ZPRÁVA s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě o hodnocení evropského zatýkacího rozkazu
27. 2. 2006 - (2005/2175(INI))
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodajka: Adeline Hazan
NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU RADĚ
o hodnocení evropského zatýkacího rozkazu
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh doporučení Radě, který předložila Adeline Hazan za skupinu PSE o hodnocení evropského zatýkacího rozkazu (B6‑0455/2005),
– s ohledem na Amsterodamskou smlouvu, v jejímž textu byl poprvé uveden cíl vytvořit evropský soudní prostor,
– s ohledem na závěry vrcholné schůzky v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999, které stanovily zásadu vzájemného uznávání jako základní kámen soudní spolupráce,
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2002 o návrhu rámcového rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy[1],
– s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/JAI ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy[2],
– s ohledem na zprávu Komise založenou na článku 34 rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 (KOM (2005)0063),
– s ohledem na zprávu Komise založenou na článku 34 rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 (KOM(2006)-0008),
– s ohledem na rozsudky ústavních soudů Polska (27. dubna 2005), Spolkové republiky Německo (18. července 2005) a Kypru (7. listopadu 2005) a na různá probíhající řízení, zejména před belgickým rozhodčím soudem,
– s ohledem na parlamentní setkání, která se konala ve dnech 17. a 18. října 2005 na téma zlepšení parlamentní kontroly a soudní a policejní spolupráce v Evropě a na nichž se sešla stovka poslanců národních parlamentů a členové Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na čl.114 odst. 3 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6‑0049/2006),
A. vzhledem k tomu, že evropský zatýkací rozkaz je svou podstatou velmi novátorský a příkladný pro rozvoj soudní spolupráce a posílení vzájemné důvěry, a k jeho přímému dopadu na veřejné svobody,
B. vzhledem k tomu, že evropský zatýkací rozkaz je nadále jedním z hlavních nástrojů Evropské unie v oblasti soudní spolupráce při boji proti terorismu a závažné trestné činnosti,
C. vzhledem k tomu, že první hodnocení provedené Komisí ukazuje, že se evropský zatýkací rozkaz osvědčil ve srovnání s mechanismem vydávání, který je pomalý, těžkopádný a v současné době překonaný; vzhledem k tomu, že evropský zatýkací rozkaz také umožňuje snížit nebezpečí, že by předběžně zadržená nebo odsouzená osoba unikla před spravedlností z důvodu „soudní svrchovanosti“, a umožňuje tak účinněji potírat organizovaný zločin a terorismus,
D. zdůrazňuje, že jedním z pokroků evropského zatýkacího rozkazu ve srovnání s postupem vydávání je zamezení vměšování politické moci do řízení,
E. vzhledem ke zjevnému úmyslu několika členských států zachovat prvky tradičního systému vydávání (kontrola oboustranné trestnosti, zásahy politické moci do soudního řízení) nebo dokonce rozšířit důvody zamítnutí, které odporují ustanovení rámcového rozhodnutí 2002/584/JAI o např. politické důvody, důvody národní bezpečnosti nebo důvody založené na dodržování základních práv,
F. vzhledem k praktickým překážkám, které se objevily v souvislosti se zaváděním evropského zatýkacího rozkazu, zejména pokud jde o překlad, předávání nebo používání rozdílných formulářů, které jsou jen špatně slučitelné s požadavky evropského zatýkacího rozkazu,
G. vzhledem k obtížím spojeným s prováděním evropského zatýkacího rozkazu, které se v nedávné době objevily v některých členských státech (zejména v Německu), a k nutnosti harmonizovat vnitrostátní ústavní texty s rámcovým rozhodnutím 2002/584/JAI s cílem umožnit vydání státních příslušníků (zejména v Polsku a na Kypru),
