ZPRÁVA o strategii pro zjednodušení právního prostředí
23. 3. 2006 - (2006/2006(INI))
Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Giuseppe Gargani
Navrhovatelka (*):
Marie-Line Reynaud, Výbor pro ústavní záležitosti
(*)Užší spolupráce mezi výbory – článek 47 jednacího řádu
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o strategii pro zjednodušení právního prostředí
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2000 o zprávách, které Komise předkládá Evropské radě: „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1998: společná odpovědnost“ a „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1999“[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2001 o Bílé knize Komise o „evropské správě“[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 8. dubna 2003 o zprávě, kterou Komise předkládá Evropské radě, s názvem „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2000“ a o zprávě, kterou Komise předkládá Evropské radě, s názvem „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2001“[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2004 o zprávě Komise „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2002“[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2004 o sděleních Komise o zjednodušení a zdokonalení právních předpisů Společenství[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 o hodnocení dopadu právních předpisů Společenství a postupech konzultací[6],
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a s ohledem na stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti, Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6‑0080/2006),
A. vzhledem k tomu, že zjednodušení legislativního prostředí a zajištění jasnosti, účinnosti a kvality jak stávajících, tak budoucích právních předpisů jsou podstatné předpoklady pro „zdokonalování tvorby právních předpisů“, jež je prioritou Evropské unie v souvislosti se zvyšováním hospodářského růstu a zaměstnanosti,
B. vzhledem k závazkům a cílům stanoveným v interinstitucionální dohodě „Zdokonalení tvorby právních předpisů“, zejména k těm, které se týkají zjednodušení a snížení množství právních předpisů Společenství, a rovněž dopadu těchto předpisů v členských státech,
C. vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 25. října 2005 nazvaném „Provádění lisabonského programu Společenství: Strategie pro zjednodušení právního prostředí “ (KOM(2005)0535) předkládá zcela oprávněně zjednodušení ne jako postup tvorby právních předpisů odlišný od kodifikace, přepracování nebo zrušení, ale jako souhrnný postup, který tyto nástroje obsahuje a jehož cílem je zjednodušit uplatňování norem Společenství a vnitrostátních norem a snížit jeho náročnost,
D. vzhledem k tomu, že tento postup považuje Komise, Parlament i Rada za nástroj Lisabonské strategie,
E. vzhledem k tomu, že tento postup vyžaduje úzkou spolupráci především mezi orgány Evropské unie a dále mezi těmito orgány a vnitrostátními orgány,
F. vzhledem k úsilí, které v posledních letech vyvinuly Komise, Rada a Evropský parlament, aby uvedly v život, definovaly a zdokonalily uplatňování nástrojů pro zjednodušení tvorby právních předpisů,
G. vzhledem k tomu, že zjednodušující činnosti měly od zahájení druhého programu zjednodušení v únoru 2003 na základě sdělení Komise „Aktualizace a zjednodušení „acquis communautaire“ (KOM(2003)0071) velmi rozdílnou povahu a rozsah, počínaje podrobnou revizí směrnic a konče úpravou norem v celém odvětví, což ztěžuje sjednocení postupů,
H. vzhledem ke zkušenostem získaným v rámci uplatňování interinstitucionálních dohod o kodifikaci a přepracování předpisů a vzhledem k tomu, že tyto nástroje považuje za zásadní k zjednodušení „acquis communautaire“,
I. vzhledem k tomu, že od vstupu v platnost interinstitucionální dohody o přepracování předpisů bylo předloženo pouze dvanáct návrhů na přepracování, z nichž dva byly už zveřejněny, dva byly staženy a osm je jich dosud v jednání, a vzhledem k tomu, že z přibližně 2400 skupin legislativních aktů, kterých se tento postup případně může týkat, bylo do dnešního dne předloženo Evropskému parlamentu pouze 49 návrhů na kodifikaci,
J. vzhledem k tomu, že strategie pro zjednodušení právního prostředí Komise obsahuje v „Klouzavém programu pro zjednodušování“ (Příloha 2) třicet návrhů, které nelze jednoduše klasifikovat, neboť používají pojmy jako „přezkum“, „revize“, „modernizace“, „zjednodušení“ apod.,
1. výrazně podporuje proces zjednodušení právního prostředí Unie i cíl zajistit, aby právní prostředí bylo nezbytné, jednoduché a účinné. Zdůrazňuje nicméně, že tento proces musí vycházet z několika předpokladů:
i) plné zapojení Evropského parlamentu v interinstitucionální diskuzi o zjednodušení a jeho zapojení, jako spolutvůrce legislativy, při schvalování právních předpisů, na něž se vztahuje „postup zjednodušení“;
ii) rozsáhlé a průhledné konzultace se všemi zainteresovanými stranami, aby se zapojily nejen členské státy a podniky, ale také nevládní organizace;
iii) posílení všeobecné průhlednosti právních postupů, zejména zpřístupněním debat Rady dohledu veřejnosti, kdykoli Rada jedná v zákonodárné funkci;
