ZPRÁVA o hospodářské situaci v Evropě: přípravná zpráva o hlavních směrech hospodářské politiky 2006

23. 3. 2006 - (2006/2047(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: José Manuel García-Margallo y Marfil

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o hospodářské situaci v Evropě: přípravná zpráva o hlavních směrech hospodářské politiky 2006

(2006/0047(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na integrované hlavní směry Komise pro růst a zaměstnanost (2005–2008) (KOM(2005)0141) (integrované hlavní směry),

- s ohledem na čl. 99 odst. 2 Smlouvy o ES,

- s ohledem na zvláštní zprávu výboru Komise pro hospodářskou politiku č. 4/2005, „Předpoklady výdajů v souvislosti s věkem (období 2004–2050) v EU 25 členských států vypracované v roce 2005 výborem pro hospodářskou politiku: výchozí předpoklady a metodologie“,

- s ohledem na lisabonské národní reformní programy 25 členských států zaměřené na růst a zaměstnanost v období 2005–2008,

- s ohledem na výroční zprávu Komise o pokroku (APR) ze dne 25. ledna 2006 věnovanou Lisabonské strategii,

- s ohledem na svá usnesení ze dne 15. května 2003[1] a 22. dubna 2004[2] o doporučení Komise o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Společenství (na období 2003–2005) (KOM(2003)0170) a na své usnesení ze dne 26. května 2005,[3]

- s ohledem na dokument předsednictví Rady „Klíčové otázky“ předložený Radě ECOFIN se zřetelem k jarnímu zasedání Evropské rady 7. února 2006,

- s ohledem na hospodářské prognózy Komise[4],

- s ohledem na články III–179 a III–206 Smlouvy o Ústavě pro Evropu podepsané dne 29. října 2004 (ústavní smlouva),

- s ohledem na bílou knihu Komise „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“ (KOM(2001)0370),

- s ohledem na neoficiální dokument Komise ze dne 7. července 2004 týkající se společného jednotného základu daně z příjmu právnických osob,

- s ohledem na Evropskou chartu pro malé podniky schválenou Evropskou radou na zasedání v Santa Maria da Feira ve dnech 19. a 20. června 2000 (charta MSP),

- s ohledem na Kodex chování pro přímé zdanění podnikatelské činnosti navržený Radou ECOFIN dne 1. prosince 1997,

- s ohledem na program OECD pro mezinárodní hodnocení studentů (PISA),

- s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, zasedání Evropské rady v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001, zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 a

- zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003, 25. a 26. března 2004 a 22. a 23. března 2005,

- s ohledem na zprávu z listopadu 2004 skupiny Komise na vysoké úrovni, které předsedal Wim Kok, „Přijetí výzvy – Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost“,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6‑0077/2006),

A.  vzhledem k tomu, že značný počet doporučení vyjádřených v posledních třech zprávách Parlamentu o hlavních směrech hospodářských politik nebyl zohledněn; vzhledem k tomu, že se od přijetí předcházející zprávy Parlamentu objevily nové a významné faktory; vzhledem k tomu, že mnoho z již dříve identifikovaných dlouhodobých úkolů nyní získalo na naléhavosti; vzhledem k tomu, že hospodářství EU i nadále vykazuje pomalejší růst než hospodářství hlavních konkurentů a EU se zdá být na globalizaci připraveno hůře,

B.  vzhledem k tomu, že globalizace je převratným fenoménem, který zpochybňuje naše konvenční využívání dostupných zdrojů, umožňuje rozvíjejícím se ekonomikám dovážet kapitál, dovednosti a technologie a konkurovat ve stále více propojeném světě, zvyšuje migrační toky, mění tradiční schémata mezinárodního obchodu, umožňuje finančnímu hospodářství nebývalým způsobem dominovat hospodářství reálnému; vzhledem k tomu, že s rostoucím významem finančního hospodářství se „důvěra“ stává klíčovým faktorem a vzniká nová potřeba účinného dohledu a užší spolupráce v zájmu zajištění hospodářské stability,

