ZPRÁVA o podnětu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska s cílem přijmout rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2003/170/SVV o společném využívání styčných důstojníků vyslaných do zahraničí donucovacími orgány členských států
17. 3. 2006 - (10706/2005 – C6‑0255/2005 –2005/0808 (CNS)) - *
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodajka: Martine Roure
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o podnětu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska s cílem přijmout rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2003/170/SVV o společném využívání styčných důstojníků vyslaných do zahraničí donucovacími orgány členských států
(10706/2005 – C6‑0255/2005 –2005/0808 (CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
– s ohledem na podnět Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (10706/2005),
– s ohledem na čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU
– s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem,
– s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6‑0064/2006),
1. schvaluje pozměněný podnět Spojeného království Velké Británie a Severního Irska;
2. vyzývá Radu, aby odpovídajícím způsobem změnila znění podnětu;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit podnět Spojeného království Velké Británie a Severního Irska;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi a vládám Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Text navržený Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska | Pozměňovací návrhy Parlamentu |
Pozměňovací návrh 1 BOD ODŮVODNĚNÍ 1A (nový) | |
|
(1a) Pokud jde o Island a Norsko, představuje toto rozhodnutí s vyjímkou čl. 1 odst. 1 a 2 vývoj ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji ustanovení schengenského acquis [1], která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě H rozhodnutí Rady 1999/437/ES o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody [2]. Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36 2 Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31
|
Odůvodnění | |
Čl. 1 odst. 1 a 2 podnětu má doplnit čl. 1 odst. 1 a 2 rozhodnutí 2003/170/SVV Rady o ustanovení týkající se Europolu a následně se nevztahují na schengenské acquis a dále jej nerozvíjí. | |
Stejně jak bylo přesně uvedeno v bodu odůvodnění 17 rozhodnutí 2003/170/SVV Rady, který článek nepředstavuje žádný rozvoj schengenského acquis, musí to být uvedeno i v tomto podnětu, aby mohl být bod odůvodnění 17 rozhodnutí 2003/170/SVV Rady řádně upraven. | |
Pozměňovací návrh 2 ČL. 1 ODST. 1 Čl. 1 odst. 1 odrážka 1a (rozhodnutí 2003/170/SVV) | |
„Pro účely tohoto rozhodnutí se „styčným důstojníkem Europolu“ rozumí zaměstnanec Europolu vyslaný do zahraničí do jedné nebo více třetích zemí nebo do mezinárodních organizací za účelem podpory a koordinace spolupráce mezi orgány v těchto zemích nebo organizacích a Europolem usnadněním výměny informací mezi nimi.“ |
„Pro účely tohoto rozhodnutí se „styčným důstojníkem Europolu“ rozumí zaměstnanec Europolu vyslaný do zahraničí do jedné nebo více třetích zemí nebo do mezinárodních organizací za účelem podpory a koordinace spolupráce mezi orgány v těchto zemích nebo organizacích a Europolem na jedné straně a mezi styčnými důstojníky vyslanými donucovacími orgány členských států do třetí země nebo do mezinárodní organizace, do kterých jsou vysláni, na straně druhé usnadněním výměny informací mezi nimi.“
|
Odůvodnění | |
(netýká se českého znění) | |
Styční důstojníci Europolu musí plnit podobnou úlohu jako důstojníci vyslaní členskými státy a zároveň koordinovat jejich práci. Tato dvojí funkce ušetří všem vyslaným důstojníkům zbytečné překrývání v náplni jejich práce a umožní jim pracovat účinněji a efektivněji, protože pokud to bude možné, budou pracovat v týmu. | |
