ZPRÁVA o strategickém dokumentu Komise o rozšíření za rok 2005

3. 2. 2006 - (2005/2206(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Elmar Brok

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o strategickém dokumentu Komise o rozšíření za rok 2005

(2005/2206(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na strategický dokument Komise o rozšíření za rok 2005 (KOM(2005)0561),

–   s ohledem na návrh Komise k rozhodnutí Rady o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Chorvatskem (KOM(2005)0556),

–   s ohledem na návrh Komise k rozhodnutí Rady o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Tureckem (KOM(2005)0559),

–   s ohledem na stanovisko Komise k žádosti Bývalé jugoslávské republiky Makedonie o členství v Evropské unii (KOM(2005)0562) a s tím spojený návrh rozhodnutí Rady o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (KOM(2005)0557),

–   s ohledem na sdělení Komise Radě o pokroku dosaženém Bosnou a Hercegovinou v provádění priorit stanovených ve „studii proveditelnosti připravenosti Bosny a Hercegoviny jednat o Dohodě o stabilizaci a přidružení s Evropskou unií (KOM(2003) 692 v konečném znění)“ (KOM(2005)0529),

–   s ohledem na zprávu Komise o pokroku Albánie (SEK(2005)1421), Kosova (SEK(2005)1423), Bosny a Hercegoviny (SEK(2005)1422), Srbska a Černé Hory (SEK(2005)1428), Turecka (SEK(2005)1426) a Chorvatska (SEK(2005)1424),

–   s ohledem na své usnesení o zahájení jednání s Tureckem[1] ze dne 28. září 2005,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6‑0025/2006),

1.  vítá skutečnost, že strategický dokument Komise se vyslovuje pro Unii otevřenou navenek, která se nadále prezentuje sousedním zemím jako důvěryhodný partner, který se zavázal podporovat stabilní demokracie a prosperující hospodářství;

2.  vyzývá členské státy a Komisi, aby úzce spolupracovaly při navrhování komunikační strategie, aby reagovaly na oprávněné obavy evropské veřejnosti týkajících se rozšíření EU a integrace;

3.  bere s uspokojením na vědomí, že podněty nabízené strategií rozšíření Evropské unie bezpochyby přispěly k zahájení reforem v Turecku, Chorvatsku a ve všech západobalkánských zemích;

4.  schvaluje a podporuje důraz, který Komise klade na spravedlivé a přísné uplatňování kritérií, kdy Komise stanoví jasné a objektivní požadavky pro každou fázi procesu přistoupení a umožní pokračování jednání pouze tehdy, pokud je zcela přesvědčena, že byly splněny všechny příslušné podmínky; připomíná proto, že pokrok každé kandidátské země závisí na jejím vlastním úsilí;

5.  připomíná, že absorpční kapacita Unie, jak byla stanovena v roce 1993 na Kodaňském summitu, zůstává jednou z původních podmínek pro přistoupení nových zemí; věří, že definice povahy Evropské unie včetně jejích zeměpisných hranic je základem pro pochopení konceptu absorpční kapacity; žádá Komisi, aby předložila do 31. prosince 2006 zprávu, která stanoví zásady, o něž se tato definice opírá; vyzývá Komisi, aby tento prvek zohlednila v celkovém harmonogramu jednání; žádá, aby byl Výbor pro zahraniční věci společně s Výborem pro ústavní záležitosti oprávněn v této věci k vypracování zprávy z vlastního podnětu;

6.   je názoru, že patová situace procesu ratifikace Smlouvy o ústavě pro Evropu brání Unii posílit její absorpční kapacitu;

7.  připomíná Radě, že před přijetím konečného rozhodnutí o jakémkoli novém členském státě vstupujícím do Unie musí zajistit, že budou k dispozici přiměřené rozpočtové prostředky pro financování vlastních politik Unie;

8.  připomíná svůj požadavek na zvýšení o 2,5 miliardy eur a o přesun 1,2 miliardy eur pod okruhem 4 (EU jako globální partner) ve srovnání s příslušným návrhem Komise, zejména pro nástroje předvstupní pomoci (IPA) a sousedství a partnerství (ENPI);

