ZPRÁVA o hodnocení barcelonského procesu
30. 9. 2005 - (2005/2058(INI))
Výbor pro zahraniční věci
Zpravodajka: Anneli Jäätteenmäki
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o hodnocení barcelonského procesu
Evropský parlament,
– s ohledem na Barcelonskou deklaraci ze dne 28. listopadu 1995 o vytvoření evropsko-středomořského partnerství s podrobným programem činnosti,
– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Desáté výročí evropsko-středomořského partnerství: Pracovní program pro řešení problémů příštích pěti let“ (KOM(2005)0139 a jeho přílohy (SEK(2005)0482 a SEK(2005)0483),
– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Širší Evropa – Sousedství: Nový rámec vztahů s našimi východními a jižními sousedy“ (KOM(2003)0104), na strategický dokument Komise o evropské politice sousedství (KOM(2004)0373), návrh na zřízení Evropského nástroje sousedství a partnerství (KOM(2004)0628), sdělení Komise o programech v rámci EPS (KOM(2004)0795) a programy pro Izrael, Jordánsko, Maroko, palestinskou samosprávu a Tunisko,
– s ohledem na závěry všech evropsko-středomořských ministerských konferencí a oborových ministerských konferencí, které se konaly od zahájení barcelonského procesu, a zejména na závěry VII. evropsko-středomořské konference ministrů zahraničních věcí konané ve dnech 30.–31. května 2005,
– s ohledem na strategické partnerství Středomoří a Středního východu, o němž Evropská rada rozhodla v červnu 2004,
– s ohledem na prohlášení přijatá na pěti plenárních zasedáních Evropsko-středomořského parlamentního fóra z období mezi jeho zřízením v listopadu 1998 a jeho přeměnou v Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění u příležitosti VI. ministerské konference v Neapoli dne 3. prosince 2003,
– s ohledem na politické priority předsednictví Evropského parlamentu v Evropsko‑středomořském parlamentním shromáždění (vyhlášené dne 21. dubna 2005) prohlubovat dialog v otázkách lidských práv s parlamenty partnerských zemí,
– s ohledem na usnesení ze dne 15. března 2005 přijaté na prvním zasedání Evropsko‑středomořského parlamentního shromáždění v Káhiře,
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2004 o „oživení činnosti EU v oblasti lidských práv a demokratizace ve spolupráci se středomořskými partnery“[1] ,
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2003 o sdělení „Širší Evropa – Sousedství: Nový rámec vztahů s východními a jižními sousedy“[2],
– s ohledem na svá dřívější usnesení o středomořské politice Evropské unie,
– s ohledem na výroční zprávy o zprávách o lidském rozvoji v arabských zemích v rámci rozvojového programu OSN z let 2002, 2003 a 2004,
– s ohledem na zprávu „Barcelona Plus: Směrem k evropsko-středomořskému společenství demokratických států“, kterou vypracoval výbor pro evropsko-středomořské studie (EuroMeSCO) v dubnu 2005,
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0280/2005),
A. vzhledem k tomu, že prosazování a respektování demokracie, lidských práv, právního státu a základních svobod je ústředním principem a prioritou Evropské unie a je nezbytnou základnou pro rozvoj středomořského regionu,
B. s přihlédnutím k obsahu evropsko-středomořských dohod o přidružení, zejména článku 2, který stanoví, že domácí i vnější politiky smluvních stran se řídí respektem k demokratickým zásadám a základním právům a navíc představují neodmyslitelnou součást dohod,
C. vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 23. února 2005 o evropsko-středomořském partnerství[3] Parlament vyzývá Radu a Komisi, aby obnovily své snahy o prohloubení demokracie a aby přispěly k rozvoji nutných politických, hospodářských a sociálních reforem ve středomořských zemích,
D. vzhledem k tomu, že středomořská politika představuje jednu z hlavních priorit zahraniční politiky EU; vzhledem k tomu, že účinnost barcelonského procesu může být posílena pouze důslednou společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, která by tak rovněž pozvedla svou důvěryhodnost,
E. vzhledem k tomu, že rozšířená Evropa má výrazný zájem na vytvoření koherentního systému vztahů se sousedními zeměmi ve středomořském regionu a na Středním východě založeném na výše uvedených principech a hodnotách a na dialogu mezi kulturami a náboženstvími a že jejím cílem je komplexní partnerství včetně politické a ekonomické liberalizace, udržitelného hospodářského růstu a všeobecné prosperity,
F. vzhledem k tomu, že rozvoj evropsko-středomořského partnerství v duchu demokracie a prosperity závisí podstatnou měrou na vůli partnerských zemí a jejich národů sdílet obecné hodnoty demokracie a respektování lidských práv v duchu symetrické spolupráce, rovnosti, společné účasti, angažovanosti a společné odpovědnosti,
G. vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství je zaměřena na zlepšování tohoto partnerství, poskytování dalších příležitostí k prohloubení vztahů, posilování politického dialogu a začleňování partnerských zemí do politik EU,
H. vzhledem k tomu, že Barcelonská deklarace ze dne 28. listopadu 1995 znamenala obrat ve vztazích Evropské unie s jejími středomořskými sousedy,
I. vzhledem k tomu, že evropsko-středomořské partnerství, které spojuje mechanismy bilaterálních a multilaterálních konzultací s rozhodovacími mechanismy, je svým rozsahem a svou myšlenkou jedinečné, a musí proto být zachováno, oživeno, přehodnoceno ve světle dosažených výsledků a dále rozvíjeno, aby se blížilo ke splnění ambiciózních úkolů, které mu byly původně uloženy,
J. vzhledem k tomu, že bylo dosaženo malého pokroku v regionálním rozměru partnerství, který by se měl vážně rozvíjet a měly by na něj být přiděleny větší finanční prostředky, jak bylo plánováno na začátku celého procesu,
K. vzhledem k tomu, že stažení Izraele z Gazy se považuje pouze za jeden, byť důležitý, krok na cestovní mapě ve snaze o úplné urovnání blízkovýchodního konfliktu, který bude za předpokladu, že jej budou následovat další kroky na obou stranách, představovat nový stimul pro barcelonský proces,
L. vzhledem k tomu, že výsledky hodnocení prvních deseti let partnerství jsou smíšené, neboť na jedné straně existuje mnoho pozitivních výsledků, přičemž na druhé straně je třeba ještě vykonat mnoho práce, má-li být plně rozvinut potenciál Barcelonské deklarace,
M. vzhledem k tomu, že bilaterální vztahy doposud převládají nad multilaterálním rámcem, mimo jiné i kvůli slabosti partnerských zemí a potížím při rozvíjení a posilování vztahů jih-jih,
