ZPRÁVA o přemisťování v kontextu regionálního rozvoje
30. 1. 2006 - (2004/2254(INI))
Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodaj: Alain Hutchinson
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o přemisťování v kontextu regionálního rozvoje
Evropský parlament,
– s ohledem na Chartu základních sociálních práv pracovníků z roku 1989 a k ní připojený akční plán,
– s ohledem na směrnici Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství[1],
– s ohledem na směrnici Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění[2],
– s ohledem na směrnici Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, provozoven nebo částí podniků nebo závodů[3],
– s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství[4],
– s ohledem na sdělení Komise – Pokyny k vnitrostátní regionální podpoře[5],
– s ohledem na sdělení Komise – Přezkum pokynů k vnitrostátní regionální podpoře na období po 1. lednu 2007[6],
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 12. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu zaměstnanosti[7],
– s ohledem na své usnesení ze dne 22 dubna 2004 o sdělení Komise ke Třetí zprávě o ekonomické a sociální soudržnosti [8],
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2005 o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví všeobecná ustanovení týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti [9],
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2003 o rušení podniků, kterým byla poskytnuta finanční pomoc Evropské unie[10],
– s ohledem na čl. 87 odst. 3 a články 136 a 158 Smlouvy o ES
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6‑0013/2006),
A. vzhledem k tomu, že cílem politiky regionálního rozvoje je podporovat rozvoj regionů Evropské unie; že z tohoto důvodu je třeba zajistit soulad mezi politikou regionálního rozvoje a politikou hospodářské soutěže, což znamená, že státní podpora nesmí podněcovat k přemisťování hospodářských aktivit;
B. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je nástrojem Evropské unie, který umožňuje dohánět zpoždění nejchudších regionů a je nezbytný pro podporu společností a investice do infrastrukturních projektů v těchto regionech; vzhledem k tomu, že veřejná podpora je právním nástrojem k dosažení tohoto cíle;
C. vzhledem k tomu, že se společnosti o přemístění svých činností rozhodují na základě různých motivací, z nichž některé nijak nesouvisí s produktivitou, efektivitou nebo ekonomickou životností; vzhledem k tomu že tato přemisťování mohou přesto vést k významnému rušení pracovních míst a k hospodářským obtížím, jejichž dopad na regionální rozvoj bude o to citelnější, že v opouštěných oblastech je málo pracovních příležitostí;
D. vzhledem k tomu, že v této situaci je třeba na úrovni Společenství přijmout rámcové právní předpisy, které by umožnily zřídit monitorovací systémy určené k vyčíslení hospodářských a sociálních nákladů na přemisťování podniků; vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2005 o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví všeobecná ustanovení týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti žádal přijetí všech nezbytných právních opatření, aby se zajistilo, že všechny podniky, které čerpají finanční podporu Společenství, nepřemístí své činnosti v průběhu dlouho trvajícího, předem určeného období a aby bylo přijato ustanovení by vyloučilo spolufinancování operací, které povedou k výrazné ztrátě pracovních příležitostí nebo k uzavření podniků v jejich stávajících; že Parlament dále ve svém usnesení ze dne 15. prosince 2005 o úloze přímé státní podpory jako nástroje regionálního rozvoje uvedl, že podpora EU pro přemisťování podniků neposkytuje žádnou evropskou přidanou hodnotu a musí proto být vyloučena;
E. vzhledem k tomu, že globalizace, technologický pokrok a omezení překážek pro vstup některých zemí usnadňují mezinárodní výměny a představují pro Evropskou unii nové příležitosti v globalizovaném světě, avšak mohou také zvýšit riziko přemisťování podniků;
F. vzhledem k tomu, že veřejná podpora má přispívat k vytváření dlouhodobých pracovních míst;
