Postup : 2002/0047(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0207/2005

Předložené texty :

A6-0207/2005

Rozpravy :

PV 05/07/2005 - 6

Hlasování :

PV 06/07/2005 - 4.3

Přijaté texty :

P6_TA(2005)0275

DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ     ***II
PDF 222kWORD 151k
21. 6. 2005
PE 357.776v02-00 A6-0207/2005

ke společnému stanovisku Rady směřujícímu k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o patentovatelnosti vynálezů realizovaných na počítači

(11979/1/2004 – C6‑0058/2005 – 2002/0047(COD))

Výbor pro právní věci

Navrhovatel: Michel Rocard

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

ke společnému stanovisku Rady směřujícímu k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o patentovatelnosti vynálezů realizovaných na počítači

(11979/1/2004 – C6‑0058/2005 – 2002/0047(COD))

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na společné stanovisko Rady (11979/1/2004 – C6‑0058/2005),

–   s ohledem na své stanovisko o návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2002)0092)(1) při prvním čtení(2),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení výboru pro právní věci (A6‑0207/2005) pro druhé čtení,

1.  schvaluje společné stanovisko v pozměněné verzi;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto stanovisko Parlamentu Radě a Komisi.

Společné stanovisko Rady  Pozměňovací návrhy parlamentu

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění 5a (nový)

(5a) Ustanovení Úmluvy o udělování evropských patentů podepsané v Mnichově dne 5. října 1973 („Evropská patentová úmluva“), a zejména článek 52 této úmluvy týkající se omezení patentovatelnosti, by měla být povrzena a vyjasněna.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 8a (nový)

 

(8a) Pokud členské státy jednají v rámci Evropské patentové úmluvy, měly by dodržovat ustanovení této směrnice.

Odůvodnění

Il convient de souligner que les États membres sont eux aussi parties à la Convention sur le brevet européen et qu'ils exercent une certaine influence sur les pratiques de l'Office européen des brevets, particulièrement afin de s'assurer que ce dernier se conforme à la directive.

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 8b (nový)

(8a) Evropská patentová úmluva stanoví, že na Evropský patentový úřad dohlíží Správní rada Evropské patentové organizace a že prezident Evropského patentového úřadu odpovídá za svou činnost správní radě. Správní rada sestává ze zástupců smluvních států Evropské patentové úmluvy a její jasnou většinu tvoří členské státy Evropské unie. Tito zástupci by měli přijímat taková opatření, která jsou v jejich pravomoci, k zajištění toho, aby Evropský patentový úřad dodržoval tuto směrnici.

Odůvodnění

Justification

Il convient de souligner que les États membres sont eux aussi parties à la Convention sur le brevet européen et qu'ils exercent une certaine influence sur les pratiques de l'Office européen des brevets, particulièrement aux fins d'appliquer des normes élevées à l'examen des demandes de brevets ayant trait particulièrement à l'activité inventive et à la "contribution technique" telles qu'elles sont définies dans la directive.

En outre, il s'agit d'obliger les États membres (réunis au sein du Conseil) à rendre compte chaque année au Parlement européen des initiatives qu'ils ont réellement prises pour influer à cet égard sur l'Office européen des brevets, ainsi que des progrès qui ont été accomplis en direction de l'objectif consistant à réduire l'octroi de brevets sans véritable intérêt.

Pozměňovací návrh 4

Článek 10a (nový)

 

(10a) Pokud technické faktory přispívají k řešení technického problému, jde o technický přínos. O technický přínos se nejdená v případě, že předmět uvedený v patentu spočívá výhradně v objevech, vědeckých teoriích, matematických metodách, estetických výtvorech, plánech, pravidlech a způsobech vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, programech pro počítače nebo podávání informací, aniž by byl omezen na nový, nezřejmý a technický předmět, který může být vytvořen nebo používán v jakékoliv oblasti činnosti.

Odůvodnění

Il convient de clarifier ce que l'on entend par "contribution technique". La définition positive de la contribution technique est assez difficile à énoncer et nécessairement ouverte à diverses interprétations, mais il importe de préciser quelles interprétations de cette expression ne sont pas retenues dans le cadre de la directive.

Pozměňovací návrh 5

Bod odůvodnění 11

(11) Má-li být vynález považován za patentovatelný, měl by mít technickou povahu, a tudíž by měl patřit do technologické oblasti.

 

(11) Má-li být inovace považována za patentovatelnou, měla by mít technickou povahu, a tudíž by měla patřit do technologické oblasti. Musí být rovněž průmyslově využitelná, nová a zahrnovat vynálezeckou činnost.

Odůvodnění

Il convient de rappeler les conditions de brevetabilité.

Pozměňovací návrh 6

Bod odůvodnění 12

(12) Obecně platí, že mají-li vynálezy zahrnovat vynálezeckou činnost, měly by vytvářet technický přínos ke stavu techniky.

(12) Obecně platí, že mají-li vynálezy zahrnovat vynálezeckou činnost, měly by vytvářet nový technický přínos ke stavu techniky.

Pozměňovací návrh 7

Bod odůvodnění 14a (nový)

(14a) Zpracování údajů ve smyslu této směrnice nezahrnuje zjištění hmotných dopadů a jejich převedení na údaje.