H. obávaje se, aby zmíněné obtíže neměly za následek oslabení vzájemné důvěry a nevytvořily řetězovou reakci, která by zpochybnila zavedení evropského zatýkacího rozkazu jinými členskými státy, o čemž svědčí skutečnost, že v návaznosti na rozhodnutí německého ústavního soudu, který zrušil prováděcí předpisy rámcového rozhodnutí, některé státy oznámily, že do doby, než bude přijat nový prováděcí zákon v souladu se základním zákonem, by měly opět dočasně uplatňovat postup vydávání, který byl v platnosti před přijetím evropského zatýkacího rozkazu,
I. vzhledem k tomu, že příčinou vzájemné nedůvěry mezi soudci je skutečnost, že v oblasti trestních řízení jsou nedostatečné společné minimální normy, což snižuje účinnost spolupráce v soudní oblasti
J. připomínaje, že vytvoření evropského prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti založeného na vzájemné důvěře se nemůže uskutečnit bez alespoň částečného přiblížení vnitrostátních právních předpisů, jak zdůrazňuje Parlament ve svém usnesení ze dne 15. února 2005,
K. vzhledem k tomu, že první hodnocení předložené Komisí (KOM(2005)0063) se týkalo pouze 24 členských států a bylo až nedávno doplněno údaji týkajícími se Itálie (KOM(2006)0008), posledního členského státu, který provedl rámcové rozhodnutí 2002/584/JAI,
L. vzhledem k tomu, že problémy, s nimiž se při provádění setkaly členské státy, jsou převážně stejné povahy, jak vyplynulo z debat na parlamentních schůzkách, které se konaly ve dnech 17. a 18. října 2005, a vzhledem ke skutečnosti, že do budoucnosti bude posílená výměna informací a užší spolupráce mezi národními parlamenty a Evropským parlamentem nezbytná pro zajištění řádného provádění rámcového rozhodnutí 2002/584/JAI a dalších, která se v současné době projednávají.
M. vzhledem k tomu, že návrh Smlouvy o ústavě pro Evropu obsahuje řadu kroků vpřed v oblasti soudní a policejní spolupráce v Evropě; vzhledem k tomu, že mezi těmito kroky může právě zrušení „pilířů“ a sjednocení postupů v rámci Společenství, posílit schopnost Evropské unie jednat, stejně jako demokratický charakter a transparentnost přijatých rozhodnutí; zdůrazňuje, že tato část návrhu smlouvy se nestala předmětem diskuze ani námitek během nedávných ratifikačních kampaní,
N. lituje, že role Parlamentu při přijímání evropského zatýkacího rozkazu a při jeho hodnocení a kontrole jeho zavádění Soudním dvorem byly omezeny skutečností, že jsou nástrojem „třetího pilíře“, založeného na článcích 31 a 34 Smlouvy o EU (hlava VI),
O. vzhledem k tomu, že je vhodné uplatňovat veškeré platné smlouvy a dále provést „propojení“ uvedené v článku 42 Smlouvy o EU, který členským státům umožňuje rozhodnout o začlenění evropského zatýkacího rozkazu do „prvního pilíře“ s cílem zajistit, aby Evropský parlament mohl provádět demokratickou kontrolu a Evropský soudní dvůr soudní kontrolu;
P. vzhledem k tomu, že dne 15. prosince 2005 podepsalo Dánsko, Finsko, Island, Švédsko a Norsko úmluvu o severském zatýkacím rozkazu; vzhledem k tomu, že ačkoli se severský zatýkací rozkaz zakládá na zásadách a struktuře evropského zatýkacího rozkazu, obsahuje oproti evropskému zatýkacímu rozkazu některé nové prvky, které umožňují účinnější provádění režimu vydávání, a to zejména díky snížení počtu nepovinných důvodů k odmítnutí výkonu; zkrácení procesních lhůt ve srovnání se lhůtami stanovenými pro evropský zatýkací rozkaz; vzhledem k tomu, že Evropská unie se bude moci inspirovat severským zatýkacím rozkazem a posílit účinnost evropského zatýkacího rozkazu;
1. dává Radě následující doporučení:
Provádění a praktické uplatnění
