ZPRÁVA o uplatňování poštovní směrnice
(směrnice 97/67/ES ve znění směrnice 2002/39/ES)
5. 12. 2005 - (2005/2086(INI))
Výbor pro dopravu a cestovní ruch
Zpravodaj: Markus Ferber
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o uplatňování poštovní směrnice (směrnice 97/67/ES ve znění směrnice 2002/39/ES)
(2005/2086(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na zprávu Komise o uplatňování poštovní směrnice
(směrnice 97/67/ES ve znění směrnice 2002/39/ES (KOM2005)0102) a doprovodný pracovní dokument (SEC(2005)0388),
– s ohledem na první zprávu Komise o uplatňování poštovní směrnice (KOM(2002)0632),
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6‑0390/2005),
A. vzhledem k tomu, že poštovní služby mají velký hospodářský význam a v roce 2002 vykázaly příjmy ve výši přibližně 88 miliard eur, což odpovídá 0,9 % HDP EU; vzhledem k tomu, že podle odhadů je s poštovním odvětvím přímo spjato nebo s ním souvisí více než 5 milionů pracovních míst,
B. vzhledem k tomu, že konkurenceschopné a efektivně fungující poštovní služby hrají jako součást komunikačního a distribučního trhu důležitou roli v hospodářském a sociálním dění Evropské unie, protože ovlivňují mnoho hospodářských odvětví a jsou s nimi úzce propojeny; vzhledem k tomu, že poštovní služby mají proto důležitou úlohu také v rámci Lisabonské strategie,
C. vzhledem k tomu, že reformy a hospodářský a technický pokrok v poštovním odvětví Evropské unie vedly k modernizaci postupů a k vyšší automatizaci poštovních služeb, a vzhledem k tomu, že díky dosavadním reformám došlo v oblasti poštovního odvětví k významnému vývoji v podobě zvýšení kvality a efektivity služeb a lepší orientaci na zákazníka,
D. vzhledem k tomu, že územní a sociální dimenze poštovních sítí je nenahraditelná a umožňuje všeobecný přístup k základním místním službám,
E. vzhledem k tomu, že Komise se ve své zprávě snaží posoudit, do jaké míry bylo dosaženo cílů směrnice 2002/39 ES, přičemž zvláštní důraz klade na hospodářské, sociální a technologické aspekty, a sledovat zaměstnanost a kvalitu služeb,
F. vzhledem k tomu, že Evropský parlament by chtěl prostřednictvím této zprávy upozornit na otázky a aspekty, které by měla Komise brát v úvahu ve své další práci,
1. konstatuje, že provádění poštovní směrnice ve vnitrostátním právu vesměs úspěšně pokračuje; vítá, že stanovený rámec harmonizace umožnil členským státům používat nové přístupy a vydat se různými cestami, které mohou jiným členským státům sloužit za příklad při dalších opatřeních; konstatuje však, že vliv reforem na kvalitu a efektivitu služeb a orientaci na zákazníka v poštovním odvětví je třeba ještě podrobněji analyzovat a že otevření poštovních služeb konkurenci nevedlo vždy k udržení úrovně zaměstnanosti v poštovním odvětví;
2. s uspokojením konstatuje, že podle dostupných údajů vedl dosavadní vývoj trhu k pozitivním výsledkům; při této příležitosti zdůrazňuje, že rozvoj hospodářské soutěže nelze měřit toliko podle otevřenosti trhu nebo podle podílů na trhu;
3. nicméně konstatuje, že v řadě členských států má uplatňování směrnice (2002/39/ES) ve smyslu otevření trhů značné zpoždění, což s sebou nese riziko nerovnováhy na evropském trhu poštovních služeb a případně může vést ke znevýhodnění společností vstupujících na trh; vyzývá Komisi, aby ve své zprávě navrhla, jaké následné kroky je třeba podniknout;