C. vzhledem k tomu, že od přijetí předcházející zprávy Parlamentu o hlavních směrech hospodářských politik v květnu 2005 se objevily nové zásadní skutečnosti: obtíže týkající se ratifikace ústavní smlouvy; schválení finančního výhledu EU na období 2007–2013 Evropskou radou bez souhlasu Parlamentu; první dvě zvýšení úrokové sazby ECB za více než 5 let; reforma Paktu stability a růstu za situace, kdy 12 členských států vykazuje deficit vyšší než 3 %; přijetí lisabonských národních programů reformy členských států; zvýšené povědomí o celosvětovém energetickém „šoku“ a související geopolitické napětí; jednání v souvislosti s přáním Estonska, Litvy a Slovinska stát se v roce 2007 členy eurozóny; obnovené úsilí prosazovat priority kola jednání WTO z Dauhá poté, co se proces jednání v Hongkongu zpomalil,

D. vzhledem k tomu, že relativní pokles evropského hospodářství lze vysvětlit několika skutečnostmi: nevhodným regulačním rámcem spojeným s nedostatečnou strukturální reformou, která činí naše hospodářství méně flexibilní ve srovnání s našimi hlavními konkurenty; stagnací domácí poptávky; nedostatkem dynamiky podnikání a slabými pracovními trhy jako výsledku pomalého demografického růstu, nízkou úrovní zaměstnanosti a malým růstem produktivity; vzhledem k tomu, že malý růst produktivity je způsoben nedostatkem investic, nedostatečnými inovacemi a nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle v důsledku neschopnosti našich nedostatečně financovaných vzdělávacích systémů přizpůsobit naše pracovníky stále se měnícímu světu;

E.  vzhledem k tomu, že je kromě toho od přijetí předcházející zprávy Parlamentu věnováno více pozornosti následujícím problémům: stále rostoucí stárnutí populace; napětí na hranicích EU související s přistěhovalectvím a problémy uvnitř EU v důsledku nedostatečné pomoci s integrací obyvatel z druhé generace přistěhovalců; exponenciální růst dovozu ze třetích zemí v některých odvětvích a také přemísťování podniků a outsourcing; růst poptávky Číny a dalších nově se rozvíjejících ekonomik po zdrojích, jakými jsou ropa, zemní plyn, uhlí či železo; zvyšování závislosti EU na dovozech energie z nestabilních regionů; a rizika způsobená globální makroekonomickou nerovnováhou,

1.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby přijaly dosud nezohledněná doporučení, která jsou obsažena v posledních třech zprávách Parlamentu věnovaných hlavním směrům hospodářských politik, jmenovitě provedení směrnic o vnitřním trhu; přijetí opatření pro snížení deficitu těmi členskými státy, které vykazují nadměrné schodky; společnou politiku komunikace o nejistotě občanů v souvislosti s globalizací; akční plán strukturální reformy, který stanoví překážky, které je třeba překonat, kroky, které je třeba učinit, a jejich časový plán; plné uplatňování Charty MSP, především zvýhodněného daňového systému a zvýšených investic do výzkumu a inovací;

2.  vítá dokument „Klíčové otázky“ předložený Radě ECOFIN a podporuje rozhodnutí Komise zaměřit se na čtyři základní oblasti (znalosti a inovace, podnikatelský potenciál, globalizace a demografické změny a účinný energetický trh), které by měly být zavedeny pomocí integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost; kromě toho sdílí názor, že vyšší a udržitelný růst našich ekonomik nastane pouze při existenci vzájemně se podporujících makroekonomických politik zaměřených na stabilitu a růst a strukturálních reforem, včetně účinnější hospodářské koordinace; vítá záměr Komise navrhnout průvodce potřebnými kroky a klíčovými lhůtami pro naplnění těchto čtyř opatření do konce roku 2007;

Institucionální reformy

3.  věří, že nastávající období reflexe o ústavní smlouvě by mělo být věnováno následujícím tématům: stávající rámec makroekonomického řízení, jak se jím již zabývala skupina pro hospodářské řízení v rámci Konventu; hospodářské a sociální cíle EU; rozšíření postupu spolurozhodování na otázky hospodářské politiky; odpovědnost a průhlednost ECB, přičemž bude nadále respektována její nezávislost; koordinace hospodářských politik a role skupiny Eurogroup v tomto ohledu; postupy pro řešení výrazných schodků; pravomoci EU v oblasti daní; zavedení práva EP na zamítnutí v rámci postupu projednávání ve výboru nejpozději do 1. dubna 2008; a zastoupení eurozóny v mezinárodních institucích;

4.  vítá sjednocení hlavních směrů hospodářských politik a hlavních směrů zaměstnanosti v rámci integrovaných hlavních směrů Komise, domnívá se však, že by měly být kombinovány a společně projednávány i výroční zpráva Komise o pokroku (APR) věnovaná lisabonskému procesu a další dokumenty související s otevřenou metodou koordinace; věří, že hlavní směry hospodářských politik musí získat stejný právní statut jako hlavní směry zaměstnanosti a že je třeba nově definovat úlohu Parlamentu a Komise;