N. vzhledem k tomu, že na summitu v Barceloně 27. a 28. listopadu 2005 je třeba stanovit jasné a zvladatelné priority pro blízkou budoucnost s přihlédnutím ke zkušenostem z minulých selhání a patových situací a s cílem dosáhnout konkrétních výsledků v krátkodobém i střednědobém horizontu,
O. vzhledem k tomu, že spolupráce mezi evropsko-středomořskými partnery by mohla být prohloubena v oblasti pomoci poskytované reformám vzdělávacích systémů, společného řízení pohybu osob a migrace a posílení dialogu – rovněž mezi různými náboženstvími – a pomoci, pokud jde o harmonizované strategie boje proti terorismu,
P. vzhledem k tomu, že úspěšné první zasedání Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění v březnu 2005 a další institucionální vývoj evropsko-středomořského partnerství umožní posílení jeho multilaterálního politického rozměru,
Q. vzhledem k tomu, že je také důležité posílit tento rozměr větší účastí občanské společnosti a nevládních organizací na tomto procesu,
R. vzhledem k tomu, že vyhlášení roku 2005 rokem Středozemního moře by mělo barcelonský proces zviditelnit a zvýšit informovanost občanů o dění v jeho rámci,
S. vzhledem k tomu, že proces evropsko-středomořského partnerství je zvlášť vhodným rámcem k uskutečňování iniciativy pro alianci civilizací, kterou vyhlásil generální tajemník OSN Kofi Annan ve svém prohlášení ze dne 14. července 2005,
1. vítá nedávné sdělení Evropské komise, které hodnotí uplynulých deset let partnerství a vyzdvihuje oblasti spolupráce – lidská práva a demokracie, udržitelný ekonomický růst a hospodářské reformy a vzdělání –, které je třeba v příštích pěti letech dále rozvíjet;
2. sdílí přesvědčení, že i když partnerství dosud nepřineslo očekávané výsledky a nepřispělo ke snížení napětí v oblasti tak, jak by mohlo, je dosud dostatek prostoru pro zlepšování, a barcelonský proces je tedy nadále vhodným rámcem pro politiku v oblasti Středomoří, v níž je třeba změn k dosažení lepších výsledků;
3. upozorňuje, že má-li být evropsko-středomořská politika účinná, musí na ni být přiděleny prostředky adekvátní jejím ambicím;
4. lituje, že evropsko-středomořské partnerství nemělo dosud žádný přímý vliv na hlavní nevyřešené konflikty ve středomořské oblasti, ačkoli byl v rámci pracovních skupin zahájen dialog o konkrétní snahách;
5. upozorňuje, že rozvoj demokracie je jedním z cílů barcelonského procesu a musí být dosažen prosazováním politických reforem za podpory občanské společnosti a všech politických skupin a hnutí, které odmítají použití násilí;
6. domnívá se, že hlavními otázkami, kterým je třeba se věnovat, jsou zvýšení účasti všech partnerských zemí středomořské oblasti na rozhodování v rámci partnerství, aby byly povzbuzeny společné iniciativy a posílena spoluzodpovědnost;
7. vítá v této souvislosti vytvoření nevládní platformy EuroMed pro občanské fórum, jejíž zakládající schůze se konala v dubnu 2005 v Lucemburku; v této souvislosti zdůrazňuje důležitost udržování vztahu s touto platformou a rozvíjení úzké spolupráce s ní v zájmu rozšiřování účasti v evropsko-středomořském partnerství a zlepšování povědomí veřejnosti o tomto procesu;
8. zastává názor, že je důležité, aby byl politický dialog doprovázen užší spoluprací na kulturní a sociální úrovni, a to rovněž v zájmu zesilování důrazu na hlediska a priority objevující se stále častěji v analýzách z arabského a středomořského světa, jak je odráží nedávná výroční zpráva Rozvojového programu OSN (UNDP);
9. vítá vytvoření Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění a vybízí k tomu, aby mu byly v budoucnu poskytnuty zdroje a administrativní struktury potřebné k jeho viditelnému působení a účinnému fungování;
10. je přesvědčen, že budoucí spolupráce se nesmí řídit jen požadavky bezpečnostní politiky EU, ani jinými souvisejícími potřebami, nýbrž že je třeba zdůraznit souvislost mezi třemi oblastmi spolupráce – mír, obchod a občanská společnost; zejména zde uznává souvislost mezi bezpečností a rozvojem i zvláštní důležitost sociálních a ekonomických otázek pro obyvatele jižního Středomoří;
11. domnívá se, že evropská politika sousedství, která vychází z výsledků barcelonského procesu a je založena na principu angažovanosti obou stran a diferenciace, by měla prohloubit stávající formy spolupráce v rámci evropsko-středomořského partnerství s cílem nabídnout partnerským zemím možnost podílet se na programech a politikách EU na základě společně dohodnutých priorit a cílů, prostřednictvím důsledného uplatňování zásad regionální a sub-regionální spolupráce (a také místní a obecní) jak ze strany evropsko-středomořských partnerů, tak ze strany členských států;
12. upozorňuje, že regionální integrace jih-jih má zásadní význam pro vytváření stabilního rámce sdílené prosperity, a to je příklad a zkušenost EU;
13. připomíná, že jedním z hlavních cílů středomořské politiky EU a evropské politiky sousedství je podporovat a rozvíjet politické reformy (pokrok v procesu demokratizace, posilování pluralismu a právního státu a většího respektování lidských práv) spolu s ekonomickými a sociálními reformami;
14. vítá ustavení podvýboru pro lidská práva s Jordánskem a Marokem v rámci příslušných dohod o přidružení a vyzývá k ustavení takovýchto podvýborů pro otázky lidských práv v rámci ostatních dohod o přidružení, aby se tak rozvíjel strukturovaný dialog o lidských právech a demokracii; věří, že tyto podvýbory představují klíčový prvek akčních plánů; zdůrazňuje, že je důležité, aby se tyto podvýbory při své práci radily s občanskou společností a zapojovaly ji do své práce v zájmu lepšího monitorování situace v oblasti lidských práv; zdůrazňuje rovněž potřebu, aby byl Parlament zapojen do práce i průběžné kontroly těchto podvýborů;
15. připomíná svou podporu obhájcům lidských práv a vítá přijetí pokynů o obhájcích lidských práv; vyzývá v tomto ohledu Radu, aby vyvinula na středomořské partnery nezbytný tlak, aby plnili své závazky v respektování práv obhájců lidských práv a zajistili jejich ochranu;
16. připomíná, že vytvoření oblasti společné prosperity je i ústředním cílem evropsko‑středomořského partnerství a že tento cíl musí dosáhnout pokroku při zmírňování chudoby v regionu a zmírňování sociálních a ekonomických rozdílů mezi severem a jihem; připomíná, že partnerské země dosáhly značného pokroku, pokud jde o makroekonomickou stabilitu, a že liberalizace obchodu se zbožím se výrazně zlepšuje;