4. připomíná, že poštovní trhy procházejí zásadní proměnou, což je způsobeno jak rostoucí konkurencí, tak vývojem na příbuzných trzích komunikací, reklamy, dopravy a logistiky, jakož i změnou ve způsobu komunikací; navrhuje proto, aby budoucí politika v poštovním odvětví brala tyto aspekty náležitě v úvahu;
5. vyzývá Komisi, aby se s ohledem na vývoj závazků v oblasti všeobecných služeb, který je v členských státech někdy značně rozdílný, při přípravě své budoucí studie soustředila především na kvalitu poskytovaných všeobecných služeb a na jejich budoucí financování, a aby v souvislosti s touto blížící se budoucí studií navrhla definici, rozsah a odpovídající financování těchto všeobecných služeb;
6. žádá Komisi, aby rozhodla, zda lze rok 2009 nadále považovat za termín dokončení vnitřního trhu v oblasti poštovních služeb, nebo zda by se na základě závěrů studie měly stanovit další etapy;
7. je toho názoru, že vzhledem k zásadní proměně, kterou poštovní trhy procházejí, je třeba definici „všeobecných služeb“ s ohledem na změněné způsoby komunikace přehodnotit; konstatuje však, že všeobecné služby jsou z hlediska kvality vysoce hodnotnými službami náročnými na pracovní sílu, které se zaměřují na ochranu zájmů spotřebitelů, a vyzývá Komisi, aby v rámci výzkumu pro připravovanou studii vzala tyto skutečnosti v úvahu; žádá Komisi, aby v této souvislosti posoudila, jak lze nejlépe zaručit zapojení zákazníků pošty a jejich vklad/přínos, a aby se poradila se zainteresovanými sociálními partnery (obchodní a průmyslové komory, odborové organizace atd.), s podniky působícími na trhu a místními organizacemi;
8. oceňuje výsledky Evropského výboru pro normalizaci (CEN) v oblasti standardizace v poštovním odvětví a žádá Komisi, aby v zájmu ochrany spotřebitelů a v souvislosti s dokončením vnitřního trhu nadále standardizaci věnovala přiměřenou pozornost;
9. vyzývá Komisi, aby ve svých nadcházejících studiích věnovala zvláštní pozornost dopadu na zeměpisné pokrytí a vývoj sítí v důsledku budoucích etap otvírání poštovních služeb konkurenci, zejména s ohledem na podmínky přístupu ke službám pro nejchudší a izolovaně žijící obyvatele EU;
10. konstatuje, že od členských států se žádá, aby ve větší míře prováděly kontrolu cen, oddělené provozní účetnictví a kontrolu křížových dotací; zdůrazňuje však, že na trhu orientovaném na hospodářskou soutěž vyžadují takové regulační zásahy dostatečné zdůvodnění, pokud překračují rámec práva upravujícího podmínky hospodářské soutěže;
11. je přesvědčen, že přijetí a uplatňování standardů služeb, které vypracoval CEN, je nezbytné pro zajištění průhlednosti, spolehlivosti a kvality poštovního trhu, proto vyzývá Komisi a členské státy, aby vývoj v této oblasti považovaly za záležitost prvořadé důležitosti;
12. vítá, že Komise chce nadále sledovat regulaci „sestupné linie“ (downstream access); zdůrazňuje však, že by regulace právě v této oblasti mohla představovat značný zásah do trhu, a žádá proto, aby se předtím podrobně prověřilo, zda a do jaké míry může být takový zásah z ekonomického a právního hlediska oprávněný, přičemž je třeba vzít v úvahu, že na různých poštovních trzích již existuje řada obchodních modelů, v jejichž rámci účastníci hospodářské soutěže vstoupili úspěšně na trh, aniž by potřebovali regulovaný přístup k síti; žádá Evropskou komisi, aby vyhodnotila dopad těchto modelů a zda jsou evropská rámcová opatření pro vymezení podmínek přístupu k síti vhodná pro zajištění rovnosti přístupu;