5.  žádá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost přijetí právních předpisů ES s cílem stanovit jednotnou definici daňového domicilu – platnou pro obyvatele v EU i mimo ni – vycházející z koncepce občanství EU; evropskou úmluvu platnou v rámci EU, která se zabývá dvojím zdaněním (vycházející z článku 293 Smlouvy o ES); a začlenění právních předpisů ES týkajících se zásady nediskriminace v souvislosti se zdaněním vymezené v rozsudcích Soudního dvora Evropských společenství do práva EU;

6.  vítá skutečnost, že členské státy mají nyní povinnost předkládat každoročně národní programy reformy (NPR), jejichž struktura se bude řídit 24 integrovanými hlavními směry pro růst a zaměstnanost na období 2005–2008; domnívá se, že ekonomická výkonnost by v tomto ohledu mohla být dále zvýšena, kdyby Komise identifikovala a podporovala osvědčené postupy vyplývající z NPR a bylo zavedeno každoroční hodnocení zemí s nejvyšší/nejnižší výkonností, jak bylo navrženo skupinou nezávislých odborníků na vysoké úrovni, které předsedal Wim Kok; vyzývá k provedení hlubší analýzy politik strukturálních reforem posledního desetiletí, která by vyjasnila příčiny přetrvávání pomalého růstu a nedostatečné produktivity; vyzývá k vypracování „strategie inteligentního růstu“, která by překlenula roztříštěné politické přístupy EU, ucelenou strategií směřující k posílení potenciálu EU se zřetelem k nové generaci výrobků a výrobních postupů, zapojení informačních a komunikačních technologií a technologií s efektivním využitím zdrojů pro udržitelný rozvoj;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že dohoda Evropské rady z prosince 2005 o finančním výhledu je méně ambiciózní než návrh Parlamentu, především proto, že se zaměřuje na tradiční oblasti politik a nedostatečně se zaměřuje na ty politiky, které mají větší přínos pro občany Evropy; odsuzuje snížení závazků v oblasti vědy a výzkumu, jakož i konkurenceschopnosti a růstu, MSP, občanství, svobody, spravedlnosti a vnějších vztahů; žádá Radu, aby uzavřela s Parlamentem novou dohodu, která posílí prosperitu, konkurenceschopnost, zaměstnanost a soudržnost EU;

8.  vyzývá členské státy, aby rychle a pečlivě prováděly NPR a zapojily do nich národní parlamenty a všechny zúčastněné strany, jako jsou sociální partneři, a včas informovaly Parlament, Radu a Komisi; vyzývá Radu a Komisi, aby společně s Parlamentem stanovily kodex postupů, který umožní svědomité pokračování těchto programů;

Makroekonomická, měnová a fiskální politika

9.  vyzývá Komisi, aby se držela přesné interpretace obnoveného Paktu stability a růstu a neumožnila uchylovat se k pouhým dočasným opatřením či kreativnímu účetnictví; naléhavě vyzývá členské státy, aby posilovaly konkurenceschopnost a dále usilovaly o meziroční zlepšení svých cyklicky upravovaných rozpočtových deficitů a zajistily, že budou v obdobích větší hospodářské prosperity více usilovat o jejich vyrovnání; věří, že růst mezd by měl probíhat v souladu s trendy v oblasti produktivity ve střednědobém měřítku, vyzývá k prosazování umírněné a odpovědné cenové politiky, zejména v případech monopolních či oligopolních trhů, které zmírňují inflační tlaky a udržující nízkou úrokovou sazbu na úrovni, která neohrožuje stávající hospodářskou obnovu;

10. naléhá na členské státy, aby vynaložily větší úsilí na snížení břemena dluhu veřejných financí, zajistily lepší kvalitu veřejných financí, což povede k tomu, že bude méně finančních prostředků využíváno na platby úroků a umořování dluhu a více na vzdělávání, odbornou přípravu, infrastrukturu, výzkum a inovace; zdůrazňuje, že se zajištěním finanční stability souvisí naléhavá potřeba všeobecného přehodnocení daňových systémů v členských státech, aby bylo možné posílit konkurenceschopnost, což vyžaduje omezení veřejných výdajů a/nebo jejich účinnější využití;