Pozměňovací návrh 3 ČL. 1 ODST. 2 Čl. 1 odst. 2 odrážka 1a (rozhodnutí 2003/170/SVV) | |
„Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny úkoly styčných důstojníků Europolu v rámci úmluvy o Europolu, jejích prováděcích pravidel a dohod o spolupráci uzavřených mezi Europolem a dotyčnou třetí zemí nebo mezinárodní organizací.“ |
„Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny úkoly styčných důstojníků Europolu v rámci úmluvy o Europolu, opatření přijatých k jejich provádění a dohod o spolupráci uzavřených mezi Europolem a dotyčnou třetí zemí nebo mezinárodní organizací.“
|
Odůvodnění | |
(netýká se českého znění) | |
Výše navržená formulace je vhodnější. | |
Pozměňovací návrh 4 ČL. 1 ODST. 2A (nový) Čl. 2 odst. 1 (rozhodnutí 2003/170/SVV) | |
|
2a. V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto: |
|
„1. Každý členský stát řádně dbá na jedné straně na to, aby jeho styční důstojníci navázali a udržovali přímé kontakty s příslušnými orgány v hostitelském státě nebo mezinárodní organizací za účelem usnadnění a urychlení shromažďování a výměny informací a na straně druhé na to, aby si jeho styční důstojníci bezodkladně a přímým způsobem vyměňovali s Europolem shromážděné informace.“ |
Odůvodnění | |
Aby byl zdůrazněn evropský duch kooperace policejních služeb a donucovacích orgánů, je přímá výměna informací mezi styčnými důstojníky a ústřední agenturou Europol zásadní a prvořadá. Je tedy nutné stanovit v rámci funkce důstojníků tuto přímou výměnu s Europolem. | |
Pozměňovací návrh 5 ČL. 1 ODST. 2B (nový) Čl. 2 odst. 3 (rozhodnutí 2003/170/SVV) | |
|
2b. V článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto: |
|
„3. Styční důstojníci vykonávají své úkoly v rámci své působnosti a v souladu s ustanoveními obsaženými v jejich vnitrostátních právních předpisech, v úmluvě o Europolu a v případných dohodách uzavřených s hostitelskými státy nebo mezinárodními organizacemi včetně ustanovení na ochranu osobních údajů.“ |
Odůvodnění | |
Úmluva o Europolu ještě nebyla převedena do všech vnitrostátních právních předpisů členských států, je tedy nutné, aby byla v textu uvedena. | |
Pozměňovací návrh 6 ČL. 1 ODST. 2C (nový) Čl. 2 odst. 3a (nový) (rozhodnutí 2003/170/SVV) | |
|
2c. V článku 2 se doplňuje následující odstavec: |
|
„3a. Pokud je několik styčných důstoníků vysláno různými členskými státy do stejné třetí země nebo do stejné mezinárodní organizace, koordinují své kroky a svou činnost takovým způsobem, aby se v nejvyšší možné míře snížilo překrývání úkolů. Z tohoto důvodu pracují jako tým a snaží se rozvíjet vztahy se styčnými důstojníky vyslanými do jiných států, s nimiž je prokazatelně nutná či užitečná spolupráce při shromažďování, doplňování a propojování informací, jež přesahují základní vnitrostátní, mnohonárodní či organizační rámec státu nebo organizace, do které jsou vysláni.“ |
Odůvodnění | |
Přeshraniční charakter četných kriminálních a teroristických organizací nebo skupin vyžaduje spolupráci a rozdělení některých úkolů styčných důstojníků vyslaných do různých zemí, aby byla zvýšena soudržnost a účinnost těchto úkolů. | |
Pozměňovací návrh 7 ČL. 1 ODST. 3 Čl. 4 odst. 1, nová věta (rozhodnutí 2003/170/SVV) | |
Taková setkání se mohou konat z podnětu každého členského státu, a zejména těch členských států, které jednají jako „vedoucí stát“ pro spolupráci EU v konkrétní zemi nebo regionu. |
Taková setkání se mohou konat z podnětu Europolu nebo každého členského státu, a zejména těch členských států, které jednají jako „vedoucí stát“ pro spolupráci EU v konkrétní zemi nebo regionu.