G. vzhledem k tomu, že ani statistický systém Společenství ani statistické systémy jednotlivých členských států nejsou v současné době schopny poskytnout globální a přesné údaje o rozsahu přemisťování činností v rámci Evropské unie nebo mimo ni, zejména pokud se jedná o vyčíslení počtu přemístěných podniků a dopadu těchto přemístění na zaměstnanost v zemi původu a zemi určení; vzhledem k tomu, že evropský statistický systém by tedy měl být posílen,
H. vzhledem k tomu, že veřejná podpora může být nezbytná jako naléhavé opatření za okolností, kdy restrukturalizace nebo přemístění povede k velkým ztrátám pracovních míst v určitém místě;
1. upozorňuje na skutečnost, že přemisťování podniků představuje v některých státech Evropské unie závažný problém;
2. žádá, aby byly dodržovány a uskutečňovány cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti a plné zaměstnanosti spolu s právy na sociální pokrok, které stanoví článek
I-3 odst. 3 návrhu Smlouvy o Ústavě pro Evropu, a žádá, aby činnosti, které s těmito cíli nejsou v souladu, jako je přemisťování podniků, které nelze ospravedlnit z hlediska ekonomické životnosti nebo které mohou znamenat významné rušení pracovních míst, nebyly EU finančně podporovány;
3. připomíná, že strukturální fondy a Fond soudržnosti musí sloužit k uskutečňování cíle soudržnosti, který spočívá v podpoře soudržnosti a solidarity mezi členskými státy, a že toto úsilí se musí zaměřit především na hospodářsky zaostávající regiony;
4. domnívá se, že přemisťování se nedotýká pouze tzv. tradičního průmyslu s vysokým podílem pracovní síly, jako je textilní a oděvní průmysl, obuvnický průmysl, výroba kabelů a dřevozpracující průmysl, ale i průmyslu s vysokým podílem kapitálu, jako je ocelářský průmysl, strojírenství, loďařský a letecký průmysl, výroba elektronického vybavení a další významné oblasti odvětví služeb, jako je vývoj počítačových programů a finanční, informační a logistické služby;
5. doporučuje, aby Komise důsledně kontrolovala probíhající postupy uzavírání a přemisťování podniků a aby požadovala navrácení poskytnuté podpory, pokud dojde k jejímu zneužití;
6. zdůrazňuje, že je nutné, aby se Komise a členské státy zavázaly přijmout opatření, jak na úrovni Společenství, tak na národní úrovni, která by předcházela možným negativním důsledkům přemisťování na hospodářský rozvoj a dramatickým sociálním situacím, které přemisťování způsobuje v těch regionech Evropské unie, z nichž podniky odcházejí a v jsou možnosti přeměny malé nebo žádné;
7. vyzývá Komisi, aby přijala všechna nezbytná opatření k tomu, aby evropská regionální politika nepovzbuzovala k přemisťování podniků, což by mohlo vést ke ztrátě pracovních míst;
8. schvaluje návrh Komise, učiněný v rámci reformy strukturálních fondů, jehož cílem je postihovat ty podniky, které do sedmi let po získání finanční pomoci z Evropské unie přemístí svou činnost, jako první opatření nezbytné pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost v EU;
9. žádá také, aby podniky, které získaly veřejnou podporu – zejména pokud nedodržely všechny závazky spojené s touto podporou – nebo propustily zaměstnance ve svém původním místě podnikání, aniž by dodržely vnitrostátní nebo mezinárodní právní předpisy a následně se přemístily v rámci Unie, nemohly získat veřejnou podporu ve svém novém sídle a dále aby po dobu sedmi let od přemístění nesměly využívat strukturální fondy a státní podporu;
10. domnívá se, že je také třeba zavést opatření proti tzv. opačnému přemisťování, které přináší zhoršení pracovních podmínek, aniž by došlo k přemístění činností podniku;
11. domnívá se, že dokud nedojde k lepší koordinaci národních sociálních systémů, je nutné přijmout soubor koordinovaných opatření napříč jednotlivými politikami EU; vyzývá tedy, aby byla co nejrychleji zavedena celoevropská strategie pro prevenci, řízení a sledování přemisťování podniků v rámci EU i mimo ni, jež by byla prováděna na úrovni Evropské unie a koordinována se všemi členskými státy;
12. v této souvislosti žádá, aby Komise svěřila zkoumání, vyhodnocování (včetně určování počtu vytvořených a zrušených pracovních míst s ohledem na kvalitativní aspekt) a sledování přemisťování podniků středisku v Dublinu, jehož cílem bude konkrétně stanovit hospodářské a sociální důsledky přemisťování a jeho dopad na politiku soudržnosti, územní plánování a regionální rozvoj, předkládat výsledky své činnosti a v pravidelných zprávách Parlamentu uvádět konkrétní návrhy;