17. v této souvislosti vítá zřízení nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství v rámci Evropské investiční banky v roce 2002, vyzývá však k dalším jednáním mezi členskými státy Unie a jejich evropsko-středomořskými partnery s cílem přeměnit tuto iniciativu ve skutečný finanční nástroj spolupráce, otevřený účasti zemí evropsko-středomořského regionu;
18. zdůrazňuje, že je důležité do roku 2010 vytvořit zónu volného obchodu, a přeje si, aby byla rychle zavedena zásada kumulace původu, systém, který umožní výrobkům zhotoveným z prvků pocházejících ze středomořských zemí volný přístup na trh Společenství a podpoří tak posílení integrace jih-jih;
19. bere na vědomí pokroky při vytváření oblasti volného obchodu do roku 2010 a zahájení strategie liberalizace obchodu a zemědělství; vyzývá, aby do tohoto procesu byla začleňována kritéria udržitelného rozvoje a aby bylo v každé fázi prováděno správné a důkladné hodnocení vlivů na životní prostředí; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii dopadu liberalizace obchodu se zemědělskými produkty a produkty rybolovu v evropsko-středomořském regionu;
20. konstatuje, že zatímco došlo k významnému pokroku trhu se zbožím, obchodní deficit středomořských partnerů Evropské unie roste;
21. konstatuje, že navzdory očekáváním spojeným se začátkem procesu nepřineslo toto otevření se vůči obchodu partnerským zemím hospodářský blahobyt a jejich hospodářská situace je nadále obtížná a vyznačuje se vysokou nezaměstnaností a nízkou úrovní investic, které vzhledem k nízkému věku obyvatel těchto zemí ovlivňují migraci;
22. domnívá se, že hospodářská stránka partnerství by se měla zaměřit na sociální soudržnost a trvale udržitelný hospodářský rozvoj, vzhledem k tomu, že liberalizace obchodování nemůže být jeho jediným cílem, a musí probíhat v přiměřené právním rámci;
23. žádá, aby se Komise a členské státy ujistily, že příští finanční výhled počítá s dostatečným financováním pro podporu hospodářské transformace středomořských partnerských zemí a že referenční finanční částka určená na nový finanční nástroj sousedství a partnerství umožní zajistit určitou stabilitu a kontinuitu evropské pomoci ve středomořské oblasti (viz bývalý program MEDA);
24. zastává názor, že je důležité, aby se pracovní program Komise rovněž zaměřil na sociální dopady přechodu v zemích jižního Středomoří a řešil je při respektování rozdílných potřeb a priorit partnerských zemí;
25. domnívá se, že hospodářská situace partnerských středomořských zemí vyžaduje, aby byla poskytnuta výrazná podpora projektům infrastruktury, zejména v oblasti dopravy, zásobování pitnou vodou a bydlení;
26. zastává názor, že výnosy pocházející z nálezů ropy a zemního plynu v tomto regionu by měly být ve větším rozsahu dávány k dispozici na hospodářský a sociální rozvoj regionu a využívány s naprostou transparentností v zájmu obyvatelstva jako celku;
27. vyzývá ke zlepšení nákladní i osobní dopravní infrastruktury v evropsko-středomořském regionu se zvláštním důrazem na přístavy;
28. připomíná význam podpory konkrétních malých projektů spolupráce v praxi; má za to, že malé a střední podniky mohou značně přispět k větší prosperitě partnerských zemí, a proto doporučuje přijetí opatření na zvýšení hospodářského růstu a spotřeby, zejména pomocí půjček a mikrokreditů;
29. zdůrazňuje, že je důležité reagovat na problémy, s nimiž se potýká odvětví textilu, podporou evropsko-středomořského partnerství, neboť toto partnerství napomáhá spolupráci a konkurenceschopnosti odvětví tím, že cíleně podporuje vzdělávání, výzkum a vývoj, technické inovace, šíření správné praxe a výměny informací o trzích; doporučuje zřízení evropsko-středomořské sítě škol, vzdělávacích institucí a specializovaných technických středisek v oblasti textilu/oděvního průmyslu pro podporu technického partnerství, vzdělávání a společných výzkumných programů;
30. zastává názor, že decentralizovaná spolupráce mezi místními a regionálními úřady může přispívat k budování místních institucí a kapacit, jakož i k lepší viditelnosti a vlastnictví partnerství; upozorňuje, že konkrétní projekty drobné spolupráce mezi městy, ať už se jedná o bilaterální, regionální nebo trans-regionální sítě týkající se otázek udržitelného rozvoje měst (např. hospodaření s odpady a vodou, dodávky pitné vody), mohou mít konkrétní dopad na občany a mohou bezprostředně zlepšit kvalitu jejich života;
31. konstatuje, že v uplynulých letech bylo dosaženo význačného pokroku, pokud jde o urychlení provádění projektů a programů v rámci programu MEDA, zejména díky tomu, že Komise radikálně přepracovala své programy pomoci a že byla přiřčena významná úloha těm, kteří pracují přímo na místě; lituje však, že Rada snížila v návrhu rozpočtu na rok 2006 částku přidělenou na program MEDA a zejména v části určené na institucionální reformy, demokratický rozvoj a lidská práva, hospodářskou a sociální reformu a sub-regionální spolupráci; zastává názor, že takovéto omezení by nebylo v souladu se stimuly, které vyžaduje barcelonský proces;
32. domnívá se, že nastal správný okamžik pro pozvednutí činnosti evropsko-středomořského partnerství na vyšší úroveň a pro využití možností, které nabízí evropská politika sousedství, aby se partnerství přiblížilo lidem;
33. doporučuje, aby se v budoucnosti kladl zvláštní důraz na činnost ve vybraných oblastech na multilaterální i bilaterální úrovni, na kterých se partneři dohodnou; činnost v těchto oblastech by se měla zrychlit a měla by se více zaměřovat na výsledky;
34. zastává názor, že růst demokracie v regionu je jednou z klíčových otázek pro Evropu: středomořské partnerství existuje nejen s partnerskými zeměmi, ale rovněž s nestátními účastníky a občanskou společností; doporučuje proto, aby byla více využívána například Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva (EIDHR) – program Společenství, který financuje různé projekty – pro zahájení různých projektů na podporu demokracie;
35. zastává názor, že spolupráce při ochraně životního prostředí a odvracení přírodních katastrof by měla být jednou ze základních priorit; zastává názor, že v tomto rámci by měly být urychleny postupy k zavedení systému včasného varování ve středomořské oblasti k zabránění těmto katastrofám;
36. upozorňuje, že v posledních letech zaznamenala středomořská oblast a mnohé členské státy pokles rovnováhy životního prostředí, větší znečištění, narůstající nedostatek vody a nekontrolované šíření měst a spekulací, zejména na pobřeží; a zastává názor, že by měly být dány větší pobídky tvorbě politik v oblasti životního prostředí ve středomořské oblasti zejména, když se ukazuje, jak zásadní důležitost má tato oblast pro jakoukoli politiku udržitelného rozvoje;