|
Odůvodnění | |
Europol jako ústřední agentura musí mít stejně jako členské státy právo na organizaci těchto setkání. |
Pozměňovací návrh 8
ČL. 1 ODST. 3A (nový)
Čl. 4 odst. 2 (rozhodnutí 2003/170/SVV)
|
3a. V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje takto: |
|
„2. Členské státy zajistí, aby si jejich styční důstojníci vyslaní do stejné třetí země nebo mezinárodní organizace poskytovali navzájem pomoc při kontaktech s orgány hostitelského státu. Členské státy usilují o vzájemnou dohodu týkající se rozdělení stanovených úkolů mezi své styčné důstojníky vyslané do stejné třetí země nebo stejné mezinárodní organizace, přičemž se dbá na to, aby byl hájen a patřičně zohledněn zájem všech států Evropské unie. Pokud se členské státy nedohodnou na rozdělení úkolů, Europol a jeho styčný důstojník vyslaný do stejné třetí země nebo do stejné mezinárodní organizace, pokud zde takový je, se postarají o toto rozdělení a jeho účinné provádění.“ |
Odůvodnění
Pokud více členských států vysílá styčné důstojníky do stejné země nebo organizace, dochází velmi často ke zbytečnému překrývání úkolů a prací těchto důstojníků. Proto musí v těchto zemích probíhat týmová práce, aby mohly být úkoly prováděny účinněji.
Pozměňovací návrh 9 ČL. 1 ODST. 3B (nový) Čl. 4 odst. 3 (rozhodnutí 2003/170/SVV) | |
|
3b. V článku 4 se odstavec 3 nahrazuje tímto: |
|
„3. Členské státy se mohou dvoustranně nebo mnohostranně dohodnout, že styční důstojníci vyslaní členským státem do třetí země nebo mezinárodní organizace budou rovněž hájit zájmy jednoho nebo více jiných členských států a budou pracovat v globálnějším měřítku a rovněž zohledňovat zájem EU.“ |
Odůvodnění | |
Protože jsou všechny členské země součástí společné Unie, je v jejich zájmu, aby každý stát hájil zájmy a bezpečnost ostatních států. Kromě toho se naše dílčí zájmy v oblasti bezpečnosti a policejní spolupráce zásadně vzájemně neliší, takže tento úkol nebude pro důstojníky znamenat novou zátěž. | |
Pozměňovací návrh 10 ČL. 1 ODST. 3C (nový) Čl. 5 odst. 1 (rozhodnutí 2003/170/SVV) | |
|
3c. V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto: |
|
„1. Členské státy zajistí, aby styční důstojníci ve třetích zemích a mezinárodních organizacích v souladu s vnitrostátními právními předpisy, úmluvou o Europolu a odpovídajícími mezinárodními nástroji a při dodržení platných předpisů upravujících ochranu osobních údajů poskytovali vlastním vnitrostátním orgánům a Europolu informace týkající se závažné trestné činnosti hrozící jiným členským státům nezastoupeným vlastním styčným důstojníkem v dotyčné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. Vnitrostátní orgány zhodnotí v souladu s vnitrostátními právními předpisy a podle závažnosti hrozby potřebu dotyčné členské státy informovat.“
|
Odůvodnění | |
Úmluva o Europolu ještě nebyla převedena do všech vnitrostátních právních předpisů členských států, je tedy nutné, aby byla v textu uvedena. | |
Pozměňovací návrh 11 ČL. 1 ODST. 3D (nový) Čl. 5 odst. 2 (rozhodnutí 2003/170/SVV) | |
|
3d. V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto: |
|
„2. Styční důstojníci členských států ve třetích zemích nebo mezinárodních organizacích budou v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy, úmluvou o Europolu a odpovídajícími mezinárodními nástroji při dodržení platných předpisů upravujících ochranu osobních údajů poskytovat informace týkající se závažné trestné činnosti hrozící jiným členským státům přímo styčným důstojníkům příslušného členského státu a Europolu, jestliže je Europol zastoupen v dotyčné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci.“
|
Odůvodnění | |
Za prvé, úmluva o Europolu ještě nebyla převedena do všech vnitrostátních právních předpisů členských států, je tedy nutné, aby byla v textu uvedena. | |
Za druhé vyplývá ze společné solidarity mezi členskými státy, že pokud je jeden členský stát ohrožen, bude co nejrychleji informován, i když nemá v zemi, ze které vychází možné ohrožení, vlastního styčného důstojníka. |
Pozměňovací návrh 12
ČL. 1 ODST. 3E (nový)
Čl. 5 odst. 4 (rozhodnutí 2003/170/SVV)
|
3e. V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto: |
|
„4. Členské státy se musí zabývat jakoukoliv žádostí uvedenou v odstavci 3 v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, úmluvou o Europolu a odpovídajícími mezinárodními nástroji a musí co nejdříve uvést, zda jí lze vyhovět.“ |
Odůvodnění
Úmluva o Europolu ještě nebyla převedena do všech vnitrostátních právních předpisů členských států, je tedy nutné, aby byla v textu uvedena.