11. konstatuje, že nízký hospodářský růst, nadměrný dluh a vysoká nezaměstnanost dramaticky zhoršují problémy vyvolané demografickými změnami; zdůrazňuje proto, že k úspěšnému řešení této výzvy je nezbytně nutné úplné provádění Lisabonské strategie s cílem vytvoření integrující společnosti s vysokou zaměstnaností a vysokou produktivitou; vyzývá Komisi, aby vyvolala rozsáhlou debatu zaměřenou na určení osvědčených postupů a nejlepších metod ke zvládání nadcházejícího vývoje;

12. zdůrazňuje, že nerovnováha v některých zemích eurozóny je s ohledem na velikost některých obchodních schodků a naměřený inflační diferenciál obzvláště alarmující a vyzývá členské státy, aby přijaly hospodářské politiky potřebné k nápravě těchto skutečností s důrazem na rozpočtovou politiku schopnou vyrovnat nepříznivé důsledky této nerovnováhy;

13. vyzývá členské státy, aby se zdržely škodlivé a přehnané přeshraniční daňové konkurence, která vyčerpává možnosti rozpočtů umísťovat veřejné finance do hmotného a nehmotného investičního majetku;

Podnikatelské prostředí

14. vyzývá k podpoře podnikatelského ducha, který je chápán jako možnost realizovat v praxi podnikatelský záměr, v rámci středoškolských vzdělávacích systémů členských států, a to posílením postavení podnikatele ve společnosti a prosazováním důležitosti koncepce jako řízení a správa firem a společenská odpovědnost firem;

15. vyzývá Komisi, aby uplatňovala zásadu opatření příznivých pro MSP a přijala kroky, které usnadní: elektronické zakládání společností; přiměřené zjednodušení regulačního prostředí; podporu přístupu MSP k financím během prvního roku existence prostřednictvím rizikového kapitálu nebo patronů z podnikatelské sféry („Business Angel“) a posílení úlohy EIB a EIF; zvýšit přístup MSP k informačním a telekomunikačním technologiím a uznat, že propast v konkurenceschopnosti mezi EU a USA nevyplývá pouze z odvětví vyspělých technologií, ale souvisí také s distribučními kanály a maloobchodním sektorem; podpořit struktury spolupráce a jejich internacionalizaci schválením čtrnácté směrnice v oblasti práva společností o přeshraničním převodu sídla společností s ručením omezeným a diskusí o tom, jaké zlepšení přinese budoucí statut evropské soukromé společnosti malým a středním podnikům;

16. znovu připomíná svou podporu Kodexu přímého zdanění podnikatelské činnosti, v jehož rámci se členské státy dohodly na ukončení škodlivé konkurence v oblasti daní; podporuje návrh Komise na společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob; naléhá na Radu, aby dospěla k dohodě ve věci návrhu Komise na zjednodušení povinností v souvislosti s DPH; podporuje úsilí zjednodušit a snížit daně, jak je uvedeno v Chartě MSP; v tomto ohledu podporuje nedávný návrh Komise na systém zdanění MSP podle státu původu a vyzývá Komisi, aby v souvislosti s DPH, které musí platit tyto společnosti, prozkoumala možnost změnit zásadu místa určení na zásadu místa původu, včetně spravedlivého dělení příjmů;

17. důrazně doporučuje, aby lisabonské národní programy reformy (NPR) řešily plánovaná i stávající opatření k omezení časově náročných formalit a regulačních překážek pro MSP a upozorňovaly na taková rozhodnutí na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, která by se mohla stát vzorem pro orgány v jiných členských státech;

18. vyzývá členské státy a jejich místní a regionální orgány, aby s ohledem na to, že daňové politiky na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni často nejsou koordinovány, vyvinuly společnou soustavu hodnocení distributivních a regionálních dopadů jejich daňových soustav a rozpočtových dotací a připomíná rostoucí význam místních komunit pro hospodářský, sociální a politický blahobyt EU;

19. je toho názoru, že odstranění vývozních kvót zásadně změnilo mezinárodní obchod a zákonodárci musí reagovat na nekalou konkurenci ze třetích zemí a bojovat proti falšování a chránit právo na duševní a průmyslové vlastnictví; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zavedly účinný patentový systém EU v podobě patentu Společenství a dalších vhodných nástrojů;