2. vyzývá Komisi, aby přijímala, pod záštitou interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů, specificky zaměřené a dobře propracované právní předpisy, jejichž účinky mohou být předvídány a které přispějí k vytvoření příznivých podmínek pro posílení růstu a zaměstnanosti snižováním správních nákladů, redukcí nadbytečných administrativních postupů a odstraňováním překážek pro adaptabilitu a inovace a všeobecně zajištěním právní jistoty;
3. vítá sdělení Komise o zjednodušení právního prostředí, její závazek, že předloží program zjednodušení legislativních aktů a definici postupů a cílů k realizaci tohoto programu;
4. vítá skutečnost, že Komise má v úmyslu přijmout důležité iniciativy s cílem zjednodušit své vlastní roční legislativní programy, a rovněž oznámení, že Komise předloží dodatečná sdělení týkající se různých hospodářských odvětví Společenství; klade důraz na úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí s cílem určení skupiny právních předpisů, které by měly být zjednodušeny;
5. vítá záměr snížit zbytečné zatížení MSP a posílit využití informačních technologií; domnívá se, že jedním z cílů zjednodušení právního prostředí Unie by mělo být zjednodušení právních předpisů, která budou účinnější a tudíž „zaměřené na uživatele“;
6. domnívá se, že postup zjednodušení by neměl za žádných okolností vést ke snížení standardů vyplývajících ze současných právních předpisů;
7. konstatuje, že „míra úspěchu“ zjednodušujících činností od roku 2003 je uspokojivá a že průměrná délka postupů není vzhledem ke složitosti otázek přehnaná[7]; domnívá se však, že počet zjednodušujících činností zahájených od té doby je velmi nízký a že původního cíle snížit objem „acquis communautaire“ nebylo zdaleka dosaženo;
8. domnívá se, že zrušení bezpředmětných a zastaralých aktů je prvořadým požadavkem, který musí Komise bez prodlení realizovat; zrušení právních předpisů Společenství by však mělo být v těchto případech provázeno právním aktem Společenství, který by zabránil členským státům zavést regulaci těch oblastí, jež byly na úrovni Společenství deregulovány;
9. zdůrazňuje, že pokud je v některých oblastech „nadměrná regulace“, je to ve velké míře v důsledku tvorby právních předpisů členských států, a proto by po zrušení norem Společenství mělo následovat zrušení odpovídajících vnitrostátních právních předpisů;
10. navrhuje, aby Komise neustále sledovala vnitrostátní právní předpisy, jež by měly zůstat v platnosti po zrušení původních právních předpisů Společenství; domnívá se, že je vhodné, aby Komise připojila ke svým návrhům přiměřená ustanovení o přezkumu;
11. je toho názoru, že kodifikace a přepracování předpisů jsou nejdůležitějšími nástroji ke zjednodušení „acquis communautaire“ a vyzývá, aby tyto nástroje byly v širší míře využívány; domnívá se, že přepracování předpisů je využíváno jen omezeně a že tato skutečnost je důsledkem jak nedostatku zájmu na straně Komise, tak nepřizpůsobení jednacího řádu Parlamentu interinstitucionální dohodě, kterou se přepracování řídí;
12. vyjadřuje potěšení nad výsledky, jichž bylo až dosud dosaženo prostřednictvím kodifikace právních předpisů Společenství, a vyjadřuje přání, aby příslušná oddělení Komise vypracovala nové a ambicióznější návrhy na kodifikaci, a to i na jiných úsecích, než tomu bylo dosud, zejména na úseku práva společností, duševního vlastnictví nebo ochrany spotřebitelů.
13. domnívá se, že pokud si orgány přejí efektivním způsobem zjednodušit právní předpisy a využít k tomuto účelu metodu jejich přepracování, měla by být interinstitucionální dohoda o přepracování předpisů uplatňována přísněji;
14. chápe, že pokud existuje vůle zajistit efektivní přepracování předpisů, budou se muset Evropský parlament a Rada v zásadě zdržet provádění změn v kodifikovaných částech; domnívá se, že pokud si orgány přejí efektivním způsobem zjednodušit právní předpisy a využít k tomuto účelu metodu jejich přepracování, měly by kodifikované části znění obvykle podléhat ustanovením interinstitucionální dohody o kodifikaci; uznává však, že by měl existovat zvláštní postup, který by umožnil provádět změny v kodifikované části, pokud by bylo nutné tak učinit z důvodů zachování konzistentnosti či souvislosti s pozměněnou částí;
15. je toho názoru, že orgány mohou – kromě kodifikace a přepracování – zvážit možnost stanovit třetí typ zásahů, které by zavedly nejvhodnější prostředky ke zjednodušení právních aktů Společenství; je však toho názoru, že nyní, v těch případech, kdy Komise načrtla obecně použitelné návrhy na zjednodušování, jež nemohou být klasifikovány jako zrušení, kodifikace nebo přepracování, nemůže Evropský parlament zahájit žádný jiný než běžný postup, a proto v takových případech nemůže být použit bod 36 interinstitucionální dohody o „Zdokonalení tvorby právních předpisů“ ze dne 16. prosince 2003;
16. domnívá se, že interinstitucionální dohoda o přepracování aktů by měla jasně stanovit postup pro ten případ, že by v průběhu legislativního procesu bylo zapotřebí pozměnit již kodifikované části;
17. vyzývá Komisi, aby bez prodlení předložila – s ohledem na výše uvedené pokyny – návrh na přepracování interinstitucionálních dohod, které podmiňují kvalitu právních předpisů Unie;
18. prohlašuje, že je připraven zapojit se ve větší míře do úsilí, jež musí vyvinout společně všechny tři orgány ve snaze oživit proces zjednodušení;
19. zavazuje se, že se bude zabývat otázkou zlepšování svých postupů a způsobů tvorby právních předpisů, aby se urychlily okruhy, jichž se „zjednodušení“ týká, a zároveň aby byly dodrženy postupy, které stanoví primární právo, v tomto případě Smlouva o ES;