a) co nejdříve přijmout návrh rámcového rozhodnutí o určitých procesních právech při trestním řízení v celé Evropské unii se zřetelem k pozměňovacím návrhům, které Parlament předložil ve svém usnesení ze dne 12. dubna 2005[3]; toto opatření je nezbytné k zajištění stejné úrovně právní ochrany evropským občanům a díky zárukám, které obsahuje, umožní členskému státu, aby vydal svého státního příslušníka jinému členskému státu;
b) zajistit, aby členské státy při provádění rámcového rozhodnutí 2002/584/JAI znovu nezavedly pro své státní příslušníky systematické ověřování oboustranné trestnosti, neboť to by narušilo účinnost evropského zatýkacího rozkazu a oslabilo zásadu vzájemné důvěry mezi členskými státy,
c) ujistit se, že žádný politický orgán nemůže zasahovat do procesu zavádění evropského zatýkacího rozkazu, neboť takové zasahování působilo problémy v postupu vydávání; připomíná, že v současnosti již ústřední orgán nesmí překročit svou úlohu, kterou je usnadňovat postup vydávání podezřelých či odsouzených osob;
d) dohlížet na to, aby obtíže, které v některých členských státech přetrvávají při uplatňování ratione temporis rámcového rozhodnutí 2002/584/JAI, byly vyřešeny takovým způsobem, aby nebránily jejímu uplatňování těmi členskými státy, které toto rámcové rozhodnutí až doposud prováděly správně,
e) dohlížet na to, aby členské státy přijaly neprodleně nezbytná opatření k odstranění všech ústavních nebo právních překážek uplatňování evropského zatýkacího rozkazu na své občany;
f) zajistit, aby Rada každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávu o opatřeních, která přijala s cílem podnítit členské státy k zajištění řádného provedení a účinného uplatňování evropského zatýkacího rozkazu v souladu s doporučeními uvedenými v písmenech b), c), d) a e),
Hodnocení
g) zajistit ve spolupráci s Parlamentem, aby v rámci kompetencí obou rozpočtových orgánů měla Komise, jakožto strážkyně smluv, k dispozici prostředky nezbytné pro důkladné prověření kvality provádění,
h) provést koordinovaným způsobem a za podpory Komise objektivní, nestranné a důkladnější hodnocení obtíží, s nimiž se setkávají právníci v jednotlivých členských státech a doplnit jej o kvalitativní hodnocení provedeného na základě rozdělení evropských zatýkacích rozkazů podle typu trestných činů,
i) vyhnout se množení stejných studií na toto téma, i když Rada se zřejmě bude snažit přistoupit ke své vlastní studii, jednajíc jako „třetí pilíř“ (hlava VI Smlouvy o Evropské unii),
j) pravidelně informovat a konzultovat Evropský parlament a národní parlamenty v souvislosti s pokrokem při zavádění evropského zatýkacího rozkazu a zapojit je do procesu hodnocení v duchu článku III-260 návrhu Smlouvy o ústavě pro Evropu,
Základní práva
k) dohlížet, aby členské státy při provádění rámcového rozhodnutí nenutily soudce, který vykonává evropský zatýkací rozkaz, systematicky kontrolovat jeho soulad se základními právy, protože to by zvyšovalo nebezpečí vzniku rozdílů, neboť mechanismus je založen na principu vzájemného uznávání a vysílající stát už tuto kontrolu provádí,
l) při provádění evropského zatýkacího rozkazu věnovat zvláštní pozornost otázce dodržování lidských práv a osobních svobod, čemuž by měla být nápomocna budoucí Agentura pro základní práva,
Účinnost a demokracie
m) co možná nejdříve aktivovat „přemostění“ uvedené v článku 42 Smlouvy o Evropské unii a začlenit tak evropský zatýkací rozkaz do „prvního pilíře“ s cílem dát plně demokratický ráz a co největší účinnost opatřením přijatým v rámci evropského prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti,
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci také Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. C 284, 21.11.2002, s. 193.