9.  připomíná, že dlouhodobá evropská perspektiva zůstává cílem, k němuž je třeba postupovat na základě již stanovených kritérií a podmínek, včetně absorpční kapacity Unie, stejně jako na základě závazků Unie, které musí všechny tvořit součást možného harmonogramu pro jednání;

10. žádá tedy Komisi a Radu, pokud by tato strategie vyžaduje širší spektrum operačních možností, aby předložily pro všechny Evropské země, které v současnosti nemají perspektivu členství, návrhy na užší vícestranné vztahy s EU; zdůrazňuje, že všechny země s uznanou perspektivou členství by se měly připojit k tomuto mnohostrannému rámci jako k přechodnému kroku k plnému členství;

11. je názoru, že takováto volba by rovněž mohla poskytnout perspektivu vstupu do Unie, která je nezbytná k podpoře mnoha vnitřních reforem vyžadovaných v dotčených zemích;

12. znovu potvrzuje, že proces integrace EU se nemůže řídit čistě technokratickými kritérii, ale vyžaduje plně angažovaný závazek prosazovat základní zásady svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu; hodlá považovat soulad s těmito zásadami za rozhodující činitel v hodnocení připravenosti na přistoupení k Unii;

13. vyzývá členské státy Evropské unie k dodržování jejich závazků týkajících se možného přistoupení daných zemí; zdůrazňuje, že účinné uplatňování politických kritérií závisí také na přesvědčení, že Evropská unie pevně zastává rozhodnutí týkající se vyhlídek na členství v EU pro tyto země;

14. připomíná však kandidátským a možným kandidátským zemím, že důsledné provádění a vymáhání právních předpisů, které byly přijaty za účelem sladění s právními předpisy Společenství, má zásadní význam; je v této souvislosti přesvědčen, že zásadní podmínkou pro to je skutečně nezávislý, výkonný systém veřejné správy a soudnictví vybavený nezbytnými logistickými a finančními zdroji; vyzývá tedy tyto země, aby s podporou Komise přijaly v tomto směru konkrétní opatření;

15. je toho názoru, že jakmile se kandidátské země připojí k Schengenské dohodě, musí prokázat svou schopnost ochránit vnější hranice Unie;

16. znovu zdůrazňuje potřebu podpořit regionální spolupráci v zásadních otázkách týkajících se západobalkánských států, jako je etnické a náboženské usmíření, přeshraniční spolupráce a volný pohyb osob, boj proti organizovanému zločinu, usnadnění návratu uprchlíků, zřízení zóny volného obchodu, která dokáže přilákat zahraniční investory, sdílení environmentálních zdrojů a rozvoj integrovaných přeshrančních sítí; domnívá se, že by Komise měla na různých jednacích fórech a prostřednictvím různých podpůrných programů, které má k dispozici, aktivně prosazovat tento cíl a poskytovat skutečné pobídky; připomíná přínos Paktu stability v tomto ohledu a podporuje jeho úsilí o podporu většího zapojení západobalkánských zemí do regionálního integračního procesu;

17. je toho názoru, že programy regionálního rozvoje a investiční programy, společné iniciativy v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti a společné projekty v oblasti dopravy a cestovního ruchu by měly v konečném výsledku vytvořit společný mechanismus, jako je Balkánská celní unie, již dlouho před tím, než všechny dotyčné země vstoupí do Unie;

18. naléhavě žádá západobalkánské země, aby zajistily práva menšin a jejich práva na návrat do místa svého původu;

19. vítá nedávno podepsanou dohodu mezi Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou a Srbskem a Černou Horou o návratu uprchlíků a reparacích majetku jako významný krok v řešení problému asi tří milionů uprchlíků a osob vyhnaných ze svých obydlí; naléhá na Evropskou komisi a na členské státy, aby dále nesnižovaly své příspěvky na rekonstrukci bydlení a projekty hospodářské udržitelnosti a pokud je to možné, aby podmiňovaly dary, půjčky a investice vytvářením možností zaměstnání pro navrátilce;

