ZPRÁVA o Strategii Společenství týkající se rtuti
27. 2. 2006 - (2005/2050(INI))
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Marios Matsakis
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o Strategii Společenství týkající se rtuti
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o Strategii Společenství týkající se rtuti (KOM(2005)0020),
– s ohledem na rozhodnutí PARCOM 90/3 o snížení emisí do ovzduší ze stávajících chlor-alkalických závodů,
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6‑0044/2006),
A. vzhledem k tomu, že rtuť a její složky jsou vysoce toxické pro lidi žijící v různých ekosystémech, pro rostliny a volně žijící zvěř,
B. vzhledem k tomu, že rtuť působí dlouhodobě a v životním prostředí se může přeměnit na methylrtuť, což je nejtoxičtější forma rtuti, která lehce proniká jak placentárními tak hematoencefalickými bariérami a může během vývoje poškodit mozek,
C. vzhledem k tomu, že správně skladovaná a izolovaná rtuť nepředstavuje potenciální nebezpečí, protože nedochází k jejímu odpařování, nicméně by měla být skladována na bezpečných místech, která jsou nepřetržitě pod dohledem a kde je možné v případě potřeby rychle zasáhnout,
D. vzhledem k tomu, že kontaminace rtutí je obecně rozšířený, dlouhodobý a komplexní problém, protože rtuť se přenáší přes mezinárodní hranice, daleko od svých zdrojů a kontaminuje evropské i světové zásoby potravin; vzhledem k tomu, že strategie Společenství týkající se rtuti, která byla navržena Komisí, významně přispívá k boji proti této světové hrozbě, avšak je nezbytné přijmout další závazná opatření na ochranu lidského zdraví a životního prostředí na mezinárodní úrovni a na úrovni EU,
E. vzhledem k tomu, že Komise v dokumentu Rozšířené hodnocení vlivu uvedla, že není znám rozsah negativních vlivů rtuti na zdraví, a tudíž je zapotřebí více informací o následcích pro zdraví; vzhledem k tomu, že by však další studie neměly zapříčinit zpoždění strategie Společenství,
F. vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, která stanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (rámcová směrnice o vodě)[1], uvádí rtuť a její sloučeniny jako významné nebezpečné látky; vzhledem k tomu, že ačkoli byla Komise vyzvána na základě čl. 16 odst. 8 této pozměněné směrnice k předložení návrhů na zastavení či postupné ukončení produkce, vypouštění a unikání významných nebezpečných látek do prosince 2003, zatím tak neučinila,
G. vzhledem k tomu, že EU je největším světovým vývozcem rtuti a zákaz jejího vývozu pro EU by významně přispěl ke kontrole obchodu a snížení světových zásob rtuti,
H. vzhledem k tomu, že 12 000 tun rtuti v chlor-alkalickém průmyslu EU vyrábějícím rtuťové bateriové články – které představují největší zásoby rtuti v EU – je podle rozhodnutí PARCOM 90/3 určeno k postupnému stažení během následujících 15 let; vzhledem k tomu, že EU musí nutně postupně ukončovat vývoz nadbytečné rtuti, aby se předešlo poškození životního prostředí ve třetích zemích zejména proto, že rtuť pocházející z EU je následně používána při těžbě zlata způsobem, který velmi znečišťuje životní prostředí, a vzhledem k tomu, že tato nadbytečná rtuť musí být bezpečně uskladněna na území EU, aby se předešlo dalšímu poškozování životního prostředí,
I. vzhledem k tomu, že rtuť se po staletí těží v Almadénu ve Španělsku a uzavření těchto dolů musí být doprovázeno opatřeními pro hospodářskou a sociální restrukturalizaci dotyčné oblasti,
J. vzhledem k tomu, že je nezbytné zřídit místo, kde by bylo možné bezpečně skladovat nadbytečnou rtuť z celé Evropy,
K. vzhledem k tomu, že většina rtuti vzniká při spalování uhlí a právní předpisy Společenství (směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění[2] (směrnice IPPC) ze dne 24 . září 1996 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení ze dne 23. října 2001[3]) omezují produkci emisí z velkých spalovacích zařízení,