Odůvodnění

La méthode de traitement des données ne couvre pas les interfaces mentionnées dans le considérant qui appartiennent à un domaine technologique.

Pozměňovací návrh 8

Bod odůvodnění 15

(15) Pokud se přínos ke stavu techniky týká pouze nepatentovatelného předmětu, nemůže se jednat o patentovatelný vynález, nezávisle na způsobu, jakým je předmět prezentován v žádosti. Požadavky na technický přínos nelze obejít pouhým specifikováním technických prostředků v nárocích uvedených v patentu.

(15) Pokud se přínos ke stavu dovedností týká pouze nepatentovatelného předmětu, nemůže se jednat o patentovatelný vynález, nezávisle na způsobu, jakým je předmět prezentován v žádosti. Požadavky na technický přínos nelze obejít pouhým specifikováním technických prostředků v nároku na patent.

Odůvodnění

Il ne peut y avoir de contribution à l'état de la technique provenant d'un objet non brevetable parce que non technique. On peut en revanche parler d'état de l'art pour les domaines non techniques.

Une contribution à l'état de la technique doit, par définition, être de nature technique.

Pozměňovací návrh 9

Bod odůvodnění 17a (nový)

(17a) Členské státy zajistí, aby popis zveřejňoval vynález, jak je požadováno, za použití takových pojmů, aby bylo možno pochopit technický problém a jeho řešení a vynálezeckou činnost.

Odůvodnění

Il convient de préciser davantage les éléments qui doivent être exposés dans une demande de brevet. En particulier, le demandeur doit expliquer le problème technique que l'invention vise à résoudre, ainsi que sa solution, d'une manière compréhensible.

Pozměňovací návrh 10

Bod odůvodnění 20

(20) Konkurenční postavení průmyslu Společenství vůči jeho hlavním obchodním partnerům se zlepší, pokud budou odstraněny současné rozdíly v oblasti právní ochrany vynálezů realizovaných počítačem a pokud bude právní stav transparentní. Vzhledem k současnému trendu, kdy tradiční zpracovatelský průmysl přesouvá své provozní činnosti do zemí s nižšími náklady mimo Společenství, je důležitost ochrany duševního vlastnictví, a zejména patentové ochrany, zcela zřejmá.

(20) Konkurenční postavení průmyslu Společenství vůči jeho hlavním obchodním partnerům se zlepší, pokud budou odstraněny současné rozdíly v oblasti právní ochrany vynálezů realizovaných počítačem a pokud bude právní stav transparentní.

Pozměňovací návrh 11

Bod odůvodnění 20a (nový)

(20a) Malé a střední podniky (MSP) jsou nezbytné pro hospodářský úspěch a globální konkurenceschopnost Evropské unie a jejích členských států. Z práv duševního vlastnictví mají prospěch malé a střední podniky a stejně tak i větší subjekty. Aby se zajistilo, že tato směrnice prosazuje zájmy MSP, měl by se vytvořit Výbor pro technické inovace v sektoru malých a středních podniků. Tento výbor by se měl zaměřovat na otázky související s patenty, které mají pro tyto podniky význam, a měl by na tyto otázky podle potřeby upozorňovat Komisi.

Odůvodnění

Cet amendement s'inscrit dans le prolongement de l'amendement à l'article 10 (concernant le suivi) adopté par le Parlement européen en première lecture.

À l'heure actuelle, les PME participent activement au système européen des brevets se rapportant aux inventions mises en œuvre par ordinateur, au point de constituer la majorité des demandeurs de brevets relatifs à ces inventions. Afin d'assurer la poursuite d'une participation active des PME et d'offrir des possibilités d'implication accrue, nous suggérons la création d'un comité qui concentrerait ses travaux sur les questions intéressant les PME et aurait pour mandat de recommander les réformes nécessaires.

Pozměňovací návrh 12

Bod odůvodnění 21

(21) Tato směrnice by se neměla dotýkat použití článků 81 a 82 Smlouvy, zejména pokud dodavatel mající dominantní postavení odmítne umožnit použití patentované techniky, která je nutná výlučně pro zajištění konverze konvencí používaných ve dvou různých počítačových systémech nebo sítích k umožnění komunikace a výměny obsahu údajů mezi nimi.

(21) Tato směrnice by se neměla dotýkat použití pravidel hospodářské soutěže, zejména článků 81 a 82 Smlouvy.

Odůvodnění

Un libellé plus concis est nécessaire pour invoquer particulièrement l'objectif énoncé aux articles 81 et 82.

Pozměňovací návrh 13

Bod odůvodnění 21a (nový)

(21a) Patenty hrají významnou roli v evropských inovacích. Aby se zajistilo efektivní fungování patentového systému, je důležité sledovat vývoj v tomto sektoru včetně vývoje, který se týká patentů na vynálezy realizované počítačem. Za tímto účelem by se měly shromáždit příslušné údaje a vypracovat potřebné zprávy. Tyto zprávy by měly obsahovat informace, které se konkrétně vztahují k účasti malých a středních podniků v systému patentů na vynálezy realizované na počítači.