Zaměstnanost a lidský kapitál

20. domnívá se, že pro zvýšení procenta obyvatel v produktivním věku z celkového počtu obyvatel je nutné: přijmout ambiciózní politiky porodnosti; zlepšit zařízení péče o děti; podporovat systémy, které usilují o větší míru rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; zapojit přistěhovalce do trhu práce a bojovat proti nelegálnímu přistěhovalectví prostřednictvím strategií na podporu udržitelného rozvoje ve třetích zemích a uplatňování společné přistěhovalecké politiky pro celou EU; a vytvářet pobídky, které budou motivovat pracovníky k pozdějšímu odchodu do důchodu;

21. zdůrazňuje potenciál, který má „flexijistota“ (flexibilita kombinovaná s jistotou) při zvyšování účasti na trhu práce, zejména účasti žen, starších pracovníků, mladých lidí, dlouhodobě nezaměstnaných a přistěhovalců;

22. domnívá se, že pro zvýšení procenta zaměstnaných obyvatel z celkového počtu obyvatel v produktivním věku je nutné přijmout opatření zaměřená konkrétně na skupiny, které mají problémy s přístupem na trh práce, zejména na mladé lidi, ženy, osoby starší 55 let, zdravotně postižené osoby; navrhnout celoživotní přístup k práci a pracovní době, který skutečně zohledňuje potřeby jednotlivce a zejména zavádět pobídky, které budou starší pracovníky motivovat k tomu, aby nabízeli své pracovní zkušenosti; vyzývá tudíž členské státy a sociální partnery, aby prosazovali opatření zaměřená na přizpůsobení pracovních vztahů a pracovní doby zvláštním potřebám těchto společenských skupin;

23. domnívá se, že má-li se zabránit černému trhu práce, je nezbytné snížit nemzdové pracovní náklady, zejména o pracovních míst pro nekvalifikovanou pracovní sílu; v tomto kontextu vítá rozhodnutí Rady rozšířit systém snižování DPH na služby, které vytváří velké množství pracovních příležitostí, a navrhuje, aby Komise byla pověřena zahájením nové studie dopadů snížených sazeb DPH na ceny zdaňovaných služeb, omezení šedé ekonomiky a celkové daňové příjmy, včetně příspěvků do systému sociálního pojištění;

24. zdůrazňuje, že pomalá tempa růstu v Evropě odrážejí nedostatek účinných opatření na snížení nezaměstnanosti, zvýšení podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva a povzbuzení nízké produktivity,

25. vyzývá Komisi, aby pamatovala, že právní předpisy ES musí být slučitelné s právními předpisy našich konkurentů, aby nedocházelo k nepříznivým dopadům na konkurenční pozici EU a na inovační potenciál podniků ze zemí EU na světovém trhu;

26. je toho názoru, že v zájmu zvýšení kvality vzdělávání a vzhledem k tomu, že v následujících letech bude nastupovat do škol mnoho dětí přistěhovalců s relativně nízkou úrovní vzdělání, je nutné: zvýšit počet míst na základních školách; zlepšit úroveň výuky cizích jazyků, matematiky a přírodních věd na základních a středních školách s ohledem na horší výsledky ve srovnání s našimi konkurenty, na kterou upozornila zpráva PISA organizace OECD; vytvořit ucelený model odborné přípravy prostřednictvím průběžné aktualizace znalostí;

27. požaduje opatření ke zlepšení mobility výzkumných pracovníků a k zajištění lepší infrastruktury, která by nalákala více studentů pro vědeckou dráhu; dále požaduje opatření, která by evropské vysoké školy vybavila tak, aby vyhovovaly nejvyšším výzkumným standardům, posílila spolupráci mezi vysokými školami a odvětvími průmyslu a obchodu a přizpůsobila poskytované vzdělání požadavkům trhu práce, přičemž důraz by byl kladen na kvalifikace v oblasti inženýrství a technologií, dále požaduje aby zajistila lepší sdělování, šíření a uplatnění výsledků výzkumu;

28. věří, že rozpočty EU a členských států by měly lépe odrážet priority Lisabonské strategie tím, že by posilovaly inovační a výzkumnou kapacitu EU a rozšiřovaly úsilí v oblasti celoživotního vzdělávání, měly by přitom také použít dodatečných finančních prostředků;