13. zdůrazňuje význam usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2003 o rušení podniků, kterým byla poskytnuta finanční podpora Evropské unie; žádá Komisi, aby se obrátila na Evropské středisko pro monitorování změn a požádala je, aby studii o přemisťování podniků věnovalo zvláštní pozornost;
14. vyzývá Komisi, aby přijala ustanovení, která přizpůsobí nové obecné zásady pro poskytování státní podpory regionům za účelem navracení podpor v případě těch podniků, které nedodržují podmínky spojené s touto podporou a přemisťují své činnosti v rámci EU a zejména mimo ni;
15. vyzývá Komisi, aby do obecných zásad pro poskytování státní podpory regionům zařadila i systém umožňující poskytování veřejné podpory formou mimořádné pomoci v případě významné ztráty pracovních míst i v případě, že za obvyklých okolností by daný region nebo lokalita na takovou podporu neměly nárok;
16. opakovaně žádá, aby právní předpisy o státní podpoře byly koherentní a aby se předešlo přílišným rozdílům mezi podporou poskytovanou sousedícím regionům;
17. vyzývá Komisi, aby udělení veřejné podpory z rozpočtu EU nebo členských států a její další poskytování bylo podmíněno jasně stanovenými závazky v oblasti zaměstnanosti a místního rozvoje, které budou pro vedoucí představitele podniků a příslušných místních, regionálních a národních orgánů závazné;
18. upozorňuje Komisi na to, že je důležité podmínit tuto podporu pevnými zárukami tvorby dlouhodobých pracovních míst a regionálního růstu;
19. vyzývá Komisi, aby účinným způsobem uplatňovala platná ustanovení týkající se vracení dotací z těch podniků, které nedodržují své závazky v případě investic, na něž získaly veřejnou podporu a aby o uplatňování současných ustanovení předložila zprávu;
20. dále vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly seznam podniků, které porušují pravidla v oblasti veřejné podpory nebo fondů Společenství tím, že přemisťují činnosti v rámci EU nebo mimo ni, aniž by splnily požadavek na trvalou činnost obsažený v příslušných předpisech;
21. žádá Komisi, aby připravila evropský kodex chování, který by zabraňoval přemisťování podniků nebo jejich výrobních částí do jiného regionu nebo země EU pouze za účelem získání finanční pomoci z EU;
22. vyzývá Komisi, aby se zasadila o začlenění sociálních doložek do mezinárodních smluv a aby tak učinila na základě pěti úmluv ILO (Mezinárodní organizace práce), které jsou považovány za prioritní, zejména těch, které se týkají práva organizovat se, svobody shromažďování a odstranění dětské práce, zákazu nucené práce a diskriminace; požaduje, aby provádění těchto sociálních doložek bylo podpořeno pozitivními opatřeními a motivacemi pro ty země a společnosti, které je dodržují; vyzývá Komisi a Radu, aby se zavázaly k opětovnému předložení těchto záležitostí na pořad jednání ministerské konference WTO a aby byl založen výbor pro obchod a lidská práva, jehož úkolem by bylo zabývat se především problematikou lidských práv v pracovním prostředí;
23. je přesvědčen, že je zapotřebí zajistit větší transparentnost ve všech podnicích, kde se vyrábějí produkty, ať již plném rozsahu či z části nebo na základě licence, a pokud jde o dodržování platných pracovních norem, například prostřednictvím „kodexu pracovních norem“ a „kodexu spravedlivého obchodu“, které by pomohly ovlivnit kupující a spotřebitele při volbě kupovaného výrobku; zastává názor, že všechny formy výroby na základě licence by se měly řídit kodexem výše uvedeného typu a vyzývá Komisi, aby převzala iniciativu při navrhování tohoto kodexu, který by obsahoval normy Mezinárodní organizace práce, včetně minimálních podmínek pro zastoupení zaměstnanců v případech, kdy je zboží vyráběno v plném rozsahu, z části nebo na základě licence ve třetích zemích;
24. žádá, aby podniky, kterým je vyplácena veřejná podpora, byly povzbuzovány k tomu, aby po dohodě s organizacemi zastupujícími pracovníky a regionálními a místními orgány rozvíjely odpovědný přístup v souladu s politikou soudržnosti, zaměřený na vyvážený regionální rozvoj;