Odůvodnění

Cet amendement s'inscrit dans le prolongement de l'amendement à l'article 10 (concernant le suivi) adopté par le Parlement européen en première lecture.

Il ressort des statistiques disponibles que les PME participent dans une large mesure au processus d'exploitation des brevets sur des inventions mises en œuvre par ordinateur. Cependant, toutes les parties prenantes conviennent qu'il serait utile de posséder des statistiques supplémentaires plus complètes au sujet des brevets sur des inventions mises en œuvre par ordinateur.

Pozměňovací návrh 14

Článek 1

Tato směrnice stanoví pravidla patentovatelnosti vynálezů realizovaných na počítači.

Tato směrnice stanoví pravidla týkající se patentovatelnosti vynálezů realizovaných za pomoci počítače.

Odůvodnění

La formule "mises en œuvre" n'est pas appropriée car les logiciels mis en œuvre par ordinateur ne sont pas des inventions, les logiciels n'étant pas brevetables. L'ordinateur et son programme ne sont utilisés que pour contrôler une invention matérielle, d'où le changement de formule. De plus, la formule "inventions mises en œuvre par ordinateur" n'est pas utilisée par les spécialistes, à la différence de l'expression "contrôlées par ordinateur", par exemple dans le cas de la conception assistée par ordinateur et de la fabrication assistée par ordinateur.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 2 písm. a)

a) „vynález realizovaný na počítači“ označuje každý vynález, jehož provedení vyžaduje použití počítače, informační sítě nebo jiného programovatelného zařízení, přičemž tento vynález má jeden nebo více znaků, které jsou zcela nebo zčásti uskutečňovány prostřednictvím jednoho nebo několika počítačových programů;

a) „vynález podporovaný počítačem“ označuje každý vynález, jehož provedení vyžaduje použití programovatelného zařízení;

Odůvodnění

Définit en termes simples ce que l'on entend par "invention assistée par ordinateur".

Pozměňovací návrh 16

Čl. 2 písm. b)

b) „technický přínos“ označuje přínos ke stavu techniky v technické oblasti, který je nový a pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Technický přínos je hodnocen podle rozdílu mezi stavem techniky a rozsahem patentového nároku posuzovaného jako celek, který musí zahrnovat technické znaky, bez ohledu na to, zda jsou tyto znaky doprovázeny netechnickými znaky či nikoli.

b) „technický přínos“ je přínos ke stavu techniky v technické oblasti. Technický přínos je soubor znaků, podle nichž se rozsah patentového nároku jako celek považuje za odlišný od stavu techniky. Přínos musí být technický, to znamená, že musí zahrnovat technické znaky a patřit do technologické oblasti. Bez technického přínosu neexistuje žádná patentovatelná záležitost. Technický přínos musí splňovat podmínky patentovatelnosti. Technický přínos musí být zejména nový a nesmí být pro osobu znalou stavu techniky samozřejmý.

Pozměňovací návrh 17

Čl. 2 písm. ba) (nové)

ba ) „oblast techniky“ označuje oblast uplatnění vyžadující použití kontrolovatelných sil přírody, aby bylo možné dosáhnout výsledků předvídatelných ve fyzikálním světě;

Odůvodnění

L'amendement clarifie la notion de domaine technique de l'article 27 ADPIC. Il s'agit d''une version améliorée de l'article 2, point c) de la première lecture du Parlement. Un domaine se caractérise normalement non par son terrain d'application mais par la manière dont il acquiert des connaissances. Pour l'octroi d'un brevet, ce qui est déterminant, c'est la portée de l'acquis, non le domaine auquel il s'applique. Par ailleurs, l'applicabilité industrielle est une condition de brevetabilité distincte. Les conditions de brevetabilité devraient être indépendantes les unes des autres, ayant entre elles le moins de relations possibles.

Pozměňovací návrh 18

Čl. 2 písm. bb) (nové)

bb) „technický“ znamená „příslušející do určité oblasti techniky“.

Odůvodnění

La différence entre les systèmes de brevet aux États-Unis et en Europe tient au fait que, en Europe, les inventions brevetables doivent avoir un caractère technique qui se rapporte à un domaine technique au sens du droit des brevets. Cet amendement définit la relation entre les deux termes.

Pozměňovací návrh 19

Čl. 2 písm. bc) (nové)

bc) „interoperabilita” znamená schopnost počítačových programů komunikovat a vyměňovat si informace s jinými počítačovými programy a vzájemně používat informace, které byly vyměněny, včetně schopnosti používat, převádět nebo vyměňovat formáty souborů, protokoly, schémata, informace z rozhraní nebo úmluvy, aby takovéto počítačové programy pracovaly s jinými počítačovými programy a s uživateli všemi způsoby, jakými mají vzájemně působi;

Odůvodnění

Il est essentiel, aux fins de la directive à l'examen, de fournir une définition précise de l’interopérabilité et des opérations qu'elle suppose.

Pozměňovací návrh 20

Čl. 3 odst. 1

Aby byl vynález realizovaný na počítači patentovatelný, musí být využitelný k průmyslovému použití, musí být nový a musí zahrnovat tvůrčí krok. Aby zahrnoval tvůrčí krok, musí vynález realizovaný na počítači představovat technický přínos.