13. konstatuje, že modely financování všeobecných služeb doposud používané členskými státy nebyly příliš úspěšné a že testovaný finanční nástroj pro všeobecné služby byl doposud vyhrazenou oblastí; žádá proto Komisi, aby se ve své připravované budoucí studii podrobně zaměřila na to, zda rozvoj všeobecných služeb, jejichž zachování je z hlediska hospodářského i sociálního stále na místě, a větší pružnost regulačního rámce mohou vést k úspěšnému řešení problému financování všeobecných služeb; žádá Komisi, aby prozkoumala možnost rozlišení vyhrazené oblasti v závislosti na nákladech spojených s financováním všeobecných služeb, zejména s ohledem na zeměpisné a demografické překážky;
14. vítá, že po určitých počátečních obtížích zaznamenaly některé členské státy zřetelný pokrok při vytváření nezávislých regulačních orgánů; zdůrazňuje, že s větší otevřeností trhů je třeba klást důraz spíše na právo hospodářské soutěže než na větší regulaci; vyzývá Komisi, aby na základě své zprávy podpořila dialog s regulačními orgány a členskými státy a mezi nimi navzájem a podnítila v tomto ohledu příslušné srovnávací hodnocení, aby se tyto orgány mohly soustředit na kontrolu uplatňování regulace;
15. žádá naléhavě, aby na základě různých zkušeností se stávajícími systémy licencí v členských státech a v souvislosti s principem subsidiarity byly postupy schvalování jedním z témat studie, s patřičným odkazem na objasnění rozsahu působnosti, schvalovacího postupu a závazných podmínek, kterými se řídí schvalování podle směrnice o poštovních službách, a zdůrazňuje, že takové požadavky by neměly vytvářet nové překážky pro přístup na trh, ani vést k pokřivení cen či politice vysokých cen;
16. zdůrazňuje, že racionalizace pracovních míst nemůže záviset pouze na poštovních reformách, a připomíná, že také nové modely podnikání, nové produkty a metody podnikání rovněž ovlivňují počet pracovních míst v tradičním poštovním odvětví;
17. vyzývá Komisi, aby ve své studii přezkoumala, jak se řeší penzijní závazky veřejných poštovních operátorů, aby nedošlo k narušení trhu v liberalizovaném prostředí;
18. vyjadřuje znepokojení nad rozdílným způsobem určování DPH na poštovním trhu a žádá Komisi, s odkazem na své usnesení ze dne 11. března 2004[1] k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 77/388 EHS o dani z přidané hodnoty u služeb v poštovním odvětví, aby předložila návrhy, jak lze mezi provozovateli dosáhnout nezbytné právní jistoty a nediskriminace;
19. žádá Komisi, aby zajistila, že sankce za porušení ustanovení vnitrostátních zákonů o poštovních službách podle správního práva nebudou nepřiměřeně vysoké a nebudou ohrožovat fungování poštovního trhu; žádá proto Komisi, aby při práci na návrhu své budoucí studie shromáždila údaje o současných nebo připravovaných vnitrostátních sankcích ve všech členských státech;
20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.
BEGRÜNDUNG
I. Hintergrund
Der Gemeinschaftsrechtsrahmen der Europäischen Union für die Postdienste ist Richtlinie 97/67/EG, die so genannte "Postrichtlinie". Ausgangspunkt hierfür war die Feststellung, dass die Bereitstellungsbedingungen postalischer Dienste in Europa sehr unterschiedlich waren. Die in der Richtlinie gesetzten Rahmenbedingungen sollen über die schrittweise und kontrollierte Liberalisierung des Marktes zur Verwirklichung des Binnenmarktes im Postsektor beitragen und so sicherstellen, dass allen Bürger in der Europäischen Union überall effiziente, zuverlässige und hochwertige Postdienstleistungen zu erschwinglichen Preisen zur Verfügung gestellt werden.