Infrastruktura, doprava a energie

29. je toho názoru, že nízká míra investic je jednou z příčin rozdílu v naší konkurenceschopnosti v porovnání s USA, a vyzývá proto členské státy, aby povzbudily soukromé investice a aby přesměrovaly výdaje na investice k investicím, které povedou k posílení ekonomické účinnosti a produktivity, jako jsou např. infrastruktura, výzkum a vývoj, vzdělávání, celoživotní vzdělávání, sport, a využití zdrojů, dále vyzývá, aby členské státy uskutečnily reformu svých daňových systémů s cílem podporovat růst a soukromé investice do nových udržitelných technologií;

30. naléhá na členské státy, aby přísně dodržovaly termíny realizace projektů v oblasti infrastruktury (transevropské sítě), zjednodušily příslušné administrativní postupy a věnovaly na ně, pokud to bude nutné, větší investice, neboť při stávajícím tempu tyto projekty budou dokončeny za 20 let, jak je uvedeno s Bílé knize o dopravě, kterou přijala Komise;

31. naléhá na členské státy, aby během jarního zasedání Evropské rady v březnu 2006 rozhodly o nové koherentní energetické politice EU, která bude mít tři hlavní cíle: zajištění dodávky energie, udržitelný rozvoj a hospodářskou soutěž; navrhuje tedy zaprvé společná opatření pro posílení politických a hospodářských vazeb s dodavatelskými zeměmi a vytvoření vnitřního energetického trhu EU a skutečného a nediskriminačního konkurenčního prostředí pro dodavatele a distributory energie; zadruhé nastolit rovnováhu mezi zásobováním z vnitřních a vnějších zdrojů; zatřetí vyhnout se nestálosti v důsledku dvojích cen a kurzů a fakturovat dodávky komodit a energie v eurech; začtvrté zvýšit energetickou účinnost; a zapáté postupně odbourat závislost na ropě a urychlit v tomto odvětví výzkum EU zaměřený na vytvoření nových udržitelných systémů energie vycházejících z energie větrné, vodní, z biomasy, sluneční a geotermální;  

Inovace a výzkum a vývoj

32. je toho názoru, že konkurenci dovozů z nově rozvíjejících se zemí a pokušení podniků zadávat činnosti jiným podnikům je možné čelit pouze enormní podporou v oblasti výzkumu a inovací; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy ohledně financování výzkumu v rámci EU; vyzývá členské státy, aby vyčlenily více finančních prostředků na výzkum a inovace a zároveň zabezpečily účinnou ochranu práv duševního vlastnictví a aby zavedly daňové pobídky pro podniky a univerzity, které investují do výzkumu a vývoje, neboť je známo, že takové pobídky jsou ve srovnání s přímými dotacemi větší zárukou, že budou veřejné finance využity na podporu úspěšných projektů;

33. věří, že koordinovaná inovační politika EU je jedním ze základních kamenů tvorby bohatství, růstu a pracovních míst, vede k posílení konkurenceschopnosti EU a přispívá k dosahování obecného cíle politiky udržitelného rozvoje;

Větší konkurence a reforma trhů služeb

34. je zastáncem silné politiky hospodářské soutěže; požaduje přehodnocení kritérií pro rozdělení případů týkajících se konkurence mezi vnitrostátní orgány zabývající se hospodářskou soutěží a Komisi a také obnovení vnitrostátních právních předpisů s cílem zajistit: právní jistotu; pravidla pro zajištění politické nezávislosti; průhlednost a odpovědnost; koherenci s právními předpisy ES;

35. konstatuje, že je zcela nezbytné vytvořit v souladu se Smlouvami ES jednotný evropský trh služeb, aby bylo možné podpořit odvětví, které je životně důležité pro evropské hospodářství jako celek a zejména pro hospodářský rozvoj nových členských států;

36. vítá akční plán Komise týkající se státní podpory a je toho názoru, že průhlednější a účinnější státní podpora může být EU ku prospěchu, především s ohledem na inovace a výzkum a vývoj; současně považuje za nutné revidovat systém daňových úlev, které jsou alternativou dotací a přímých podpor;

37. vyzývá k plánu finančních služeb pro budoucnost zaměřenému na: vytvoření jednotného prostoru pro platbu v eurech do roku 2010; revizi solventnosti pojištění (Solvency II); návrh týkající se nadnárodního slučování bank, který usnadní sjednocení a zabrání konfliktům domácích a hostitelských kontrol; návrh týkající se hypotečních úvěrů; a přijetí směrnice o spotřebních úvěrech;

38. domnívá se, že na integrovaném finančním trhu – vzhledem k tomu, jak rychle společnosti mění svá sídla, k exponencionálnímu růstu toků mezinárodního kapitálu a rychlosti uzavírání investic – je nezbytný účinný dohled a úzká spolupráce mezi regulačními a dozorčími orgány jednotlivých členských států a samozřejmě je vhodné dále se zabývat nejvhodnějším modelem dohledu a kontroly nad bankovnictvím, pojišťovnictvím a cennými papíry v EU a jejich regulací;

o
o   o

39. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a sociálním partnerům.