25. žádá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s příslušnými místními a regionálními orgány zajistila účinné a cílené využívání evropských fondů, jež bude zaměřeno na profesní vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků v oblastech postižených restrukturalizací nebo přemisťováním podniků, zejména těch pracovníků, kteří byli přímo postiženi ztrátou zaměstnání v důsledku přemístění jejich bývalého zaměstnavatele;
26. zdůrazňuje, že je nutné posílit činnost strukturálních fondů a zacílit ji na vytváření pracovních míst, udržitelný hospodářský rozvoj, zakládání nových podniků, jež vytvoří pracovní místa, celoživotní odborné vzdělávání a zvyšování produktivity; v souvislosti s tím podporuje návrh Komise na zřízení globalizačního fondu, který by pomohl předcházet hospodářským a sociálním otřesům vyplývajícím z restrukturalizací a přemisťování podniků a žádá, aby tento fond měl k dispozici dostatek prostředků, jež by mu umožnily zhostit se všech svěřených úkolů;
27. domnívá se, že využívání fondů Společenství a zejména financování průmyslu a financování z Evropského sociálního fondu by se mělo řídit konkrétními předpisy týkajícími se inovace, místního rozvoje, zaměstnanosti i závazků podniků přijímajících dotace z těchto fondů dlouhodobě vyrábět na území Evropské unie; zejména vyzývá k dodržování a posílení pravidel pro využívání strukturálních fondů;
28. požaduje ochranu práv dotčených pracovníků, což znamená zajištění úplných záruk, pokud jde o poskytování informací pracovníkům;
29. domnívá se, dopady častého přemisťování podniků musí vést k otevřené a konstruktivní úvaze o vytváření skutečného evropského sociálního prostoru a je toho názoru, že sociální dialog má při předcházení přemisťování a při řešení jeho následků zásadní úlohu;
30. žádá Komisi, aby podobně jako v návrhu reformy strukturálních fondů připravila mechanismus, který by umožnil přísněji postihovat podniky, které obdržely veřejnou podporu a přemístily veškeré činnosti nebo jejich část mimo Evropskou unii;
31. žádá, aby všechny zainteresované strany měly právo vědět, zda určitému podniku byla poskytnuta podpora;
32. žádá, aby se obzvláště přihlédlo k problémům v příhraničních oblastech, v nichž existují velké rozdíly v poskytování podpor;
33. doporučuje svým příslušným výborům, aby pozorně vyhodnocovaly další vyjádření Komise k tomuto usnesení;
34. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a národním parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. L 254 ze dne 30.9.1994, s. 64.
- [2] Úř. věst. 225 ze dne 12.8.1998, s. 16.
- [3] Úř. věst. L 082 ze dne 22.3.2001, s. 16.
- [4] Úř. věst. L 80 ze dne 23.2.2002, s. 29.
- [5] Úř. věst. C 74 ze dne 10.3.1998, s. 9.
- [6] Úř. věst. C 110 ze dne 8.5.2003, s. 24.
- [7] Úř. věst. L ze dne 13.12.2002, s. 3.
- [8] Úř. věst. C 104 E ze dne 30. 4. 2004, s. 1000.
- [9] Texty přijaté 6. 7. 2005, P6_TA(2005)0277.
- [10] Úř. věst. C 61 E ze dne 10. 3. 2004, s. 425.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
V současné době se o přemisťování podniků nejčastěji mluví až v důsledku události, která silně zasáhne veřejné mínění. Šíře tohoto jevu a jeho dopad na zaměstnanost a hospodářský rozvoj vyžadují, abychom se nad ním zamysleli ze širšího hlediska na základě číselných a ověřených údajů, jež by nám umožnily reagovat uvážlivým způsobem.
Uskutečnění Evropské měnové unie, rozšíření Evropské unie a intenzivnější mezinárodní výměny přinášejí oprávněné obavy spojené s přemisťováním činností, ke kterým může dojít jak v rámci Unie a eurozóny, tak mimo ně. V rámci eurozóny a v menší míře také v rámci Evropské unie již úpravy směnných kurzů neumožňují dočasně upravit rozdíly v konkurenceschopnosti a produktivitě, a proto při rozhodování o usazení podniku nebo o jeho přemístění hrají rozdíly mezi výrobními náklady stále důležitější úlohu. Nedávné případy přemístění podniků nebo tlaků na mzdy a na délku pracovní doby, které mají přemisťování předcházet, poznamenaly veřejné mínění a zejména dotčené pracovníky. Pro tyto pracovníky znamená přemístění podniku obvykle ztrátu zaměstnání nebo zhoršení jejich pracovních a platových podmínek. Jelikož rušení podniků v návaznosti na jejich přemístění znamená pro členské státy sociální výdaje, jako jsou příspěvky v nezaměstnanosti nebo náklady na přeřazení zaměstnanců, je oprávněné položit si otázku, jaký vliv by na rozhodování o přemisťování podniků mohly mít evropské strukturální fondy.
