ZPRÁVA o provádění Evropské charty pro malé podniky
9. 12. 2005 - (2005/2123(INI))
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodajka: Dominique Vlasto
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o provádění Evropské charty pro malé podniky
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2005 o revizi Lisabonské strategie v polovině období[1],
– s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000,
– s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu 2002,
– s ohledem na zprávu, kterou vypracovala skupina na vysoké úrovni pod předsednictvím Wima Koka po zasedání Evropské rady v březnu 2002 v Barceloně,
– s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu v březnu 2005,
– s ohledem na sdělení Komise „Společně k růstu a zaměstnanosti: Nový začátek lisabonské strategie (KOM(2005)0024),
– s ohledem na zprávu Komise o provádění Evropské charty pro malé podniky (KOM(2005)0030),
– s ohledem na Evropskou chartu pro malé podniky, která byla schválena Evropskou radou ve Feiře v červnu 2000,
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2005 s názvem „Posílení evropské konkurenceschopnosti: důsledky průmyslových změn pro politiku a roli malých a středních podniků (MSP)“[2],
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6‑0405/2005),
A. vzhledem k tomu, že Evropská rada přijala strategii pro přeměnu Evropy v nejvíce konkurenceschopnou a na znalostech založenou ekonomiku na světě,
B. vzhledem k tomu, že Komise začala uplatňovat politiku „think small first“ (mysli nejdříve v malém) a navrhla nové programy určené malým a středním podnikům (MSP), zejména Akční plán pro podnikání,
C. vzhledem k tomu, že sdělení Komise z února 2005 o novém začátku lisabonské strategie přehlíží malé podniky, přestože Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu prohlásila, že malé podniky tvoří páteř evropské ekonomiky a tvorby pracovních míst,
D. vzhledem k tomu, že Evropská charta pro malé podniky byla schválena členskými státy Evropské unie, kandidátskými a přidruženými zeměmi a byla rovněž přijata Komisí, takže je nyní uplatňována v 35 zemích; že mechanismy uplatňování Charty jsou založeny na otevřené metodě koordinace států,
E. vzhledem k tomu, že Komise nastínila pokyny k reformě na úrovni EU tím, že se zaměřila na 8 hlavních činností, doprovázených zhruba stem opatření v oblasti tvorby předpisů, financování a činnosti rozvoje politik, které mají být uskutečněny do roku 2008,
F. vzhledem k tomu, že Evropská rada vyzvala k rychlejšímu provádění Evropské charty pro malé podniky;
G. vzhledem k tomu, že při uplatňování Charty hrají aktivní úlohu obchodní organizace, které chtějí posílit svoji účast; že malé podniky hodnotí obsah Charty kladně,
H. vzhledem k tomu, je stále nedostatek relevantních informací o malých podnicích a mikropodnicích a že nedostatečná znalost těchto podniků brzdí rozvoj účinných podnikatelských politik,
I. vzhledem k tomu, že dle doporučení Rady tato pátá zpráva hodnotící Chartu pojednává o třech z deseti hlavních směrů činnosti Charty, tj. o výchově k podnikavosti, zlepšování právních a správních předpisů a překonávání nedostatku kvalifikovaných pracovníků,
J. vzhledem k tomu, že malé a řemeslnické podniky jsou jednou z hlavních hnacích sil růstu zaměstnanosti v Evropě; vzhledem k tomu, že plní životně důležitou úlohu v konkurenceschopnosti a inovaci, jakož i v odborné přípravě, a představují základní prvek sociální soudržnosti v městských i venkovských oblastech;
K. vzhledem k tomu, že skupina na vysoké úrovni, Komise a Evropská rada navrhly a stanovily nový začátek lisabonské strategie,
O Evropské chartě pro malé podniky
1. vítá uplatňování Charty mimo členské státy Evropské unie; je přesvědčen, že Charta hraje kladnou roli v přípravě kandidátských států; že její provádění by mělo být podpořeno v předvstupní strategii;
2. zdůrazňuje odpovědnost členských států a partnerských zemí EURO-MED za řádné uskutečňování Charty a povzbuzuje je, aby se od sebe navzájem učily prostřednictvím výměny správných postupů v této oblasti;
3. vyzdvihuje důležitost malých podniků v dosahování lisabonských cílů: výraznějšího trvalého růstu a většího počtu lepších pracovních míst;
4. podporuje zásadu uplatňování Charty v přidružených státech; je přesvědčen, že představuje výborný prostředek pro sbližování právních předpisů těchto států a států Evropské unie; přeje si, aby se Charta stala součástí projektů evropské politiky sousedství;
5. domnívá se, že otevřená metoda koordinace států je správná, ale neměla by Komisi zprošťovat aktivní účasti na provádění Charty;
6. přeje si, aby se zlepšilo sdružování obchodních organizací malých podniků a aby byly posilovány jejich struktury, zejména na regionální úrovni; je přesvědčen, že kromě výročních konferencí k Chartě by se měly konat jiné pravidelné schůze, aby bylo možno organizovat výměny a šíření osvědčených postupů; vyzývá k podpoře spolupráce a součinnosti projektů týkajících se malých podniků;
7. připomíná, že se Charta týká malých podniků a že v tomto rysu spočívá její hodnota; nicméně s ohledem na tento rys zastává názor, že by bylo vhodné začlenit akce Charty týkající se „malých podniků“ do celkové strategie MSP a doplnit tyto akce celkovou strategií tak, že tento záměr bude převeden do závazné praxe nejen na úrovni Společenství, ale také v rámci členských států, v nichž je třeba sdílení osvědčených postupů přímo podporovat; všímá si zejména desátého a závěrečného principu o rozvoji silnějšího zastoupení zájmů malých podniků, který stanoví, že bude dokončen průzkum toho, jak jsou zájmy malých podniků zastoupeny na úrovni Evropské unie a na vnitrostátní úrovni, včetně sociálního dialogu; zdůrazňuje, že jde o klíčový požadavek s ohledem na to, že současné složení sociálních partnerů odráží především situaci větších podniků a jejich zaměstnanců; zároveň konstatuje, že se současná prováděcí zpráva Komise zaměřuje na tři jiné klíčové oblasti Charty; vyžaduje včasné dokončení a zveřejnění tohoto průzkumu a vyzývá mezitím zástupce zaměstnavatelů, aby jako sociální partneři začali zájmy malých podniků neprodleně zastupovat;
8. připomíná, že pojem „malých podniků“ zahrnuje podniky různé velikosti, charakteru a činností, jejichž situace a požadavky se liší; vyzývá Komisi, aby využila mechanismů Charty a spolupracovala s profesními organizacemi, zastupujícími malé podniky, na překonání nedostatku dostupných informací a údajů o těchto podnicích a jejich potřebách a možnostech; s vědomím zvláštní povahy řemeslnických podniků znovu opakuje svůj požadavek na provedení podrobné a přesné ekonomické a statistické analýzy těchto podniků v zájmu oživení snah o jejich rozvoj;
O obsahu zprávy
9. konstatuje, že zpráva nepředkládá celistvý přehled situace ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby v budoucích zprávách nevypracovávala analýzu jen jednotlivých zemí, ale aby provedla kritické, úplné, byť stručné hodnocení všech členských států a přidružených států, aby bylo možné konkrétní srovnání;
10. překvapuje jej poměrně složitá podoba této zprávy, která je v závislosti na jednotlivých verzích více či méně kompaktní; ocenil by systematičtější a kritičtější hodnocení;