 

Aby byl vynález realizovaný na počítači patentovatelný, musí být využitelný k průmyslovému použití a musí představovat technický přínos. Tento tvůrčí krok bude hodnocen podle rozdílů mezi všemi technickými znaky a netechnickými znaky obsaženými v žádosti o patent a stavem techniky.

Pozměňovací návrh 21

Čl. 3 odst. 2 (nový)

2. V žádosti o patent musí být vynález popsán dostatečně jasně a úplně, tak aby jej odborník v daném oboru byl schopen uskutečnit.

Odůvodnění

L'amendement précise qu'une demande de brevet doit exposer l'invention de manière claire et complète afin qu'elle puisse être réalisée par un homme du métier. L'expression "homme du métier" est bien établie dans le droit des brevets. Elle fait référence à quelqu'un qui est qualifié dans le domaine technique concerné.

Pozměňovací návrh 22

Čl. 5 odst. 1

1. Členské státy zajistí, aby na vynález realizovaný na počítači mohl být uplatněn patentový nárok jako na výrobek, tj. jako na programově řízený počítač, programově řízenou počítačovou síť nebo jiné programově řízené zařízení, nebo jako na postup uskutečňovaný tímto počítačem, počítačovou sítí nebo zařízením prostřednictvím spuštění programového vybavení.

1. Členské státy zajistí, aby na vynález podporovaný počítačem mohl být uplatněn patentový nárok pouze jako na výrobek, tj. jako programově řízené zařízení nebo jako na technický postup uskutečňovaný tímto zařízením.

Odůvodnění

Un programme d'ordinateur ne peut pas être revendiqué seul ou bien sur un quelconque support, car cela équivaudrait à autoriser la brevetabilité logicielle, en considérant que le logiciel possèderait en lui-même des caractéristiques techniques sujettes à brevet, ce qui ne peut être le cas. Seules sont donc légitimes les revendications d'une invention assistée par ordinateur en tant que procédé ou en tant que dispositif contrôlé par logiciel. Le premier alinéa est similaire à l'article 7.1 voté par le Parlement en première lecture.

Pozměňovací návrh 23

Čl. 5 odst. 2a (nový)

2a. Tam, kde jsou jednotlivé prvky programového vybavení použity v kontextu, který nezahrnuje realizaci nějakého platně nárokovaného produktu nebo procesu, toto použití nebude představovat porušení patentu.

Odůvodnění

Ce n'est que si des éléments de logiciel sont utilisés dans le cadre de la réalisation d'une invention mise en œuvre par ordinateur que les revendications formulées conformément au paragraphe 1 peuvent s'étendre aux logiciels et qu'il peut y avoir contrefaçon. Cela ne doit pas figurer seulement au considérant 17, mais également à l'article 5.

Pozměňovací návrh 24

Článek 5 odst. 2b (nový)

2b. Nárok tak, jak je popsán v bodě 2, poskytuje pouze ochranu pro využití, které je popsáno v příslušném patentu.

Justification

Complements the clearer wording of 5.2.

Pozměňovací návrh 25

Článek 6a (nový)

Článek 6a

 

1. Členské státy zajistí, aby byly licence na využití patentovaného vynálezu realizovaného na počítači dostupné za přiměřených a nediskriminačních podmínek, pokud je toto využití:

a) nezbytné pro pro účely zajištění interoperability mezi počítačovými programy a

b) ve veřejném zájmu.

2. Veřejný zájem bude uplatňován v případech, které jsou vyloučeny články 81 a 82 Smlouvy.

3. Přiměřené a nediskriminační podmínky musí zohledňovat především:

a) náklady na obdržení všech nezbytných licencí od příslušných držitelů práv na výrobek, systém, síť nebo službu a

c) investice držitele patentu do výzkumu a vývoje.

Pozměňovací návrh 26

Článek 7

Komise sleduje dopad vynálezů realizovaných na počítači na inovace a hospodářskou soutěž jak v evropském i celosvětovém měřítku, tak na podniky Společenství, zejména malé a střední podniky, na uživatele softwaru s otevřeným zdrojovým kódem i na elektronický obchod.

Komise sleduje dopad vynálezů realizovaných počítačem na inovace a hospodářskou soutěž jak v evropském i celosvětovém měřítku, tak na evropské podniky, zejména malé a střední podniky, na uživatele softwaru s otevřeným zdrojovým kódem i na elektronický obchod, zejména z hlediska zaměstnání v malých a středních podnicích.

Odůvodnění

Comme l'économie européenne est fondée de manière toute particulière sur le réseau de petites et moyennes entreprises, lesquelles font de la qualité de leurs produits un avantage concurrentiel, et comme ces entreprises pourraient pâtir de la mise en œuvre de la directive à l'examen, il apparaît judicieux d'intervenir pour maîtriser les répercussions négatives possibles qui se produiront dans le tissu économique et productif des États membres.