37. považuje za jednu z hlavních priorit rozvoj vzdělání a odborné přípravy, jež mají nesmírný význam pro hospodářský a sociální rozvoj zemí středomořské oblasti; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost ženám a znevýhodněným skupinám, jako jsou negramotné skupiny obyvatelstva, studující dívky, uprchlíci a vysídlené osoby a obyvatelstvo ve venkovských a příměstských oblastech; zastává názor, že je třeba strategičtější koncepce podpory úsilí středomořských partnerů o reformu vzdělávacích systémů a modernizaci institucí v této oblasti; zejména vyzývá Radu, členské státy a Komisi, aby vytvářely a podporovaly výměnné programy pro žáky, studenty a učitele a partnerství mezi městy a geografickými oblastmi a posílily výměny na parlamentní úrovni; zdůrazňuje v této souvislosti význam dalšího rozvoje iniciativy Erasmus Mundus a také programu Mládí v akci na léta 2007–2013, aby tak byly posíleny mezikulturní výměny v zemích Středomoří;
38. vítá zřízení a zahájení činnosti Evropsko-středomořské nadace Anny Lindhové pro dialog kultur; je přesvědčen, že její činnost může rozhodně přispět k prohloubení vzájemného porozumění a může co nejlépe využít naše společné dědictví;
39. vyzývá Komisi, členské státy a země evropsko-středomořského přátelství, aby prozkoumaly způsoby a mechanismy podpory zřizování, posilování a rozvíjení národních sítí nadace Anny Lindhové ve všech 35 partnerských zemích; vyzývá nadaci, aby přispěla k viditelnosti a spoluvlastnictví barcelonského procesu, a tím dala konkrétní podobu evropsko-středomořskému partnerství na národní i regionální úrovni;
40. vyzývá k ochraně svobody tisku a svobody myšlení a jejich podpoře ve středomořském regionu, aby mohli pracovníci sdělovacích prostředků vykonávat svou práci svobodně a být tak zárukou určitého demokratického vývoje, který byl v tomto regionu doposud nedostatečný;
41. je přesvědčen, že vzhledem k současné situaci ve světě musí být mezi partnery navázán vážný mezikulturní dialog, který by měl zahrnovat opatření, jaké ve své zprávě doporučuje poradní skupina na vysoké úrovni pro otázky dialogu mezi národy a kulturami zřízená Romanem Prodim v roce 2003;
42. zastává názor, že evropsko-středomořské partnerství, které je založeno na společné odpovědnosti, by mělo prosazovat náboženský dialog mezi křesťanstvím, islámem a judaismem nejen za účelem vzdělávání a šíření vědomostí, ale rovněž jako součást boje proti terorismu, jedné z globálních výzev, které je třeba řešit;
43. doporučuje společné provádění akademických aktivit odborníky a znalci na roli islámu v demokratických a otevřených společnostech a zvážení důvodů, které mohou někdy vést příslušníky kulturních či náboženských komunit k násilným činům;
44. zdůrazňuje, že další významnou oblastí působnosti evropsko-středomořského partnerství je přistěhovalectví a sociální integrace přistěhovalců; zastává názor, že dohody o přidružení a akční plány politiky sousedství jsou vhodnými nástroji podpory společného řízení pohybů obyvatelstva a migračních toků; navrhuje proto, aby se nový nástroj evropské politiky sousedství používal k podpoře přeshraniční spolupráce mezi jednotlivými partnery; zdůrazňuje, že je nutné se zabývat problémem a vážnými negativními důsledky nedovoleného přistěhovalectví, k čemuž neodmyslitelně patří i jednání o dohodách o opětovném přijímání a potřeba rázně zakročit proti obchodování s lidmi, které stojí lidské životy a způsobuje značné utrpení; připomíná potřebu radit se s místními a regionálními úřady v této oblasti vzhledem k jejich zkušenostem s integrací přistěhovalců do společnosti, přijímáním žadatelů o azyl a citlivou otázkou nakládání s rezidenty bez dokladů a odmítnutými žadateli o azyl i vzhledem k jejich odpovědnosti za tyto oblasti;
45. připomíná, že veškerá spolupráce v oblasti přistěhovalectví musí být v souladu s mezinárodním právem humanitárním a v oblasti lidských práv; trvá na tom, že veškeré dohody o opětovném přijímání musejí být veřejné a založené na zásadě nenavracení v souladu s ustanovením článku 33 Ženevské konvence z roku 1951 týkající se postavení uprchlíků; odmítá zásadu zřizování „vstupních bran“ pro uprchlíky a/nebo uprchlických táborů v sousedních zemích EU;
46. zdůrazňuje, že podpora podílu žen v hospodářské, sociální a kulturní a v politické činnosti každé země musí tvořit nezbytný mechanismus upevňování demokracie a řešení otázky diskriminace vůči ženám; a rovněž vyzývá k začlenění hlediska rovnosti pohlaví do všech hlavních činností evropsko-středomořského partnerství;
47. vyzývá tedy vlády partnerských zemí, aby uznávaly, dodržovaly a chránily základní práva a postavení ženy tak, jak jsou zakotvena v mezinárodních smlouvách, a obrací se na vlády těchto partnerských zemí se žádostí, aby urychlily legislativní, správní a ostatní reformy k nastolení rovnosti mužů a žen v rodinném a veřejném životě a aby rovnost pohlaví začlenily do všech svých politik a stanovily krátkodobé a dlouhodobé cíle;
48. žádá Komisi, aby předložila kvalitativní a kvantitativní informace o provádění a konkrétním plnění finančních závazků v rámci dvoustranné spolupráce (dohody o přidružení) i v rámci regionální spolupráce MEDA II (současná fáze) za účelem podpory aktivní účasti žen na politickém, hospodářském a veřejném životě;
49. vítá nedávné zahájení prvního regionálního programu pro účast žen na hospodářském a veřejném životě a jeho rozvoji (program, o jehož zahájení se rozhodlo již v roce 2001) a žádá Komisi, aby rozšířila působnost a tématiku programu o informační akce a osvětu zaměřené na obraz ženy a význam její úlohy v procesu demokratizace;
50. vyjadřuje znepokojení nad značnou diskriminací žen na trhu práce, ve vzdělávacích systémech a odborném vzdělávání a nad diskriminací jejich účasti na politickém a občanském životě i nad vážnými problémy, kterým musí čelit, jako je např. násilí; žádá, aby partnerské země projevily skutečnou politickou vůli a schopnost účinně působit na vývoj myšlení a podporovat rovnost mezi ženami a muži;