L. vzhledem k tomu, že zubní amalgám představuje druhé největší množství rtuti ve společnosti; vzhledem k tomu, že většina lidí v rozvinutých zemích je vystavena účinkům rtuti při vdechování rtuťových výparů ze zubních amalgámů; vzhledem k tomu, že emise z krematorií budou představovat značný zdroj znečišťování životního prostředí rtutí po mnoho následujících let, pokud nebudou velmi brzy zavedeny šetrné technologie, které mohou významným způsobem tyto emise snížit,
M. vzhledem k tomu, že nahrazení rtuti v měřících a kontrolních přístrojích pro spotřebitele a odborné využití je efektivní způsob, jak se vypořádat s emisemi, které nevyhnutelně vznikají při jejich provozu a odstraňování,
N. vzhledem k tomu, že znečišťování rtutí z odpadu domácností představuje rostoucí problém a že je nutné zavést povinný plán odděleného sběru a zpracování všech výrobků obsahujících rtuť, které jsou momentálně v oběhu,
O. vzhledem k tomu, že k vystavení účinkům methylrtuti dochází většinou prostřednictvím stravy a že se methylrtuť shromažďuje a koncentruje zvláště ve vodním potravinovém řetězci, čímž je značně ohrožena populace s vysokou spotřebou ryb a mořských plodů,
P. vzhledem k tomu, že je nutné snížit vystavení citlivých skupin populace (kojenci, děti, těhotné ženy a ženy v reprodukčním věku) účinkům rtuti na minimum; vzhledem k tomu, že účinnost příslušných opatření je nutné bedlivě sledovat; vzhledem k tomu, že obyvatelstvo jako celek a především jeho citlivé skupiny musí být informovány, vzdělávány a varovány před možnými riziky, které plynou z požívání potravin kontaminovaných rtutí a jeho sloučeninami,
Q. vzhledem k tomu, že musí být nezávisle prozkoumán vliv zdrojů rtuti, jako je např. amalgám, vakcíny s obsahem rtuti a dezinfekční prostředky, na lidské zdraví,
R. vzhledem k tomu, že EU by měla usilovat o organizování celosvětových akcí zaměřených na zásadní snížení dodávek rtuti a poptávky po ní a na kontrolu veškerého obchodu s rtutí; vzhledem k tomu, že by EU měla učinit právně závazné kroky na úrovni Společenství, aby posílila věrohodnost úsilí na mezinárodní úrovni,
S. vzhledem k tomu, že při přezkoumání strategie v roce 2010 musí být zohledněny výsledky povinně prováděných měření v půdě, ovzduší a vodě, které musí být přístupné veřejnosti,
T. vzhledem k tomu, že absorpce rtuti do jisté míry závisí na na schopnosti různých forem místních ekosystémů rtuť biologicky využít,
1. vítá sdělení Komise „Strategie Společenství týkající se rtuti“ a zdůrazňuje význam přijetí celkového přístupu k této problematice s cílem snížit a nakonec postupně odstranit emise a dodávky rtuti, stejně jako poptávku po ní na úrovni Evropy a dále s cílem vyřešit nakládání s nadbytečnou rtutí a ochranu před jejími účinky,
2. v této souvislosti zdůrazňuje význam neochabujícího úsilí EU na mezinárodní úrovni, např. v rámci nástroje pro evropské sousedství a partnerství, o zásadní snížení emisí a používání rtuti v celosvětovém měřítku, pokud existuje alternativní řešení, za souběžného ukončování primární výroby rtuti a zamezení zpětného uvádění přebytků na trh,
3. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby na strategii Společenství navazovala konkrétní opatření a právní předpisy, jakmile to bude prakticky možné,
4. po zvážení výše uvedených skutečností zdůrazňuje význam proaktivního návrhu Komise na postupné ukončování vývozu rtuti jako kovu a jejích sloučenin ze Společenství a žádá Komisi, aby dohlédla na zavedení zákazu pro vývoz rtuti jakmile to bude prakticky možné, nejpozději však do roku 2010,
5. vyzývá Komisi, aby do března 2008 navrhla opatření pro vedení záznamů o dovozu a vývozu rtuti a jejích sloučenin v členských státech i v rámci celého Společenství, která vstoupí v platnost před zavedením zákazu pro vývoz,