La Commission doit surveiller l'impact des inventions mises en œuvre par ordinateur non seulement sous l'angle de l'innovation et de la concurrence, mais également de l'emploi, notamment dans les petites et moyennes entreprises qui pourraient en subir les conséquences négatives et qui jouent un rôle clé pour le niveau de l'emploi dans l'UE, en rapport avec l'une des grandes priorités de l'UE: la stratégie de Lisbonne.

Pozměňovací návrh 27

Článek 7a (nový)

Článek 7a

1. Zřizuje se Výbor pro technické inovace v sektoru malých a středních podniků, dále jen „Výbor”, aby dbal na dodržování monitorovací povinnosti, kterou ukládá článek 7.

 

2. Výbor:

 

(a) zkoumá dopad patentů na vynálezy realizované na počítači na malé a střední podniky a upozorňuje na všechny potíže;

 

 

(b) sleduje účast malých a středních podniků v patentovém systému, zvláště pokud jde o vynálezy realizované na počítači, posuzuje a doporučuje veškeré iniciativy právní nebo jiné povahy v této oblasti na úrovni Evropské unie;

 

 

(c) usnadňuje výměnu informací, pokud jde o rozvoj v oblasti patentů na vynálezy realizovaných na počítači, které mohou mít vliv na zájmy malých a středních podniků.

Odůvodnění

Cet amendement renvoie à l'article 10 (surveillance) adopté par le Parlement européen en première lecture. Actuellement, les PME participent activement au système de brevets européen CII. Elles représentent même la majorité des demandeurs de brevets CII. Afin de maintenir cette participation active des PME - et renforcer leurs chances de participation - , le présent amendement propose la création d'un comité spécialisé dans les questions touchant aux PME, avec pouvoir de recommander les réformes nécessaires.

Pozměňovací návrh 28

Článek 7b (nový)

 

Článek 7b

Komise provede studii proveditelnosti ohledně zřízení Fondu pro malé a střední podniky za účelem poskytování technické, finanční a správní podpory malým a středním podnikům zabývajícím se otázkami, které se vztahují k patentovatelnosti vynálezů realizovaných na počítači.

Odůvodnění

Cet amendement propose que la Commission européenne étudie la possibilité de créer un "Fonds des PME" pour aider ces dernières à participer pleinement au régime de brevets des inventions mises en œuvre par ordinateur, et à en retirer les bénéfices.

Pozměňovací návrh 29

Článek 8 úvodní věta

Komise podá Evropskému parlamentu a Radě do ...* zprávu:

Komise podá Evropskému parlamentu a Radě do ...* zprávu:

_____________________

* 5 let ode dne vstupu této směrnice v platnost.

_______________________

* 3 let ode dne vstupu této směrnice v platnost.

Odůvodnění

IIl importe de fixer un délai clair pour le rapport de la Commission, mais également pour la première révision de la directive, conformément à l'article 9. Le délai de 5 ans devrait être divisé en deux afin que la Commission puisse faire efficacement rapport au Parlement européen et au Conseil tous les 3 ans et procéder à la révision de la directive 5 ans après son entrée en vigueur.

Pozměňovací návrh 30

Čl. 8 písm. aa) (nové)

(aa) účasti malých a středních podniků v patentovém systému pro vynálezy realizované na počítači. Tato zpráva obsahuje údaje, v míře, v níž jsou dostupné, týkající se žadatelů o patenty a příjemců patentů na vynálezy realizované na počítači;

Odůvodnění

Cet amendement renvoie à l'article 10 (surveillance) adopté par le Parlement européen en première lecture.

Les statistiques disponibles montrent une bonne participation des PME au processus de brevets CII. Cependant, toutes les parties intéressées s'accordent à admettre que des statistiques additionnelles, plus exhaustives, sur les brevets CII seraient souhaitables. Cet amendement répond à cette préoccupation.

Pozměňovací návrh 31

Čl. 8 písm. b)

(b) o tom, zda jsou pravidla, kterými se řídí doba platnosti patentu a stanovení požadavků na patentovatelnost, a konkrétněji novost, vynálezecká činnost a vlastní rozsah patentových nároků, přiměřená a zda by s ohledem na mezinárodní závazky Společenství bylo žádoucí a právně možné provést úpravy těchto pravidel;

(b) o tom, zda jsou pravidla, kterými se řídí doba platnosti patentu a stanovení požadavků na patentovatelnost, a konkrétněji novost, vynálezecká činnost a vlastní rozsah patentových nároků, přiměřená;

Odůvodnění

La dernière partie de ce texte de la position commune est superflue.

Pozměňovací návrh 32

Čl. 8 písm. ga) (nové)

(ga) vývoji ve výkladu pojmů „technický přínos” a „vynálezecká činnost” patentovými úřady a patentovými soudy s ohledem na budoucí rozvoj techniky.

Odůvodnění

Le Parlement et le Conseil doivent être informés sur les pratiques d'octroi des brevets en vertu de la présente directive. Une attention particulière devra s'attacher à l'interprétation des principales définitions légales.