51. zdůrazňuje, že evropsko-středomořští partneři musí zahájit nové programy s cílem rozvíjet spolupráci mezi policejními orgány a mezi soudními orgány a společně postupovat v boji proti organizovanému zločinu a terorismu; vyzývá všechny země k ratifikaci Úmluvy OSN o přeshraniční organizované trestné činnosti a jejích dodatečných protokolů proti obchodování s lidmi a pašování přistěhovalců; zdůrazňuje, že evropsko‑středomořští partneři hájí jak lidská práva, tak i základní svobody, a vyzývá proto Radu, členské státy a Komisi, aby aktivně podporovaly evropsko-středomořskou dohodu v zájmu zajištění dodržování lidských práv prostřednictvím trvalého politického dialogu s partnerskými zeměmi; taktéž zdůrazňuje, že mají také zkušenosti s terorismem, díky čemuž by mohly společně usilovat o odrazení frustrovaných skupin od volby teroristických metod a od provádění násilných útoků, rozvíjet schopnost států bojovat proti terorismu a bránit lidská práva v boji proti němu; zdůrazňuje, že teroristické činy jakéhokoli druhu nutně zahrnují přímý útok na práva a svobody občanů, jak je stanoví Všeobecná deklarace lidských práv, na demokracii a právní stát;
52. v této souvislosti opět zdůrazňuje, že boj proti terorismu nesmí být v žádném případě prováděn na úkor občanských a lidských práv; vítá rostoucí spolupráci v této oblasti, vyzývá však k otevřenějším a transparentnějším postupům; v této souvislosti podporuje návrh na kodex chování v této oblasti;
53. lituje, že nebylo dosaženo žádného významného pokroku v oblasti demokracie a lidských práv, a zdůrazňuje v této souvislosti důležitost akčních plánů evropské politiky sousedství, jejichž cílem je formulovat jasné závazky k akci pro partnerské země v zájmu zkvalitnění demokratizačního procesu i respektování lidských práv; podtrhuje skutečnost, že prioritu budou mít v těchto akčních plánech měřítka, která budou pravidelně monitorována a vyhodnocována;
54. vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby plně zapojila Parlament do hodnocení plnění akčních plánů evropské politiky sousedství, které by měly obsahovat jasná ustanovení o pozastavení pro případ, že by uvedená měřítka týkající se demokratizace a lidských práv nebyla respektována;
55. vyzývá Komisi, aby považovala otázky lidských práv za hodnotící kritérium při hodnocení souladu se smlouvami mezi Evropskou unií a partnerskými zeměmi, a doufá, že Komise bude každoročně předkládat zprávu o svých zjištěních v rámci evropsko‑středomořského partnerství;
56. vyzývá Radu a Komisi, aby v případě porušování lidských práv a demokratických svobod uplatňovaly ustanovení pozastavující evropsko‑středomořské dohody o přidružení;
57. vyzývá znovu smluvní strany evropsko‑středomořských dohod o přidružení, aby začlenily do programu činnosti ustanovení o lidských právech v zájmu prohloubení a rozvoje respektování lidských práv a aby zavedly mechanismus pravidelného posuzování souladu s článkem 2 dohody o přidružení; vyzývá v tomto ohledu Komisi k ustavení podvýboru pro lidská práva, jehož úkolem by bylo monitorovat uplatňování ustanovení o lidských právech, a plně zapojit do těchto podvýborů Evropský parlament a občanskou společnost; s ohledem na 10. výročí barcelonského procesu vyzývá Komisi, aby vypracovala veřejnou zprávu o uplatňování politiky lidských práv a demokracie v zemích středomořského regionu, na jejímž základě se bude rozvíjet další partnerství;
58. navrhuje, aby spolupráce mezi Evropskou unií a středomořskými zeměmi v bezpečnostních otázkách pokračovala a byla posílena; vítá začlenění ustanovení o nešíření zbraní hromadného ničení do posledních dohod a akčních plánů; upozorňuje, že takováto opatření musejí být uplatňována všemi partnerskými zeměmi bez výjimky s cílem vyhlášení středomořské oblasti oblastí beze zbraní hromadného ničení; vyzývá k dalšímu zapojení partnerských zemí do evropské bezpečnostní a obranné politiky; za tímto účelem vyzývá Radu, aby předem počítala s možností konzultovat s našimi středomořskými partnery aktuální otázky SZBP, které se jich dotýkají, a zapojila je do jednání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, kdykoli to bude potřebné;
59. zastává názor, že vzhledem k nedostatkům barcelonského procesu v minulosti je více než kdy jindy základní podmínkou pro úspěch partnerství politická vůle a pragmatická vize;
60. zdůrazňuje, že EMPA je neodmyslitelným prvkem evropsko-středomořského politického dialogu a že role rozhodovacích postupů shromáždění v evropsko-středomořském procesu by měla být v budoucnu posílena;
61. připomíná účastníkům mimořádného setkání na vysoké úrovni, které se bude konat v Barceloně ve dnech 27.–28. listopadu 2005, že oslavy desátého výročí evropsko‑středomořského partnerství musí být doprovázeny určením nových jasných priorit a plánů pro budoucnost; zastává rovněž názor, že musí opětovně potvrdit základní zásadu deklarace a vůli členských států vytvořit společenství demokratických států, jež bude stimulem pro vztahy mezi zeměmi středomořského regionu, a vyzývá zvláště všechny členské státy Evropské unie, aby soustředily své snahy na nový stimul budoucímu vývoji barcelonského procesu;
o
o o
62. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení nadcházejícímu mimořádnému setkání na vysoké úrovni, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU a partnerských zemí účastnících se barcelonského procesu a Evropsko-středomořskému parlamentnímu shromáždění.
- [1] Úř. věst. C 97 E, 22.4.2004, s. 656.
- [2] Úř. věst. C 87 E, 7.4.2004, s. 506.
- [3] Přijaté texty, P6_TA(2005)0046.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
The Barcelona Process revisited: a timely and necessary assessment of the Partnership
On 28 November 2005, the Barcelona Process will be ten years old. Along with the Euro-Mediterranean Partnership (hereafter EMP), which stemmed from it in the mid-nineties together with its financial instrument, the MEDA Programme, the launching of the Barcelona Process marked a turning-point in relations between the European Union and its southern neighbours and was intended as a framework for a concerted and mutually supportive development of the Mediterranean countries.
Apart from being a sound method of promoting EU interests in its most immediate neighbourhood, the motivations and objectives that prevailed in 1995 when the Euro-Mediterranean Partnership was launched were on the one hand core EU/universal ones (the full promotion of human dignity in a common environment of peace and shared prosperity) and in part more specific ones (driven by the political context, the main priority being the establishing of political stability in an area where conflicts and political gridlock had been looming or raging for decades).