11. konstatuje, že pokrok učiněný v oblasti podnikavosti je značně nerovnoměrný a v mnohých případech málo účinný; pokud se týká konkrétního dopadu na podniky; je přesvědčen, že je nutná lepší koordinace s Akčním plánem pro podnikání; připomíná, že hlavní podmínkou úspěchu těchto akcí je zapojení podniků; zejména zdůrazňuje potřebu rozšířit příležitosti pro malé podniky a mikropodniky, potřebu využívat evropské programy vzhledem k obtížím, se kterými se setkávají, chtějí-li získat přístup k těmto programům;
12. domnívá se, že zmocněnec MSP plní užitečnou funkci tím, že externě spojuje malé podniky s prostředím Společenství, a vyzývá proto Komisi, aby podpořila koordinaci mezi zmocněncem a subjekty, které malé podniky a řemeslnické podniky ve všech záležitostech týkajících se Společenství zastupují; má za to, že tato úloha by mohla být účinněji posílena, kdyby měl tento zmocněnec více prostoru uvnitř Parlamentu tím, že by byl přizván k účasti a k vystoupení na diskusích výborů Parlamentu o navrhovaných právních předpisech, aby bylo možné potřeby MSP zavčas plně prozkoumat;
13. cení si velmi důležité úlohy, kterou může hrát mezinárodní spolupráce mezi obchodními komorami při podpoře konkurenceschopnosti malých podniků, jelikož stále větší počet podniků, fúzí a kartelů nabývá kvůli globalizaci nadnárodního charakteru;
14. vítá ochotu Komise zlepšit přístup MSP k programům Evropské unie a zdůrazňuje, že je důležité usnadnit přístup MSP ke strukturálním fondům a rovněž podpořit další iniciativy ke zlepšení přístupu k tokům soukromého kapitálu ve prospěch malých podniků včetně vytvoření možností mikrofinancování pro pružné formy podniků vedených ženami či rodinami prostřednictvím pomoci při spolufinancování projektů a poskytováním kvalifikovaných a finančně dostupných informací, zejména prostřednictvím Euro Info center a transferových center;
15. poukazuje na to, že podniky v odlehlých a venkovských oblastech jsou spíše malé velikosti; domnívá se, že je tedy třeba přijmout zvláštní opatření a investiční programy, které umožní posílit financování MSP a zapojit malé regionální podniky – pro něž má dostupnost inovací klíčový význam – do činnosti inovativních sítí; doporučuje zjednodušené postupy pro vytvoření regionálních a místních fondů rizikového kapitálu ve spolupráci s institucemi, které se zabývají technologickým rozvojem a inovacemi („inkubátory“ podniků, high-tech centra, technologické parky atd.);
16. zdůrazňuje, že účelem zprávy je posílení rozměru MSP v politice Společenství při vypracovávání nejlepších postupů a zefektivnění stávajících nástrojů politiky; jelikož malé podniky jsou uznávanou hlavní hnací silou při vytváření a zvyšování zaměstnanosti a inovace v Evropě a při podpoře sociálního a regionálního rozvoje, je nezbytné, aby při přípravě legislativních návrhů byly brány v potaz úloha i potřeby MSP obecně a ne pouze v návrzích, které se o malých podnicích konkrétně zmiňují;
17. připomíná, že malé a řemeslnické podniky jsou nenahraditelným zdrojem technických inovací; požaduje, aby programy CIP a výzkumné a inovační programy, jakož i regionální politika, usnadňovaly rozvoj takovýchto inovací a podporovaly iniciativy těchto podniků; zdůrazňuje, že inovace by se neměla omezovat na technologii, ale že by se měla rovněž zabývat modernizací činností a služeb malých a řemeslnických podniků, včetně modernizace v oblasti sociální a v oblasti tvorby pracovních míst;
18. uznává, že na právní předpisy o úpadku mohou nejlépe dohlížet členské státy; nicméně je přesvědčen, že nestačí pouze výměna osvědčených postupů, a vyzývá proto Evropskou unii, aby podněcovala další rozvoj obchodní poradenské sítě na regionální a místní úrovni, která by poskytovala malým podnikům pomoc při opětovném zahájení podnikání;
19. vítá pokrok členských států v oblasti úpadkového práva; připomíná, že rozvoji malých podniků a mikropodniků stále brání četné finanční překážky, zejména dostupnost úvěrů, a že opatření za tímto účelem by proto měla být přijímána na úrovni Společenství; znovu potvrzuje, že při podpoře růstu těchto podniků, zejména podniků působících v oblasti inovace a technologického rozvoje, by bylo třeba více využívat Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu; rovněž zastává názor, že usnadnění přechodu podniků významně posílí životaschopnost malých podniků; požaduje další společná evropská opatření k podpoře zakládání malých podniků a lepší využití jejich investičního potenciálu; domnívá se, že opatření Evropské unie by měla – s ohledem na zásadu subsidiarity – doplňovat a podporovat národní politiky;
20. vyzývá Komisi a Radu, aby posílila finanční nástroje pro malé a řemeslnické podniky, zejména systémy vzájemných záruk;
21. znovu zdůrazňuje přetrvávající daňové překážky, zejména v oblasti investic; je přesvědčen, že by se tato oblast měla stát prioritou a umožnit MSP snadnější přístup ke kapitálu; navrhuje například, aby evropské dotace přidělované malým podnikům byly zproštěny podnikové daně;
22. domnívá se, že je třeba zjednodušit správní soustavy a daňové povinnosti související se zakládáním a rozvojem malých podniků, že je nezbytné odstranit daňové překážky přeshraničních hospodářských aktivit ve všech podobách, např. prostřednictvím společného systému DPH, a pokračovat v boji proti nedovolené státní pomoci v podobě nezdravé daňové konkurence; podporuje zvláště návrh pilotního schématu zdaňování malých podniků ve státě, kde byly založeny, předložený Komisí, který by měl malým podnikům přinést krátkodobé řešení, a doplňuje tak hlavní opatření v podobě společného konsolidovaného základu daně z příjmu společností (CCTB); naléhavě vyzývá členské státy, aby zreformovaly a zjednodušily své daňové systémy a daňové povinnosti související se zakládáním a rozvojem malých podniků, aby podporovaly inovativní společnosti a zrušily nevýhody spravedlivého zdaňování daňovými systémy;
23. požaduje nejen daňové úlevy malým podnikům, ale také odstranění byrokratických překážek, především ve fázi zakládání;
24. je přesvědčen, že členské státy a Komise nepochopily množství závažných výzev, jimž bude Evropská unie čelit v následujících deseti letech, kdy miliony malých a řemeslnických podniků ukončí svou činnost, protože ti, kdo je provozují, odejdou do důchodu, čímž vzniká riziko ztráty milionů pracovních míst; je přesvědčen, že je otázkou prvořadé důležitosti, aby Unie zajistila, že tyto podniky budou předávány a přebírány dál; vyzývá Komisi a Radu, aby vypracovaly strategii, která povzbudí a usnadní předávání a přebírání malých a řemeslnických podniků;
25. zdůrazňuje, že v oblasti analýzy dopadu je pokrok členských států omezený; stále očekává, že Komise stanoví definitivní metodu pro provádění svých studií dopadu; vyzývá Komisi a členské státy, aby u jednotlivých odvětví definovaly přesné cíle pro zjednodušení současného právního rámce; požaduje, aby tento úkol znamenal pro malé podniky skutečné zjednodušení; navíc vyzývá Komisi a členské státy, aby v praxi využívaly výsledky studií dopadu a začlenily je do příslušných legislativních návrhů;