Pozměňovací návrh 33

Čl. 8 písm. gb) (nové)

(gb) zda je možnost popsaná v této směrnici, týkající se použití vynálezu realizovaného na počítači za výlučným účelem zajištění interoperability mezi dvěma systémy, přiměřená;

Pozměňovací návrh 34

Čl. 8 písm. gc) (nové)

 

(gc) o studii proveditelnosti týkající se zřízení Fondu pro malé a střední podniky;

Justification

Cet amendement propose que la Commission européenne étudie la possibilité de créer un "Fonds des PME" pour aider ces dernières à participer pleinement au régime de brevets des inventions mises en œuvre par ordinateur, et à en retirer les bénéfices.

Pozměňovací návrh 35

Čl. 8 písm. gd) (nové)

(gd) zda došlo k setkání s potížemi plynoucími z udělení patentů na vynálezy realizované na počítači, které nevyhovují zákonným požadavkům na patentovatelnost, pokud jde o to, zda vynález

 

(i) zahrnuje vynálezeckou činnost a

 

(ii) vytváří technický přínos

 

v souladu s čl. 4 odst. 1, a kterým jako takovým neměl být patent udělen.

Odůvodnění

Cet amendement répond aux préoccupations qui ont été exprimées quant à l'octroi de brevets futiles ou non mérités. Il prévoit que la Commission prend l'initiative de faire rapporta u Parlement européen et au Conseil sur les difficultés éventuellement rencontrées en pratique du fait de brevets qui n'auraient pas dû, en bonne logique, être attribués. Cela encouragera l'Office européen des brevets et les offices nationaux des brevets à observer les normes les plus élevées dans l'examen des demandes de brevet, et minimisera le risque d'octroi de brevets non mérités.

Pozměňovací návrh 36

Čl. 8 písm. ge) (nové)

(ge) zda tato směrnice měla požadované účinky, pokud jde o harmonizaci a vyjasnění právních ustanovení, jimiž se řídí patentovatelnost vynálezů realizovaných na počítači;

Justification

Il s'agit d'évaluer si les objectifs qui ont inspiré l'adoption de la directive ont été atteints.

Pozměňovací návrh 37

Čl. 8 písm. gf) (nové)

(gf) rozvoji celosvětových patentových systémů v oblasti vynálezů realizovaných počítačem, pokud jde o aspekty uvedené v písmenech a) až d) a f) až g).

Odůvodnění

Il convient de surveiller étroitement l'évolution des systèmes de brevets dans d'autres grandes juridictions, et notamment la possibilité d'instaurer un système mondial de brevets.

Pozměňovací návrh 38

Čl. 8 pododstavec 1a (nový)

Komise do jednoho roku předloží návrh na skutečný Patent Evropského společenství, který ustanoví demokratickou kontrolu Evropského parlamentu nad Evropským patentovým úřadem a Evropskou patentovou úmluvou.

Odůvodnění

Il est souhaitable, pour renforcer la sécurité juridique et atteindre les objectifs de Lisbonne, d'instaurer dans toute l'Union européenne un système de brevets unique.

Pozměňovací návrh 39

Článek 8a (nový)

Článek 8a

 

1. Členské státy zajišťují, aby jejich zástupci ve Správní radě Evropské patentové organizace přijali taková opatření, která jsou v jejich pravomoci, aby se zajistilo, že Evropský patentový úřad uděluje evropské patenty pouze v případě, že byly splněny požadavky Evropské patentové úmluvy, zejména pokud jde o vynálezeckou činnost a technický přínos, jak je definováno v čl. 2 písm. b).

 

 

2. Rada poskytuje Evropskému parlamentu každoroční zprávu o činnostech zástupců členských států, které jsou smluvními státy Evropské patentové úmluvy ve Správní radě Evropské patentové organizace, a o pokroku, k němuž došlo při dosahování cílů uvedených v odstavci 1.

Odůvodnění

Cet amendement reconnaît que les États membres sont également parties à la Convention sur le brevet européen et qu'ils exercent une certaine influence sur la pratique de l'Office européen des brevets, notamment pour observer des normes strictes dans l'examen des demandes de brevets, sous l'angle notamment de l'"activité inventive" et de la "contribution technique" définies par la présente directive.

En outre, cet amendement invite les États membres réunis au sein du Conseil à faire rapport chaque année au Parlement européen sur ce qu'ils ont effectivement fait pour influencer l'OEB à cet égard, ainsi que sur les progrès accomplis dans la réalisation de l'objectif de limitation de l'octroi de brevets non mérités.

(1)

Úř. věst. C 151, 25.6.2002, s. 129 E.

(2)

Úř. věst. C 077, 26.3.2004, s. 87.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Avec la présentation des amendements proposés à la Position Commune de la Commission et du Conseil sur la brevetabilité des inventions contrôlées par ordinateur pour la 2ème lecture du Parlement, la procédure concernant ce sujet important touche à sa fin.

Après plus d’une vingtaine d’auditions multiples, l’examen de plusieurs dizaines d’amendements proposés, le débat s’est largement clarifié, au moins aux yeux de votre rapporteur.