Pozměňovací návrh 13
ČL. 1 ODST. 4
Čl. 8 odst. 3 (rozhodnutí 2003/170/SVV)
„3. V souladu s vnitrostátními právními předpisy a úmluvou o Europolu mohou členské státy požádat Europol o využití styčných důstojníků Europolu vyslaných do třetích zemí nebo mezinárodních organizací k výměně důležitých informací. Žádosti se podávají Europolu prostřednictvím národních jednotek členských států v souladu s úmluvou o Europolu. “
|
„3. V souladu s úmluvou o Europolu si členské státy, pokud je to možné a nutné, počínají tak, aby byla Europolu předložena žádost o oslovení jeho styčných důstojníků Europolu vyslaných do třetích zemí nebo mezinárodních organizací, s cílem plně využívat informačních kanálů Europolu za účelem výměny patřičných informací. Žádosti se podávají Europolu prostřednictvím národních jednotek členských států v souladu s úmluvou o Europolu. “ |
Odůvodnění
Následující znění se zdá být vhodnější. Kromě toho není nutné odvolávat se v odstavci na vnitrostátní právo. Toto znění také lépe odpovídá duchu rozhodnutí 2003/170/SVV ze dne 27. února 2003 s názvem „společné využití styčných důstojníků vyslaných donucovacími orgány členských států.“
Pozměňovací návrh 14
ČL. 1 ODST. 4
Čl. 8 odst. 4 (rozhodnutí 2003/170/SVV)
„4. Europol zajistí, aby mu jeho styční důstojníci vyslaní do třetích zemí a mezinárodních organizací podávali informace týkající se závažného ohrožení členských států trestnými činy, pro které je Europol příslušný podle úmluvy o Europolu. Tyto informace jsou sdělovány příslušným orgánům dotčených členských států prostřednictvím národních jednotek v souladu s úmluvou o Europolu.“
|
„4. Europol zajistí, aby mu jeho styční důstojníci vyslaní do třetích zemí a mezinárodních organizací podávali informace týkající se závažného ohrožení členských států trestnými činy, pro které je Europol příslušný podle úmluvy o Europolu. Tyto informace jsou sdělovány příslušným orgánům dotčených členských států prostřednictvím národních jednotek v souladu s úmluvou o Europolu.“ (pozn. překl: změny se netýkají českého znění) |
Odůvodnění
Výše uvedená informace činí funkci svěřenou Europolu závaznější v ohledu na předávání informací, pokud dojde k vážnému ohrožení členských států.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
La décision 2003/170/JAI du Conseil:
La décision du Conseil relative à l'utilisation commune des officiers de liaison détachés par les autorités répressives des Etats membres (10507/02-C5-0357/2002 - 2002/0815(CNS)) visait principalement à mettre en œuvre les accords déjà prévu à cet effet dans l'action commune du 14 Octobre 1996 (96/602/JAI).