26. je přesvědčen, že k zajištění stejných pravidel pro všechny MSP se Komise musí postarat o to, aby se všechny právní předpisy prováděly stejně ve všech členských státech a aby se v případě jejich nedodržení uplatňovala rychlá přestupková řízení;
27. požaduje, aby členské státy skutečně uplatňovaly možnost zprostit malé podniky některých právních povinností, jak to navrhuje Charta; zdůrazňuje, že zjednodušení právních předpisů obecně a osvobození MSP od určitých zákonných povinností, jak se navrhuje v Chartě, jsou užitečnými prostředky pro zmírnění zátěže v podobě správních výdajů a postupů pro MSP;
28. konstatuje, že existují rozdíly ve výchově k podnikavosti a rozvíjení ducha podnikání ve školách; uznává, že rozvoj podnikatelských schopností by se měl stát cílem národních vzdělávacích programů pro střední školy ve všech členských státech; uznává význam prvního bodu uvedeného v Chartě, který se vztahuje na „vzdělávání a školení pro podnikatelskou veřejnost“, zdůrazňuje potřebu rozvíjet inovaci v podnikání a školení pracovníků, rozvíjet podnikatelského ducha od raného věku v rámci hodin a kurzů zaměřených na podnikání na středních školách, vysokých školách a při odborném vzdělávání za účelem podpory úzké spolupráce s výzkumnými středisky, veřejné podpory mladých podnikatelů a navázání vazeb mezi různými odvětvími veřejné správy; domnívá se, že vytváření obchodních seskupení malých podniků (klastrů) by mohlo být jedním z účinných způsobů na podporu vzniku pracovních míst;
29. domnívá se, že předkládané výsledky jsou v oblasti vzdělávání stále vzdáleny vyjádřeným potřebám; připomíná požadavek, aby byla zvláštní pozornost věnována skupinám malých podniků v rámci výměnného programu Leonardo da Vinci; očekává, že členské státy vytvoří a budou podporovat vzdělávací příležitosti zaměřené na výkonnost; připomíná požadavek na zahájení programu výměn zaměstnanců, počínaje učni, kteří by mohli absolvovat část odborné přípravy v zahraničí, a tak by byla podpořena jejich mobilita;
30. navrhuje posílení spolupráce mezi Euro Info centry, Komisí a informačními úřady Evropské unie a zapojení struktur obchodních sdružení, čímž bude umožněn lepší přístup MSP k informacím;
31. vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby zahájily proces modernizace Charty a znovuzahájení procesu provádění s prioritami lisabonské agendy; na revizi Charty by se měla zaměřit příští výroční konference o Chartě; vítá dosavadní praxi pořádání konferencí o Chartě v Dublinu (2004) a Lucemburku (2005); je pro pořádání národních konferencí o Chartě a doporučuje, aby byl mechanismus pro předkládání zpráv o Chartě spojen se zprávami o činnosti, které se týkají akčního plánu pro podnikání;
32. domnívá se, že by do Charty měly být zavedeny dodatečné priority, jako jsou podpora podnikavosti jakožto skutečné hodnoty ve společnosti, snaha významně omezit stigma neúspěchu v podnikání; prohloubení spolupráce mezi malými podniky, vzdělávacími a výzkumnými institucemi, podpora intenzivní spolupráce mezi zmíněnými subjekty, finančními institucemi a kapitálovými trhy;
O hodnocení provádění Charty
33. vyzývá k tomu, aby byly uvedeny členské státy, které neuplatnily hlavní směry činnosti a aby byly u každého směru činnosti uváděny všechny členské státy, a bylo tak možné získat úplný přehled o učiněném pokroku;
34. zdůrazňuje, že pokud by Charta měla sílu zákona a byla závazná, jak to již několikrát Parlament požadoval, účast členských států by byla větší a umožnilo by to provést úplnější a podrobnější analýzu; je znepokojen nadměrným prostorem, který je členským státům dán k rozhodnutí, zda se budou podílet na provádění Charty nebo nikoli; odsuzuje skutečnost, že některé členské státy neprovádí řádně veškeré směry činnosti Charty a odmítají podniknout strukturální reformy potřebné pro malé podniky; vyzývá Radu, aby tuto otázku řešila a aby hrála větší roli při kontrole provádění Charty;
35. přeje si, aby byly zvýrazněny nejlepší osvědčené postupy, a bylo tak možno u jednotlivých akčních linií uvádět modelové případy; konstatuje, že projekty „Best“ fungují dobře a je přesvědčen, že by bylo potřeba podpořit jejich šíření;
36. trvá na tom, aby byl pátý bod zahrnutý do Charty, „Zlepšování přístupu on-line“, přednostně zohledněn, zejména pak úloha veřejných orgánů při zvyšování elektronické komunikace s odvětvím malých podniků;
37. poukazuje na potřebu více se zaměřovat a poskytovat lepší záruky, pokud jde o přístup a konkrétní podporu Společenství drobných, malých a středních podnikatelů; trvá na tom, že je nezbytné zbavit se byrokracie v postupech pro poskytování finančních prostředků Společenství;
38. je znepokojen nedostatkem údajů o malých podnicích na vnitrostátní a evropské úrovni; znovu připomíná, že spolehlivé a úplnější statistické informace jsou nezbytným nástrojem při řešení problému a potřeb malých podniků;
39. vyzývá obchodní organizace malých podniků, aby se vyjádřily k provádění Charty jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Společenství; přeje si, aby se tyto organizace přednostně zapojily i do fáze přípravy politik a všech rozhodnutí Společenství týkající se malých podniků, a to prostřednictvím zakládání stálých pracovních skupin; žádá státy a Komisi, aby zajistily plnou a nezávislou účast organizací, které zastupují všechny tyto podniky, v celém evropském sociálním dialogu; připomíná, že by Komise prostřednictvím Charty mohla shromáždit údaje o malých podnicích a mikropodnicích, zejména se zřetelem k potřebám malých podniků, včetně údajů o produktivitě a rentabilitě mikropodniků ve srovnání se středně velkými podniky tak, aby mohly právní předpisy Společenství lépe reagovat na tyto potřeby a aby Komise lépe zaměřila svou činnost, programy a politiky, zejména prostřednictvím stanovení ukazatelů k posouzení dopadu na obchodní činnosti;
40. požaduje kvalitnější statistické údaje o situaci malých podniků v Evropské unii, aby byla zajištěna lepší kvantitativní srovnatelnost a používány cílenější metody zaměřené na osvědčené postupy;
41. požaduje spravedlivé rámcové podmínky, pokud jde o zvyšování kapitálu malých podniků, zvláště v souvislosti se závěry ustanovení Basilej II, přičemž cílem je zajistit jim více prostředků pro investice do výzkumu a vývoje, aby dosáhly účinné konkurenceschopnosti;
42. domnívá se, že pro zvýšení inovace a konkurenceschopnosti je nezbytné navýšit příspěvek transevropských sítí rozšiřování technologie a nových myšlenek mezi malými podniky a podněcovat mobilitu zaměstnanců mezi malými podniky a vysokoškolskými a výzkumnými institucemi; rovněž považuje za nezbytný rozvoj více zacílených výzkumných programů, které by se zaměřovaly na obchodní uplatnění znalostí a technologie v malých podnicích;
43. je zklamán tím, že jednání Rady o patentu Společenství uvázla na mrtvém bodě; naléhá na Komisi, aby zajistila vhodný právní rámec k ochraně patentů a práv duševního vlastnictví vzhledem k rozšiřování inovativních myšlenek mezi malými podniky a všemi dalšími subjekty, které působí na jednotném trhu; zdůrazňuje, že patenty by měly mít takovou cenu, aby si je malé podniky mohly dovolit;
