.2004
Výbor požádaný o stanovisko Datum oznámení na zasedání	AFET 14.12.2004
Nezaujaté stanovisko          Datum rozhodnutí	AFET 08.12.2004
Užší spolupráce   Datum oznámení na zasedání
Zpravodaj              Datum jmenování	Timothy Kirkhope 25.11.2004
Předchozí zpravodaj(ové)
Zjednodušený postup          Datum rozhodnutí
Zpochybnění právního základu Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko	JURI 31.3.2005	/
Změna finanční dotace Datum, kdy výbor BUDG zaujal stanovisko		/
Konzultace s Evropským hospodářským a sociálním výborem Datum rozhodnutí na zasedání
Konzultace s Výborem regionů Datum rozhodnutí na zasedání
Projednání ve výboru	18.1.2005	26.4.2005			13.6.2005
Datum přijetí	13.6.2005
Výsledek závěrečného hlasování	pro: proti: zdrželi se:		29 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Edit Bauer, Mihael Brejc, Maria Carlshamre, Michael Cashman, Giusto Catania, Jean-Marie Cavada, Carlos Coelho, Kinga Gál, Elly de Groen-Kouwenhoven, Adeline Hazan, Ewa Klamt, Magda Kósáné Kovács, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Barbara Kudrycka, Stavros Lambrinidis, Edith Mastenbroek, Inger Segelström, Manfred Weber, Stefano Zappalà, Tatjana Ždanoka
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Jeanine Hennis-Plasschaert, Antonio Masip Hidalgo, Bill Newton Dunn, Siiri Oviir, Herbert Reul, Marie-Line Reynaud, Kyriacos Triantaphyllides
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování
Datum předložení – A[5]	17.6.2005			A6-0201/2005
Poznámky	...

2. POSTUP

Název	Návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, používání a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství
Referenční údaje	13054/2004 – KOM(2004)0593 – C6-0241/2004 – 2004/0199(CNS)
Právní základ	čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES
Základ v jednacím řádu	článek 51 a čl. 83 odst. 7 a článek 35
Datum konzultace s Parlamentem	3.12.2004
Příslušný výbor   Datum oznámení na zasedání	LIBE 14.12.2004
Výbor požádaný o stanovisko Datum oznámení na zasedání	AFET 14.12.2004
Nezaujaté stanovisko          Datum rozhodnutí	AFET 08.12.2004
Užší spolupráce   Datum oznámení na zasedání
Zpravodaj              Datum jmenování	Timothy Kirkhope 25.11.2004
Předchozí zpravodaj(ové)
Zjednodušený postup          Datum rozhodnutí
Zpochybnění právního základu Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko	JURI 31.3.2005	/
Změna finanční dotace Datum, kdy výbor BUDG zaujal stanovisko		/
Konzultace s Evropským hospodářským a sociálním výborem Datum rozhodnutí na zasedání
Konzultace s Výborem regionů Datum rozhodnutí na zasedání
Projednání ve výboru	18.1.2005	26.4.2005			13.6.2005
Datum přijetí	13.6.2005
Výsledek závěrečného hlasování	pro: proti: zdrželi se:		28 0 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Edit Bauer, Mihael Brejc, Maria Carlshamre, Michael Cashman, Giusto Catania, Jean-Marie Cavada, Carlos Coelho, Kinga Gál, Elly de Groen-Kouwenhoven, Adeline Hazan, Ewa Klamt, Magda Kósáné Kovács, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Barbara Kudrycka, Stavros Lambrinidis, Edith Mastenbroek, Inger Segelström, Manfred Weber, Stefano Zappalà, Tatjana Ždanoka
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Jeanine Hennis-Plasschaert, Antonio Masip Hidalgo, Bill Newton Dunn, Siiri Oviir, Herbert Reul, Marie-Line Reynaud, Kyriacos Triantaphyllides
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování
Datum předložení – A[5]	17.6.2005			A6-0201/2005
Poznámky	...