Cette décision du Conseil, sur initiative du Danemark, a permis de remédier à la fragilité juridique de l'action commune de 1996, puisque celle-ci ne bénéficiait d'aucune force juridique contraignante envers les Etats membres, et que la Cour de justice n'est pas compétente pour juger de la mise en œuvre de ce type d'actions ou de leur interprétation.
Tout en reprenant pour une large part le contenu de l'ancienne action commune, cette décision imposait néanmoins des obligations explicites aux Etats membres en matière de coopération communautaire.
Cette décision avait cependant été réalisée sur le mode du plus petit dénominateur commun, étant donné les réticences exprimées par les Etats membres quant à une coopération large dans ce domaine.
L'avis législatif du PE concernant la décision 2003/170/JAI:
Le Parlement européen a approuvé l'initiative danoise moyennant une série d'amendements approuvés en commission au fond.
Le Parlement demandait ainsi essentiellement que la décision devait s'appliquer aux officiers de liaison d'EUROPOL, et être juridiquement plus contraignante. Mesure que la présente décision analysée met en œuvre. Le Parlement avait en effet estimé que les officiers de liaison, en charge de la défense des intérêts de leur Etat membre d'origine, envoyés dans un pays tiers ou une organisation internationale doivent aussi défendre les intérêts des Etats membres qui ne disposent pas de personnel sur place.
Les amendements adoptés visaient ainsi trois objectifs clairs:
- premièrement, une approche communautaire des tâches assignées aux officiers de liaison était vivement désirée.
- deuxièmement, l'idée de coopération entre les Etats membres dans le domaine de l'Espace de liberté, de sécurité et de justice par un renforcement clair de la coopération entre officiers de liaison des différents Etats membres et d'EUROPOL lorsqu'ils se trouvent dans un même pays tiers était vivement soutenue.
- troisièmement, le Parlement souhaitait que les instruments sur les compétences des officiers de liaison et sur la protection des données au niveau de l'Union soit rendus contraignants pour qu'un ensemble de règlementations nationales et de règles régissant EUROPOL ne viennent pas compliquer les moyens de contrôle judiciaire.
Les buts poursuivis par la nouvelle décision du Conseil modifiant la décision 2003/170/JAI:
C'est suite à l'évaluation de la mise en œuvre de la décision 2003/170/JAI que la nécessité de modifier certaines dispositions est devenue claire.
Ces modifications ont pour but de rendre contraignante la pratique en vigueur qui veut que les Etats membres utilisent des officiers de liaison d'EUROPOL aux fins de la transmission d'informations. Ainsi ces officiers seraient également envoyés dans un ou plusieurs pays tiers ou une ou plusieurs organisations internationales pour soutenir et coordonner la coopération entre les autorités de ce/ces pays tiers et EUROPOL et faciliter l'échange d'informations.
Ces mêmes officiers auraient aussi pour mission de communiquer des informations concernant des menaces criminelles susceptibles d'être dirigées contre un ou des Etats membres, et d'être utilisés afin d'échanger des informations sous requête d'un Etat membre.
Cette décision a donc pour but d'appliquer la précédente décision en vigueur aux officiers de liaison détachés par EUROPOL, et plus largement de rendre juridiquement contraignant le rôle actuellement joué par ces mêmes officiers.
Les Positions du rapporteure:
Votre rapporteure est consciente des problèmes qu'a posé l'absence de coordination et de coopération des officiers de liaison détachés par les autorités répressives de différents Etats membres dans un même pays ou une même organisation.
Suite à la rencontre entre les parlements nationaux au sujet de l'avenir de l'espace de liberté et de sécurité de l'Union européenne du 17 et 18 Octobre 2005, votre rapporteure a souhaité renforcer le rôle tenu par les officiers de liaison d'Europol.
C'est pourquoi le rapport est composé de deux types d'amendements, une série sur le texte original de la décision 2003/170/JAI et une série sur la présente initiative du Conseil. En effet, il était nécessaire de modifier certains amendements de la décision originale, sans quoi nos amendements portant sur l'initiative proposée par le conseil se seraient trouvés en contradiction avec d'autres articles de la décision 2003/170/JAI.