Přemisťování podniků není z makroekonomického hlediska snadno rozpoznatelné. Aby bylo možné stanovit, že se jedná o přemístění podniku v tom smyslu, jak jej obvykle chápeme, je třeba, aby současně, nebo alespoň v relativně krátkém časovém rozmezí došlo k:
· uzavření provozu nebo oddělení určitého podniku;
· k převedení výroby do jiného provozu v rámci stejného podniku, do jiné hospodářské zóny (regionu, země ve stejné hospodářské zóně, v jiné hospodářské zóně); k převedení výroby může dojít v rámci stávajících struktur nebo prostřednictvím nových investic s možným zřízením nových provozů.
Statisticky je těžké určit, které uzavření je spojené s převedením výroby do jiného provozu v rámci stejného podniku. V současné době nemáme na úrovni Společenství nebo členských států Evropské unie k dispozici statistický systém, který by mohl poskytnout spolehlivé údaje o šíři a o následcích přemisťování činností v rámci EU nebo mimo ni.
Je však možno odvolat se na několik studií, které členům Komise předložil profesor Robert PLASMAN a které poskytují základní údaje o regionálních a odvětvových zvláštnostech, o šíři fenoménu přemisťování podniků a o jeho důsledcích pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost dotčených regionů.
V nedávné studii věnované přemisťování průmyslových činností vyčíslili Patrick AUBERT a Patrick SILLARD počet dotčených pracovních míst[1]. V letech 1995–2001 bylo ve Francii údajně zrušeno a přemístěno do zahraničí přibližně 95 000 pracovních míst v průmyslovém odvětví, tedy v průměru 13 500 míst každý rok a přibližně polovina z nich byla přemístěna do rozvíjejících se zemí. Do zemí s nízkými příjmy se podniky přemisťovaly v necelé polovině případů. Nejčastější cílovou zemí byla mezi nimi Čína, která zdaleka překonala východní Evropu, severní Afriku, jižní Ameriku a ostatní asijské země.
Tyto různé studie nám umožňují zaznamenat, že přesun pracovních míst mezi regiony závisí zejména na kvalifikaci pracovní síly, podpoře výzkumu a vývoje a na výrobních nákladech.
Problematika přemisťování je poněkud odlišná v závislosti na tom, zda k němu dochází v rámci EU nebo mimo ni.
K přemisťování v rámci EU je třeba uvést, že volný pohyb osob, zboží a kapitálu je zakotven ve Smlouvě o Evropském společenství, a je tedy těžké prosazovat naprostý zákaz výběru místa k podnikání, zejména proto, že takový zákaz by pro evropské hospodářství znamenal strnulost, která by měla negativní důsledky.
Je však třeba si klást otázku, zda by nebylo vhodné důkladně promyslet novou hospodářskou politiku, jejímž cílem by bylo zejména posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost. V tomto směru je také třeba zdůraznit, že článek 1-3 návrhu Ústavní smlouvy vytyčil plnou zaměstnanost a sociální pokrok jako hlavní cíl Evropské unie.
Proto by se zavádění zásad volného pohybu mělo uskutečňovat do té míry, do jaké je v souladu s prioritní osou Evropské unie – s politikou soudržnosti.
Cílem politiky soudržnosti je harmonický a solidární rozvoj všech evropských regionů. Snaha vyrovnat zpoždění v hospodářském a sociálním rozvoji některých regionů podporou metod, které vedou ke zpomalení rozvoje ostatních evropských regionů – a k takovým metodám přemisťování podniků patří – tomuto cíli odporuje.
V tomto smyslu představuje reforma strukturálních fondů vítanou příležitost k zavedení právních nástrojů ad hoc, jež by měly Evropské unii pomoci zabránit tomu, aby programy spolufinancované strukturálními fondy a Fondem soudržnosti nepodporovaly opatření, která přispívají k přímému nebo obrácenému přemisťování podniků.
Členské státy a Komise musí zabránit ve využívání fondů všem podnikům, které jsou nebo byly předmětem řízení o vrácení částek v souvislosti s přemístěním výrobní činnosti v rámci jednoho členského státu nebo do jiného členského nebo nečlenského státu, stejně jako podnikům, které pod hrozbou přemístění svých činností chtějí dosáhnout toho, aby jejich zaměstnanci přijali prodloužení pracovní doby za nezměněných platových podmínek s cílem významně ušetřit mzdové náklady.