20. bere na vědomí, že nehledě na hospodářský růst je v západobalkánských státech nezaměstnanost stále nepřijatelně vysoká; vyzývá proto Komisi, aby zařadila vytváření pracovních příležitostí mezi své priority do obecné politiky týkající se tohoto regionu;

Turecko

21 věří, že demokratické a sekulární Turecko by mohlo hrát konstruktivní úlohu při podpoře porozumění mezi civilizacemi;

22. konstatuje, že i když v Turecku probíhá proces politických změn, tempo změn se v roce 2005 zpomalilo a provádění reforem zůstává nerovnoměrné; vyjadřuje naději, že zahájení jednání urychlí nezbytné další reformy, k nimž by Turecko mělo přistoupit, aby plně vyhovělo všem politickým a ekonomickým kritériím; očekává, že Komise důkladně a pečlivě přezkoumá, zda v jednotlivých oblastech došlo ke zlepšení, na základě toho, do jaké míry Turecko skutečně provádí právní předpisy týkající se zejména lidských práv a základních svobod, právního státu a demokracie;

23. naléhavě vyzývá Turecko, aby odstranilo všechny existující právní a praktické překážky tomu, aby se všichni turečtí občané mohli těšit základním právům a svobodám, a zvláště svobodě projevu, náboženským svobodám a kulturním právům, právům menšin obecně, a zejména právu ekumenického patriarchy a právům řecké menšiny v Istanbulu, Imbrosu a Tenedosu;

24. očekává, že Turecko zajistí plnou nezávislost soudů a jejich řádné fungování; že okamžití odstraní mučení a špatné zacházení a vyvine rozhodné úsilí na podporu práv žen a boje proti domácímu násilí; naléhavě žádá Turecko, aby poskytlo ochranu ženám, které jsou vystaveny riziku násilí;

25.  vítá kladné vyjádření předsedy vlády Erdogana, že je třeba vyřešit kurdskou otázku demokratickými prostředky; lituje současného zhoršování bezpečnostní situace na jihovýchodě Turecka, zejména nárůstu násilí po znovuzahájení teroristických útoků; připomíná všem zainteresovaným stranám, že další provokace nebo eskalace násilí by nejen vážně ovlivnila obyvatele tohoto regionu, ale byla by i překážkou jednacího procesu;

26. vítá rozhodnutí soudu nadále nepronásledovat Organa Pamuka, ale odsuzuje pokračující pronásledování dalších osob ze nenásilné vyjádření názoru; naléhavě žádá turecké orgány, aby revidovaly svá právní ustanovení, někdy dokonce i na základě nedávno přijatého trestního zákoníku uplatňovaná soudní mocí s cílem stíhat a v některých případech odsoudit jednotlivé osoby, přestože vyjádřili svůj názor nenásilně;

27. lituje jednostranného prohlášení, které Turecko učinilo při příležitosti podepsání dodatkového protokolu k Ankarské dohodě; připomíná Turecku, že uznání všech členských států je nezbytnou součástí procesu přistoupení;

28. vyzývá turecké orgány, aby plně provedly ustanovení vyplývající z dohody o celní unii a priorit přístupového partnerství a bezodkladně odstranily veškerá omezení volnému pohybu zboží, kterými jsou postiženy, mimo jiné, lodě plující pod vlajkou Kyperské republiky nebo lodě připlouvající do Turecka z přístavů v Kyperské republice, nebo kyperská letadla; vyzývá tureckou vládu, aby jasně prohlásila, že uvedené prohlášení není součástí ratifikačního procesu v tureckém Velkém národním shromáždění, a umožnila tak Evropskému parlamentu ratifikovat dodatkový protokol;

29. vyzývá Radu, aby znovu vyvinula úsilí o dosažení dohody o balíčku finanční pomoci a o nařízeních na usnadnění obchodu týkajících se severní části Kypru;

