ZPRÁVA o podpoře pěstování zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely
24. 2. 2006 - (2004/2259(INI))
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
Zpravodaj: Neil Parish
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o podpoře pěstování zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely
Evropský parlament,
– s ohledem na Zelenou knihu Komise ze dne 29. listopadu 2000 nazvanou „K evropské strategii pro zajištění dodávek energie“ (KOM(2000)0769
- s ohledem na sdělení Komise nazvané „Energie pro budoucnost: obnovitelné zdroje energie – Bílá kniha pro strategický a akční plán Společenství“ (KOM(1997)0599),
- s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů na vnitřním trhu s elektrickou energií[1],
- s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o podílu energie z obnovitelných zdrojů v EU v souladu s článkem 3 směrnice 2001/77/ES (KOM(2004)0366),
- s ohledem na program Komise „Inteligentní energie – Evropa“, „Akční plán pro biomasu“ a na sdělení o strategii EU pro biopaliva (KOM(2006
- s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře využívání biologických pohonných látek nebo jiných pohonných látek z obnovitelných zdrojů v dopravě[2],
- s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o kvalitě benzínu a dieselových pohonných látek a změně směrnice Rady 93/12/EHS[3],
- s ohledem na nařízení Rady 1782/2003/ES ze dne 29. září 2003 o obecných pravidlech pro systémy přímé podpory v rámci společné zemědělské politiky a o určitých systémech podpory pro zemědělce[4],
- s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismech pro sledování emisí skleníkových plynů ve Společenství a o provádění Kjótského protokolu[5],
- s ohledem na směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003 o restrukturalizaci rámce Společenství pro zdanění energetických produktů a elektřiny[6],
- s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o podílu energie z obnovitelných zdrojů v EU a návrzích konkrétních akcí[7],
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6‑0040/2006),
A. vzhledem k tomu, že výroba obnovitelných surovin představuje prostředek ke spojení společné zemědělské politiky s moderními a inovačními politikami, jako je lisabonská a göteborská politika,
B. vzhledem k tomu, že v rámci přístupu trvale udržitelného rozvoje může výroba obnovitelných surovin a využití organických odpadů přispět ke zlepšení životního prostředí a trvale udržitelné výroby energie, zaměstnanosti a vyrovnávání v oblastech, které se plně podílejí na diverzifikaci a větší nezávislosti multifunkčního zemědělství,
C. vzhledem k tomu, že možným částečným nahrazením fosilních zdrojů energie spolu s vyváženou a strategickou kombinací všech zdrojů energie přispívají obnovitelné suroviny ke snížení energetické závislosti EU a rovněž se snižují politická a hospodářská rizika vyplývající z dovozů; vzhledem k tomu, že obnovitelné suroviny zároveň přispívají ke snížení emisí skleníkových plynů a lepšímu využívání životního cyklu materiálů,
D. vzhledem k tomu, že rozvoj pěstování rostlin pro jiné než potravinářské účely nesmí zpochybnit strategický cíl potravinové nezávislosti, který společná zemědělská politika sledovala od svého počátku,
E. vzhledem k tomu, že se sice zdá, že rostliny pro jiné než potravinářské účely nabízejí zemědělství nové vyhlídky zejména v oblasti energií, že však musí být dobře stanoven rámec hospodářské soutěže, v jehož mezích bude toto nahrazení pro zemědělce realizovatelné a který umožní fungování nového zpracovatelského odvětví,
F. vzhledem k tomu, že má-li mít snaha o dosažení energetické diverzifikace v Evropě s cílem snížit dopad skleníkových plynů nějakou platnost, musí být samotné politiky rozvoje biopaliv a využití biomasy založeny na energeticky úsporných modelech výroby,
G. vzhledem k tomu, že rozvoj pěstování rostlin pro jiné než potravinářské účely může zmírnit globální oteplování, je nicméně nutné sestavit nejdříve energetické a ekologické bilance k internalizaci celkových výrobních nákladů, aby bylo možno dobře navrhnout výhody případných nových přístupů,
H. vzhledem k tomu, že se stále snižují zásoby ropy a zemního plynu a že během následujících 15 let pravděpodobně poklesne těžba ropy, což povede k dalšímu zvýšení ceny ropy; vzhledem k tomu, že je proto naprosto nezbytné hospodárně a účinně využívat energii v zemědělském a potravinářském odvětví, především zkracováním dopravních vzdáleností a decentralizovaným zásobováním potravinami a výrobou energie,
I. vzhledem k tomu, že získávání energie z biomasy je mezioborovou záležitostí, která zahrnuje výrobu energie, ochranu životního prostředí, normování a zajištění dodávek energie využitím místních obnovitelných zdrojů energie a biologických surovin,
J. vzhledem k tomu, že potřeba konvenčních paliv v rychle se rozvíjejících průmyslových ekonomikách v Asii a ostatních rozvojových oblastech rychle poroste, což přispěje k razantnímu snížení celosvětových zásob ropy,
K. vzhledem k tomu, že zajištění dodávek energie musí být zaručeno diverzifikací zdrojů energie, aby se snížila závislost EU na dovozech fosilních paliv z třetích zemí,