Dále by neměly mít možnost využívat podporu z fondů ty podniky, které mají sídlo v jednom členském státě a své činnosti přemístí do jiného členského státu. Podobné ustanovení zakazující, aby těmto podnikům byly poskytovány státní podpory, by mělo být součástí nových obecných zásad pro poskytování státní podpory regionům.
Některé studie jasně ukazují, že k přemisťování podniků často dochází ve snaze snížit pracovní a výrobní náklady (mzdy, sociální náklady, přímé a nepřímé zdanění). Jednou z možných cest by bylo zaměřit se na lepší harmonizaci daňových a sociálních systémů členských států. Než k takové harmonizaci národních daňových a sociálních systémů dojde, musí Evropská unie připravit Evropskou strategii boje proti přemisťování podniků, která bude koordinována se všemi členskými státy.
V současnosti nemáme k dispozici dostatečně podrobný statistický nástroj, který by nám umožnil situaci přesně vyhodnotit a připravit vhodnou reakci. Tento nedostatek je třeba naléhavě napravit tím, že úkol studovat, hodnotit, sledovat a předkládat konkrétní návrhy bude svěřen Evropskému středisku pro přemisťování, které by mohlo být případně zřízeno v rámci Komise, při Eurostatu nebo při středisku v Dublinu. Jedním z prvních úkolů tohoto střediska by bylo změřit a vyčíslit skutečný dopad poskytování podpor z evropských fondů na přemisťování podniků, zkoumat důsledky a význam pohybu pracovních míst z důvodu přemisťování a případně určit nejvíce postižená odvětví a politiky, které umožní negativní důsledky přemisťování vyrovnat. Dále je třeba zajistit pravidelné a důsledné sledování situace v jednotlivých průmyslových odvětvích, aby bylo možné restrukturalizace předvídat a včas připravit programy pro alternativní rozvoj oblastí, na nichž se budou podílet všechny zúčastněné strany.
Dále je nutné, aby při přidělování podpory ze strukturálních fondů Komise dbala na to, aby poskytnutí této podpory bylo podmíněno zárukou dlouhodobých pracovních míst, kterou je možné stvrdit uzavřením dlouhodobých smluv v oblasti zaměstnanosti a místního rozvoje, které by podepsali odpovědní pracovníci příslušného podniku. Stejně tak, aby bylo možné posoudit budoucí riziko možného přemístění, by bylo vhodné od přijímajícího podniku požadovat vyplnění dotazníku hodnotícího toto riziko.
Ve stejném duchu je třeba posílit ustanovení o informování a konzultaci pracovníků a o evropských podnikových radách s cílem zajistit, že podniky se nebudou moci libovolně přemisťovat na úkor místních obyvatel a pracovníků.
Podniky by měly mít povinnost vytvořit ve spolupráci s odbory a s orgánem odpovědným za pracovní trh sociální plán, vrátit veškeré případné podpory za své současné usídlení a přijmout kodex chování, který budou muset kdekoli ve světě dodržovat. Tento kodex chování by měl zahrnovat osvědčené evropské postupy a jeho základní součástí budou vždy muset být jednání s odbory. Tyto podniky tedy nebudou muset pouze přijímat místní zákony.
Evropa musí dbát na to, aby podniky, kterým je poskytována veřejná podpora, organizace, jež zastupují pracovníky, a místní orgány byly zapojovány do skutečného občanského řízení podniku, jež bude plně v souladu s prováděním evropské politiky sociální, hospodářské a územní soudržnosti.
Úloha sociálních partnerů a místních orgánů je v tomto ohledu zásadní, aby bylo možné co nejlépe předvídat případnou změnu ve struktuře podniku. Kvalita spolupráce mezi těmito hlavními činiteli v evropském hospodářském životě je nezbytná k realizaci skutečného evropského partnerství pro zaměstnanost, v rámci něhož by měli podniky i zaměstnanci mít možnost společně se zasadit o zachování pracovních podmínek i stávajících pracovních míst a zároveň zvyšovat produktivitu.
Některé podniky dosahují snižování pracovních nákladů zejména pomocí snižování platů svých zaměstnanců pod hrozbou přemístění svých činností. Tyto tlaky na snižování platů však nejsou účinnou a dlouhodobou ochranou před potenciálním přemisťováním. Pokud bychom je za ochranu před potenciálním přemisťováním považovali, museli bychom přijmout čínský nebo indický „sociální model“.