44. vítá návrh Komise stáhnout jednu třetinu přezkoumávaných legislativních návrhů, aby se tak zajistilo, že regulační rámec, ve kterém podniky vyvíjejí svou činnost, bude jednoduchý a vysoce kvalitní; vyzývá členské státy, aby v tomto návrhu Komisi podpořily rovnocennými opatřeními na vnitrostátní úrovni; požaduje, aby se při vývoji návrhů nových politik pečlivěji zvažovala zásada subsidiarity a systematičtěji se používala hodnocení dopadu a konzultace s veřejností; vyzývá tedy Komisi k zajištění toho, aby studie o dopadech právních předpisů Společenství byly jasně a zřetelně rozšířeny i na malé podniky; je přesvědčen, že tento návrh by měl být formálně rozšířen tak, aby zahrnoval kromě nových i stávající předpisy a pokud jsou právní předpisy považovány na úrovni Evropské unie za nepotřebné, měly by být revidovány nebo zrušeny; vyzývá Komisi, aby vypracovala jasný harmonogram a akční plán pro dosažení tohoto cíle;
45. zdůrazňuje potřebu rozsáhlých strukturálních reforem v každém členském státě, které by posílily konkurenceschopnost malých podniků, vytvořily příznivé podmínky pro podniky, obzvláště pro malé podniky, a dokončily vytvoření plně fungujícího vnitřního trhu;
46. z tohoto důvodu žádá o konkrétní politiky a kroky ke zvýšení investic na vnitrostátní a regionální úrovni; naléhavě žádá o vhodné investiční pobídky pro malé podniky, jako jsou zjednodušené postupy podpory malých investic prostřednictvím veřejných rozvojových fondů, fondů rizikového kapitálu (zejména fondů počátečních finančních vkladů), investic soukromých investorů („business angels“), investic soukromými osobami („micro-angels“) a mikrokreditových fondů, které fungují na základě partnerství mezi veřejnou a soukromou sférou; podporuje sdílení zdrojů a informací o společných projektech, větší účast na projektech realizovaných členskými státy a průhlednost zdaňování vzhledem k politikám zaměřeným na získávání zahraničních investic;
47. uznává potřebu zvláštní pomoci pro MSP při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a sociální oblasti;
48. je přesvědčen, že všechna opatření stanovená v Chartě ke stimulaci obchodních podniků by se měla zároveň vztahovat k samostatně výdělečně činným osobám, zvláště pokud jde o záležitosti, které jsou pro ně důležité, jako jsou systémy sociálního zabezpečení, prevence pracovních úrazů nebo pojištění v nezaměstnanosti;
O budoucnosti Charty
49. bere na vědomí návrh na provázání zpráv o plnění Akčního plánu pro podnikání a kontrolních mechanismů Charty a na případnou revizi obsahu a priorit akčního plánu;
50. s ohledem na možnou revizi Charty vyzývá, aby bylo do textu zahrnuto uznání řemeslnických podniků; proto doufá, že hlavním cílem čtvrté evropské konference o řemeslech a malých podnicích bude pomoci formulovat obecné zájmy řemeslnického průmyslu na evropské úrovni a že bude mít technické, lidské, finanční i politické prostředky umožňující vypracování strategie lépe zaměřené na specifickou povahu, potřeby a očekávání řemeslnického průmyslu;
51. blahopřeje novým členským státům, že se učí od ostatních, i k prvním výsledkům v provádění Charty, jakkoli bude zapotřebí dalšího rozvoje; upozorňuje na obzvláště důležitou úlohu, kterou hrají MSP v nových členských státech, zejména těch, ve kterých probíhají významné institucionální a politické změny;
52. vyslovuje politování nad tím, že se v budoucnu již nebudou předkládat výroční zprávy o Chartě, jelikož se podávání zpráv o Chartě od nynějška stane součástí podávání zpráv o lisabonské strategii. Zcela jistě se jedná o krok zpět, pokud jde o budoucí zaměření na MSP; dále je politováníhodné, že proces podávání zpráv o Chartě, který obnášel každoroční dvoustranná jednání se zástupci obchodních organizací, nyní zanikne, aniž by byly do budoucna zajištěny přímé vstupní informace od MSP; toto rozhodnutí by se mělo znovu přezkoumat;
53. je přesvědčen, že by to umožnilo racionalizovat kontrolu obou nástrojů, není přijatelné, aby se provádění Charty stalo pouhým podbodem Akčního plánu;
54. domnívá se, že se musí brát ohled na zvláštní postavení neziskových MSP;
55. domnívá se tedy, že toto řešení lze přijmout pouze za těchto podmínek:
- Charta se bude nadále zabývat malými podniky a mikropodniky a bude obsahovat specifické akce pro ně určené;
- pro kandidátské a přidružené státy, které se neúčastní Akčního plánu bude zřízen mechanismus kontroly a specifického hodnocení;
- zohlední se účast obchodních organizací, které hrají v provádění Charty důležitější roli než v Akčním plánu;
- i nadále se bude šířit osvědčené postupy a výměny mezi státy, které Chartu podepsaly;
56. zdůrazňuje, že zahrnutí kontroly do provádění Charty jako součást lisabonské strategie nesmí být samo o sobě cílem; zdůrazňuje, že bude-li tato kontrolní akce jakkoli zjednodušena, nesmí se tak stát na úkor podstaty a obsahu výročních zpráv předkládaných státy, které zvažují kontrolu Charty; vyzývá proto, aby se tyto výroční zprávy nadále zaměřovaly na zavádění osvědčených postupů, pokusy, předkládání konkrétních legislativních opatření a konkrétních politických závazků zaměřených na malé podniky a mikropodniky;
57. vítá záměr Komise hodnotit provádění Charty v kontextuálním rámci lisabonského procesu;
58. vyzývá Komisi, aby do jakéhokoli procesu revize byli zapojeni všichni zástupci malých a řemeslnických podniků a aby tyto podmínky zohlednila, až bude Evropskému parlamentu předkládat návrh na revizi Charty a na zlepšení její kontroly;
59. vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby zajistily, že Evropská charta pro malé podniky zůstane hlavním nástrojem kontroly rozvoje v oblasti podnikání;
o
o o
60. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2005)0069.
- [2] Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2005)0230.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Les petites entreprises occupent 50 personnes ou moins. En Europe, elles représentent environ 25 millions d'entreprises et occupent près de 95 millions de personnes. Elles représentent ainsi 99% de l'ensemble des entreprises et fournissent 55% des emplois totaux dans le secteur privé.
1. La Charte européenne des petites entreprises.
Le Conseil européen de Feira des 19 et 20 juin 2000 a adopté la Charte européenne pour les petites entreprises, consacrant leur importance centrale et l'engagement des pouvoirs publics à agir pour les soutenir.
La Charte comprend dix lignes d'action :
1. Éducation et formation à l'esprit d'entreprise
2. Enregistrement moins coûteux et plus rapide
3. Meilleure législation et meilleure réglementation
4. Accessibilité des aptitudes
5. Améliorer l'accès en ligne
6. Mieux valoriser le marché unique
7. Questions fiscales et financières
8. Renforcer la capacité technologique des petites entreprises
9. Des modèles de commerce électronique qui ont fait leurs preuves et un soutien de qualité aux petites entreprises.
10. Développer, renforcer et rendre plus efficace la représentation des intérêts des petites entreprises au niveau de l'Union et au niveau national.