30. znovu vyjadřuje postoj, že priority v partnerství pro přistoupení, které se týkají politických kritérií, musí být splněny v první fázi jednání; s uspokojením bere na vědomí, že Komise nyní tento názor podporuje tím, že stanovila, že tato kritéria musí být splněna ve lhůtě jednoho či dvou roků; vyzývá Turecko, aby co nejdříve předložilo plán včetně časového harmonogramu a zvláštních opatření, jak hodlá tuto lhůtu dodržet; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby podmínila pokrok v jednáních včasným splněním těchto priorit;

31. očekává, že Turecko nebude bránit použití dohody Berlín plus s NATO;

Chorvatsko

32. vítá rozhodnutí EU zahájit v říjnu 2005 s Chorvatskem jednání o přistoupení, po hodnocení generálního prokurátora Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, že Chorvatsko nyní plně spolupracuje, a vítá uspokojivé pokroky, jichž bylo až dosud dosaženo; naléhavě žádá chorvatské orgány, aby pokračovaly ve svém reformním programu, nadále plně spolupracovaly s Mezinárodním trestním tribunálem a celkově posílily své správní a soudní kapacity;

33. vítá zajetí generála Gotoviny španělskými orgány; doufá, že to vytvoří další tlak na Srbsko a Republiku Srpskou, aby plně spolupracovaly s Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, a že tento soudní proces přispěje k zahájení diskuse o válečných událostech v Bývalé federální republice Jugoslávii, do nichž byl generál Gotovina zapojen;

34. zaznamenává s potěšením, že Chorvatsko splňuje nezbytná politická kritéria, ale zdůrazňuje, že čelí řadě důležitých výzev v oblasti reformy soudnictví, zejména s ohledem na značné množství nevyřízených případů a rozsudky, v nichž se projevuje etnická zaujatost proti obžalovaným srbské národnosti při pronásledování válečných zločinů; zdůrazňuje dále, že je třeba zvýšit úsilí o omezení korupce a že přes existenci ústavního zákona o národnostních menšinách, je naléhavě třeba dále zlepšovat situaci Romů;

35. uznává, že bylo dosaženo pokroku na poli regionální spolupráce jak ve vztazích Chorvatska se sousedními zeměmi, tak v regionálních iniciativách a vítá nedávné rozhodnutí chorvatské vlády zaslat Parlamentu k ratifikaci návrh dohody o státních hranicích mezi Chorvatskou republikou a Bosnou a Hercegovinou, ale zastává názor, že je stále třeba vyvinout vyšší úsilí k vyřešení pokračujících bilaterálních problémů, zejména problémů souvisejících s hranicemi a vlastnickými vztahy; žádá Chorvatsko a Slovinsko, aby řešily své bilaterální problémy v atmosféře dobrých sousedských vztahů a vzájemného respektu;

36. zdůrazňuje, že je třeba více usilovat o vytvoření podmínek pro trvalý návrat uprchlíků v rámci sarajevské deklarace o návratu uprchlíků; vítá v této souvislosti společnou iniciativu mise OBSE v Chorvatsku, chorvatské vlády, UNHRC a delegace Evropského společenství v Chorvatsku s cílem zahájit kampaň pro zvýšení povědomí veřejnosti o návratu uprchlíků; domnívá se, že iniciativy zaměřené na aktivní podporu usmíření mezi různými etnickými skupinami jsou zásadní pro budoucí stabilitu země a celé oblasti;

37. vítá skutečnost, že na Chorvatsko může být pohlíženo jako na stát s fungující tržní ekonomikou a že pokud bude nadále provádět reformy, bude schopno se vyrovnat s hospodářskou soutěží; upozorňuje Chorvatsko na přetrvávající slabiny, jako jsou nadměrné státní zásahy do hospodářství a složité předpisy a nedostatky ve veřejné správě, které brzdí rozvoj soukromého sektoru a přímých zahraničních investic;