Quelques grandes sociétés, mais pas toutes, dans le domaine qui nous intéresse, se sont lancées dans une stratégie massive de dépôt, d’achat, et de défense de brevets sur des inventions contrôlées par ordinateur en franchissant de plus en plus la ligne rouge qui sépare une contribution technique de ce qui n’est pas technique, avec l’espoir de voir finalement inclure dans le brevet le logiciel lui-même qui permet le contrôle de l’invention par un ordinateur. Cette stratégie est possible aux Etats-Unis, qui n’ont pas adopté de législation sur ce sujet. Elle ne l’est en principe pas en Europe, où la Convention de Munich l’interdit et où la jurisprudence de l’Office Européen des brevets demeure prudente mais quelque peu incertaine.

Le seul moyen de donner satisfaction à ces sociétés pour leur permettre de consolider et d’étendre cette stratégie serait de réviser la Convention de Munich de 1973, et d’y supprimer l’article 52-2 qui se résume à cette disposition : les logiciels ne sont pas brevetables.

Personne n’y pense, personne ne le veut, et le Conseil dans sa position commune a fort justement pris la position inverse en suivant au demeurant la Commission Européenne. La proposition de votre rapporteur est de soutenir dans le principe cette position du Conseil. Un logiciel en effet n’est pas plus brevetable qu’un accord de musique ou une alliance de mots. En tant que groupe de formules mathématiques reliées, il est une production de l’esprit humain dans l’ordre des idées. Et la libre circulation des idées est un principe fondateur de notre civilisation.

Nous n’éviterons donc pas un petit conflit. Mais ce n’est pas parce que la loi a été violée ou qu’on l’on souhaite la violer que le Parlement serait dans l’obligation de légaliser ces transgressions effectives ou intentionnelles.

La position du Conseil était acquise –il faut une directive pour clarifier et stabiliser le droit, tout ce qui est technique est brevetable sous les conditions usuelles, les logiciels ne sont pas brevetables- et votre rapporteur vous proposant de s’y rallier, il ne nous reste qu’à examiner et si possible à améliorer la position ainsi définie.

Le texte est court, 12 articles dont les six derniers sont de pure procédure, comme au demeurant le premier, qui définit le champ du texte.

Il n’y a que deux problèmes difficiles, la délimitation de ce qui est brevetable et de ce qui ne l’est pas, et l’intéropérabilité. Comme le second dépend très largement de la solution donnée au premier, c’est sur celui-ci presque exclusivement qu’ont porté débats, discussions et travaux poursuivis jusqu’ici.

La difficulté réside en ceci que l’imbrication de plus en plus profonde des logiciels avec tous les systèmes qui alimentent les calculs de l’ordinateur et servent à en tirer des conclusions pratiques, d’une part pousse les opérateurs, pour se simplifier la vie, mais aussi pour élargir leur rente, à considérer le logiciel comme incorporé à l’invention et à le breveter lui-même, et d’autre part complique pour le législateur et pour le juge la définition claire et stricte de la limite entre les deux domaines. Et bien naturellement toute ambiguïté ouvrira une faille dans le dispositif juridique qui suffirait à produire une zone grise au sein de laquelle on ne manquerait pas de trouver des brevets logiciels. Notre quête n’est qu’une chasse à l’imprécision.

Or les critères sont simples, connus et indiscutés. Pour qu’une invention soit brevetable, il faut qu’elle constitue une contribution technique qui soit susceptible d’application industrielle, qui soit nouvelle, et qui implique une activité inventive.

Cela pose un problème de définition. C’est à l’article 2b que le Conseil a placé celle qu’il propose. « « Contribution technique » désigne une contribution à l’état de la technique dans un domaine technique, qui est nouvelle et non évidente pour une personne du métier. La contribution technique est évaluée en prenant en considération la différence entre l’état de la technique et l’objet de la revendication de brevet considéré dans son ensemble, qui doit comprendre des caractéristiques techniques, qu’elles soient ou non accompagnées de caractéristiques non techniques ».

A l’évidence, ces variations sémantiques définissent plus la contribution que le mot de technique lui-même. Qu’il soit pris comme substantif ou comme adjectif, les définitions données de ce mot dans les dictionnaires courants n’ont pas pour objet d’en définir le champ de manière juridiquement limitative et opposable à d’autres champs. Mais il y a des constantes. La technique est partout définie comme l’ensemble des procédés ordonnés, scientifiquement mis au point, qui sont employés pour produire une œuvre ou un résultat déterminé ou encore procéder à l’investigation et à la transformation de la nature. Il y a en commun dans toutes ces définitions une référence implicite au monde physique, au palpable, ou encore au réel, qui s’oppose clairement au monde des idées ou à l’immatériel. Après bien des recherches, ce critère nous est apparu comme le seul permettant de distinguer clairement ce qui relève du domaine technique de ce qui n’en relève pas.

Restait à le formuler. On aurait pu distinguer la matière de l’immatériel. Mais le mot de matière est trop souvent opposé à celui d’énergie. Or un signal lumineux ou radioélectrique, qui est très fréquemment produit en conclusion du calcul de l’ordinateur guidé par le logiciel pour produire un résultat, relève incontestablement du monde réel, mais est constitué d’énergie et non de matière : la jurisprudence pourrait hésiter à considérer l’énergie comme de la matière ! Pour pallier cet inconvénient, l’on pourrait encore opposer le monde physique au monde virtuel. Mais là encore le mot physique entraîne trop de connotations avec le palpable alors que la production d’un signal parfaitement réel mais non palpable relève d’un système à l’évidence brevetable dans la vision des choses qu’ont retenue aussi bien la Convention de Munich que la position commune du Conseil du 07 mars 2005.