6. vyzývá Komisi, aby zvážila rozšíření stávajícího zákazu pro vývoz mýdel obsahujících rtuť, jak to stanovuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 304/2003 ze dne 28. ledna 2003 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek[4], na další výrobky s obsahem rtuti, na které se vztahují, nebo brzy budou vztahovat, omezení v souvislosti s jejich používáním a prodejem v EU;
7. žádá Komisi, aby předložila návrhy právně závazných opatření, kterými zajistí, že žádná rtuť pocházející z chlor-alkalického průmyslu nebude znovu uvedena do oběhu, ale bude bezpečně uskladněna na místech k tomu určených, která budou nepřetržitě sledována a kde bude v případě potřeby možné okamžitě zasáhnout;
8. dále žádá Komisi, aby zajistila, že součástí příslušného nástroje pro uskladnění nadbytečné rtuti ve formě kovu budou následující body: minimální bezpečnostní normy, pravidelné a transparentní předkládání zpráv, předběžné plánování a prognózy, pokuty a sankce;
9. vyzývá Komisi, aby zvyšovala veřejné povědomí pomocí informačních kampaní o zdravotních rizicích, rizicích plynoucích z vystavení účinku rtuti a o problémech v oblasti životního prostředí, které může rtuť způsobovat;
10. nadto zdůrazňuje, že zejména při skladování přebytků rtuti je nezbytné uplatňovat princip „znečisťovatel platí“; zdůrazňuje, že na financování bezpečného uskladnění nadbytečné rtuti by se měla podílet průmyslová odvětví, která jsou odpovědná za její produkci;
11. vyzývá Komisi, aby zároveň zajistila, že rtuť z Evropy nebude uvedena na evropský a/nebo světový trh,
12. zdůrazňuje, že hlavním zdrojem emisí rtuti je spalování uhlí, a žádá Komisi, aby v rámci směrnice IPPC nebo prostřednictvím zvláštního legislativního nástroje zavedla, jakmile to bude možné, minimální mezní hodnoty pro emise rtuti ze všech významných činností, především však ze spalování uhlí ve velkém i malém měřítku,
13. vyzývá Komisi, aby v blízké době zajistila důsledné provádění směrnice IPPC se zřetelem na skutečnost, že výroba rtuťových bateriových článků v chlor-alkalickém průmyslu není považována za nejlepší dostupnou techniku,
14. vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření a v blízké době pro rtuť navrhla národní emisní limity a místní limity pro kvalitu ovzduší v rámci příslušného nástroje, který je k dispozici, nebo zvláštního legislativního nástroje;
15. vyzývá Komisi, aby podnikla nezbytné kroky k provádění nařízení PARCOM 90/3, které směřuje k postupnému uzavírání chlor-alkalických závodů vyrábějících rtuťové bateriové články, jakmile to bude prakticky možné, a jehož konečným cílem by mělo být jejich úplné uzavření do roku 2010;
16. žádá Komisi, aby v blízké době přijala další opatření pro kontrolu emisí rtuti z krematorií, jestliže budou představovat rostoucí a znepokojivý zdroj emisí,
17. podporuje návrh Komise požádat skupinu odborníků na zdravotnická zařízení, aby posoudila možná nebezpečí plynoucí z používání rtuti v zubních amalgámech, a zároveň naléhá na Komisi, aby přijala opatření, která zajistí náležité uplatňování požadavků Společenství ohledně zacházení se zubařským odpadem;
18. žádá Komisi, aby omezila prodej a používání rtuti ve všech měřících a kontrolních přístrojích určených pro spotřebitele i odborné použití (především v domácnostech, zdravotnických zařízeních, školách a ve vědeckých a výzkumných institucích), avšak aby povolila výjimky pouze pro případy, kdy ještě neexistují adekvátní alternativní řešení. Tyto výjimky by se měly týkat rovněž zvláštních případů údržby muzejních sbírek a průmyslových památek;
19. žádá Komisi, aby v blízké době přijala opatření, jimiž zajistí, že všechny výrobky, které obsahují rtuť a jsou běžně užívány (nejen elekrická a elektronická zařízení), budou sbírány odděleně a bezpečně zpracovány,
20. vyzývá Komisi, aby se zabývala používáním rtuti při výrobě vakcín, o němž se zmiňuje již v závěru Rady ze dne 24. června 2005, a aby jej zhodnotila s cílem dosáhnout omezení tohoto způsobu použití rtuti nebo jeho úplného zákazu, pokud existují vhodné a bezpečné alternativy, a dále aby podporovala výzkum schůdných možností, jak v budoucnu dodávat do rozvojových zemí vícedávkové vakcíny neobsahující thiomersal;