20. pověřuje Výbor pro ústavní záležitosti, aby posoudil náležité úpravy jednacího řádu potřebné k tomu, aby mohla být efektivně uplatňována dohoda o přepracování předpisů, a to i s ohledem na širší využívání zjednodušených postupů, jež jsou stanoveny v jednacím řádu;
21. podporuje postupy společné regulace a samoregulace, ale připomíná Komisi povinnost stanovit podmínky a omezení, které zúčastněné strany musí dodržovat při uplatňování těchto postupů; ty by ostatně měly být využívány (vypouští se) pod dohledem Komise, a aniž by tím bylo dotčeno právo Evropského parlamentu vznést námitky vůči jejich uplatňování;
22. pozastavuje se nad tím, že výše uvedené sdělení Komise zmiňuje otázku reformy současného systému delegování normativní funkce (postup „komitologie“) jen krátce a okrajově[8], zatímco tato reforma by mohla přispět ke zjednodušení sekundárního práva Společenství a zároveň by umožnila Komisi schvalovat prováděcí opatření prostřednictvím rychlejších postupů;
23. je toho názoru, že zákonodárce by rovněž mohl přispět ke zjednodušení na základě dohody o tvorbě méně detailních právních aktů a o využívání širší škály prováděcích opatření ze strany Komise, za předpokladu, že tvůrce právních předpisů zaručí účinnou kontrolu podstaty těchto prováděcích opatření;
24. bere na vědomí seznam aktivit zahrnutých do průběžného programu zjednodušení, který sestavila Komise, a bude-li to vhodné, bude se aktivně podílet na dosažení cíle zjednodušení právních předpisů v kontextu nadcházejícího legislativního procesu;
25. očekává, že různé novelizace a návrhy na přezkoumání předložené Komisí přispějí ke zlepšení úrovně hospodářského a sociálního rozvoje Unie v kontextu politiky udržitelného rozvoje a také k lepší úrovni ochrany zdraví občanů a kvality jejich životního prostředí v souladu s cíly stanovenými v článku 2 Smlouvy;
26. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. C 197, 12.7.2001, s. 433.
- [2] Úř. věst. C 153 E, 27.6.2002, s. 314.
- [3] Úř. věst. C 64 E, 12.3.2004, s. 135.
- [4] Úř. věst. C 98 E, 23.4.2004, s. 155.
- [5] Úř. věst. C 102 E, 28.4.2004, s. 512.
- [6] Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 146.
- [7] Komise v poznámce pod čarou na str. 26 uvedeného sdělení poukazuje na skutečnost, že 15 legislativních návrhů předložených podle programu zjednodušování z roku 2003 „je ještě v legislativním procesu“. Aktualizace, kterou příslušná oddělení v současné době provádějí, prokáže, že více než polovina legislativních návrhů je již schválena nebo je schvalována.
- [8] V bodu 3 d, in fine.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
I. Úvod
1. Sdělení KOM(2005)0535 se řadí k iniciativám, jež Komise již dlouhodobě uplatňuje s cílem zvýšit kvalitu právních předpisů Společenství. Celkovým cílem je přispívat k vytváření evropského regulačního rámce, který by splňoval právní kritéria jistoty a přesnosti. V této návaznosti je lisabonská strategie navržena se zaměřením na zdokonalování těch prvků „acquis communautaire“, které mají vliv na konkurenceschopnost průmyslu.
Úsilí z poslední doby v této oblasti vedlo ke vzniku interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů, podepsané dne 16. prosince 2003[1], která se zabývá různými aspekty této problematiky, od lepší koordinace legislativního procesu po zvýšenou průhlednost a dostupnost, analýzu dopadů a transpozici práva Společenství, techniky kodifikace a zjednodušení projednávání ve výborech, alternativní způsoby regulace a snižování objemu právních předpisů.
V širším pohledu předložila Komise během několika posledních let řadu sdělení a návrhů k uvedeným tématům[2]. Parlament ze své strany několikrát vyjádřil své stanovisko k problémům kvality právních předpisů Společenství[3].
2. Problematikou se rovněž podrobně zabývala Rada. V rozsáhlé diskusi na zasedání ve dnech 28. a 29. listopadu 2005 přivítala sdělení o zjednodušení a opětovně potvrdila význam úsilí o jeho realizaci. Jmenovitě potvrdila, že za určitých okolností se mohou nařízení prokázat jako vhodnější nástroje než směrnice, a to v tom smyslu, že mohou poskytnout vyšší míru právní jistoty a usnadňovat hladký chod vnitřního trhu. Rada v každém případě zastává názor, že správný právní přístup je třeba stanovit vždy na základě individuálních rozborů a zároveň vytrvale dbát zásad subsidiarity a proporcionality.
Rada při dalších příležitostech podotkla, že pro občany a obchodní kruhy jsou zásadně důležité srozumitelné právní texty a zdůraznila význam úlohy kladené na kodifikaci a analýzy dopadů.
II. Sdělení Komise
1. S vědomím, že záměrem zjednodušování je dosáhnout toho, aby právní předpisy na úrovni Společenství a na národní úrovni byly méně těžkopádné, jednodušší pro prosazování, a tudíž i efektivnější z hlediska dosahování v nich vytčených cílů, snaží se Komise prostřednictvím sdělení KOM(2005)0535 postoupit dále kupředu po zvolené cestě a stavět na dříve definovaných principech, aby byl zkonkretizován proces zjednodušování.
Z hlediska základních myšlenek se sdělení dělí na dvě části. První spočívá v „klouzavém programu pro zjednodušení“ a uvádí právní akty, které Komise zamýšlí v průběhu příštích tří let přezkoumat pro účely zjednodušování. Program je podrobně charakterizován v příloze 2 sdělení a bude pravidelně přezkoumáván a aktualizován.