Die Postrichtlinie wurde im Jahr 2002 durch Richtlinie 2002/39/EG geändert. Kernelemente dieser Änderung waren:
· Ab dem 1. Januar 2003 können für Anbieter von Universaldienstleistungen Dienste für Inlandsbriefsendungen und eingehende grenzüberschreitende Briefsendungen nur noch bis zu einem Gewicht von 100 g (bzw. bis zum Dreifachen des öffentlichen Tarifs für eine Briefsendung der ersten Gewichtsklasse der schnellsten Kategorie) reserviert werden.
· Ab 1. Januar 2006 sinkt diese Gewichtsgrenze auf 50 g (bzw. auf das Zweieinhalbfache dieses Tarifs).
· Die Kommission erstellt eine Studie, in der für jeden Mitgliedstaat bewertet wird, welche Auswirkungen die Vollendung des Binnenmarkts für Postdienste im Jahr 2009 auf den Universaldienst haben wird.
· Auf der Grundlage der Ergebnisse dieser Studie unterbreitet die Kommission bis zum 31.12.2006 dem Parlament und dem Rat einen Bericht sowie einen Vorschlag entweder der Bestätigung des Termins 2009 zur Vollendung des Binnenmarkts oder der Festlegung anderer Schritte.
Eingefügt wurde auch in Artikel 23 die Verpflichtung der Kommission, dem Parlament und dem Rat alle zwei Jahre einen Bericht vorzulegen, der "einschlägige Informationen über die Entwicklung des Sektors, insbesondere über seine wirtschaftlichen, sozialen und technologischen Aspekte sowie über den Beschäftigungsaspekt und die Dienstequalität enthält."
Die Kommission hat am 23.03.2005 nun den zweiten Bericht (KOM (2005)0102) über die Anwendung der Postrichtlinie sowie ein begleitendes Arbeitsdokument (SEK(2005)0388) vorgelegt.
II. Der Bericht der Kommission
Die Kommission unterstreicht erneut das wirtschaftliche Gewicht der Postdienste, die 2002 in der EU ca. 1,85 Mio. Beschäftigte zählten. Sie hebt auch die Bedeutung der Leistungen der Postunternehmen für Kommunikation und Handel hervor und insbesondere die Abhängigkeit von Wirtschaftsbereichen wie E-Commerce, Verlagswesen, Versandhandel, Versicherungswirtschaft, Bankensektor und Werbewirtschaft von der Postinfrastruktur.
1. Auswirkungen der Richtlinie 2002/39/EG
Die Kommission legt dar, die Reform des Postmarktes komme in der EU gut voran. Wesentliche Verbesserungen ließen sich feststellen bei
· der Dienstequalität,
· der betriebswirtschaftlichen Effizienz,
· der Trennung von Regulierern und Postbetreibern.
Die Umsetzung der Richtlinie in innerstaatliches Recht sei weitgehend abgeschlossen. Bzgl. der Reduzierung des reservierten Bereichs zum 1.1.2003 sei es zu keinen Problemen gekommen. Was die zum 1.5.2004 beigetretenen Staaten betrifft, so habe es indes einige Verzögerungen bei der Umsetzung der Richtlinie 2002/39 gegeben.
Trotz guter Fortschritte sei weiterhin auf mehrere Gesichtspunkte besonders zu achten. Hierzu zählen:
· Führung getrennter Konten für die einzelnen Dienste,
· Umlegung der Kosten,
· Überwachung der Universaldienstpreise.
Die Kommission weist insbesondere darauf hin, dass die nationalen Regulierungsbehörden zwar an Unabhängigkeit gewonnen und die Regulierung klar an Effizienz gewonnen habe. Dennoch bestehe nach wie vor die Gefahr, dass sich eine regulatorische Asymmetrie zwischen den Mitgliedstaaten entwickle, die eine Marktasymmetrie nach sich ziehen könne.