• [1]  Úř. věst. C 67 E, 17.3.2004, s. 295.
• [2]  Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 1061.
• [3]  Přijaté texty, P6_TA(2005)0209.
• [4]  podzim 2005, č. 5/2005.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Diskuse o hlavních směrech hospodářských politik mají na této půdě dlouhou tradici, stejně tak dlouhou, jako je seznam doporučení, která Rada, Komise a členské státy nevzaly v potaz. Již samotná skutečnost, že Parlament musel upozornit na tyto nedostatky, zdůvodňuje potřebu vytvořit novou zprávu, a to navzdory rozhodnutí Komise ponechat integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost na období 2005–2008 z minulého roku beze změn.

Kromě toho je zřejmé, že se od naší poslední debaty o Goebbelsově zprávě v roce 2005, objevily nové významné aspekty a je třeba se k nim vyjádřit. Od začátku nepodařená ústavní smlouva se omezuje na nové uspořádání existujících ustanovení v oblasti ekonomické a sociální. Záměr rakouského předsednictví znovu zahájit období reflexe staví Parlament do situace, kdy se i on musí těmito záležitostmi zabývat. Dohoda o finančním výhledu, která je ve fázi jednání, zavádí nový rozpočtový rámec, který se nutně dotýká také hlavních hospodářských směrů; tím spíše vzhledem k tomu, že v Hampton Court bylo rozhodnuto uskutečnit zásadní revizi rozpočtu Unie, a to ve velmi krátké době. Evropská centrální banka (ECB) zvýšila úrokové sazby poprvé za více než pět let a měnová situace, v níž je tato zpráva projednávána, je tedy oproti loňskému roku jednoznačně odlišná. Odlišné je také stávající rozpočtové prostředí, neboť hospodářské směry dnes projednáváme v kontextu obnoveného Paktu stability a růstu. Poprvé se také dostávají na stůl programy národní reformy, které se snaží shrnout pokrok, kterého bylo dosaženo na cestě ke splnění lisabonských cílů. Tyto důvody jsou tedy více než dostatečné pro vytvoření zprávy Parlamentu za současné situace.

Od přijetí Goebbelsovy zprávy se informovanost o některých již dříve známých tématech mezi veřejností a zákonodárci ještě zvýšila: stárnutí obyvatel, důsledky globalizace, energetická krize, která se může vymknout kontrole, pokud se budou nadále zhoršovat vztahy s dodavatelskými zeměmi.

· Nedávno uveřejněné studie (zejména zvláštní zpráva Komise o evropském hospodářství č. 4/2005) se věnují ohrožení evropského modelu sociálního státu, nebo jinými slovy budoucím problémům s jeho financováním: v následujících letech bude nárůst počtu obyvatel pomalý a bude stále ubývat mladých lidí v produktivním věku a přibývat lidí, kteří budou z důvodu věku z trhu práce vyřazeni; výdaje na důchody, zdravotní péči a péči o dlouhodobě nemocné budou vyžadovat větší objem rozpočtových prostředků, aby mohla být realizována péče o nejstarší spoluobčany; příspěvky do systému sociálního zabezpečení neporostou takovou rychlostí jako doposud, protože bude na jedné straně ubývat mladých lidí, kteří se zapojí do trhu práce, a na druhé straně nelze příspěvky zvyšovat, pokud chceme být nadále konkurenceschopní v rámci globální ekonomiky.

· Důsledky globalizace a diverzifikace výrobních postupů a skutečnost, že podniky působí současně v různých zemích, nejsou ničím novým, v letošním roce však jejich význam vzrostl. Parlament obšírně diskutoval o problematice dovozů z nově se rozvíjejících zemí (textil, obuv atd.), o problému přemísťování podniků a využívání externích subdodavatelů, o potřebném přizpůsobení se evropského zemědělství nové době, nebo o vlivu elektronického obchodu a internetu na růst služeb.