38. vítá podepsání Memoranda o porozumění o zřízení národního fondu, které poskytuje právní základ pro zavedení decentralizovaného systému uskutečňování předvstupní pomoci EU;

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

39. schvaluje doporučení Komise poskytnout Bývalé jugoslávské republice Makedonii postavení kandidátské země; považuje to za uznání úsilí, které tato země vyvíjí, aby plně uskutečňovala Ochridskou dohodu a vytvořila stabilní, demokratický, mnohonárodnostní stát a společnost a aby reformovala svoje soudní a policejní struktury a zavedla účinnou tržní ekonomiku;

40. domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat rozvoji dalších strategií pro posílení Ochridské dohody a tím pro budoucí stabilitu země;

41. s uspokojením bere na vědomí pokrok dosažený Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií při přejímání standardů a právních předpisů EU; vyjadřuje znepokojení nad průtahy v takových oblastech, jako je volný pohyb zboží, právo na duševní vlastnictví, politika hospodářské soutěže a finanční kontrola; společně s Komisí naléhavě žádá orgány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby zvýšily úsilí k provedení právních předpisů v některých klíčových oblastech, včetně soudnictví a vnitřních věcí, a provedly doporučení OBSE/ODHIR do příštích parlamentních voleb;

42. je přesvědčen, že tempo přijímání acquis communautaire by mělo odpovídat rozvoji požadovaných schopností tyto acquis provádět a vymáhat, jinak by byla důvěryhodnost právních předpisů EU v očích veřejného mínění kompromitována; vítá v této souvislosti rozvíjející se spolupráci mezi Chorvatskou republikou a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, s cílem pozdělit se o nabyté zkušenosti a znalosti;

43. vyzývá Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, aby konstruktivně a pružně s Řeckem brzy nalezly vzájemně přijatelné řešení dosud nevyřešeného problému názvu země; zastává názor, že otázka názvu této republiky nemůže být v žádném případě překážkou pro její integraci do Evropské unie;

Další západobalkánské země

44. připomíná a plně podporuje závěry evropského summitu v Soluni v červnu 2003, na němž hlavy států a vlád znovu připomněly své odhodlání plně a účinně podporovat vyhlídky na členství v EU pro západobalkánské země, které se po splnění stanovených kritérií stanou nedílnou součástí EU;

45. věří, že evropská strategie integrace s perspektivou členství v EU je základní pobídkou pro dosažení reforem, které jsou nezbytné pro vytvoření trvalého míru a stability v západobalkánských státech jako evropském regionu, jenž bude brzy zcela obklopen členskými státy EU;

46. domnívá se, že budoucí přistoupení západobalkánských zemí je nutno spatřovat jako další stádium znovusjednocení Evropy po studené válce;

47. upozorňuje, že „cestovní mapa“ vypracovaná pro období před přistoupením pro západobalkánské státy vyžaduje podrobný a konkrétní přístup a také političtější přístup založený na pobídkách, který by byl přizpůsoben dotyčným zemím, jejichž společným rysem jsou slabé ústřední státní orgány, takový přístup, který umožní v dlouhodobějším horizontu udržet tempo reforem;

48. pobízí Komisi, aby i nadále přeorientovávala pomoc Společenství v tomto regionu a soustředila podporou EU na rozvoj účinné státní správy a soudnictví, zřízení moderního nesegregačního vzdělávacího systému, a konečně podporu opatření sociálního a ekonomického začleňování pro navrátilce; domnívá se, že tato pomoc by měla být využita k pokračování vízové politiky, který bude více zaměřená na budoucnost, vůči těmto zemím, zaměřené na boj s organizovaným zločinem, ale nebránící přeshraničním výměnám mezi obchodními komunitami, sociálními partnery a studenty;