- [2] Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1.
- [3] Texty přijaté k tomuto datu, P6_TA(2005)0091.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
En présentant, au nom de la commission des libertés civiles, de la justice et des affaires intérieures, cette recommandation sur l'évaluation du mandat d'arrêt européen, votre rapporteur se fonde sur les résultats présentés par la Commission dans son rapport fondé sur l'article 34 de la décision-cadre du Conseil du 13 juin 2002 relative au mandat d'arrêt européen et aux procédures. Je ne reviendrai pas ici sur les commentaires détaillés contenus dans les deux documents de travail présentés précédemment[1].
Les Rencontres parlementaires tenues à Bruxelles les 17 et 18 octobre derniers[2], qui ont rassemblé près d'une centaine de membres des parlements de l'Union et les membres de notre commission, ont permis, lors d'une séance spécialement consacrée au mandat d'arrêt européen, de faire le point sur les modalités de sa mise en oeuvre dans les différents Etats membres. Les débats ont montré à la fois les progrès réalisés par rapport au système classique d'extradition, mais aussi que de nombreuses difficultés subsistaient, soit en raison de choix de transposition contestables, sanctionnés parfois lors de contrôles de constitutionnalité des lois de transposition nationales, soit dans l'application pratique.
Sur la base des données actuellement disponibles, comme d'informations complémentaires reçues des Etats membres, d'organisations professionnelles et d'ONG, et tenant compte des débats des Rencontres parlementaires, votre rapporteur soumet donc à l'approbation de la commission LIBE et du Parlement les recommandations détaillées ci-joint,
Votre rapporteur attend avec intérêt les évaluations actualisées que la Commission doit encore fournir pour l'Italie, puis pour l'ensemble des Etats membres en 2006, en souhaitant qu'elles comportent des données qualitatives plus détaillées qu'au stade actuel.
1.9. 2005
NÁVRH DOPORUČENÍ RADĚ,(B6‑0455/2005)
který v souladu s čl. 114 odst. 1 jednacího řádu
předložila Adeline Hazan
za skupinu PSE
o hodnocení evropského zatýkacího rozkazu
Evropský parlament,
– s ohledem na rámcové rozhodnutí ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech vydávání mezi členskými státy,
– s ohledem na zprávu Komise (KOM-(2005)0063) založenou na článku 34 rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002,
– s ohledem na nedávné rozsudky ústavních soudů Polska a Německa,
– v souladu s čl. 114 odst.1 jednacího řádu,
1. dává Radě tato doporučení:
a) zajistit, aby při provádění rámcového rozhodnutí členské státy pro své státní příslušníky znovu nezavedly systematické ověřování oboustranné trestnosti, neboť to narušuje účinnost evropského zatýkacího rozkazu a oslabuje zásadu vzájemné důvěry mezi členskými státy;
b) věnovat pozornost tomu, že nebude-li evropský zatýkací rozkaz uplatňován jednotně (nebudou-li všechny členské státy provádět body odůvodnění 12 a 13 týkající se základních práv), hrozí, že vzniknou rozdíly podle toho, zda soudce vykonávajícího státu musí nebo nemusí ověřovat soulad evropského zatýkacího rozkazu se základními právy, ačkoli se tento dokument svou povahou zakládá na zásadě oboustranného uznání;
c) zabývat se určitým trvalým vměšováním politických orgánů do postupu evropského zatýkacího rozkazu, vměšováním, které způsobilo problém při postupu vydání, i když v tomto případě ústřední orgán nesmí překročit svou úlohu, kterou je usnadňovat postup vydávání podezřelých či odsouzených osob;
d) vzít v úvahu skutečnost, že v některých členských státech přetrvávají obtíže při uplatňování ratione temporis rámcového rozhodnutí, což fakticky představuje nebezpečí problémů při jeho uplatňování jinými členskými státy, které toto rámcové rozhodnutí uplatňují správně;
e) dohlížet, aby byl s Evropským parlamentem pravidelně konzultován pokrok dosažený při realizaci evropského zatýkacího rozkazu;
f) dbát, aby se provádělo důkladnější objektivní a nestranné hodnocení obtíží, se kterými se právní odborníci při své činnosti setkají;
g) zabývat se otázkou, zda bude možné v budoucnu revidovat toto rámcové rozhodnutí tak, aby se rozšířil seznam 32 kategorií trestných činů, pro které oboustranná trestnost není ověřována;
h) dbát na to, aby při uplatňování evropského zatýkacího rozkazu byla věnována zvláštní pozornost otázce dodržování lidských práv a osobních svobod;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci také Komisi a vládám členských států.