2. Gegenwärtige Marktentwicklungen im Postsektor
Die Kommission legt dar, der Postmarkt habe sich von der traditionellen Zweiwege-Kommunikation wegentwickelt und stelle heute weitestgehend einen Einweg-Markt ("business to consumer") dar. Diese Entwicklung widerspricht pessimistischen Einschätzungen, wonach die Post ein unablässig schrumpfender Markt sei und kann in neue dynamische Geschäftsmodelle wie home shopping, e-commerce und Hybridpost münden.
Es sei allerdings einzuräumen, dass sich der Wettbewerb auf dem Markt für adressierte Post außerhalb der Nischendienste erst noch entfalten müsse. Nach wie vor gebe es zahlreiche mögliche Faktoren, die den Markteintritt behindern. Hierunter sei insbesondere die unterschiedliche mehrwertsteuerliche Behandlung von etablierten Betreibern und neuen Wettbewerbern zu nennen.
Schließlich legt die Kommission dar, die Marktsituation stelle sich in den Mitgliedstaaten sehr unterschiedlich dar. In einigen Mitgliedstaaten hätten die Universaldienstanbieter hohe Gewinnspannen; in anderen seien die Verhältnisse deutlich schwieriger. Dies sei auf unterschiedliche Formen der Marktintervention, unterschiedliche Eigentumsstrukturen und Preisvorgaben zurückzuführen.
III. Anmerkungen Ihres Berichterstatters und Handlungsempfehlungen
Der Kommissionsbericht wird zu einem wichtigen Zeitpunkt vorgelegt und Ihr Berichterstatter begrüßt die Tatsache, dass das Parlament über diesen Bericht die Möglichkeit ergriffen hat, sich zum Stand der Dinge und zu den möglichen kommenden Schritten zu äußern. Die Weichenstellungen der kommenden Jahre werden für die Postdienste von entscheidender Bedeutung sein und die nun anstehende Prospektivstudie und der folgende Kommissionsbericht verdienen daher besondere Beachtung. Es kann dabei nicht Sinn dieses Berichts sein, diesen beiden für 2006 zu erwartenden Dokumenten vorzugreifen. Es versteht sich, dass das Europäische Parlament sich umfassend mit der Studie und dem Kommissionsbericht zu befassen haben wird.
Ihr Berichterstatter sieht die Aufgabe seines Berichts daher insbesondere darin, erstens die bislang zu beobachtenden Entwicklungen auf dem Postmarkt zu bewerten; zweitens, auf Fragen aufmerksam zu machen, die in der Prospektivstudie und im folgenden Bericht vorrangig untersucht werden sollen.
Festzustellen ist zunächst, dass die Erfahrungen mit der Umsetzung und Anwendung der geänderten Postrichtlinie positiv und ermutigend sind. Die EU-Gesetzgebung hat dem Postmarkt wichtige Anstöße gegeben. Das Ziel einer Sicherstellung eines Universaldienstes bei schrittweiser Öffnung des Marktes wurde erreicht.
Die Umsetzung von Richtlinie 2002/39 ist nach Auffassung Ihres Berichterstatters bislang insgesamt zufriedenstellend verlaufen. Dies gilt erfreulicherweise auch für die 2004 beigetretenen neuen Mitgliedstaaten. Verbleibende Schwachstellen können von der Kommission zügig mit den betroffenen Mitgliedstaaten abgearbeitet werden. Die Kommission selbst gibt dazu in ihrem Bericht die Beispiele Lizenzierungs- sowie Beschwerdeverfahren, Preiskontrollen und die Führung getrennter Konten für einzelne Dienste.