Pokud chceme zachovat náš evropský sociální model, musíme se snažit oživit evropské hospodářství pomocí jiných prostředků, než je snižování platů. Aby došlo k posílení konkurenceschopnosti podniků a ke kvantitativnímu i kvalitativnímu zlepšení zaměstnanosti, je nutné lépe zacílit používání strukturálních fondů na vytváření pracovních míst, zakládání nových podniků, které budou vytvářet dlouhodobá pracovní místa, na celoživotní vzdělávání a zvyšování produktivity. Podpora z Evropského sociálního fondu by se měla zaměřit na odbornou přípravu a na rekvalifikaci pracovníků v regionech postižených restrukturalizacemi nebo přemisťováním.
Pokud chce Evropská unie rozvíjet konkurenceschopné evropské hospodářství a umožnit každému občanovi v aktivním věku zastávat kvalitní zaměstnání, je nutné zvýšit evropské investice do výzkumu, vývoje, vzdělávání a odborné přípravy a vyvíjet nové technologie.
Právě tímto směrem by se měla ubírat budoucí politická rozhodnutí, která musí mít Evropa odvahu učinit.
- [1] Patrick AUBERT a Patrick SILLARD, « Délocalisations et réductions d’effectifs dans l’industrie française » (přemisťování podniků a snižování počtu pracovních míst ve francouzském průmyslu), (duben 2005), INSEE.
STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (20. 6. 2005)
pro Výbor pro regionální rozvoj
k přemisťování v kontextu regionálního rozvoje
(2004/2254(INI))
Navrhovatelka: Ilda Figueiredo
PA_NonLeg
NÁVRHY
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. upozorňuje na skutečnost, že přemisťování podniků představuje v několika členských státech závažný problém;
2. domnívá se, že přemisťování se nedotýká pouze tzv. tradičního průmyslu s vysokým podílem pracovní síly, jako je textilní a oděvní průmysl, obuvnický průmysl, výroba kabelů a dřevozpracující průmysl, ale i průmyslu s vysokým podílem kapitálu, jak je ocelářský průmysl, strojírenství, loďařský a letecký průmysl, výroba elektronického vybavení a další významné oblasti odvětví služeb, jako je vývoj počítačových programů a finanční služby, informační a logistické služby;
3. vyzývá Komisi, aby se zasadila o začlenění sociálních doložek do mezinárodních smluv a aby tak učinila na základě pěti úmluv ILO (Mezinárodní organizace práce), které jsou považovány za prioritní, zejména se jedná o právo organizovat se, svobodu shromažďování a odstranění dětské práce, nucené práce a diskriminace; požaduje, aby bylo provádění těchto sociálních doložek podpořeno pozitivními opatřeními a motivacemi pro ty země a společnosti, které je dodržují; vyzývá Komisi a Radu, aby usilovaly o opětovné předložení této záležitosti na pořad jednání ministerské konference WTO a aby byl založen výbor pro obchod a lidská práva, jehož úkolem by bylo zabývat se především problematikou lidských práv v pracovním prostředí;
4. je přesvědčen, že je zapotřebí zajistit větší transparentnost, pokud jde o všechna místa, kde se vyrábějí produkty, ať již plném rozsahu či z části nebo na základě licence, a o platné pracovní normy, které by byly poskytovány například prostřednictvím „kodexu pracovních norem“ a „kodexu spravedlivého obchodu“, a které by pomohly ovlivnit kupující a spotřebitele volbě kupovaného výrobku; zastává názor, že všechny formy výroby na základě licence by se měly řídit kodexem výše uvedeného typu a vyzývá Komisi, aby převzala iniciativu při navrhování tohoto kodexu, jež by obsahoval standardy Mezinárodní organizace práce, včetně minimálních podmínek pro zastoupení zaměstnanců v případech, kdy je zboží vyráběno v plném rozsahu, z části nebo na základě licence ve třetích zemích;
5. domnívá se, že využívání fondů Společenství a zejména financování průmyslu a financování z Evropského sociálního fondu by se mělo řídit konkrétními předpisy týkajícími se inovace, místního rozvoje, zaměstnanosti i závazků podniků přijímajících dotace z těchto fondů dlouhodobě vyrábět na území Evropské unie; zejména vyzývá k dodržování a posílení pravidel pro využívání strukturálních fondů;
6. požaduje ochranu práv dotčených pracovníků, což znamená zajištění úplných záruk, pokud jde o poskytování informací pracovníkům;
7. zdůrazňuje význam usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2003 o rušení podniků, kterým byla poskytnuta finanční podpora Evropské unie; žádá Komisi, aby se obrátila na Evropské středisko pro monitorování změn a požádala je, aby věnovalo studii o přemisťování podniků zvláštní pozornost;
8. doporučuje, aby Komise stále řádně a pečlivě prověřovala probíhající uzavírání a přemisťování podniků a aby požadovala vrácení poskytnuté podpory, pokud dojde k jejímu zneužití.