· Parlament se zabýval také potřebou sloučit hospodářský růst s ochranou životního prostředí. Udržitelný rozvoj se stává stále výrazněji hlavním principem, který musí proniknout do všech oblastí zákonodárství, ať se jedná o zemědělství, hospodářskou politiku, energii nebo dopravu; to vše v současnosti nabývá na významu v důsledku růstu cen ropy a politické nestability mnoha dodavatelských zemí, což obojí citelně staví do popředí nadměrnou závislost Unie na vnějších neobnovitelných zdrojích energie.

Ze všech dokumentů Společenství je patrné, že růst EU je menší než její potenciál a bezesporu nižší než růst Spojených států. Tyto dokumenty také potvrzují, že EU je na potřeby nové éry připravena hůře než Spojené státy a v některých ohledech i hůře než nově se rozvíjející země, jako je Čína a Indie. Zdá se však, že se tyto dokumenty pouze snaží přesunout odpovědnost na ostatní: proto podle zpravodaje tohoto výboru nadešel čas jasně uvést všechny překážky, které brzdí náš hospodářský růst, přesně určit, jaké kroky jsou nezbytné pro jejich překonání, a sestavit jednoznačný a přesný časový plán realizace.

Nízká výkonnost evropského hospodářství má různé příčiny. Zdá se však, že se většina předložených návrhů a dokumentů shoduje v tom, že Evropa trpí nadměrnou regulací, což činí její ekonomiku méně flexibilní ve srovnání s USA. Shodují se také v tom, že máme méně společností, které jsou světovými jedničkami, než Spojené státy a že evropské MSP během prvního roku existence zaznamenávají menší růst než americké MSP. Dále se shodují také na skutečnosti, že evropský demografický růst je pomalejší a že nižší je i evropská míra zaměstnanosti a produktivita práce. Poslední uvedená skutečnost je důsledkem slabší infrastruktury, menšího objemu finančních prostředků věnovaných na soukromé a veřejné investice, nedostatku inovací v oblasti technologií a nedostatečných finančních prostředků určených na vzdělávání a odbornou přípravu.

Ve všech našich diskusích – a diskuse o Ústavě je toho dobrým příkladem – ztrácíme obrovské množství energie debatováním o institucionální problematice a otázkách postupů; mnohem více než bychom měli věnovat hledání příčin relativního poklesu evropského hospodářství a způsobů, jak tuto tendenci zvrátit.

Jedním z hlavních cílů této zprávy je vyhnout se čistě rétorickým prohlášením a zaměřit se na doporučení, která mají jasné normativní důsledky. Zpráva také klade důraz na ta ekonomická a sociální témata, která by podle zpravodaje tohoto výboru měla být začleněna do Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Evropský parlament musí hrát aktivní roli při definování hospodářských politik, a pomoci tak členským státům nastartovat období hospodářského růstu a dynamiky, jak bylo odsouhlaseno v Lisabonu. Evropský parlament jako jediný orgán EU, který je přímo volený občany, je tím správným místem pro hodnocení a analýzu strategií a opatření, které uplatňují členské státy s ohledem na dosažení lisabonských cílů.

POSTUP

Název	hospodářské situaci v Evropě: přípravná zpráva o hlavních směrech hospodářské politiky 2006
Číslo postupu	2006/2047(INI)
Příslušný výbor Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení	ECON 16.3.2006
Výbory požádaný o stanovisko Datum oznámení na zasedání	EMPL 16.3.2006
Nezaujaté stanovisko Datum rozhodnutí	EMPL 15.3.2006
Užší spolupráce Datum oznámení na zasedání
Zpravodaj Datum jmenování	José Manuel García-Margallo y Marfil 16.11.2005
Předchozí zpravodaj(ové)
Projednání ve výboru	31.1.2006		20.2.2006		20.3.2006
Datum přijetí	21.3.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+ - 0	38 2 2
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, David Casa, Jan Christian Ehler, Jonathan Evans, Elisa Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in 't Veld, Othmar Karas, Piia-Noora Kauppi, Wolf Klinz, Christoph Konrad, Guntars Krasts, Astrid Lulling, Gay Mitchell, Cristobal Montoro Romero, Joseph Muscat, John Purvis, Alexander Radwan, Bernhard Rapkay, Dariusz Rosati, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček.
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Katerina Batzeli, Jorgo Chatzimarkakis, Harald Ettl, Ján Hudacký, Alain Lipietz, Jules Maaten, Vladimír Maňka, Poul Nyrup Rasmussen, Corien Wortmann-Kool.
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Datum předložení	23.3.2006
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)