POSTUP
|
Název |
Návrh doporučení Evropského parlamentu Radě o hodnocení evropského zatýkacího rozkazu | |||||||||||
|
Číslo postupu |
2005/2175)(INI) | |||||||||||
|
Návrh(y) doporučení, na kterém(kterých) je zpráva založena |
|
| ||||||||||
|
Základ v jednacím řádu |
čl. 114 odst. 3 | |||||||||||
|
Příslušný výbor |
LIBE | |||||||||||
|
Datum, kdy se výbor rozhodl vypracovat zprávu |
| |||||||||||
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko |
|
|
|
|
| |||||||
|
Nezaujaté stanovisko |
|
|
|
|
| |||||||
|
Užší spolupráce |
| |||||||||||
|
Jiný(é) návrh(y) doporučení začleněný(é) do zprávy |
|
|
| |||||||||
|
Zpravodaj(ové) |
Adeline Hazan |
| ||||||||||
|
Předchozí zpravodaj(ové) |
|
| ||||||||||
|
Projednání ve výboru |
5.10.2005 |
24.1.2006 |
22.2.2006 |
|
| |||||||
|
Datum přijetí |
22.2.2006 | |||||||||||
|
Výsledek hlasování |
pro: proti: zdrželi se: |
39 3 4 | ||||||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Alexander Nuno Alvaro, Roberta Angelilli, Edit Bauer, Mihael Brejc, Kathalijne Maria Buitenweg, Michael Cashman, Giusto Catania, Jean-Marie Cavada, Charlotte Cederschiöld, Carlos Coelho, Fausto Correia, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Rosa Díez González, Antoine Duquesne, Kinga Gál, Patrick Gaubert, Elly de Groen-Kouwenhoven, Lilli Gruber, Adeline Hazan, Lívia Járóka, Timothy Kirkhope, Ewa Klamt, Barbara Kudrycka, Stavros Lambrinidis, Romano Maria La Russa, Henrik Lax, Sarah Ludford, Jaime Mayor Oreja, Claude Moraes, Hartmut Nassauer, Martine Roure, Inger Segelström, Ioannis Varvitsiotis, Manfred Weber, Stefano Zappalà, Tatjana Ždanoka | |||||||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Camiel Eurlings, Evelyne Gebhardt, Ignasi Guardans Cambó, Sophia in 't Veld, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Bill Newton Dunn, Marie-Line Reynaud, Kyriacos Triantaphyllides, Jan Zahradil | |||||||||||
|
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování |
| |||||||||||
|
Datum předložení– A6 |
27.2.2006 |
A6‑0049/2006 | ||||||||||
|
Poznámky |
... | |||||||||||
NÁVRH(NÁVRHY) DOPORUČENÍ, NA KTERÉM(KTERÝCH) JE ZPRÁVA ZALOŽENA
|
Číslo B6 Autor(Autoři) Název Příslušný výbor Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
B6-0455/2005
|