La mise en oeuvre de la Charte repose sur la méthode ouverte de coordination entre les États. Cette méthode laisse aux États une grande liberté d'expérimentation et de choix politiques sur la manière de progresser dans la réalisation des dix lignes d'action de la Charte. Cette approche souple permet de confronter les expériences, afin de mette en évidence les meilleures pratiques et encourager ainsi les échanges et la coopération entre les États.
La Charte s'applique dans les États membres de l'Union européenne, mais aussi dans les États candidats, qui l'ont adopté en 2002. En 2003, les pays des Balkans occidentaux ont adopté la Charte, suivis par la Moldavie en 2004, portant à 35 le nombre d'États dans lesquels elle est d'application. Enfin, depuis octobre 2004 et la "Déclaration de Caserta" sur la "Charte euro-méditerranéenne des entreprises", les pays méditerranéens se sont associés à ce processus, témoignant ainsi de son dynamisme.
Votre rapporteur se félicite de cette extension géographique du champ d'application de la Charte et souhaite soutenir ce mouvement. C'est pourquoi, elle propose :
- que la mise en oeuvre de la Charte puisse bénéficier de la stratégie de pré-adhésion dans les États adhérents, à savoir la Roumanie et la Bulgarie; que ses lignes d'action soient prises en compte dans les négociations avec les pays candidats, la Croatie et la Turquie;
- que les lignes d'action de la Charte servent également pour l'élaboration de projets de coopération dans le cadre de la politique européenne de voisinage et puissent bénéficier de son soutien.
Votre rapporteur souligne également le rôle actif des organisations professionnelles dans la mise en oeuvre de la Charte et souhaiterait que leur participation soit renforcée. Ces organisations sont des relais de communication et des sources d'information qui devraient être davantage exploités.
2. Le cinquième rapport sur la mise en oeuvre de la Charte européenne des petites entreprises.
La Commission européenne est chargée de présenter un rapport annuel sur la mise en oeuvre de la Charte. Suite à une recommandation du Conseil, ce rapport se concentre chaque année sur l'avancement de la mise en oeuvre de trois des dix lignes d'action.
La présentation de ce cinquième rapport sur la mise en oeuvre de la Charte européenne des petites entreprises est un peu curieuse et finalement inutilement compliquée. Le document COM officiellement transmis au Parlement européen ne prend son sens que s'il est complété par la lecture des documents de la Commission européenne détaillant, au cas par cas, la mise en oeuvre par les États membres, par les États candidats, par les États associés et enfin par la Commission européenne elle-même.
La synthèse générale pourrait être plus consistante et l'analyse plus dynamique. Votre rapporteur regrette notamment que les meilleures pratiques ne soient pas mieux valorisées et qu'il n'y ait pas d'information sur l'intensité de la coopération entre les États.
L'analyse n'est guère critique et devrait offrir un panorama complet des progrès réalisés, ou non, par tous les États. La méthode ouverte de coordination semble ici inciter à une certaine complaisance : si la tonalité positive du rapport s'explique par de réels progrès et de bonnes initiatives, il n'en demeure pas moins que certains pays ne semblent pas s'impliquer fortement dans la mise en oeuvre de la Charte et que certaines lignes d'action ne connaissent que de timides avancées.
S'agissant plus spécifiquement des trois lignes d'action, on constate des progrès irréguliers ou disparates. Le rapport met en exergue certaines actions nationales, sans toutefois en préciser l'impact auprès des petites entreprises, ni l'intérêt pour d'autres États. Il s'agit ainsi d'une présentation assez statique et on peut regretter qu'elle ne s'accompagne pas de recommandations pour l'avenir.
Votre rapporteur formule d'ailleurs quelques propositions, qui ont souvent déjà été émises par notre Assemblée et qui pourraient être mises en oeuvre par le biais des mécanismes de la Charte.
3. L'avenir de la Charte européenne des petites entreprises.
Ce cinquième rapport fait état de quelques suggestions pour l'avenir de la Charte et son suivi. Il est question de lier les rapports d'avancement du Plan d'action pour l'esprit d'entreprise aux mécanismes de suivi de la Charte.
Si votre rapporteur estime que cette démarche pourrait effectivement permettre d'assurer un suivi plus consistant de la mise en oeuvre de la Charte, elle tient toutefois à rappeler que la Charte a ses spécificités propres, qu'il faudra conserver :
- la Charte porte sur les petites et les micro entreprises et cette singularité fait sa force et sa valeur. Il faut valoriser cette dimension particulière et non pas la diluer dans des politiques plus générales à destination des PME;
- le champ d'application géographique étendu de la Charte est un atout pour l'UE dans ses relations avec ses pays voisins. Il est indispensable que la Charte demeure un instrument de coopération et d'échanges avec ces pays, y compris pour le suivi de sa mise en oeuvre;
- le rôle et la participation des organisations professionnelles doivent non seulement être conservés, mais surtout encouragés à l'avenir;
- enfin, la priorité doit rester la diffusion des meilleures pratiques et la stimulation des États afin de créer un environnement meilleur pour les petites entreprises.
En tout état de cause, il est indispensable que l'Union européenne conserve un instrument d'intervention auprès des petites entreprises. Il n'est pas possible d'ignorer ce tissu économique et social qui est à la base du modèle social européen et de la croissance de nos économies.
La Charte est appréciée des organisations professionnelles et sa mise en oeuvre rencontre un écho favorable auprès des entrepreneurs. L'Union européenne ne souffre aujourd'hui pas d'un excès de confiance et il serait dommage de se priver d'un instrument dont le potentiel n'a pas encore été pleinement exploité.
STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (22. 11. 2005)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k provádění Evropské charty pro malé podniky
(2005/2123(INI))
Navrhovatelka: Katerina Batzeli
Vysvětlující prohlášení
The European Chart for Small Enterprises constitutes the "corner stone of policy for the SME in extended Europe". An in-depth discussion that better evaluates the European Chart will strengthen the implementation of policies in favour of small enterprises and will therefore support the efforts to reach the Lisbon Strategy objectives.
SMEs and the Lisbon Strategy
In the framework of the Lisbon strategy, which aims at boosting competitiveness in the EU, the role of SMEs has been particularly stressed. Those companies have low functional costs and high flexibility but on the other hand are more sensitive to changes in their environment, administrative burden and to the fragmentation of capital markets. For these reasons, focused interventions are required in order to create a friendlier environment for SMEs.
The Fifth annual report on the Small Enterprises Charter
The Rapporteur regrets that essential aspects of the environment of SMEs' are not covered in this report, especially at a time when the European Commission is launching a consultation on State aids, focused on SMEs and innovation, and when the Financial Services Action Plan is being completed. Input from the Commission on the special needs of SMEs would have been especially valuable.
Methodology
The Rapporteur believes that it is very important to create a friendlier environment for Small Enterprises so that the Lisbon Strategy objectives can be better served. This requires Community and national action. The Community action consists of tracking down and eliminating common problems, while national action includes tracking down of similar problems in each country.
A critical issue that remains is the need to clarify how much intervention is necessary at the European level. This clarification implies analyzing all the common problems of Small Enterprises in every Member State, leaving aside the more specific problems that emerge in each country and are due to the national environment.