Komise kromě toho zařadí do svých ročních pracovních programů všechny hlavní iniciativy pro zjednodušení a má v úmyslu zveřejnit řadu dalších sdělení, která se budou zabývat zemědělstvím, životním prostředím a jinými sektory.
2. Druhá část sdělení, která je obecnější, stanoví cíle, metody a postupy týkající se zjednodušení.
Komise navrhuje pět hlavních způsobů zjednodušování právních předpisů: zrušení, kodifikace, přepracování, změna regulativního přístupu a širší využívání informační technologie.
3. Konkrétněji, zrušení se týká odstranění právních aktů přijatých po roce 1957, které se v průběhu let ukázaly irelevantní či zastaralé působením technického či technologického pokroku, vývoje politik EU, změn v uplatňování obecných pravidel Smlouvy, případně v důsledku vypracování pravidel a stanovení standardů.
4. Kodifikace označuje postup, při němž se akty určené ke kodifikaci zrušují a nahradí jedním aktem, aniž přitom dojde ke změnám jejich podstaty. Konsolidovaný text se tedy přepracuje na jediný právní akt – propracovaný a srozumitelný nový text – který formálně nahrazuje prvotní akt a veškeré jeho pozdější změny a dodatky.
V praktické rovině probíhá kodifikace za pomoci konzultativní pracovní skupiny, jejíž pracovníky zajišťují právní služby všech tří orgánů a jež má za úkol prověřovat návrhy Komise a zaručit Parlamentu a Radě, že představují skutečnou kodifikaci a že Komise texty podstatným způsobem nezměnila.
Pod pojem kodifikace spadá úplné odstranění zastaralých ustanovení, harmonizace terminologie používané v novém aktu a sestavení návrhu důvodové zprávy, což umožňuje redukovat objem předpisů a zároveň uchovat nedotčenou jejich podstatu.
5. Přepracování je proces, kdy právně závazný nový akt, zrušující akty, které nahrazuje, jednak pozměňuje podstatný politický prvek právní úpravy, jednak kodifikuje další ustanovení, která mají být ponechána beze změny.
Technika přepracování nejen umožňuje aktualizovat právní akty pozměněním jejich podstaty, nýbrž ji lze také podle okolností používat ke kodifikaci přebujelých legislativních textů: pomáhá tedy zjednodušovat právní předpisy a usnadňuje jejich chápání.
Přepracování se řídí Interinstitucionální dohodou ze dne 28. listopadu 2001[4].
6. Změna regulativního přístupu se projevuje dvěma způsoby. Především umožňuje zapojovat širší škálu alternativních způsobů regulace, jako jsou společná regulace a samoregulace.
Společná regulace představuje podle definice v interinstitucionální dohodě o zlepšení tvorby právních předpisů (bod 18) „mechanismus, kterým je legislativním aktem Společenství svěřeno dosahování cílů definovaných zákonodárným orgánem stranám, kterou jsou v daném oboru uznávány (jako jsou hospodářské subjekty, sociální partneři, nevládní organizace nebo sdružení)“.
Samoregulace naopak označuje „možnost, aby hospodářské subjekty, sociální partneři, nevládní organizace nebo sdružení přijímali mezi sebou navzájem a za sebe společné pokyny na evropské úrovni (zejména kodexy praxe a sektorové dohody)“ (bod 22 shora uvedené interinstitucionální dohody).
Na druhé straně se změna regulativního přístupu uplatňuje také při výběru správného legislativního nástroje v tom, že směrnice mají být nahrazovány nařízeními.
Je všeobecně známo, že nařízení je bezprostředně uplatnitelné, bez zkreslení způsobených transpozicí, bez nesrovnalostí vznikajících z volby prováděcích opatření a bez potřeby doplňování souboru vnitrostátních právních předpisů.
Vzhledem k tomu hrají nařízení při zjednodušování zásadní úlohu. Je třeba, aby směrnice byly navrhovány pouze tehdy, pokud ze zásad subsidiarity a proporcionality plyne, že je zapotřebí umožnit členským státům větší míru vlastního rozhodování.
7. Pokud budou více využívány informační technologie, umožní to využívat efektivněji jejich potenciál. Bezpečná integrovaná elektronická veřejná správa (e-government) může napomáhat při odstraňování zátěže těžkopádné byrokracie, a to urychlováním procedur, zastavením proudu papírové dokumentace, větším sjednocením prosazování právních předpisů a snížením rizika chyb.
8. Komise v závěru žádá orgány a členské státy o podporu při práci na zjednodušování.
III. Názor zpravodaje
1. Tento návrh zprávy o zjednodušování si klade za cíl reagovat na sdělení Komise a v možné míře formulovat návrhy na zdokonalování účelnosti navrhovaných metod zjednodušování.
2. Zpravodaj zde může vyjádřit konkrétní souhlas pouze s technikou zrušení.
Jeví se jako logické nejen vyjádřit podporu této technice, ale dokonce výslovně požadovat, aby Komise navrhovala zrušení právních aktů, které jsou již irelevantní nebo zastaralé.
Je však nutno zaměřit pozornost Komise na skutečnost, že v takových případech bude nezbytné nejen zrušit právní předpis Společenství, nýbrž také přijmout nový právní akt Společenství, který by v souladu s uplatněním teorie přednostního práva zabránil členským státům v tom, aby legislativně upravovaly záležitosti, jež byly předtím na úrovni Společenství deregulovány. Komise by proto měla přijmout v tomto směru opatření.
Záměr Komise začleňovat do svých legislativních návrhů doložky o přezkumu je zajímavý a prvotní posouzení vyznívá ve prospěch toho, že by tento záměr Parlament mohl odsouhlasit.