21. vyzývá Komisi, aby se upřednostnil výzkum rtuti prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum a technický rozvoj a aby byly na tyto účely vyhrazeny příslušné finanční prostředky a využity další vhodné platební mechanismy,
22. vyzývá Komisi, aby dohlédla na to, že všechny ostatní způsoby použití rtuti, na které se nevztahuje současná strategie, budou podle dostupných možností povinně nahrazeny bezpečnými alternativami v rámci navrženého nařízení REACH, jakmile bude přijato,
23. zdůrazňuje, jak je závažné přijímat opatření pro případy vystavení populace účinkům rtuti, a uznává význam veřejného povědomí, předávání informací a osvěty především o zdravotních rizicích pramenících z vystavení účinkům rtuti; zdůrazňuje nezbytnost přístupu k informacím o životním prostředí v souladu s Aarhuskou úmluvou;
24. vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda je možné stanovit, aby členské státy povinně předávaly Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) údaje o příjmu rtuti ohroženými skupinami obyvatelstva prostřednictvím potravy, a aby požádala Vědecký výbor pro zdraví a environmentální rizika o vyhodnocení nebezpečí spojeného s rtutí pro ohrožené skupiny obyvatelstva;
25. v této souvislosti vyzývá Komisi, aby učinila financování výměny informací s ohroženými skupinami obyvatelstva o škodlivých účincích rtuti a předávání osvědčených postupů svou prioritou;
26. vyzývá Komisi, aby provedla celkovou hodnotící studii o dopadu na lidské zdraví, v níž přezkoumá poškození zdraví v důsledku kontaminace rtutí, včetně snížených intelektuálních schopností evropských dětí, které byly vystaveny účinkům rtuti;
27. vyzývá Komisi, aby splnila v nejkratší možné lhůtě svou povinnost zavést adekvátní kontroly emisí a standardy kvality pro postupné ukončení produkce, vypouštění a úniku rtuti a jejích sloučenin do vodního prostředí, kterou jí uložila rámcová směrnice o vodě již s termínem v prosinci 2003,
28. vítá návrh Komise zkoumat další specifické látky v potravě pocházející z různých druhů mořských ryb a živočichů a jejich účinky na ohrožené podskupiny obyvatelstva a domnívá se, že jedním z neodkladných úkolů je zajistit, aby bylo vystavení ohrožených podskupin populace účinkům těchto látek sníženo na hodnoty ještě nižší, než připouští přijaté mezinárodní standardy pro bezpečnostní hladiny metylrtutě,
29. vyzývá Komisi, aby co nejdříve v celé Evropě zajistila testování hladin metylrtutě a dalších faktorů, které ovlivňují vstřebávání rtuti a/nebo její působení, v rybách, včetně velkých dravých ryb, jež má za cíl, aby EFSA vydal doporučení pro konzumaci ryb s vysokým obsahem rtuti se zvláštním důrazem na pokyny pro ohrožené podskupiny obyvatelstva; domnívá se, že tento program by měl zohlednit skutečnost, že v určitých ekosystémech dochází k přeměně rtuti na biologicky využitelnou metylrtuť rychleji než v jiných;
30. vyzývá Komisi, aby v tomto kontextu zajistila, že se biomonitorovací programy soustředí hlavně na rtuť přítomnou u ohrožených skupin obyvatelstva, jak s tím původně počítal Evropský akční plán pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010 (KOM(2004)0416) a jak to následně požadoval Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 23. února 2005[5],
31. vítá závěr Rady, v němž se upozorňuje, že zrušení dolů na rtuť v Almadénu ve Španělsku po dlouholeté těžbě v důsledku strategie Společenství týkající se rtuti povede k sociálním problémům a problémům v oblasti životního prostředí; doporučuje, aby Komise přijala adekvátní kompenzační opatření a k tomuto účelu vyčlenila odpovídající finanční prostředky, aby tato oblast postižená uzavřením rtuťových dolů mohla přijmout realizovatelná alternativní řešení pro hospodářství a sociální oblast; zdůrazňuje, že by se měla zvážit možnost využít Almadén jako místo pro bezpečné uskladnění stávajících zásob rtuti ve formě kovu nebo rtuti jako vedlejšího průmyslového produktu z celé Evropy, avšak nikdy odpadní rtuti, a tak využít místní infrastrukturu, pracovní síly a technologické zkušenosti;