L. vzhledem k tomu, že se v souvislosti s biopalivy může ve venkovských oblastech vytvořit více pracovních míst než v souvislosti s fosilními palivy a že se v mnoha oblastech, v nichž kvůli reformě SZP ustupuje, příp. zaniká pěstování domácích kulturních rostlin, např. cukrové řepy nebo bavlny, mohou vyvinout ve skutečnou sociálně-ekonomickou alternativu,
M. vzhledem k tomu, že rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie může mít kladný vliv mimo jiné na situaci v oblasti zaměstnanosti v regionech s vysokou nezaměstnaností podporou rozvoje výroby v zemědělských oblastech, růstu zaměstnanosti, rozvoje průmyslu a služeb v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie a obnovení zemědělského obhospodařování zemědělských užitkových ploch, které byly kvůli procesu transformace v nových členských státech ponechány ladem,
N. vzhledem k tomu, že směrnice 2003/30 o biopalivech stanovuje, že do roku 2010 by očekávaná spotřeba biopaliva v poměru k veškerým pohonným hmotám v dopravě měla dosáhnout 5,75 %, což odpovídá 40 milionům tun kysličníku uhličitého za rok; vzhledem k tomu, že spotřeba biopaliva v členských státech EU představuje v současné době pouze 1,4 % celkového množství spotřeby pohonných látek v dopravě; vzhledem k tomu, že se proto doporučuje zásadně změnit tuto politiku,
O. vzhledem k tomu, že mnoho členských států počítá s daňovými úlevami na podporu výroby biopaliv, což usnadňuje směrnice 2003/96/ES o zdanění energie,
P. vzhledem k tomu, že je nutné vytvořit vnitřní trh se zemědělskými výrobky pro energetické a palivové účely,
Q. vzhledem k tomu, že všechny evropské a vnitrostátní dotace, cla a nařízení, příp. směrnice věnované podpoře pěstování zemědělských rostlin určených k výrobě energie a biopaliv musí být trvale v souladu se záměry WTO,
R. vzhledem k tomu, že pěstování rostlin určených k výrobě energie může mít pozitivní dopad na biologickou rozmanitost, půdu a vodní zdroje, pokud má pěstování vliv na rozšíření osevního postupu, jsou-li plně zohledněny požadavky křížové shody a dojde-li k aktivnímu zlepšení úrodnosti půdy,
S. vzhledem k tomu, že při výrobě energie ze zemědělských produktů musí být ještě více využit potenciál zemědělských a lesnických vedlejších produktů, např. dřevní odpad, vlna, močůvka, sláma a jatečný odpad,
T. vzhledem k tomu, že je třeba, aby o způsobech využití zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely, výrobě biomasy, energie z obnovitelných zdrojů a příležitostech, které představují pro zemědělské a lesnické odvětví, byli informováni nejen spotřebitelé, ale také zemědělci a majitelé lesů,
U. vzhledem k tomu, že nedávná reforma společné zemědělské politiky vytvořila podmínky nezbytné pro rozvoj pěstování zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely tím, že oddělila dotace od produkce, zavedla režim pěstování zemědělských rostlin určených k výrobě energie a kultivaci nevyužité půdy,
V. vzhledem k tomu, že energie z biomasy je obnovitelným zdrojem energie s velkým potenciálem, zejména pro udržitelné zemědělství,
W. vzhledem k tomu, že hlavní druhy energie z biomasy zahrnují biopaliva pro dopravu (vyrobená většinou z obilnin, cukrové řepy a olejnatých plodin a odpadních olejů); vytápění domácností biomasou (používá se dřevo a dřevní odpad); a spalování dřevního odpadu, slámy a zbytkových látek ze zemědělství v elektrárnách k výrobě elektřiny, tepla nebo obojího,
X. vzhledem k tomu, že podle současných odhadů bude energie z obnovitelných zdrojů představovat do roku 2010 pouze 9 % až 10 % z využívaných druhů energie EU místo stanovených 12 %,
Y. vzhledem k tomu, že jsou nové členské státy ve střední a východní Evropě, a také Bulharsko a Rumunsko, které k EU brzy přistoupí, potencionálními výrobci obnovitelných zdrojů energie a vzhledem k tomu, že dostávají, popř. budou dostávat značnou část podpory ze strukturálních fondů, ale i ze zemědělského fondu, je třeba tyto země plně podporovat, aby tyto zdroje energie účinně zhodnocovaly, a zapojit je do horizontálních ustanovení SZP,
Z. vzhledem k tomu, že se v Evropské unii reformuje trh s cukrem a snižuje pěstování cukrové řepy; měly by být důkladně přezkoumány možnosti většího využívání stávajícího potenciálu cukrové řepy nebo jiných alternativních plodin na těchto osevních plochách pro výrobu biopaliv,
Budoucnost zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely
1. zdůrazňuje, že je důležité zvýšit podporu pro výzkum a vývoj technologií v souvislosti se zemědělskými plodinami pro jiné než potravinářské účely a zvýšit potenciál a účinnost odvětví; navrhuje, aby se důraz kladl na nejživotaschopnější bioenergetické projekty, které nejvíce přispějí k rozvoji venkova a které prokáží schopnost biomasy významně přispět k uspokojování energetické poptávky v Evropě;
2. žádá Komisi, aby definovala strategii Společenství a akční plán na podporu obnovitelných zdrojů energie jako příspěvek k zabezpečení dodávek potravin a ke zlepšení energetické účinnosti ve Společenství s cílem zajistit, aby bezpečné zásobování potravinami bylo posíleno co nejlepším využíváním biologických surovin;
3. žádá Komisi, aby s pomocí členských států, sdružení a zainteresovaných stran shromáždila všechny individuální či kolektivní zkušenosti s využitím biomasy (obnovitelné suroviny a organické odpady ze zemědělství a lesnictví) s ohledem na výrobu biopaliv, tepla a elektrické energie, aby bylo možno zachytit nejzajímavější iniciativy z celé EU;