Neben der formalen Umsetzung der Richtlinie ist deren Anwendung zu bewerten, d.h. die Frage wie die Mitgliedstaaten den von der Richtlinie gesetzten Rahmen ausfüllen und inwieweit das neue Regelwerk zu greifen beginnt. Ein Kernpunkt ist dabei die Universaldienstverpflichtung, die an mehreren Stellen der Richtlinie geregelt wird (Kapitel 2, Kapitel 6). Wie im dem dem Kommissionsbericht beigefügten Arbeitspapier SEK(2005)0388 aufgelistet, werden die Vorgaben der Richtlinie bei insgesamt hohem Qualitätsniveau zwar erfüllt, jedoch gibt es beträchtliche Abweichungen zwischen den Mitgliedstaaten. Mehrere Mitgliedstaaten haben den Umfang der Universaldienstverpflichtung verändert oder erwägen, dies zu tun. Wenn die Mitgliedstaaten hier verschiedene Wege einschlagen, so muss dies nach Ansicht Ihres Berichterstatters noch nicht schädlich sein. Allerdings sind die Abweichungen nach Kommissionsangaben doch erheblich, so dass ein Kernziel der Postrichtlinie - die Gewährleistung eines Universaldienstes auf Gemeinschaftsebene, der ein Mindestangebot an Diensten einer bestimmten Qualität zu tragbaren Preisen umfaßt - in Gefahr geraten könnte. Ihr Berichterstatter hält es daher für wichtig, in der anstehenden Prospektivstudie die Frage zu untersuchen, ob die Definitionen der Postrichtlinie zur Universaldienstverpflichtung klar genug sind und einen angemessenen Rahmen für die Mitgliedstaaten setzen.
Ähnliches gilt für die Genehmigungsverfahren für nichtreservierte Dienste gemäß Art. 9 der Postrichtlinie: Die Kommission stellt hier ein beunruhigendes Maß an Verwirrung und Mißverständnissen bezüglich der Einsatzmöglichkeiten von Genehmigungsverfahren fest. Ihr Berichterstatter rät auch hier dazu, die Klarheit der diesbezüglichen Regelungen der Postrichtlinie in der Studie zu thematisieren.
Die Bemerkungen der Kommission zur Frage des Downstream Access sind recht allgemein gehalten. Selbstverständlich ist ihr darin zuzustimmen, dass die diesbezüglichen Entwicklungen zu beobachten und mit den Mitgliedstaaten zu diskutieren sind. Ihr Berichterstatter möchte sich angesichts fehlender konkreter Empfehlungen der Kommission an dieser Stelle auf den Hinweis beschränken, dass mögliche Regulierungsansätze des Downstream Access das Marktgeschehen empfindlich beeinflussen bzw. beschädigen können. Jeglicher öffentlicher Eingriff verlangt eine genaueste Rechtfertigung.
Es ist erfreulich, dass die Kommission nun eine zunehmende Unabhängigkeit der Regulierungsbehörden attestieren kann. Inwieweit das nun erreichte Niveau an Unabhängigkeit bereits ausreichend ist, läßt sich aufgrund der vorliegenden Daten und recht unterschiedlichen Ausstattungen und Ansätzen in den Mitgliedstaaten noch schwer beurteilen. Ihrem Berichterstatter erscheint es jedenfalls als noch zu früh, hier generelle Entwarnung zu geben; die Entwicklung wird weiter zu beobachten sein. Die zunehmende Marktöffnung verlangt eine unabhängige und effiziente Regulierung. Ihr Berichterstatter legt jedoch Wert auf die Feststellung, dass hiermit nicht ein hemmungsloser Ausbau der Regulierung gemeint sein darf. Vielmehr müssen die Regulierungsbehörden in ihre Rolle als Wettbewerbsbehörden hineinwachsen. Das von der Kommission ins Auge gefasste Benchmarking ist klar zu begrüßen.