NÁVRHY
Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vítá návrh Komise stáhnout jednu třetinu přezkoumávaných legislativních návrhů, aby se tak zajistilo, že regulační rámec, ve kterém podniky vyvíjejí svou činnost, bude jednoduchý a vysoce kvalitní; vyzývá členské státy, aby v tomto návrhu Komisi podpořily rovnocennými opatřeními na vnitrostátní úrovni; požaduje, aby se při vývoji návrhů nových politik pečlivěji zvažovala zásada subsidiarity a systematičtěji se používala hodnocení dopadu a konzultace s veřejností;
2. domnívá se, že je třeba zjednodušit správní soustavy a daňové povinnosti související se zakládáním a rozvojem MSP, že je nezbytné odstranit daňové překážky přeshraničních hospodářských aktivit ve všech podobách, např. prostřednictvím společného systému daně z přidané hodnoty, a pokračovat v boji proti nedovolené státní pomoci v podobě nezdravé daňové konkurence; podporuje zvláště návrh pilotního schématu zdaňování MSP ve státě, kde byly založeny, předložený Komisí (HST Pilot Project), které přináší MSP krátkodobé řešení, a doplňuje tak hlavní opatření v podobě společného konsolidovaného základu daně z příjmu společností (CCTB); naléhavě vyzývá členské státy, aby zreformovaly a zjednodušily své daňové systémy a daňové povinnosti související se zakládáním a rozvojem MSP, aby podporovaly inovativní společnosti a zrušily nevýhody spravedlivého zdaňování daňovými systémy;
3. vyzývá členské státy, které uplatňují znevýhodňující zdaňování vzhledem ke spravedlnosti a nerozdělenému zisku a podporují zvyšování základního kapitálu vydáváním obligací, aby ve zdaňování zajistily nestrannost; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost se musí věnovat podpoře spravedlivého zdaňování těch MSP, které pracují v oblasti výzkumu a jsou inovativní;
4. požaduje nejen daňové úlevy malým a středním podnikům, ale také odstranění byrokratických překážek, především ve fázi zakládání;
5. zaměřuje se na problematiku přemísťování podniků, které přesunují své činnosti do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu a dalšími hospodářskými a finančními možnostmi; zdůrazňuje zejména nepříznivý dopad, který má tento jev na MSP z důvodu negativního vlivu na konkurenceschopnost vnitřního trhu a na účinnost investic a kapitálu; bere na vědomí, že malé podniky mají menší sklon k přemísťování než větší podniky, a jako dodavatelům jim způsobuje velké potíže, když se jejich objednavatel přemístí;
6. zdůrazňuje potřebu rozsáhlých strukturálních reforem v každém členském státě, které by posílily konkurenceschopnost MSP, vytvořily příznivé podmínky pro podniky, obzvláště pro MSP, a dokončily vytvoření plně fungujícího vnitřního trhu;
7. domnívá se, že otevřené trhy nabízejí nové obchodní příležitosti malým podnikům; proto zdůrazňuje potřebu doplnit vnitřní trh služeb tím, že se odstraní překážky v poskytování služeb;
8. z tohoto důvodu žádá o konkrétní politiky a kroky ke zvýšení investic na vnitrostátní a regionální úrovni; naléhavě žádá o vhodné investiční pobídky pro MSP, jako jsou zjednodušené postupy podpory malých investic prostřednictvím veřejných rozvojových fondů, fondů rizikového kapitálu (zejména fondů počátečních finančních vkladů), investic soukromých investorů („business angels“), investic soukromými osobami („micro-angels“) a mikrokreditových fondů, které fungují na základě partnerství mezi veřejnou a soukromou sférou; podporuje sdílení zdrojů a informací o společných projektech, větší účast na projektech realizovaných členskými státy a průhlednost zdaňování vzhledem k politikám zaměřeným na získávání zahraničních investic;
9. požaduje další společná evropská opatření k podpoře zakládání MSP a lepší využití jejich investičního potenciálu; domnívá se, že opatření Evropské unie by měla – s ohledem na zásadu subsidiarity – doplňovat a podporovat národní politiky;
10. je toho názoru, že v rámci nové regulace státní pomoci by se měla zvláštní pozornost věnovat vymezení a způsobilosti státních subvencí pro MSP, které přispívají k jejich konkurenceschopnosti, k zaměstnanosti a rozvoji vzdálených a znevýhodněných oblastí;
11. poukazuje na to, že podniky v odlehlých a venkovských oblastech jsou spíše malé velikosti; zdůrazňuje tedy, že je třeba posílit jejich podporu v podobě zvláštních opatření a investičních programů a rozšířit inovativní sítě tak, aby zahrnula i odlehlé MSP, pro které má přístup k inovacím životní význam; doporučuje zjednodušené postupy pro vytvoření regionálních a místních fondů rizikového kapitálu ve spolupráci s institucemi, které se zabývají technologickým rozvojem a inovací, jako jsou inkubační centra, high-tech centra, technologické parky atd.;
12. je skeptický ve věci očekávaných účinků akčního plánu pro rizikový kapitál (KOM(2002)0563) a akčního plánu finančních služeb (KOM(1999)0232); je toho názoru, že většina přijatých dokumentů byla jen nepřímo zaměřena na prosazování prostředí příznivého pro MSP a že většina opatření snižujících administrativní zátěž MSP byla přednesena Parlamentem; požaduje, aby v budoucích návrzích směrnic v této oblasti Komise přímo zohlednila MSP;
13. je toho názoru, že dodatečně k opatřením EU mají členské státy dále rozšiřovat možnosti rizikového kapitálu pro MSP a dlouhodobými programy splácení zajistit cyklické a operační zálohy;
14. bere na vědomí přijetí evropského statutu společnosti; zdůrazňuje však, že tento status je velmi složitý, a pochybuje proto, že bude pro MSP užitečný; podporuje proto revizi statutu evropské společnosti, aby byl přizpůsoben potřebám MSP;
15. s politováním si všímá neúčasti MSP v oblasti inovací a v programech a politikách výzkumu a vývoje; podporuje přijetí nových finančních nástrojů pro posílení činnosti v oblasti výzkumu a inovace; zdůrazňuje, že omezená kapitálová síla MSP zmenšuje jejich přístup ke zdrojům financování;
16. požaduje spravedlivé rámcové podmínky, pokud jde o zvyšování kapitálu MSP, zvláště v souvislosti se závěry ustanovení Basilej II – zajišťující jim více prostředků pro investice do výzkumu a vývoje, aby dosáhly účinné konkurenceschopnosti;
17. vyjadřuje svou spokojenost s přijetím rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci (2007–2013) (KOM(2005)0121), který je zaměřený na MSP a má se realizovat společně se Sedmým rámcovým programem pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (RTD) (KOM(2005)0119); je toho názoru, že členské státy by měly dělat vše, co je v jejich silách, aby usnadnily přístup MSP k těmto programům, a umožnily jim tak plně využívat možností pro inovace na poli výzkumu a technologie;
18. je toho názoru, že pro zvýšení inovace a konkurenceschopnosti je nezbytné navýšit příspěvek transevropských sítí rozšiřování technologie a nových myšlenek mezi MSP a podněcovat mobilitu zaměstnanců mezi MSP a vysokoškolskými a výzkumnými institucemi; rovněž považuje za nezbytný rozvoj více zacílených výzkumných programů, které by se zaměřovaly na obchodní uplatnění znalostí a technologie v malých podnicích;