49. bere na vědomí skutečnost, že Albánie brzy ukončí jednání o Dohodě o stabilizaci a přidružení, která je dosvědčením snah této země o dodržování evropských standardů, ale naléhá na politické orgány, aby uplatňovaly přijaté právní předpisy a očekává od nich, že se jim podaří dosáhnout hmatatelných výsledků v boji proti korupci a v podpoře svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků před tímto datem; naléhavě žádá vládu a parlament, aby do příštích voleb změnily volební zákon a zajistily tak spravedlivé zastoupení politických sil podporovaných albánskými občany v parlamentu a předešly stávajícím praktikám taktického hlasování;

50. naléhá na Komisi, aby pomohla Albánii ukončit pokračující krveprolití, které mimo jiné brání dětem chodit do školy a ostatním uplatňovat jejich volební právo;

51. vítá rozhodnutí Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy zahájit jednání o Dohodě o stabilizaci a přidružení s Bosnou a Hercegovinou, ale žádá orgány Bosny a Hercegoviny, s podporou Komise a nastupujícího vysokého zástupce, aby revidovaly daytonská ústavní ustanovení dalším upevňováním státních orgánů a zároveň zajistily, aby převody pravomocí v oblasti soudnictví, obrany a policie byly doprovázeny odpovídajícími finančními přesuny; připomíná orgánům Bosny a Hercegoviny, že pro jednání o Dohodě o stabilitě a přidružení s Unií je nadále základním požadavkem plná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii;

52. vítá nedávné prohlášení Vysokého zástupce, že Bosna a Hercegovina konečně překročila Dayton a rozhodně vykročila k Evropě; věří, že v této zásadní fázi budou programy pomoci Společenství a mise v rámci společné bezpečnostní a zahraniční politiky úzce koordinovány; vyzývá proto Radu, aby podnikla příslušné kroky a zajistila, že Evropská unie bude vyjadřovat jednotné stanovisko;

53. domnívá se, že v rámci jednání o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení musí být upřednostňováno další snižování potřeby zahraničního působení na vládu Bosny a Hercegoviny; vyzývá Radu a Komisi, aby připravovaly podmínky pro zrušení úřadu vysokého zástupce;

54. respektuje přání černohorských orgánů předložit lidovému hlasování, v souladu s ústavními ustanoveními Srbska a Černé Hory a evropskými standardy, otázku postavení Černé Hory ve státní unii; bez ohledu na konečný výsledek vybízí orgány obou republik, aby úzce a konstruktivně spolupracovaly v rámci jednání o Dohodě o stabilizaci a přidružení a aby přijaly opatření požadovaná k dosažení plné ekonomické integrace svých příslušných trhů;

55. s potěšením zaznamenává, že bělehradské orgány dosáhly významného pokroku při spolupráci s Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii; připomíná však, že je zásadní zajistit, aby vládní politika vůči Mezinárodnímu soudnímu tribunálu měla plnou podporu na všech úrovních - správní, policejní, soudní i v armádě;

56. vítá doporučení zvláštního vyslance generálního tajemníka OSN, že by jednání o postavení Kosova mělo být zahájeno okamžitě; je však znepokojen tím, že se ve zprávě zvláštního zpravodaje popisuje situace vztahů mezi etniky, zejména pokud jde o srbskou a romskou menšinu, jako „zlověstná“ a vyzývá dočasné orgány samosprávy, aby podnikly bezprostřední kroky ke změně této situace;

57. spolu s Komisí zdůrazňuje pokrok Kosova, ale rovněž mnoho nedostatků při uplatňování standardů OSN,

58. připomíná, že uzavření jednání o postavení Kosova je podmíněno plným souladem se standardy OSN a souhlasí s Radou, že řešením otázky postavení Kosova může být pouze multietnické Kosovo, kde mohou všichni občané volně žít, pracovat a cestovat, a zároveň Kosovo, jehož územní celistvost je zaručena OSN a Evropskou unií; zastává názor, že tato otázka by měla být zvážena s ohledem na integraci Kosova do EU a měla by přispět k posílení míru, bezpečnosti a stability v tomto regionu;

59. nadále se domnívá, že rozhodnutí o konečném postavení by měla doprovázet „cestovní mapa“ pro jeho provedení, v níž by byly upřesněny nezbytné podmínky pro to, aby nedošlo k destabilizaci tohoto regionu;