Dans ces conditions, la formule « un enseignement nouveau sur l’usage des forces contrôlables de la nature, sous le contrôle d’un programme informatique, et distinct des moyens techniques nécessaires à la mise en œuvre de ce programme, est technique » nous a paru la plus englobante en même temps que la plus claire pour définir le champ de la technique. L’usage de matière dans les systèmes et dispositifs qui relient en amont et en aval le logiciel au monde réel est inclus dans cette définition puisqu’il s’agit toujours non pas d’une matière inerte mais d’une matière mise en œuvre par de l’énergie.

La formulation en cause, imaginée voici près de 30 ans par une Cour allemande, n’a jamais été reprise mais jamais non plus infirmée par la Cour Fédérale. Elle est reprise déjà dans les législations suédoise, polonaise et japonaise.

C’est là l’objet de l’amendement fondamental, qui reprend d’ailleurs partiellement mais en l’améliorant, la formulation retenue par le Parlement en première lecture. Il prend place à l’article 2 « Définitions » et constitue un paragraphe c) nouveau.

Toute définition étant toujours aussi importante par ce qu’elle définit que par ce à quoi elle s’oppose, il a semblé essentiel à votre rapporteur d’ajouter dans ce paragraphe 2c) un deuxième alinéa lui aussi incorporé à l’amendement 5, destiné à confirmer en toute clarté ce que la définition proposée au premier alinéa exclut du champ de la technique, donc de la brevetabilité : « Le traitement, la manipulation, la représentation et la présentation de l’information par un programme informatique ne sont pas techniques, même lorsque des moyens techniques sont employés dans ce but ».

Cette clarification est nécessaire, car, bien qu’elle soit rigoureusement synonyme du premier alinéa, elle tranche explicitement quelques situations ambiguës révélées par nos auditions. Elle a surtout l’avantage de clarifier complètement aussi la relation du système de droit ainsi proposé avec le traité ADPIC.

L’adoption d’une formule ainsi clarifiante pour l’ensemble du sujet nous a conduit à découvrir que le titre même de la directive pouvait receler une ambiguïté. L’expression « invention mise en œuvre par ordinateur » peut tendre à laisser penser qu’une invention puisse être totalement réalisée au moyen d’un simple ordinateur, ce qui voudrait dire que des logiciels puissent être brevetables. Pour éviter cette dérive votre rapporteur vous propose de modifier le titre de la directive en « concernant la brevetabilité des inventions contrôlées par ordinateur ».

Une fois ce point établi, tous les autres amendements en découlent. Ils sont, en totalité pour ceux qui concernent les considérants, et pour la plupart de ceux qui concernent le dispositif, des rectifications ou des précisions de vocabulaire. Dans quelques cas, amendements 7 et 8 par exemple, ils correspondent à des exemples d’application. Enfin l’amendement 14 tire la conséquence de la définition retenue en ce qui concerne l’intéropérabilité, qu’il est essentiel de préserver, mais qui ne concerne plus les logiciels puisqu’ils sont confirmés comme étant hors champ de la brevetabilité.


POSTUP

Název

Společné stanovisko Rady směřující k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o patentovatelnosti vynálezů realizovaných na počítači

Referenční údaje

11979/1/2004 – C6‑0058/2005 – 2002/0047(COD)

Právní základ

čl. 251 odst. 2 a 95 SES

Základ v jednacím řádu

čl. 62

Datum prvního čtení EP – P5

24.9.2003

P5_TA(2003)0402

Návrh Komise

KOM(2002)0092 – C5‑0082/2002

Pozměněný návrh Komise

 

Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno obdržení společného postoje

14.4.2005

Příslušný výbor
Datum oznámení na zasedání

JURI
14.4.2005

Zpravodaj
Datum jmenování

Michel Rocard

14.9.2004

 

Předchozí zpravodaj

 

 

Projednání ve výboru

21.4.2005

23.5.2005

20.6.2005

 

 

Datum přijetí

20.6.2005

Výsledek závěrečného hlasování

pro:

proti:

zdrželi se:

16

10

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Maria Berger, Marek Aleksander Czarnecki, Bert Doorn, Monica Frassoni, Giuseppe Gargani, Piia-Noora Kauppi, Kurt Lechner, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Marcin Libicki, Antonio Masip Hidalgo, Viktória Mohácsi, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Daniel Stroz, Andrzej Jan Szejna, Diana Wallis, Nicola Zingaretti, Jaroslav Zvěřina

Náhradníci přítom

Barbara Kudrycka, Evelin Lichtenberger, Toine Manders, Edith Mastenbroek, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Michel Rocard, Ingo Schmitt, József Szájer

Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování

Sharon Bowles, Tunne Kelam, Angelika Niebler

Datum předložení  – A6

21.6.2005

A6-0207/2005‑0/2005

Poznámky

...

Právní upozornění - Ochrana soukromí