32. podporuje opatření na zajištění sanace a kontroly kontaminovaných oblastí, včetně uzavřených dolů, průmyslových oblastí nebo oblastí určených ke skladování odpadu pocházejícího z obou předchozích míst, přičemž bude dodržován princip „znečisťovatel platí“;
33. vítá všechny akce, které Komise navrhla na mezinárodní úrovni, a zdůrazňuje význam toho, že Komise a členské státy podporují a propagují mezinárodní akce s cílem dosáhnout dohody o provádění legislativního nástroje pro rtuť;
34. rozhodně podporuje úsilí zasazující se o to, aby otázka rtuti podléhala postupu předchozího souhlasu (PIC), který stanovuje Rotterdamská a/nebo Basilejská úmluva, za účelem zvýšení transparentnosti při obchodování se rtutí;
35. dále zdůrazňuje význam spolupráce EU s hlavnímí těžařskými státy, Alžírskem a Kyrgyzstánem, jejímž cílen je postupné snížení dodávky rtuti na světový trh tím, že budou podporovány příslušné akce;
36. zdůrazňuje, že je nutné, aby EU z vlastní iniciativy organizovala bilaterální schůzky s dalšími regiony, např. zeměmi G77 a Čínou, za účelem lepší přípravy jednání, která jsou naplánována na nadcházející zasedání Řídící rady UNEP v roce 2007;
37. žádá Komisi, aby přezkoumala, jaké jsou možnosti pro poskytnutí technické pomoci a know-how postiženým rozvojovým zemím a zemím s probíhající transformací ekonomiky při postupném ukončení používání a produkce rtuti a jejích sloučenin;
38. dále zdůrazňuje, že musí být omezeno používání amalgámu v zemích druhého a třetího světa;
39. vzhledem k výše uvedeným skutečnostem žádá Komisi, aby členské státy vyzvala k poskytování informací o všech jejich činnostech a projektech týkajících se rtuti, do nichž jsou zapojeny rozvojové země, s cílem určit, kde je zapotřebí účinněji využívat fondy EU;
40. vyzývá Komisi, aby zajistila omezení používání rtuti při těžbě zlata zaváděním vhodných technik s vyloučením rtuti a nadto aby předložila návrh na pozitivní označování zlata, jež bylo vytěženo bez použití rtuti, a které bude platit také pro zlato, které bylo zpracováno v Evropské unii i mimo její území;
41. domnívá se, že je velmi důležité zajistit při sestavování skupiny odborníků rovnoměrné zastoupení z řad zubařů, toxikologů a odborníků na enviromentální medicínu;
42. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Introduction
Mercury is a heavy metal, sometimes known as quicksilver, which occurs naturally in the environment in different chemical forms. Mercury is the only metal that in its pure form is a liquid and at room temperature it slowly forms a vapour. Natural events (e.g. volcanic activity, weathering of rocks) and human activities (e.g. mining, burning fuel) can cause mercury release into the environment. Mercury placed on the world market has been obtained mainly from cinnabar mines located in Spain, China, Kyrgyzstan and Algeria. It can also be recycled from industrial processes.
Mercury deposits at Almadén in Spain account for the largest quantity of liquid mercury metal produced in the world. Its total production from historical times is approximately 250,000 metric tons, which is approximately one third of the entire quantity produced worldwideMercury has been mined at Almaden for more than 2,000 years and is the nucleus of social economic activity in that region.
Mercury and its compounds are highly toxic to humans, ecosystems and wildlife. It is a global, diffuse and persistent pollutant. Mercury can change into the environment into methylmercury, its most toxic form, which readily passes both the placental barrier and the blood-brain barrier with the risk of causing damage to the nervous system, and thus making it particularly harmful to foetal development.