60. naléhavě žádá Evropskou unii a Komisi, aby hrály vedoucí úlohu, v úzké spolupráci s OSN a všemi členy kontaktní skupiny, při jednáních o budoucím postavení Kosova; domnívá se, že tato jednání jsou výzvou pro celý region a že by všechny dotčené země měly podporovat tento proces a přijmout jeho konečné výsledky;

°

°         °

61. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států, parlamentům a vládám Turecka, Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory, dočasným orgánům kosovské samosprávy a misi OSN v Kosovu (UNMIK).

• [1]  P6_TA(2005)0350.

POSTUP

Název	Strategický dokument Komise o rozšíření za rok 2005
Číslo postupu	2005/2206(INI)
Základ v jednacím řádu	článek 45
Příslušný výbor   Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení	AFET 17.11.2005
Výbory požádané o stanovisko   Datum oznámení na zasedání	DEVE 17.11.2005	INTA 17.11.2005			BUDG 17.11.2005		CONT 17.11.2005
	ECON 17.11.2005	EMPL 17.11.2005			ENVI 17.11.2005		ITRE 17.11.2005
	IMCO 17.11.2005	TRAN 17.11.2005			REGI 17.11.2005		AGRI 17.11.2005
	PECH 17.11.2005	CULT 17.11.2005			JURI 17.11.2005		LIBE 17.11.2005
	AFCO 17.11.2005	FEMM 17.11.2005			PETI 17.11.2005
Nezaujaté stanovisko   Datum rozhodnutí	DEVE 14.11.2005	INTA 23.11.2005			BUDG 15.11.2005		CONT 14.11.2005
	ECON 30.11.2005	EMPL 15.11.2005			ENVI 27.10.2005		ITRE 23.11.2005
	IMCO 21.11.2005	TRAN 22.11.2005			REGI 21.11.2005		AGRI 14.11.2005
	PECH 21.11.2005	CULT 23.11.2005			JURI 24.10.2005		LIBE 14.11.2005
	AFCO 16.11.2005	FEMM 24.11.2005			PETI 23.11.2005
Užší spolupráce   Datum oznámení na zasedání	–
Návrh(y) usnesení začleněný(é) do zprávy	–
Zpravodaj   Datum jmenování	Elmar Brok 19.10.2005
Projednání ve výboru	28.11.2005	12.12.2005			25.1.2006
Datum přijetí	26.1.2006
Výsledek závěrečného hlasování	pro: proti: zdrželi se:			36 3 11
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Elmar Brok, Simon Coveney, Giorgos Dimitrakopoulos, Camiel Eurlings, Jas Gawronski, Maciej Marian Giertych, Ana Maria Gomes, Alfred Gomolka, Klaus Hänsch, Anna Ibrisagic, Toomas Hendrik Ilves, Georgios Karatzaferis, Ioannis Kasoulides, Bogdan Klich, Vytautas Landsbergis, Cecilia Malmström, Emilio Menéndez del Valle, Francisco José Millán Mon, Philippe Morillon, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Raimon Obiols i Germà, Cem Özdemir, Mirosław Mariusz Piotrowski, Paweł Bartłomiej Piskorski, Bernd Posselt, Michel Rocard, Raül Romeva i Rueda, Libor Rouček, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Emil Saryusz-Wolski, György Schöpflin, Hannes Swoboda, István Szent-Iványi, Konrad Szymański, Charles Tannock, Inese Vaidere, Jan Marinus Wiersma, Karl von Wogau, Luis Yañez-Barnuevo García, Josef Zieleniec
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Árpád Duka-Zólyomi, Marie Anne Isler Béguin, Erik Meijer, Janusz Onyszkiewicz, Rihards Pīks, Frédérique Ries, Aloyzas Sakalas, Inger Segelström
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování	Lena Ek, Jules Maaten
Datum předložení – A6	3.2.2006				A6-0025/2006