19. je zklamán tím, že jednání Rady o patentu Společenství uvízla na mrtvém bodě; naléhá na Komisi, aby zajistila vhodný právní rámec k ochraně patentů a práv duševního vlastnictví vzhledem k rozšiřování inovativních myšlenek mezi MSP a všemi dalšími institucemi, které operují na vnitřním trhu; zdůrazňuje, že patenty by měly mít takovou cenu, aby si je MSP mohly dovolit;
20. vítá nástroje Komise na poli mikrokreditů, mezaninového kapitálu, investic soukromých investorů („business angels“) a ručení za portfolia obligačního financování MSP a rizikového kapitálu, které mají za cíl usnadnit malým podnikům přístup k financím; vyzývá k vývoji nástrojů financování MSP, jako jsou mírnější podmínky půjček zohledňující strukturu a pole působnosti společnosti, podmínky, které by uplatňovali regionální a místní zprostředkovatelé; žádá, aby služby v oblasti obchodu a inovací šířily povědomí malých podniků a připravovaly je na nové sazby a užší spolupráci s kapitálovým trhem, a tudíž nabízely větší podporu profesionalizaci řízení těchto podniků;
21. bere na vědomí, že na právní předpisy o úpadku mohou nejlépe dohlížet členské státy; nicméně je přesvědčen, že nestačí pouze výměna osvědčených postupů, a vyzývá proto EU, aby podněcovala další rozvoj obchodní poradenské sítě na regionální a místní úrovni, která by poskytovala MSP pomoc při opětovném zahájení podnikání;
22. podporuje názor Komise, že v EU existuje neblahý nedostatek firemní mentality, a navrhuje proto, aby byly obchodní poradenské organizace, příslušné správy, profesní organizace a sociální partneři na místní, regionální a vnitrostátní úrovni více začleněni do procesu uplatňování a revize Evropské charty pro malé podniky, zejména ve fázi plánování politik a pobídek;
23. domnívá se, že Evropská charta pro malé podniky by měla obsahovat ustanovení, která zaručí, že v případech, kdy mají ředitelé takových podniků jako asistenta svého manžela/manželku, budou mít oba uzavřené pojištění pokrývající zdravotní péči, pracovní úrazy s trvalými následky a důchodové pojištění; odvolává se na své usnesení z ledna 1997, které vyzývá Komisi, aby navrhla změnu směrnice 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení mezi muži a ženami vykonávajícími samostatně výdělečnou činnost včetně zemědělské činnosti, jakož i o podpoře žen samostatně výdělečně činných během těhotenství a mateřské dovolené, aby se tak zlepšila situace manželů/manželek samostatně výdělečně činných osob, pokud jde o uznání jejich práce a náležité sociální ochrany;
24. je znepokojen nedostatkem údajů o MSP na vnitrostátní a evropské úrovni; znovu připomíná, že spolehlivé a úplnější statistické informace jsou nezbytným nástrojem při řešení problému a potřeb MSP;
25. požaduje lepší statistické údaje o situaci MSP v EU, aby byla zajištěna lepší kvantitativní srovnatelnost a mohly být účinněji používány metody osvědčených postupů.
POSTUP
|
Název |
Provádění Evropské charty pro malé podniky | |||||
|
Číslo postupu |
||||||
|
Příslušný výbor |
ITRE | |||||
|
Výbor, který vypracoval stanovisko |
ECON | |||||
|
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání |
- | |||||
|
Navrhovatelka |
Katerina Batzeli | |||||
|
Předchozí navrhovatel |
- | |||||
|
Projednání ve výboru |
5.10.2005 |
10.10.2005 |
21.11.2005 |
|
| |
|
Datum přijetí |
22.11.2005 | |||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: |
37 0 0 | ||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Pervenche Berès, Pier Luigi Bersani, Sharon Margaret Bowles, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, Jan Christian Ehler, Jonathan Evans, Elisa Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in 't Veld, Othmar Karas, Piia-Noora Kauppi, Christoph Konrad, Wolf Klinz, Guntars Krasts, Enrico Letta, Cristobal Montoro Romero, Joseph Muscat, John Purvis, Alexander Radwan, Karin Riis-Jørgensen, Dariusz Rosati, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček, Lars Wohlin. | |||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Katerina Batzeli, Jorgo Chatzimarkakis, Catherine Guy-Quint, Ján Hudacký, Werner Langen, Thomas Mann. | |||||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
- | |||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
- | |||||
STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (24. 11. 2005)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k provádění Evropské charty pro malé podniky
(2005/2123(INI))
Navrhovatel: Philip Bushill-Matthews
NÁVRHY
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vítá návrh Komise, že nové předpisy na vnitrostátní a komunitární úrovni by měly být důkladně zkoumány k určení jejich pozitivního i negativního dopadu na malé podniky a podnikatele; vyzývá tedy Komisi k zajištění toho, aby studie o dopadech právních předpisů Společenství byly jasně a zřetelně rozšířeny i na malé podniky; je přesvědčen, že tento návrh by měl být formálně rozšířen tak, aby zahrnoval kromě nových i stávající předpisy a pokud jsou právní předpisy považovány za nepotřebné na úrovni EU, měly by být revidovány nebo zrušeny; vyzývá Komisi, aby vypracovala jasný harmonogram a akční plán pro dosažení tohoto cíle;
2. zdůrazňuje, že zjednodušení právních předpisů obecně a osvobození malých a středních podniků od určitých zákonných povinností, jak se navrhuje v Chartě, jsou užitečnými prostředky pro zmírnění zátěže v podobě správních výdajů a postupů pro malé a střední podniky;
3. jelikož malé podniky jsou uznávanou hlavní hnací silou při vytváření a zvyšování zaměstnanosti a inovace v Evropě a při podpoře sociálního a regionálního rozvoje, je nezbytné, aby při přípravě legislativních návrhů byly brány v potaz úloha i potřeby MSP obecně a ne pouze v návrzích, které se o malých podnicích konkrétně zmiňují;
4. zdůrazňuje potřebu zlepšit přístup ke strukturálním fondům a rovněž podporu dalších iniciativ ke zlepšení přístupu k tokům soukromého kapitálu ve prospěch malých podniků včetně vytvoření možností mikrofinancování pro pružné formy podniků vedených ženami či rodinami;
5. s ohledem na různost technických a byrokratických překážek činnosti malých a středních podniků naléhá na Komisi, aby vypracovala Zelenou knihu umožňující, aby byly přímo dotčené podniky otevřeně a úplně dotazovány na konkrétní potíže a potřeby malých podniků;
6. uznává význam prvního bodu uvedeného v Chartě, který se vztahuje na „vzdělávání a školení pro podnikatelskou veřejnost“, zdůrazňuje potřebu rozvíjet inovaci v podnikání a školení pracovníků, rozvíjet podnikatelského ducha od raného věku v rámci hodin a kurzů zaměřených na podnikání na středních školách, vysokých školách a při odborném vzdělávání za účelem podpory úzké spolupráce s výzkumnými středisky, veřejné podpory mladých podnikatelů a navázání vazeb mezi různými odvětvími veřejné správy; domnívá se, že vytváření obchodních seskupení malých podniků (klastrů) by mohlo být jedním z účinných způsobů na podporu vzniku pracovních míst;