Mercury is a global threat. It crosses national or regional boundaries, travelling long distances through the atmosphere, contaminating European and global food supplies at levels posing a significant risk to human health.
The European Union is the world’s largest mercury exporter, having been responsible for some 30% of global consumption in 2001-2003. EU leadership in dealing with global mercury problems is therefore clearly an economic, political and moral imperative. Community action as well as international commitment is necessary for the protection of human health and the environment. The Community Strategy concerning Mercury with its integral approach is therefore an important contribution in tackling this global threat.
I. Export Ban and safe storage
The Commission plans the phasing out of mercury exports from the Community, with the introduction of an export ban by 2011. However, this ban should be introduced as soon as possible, and by 2010 at the latest. Coupled with international action as proposed by the UNEP Governing Council resolution adopted in February 2005 and the GEF/UNDP/UNIDO Global Mercury Project, pressure is building with actions geared at reducing the global demand for mercury.
It is estimated that the EU chlor-alkali industry will have some 12.000 tonnes of mercury destined for decommissioning over the next 15 years. This surplus of mercury must be safely stored in secure sites, continuously monitored and located where intervention can take place immediately if necessary.
II. Emission limit values
The main source of emissions from mercury is the burning of coal. Implementation of existing instruments such as directive 2001/80/EC to reduce sulphur dioxide will bring some reductions to mercury emissions. However, particularly elemental mercury (with a lifetime in the atmosphere of up to one year), which can travel globally, will still be released in the environment contributing to the global pollution. Therefore, emission limit values for mercury from large combustion plants and other related activities should be introduced as soon as possible in IPPC directive 96/61/EC, and/or in a separate legislative document. Considering that various control options already exist, such as abatement techniques, use of low-mercury coal, coal cleaning or switching to a cleaner fuel. Furthermore, as is mentioned in the Strategy, international action under the Protocol on Heavy Metals under the Long-Range Transboundary Air Pollution Convention (LRTAP) should also be taken into consideration.
Emissions from small-scale combustion facilities are presently not regulated under Community law; emission limit values for such installations should also be set through a Community instrument, since the cumulative effect of mercury emissions from these installations contributes substantially to the overall level of emissions.
Furthermore, mercury emissions from crematoria are an increasing source of pollution, and should be controlled at EU level. Legislation is already in place in Denmark, the Netherlands, Germany and the UK, and should be harmonised before more Member States adopt their own legislation. The relevant OSPAR recommendation covers only 12 out of the 25 Member States and no sanctions are foreseen in case of no implementation.
III. Ban of Mercury in measuring and control equipment
The only effective way of addressing inevitable mercury emissions from use and disposal of measuring and control equipment is by substituting mercury in these product categories. Examples of restricting the use of hazardous chemicals in products already exist in the EU legislation e.g. directives 76/769, 2002/95. Consequently, the marketing and use of mercury in all measuring and control equipment for consumer and professional uses (especially in household, healthcare facilities and schools) should be restricted, allowing for some exemptions where adequate alternatives are not yet available. Derogations should be limited in time, to provide incentives for research and development in order to encourage a shift to alternative substances and techniques by the industry concerned. Several Member States such as Sweden, Denmark and the Netherlands have experience of successfully implementing such restrictions.
IV. Collect and treat Mercury Waste
Separate, safe collection and treatment measures must be put in place for those products containing mercury already circulating in society. Much of the mercury containing waste comes from households and might be released in a non-controlled way in the environment. The Commission should propose measures under the Strategy aiming at dealing with this problem. In the same way, Community requirements on treatment of waste from dental amalgam must be properly applied.
V. Protect against and inform about risks of Mercury
Given that mercury has bioaccumulative and biomagnifications properties and given the dangers associated with mercury exposure to brain development, it is essential that vulnerable groups of the population (children, pregnant women and women of childbearing age) are well informed and alerted of the possible risks of some fish consumption. As recommended by EFSA, exposure to mercury of these vulnerable groups of the population need to be monitored, and recommendations on dietary intake of fish and seafood need to be set. Such monitoring should be part of the environment and health monitoring system and the biomonitoring programme, originally envisaged under the Environment and Health Action Plan 2004-2010.