POSTUP
|
Název |
Přemisťování v kontextu regionálního rozvoje | |||||
|
Číslo postupu |
||||||
|
Příslušný výbor |
REGI | |||||
|
Výbor požádaný o stanovisko |
EMPL | |||||
|
Navrhovatelka |
Ilda Figueiredo | |||||
|
Projednání ve výboru |
24.5.2005 |
14.6.2005 |
|
|
| |
|
Datum přijetí |
15.6.2005 | |||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
pro: proti: zdrželi se: |
30 1 1 | ||||
|
Členové přítomni při závěrečném hlasování |
Jan Andersson, Philip Bushill-Matthews, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Luigi Cocilovo, Richard Falbr, Carlo Fatuzzo, Ilda Figueiredo, Stephen Hughes, Karin Jöns, Jan Jerzy Kułakowski, Sepp Kusstatscher, Jean Lambert, Raymond Langendries, Bernard Lehideux, Elizabeth Lynne, Mary Lou McDonald, Thomas Mann, Mario Mantovani, Ana Mato Adrover, Ria Oomen-Ruijten, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Jacek Protasiewicz, José Albino Silva Peneda, Anne Van Lancker, Gabriele Zimmer | |||||
|
Náhradníci přítomni při závěrečném hlasování |
Edit Bauer, Mihael Brejc, Dieter-Lebrecht Koch, Elisabeth Schroedter, Marc Tarabella, Patrizia Toia, Anja Weisgerber, Tadeusz Zwiefka | |||||
|
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomni při závěrečném hlasování |
| |||||
POSTUP
|
Název |
Přemisťování v kontextu regionálního rozvoje | ||||||||||||
|
Číslo postupu |
|||||||||||||
|
Základ v jednacím řádu |
článek 45 | ||||||||||||
|
Příslušný výbor Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení |
REGI 13.1.2005 | ||||||||||||
|
Výbor požádaný o stanovisko |
EMPL |
|
|
|
| ||||||||
|
Nezaujaté stanovisko |
|
|
|
|
| ||||||||
|
Užší spolupráce |
|
|
|
|
| ||||||||
|
Návrh(y) usnesení začleněný(é) do zprávy |
|
|
| ||||||||||
|
Zpravodaj |
Alain Hutchinson |
| |||||||||||
|
Předchozí zpravodaj(ové) |
|
| |||||||||||
|
Projednání ve výboru |
30.3.2005 |
20.4.2005 |
12.9.2005 |
|
| ||||||||
|
Datum přijetí |
24.1.2006 | ||||||||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
pro: proti: zdrželi se: |
41 5 2 | |||||||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Alfonso Andria, Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Jana Bobošíková, Graham Booth, Bernadette Bourzai, Giovanni Claudio Fava, Hanna Foltyn-Kubicka, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Ambroise Guellec, Zita Gurmai, Gábor Harangozó, Marian Harkin, Konstantinos Hatzidakis, Jim Higgins, Alain Hutchinson, Carlos José Iturgaiz Angulo, Mieczysław Edmund Janowski, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Miloš Koterec, Constanze Angela Krehl, Jamila Madeira, Yiannakis Matsis, Miroslav Mikolášik, Francesco Musotto, Jan Olbrycht, Markus Pieper, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Alyn Smith, Grażyna Staniszewska, Margie Sudre, Kyriacos Triantaphyllides, Oldřich Vlasák, Vladimír Železný | ||||||||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Simon Busuttil, Ole Christensen, Den Dover, Jillian Evans, Emanuel Jardim Fernandes, Mirosław Mariusz Piotrowski, László Surján, Manfred Weber | ||||||||||||
|
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování |
Adamos Adamou | ||||||||||||
|
Datum předložení – A[6] |
30.1.2006 |
A6-0013/2006 | |||||||||||
|
Poznámky |
... | ||||||||||||