4. vítá úsilí Komise, která vytvořením programu „Inteligentní energie – Evropa“ a programu „Akční plán pro biomasu“ a sdělení o biopalivech podpořila rozšíření plochy určené k pěstování rostlin pro jiné než potravinářské účely a usiluje o zvýšení energetické účinnosti; vyzývá však k lepší koordinaci s již existujícími přístupy v členských státech; a žádá Komisi, aby dodržela časový plán pro tyto iniciativy a aby v co nejkratší lhůtě provedla z toho plynoucí opatření;
5. považuje za nezbytné stanovit v rámci dlouhodobého plánování energetické politiky EU a zajištění jak hospodářské, tak i podnikatelské jistoty investorů a výrobců národní akční plány pro biomasu, a sice na základě integrovaných návrhů, které určí priority pro různé druhy biomasy a stanoví specifická opatření v oblasti ochrany životního prostředí a kampaně pro informování občanů o výhodách, problémech a o přínosu tohoto obnovitelného zdroje energie pro trvale udržitelný rozvoj;
6. poukazuje na to, že je nutné provést výzkum zaměřený na hospodářsko-technické parametry, na nichž bude založen výběr druhů vhodných pro pěstování podle půdních a klimatických poměrů každého regionu;
7. vyzývá Komisi, aby také v zemědělství, stejně jako činí v jiných odvětvích, přednostně podporovala úspory energie, využívání vedlejších produktů k výrobě energie a decentralizované využívání biologických surovin;
8. zdůrazňuje, že by suroviny pro výrobu bionafty a bioetanolu a k výrobě tepla a elektrické energie z biomasy měly pocházet v prvé řadě z vlastních surovin jednotlivých členských států;
9. vyzdvihuje potenciál, který představuje rozvoj a investování do odvětví rostlin pro jiné než potravinářské účely pro zemědělce, kterých se dotýká reforma trhu s cukrem;
10. zdůrazňuje, jak je důležité, aby cíle směrnice 2003/30/ES o biopalivech byly závazné, přičemž je třeba, aby byly zřízeny důkladné kontrolní mechanismy a stanoven cíl, že přijaté závazky budou splněny především z místní evropské výroby; pokládá proto za nezbytné, aby obchodní politika Evropské unie byla v souladu s tímto cílem;
11. zdůrazňuje, že stanovení závazných cílů nesmí vést k tomu, že budou zrušeny nebo sníženy současné pobídky pro výrobu biopaliv v Evropské unii; zastává názor, že stanovení těchto cílů musí být přizpůsobeno daňovým předpisům Společenství pro energetické produkty;
12. vzhledem k ubývajícím zásobám surovin zdůrazňuje význam tržních mechanismů, které umožní zdrojům energie vyrobené z biomasy trvalou konkurenceschopnost i bez veřejných dotací;
13. zdůrazňuje, že rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie musí být zvážen jednotlivými členskými státy, které přitom zohlední místní podmínky a zejména možnosti tohoto rozvoje;
14. upozorňuje, že všechny venkovské oblasti mají potenciál k výrobě značného množství biomasy, ale že nejchudší oblasti mají vzhledem k nízké úrovni výroby a vzhledem ke svým přirozeným a strukturálním překážkám stále největší potíže tento potenciál využít; poukazuje dále na to, že tyto oblasti proto musí mít přednost při vynakládání prostředků strukturálních fondů na využití jejich potenciálu;
15. zdůrazňuje nutnost stanovit v rámci národních a regionálních strategií rozvoje na období 20072013 operační programy pro využití biomasy a zaručit jejich společné financování ze strukturálních fondů, fondu soudržnosti a Sedmého rámcového programu pro výzkum;
16. trvá na tom, že žádná opatření na podporu pěstování zemědělských rostlin určených k výrobě energie nesmí vést k dalšímu zdražování energie pro domácnosti a podniky a tím ke zhoršení evropské konkurenceschopnosti v rámci celosvětové hospodářské soutěže;
17. naléhá na Komisi, aby v rámci režimu pěstování zemědělských rostlin určených k výrobě energie přezkoumala odložené úpravy, jak ukládá reforma společné zemědělské politiky, a aby také výrazně rozšířila hranice oblastí, které mohou žádat o dodatečnou pomoc a zvýšila úroveň plateb; připomíná v této souvislosti, že nedávno žádal o zvýšení podpory určené pro využívání půdy na pěstování rostlin pro výrobu energie na 80 eur za hektar a rok na základě maximální zaručené plochy o rozloze 2 200 000 hektarů;
18. navrhuje Komisi, aby v rámci systémů podpor rozšířila seznam zemědělských plodin vhodných pro pěstování za účelem výroby biopaliv, zajistila, aby k výběru nejvhodnějších rostlin určených k výrobě energie docházelo na regionální a místní úrovni, zajistila, aby byly pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energie, např. bioetanol, bionaftu a anaerobní digesci (bioplyn) poskytnuty odpovídající formy podpory a aby výrobcům nabídla dostatečné pobídky usnadňující přechod na tyto zemědělské plodiny;
19. zdůrazňuje, že zavádění pěstování zemědělských plodin pro jiné než potravinářské účely musí být financováno adekvátně, včetně racionálního využití finančních prostředků pro rozvoj venkova;
20. žádá Komisi, aby odstranila překážky pro rozvoj pěstování rostlin určených k výrobě energie v nových členských státech, které používají zjednodušený systém jednotné platby na plochu, a proto z EU nedostávají žádnou finanční podporu;
21. považuje za nezbytné, aby byly prémie na pěstování rostlin určených k výrobě energie v nových členských státech odděleny od mechanismus „postupného zavádění“;