7. uznává potřebu zvláštní pomoci pro MSP při provádění právních předpisů v environmentální a sociální oblasti;
8. Evropská charta pro malé podniky je skvělým vyjádřením záměru, je však třeba tento záměr převést do závazné praxe nejen na úrovni Společenství, ale také v rámci členských států, v nichž je třeba sdílení osvědčených postupů přímo podporovat. Zejména desátý a závěrečný princip o rozvoji silnějšího zastoupení zájmů malých podniků, který stanoví, že bude dokončen průzkum toho, jak jsou zájmy malých podniků zastoupeny na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, včetně sociálního dialogu. Jde o klíčový požadavek s ohledem na to, že současné složení sociálních partnerů odráží především situaci větších podniků a jejich zaměstnanců; přestože bere na vědomí, že se současná prováděcí zpráva Komise zaměřuje na tři jiné klíčové oblasti Charty, vyžaduje včasné dokončení a zveřejnění tohoto průzkumu a vyzývá mezitím zástupce zaměstnavatelů, aby jako sociální partneři začali zájmy malých podniků neprodleně zastupovat;
9. Je přesvědčen, že všechna opatření stanovená v Chartě ke stimulaci obchodních podniků by se měla zároveň vztahovat k samostatně výdělečně činným osobám, zvláště pokud jde o záležitosti, které jsou pro ně důležité, jako jsou systémy sociálního zabezpečení, prevence pracovních úrazů nebo pojištění v nezaměstnanosti;
10. trvá na tom, aby pátý bod zahrnutý do Charty „Zlepšování přístupu online“ byl vyjádřen jednoznačněji, zejména úloha veřejných orgánů při zvyšování elektronické komunikace s odvětvím malých podniků;
11. je přesvědčen, že se musí brát ohled na zvláštní postavení neziskových MSP;
12. upozorňuje na obzvláště důležitou úlohu, kterou hrají MSP v nových členských státech, zejména těch, ve kterých probíhají významné institucionální a politické změny;
13. je přesvědčen, že k zajištění stejných pravidel pro všechny MSP se Komise musí postarat o to, aby se všechny právní předpisy prováděly stejně ve všech členských státech a aby se v případě jejich nedodržení uplatňovala rychlá přestupková řízení;
14. domnívá se, že zmocněnec MSP plní užitečnou funkci tím, že externě spojuje malé podniky s prostředím Společenství, a vyzývá proto Komisi, aby podpořila koordinaci mezi zmocněncem a subjekty, které malé podniky a řemeslnické podniky ve všech záležitostech týkajících se Společenství zastupují; má za to, že tato úloha by mohla být účinněji posílena, kdyby měl tento zmocněnec více prostoru uvnitř Parlamentu tím, že by byl přizván k účasti a k vystoupení na diskusích výborů Evropského parlamentu o navrhovaných právních předpisech, aby bylo možné potřeby MSP zavčas plně prozkoumat;
15. cení si velmi důležité úlohy, kterou může hrát mezinárodní spolupráce mezi obchodními komorami při zlepšování konkurenceschopnosti malých podniků, jelikož stále větší počet podniků, fúzí a kartelů nabývá kvůli globalizaci nadnárodního charakteru;
16. vítá dosavadní praxi pořádání konferencí o Chartě v Dublinu (2004) a Lucemburku (2005); je pro pořádání národních konferencí o Chartě a doporučuje, aby byl mechanismus pro předkládání zpráv o Chartě spojen se zprávami o činnosti, které se týkají akčního plánu pro podnikání;
17. zdůrazňuje odpovědnost členských států a partnerských zemí EURO-MED za řádné uskutečňování Charty a povzbuzuje je, aby se od sebe navzájem učily prostřednictvím výměny správných postupů v této oblasti;
18. poukazuje na potřebu více se zaměřovat a poskytovat lepší záruky, pokud jde o přístup a konkrétní podporu Společenství drobných, malých a středních podnikatelů; trvá na tom, že je nezbytné zbavit se byrokracie v postupech pro poskytování finančních prostředků Společenství;
19. vyslovuje politování nad tím, že se v budoucnu již nebudou předkládat výroční zprávy o Chartě, jelikož se podávání zpráv o Chartě od nynějška stane součástí podávání zpráv o lisabonské strategii. Zcela jistě se jedná o krok zpět, pokud jde o budoucí zaměření na MSP; dále je politováníhodné, že proces podávání zpráv o Chartě, který obnášel každoroční dvoustranná jednání se zástupci obchodních organizací, nyní zanikne, aniž by byly do budoucna zajištěny přímé vstupní informace od MSP; toto rozhodnutí by se mělo znovu přezkoumat.
POSTUP
|
Název |
Provádění Evropské charty pro malé podniky | |||||
|
Referenční údaje |
||||||
|
Příslušný výbor |
ITRE | |||||
|
Výbor požádaný o stanovisko |
EMPL | |||||
|
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání |
| |||||
|
Navrhovatel |
Philip Bushill-Matthews | |||||
|
Předchozí navrhovatel(ka) |
| |||||
|
Projednání ve výboru |
15.9.2005 |
5.10.2005 |
22.11.2005 |
|
| |
|
Datum přijetí |
23.11.2005 | |||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: |
24 0 3 | ||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Jan Andersson, Jean-Luc Bennahmias, Emine Bozkurt, Iles Braghetto, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Jean Louis Cottigny, Harald Ettl, Richard Falbr, Carlo Fatuzzo, Ilda Figueiredo, Joel Hasse Ferreira, Stephen Hughes, Ona Juknevičienė, Sepp Kusstatscher, Jean Lambert, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Ana Mato Adrover, Maria Matsouka, Ria Oomen-Ruijten, Csaba Őry, Kathy Sinnott, Gabriele Zimmer | |||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Edit Bauer, Patrizia Toia, Anja Weisgerber | |||||
|
Pozorovatel |
Alexandru Athanasiu | |||||
|
Poznámky (k dispozici pouze v jednom jazyce) |
| |||||
POSTUP
|
Název |
Provádění Evropské charty pro malé podniky | ||||||||||||
|
Číslo postupu |
|||||||||||||
|
Základ v jednacím řádu |
článek 45 | ||||||||||||
|
Příslušný výbor |
ITRE | ||||||||||||
|
Výbory požádané o stanovisko |
ECON |
EMPL |
|
|
| ||||||||
|
Nezaujaté stanovisko |
|
|
|
|
| ||||||||
|
Užší spolupráce |
|
|
|
|
| ||||||||
|
Návrh(y) usnesení začleněný(é) do zprávy |
|
|
| ||||||||||
|
Zpravodajka |
Dominique Vlasto |
| |||||||||||
|
Předchozí zpravodaj(ové) |
|
| |||||||||||
|
Projednání ve výboru |
30.8.05 |
11.10.05 |
29.11.05 |
|
| ||||||||
|
Datum přijetí |
29.11.2005 | ||||||||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
pro: proti: zdrželi se: |
41 0 0 | |||||||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Ivo Belet, Šarūnas Birutis, Jan Březina, Philippe Busquin, Jerzy Buzek, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Den Dover, Lena Ek, Adam Gierek, Norbert Glante, Umberto Guidoni, András Gyürk, Fiona Hall, Rebecca Harms, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Vincenzo Lavarra, Pia Elda Locatelli, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Paul Rübig, Andres Tarand, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Alejo Vidal-Quadras Roca, Dominique Vlasto | ||||||||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Daniel Caspary, Françoise Grossetête, Erna Hennicot-Schoepges, Edit Herczog, Peter Liese, Lambert van Nistelrooij, Vittorio Prodi | ||||||||||||
|
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování |
| ||||||||||||
|
Datum předložení – A6 |
9.12.2005 |
A6‑0405/2005 | |||||||||||