Ten years later, although the fundamental principles and values underlying the Barcelona Process remain truly valid, a certain number of regional and international parameters have changed, be it the 2004 enlargement of the EU and its new neighbourhood in the East, the candidate-member status of Turkey, the fallback into violence in the Middle East, the Iraq crisis, or the wide-ranging outbreak of terrorism and its impact on societies. The Barcelona Declaration remains still valid in its essence, but its implementation definitely needs to be adjusted and enhanced in order to enable the EMP to face present challenges and to adapt to a modified regional and international environment.
By its very nature, the Barcelona Process constitutes a unique political project, combining bilateral and regional levels of political, economic and social dialogue as well as opportunities of interaction, bridges and confidence-building among peoples. Therefore the overall philosophy of the project is an acquis in itself that ought to be preserved and whose political potential needs to be further enhanced and more result-oriented.
However, and without minimising the successes since the inception of the project, it is legitimate, in the light of several notable shortcomings and even failures, to raise the point as to whether in practice - and even in scope to some extent - the process should not undergo in-depth review. In a nutshell:
- What about redefining priorities with a view to generating a new impetus, including when dealing with core objectives of the Barcelona Process?
- What about reviewing today the level of these ambitions and even slightly downsizing their scope and outlook in order to be assured that more modest goals can be reached?
- How can the right balance be found between vision and concrete steps towards the genuine creation of a multilateral regional community of states and peoples based on shared democratic values, a climate of trust and a common political and human project?
Challenges faced, tackled and imperfectly met
The Barcelona Declaration set out medium and long-term goals to be achieved. It remains the cornerstone of the Partnership and is even more relevant today than ever. Indeed, its vast potential is far from being exhausted and the Declaration sets the objectives for many years to come. As the process was designed to produce results over the long haul and given the absence of reliable indicators and evaluation mechanisms, it is yet difficult to assess the political aspects of the Partnership. A useful exercise is nevertheless the overall comparison of original goals with reality.
Regional political dialogue
One of the key successes of EMP resides in providing the Mediterranean Partners with various intertwined regular and consistent forums for political dialogue at ministerial, parliamentary, business community and civil society levels, especially between the actors involved in the Middle East Peace Process. A very positive achievement in this context is the establishment of the Euro-Mediterranean Parliamentary Assembly (EMPA) and its successful first plenary session held in Cairo from March 12-15, 2005.
Although progress was made, mainly in recognising the Palestinian Authority as an equal Partner, neither did the Barcelona Process have a decisive positive impact on solving any of the major lasting conflicts in the region (Israeli-Arab, Western Sahara, Cyprus) -quite on the reverse, the persistence of such conflicts acted in turn negatively on the Process-, nor did it manage to convince all the partner countries to engage into an effective dialogue.
Regional economic integration and trade
As a major trading partner of every country in the region (the EU accounts for almost 50% of goods traded compared to 13% for the US), the EU actively supported regional economic integration and the promotion of free trade in the Mediterranean.
Bilateral Association Agreements between the EU and the partner countries of the EMP were concluded, except for Syria, with whom negotiations have been concluded and whose Agreement still awaits signature (as well as the assent of the European Parliament).
In the South-South trade dimension, the most significant development was the signing in February 2004 of the Agadir Free Trade Agreement between Egypt, Jordan, Morocco and Tunisia. Other Free Trade Agreements have been concluded in 2004, notably between Turkey and Morocco, Turkey and Tunisia, Turkey and Palestinian Authority, which all witnesses to the progress in regional integration in the Mediterranean region. However, on the overall, progress in the liberalisation process of trade has been slow in important areas (services and agricultural products) and most notably, intra-regional trade in the Southern Mediterranean is currently below 15% of the total.
With the launching of the European Neighbourhood Policy (ENP) and the conclusion of bilateral action plans with most of the Mediterranean Partner Countries, a new impetus is given to reach the objective of further regional ties and integration.
The establishment of the Euro-Mediterranean Free-trade area has a target date of 2010. Once completed, it should cover some 40 states and around 700 million consumers. Thanks to the association agreements, a tariff-free free trade zone with the earliest signatories should be completed in a few years time, while for others the full completion of tariff dismantling will be achieved on a longer term.
Human Rights and Democracy
The EU is actively committed to promoting democracy, the rule of law, and respect for human rights and fundamental freedoms in the region, both in cooperation with governments of partner countries as well as with non-state actors and civil societies. In that respect, several Euro-Mediterranean partner countries benefit for instance from the European Initiative for Democracy and Human Rights (EIDHR), a community programme which funds projects in the areas of electoral assistance and observation missions, gender equality, protection of women rights, media, etc. It is a unique instrument for the reason that it can operate without the consent of the host government. As a matter of fact, the complementary use of official and civil society channels are by far the most efficient way of action in the area, since it allows to trigger reform in difficult matters on the one hand without generating frontal opposition and mistrust on the other. Additional policy actions in this field have already been negotiated bilaterally under the European Neighbourhood Policy and its first generation of bilateral action plans.
However, results primarily depend on a genuine want for reform on the side of partner countries and societies. So far, reforms in political and administrative structures have materialised in a few countries only, and democratic convergence has fallen short of expectations. There has been some progress concerning the respect for human rights, but much remains to be done. While overall press freedom tends to improve, the legal and regulatory framework for the practice of activities by civil society did generally not improve. Moreover, the fight against terrorism in the aftermath of September 11 also led to setbacks and restrictions on civil liberties. This makes regular and concerted institutional monitoring even more of a necessity.
Society and gender issues
Gender equality and the improvement of the situation of women in economic, social and political life was a constant priority in the context of the Barcelona Process. Governments in partner countries started to tackle gender disparities, as evidenced in several countries by the progressive rising of school enrolment rates as well as women’s participation in the labour market.
The main instruments available to civil society are the Euro-Mediterranean Civil Forums, which articulate and consolidate the co-operation of civil society actors in the Euro-Mediterranean area and strengthen the EuroMed networks. Awareness of the partnership among civil society has progressed and has led to the setting up of a non-governmental Euromed Platform at the Civil Forum in Luxembourg in April 2005, providing a better interface with the official activities of the Partnership in the future.
Human development indicators show progress over the past ten years. Health conditions have broadly improved in the region, with significant improvements for child health and overall life expectancy. Most countries made progress in access to water and sanitation. However, the most important indicator, income per capita, shows increased divergence between the EU and the partner countries -and even among the partner countries themselves-, as economic growth rates in the latter remain rather low.
Barcelona re-found: renewed priorities in an adjusted framework
On 12 April 2005, the European Commission unveiled a wide-ranging work programme to reinforce the Euro-Mediterranean Partnership over the next five years. The Commission outlined proposals for concrete progress in three areas critical for the future of the region: Education and vocational training, Sustainable Economic Growth, Human Rights and Democracy.