22. zastává názor, že pěstování plodin určených k výrobě energie v nových členských státech musí být podporováno odděleně od systému jednotné platby na plochu, aby byla zajištěna dodatečná podpora pro pěstování rostlin určených k výrobě energie;
23. zdůrazňuje, že v dlouhodobém výhledu se musí pěstování zemědělských plodin pro jiné než potravinářské účely stát hospodářsky rentabilní, a vyzývá Komisi, aby pro průmysl našla trvalá řešení a zaručila stabilní regulační rámec, který bude motivovat k uskutečnění požadovaných úprav a investic, aby tyto plodiny již nemusely být financovány z veřejných prostředků;
24. zdůrazňuje, že je třeba dbát zvláště na to, aby se zamezilo větší intenzitě pěstování plodin, které mají nepříznivé účinky na životní prostředí a způsobují např. zamoření půdy zbytky hnojiv a prostředky na ochranu rostlin nebo vyčerpání či znečištění vodních zdrojů;
25. zdůrazňuje, že je důležité povzbudit komunikaci mezi zemědělským a zpracovatelským odvětvím, a to vypracováním jasných smluv, předáváním technologií a jinými pobídkami;
26. žádá Komisi, aby podpořila využívání programů podpor a půjček na úrovni EU, členských států a regionů pro účely jako je výstavba zpracovatelských zařízení a vývoj nového využití surovin, a to úměrně situaci v jednotlivých členských státech;
27. žádá Komisi, aby zhodnotila případné výhody plynoucí z pěstování zemědělských plodin pro jiné než potravinářské účely z hlediska pracovních příležitostí a snížení nákladů na dopravu v souvislosti s výstavbou zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech;
28. zdůrazňuje, že je důležité stanovit opatření pro zajištění určité kvality dovážených surovin v souladu se sociálními standardy a se standardy životního prostředí na základě norem platných v Evropské unii;
29. naléhá na Komisi, aby dále usilovala o propojení standardů výroby a podpory obnovitelných surovin v celé EU s cílem podpořit vnitřní trh se zdroji obnovitelné energie;
30. vyzývá Komisi, aby úpravou předpisů podpořila pěstování plodin pro jiné než potravinářské účely, pokud tato podpora vyhoví kritériím trvale udržitelného rozvoje a posílí multifunkční zemědělství v celé Evropské unii;
31. je toho názoru, že je nutné sledovat vliv pěstování plodin určených k výrobě energie na prostředí venkova a že je třeba přezkoumat zavedení regulace s cílem zamezit nekontrolovanému šíření plodin považovaných v dané oblasti za invazivní;
32. vyzývá k využívání stávajících kontrolních mechanismů, např. křížové shody, aby se zajistilo, že biodiverzita a přírodní bohatství jako je půda, voda a vzduch nejsou negativně ovlivňovány výrobou pohonných látek, energie a materiálů z biologických surovin a že je skutečně dosaženo snížení emisí skleníkových plynů;
33. žádá Komisi, aby uvážila vytvoření průhledné, veřejně přístupné databáze na úrovni EU, v níž budou uvedeny přednosti životního cyklu obnovitelných surovin a výsledky hodnocení jejich životního cyklu;
34. žádá, aby strategie zadávání veřejných zakázek podpořily zavádění materiálů získávaných z obnovitelných biologických surovin a tím zlepšily informovanost o možnosti využívání obnovitelných surovin a jejich přínosu pro životní prostředí a zdraví;
35. naléhá na Komisi, aby podpořila šíření a technologickou realizaci evropského výzkumu, vývoje a testování biomateriálů, bioenergie a biopaliva a také kampaň na zvýšení veřejného povědomí o této oblasti;
36. zdůrazňuje, že je třeba na úrovni EU sjednotit činnosti vnitrostátního výzkumu, vývoje a testování v oblasti biomateriálů , zejména s ohledem na vytvoření celoevropského výzkumného programu technologií přeměny biomasy na energii, palivo a chemikálie;
37. vyzývá Komisi, aby přijala kroky s cílem dosáhnout pokud možno co nejrychleji dohody o biologických pohonných hmotách mezi automobilovým a ropným průmyslem, a to ve smyslu zásady „biopaliva pro automobily, a ne automobily pro biopaliva“;
Příležitosti, které nabízí speciální zemědělské plodiny a výrobky
38. vyzývá Komisi, aby přijala opatření na povzbuzení výroby speciálních chemikálií ze zemědělských surovin s cílem zvýšit příjmy zemědělců a zásobit trh ekologickými a zdravými výrobky místo biologicky neodbouratelných chemických výrobků;
39. uznává, že zařízení na speciální zemědělské plodiny mohou být v decentralizovaném a malém měřítku velmi účinná, a proto z nich může mít prospěch velké množství zemědělců; naléhá proto na Komisi, aby povzbudila rozvoj v této oblasti za účelem postupného zvyšování jejich produkce;
40. podporuje vývoj, k němuž v poslední době došlo v průmyslu na výrobu plastických hmot, mazadel a izolačních hmot, zaměřený na nahrazení konvenčních minerálních vláken, která jsou náročná na spotřebu fosilní energie, výrobky na rostlinném základě, např. lněnými a konopnými vlákny;
41. zdůrazňuje, že zemědělství může pěstovat farmaceutické plodiny pro výrobu očkovacích látek a jiné produkty, které budou zásobovat zdravotnický průmysl adekvátními nástroji zdravotní péče;
42. podporuje využívání přípravků získaných ze zemědělských produktů, jako např. hnojiva, přípravky na ochranu rostlin a prostředky na hubení škůdců v zemědělství, jelikož tím se podporují z hlediska hnojení a ochrany rostlin organické způsoby pěstování;