Les officiers de liaison d'Europol seront donc à la fois en charge des mêmes missions que les officiers de liaison détachés par les Etats membres, et de la coordination du travail de ces derniers lorsqu'ils se retrouvent à plusieurs dans un même pays ou une même organisation. Cette mesure a pour but de renforcer l'esprit de solidarité et de coopération des services de police des Etats membres, mais aussi de permettre une plus grande efficacité de ceux-ci dans les missions qui leurs sont confiées en évitant par exemple qu'un même travail soit réalisé deux fois pour le compte de deux différents Etats membres.
Elle a aussi veillé à ce que les informations récoltées par les officiers de liaison détachés par les Etats membres soient communiquées de manière automatique et directe à Europol premièrement, et aux autres Etats membres lorsqu'une menace s'avère potentiellement dirigée contre l'un d'entre eux n'ayant aucun officier détaché dans le pays d'origine de cette menace.
Enfin, ayant constatée que la législation Europol n'a toujours pas été transposée dans l'ensemble des législations nationales des Etats membres, elle a, à chaque endroit de l'ancien texte où une référence aux législations nationales était faite, introduit une référence parallèle et complémentaire à la législation Europol. Ceci permettra entre autre que cette dernière soit dûment prise en considération dans ce type de missions par les Etats membres qui n'ont toujours pas fait le nécessaire pour que la convention soit intégrée dans leur législation nationale.
POSTUP
Název |
Návrh rozhodnutí Rady o podnětu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska s cílem přijmout rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2003/170/SVV o společném využívání styčných důstojníků vyslaných do zahraničí donucovacími orgány členských států | ||||||
Referenční údaje |
10706/2005 – C6‑0255/2005 – 2005/0808(CNS) | ||||||
Datum konzultace s Parlamentem |
31.8.2005 | ||||||
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
LIBE | ||||||
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
|
|
|
|
| ||
Nezaujaté stanovisko Datum rozhodnutí |
|
|
|
|
| ||
Užší spolupráce Datum oznámení na zasedání |
|
|
|
|
| ||
Zpravodajka Datum jmenování |
Martine Roure 13.10.2005 |
| |||||
Předchozí zpravodaj(ové) |
|
| |||||
Zjednodušený postup – datum rozhodnutí |
| ||||||
Zpochybnění právního základu Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko |
| ||||||
Změna finanční dotace Datum, kdy výbor BUDG zaujal stanovisko |
| ||||||
Konzultace EP s Evropským hospodářským a sociálním výborem – datum rozhodnutí na zasedání |
12.12.2005 |
16.1.2006 |
|
|
| ||
Konzultace EP s Výborem regionů – datum rozhodnutí na zasedání |
13.3.2006 | ||||||
Projednání ve výboru |
+: –: 0: |
40 0 0 | |||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Alexander Nuno Alvaro, Roberta Angelilli, Alfredo Antoniozzi, Edit Bauer, Johannes Blokland, Mihael Brejc, Michael Cashman; Jean-Marie Cavada; Charlotte Cederschiöld, Fausto Correia, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Rosa Díez González, Kinga Gál, Patrick Gaubert, Elly de Groen-Kouwenhoven, Lilli Gruber, Adeline Hazan, Ewa Klamt, Henrik Lax, Sarah Ludford, Edith Mastenbroek, Jaime Mayor Oreja, Hartmut Nassauer, Martine Roure, Inger Segelström, Antonio Tajani, Ioannis Varvitsiotis, Stefano Zappalà; Tatjana Ždanoka. | ||||||
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Frederika Brepoels, Panayiotis Demetriou, Jeanine Hennis-Plasschaert, Sophia in 't Veld, Antonio Masip Hidalgo, Bill Newton Dunn, Hubert Pirker, Herbert Reul, Marie-Line Reynaud, Bogusław Sonik, Johannes Voggenhuber, Rainer Wieland | ||||||
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
| ||||||
Datum předložení |
17.3.2006 | ||||||
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
... | ||||||