3. Zpravodaj velmi silně oceňuje také kodifikaci, jelikož tato metoda produkuje srozumitelné texty zaručující právní jistotu, a je tudíž jedním ze stěžejních nástrojů zjednodušování.
Existuje zhruba 2 400 skupin právních aktů, které mohou být pro uplatnění této metody vhodné, Parlament se však přesto doposud zabýval pouze 49 návrhy na kodifikaci, které se převážně týkaly sektoru zemědělství nebo dalších značně specializovaných politik. Je třeba doufat, že se během příštích dvou let kodifikace citelným způsobem prosadí v klíčových hospodářských oblastech, jako je právní úprava obchodních společností, duševního vlastnictví a ochrany spotřebitele. Komise si zasluhuje kritiku za nedostatek vlastní snahy o uplatňování této techniky. Je nutné, aby Komise vyslala politický signál, že kodifikace nejdůležitějších problematik týkajících se konkurenceschopnosti průmyslu a zájmů občanů bude pojímána jako priorita.
4. Přepracování je pravděpodobně nejvýznamnějším nástrojem zjednodušování a jeho používání je zapotřebí všestranně podporovat. Legislativní iniciativy Komise, např. v oblastech vnitřního trhu nebo životního prostředí, by se mohly realizovat formou návrhů na přepracování.
Tato technika však často bývá mimořádně složitá, a to v důsledku duální povahy přepracování, kdy je dřívější akt nejdříve kodifikován a pozměněn, a následně zrušen novým právním aktem. Tím se vysvětluje, proč Komise přepracování využívá jen zřídka a v praxi spíše upřednostňuje tradičnější druhy iniciativ, jako jsou prostá pozměnění platných aktů nebo dodatky k nim.
Doposud, pokud je známo, bylo předloženo pouze dvanáct přepracování podle interinstitucionální dohody o přepracování z roku 2002: dvě byla nakonec publikována, dvě stažena a osm jich doposud nebylo uzavřeno. Je obtížné pochopit, proč je tento hlavní nástroj zjednodušování používán tak zřídka. Je to jedna z věcí, ve které by Parlament mohl podniknout kroky.
Zpravodaj zde dospěl k názoru, že přepracování se doposud využívá pouze v omezené míře a že je to způsobeno tím, že se nepodařilo dostatečně blízce sladit jednací řád Parlamentu a předmětnou Interinstitucionální dohodu.
Parlament by rovněž mohl Komisi vyzvat, aby se interinstitucionální dohoda o přepracování uplatňovala přísněji, zvláště s ohledem na zřetelnější rozlišování mezi kodifikovanou částí aktu, na niž se zjevně vztahuje interinstitucionální dohoda o kodifikaci z r. 1994[5], a mezi věcnými doplňky a „ryze formálními a redakčními změnami“ (bod 4 třetí odrážka interinstitucionální dohody o přepracování).
Zároveň s rozlišováním mezi částmi upravenými po věcné stránce a částmi kodifikovanými by bylo možno zavést třetí kategorii, která by existovala souběžně s kodifikací a přepracováním, aby se tak umožnilo použití odpovídajících prostředků zjednodušování právních aktů Společenství. Tato třetí kategorie by mohla zahrnovat formální a redakční změny, na které odkazuje třetí odrážka bodu 4 dohody IIA zmíněné v předchozím odstavci. Formální změny a úpravy tohoto druhu by posuzovala konzultativní pracovní skupina (bod 4 IIA na kodifikaci), která by zaručila, že jsou politicky neutrální, a postupovala by v souladu s praxí již uplatňovanou v rámci kodifikačních postupů.
Kromě toho by bylo žádoucí určit, zda by Parlament a Rada mohly zavést zkrácený postup pro přepracování, samozřejmě se zachováním obvyklého legislativního postupu Společenství, kdy by namísto toho byl stanoven postup, v jehož rámci by případy přepracování posuzoval např. jen jeden výbor Parlamentu, nebo by bylo stanoveno, že odpovědný výbor musí nejdříve rozhodnout, zda je na návrh přepracování potřeba uplatnit zjednodušený postup (zakotvený v jednacím řádu).
Bod 36 interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů vyzývá zákonodárné orgány, aby změnily své metody práce zavedením ad hoc mechanismů, sloužících ke zjednodušování legislativní práce. Tyto ad hoc postupy by mohly být zakotveny v přeformulovaném znění interinstitucionální dohody o přepracování (nebo v nové interinstitucionální dohodě nebo v pozměněné interinstitucionální dohodě o zlepšení tvorby právních předpisů).
V každém případě by Parlament s ohledem na skutečnost, jak významným nástrojem zjednodušování je technika přepracování, měl posoudit danou interinstitucionální dohodu a důvody, proč je jen zřídka uplatňována, přičemž orgány by se měly ujmout své odpovědnosti.
Pokud tedy existuje skutečně upřímné přání zefektivnit techniku přepracování, měly by Parlament a Rada akceptovat omezení plynoucí z aplikace interinstitucionální dohody o kodifikaci a zdržovat se pozměňování kodifikovaných předpisů v případech, kdy proběhne přepracování aktu (tato interference se opírá o bod 8 interinstitucionální dohody o přepracování). Závazek tohoto druhu by mohl jít ruku v ruce se zvláštním postupem pro pozměňování kodifikované části kteréhokoli aktu pro případ, kdy by to bylo nezbytné pro zajištění konzistentního souladu s částí určenou k pozměnění. To by přirozeně vyžadovalo pozměnění bodu 8 interinstitucionální dohody o přepracování, který ve svém platném znění takový postup zakazuje.