43. upozorňuje, že zvýšená poptávka spotřebitelů po ekologických a zdraví prospěšných výrobcích je výzvou pro zemědělský průmysl, aby vyráběl suroviny pro přírodní a hypoalergenní kosmetiku, přírodní a k životnímu prostředí šetrné textilní výrobky a nové druhy potravin;
44. vyzývá Komisi, aby podporovala další inovace a slibné nové technologie, jako je např. kombinovaná výroba papíru a bioetanolu ze slámy;
Podpora výroby tepla a elektřiny ze zemědělských zdrojů
45. upozorňuje na možnosti, které nabízí využití zemědělských přebytků a odpadu při výrobě tepla, chladu a elektřiny při využití metod, které jsou ekonomicky účinné a šetrné k životnímu prostředí, a které mohou zemědělství a venkovským obcím zajistit větší nezávislost;
46. požaduje, aby byly finanční prostředky určené pro výzkum a rozvoj venkova směřovány především na účinnější a větší využívání organických odpadů ze zemědělství a lesnictví ve venkovských oblastech, a to pro individuální i kolektivní účely;
47. žádá Komisi, aby pro účely výroby tepla podpořila účinné využití biomasy dostupné ve formě zemědělských a lesnických odpadů a také pěstování plodin určených k výrobě energie v podobě vhodných plodin např. rychle rostoucích dřevitých rostlin jako jsou vrby, topoly nebo trávy, např. některé Poaceae, aniž by však byly ohroženy domácí rostliny v jednotlivých členských státech, a zároveň přispěla ke zhodnocování určitých typů odpadů;
48. zdůrazňuje, že je důležité stanovit závazné požadavky na výrobu tepla z obnovitelných zdrojů, které podnítí účinné využívání biomasy jako obnovitelného zdroje energie a rozvoj nových místních trhů se zemědělskými výrobky;
49. považuje za nutné vytvořit co nejoptimálnější podmínky pro využití biomasy, vymezit jednoznačná pravidla pro systémy podpory a zvýšit finanční náklady na větší produkci biomasy a její lepší využití;
50. žádá Komisi, aby vypracovala doporučení s cílem motivovat členské státy, aby využívaly účinných pobídek, jako je snížení daní, na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů a výrobu energie z obnovitelných, místních, primárních zdrojů.;
51. dále navrhuje, aby se podporovalo úsilí, které už projevilo mnoho drobných zpracovatelů, vyrábět a používat energii z obnovitelných zdrojů přímo v zemědělství, což představuje dobré vyhlídky na rychlý ekonomický úspěch, a to bez potřeby dlouhodobých dotací;
52. informuje zemědělce o možnostech a nových perspektivách podnikání, které nabízí pěstování rostlin určených k výrobě energie v souvislosti s omezeními v rámci reformované společné zemědělské politiky;
53. podporuje výstavbu biorafinérií, které zvyšují nákladovou efektivnost konečného výrobku soustavným využíváním biomasy;
54. vyzývá členské státy, aby zvýšily informovanost občanů o kladných účincích používání biomasy a obnovitelných zdrojů energie na ochranu životního prostředí organizováním informačních kampaní, jejichž hlavní cílovou skupinou je mladá generace, u níž především je rozvoj ekologického myšlení důležitý;
55. zdůrazňuje, že by se neměla nechat bez povšimnutí nutnost využívat vedlejší zemědělské produkty a jiné odpady, které jsou formou biomasy, včetně biologicky odbouratelných průmyslových odpadů;
Příležitosti pro biopaliva
56. upozorňuje, že nahrazení fosilních paliv může přinést hospodářské příležitosti a vytvořit pracovní místa v souladu s Lisabonskou strategií;
57. připomíná, že v Evropské unii, která musí přijmout opatření na snížení emisí skleníkových plynů a na ochranu životního prostředí, je nutno při výrobě biopaliv – která mohou přispět k diverzifikaci zdrojů energie – dodržovat pravidla, na nichž je založeno trvale udržitelné zemědělství;
58. upozorňuje, že prvořadý význam by měly mít prováděcí studie výzkumu nových technologií zaměřených na rozvoj a využití obnovitelných pohonných hmot;
59. naléhá na členské státy, aby uvažovaly o opatřeních, jako jsou další daňové pobídky, povinnost přidávat stanovené množství biopaliva do fosilních pohonných hmot a závazné požadavky, které by mohly podpořit využívání biopaliva v budoucnu;
60. zdůrazňuje však, že s přijetím daňových opatření, jako jsou např. daňové úlevy, je nutno zacházet opatrně, aby se zabránilo deformacím trhu způsobeným nadměrnými náhradami u dovážených biopaliv a forem energie, jejichž výrobní náklady jsou mimořádně nízké;
61. naléhá na členské státy, aby stanovily daně a cla na dostatečně dlouhé časové období, čímž zajistí důvěru průmyslu a podnítí investice;
62. žádá Komisi, aby zvážila zavedení kvalifikovaného přístupu na trh pro dovoz biopaliv ze třetích zemí, jako je Brazílie, aby bylo možno zajistit celosvětové zabezpečení obživy, biodiversitu a absorbční kapacitu pralesů z hlediska CO2 cíleným vybíráním poplatků a podporou projektů rozvoje venkova zaměřených na trvale udržitelné využívání zdrojů v třetích zemích; aby si tím i průmysl biopaliv v Evropě s vysokým ekologickým standardem zachoval konkurenceschopnost;
63. požaduje vyšší finanční prostředky na výzkum nových, nákladově účinnějších a udržitelných technologií a na vývoj takových technologií, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám průmyslu biopaliv;
64. vítá že je patřičná pozornost věnována podpoře výzkumu nových a nákladově účinnějších technologií pro biopaliva;