VI. Vaccines
Mercury is contained in vaccines in the form of thimerosal, also known as thiomersal, containing approximately 50% ethylmercury by weight, and it is used as a preservative, to prevent the growth of microbes. While at this point there is still significant controversy over whether or not thimerosal in vaccines causes adverse health effects in humans, it is important to note that in 1991 the World Health Organization (WHO) concluded that a safe level of mercury exposure below which no adverse effects occur, had never been established. Some measures have already been taken in different Member states: In August 2004 in the UK the Department of Health and Social Security announced that it would no longer use thimerosal in infant vaccines; in Denmark, the National Central Laboratory of the Danish Health System has not used thimerosal in vaccines for children since 1992. The situation, regarding the case of mercury in vaccines, in other Member States is not clear.
VII. Support and promote international action
The European Union and the Member States need to intensify its international efforts and strive for global measures to control mercury emissions, demand and supply globally. Given the transboundary nature of mercury contamination, efforts have to be undertaken with a view to agreeing on an international legislative instrument on mercury. Co-operation should be strengthened in the way of financial and technical assistance with the two main mercury mining countries Algeria and Kyrgyzstan, in order to encourage phasing out of primary mercury production. Bilateral contacts should be intensified in preparation for the UNEP Governing Council in 2007, with countries such as China, India, Russia and the G77, which are all increasingly dependent on solid fuels for coal-fired power plants.
Conclusions/ Recommendations
Mercury is toxic to humans, ecosystems and wildlife and it constitutes a transboundary global threat. The problem of mercury contamination is complex and measures need to be taken on several fronts in order to diminish the associated health and environment risks significantly. The Commission Strategy concerning mercury is a welcome step in the right direction. The actions proposed in the strategy need to be followed by legislative measures in the following areas:
- emission limit values for relevant activities
- abatement technique to be compulsory for crematoria
- an export ban of mercury by 2010
- safe storage of surplus mercury
- control and treatment of waste from dental amalgam
- restrict the use of mercury in dental amalgams
- a ban on mercury use in control and measuring equipment where safe alternatives exist.
POSTUP
|
Název |
Strategie Společenství týkající se rtuti | ||||||||||
|
Číslo postupu |
|||||||||||
|
Základ v jednacím řádu |
článek 45 | ||||||||||
|
Příslušný výbor |
ENVI 12.5.2005 | ||||||||||
|
Výbor požádaný o stanovisko |
ITRE 12.5.2005 |
|
|
|
| ||||||
|
Nezaujaté stanovisko |
ITRE 14.7.2005 |
|
|
|
| ||||||
|
Užší spolupráce |
Ne |
|
|
|
| ||||||
|
Zpravodaj |
Marios Matsakis 24.5.2005 |
| |||||||||
|
|
|
| |||||||||
|
Projednání ve výboru |
21.11.2005 |
24.1.2006 |
|
|
| ||||||
|
Datum přijetí |
22.2.2006 | ||||||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
pro: proti: zdrželi se: |
50 1 0 | |||||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Adamos Adamou, Georgs Andrejevs, Liam Aylward, Irena Belohorská, Johannes Blokland, John Bowis, Hiltrud Breyer, Martin Callanan, Dorette Corbey, Avril Doyle, Jillian Evans, Anne Ferreira, Karl-Heinz Florenz, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Gyula Hegyi, Mary Honeyball, Marie Anne Isler Béguin, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Urszula Krupa, Aldis Kušķis, Marie-Noëlle Lienemann, Marios Matsakis, Roberto Musacchio, Riitta Myller, Péter Olajos, Miroslav Ouzký, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Karin Scheele, Carl Schlyter, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Kathy Sinnott, Jonas Sjöstedt, María Sornosa Martínez, Antonios Trakatellis, Evangelia Tzampazi, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber, Anders Wijkman | ||||||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
María del Pilar Ayuso González, Philip Bushill-Matthews, Bairbre de Brún, Milan Gaľa, Erna Hennicot-Schoepges, Miroslav Mikolášik, Renate Sommer | ||||||||||
|
Náhradník (čl. 178 odst. 2) přítomný při závěrečném hlasování |
Miguel Angel Martínez Martínez | ||||||||||
|
Datum předložení – A6 |
27.2.2006 |
A6-0044/2006 | |||||||||