In addition to these priority areas, the work programme also covers social reforms, environment, migration issues, weapons of mass destruction and counter-terrorism. Within this framework, special focus is given to:
- Education: Increasing the quality of education for all, and ensuring a more equitable access is a central objective of the work plan. The latest annual Arab Human Development Reports have as well stressed the need for substantial improvements in education systems and delivering.
- Economic Growth and Reform: The Barcelona Declaration set the target of creating a Free Trade Agreement by 2010. With only five years to go, action is needed to make a reality of that ambition. In parallel, south-south regional integration needs to be considerably increased.
- Human Rights and Democracy: Political reform is the key to achieving sustainable security and stability. The EU must be seeking a new focus within the Euro-Med partnership on issues such as protection of human rights, empowerment of women, strengthening of democracy, pluralism and independent judiciaries.
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (13. 9. 2005)
pro Výbor pro zahraniční věci
k revidovanému barcelonskému procesu
(2005/2058(INI))
Navrhovatel: Kader Arif
NÁVRHY
Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vítá rozhodnutí uspořádat v listopadu konferenci na vysoké úrovni k desátému výročí evropsko-středomořského partnerství vzhledem k tomu, že je nutné dát tomuto procesu nový impuls;
2. má za to, že tato konference musí přinést konkrétní výsledky, zejména pokud jde o financování infrastruktur, usnadnění mikrofinancování a opatření směřující k podpoře hospodářské transformace;
3. konstatuje, že navzdory očekáváním spojeným se začátkem procesu nepřineslo toto otevření se vůči obchodu partnerským zemím hospodářský blahobyt a jejich hospodářská situace je nadále obtížná a vyznačuje se vysokou nezaměstnaností a nízkou úrovní investic, které vzhledem k nízkému věku obyvatel těchto zemí ovlivňují migraci;
4. domnívá se, že hospodářská stránka partnerství by se měla zaměřit na sociální soudržnost a trvale udržitelný hospodářský rozvoj, vzhledem k tomu, že liberalizace obchodování nemůže být jeho jediným cílem, a musí probíhat v přiměřené právním rámci;
5. zdůrazňuje skutečnost, že Evropská unie nesmí sledovat jako cíl privatizaci veřejných služeb důležitých pro uspokojování základních potřeb obyvatelstva, vzdělání, zdravotnictví, kultury, přístupu k vodě a k energii;
6. žádá, aby se Komise a členské státy ujistily, že příští finanční výhled počítá s dostatečným financováním pro podporu hospodářské transformace středomořských partnerských zemí a že referenční finanční částka určená na nový finanční nástroj sousedství a partnerství umožní zajistit určitou stabilitu a kontinuitu evropské pomoci ve středomořské oblasti (viz bývalý program MEDA);
7. zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v tomto úsilí a navýšit prostředky, aby mohlo být monitorováno vážné poškozování životního prostředí ve Středomoří a poskytnuta technická pomoc středomořským partnerským zemím s cílem zaručit důsledné uplatňování Barcelonských úmluv o ochraně moře před znečisťováním a o ochraně před znečisťováním z pozemních zdrojů i jiných mezinárodních dohod o ochraně životního prostředí ve Středomoří;
8. vítá, že pátá schůze na úrovni ministrů o evropsko-středomořském nástroji pro investice EIB (FEMIP), která se konala dne 20. června 2005, rozhodla, že FEMIP musí podporovat vytváření pracovních příležitostí a zhodnocování lidského kapitálu a přispívat k mírovému procesu;
9. zdůrazňuje, že je důležité nalézt řešení problémů v klíčovém odvětví zemědělství, a uvítal by rozvoj skutečně integrované zemědělské politiky středomořských zemí a Evropské unie, což by umožnilo dosáhnout spravedlivého obchodního prostředí s koordinovaným řízením v otázkách zemědělství, rybolovu a vodního hospodářství;
10. vyjadřuje znepokojení nad vývojem trhu s textilem po zrušení kvót a příchodu čínské konkurence a vyzývá Komisi, aby vedla účinnou politiku na podporu transformace evropského průmyslu a průmyslu partnerských středomořských zemí; v této ekonomické souvislosti rovněž žádá Komisi, aby bezodkladně vyvinula iniciativu a ihned začala usilovat o stabilizaci trhu v rámci evropsko-středomořských dohod o přidružení a aby rychle uzavřela a uplatnila dvoustranné dohody se středomořskými zeměmi s cílem usnadnit volný pohyb zboží v celé evropsko-středomořské oblasti; požaduje vytvoření společného celního rámce pro tuto oblast
11. zdůrazňuje, že je důležité reagovat na problémy, s nimiž se potýká odvětví textilu, podporou evropsko-středomořského partnerství, neboť toto partnerství napomáhá spolupráci a konkurenceschopnosti odvětví tím, že cíleně podporuje vzdělávání, výzkum a vývoj, technické inovace, šíření správné praxe a výměny informací o trzích; doporučuje zřízení evropsko-středomořské sítě škol, vzdělávacích institucí a specializovaných technických středisek v oblasti textilu/ oděvního průmyslu pro podporu technického partnerství, vzdělávání a společných výzkumných programů;
12. zdůrazňuje, že je důležité do roku 2010 vytvořit zónu volného obchodu, a přeje si, aby byla rychle zavedena zásada kumulace původu, systém, který umožní výrobkům zhotoveným z prvků pocházejících ze středomořských zemí volný přístup na trh Společenství a podpoří tak posílení integrace Jih-Jih;
13. domnívá se, že hospodářská situace partnerských středomořských zemí vyžaduje, aby byla poskytnuta výrazná podpora projektům infrastruktury, zejména v oblasti dopravy, zásobování pitnou vodou a bydlení;
14. přeje si, aby posílení evropsko-středomořského partnerství vytvořilo nezbytné podmínky pro dodržování základních hodnot, jako jsou lidská práva, demokracie, transparentnost, rovnost mužů a žen, a pro dialog mezi kulturami.