65. doporučuje, aby byla věnována zásadní podpora výzkumu a vývoji biopaliv druhé generace, ale aby byly zároveň vážně vzaty v úvahu možnosti obsažené v již stávajících návrzích, které významně přispívají k řešení ekologických problémů, např. získávání vodíku z obnovitelných zdrojů energie;
66. uznává, že biopaliva jsou – v každém případě nyní a budou do té doby, dokud se nepodaří je vyrábět levněji (z toho vyplývá význam uvolnění finančních prostředků na výzkum) – nákladnější než fosilní pohonné hmoty, ale poukazuje na to, že smíchávání biopaliv a fosilních pohonných hmot má pozitivní dopad na životní prostředí;
67. vyzývá Komisi, aby urychleně navrhla přepracování směrnice 98/70/ES o jakosti benzínu a motorové nafty, jehož účelem je stanovit přiměřené prostředky na usnadnění realizace cílů směrnice 2003/30/ES o biopalivech, a takto dále podpořit biopaliva;
o
o o
68. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33.
- [2] Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 42.
- [3] Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58. Směrnice naposledy změněná nařízením (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1)
- [4] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy změněné nařízením (ES) 2183/2005 (Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 56).
- [5] Úř. věst. L 049, 19.02.2004, s. 1.
- [6] Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51. Směrnice naposledy změněná směrnicí (ES) 2004/75/ES, Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 1.
- [7] Přijaté texty, P6_TA(2005)0365.
vysvětlující prohlášení
The main goal of the promotion of crop production for non-food purposes is to provide important new markets for farmers in the European Union. Developing this sector has the potential to bring enormous social, economic and environmental benefits.
The European farming sector today is under increasing pressure, with globalisation and liberalisation of national and international markets making it very difficult for European farmers to compete with countries producing at a lower cost. As this trend continues, farmers will find it more difficult to forge a decent income and the least competitive producers will be forced out of the sector. This will not only have major economic and social implications but will also lead to a decrease of land used for food production.
It is within this context that the promotion of crops for non-food purposes provides major opportunities.
Land use
As the agricultural sector continues to develop, more land will become available for non-food uses. Agriculture nowadays does not only have an economic and social value but also an environmental and ecological importance. The loss of agricultural land would therefore be to the detriment of the environment. If the land could keep its agricultural destiny by using it for the production of crops for non-food purposes, these ecological benefits and our natural heritage would remain.
Current provisions: CAP reform
The decoupling of income support from production introduced by the 2003 CAP reform will help to facilitate the supply of energy crops. In particular, crops that were eligible for direct payments only under the non-food regime on set-aside areas may now be cultivated on any area without loss of income support. Under the new system farmers are, in principle, able to adapt their production system to agronomic conditions and market developments, without any impact on the amount of income support they receive. It will be the net margin of the different crops at local level that will determine their production programme.
The decoupling system also provides for special provisions for some crops (e.g. starch potato, durum wheat). To receive this payment, farmers must comply with a number of good agricultural and environmental practices. The maximum area eligible for support is fixed per region and it can vary within the region, depending on the irrigation, the specific crop concerned and average yields. In addition, Member States are allowed to contribute national aid up to 50% of the total costs associated with establishment of multi-annual crops for biomass production on set aside land.
Set aside land
The set-aside obligation, which was introduced with the 1992 reform as a tool to balance the cereals market, has been integrated into the new single payment scheme. Set-aside land can normally not be used for any type of production, but the cultivation of non-food crops (including energy crops) is authorised if the use of the biomass is guaranteed either by a contract or by the farmer himself. The set-aside regime therefore constitutes an incentive for the cultivation of non-food crops.
Energy crops scheme
The production of fuel and energy crops is promoted not only through the set aside payment, but also through the Energy Crops Scheme, which provides a per hectare support for producers on non set-aside land. The maximum guaranteed area is 1.5 million hectares and a premium of € 45 per ha is available. Payments are established for two main energy crops: short rotation coppice and miscanthus. In the first year of implementation of the Energy Crops Scheme, 2004, only 300.000 ha (20% of the maximum guaranteed area) were used for this purpose.