5. Pokud jde o změnu regulativního přístupu a společnou regulaci, uvedl Parlament své stanovisko otevřeně ve svém usnesení ze dne 9. března 2004 o sdělení Komise o zjednodušování a zdokonalování regulatorní činnosti a opětovně potvrdil své právo postavit se proti nabytí účinnosti dobrovolné dohody přijaté prostřednictvím postupu společné regulace.
Komise evidentně musí při využívání společné regulace a samoregulace postupovat s velkou obezřetností a musí se vždy pohybovat pouze v právním rámci, který je vymezen interinstitucionální dohodě o zlepšení tvorby právních předpisů, a který jednoznačně stanoví, že návrhy dohod musí být předloženy zákonodárnému orgánu.
Návrh Komise na rozšíření společné regulace tak, aby zahrnovala klíčové hospodářské sektory (například služby) se jeví jako naprosto opodstatněný. Zásadní je, aby Komise skutečně prováděla interinstitucionální dohodu o zlepšení tvorby právních předpisů a navíc se zavázala, že bude ve svých legislativních návrzích specifikovat, za jakých podmínek a v jakých limitech mohou dotčené strany uzavírat dobrovolné dohody.
6. Nahrazování směrnic nařízeními je pro zjednodušování právních předpisů životně důležité, jelikož to ukončí problémy s transpozicí a ve velké míře přispěje k redukování objemu legislativních nástrojů – za předpokladu, že tento postup bude využíván obezřetně a bez zasahování do pravomocí členských států.
7. Váš zpravodaj nemá námitek vůči návrhu Komise na plné využívání potenciálu informačních technologií. Parlament může podpořit akční plán správních služeb poskytovaných on–line (e-government), jehož předložení se blíží, stejně jako legislativní návrhy na otevření postupů novým technologiím.
8. Lze shrnout, že Komisi je zapotřebí ocenit za nasazení, s nímž rozvíjí svou strategii zjednodušení legislativního prostředí ve prospěch – na to nikdy nelze zapomínat – posilování zájmů občanů a zvyšování efektivity orgánů a účinnosti legislativních nástrojů.
Zároveň by se však Komise měla zamyslet nad výše uvedenými připomínkami a snažit zvýšit svou přesnost tak, aby zavádění zdokonalení nezbytných pro potřeby metod zjednodušování zároveň nenarušovalo legislativní postupy stanovené smlouvami o Společenství. Jak bylo již několikrát předesláno, razantní umocnění nástrojů i výsledků zjednodušování by mohla přinést revize interinstitucionální dohody o přepracování.
Zpravodaj pokládá na závěr za správné vyzvat Komisi, aby zohlednila výše uvedená metodická usměrnění a předložila bezodkladně návrh směřující k přepracování interinstitucionálních dohod, kterými se řídí kvalita tvorby právních předpisů Unie.
- [1] Úř. věst. C 321, 31. 12. 2003, s. 1.
- [2] Kromě obecných sdělení Komise v nedávné době předložila specifická sdělení související s tímto širokým tématem, která se zabývají sektory zemědělství, rybolovu a životního prostředí.
- [3] Viz následující usnesení:
- usnesení ze dne 26. října 2000 o zprávě Komise „Zlepšení tvorby právních předpisů 1998 – Sdílená odpovědnost“,
- usnesení ze dne 29. listopadu 2001 o Bílé knize Komise o evropské veřejné správě,
- usnesení ze dne 8. dubna 2003 o zprávě Komise o zlepšení tvorby právních předpisů v roce 2000 a zlepšení tvorby právních předpisů v roce 2001,
- usnesení ze dne 26. února 2004 o zprávě Komise „Zlepšení tvorby právních předpisů v roce 2002“,
- usnesení ze dne 9. března 2004 o sdělení Komise o zjednodušování a zkvalitňování regulatorní činnosti Společenství,
- usnesení ze dne 20. dubna 2004 o posuzování dopadu právních předpisů Společenství a postupu konzultace. - [4] Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.
- [5] Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.
STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (20. 3. 2006)
pro Výbor pro právní záležitosti
k Strategii pro zjednodušení právního prostředí
(2006/2006(INI))
Navrhovatelka: Pervenche Berès
NÁVRHY
Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. rozhodně podporuje posun směrem k zjednodušení tvorby právních předpisů EU a souhlasí s Komisí, že právní předpisy EU je třeba zaměřit na tři hlavní cíle Lisabonské strategie;
2. vyslovuje politování nad tím, že Komise zjednodušení tvorby právních předpisů nekonzultovala ani s Parlamentem ani s Radou; je znepokojen nedostatkem pozornosti věnované účinku zjednodušení, které často není pouhou technickou záležitostí, ale může vést k základním změnám, a které by mělo být i nadále úkolem zákonodárce; vzhledem k nedostatečné konzultaci a spolupráci s Komisí má vážné pochybnosti o jejím odhodlání skutečně zjednodušit a zlepšit regulaci;
3. je zastáncem tvorby právních předpisů založené na zásadách; ale je toho názoru, že návrhy Komise nemusejí být dostatečné;
4. podporuje kodifikaci „acquis communitaire“, je však skeptický ohledně celkového přepracovávání, protože to může vést k rozdílnému výkladu v různých orgánech EU; upozorňuje, že zjednodušení by nemělo vést k přepsání „aquis“ mimo demokratickou kontrolu;
5. neodmítá samoregulaci samu o sobě v případech, kdy je vhodná a účinná, je však znepokojen nedostatkem demokratické odpovědnosti v případech, kdy je odpovědnost za hlavní změny politiky, jako jsou mezinárodní účetní standardy, přenesena na externí samozvané organizace bez parlamentního dohledu;
6. věří, že zaměření tvorby právních předpisů na politické zásady na jedné straně a ponechání prováděcích opatření na postup ve výborech na druhé straně je přijatelné pouze s novou interinstitucionální dohodou; je toho názoru, že lepší tvorby právních předpisů bude dosaženo, pouze bude-li panovat mezi orgány EU vzájemná důvěra s plným dodržováním výsad Parlamentu;
7. vyzývá proto Komisi, aby předložila mnohem promyšlenější a demokraticky vhodný plán na lepší a jednodušší tvorbu právních předpisů EU.