Mit Aufmerksamkeit hat Ihr Berichterstatter die Ausführungen der Kommission zur Tarifgestaltung bzw. Preisregulierung zur Kenntnis genommen. Danach haben zwar alle Mitgliedstaaten Maßnahmen zur Sicherstellung der Tarifierungsgrundsätze des Artikels 12 der Postrichtlinie getroffen, jedoch ist das Bild noch bruchstückhaft. Der Frage wird im Rahmen der kommenden Studie breiterer Raum zu widmen sein, berücksichtigt man auch, dass in einigen Mitgliedstaaten hohe Unzufriedenheit mit der Preisgestaltung festzustellen ist. Im Zusammenhang mit der Tarifgestaltung weist Ihr Berichterstatter auch mit Nachdruck auf das bislang ungelöste Problem der Umsatzbesteuerung der Postdienstleistungen hin. Es ist höchst bedenklich, dass der diesbezügliche Vorschlag nach wie vor im Rat blockiert ist. Diese Asymmetrie droht den Wettbewerb nachhaltig zu beschädigen; Fortschritte auf Basis des Parlamentsbeschlusses vom 11.3.2004 bzw. des abgeänderten Vorschlags der Kommission (KOM(2004)0468) sind dringend erforderlich.
Zusammenfassend bewertet Ihr Berichterstatter die bisherigen Ergebnisse der Postrichtlinie als ermutigend. Auch wenn in mehreren oben angesprochenen Bereichen Handlungs- oder zumindest Beobachtungsbedarf besteht und obwohl selbstverständlich Studie und Bericht 2006 abzuwarten und auszuwerten sind, so scheint Ihrem Berichterstatter auf Basis der bislang vorliegenden Ergebnisse ein Festhalten am Jahr 2009 für die Vollendung des Binnenmarkts für die Postdienste als sachgerecht.
- [1] Úř. věst. C 102 E, 28.4.2004, s. 814.
POSTUP
|
Název |
Uplatňování poštovní směrnice | ||||||||||||
|
Číslo postupu |
|||||||||||||
|
Základ v jednacím řádu |
článek 45 | ||||||||||||
|
Příslušný výbor Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení |
TRAN | ||||||||||||
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
|
|
|
|
| ||||||||
|
Nezaujaté stanovisko Datum rozhodnutí |
|
|
|
|
| ||||||||
|
Užší spolupráce Datum oznámení na zasedání |
|
|
|
|
| ||||||||
|
Návrh(y) usnesení začleněný(é) do zprávy |
|
|
| ||||||||||
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Markus Ferber |
| |||||||||||
|
Předchozí zpravodaj(ové) |
|
| |||||||||||
|
Projednání ve výboru |
13.9.2005 |
11.10.2005 |
|
|
| ||||||||
|
Datum přijetí |
22.11.2005 | ||||||||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
pro: proti: zdrželi se: |
37 8 1 | |||||||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Inés Ayala Sender, Etelka Barsi-Pataky, Michael Cramer, Arūnas Degutis, Armando Dionisi, Saïd El Khadraoui, Robert Evans, Mathieu Grosch, Ewa Hedkvist Petersen, Jeanine Hennis-Plasschaert, Georg Jarzembowski, Dieter-Lebrecht Koch, Jaromír Kohlíček, Fernand Le Rachinel, Jörg Leichtfried, Bogusław Liberadzki, Eva Lichtenberger, Patrick Louis, Ashley Mote, Michael Henry Nattrass, Seán Ó Neachtain, Janusz Onyszkiewicz, Josu Ortuondo Larrea, Willi Piecyk, Luís Queiró, Reinhard Rack, Luca Romagnoli, Gilles Savary, Renate Sommer, Dirk Sterckx, Ulrich Stockmann, Gary Titley, Georgios Toussas, Marta Vincenzi, Roberts Zīle | ||||||||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Zsolt László Becsey, Den Dover, Markus Ferber, Jas Gawronski, Zita Gurmai, Elisabeth Jeggle, Sepp Kusstatscher, Helmuth Markov, Rosa Miguélez Ramos, Francesco Musotto, Willem Schuth | ||||||||||||
|
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování |
| ||||||||||||
|
Datum předložení – A[6] |
5.12.2005 |
A6-0390/2005 | |||||||||||