Greenhouse effect
The protection of the environment has also become an important part of today's policies, including the agricultural policy. By implementing the Kyoto Protocol, detailed rules have been laid down, for example, a target emission rate per Member State was set to achieve an average of 8% decrease in greenhouse gas emission within the EU. The cultivation of biomass, for example, can contribute efficiently in decreasing the greenhouse effect, which is primarily caused by CO2, by buffering the CO2 emission. Afforestation programmes and agroforestry systems always have been and still are providing the best results in combating the greenhouse effect. The establishment of forests on agricultural land is already promoted within certain policies and needs to be kept that way.
Renewable energy
The European Parliament recently recognized the potential of renewable energy as an important means to boost employment and create regional added value in rural areas, thus conforming to the Lisbon and Gothenburg strategies.
Renewable energies in general
Renewable energy is a general term used for many different kinds of energy, such as renewable electricity, heat and biofuels which are all derived from sources that are inexhaustible, unlike conventional fossil fuels. Examples of renewable sources are wind, solar energy, wood, waste, oilseed rape and other crops and products derived from crops grown for non-food purposes.
The production of renewable energy needs to be promoted within the European Community, especially in the context of sustainable development but also to decrease dependency on conventional fuels, such as petrol. Several current technologies, like energy derived from biomass, are economically viable and competitive.
The European Commission set out a target of 12% of renewable energy consumption in their White Paper on renewable sources of energy (COM/2001/69). Recently, the Parliament adopted an initiative report on renewable energy in this context. Within their opinion the Committee on Agriculture and Rural Development stressed that the production of renewable energy, to which the CAP has contributed, needs to be further developed and the use of renewables needs to be encouraged:
"It is indispensable to increase the possibility of the co-funding of investment schemes by the European Agricultural Fund for Rural Development an the other Structural Funds so as to ensure the balanced and rational development and use of renewable energy, provided the energy and environmental outcomes of this use prove positive and compatible with sustainable production methods."
The Parliament also asked the Commission and the Member States to intensify their efforts in order to meet the target of 12% renewable energy consumption as early as possible.
Biomass Action Plan
The area within the EU-25 eligible for support for cultivation of non-food crops either under set-aside or under the Energy Crops Scheme will total 8 million hectares in 2005, rising up to 9.4 million in 2011. This includes the maximum area allowance in the Energy Crops Scheme and the 30% increase in voluntary set-aside. In order to meet the EU targets for renewable energy and biofuels, it has been estimated that 6.5 million hectares will need to be devoted to solid fuel energy crops, and at least a further 6.6 million for biofuels. The total of 13.1 million hectares needed is 3.5 hectares more than the area that is predicted to receive support.
Currently, the European Commission is drawing up a proposal for a Biomass Action Plan expected to come out at the beginning of next year. This initiative will address the problem stated above. One of the other issues that will be addressed is the reason why the Energy Crops Scheme is not used sufficiently.
Biofuels
Another possibility provided by the growth of crops for non-food purposes is the production of biofuels from starch potatoes, cereals, sugar beet, rapeseed and others. The major markets for biofuels are biodiesel and bioethanol, the first is a substitute for diesel and derived mainly from rapeseed oil, the second is a substitute for petrol and can be derived from many carbohydrate sources.
Today, the EU is the world leader in developing novel technologies for biodiesel production and use. Within the bioethanol industry, the EU has to compete with cheap bioethanol producing countries like Brazil, which implemented a national programme of fuel alcohol (“proalcool”) in 1974. Another issue with the current EU bioethanol technologies is that, above a certain percentage of ethanol mixed with petrol, there is an increase in NOx and aldehyde emissions, which are highly pollutant in terms of air quality and thus larger greenhouse gas emission savings could cause environmental damage.
Directive 2003/30/EC on biofuels sets targets for the market share of biofuels on the energy market: 2% in 2005 to increase until 5.75% in 2010. At present, biofuels contribute less than 1% of the fuel consumption in the EU. The European Commission is currently working on a Communication on biofuels which is expected to have both an agricultural perspective and an international perspective and may make the link with the adjustments of the Directive 1998/70/EC on fuel quality, which are being reviewed during the first half of 2006.
In order to achieve the targets as set out in the Directive 2003/30/EC on biofuels, different strategies could be followed. One way to promote the cultivation of crops for non-food purposes is to make the biofuel targets obligatory. This strategy is supported by many stakeholders in the public consultation on the Biomass Action Plan. Another strategy is based on the fact that by creating a demand for biofuels, the supply will follow. This can be created through tax exemptions, which are already used in Germany, or through support for setting up local biofuel production units, linked to local crop production, within the rural development context. We must also consider whether we need to add a tariff to cheap fuels (for instance bio-ethanol from Brazil) in a manner not dissimilar to the United States.
Finally, the support for biofuel technology research should not only be focussed on first generation biofuels (the biofuel technologies currently being used) but also for novel biofuels (second and third generation) such as syngas based biofuels, and lignocellollosic ethanol. Furthermore, the energy conversion efficiency and the cost efficiency can be significantly increased by stimulating research and development of novel technologies and the improvement of existing technologies.
Oil crops
Most of the vegetable oil is consumed by food markets but there are also important industrial applications: detergents and surfactants, lubricants, paints, solvents, polymers and linoleum, to name just a few. All of these products can be derived from 4 main crops: oilseed rape, soya, sunflower and linseed.