POSTUP
|
Název |
Stanovisko k revidovanému barcelonskému procesu | |||||
|
Referenční údaje |
||||||
|
Příslušný výbor |
AFET | |||||
|
Výbor požádaný o stanovisko |
INTA 12.5.2005 | |||||
|
Užší spolupráce |
Ne | |||||
|
Navrhovatel |
Kader Arif | |||||
|
Projednání ve výboru |
12.7.2005 |
29.8.2005 |
13.9.2005 |
|
| |
|
Datum přijetí pozměňovacích návrhů |
13.9.2005 | |||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
pro: proti: zdrželi se: |
17 0 2 | ||||
|
Členové přítomni při závěrečném hlasování |
Kader Arif, Jean-Pierre Audy, Christofer Fjellner, Béla Glattfelder, Caroline Lucas, Erika Mann, Helmuth Markov, Georgios Papastamkos, Bogusław Rogalski, Tokia Saïfi, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Johan Van Hecke, Zbigniew Zaleski | |||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Panagiotis Beglitis, Danutė Budreikaitė, Albert Deß, Elisa Ferreira, Paul Rübig | |||||
|
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování |
| |||||
STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (16. 9. 2005)
pro Výbor pro zahraniční věci
k revidovanému barcelonskému procesu
(2005/2058(INI))
Navrhovatelka: Rodi Kratsa-Tsagaropoulou
NÁVRHY
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. plně podporuje postoj Komise (sdělení o desátém výročí evropsko-středomořského partnerství: pracovní program pro řešení problémů příštích pěti let (KOM(2005)0139), podle něhož je rovnost příležitostí žen a mužů průřezová otázka, která má dopad na lidský i hospodářský rozvoj a v důsledku toho vyžaduje dodržování a podporování práv žen v revidovaném barcelonském procesu, zejména v rámci tří pilířů partnerství;
2. vyzývá tedy vlády partnerských zemí, aby uznávaly, dodržovaly a chránily základní práva a postavení ženy tak, jak jsou zakotvena v mezinárodních smlouvách, a obrací se na vlády partnerských zemí se žádostí, aby urychlily legislativní, správní a ostatní reformy k nastolení rovnosti mužů a žen v rodinném a veřejném životě a aby rovnost pohlaví začlenily do všech svých politik a stanovily krátkodobé a dlouhodobé cíle;
3. žádá Komisi, aby předložila kvalitativní a kvantitativní informace o provádění a konkrétním plnění finančních závazků v rámci dvoustranné spolupráce (dohody o přidružení) i v rámci regionální spolupráce MEDA II (současná fáze) za účelem podpory aktivní účasti žen na politickém, hospodářském a veřejném životě;
4. vítá nedávné zahájení prvního regionálního programu pro účast žen na hospodářském a veřejném životě a jeho rozvoji (program, o jehož zahájení se rozhodlo již v roce 2001) a žádá Komisi, aby rozšířila působnost a tématiku programu o informační akce a osvětu zaměřené na obraz ženy a význam její úlohy v procesu demokratizace;
5. vyjadřuje znepokojení nad značnou diskriminací žen na trhu práce, ve vzdělávacích systémech a odborném vzdělávání a nad diskriminací jejich účasti na politickém a občanském životě i nad vážnými problémy, kterým musí čelit, jako je např. násilí; žádá, aby partnerské země projevily skutečnou politickou vůli a schopnost účinně působit na vývoj myšlení a podporovat rovnost mezi ženami a muži.
POSTUP
|
Název |
Revidovaný barcelonský proces | |||||
|
Číslo postupu |
||||||
|
Příslušný výbor |
AFET | |||||
|
Výbor požádaný o stanovisko |
FEMM | |||||
|
Užší spolupráce |
Ne | |||||
|
Navrhovatelka |
Rodi Kratsa-Tsagaropoulou | |||||
|
Projednání ve ýboru |
14.9.2005 |
15.9.2005 |
|
|
| |
|
Datum přijetí doporučení |
15.9.2005 | |||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
pro: proti: zdrželi se: |
22-21 jednohlasně 0 0 | ||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Edit Bauer, Emine Bozkurt, Hiltrud Breyer, Maria Carlshamre, Edite Estrela, Věra Flasarová, Lissy Gröner, Lívia Járóka, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Astrid Lulling, Angelika Niebler,, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Raül Romeva i Rueda, Amalia Sartori, Britta Thomsen, Corien Wortmann-Kool, Anna Záborská | |||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Anna Hedh, Sophia in 't Veld | |||||
|
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování |
Manolis Mavrommatis, (remplace María Esther Herranz García) Zita Pleštinská (remplace Piia-Noora Kauppi) | |||||
POSTUP
|
Název |
Hodnocení barcelonského procesu | ||||||||||||
|
Číslo postupu |
|||||||||||||
|
Základ v jednacím řádu |
článek 45 | ||||||||||||
|
Příslušný výbor |
AFET | ||||||||||||
|
Výbory požádané o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
INTA |
FEMM |
|
|
| ||||||||
|
Nezaujaté stanovisko |
|
|
|
|
| ||||||||
|
Užší spolupráce |
|
|
|
|
| ||||||||
|
Návrh usnesení začleněný do zprávy |
|
|
| ||||||||||
|
Zpravodajka |
Anneli Jäätteenmäki |
| |||||||||||
|
Předchozí zpravodaj |
|
| |||||||||||
|
Projednání ve výboru |
13.7.2005 |
30.8.2005 |
26.9.2005 |
|
| ||||||||
|
Datum přijetí |
26.9.2005 | ||||||||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
prp: proti: zdrželi se: |
58 1 2 | |||||||||||
|
Členové přítomni při závěrečném hlasování |
Vittorio Agnoletto, Panagiotis Beglitis, Bastiaan Belder, Monika Beňová, André Brie, Philip Claeys, Paul Marie Coûteaux, Simon Coveney, Véronique De Keyser, Giorgos Dimitrakopoulos, Camiel Eurlings, Jas Gawronski, Ana Maria Gomes, Toomas Hendrik Ilves, Georgios Karatzaferis, Ioannis Kasoulides, Cecilia Malmström, Willy Meyer Pleite, Francisco José Millán Mon, Philippe Morillon, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Raimon Obiols i Germà, Cem Özdemir, Tobias Pflüger, Bernd Posselt, Raül Romeva i Rueda, Libor Rouček, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, György Schöpflin, Marek Maciej Siwiec, István Szent-Iványi, Konrad Szymański, Paavo Väyrynen, Inese Vaidere, Geoffrey Van Orden, Francis Wurtz, Luis Yañez-Barnuevo García, Josef Zieleniec | ||||||||||||
|
Náhradníci přítomni při závěrečném hlasování |
Philip Bushill-Matthews, Carlos Carnero González, Árpád Duka-Zólyomi, Hélène Flautre, Gerardo Galeote Quecedo, Anneli Jäätteenmäki, Alexander Lambsdorff, Yiannakis Matsis, Íñigo Méndez de Vigo, Józef Pinior, Lapo Pistelli, Anders Samuelsen | ||||||||||||
|
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomni při závěrečném hlasování |
María Badía i Cutchet, Pilar del Castillo Vera, Daniel Marc Cohn-Bendit, Cristina Gutiérrez-Cortines, Luis Herrero-Tejedor, Carlos José Iturgaiz Angulo, Manolis Mavrommatis, Luisa Fernanda Rudi Ubeda, Johan Van Hecke, Bernadette Vergnaud | ||||||||||||
|
Datum předložení – A6 |
30.9.2005 |
A6-0280/2005 | |||||||||||