POSTUP
|
Název |
Strategie pro zjednodušení právního prostředí | |||||
|
Číslo postupu |
||||||
|
Příslušný výbor |
JURI | |||||
|
Výbor, který vypracoval stanovisko |
ECON | |||||
|
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání |
| |||||
|
Navrhovatelka |
Pervenche Berès | |||||
|
Předchozí navrhovatelka |
| |||||
|
Projednání ve výboru |
20.3.2006 |
|
|
|
| |
|
Datum přijetí |
20.3.2006 | |||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
28 0 0 | ||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Sharon Bowles, Ieke van den Burg, Elisa Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in 't Veld, Othmar Karas, Wolf Klinz, Christoph Konrad, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Cristobal Montoro Romero, Joseph Muscat, John Purvis, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček. | |||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Harald Ettl, Catherine Guy-Quint, Werner Langen, Vladimír Maňka. | |||||
|
Náhradník (ci) (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování |
| |||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
... | |||||
STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (23. 2. 2006)
pro Výbor pro právní záležitosti
k strategii pro zjednodušení právního prostředí
Navrhovatel: Gyula Hegyi
NÁVRHY
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. výrazně podporuje proces zjednodušení právního prostředí i cíl zajistit, aby právní prostředí bylo nezbytné, jednoduché a účinné. Zdůrazňuje nicméně, že tento proces musí vycházet z několika předpokladů:
i) plné zapojení Evropského parlamentu v interinstitucionální diskuzi o zjednodušení a jeho zapojení, jako spolutvůrce legislativy, při schvalování právních předpisů, na něž se vztahuje „postup zjednodušení“;
ii) rozsáhlé a průhledné konzultace se všemi zainteresovanými stranami, aby se zapojily nejen členské státy a podniky, ale také nevládní organizace;
iii) posílení všeobecné průhlednosti právních postupů, zejména zpřístupněním jednání Rady dohledu veřejnosti, kdykoli Rada jedná v zákonodárné funkci;
2. vítá záměr snížit zbytečné zatížení MSP a posílit využití informačních technologií; domnívá se, že jedním z cílů zjednodušení právního prostředí EU by mělo být zjednodušení právních předpisů, která budou účinnější a tudíž „zaměřené na uživatele“;
3. vítá přístup Komise, v rámci kterého souhlasí s potřebou zjednodušení z hlediska sektorového, i navrhované metody zrušení, kodifikace a změn; varuje nicméně před příliš omezenou a výhradně finanční a administrativní analýzou výhod a nákladů spojených s příslušnými právními předpisy; pevně věří, že jakékoli hodnocení pro účely zjednodušení musí rovným dílem zohlednit hospodářské a sociální ohledy a ohledy na životní prostředí a zdraví a nemělo by se omezit na krátkodobá hlediska; domnívá se, že postup zjednodušení by neměl za žádných okolností vést ke snížení standardů vyplývajících ze současných právních předpisů;
4. zdůrazňuje, že tradiční právní akty musí zůstat i nadále běžnými prostředky pro dosažení politických cílů stanovených ve Smlouvách a domnívá se, že využití alternativních způsobů regulace, jako je koregulace, může představovat užitečný doplněk legislativních opatření, nabízejí-li zlepšení odpovídajícího nebo širšího rozsahu, než opatření, kterých je možné dosáhnout prostřednictvím právních předpisů; zdůrazňuje, že jakékoli využití alternativních způsobů regulace musí být v souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů[1]
5. domnívá se, že u použití koregulace hrozí, že by mohlo vést k menší průhlednosti a odpovědnosti v důsledku vyloučení volených zástupců z postupu rozhodování a v důsledku nerovného práva účasti nevládních organizací a dalších zainteresovaných stran; domnívá se tedy, že koregulace v podobě standardizace by měla být přísně omezena pouze na opatření technické harmonizace;
6. opětovně zdůrazňuje, že má-li se v jakékoli míře spoléhat na prováděcí pravomoci Komise („komitologii“), je nezbytné provést revizi rozhodnutí 1999/468/ES, aby se zajistila:
i) větší otevřenost,
ii) omezení jakéhokoli svěřování prováděcích pravomocí Komisi pouze na prováděcí opatření a za předpokladu, že je jednoznačně stanoven cíl, náplň, rozsah a trvání přidělených pravomocí,
iii) ustanovení formální rovnováhy mezi pravomocemi Evropského parlamentu a Rady při posuzování těchto opatření zavedením odpovídajícího systému vrácení k projednání nebo „ustanovení o skončení platnosti“;
7. podporuje stanovisko Komise, podle nějž ustanovení o přezkumu plní podobný účel jako „ustanovení o skončení platnosti“, a přitom představuje menší riziko právních mezer, dává tudíž jednoznačnou přednost ustanovení o přezkumu před „ustanovením o skončení platnosti“;
8. není přesvědčen o tom, že návrh nahradit směrnice nařízeními bude přínosem, neboť může vést k problémům s prováděním vzhledem k tomu, že nařízení nezohledňují obrovské rozdíly, které existují mezi jednotlivými národními administrativní podmínkami a prostředími, a domnívá se, že by tato změna mohla v důsledku vést k právním předpisům, které přestavují jmenovatele na nejnižší úrovni, nikoli na úrovni nezbytné pro dosažení zamýšlených cílů; vyzývá tudíž, aby byly případ od případu pozorně zhodnoceny výhody a nevýhody těchto postupů předtím, než bude navrženo nahrazení směrnice nařízením;