The future use of biolubricants, in particular, is predicted to increase by up to 20% in the next few years. The opportunities to improve the oil content through plant breeding or biotechnology are not yet fully exploited. The main problem in the oil sector is the competition with cheap alternatives (mainly imports), for example palm oil. The cheap production of palm oil in Indonesia has also caused many environmental problems. Possible competition from within the biodiesel market might also reduce the potential future use.
Carbohydrate crops
At present, the most important non-food products derived from carbohydrate crops are: paper, biodegradable polymers, adhesives, glues, agrochemicals, detergents and paints. Wheat, maize and potato are the three main carbohydrate sources in the EU.
Currently 3.6 million tonnes of cereal production per year is used for this purpose and the amount is expected to increase to 5.5 million within the coming 5 years. Although this accounts for only a few percentages of the yearly EU area devoted to cereal production, it can provide high value market opportunities to farmers.
Speciality crops
Pharmaceuticals, medicinal, flavours, biocides and fragrances are provided by the cultivation of such crops as mustard, poppy, sesame, thyme, rosemary, lavender and mint.
These crops are grown on a very small scale but they can provide a high return for farmers. Because of the high quality of products produced in the EU compared to other countries, the competition with cheaper products is less significant.
Finally, industrial and special (non-food) uses of crops can help to add on farm value and some of these uses additionally provide environmental benefits. Biodegradable plastics are only one of the many examples that have huge opportunities for increased future use.
Research and technologies
In the report on the share of renewable energy in the EU and proposals for concrete actions, the Parliament asked the Commission to take new regulatory measures and to increase the Union's financial support for research into renewable energy sources, innovation spreading, information sharing and energy economies. Producers also need to be supported so that they can obtain the appropriate technology by taking part in the relevant national and Community programmes. The Parliament drew attention to the fact that encouraging a greater use of biomass in the production of a renewable form of energy using sustainable production methods must not be an excuse for the European Union not to pursue research aimed at achieving greater energy efficiency and any potential means of lowering the financial burden on farmers.
Final remarks
Six years ago, the European Commission and the Economic and Social Committee stressed the need to develop a centralised non-food policy. The main reason to develop one consolidated policy is to be able to meet the future needs as we seek to use more renewable energy. Current production is discouraged (or at the very least not encouraged) by a number of EU legislations. It has been suggested several times by the European Parliament that the Commission should put more emphasis on the removal of administrative and network-specific obstacles in the Member States and on the creation of attractive encouragement schemes instead.
In order to decrease the competition against European raw agricultural material from cheap imports and other feedstock at the processing level, quality standards must be introduced. Agriculture within the EU generates very high quality, traceable and increasingly safe products in comparison to other countries. This is a comparative advantage that can and must be exploited further by implementing minimum quality levels on imported products.
Finally, there is wide support to promote the cultivation of crops for non-food purposes by making the renewable energy targets obligatory. This will not only be of benefit to the environment but the obligation to comply will also make it easier for Member States to focus a larger amount of their agricultural support on the production for non-food purposes, which will eventually lead to a more sustainable future for the agricultural sector.
Final comment from the Rapporteur
The Rapporteur would like to express his thanks for the input from the other Members, and, in particular, for the fact-finding missions to Austria, Denmark, France, Germany and the UK which have proved extremely useful in drafting this report.
POSTUP
|
Název |
Podpora pěstování zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely | ||||||||||||
|
Číslo postupu |
2004/2259 (INI) | ||||||||||||
|
Základ v jednacím řádu |
článek 45 | ||||||||||||
|
Příslušný výbor |
AGRI | ||||||||||||
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko |
- |
- |
|
|
| ||||||||
|
Nezaujaté stanovisko |
- |
|
|
|
| ||||||||
|
Užší spolupráce |
- |
|
|
|
| ||||||||
|
Návrh(y) usesení začleněný(é) do zprávy |
+ |
|
| ||||||||||
|
Zpravodaj |
Neil Parish |
| |||||||||||
|
Předchozí zpravodaj(ové) |
- |
| |||||||||||
|
Projednání ve výboru |
13.7.2005 |
11.10.2005 |
28.11.2005 |
22.02.2006 |
| ||||||||
|
Datum přijetí |
22.2.2006 | ||||||||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
pro: proti: zdrželi se: |
36 - | |||||||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Marie-Hélène Aubert, Peter Baco, Katerina Batzeli, Thijs Berman, Niels Busk, Luis Manuel Capoulas Santos, Giuseppe Castiglione, Joseph Daul, Albert Deß, Michl Ebner Carmen Fraga Estévez, Duarte Freitas, Jean-Claude Fruteau, Ioannis Gklavakis, Lutz Goepel, Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, María Esther Herranz García, Elisabeth Jeggle, Heinz Kindermann, Stéphane Le Foll, Albert Jan Maat, Diamanto Manolakou, Rosa Miguélez Ramos, Neil Parish, María Isabel Salinas García, Agnes Schierhuber, Willem Schuth, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Jeffrey Titford, Kyösti Virrankoski, Janusz Wojciechowski, Andrzej Tomasz Zapałowski | ||||||||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Bernadette Bourzai, Astrid Lulling, Zdzisław Zbigniew Podkański, | ||||||||||||
|
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování |
| ||||||||||||
|
Datum předložení – A6 |
24.2.2006 |
A6-0040/2006 | |||||||||||