9. bere na vědomí seznam aktivit zahrnutých do průběžného programu zjednodušení, který sestavila Komise, a bude-li to vhodné, bude se aktivně podílet na dosažení cíle zjednodušení právních předpisů v kontextu nadcházejícího legislativního procesu;
10. lituje stažení některých legislativních návrhů, zejména těch, které se týkaly označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy a uplatňování snížené sazby spotřební daně u některých minerálních olejů obsahujících biopaliva nebo u některých biopaliv;
11. očekává, že různé novelizace a návrhy na přezkoumání předložené Komisí přispějí ke zlepšení úrovně hospodářského a sociálního rozvoje EU v kontextu politiky udržitelného rozvoje a také k lepší úrovni ochrany zdraví občanů a kvality jejich životního prostředí v souladu s cíly stanovenými v článku 2 Smlouvy;
POSTUP
|
Název |
Strategie pro zjednodušení právního prostředí | |||||
|
Číslo postupu |
||||||
|
Příslušný výbor |
JURI | |||||
|
Výbor požádaný o stanovisko |
ENVI | |||||
|
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání |
| |||||
|
Navrhovatel |
Gyula Hegyi | |||||
|
Předchozí navrhovatel |
| |||||
|
Projednání ve výboru |
22.2.2006 |
|
|
|
| |
|
Datum přijetí |
22.2.2006 | |||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
45 0 0 | ||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Adamos Adamou, Georgs Andrejevs, Liam Aylward, Johannes Blokland, John Bowis, Frederika Brepoels, Dorette Corbey, Avril Doyle, Jillian Evans, Anne Ferreira, Karl-Heinz Florenz, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Gyula Hegyi, Marie Anne Isler Béguin, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Urszula Krupa, Aldis Kušķis, Marie-Noëlle Lienemann, Marios Matsakis, Roberto Musacchio, Miroslav Ouzký, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Karin Scheele, Carl Schlyter, Richard Seeber, Jonas Sjöstedt, María Sornosa Martínez, Antonios Trakatellis, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Anders Wijkman | |||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
María del Pilar Ayuso González, Bairbre de Brún, Milan Gaľa, Jutta D. Haug, Erna Hennicot-Schoepges, Miroslav Mikolášik, Robert Sturdy | |||||
|
Náhradník (čl. 178 odst. 2) přítomný při závěrečném hlasování |
Miguel Angel Martínez Martínez | |||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
| |||||
- [1] Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (*) (20. 3. 2006)
pro Výbor pro právní záležitosti
o strategii pro zjednodušení právního prostředí
(2006/2006(INI)
Navrhovatelka (*): Marie-Line Reynaud(*) Užší spolupráce mezi výbory - článek 47 jednacího řádu
NÁVRHY
Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že iniciativy „zjednodušení právního prostředí“ (dále jen zjednodušení) jsou již více než deset let předmětem jednání orgánů Společenství, přičemž toto jednání má různé podoby a směry,
B. vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 25. října 2005 nazvaném „Provádění lisabonského programu Společenství: Strategie pro zjednodušení právního prostředí “ (KOM(2005)0535) předkládá zcela oprávněně zjednodušení ne jako postup tvorby právních předpisů odlišný od kodifikace, přepracování nebo zrušení, ale jako souhrnný postup, který tyto nástroje obsahuje a jehož cílem je zjednodušit uplatňování norem Společenství a vnitrostátních norem a snížit jeho náročnost,
C. vzhledem k tomu, že tento postup považuje Komise, Parlament i Rada za nástroj Lisabonské strategie,
D. vzhledem k tomu, že tento postup vyžaduje úzkou spolupráci především mezi orgány Evropské unie a dále mezi těmito orgány a vnitrostátními orgány,
E. vzhledem k tomu, že zkušenosti Komise, Rady a Parlamentu s přepracováváním legislativních dokumentů byly nedávno vyhodnoceny ve zprávě právních služeb všech tří orgánů, která zdůraznila některé „dětské nemoci“, ale rovněž užitečné poučení do budoucna[1],
F. vzhledem k tomu, že zjednodušující činnosti měly od zahájení druhého programu zjednodušení v únoru 2003 (KOM(2003)0071) velmi rozdílnou povahu a rozsah, počínaje podrobnou revizí směrnic a konče úpravou norem v celém odvětví, což ztěžuje sjednocení postupů,
1. připomíná, že zjednodušení je nezbytné a vhodné, nesmí však v žádném případě vést ke zpochybnění schválených politik; z toho vyplývá, že pokud by mělo dojít k sebemenší změně „acquis communautaire“, nemůže být tato změna provedena bez demokratické kontroly a musí být předložena legislativnímu orgánu;
2. zdůrazňuje, že pokud je v některých oblastech „regulace nadměrná“, je to ve velké míře v důsledku tvorby právních předpisů členských států, a proto by po zrušení norem Společenství mělo následovat zrušení odpovídajících vnitrostátních právních předpisů;
3. pozastavuje se nad tím, že výše uvedené sdělení Komise zmiňuje otázku reformy současného systému delegování normativní funkce (postup „komitologie“) jen krátce a okrajově[2], zatímco tato reforma by mohla přispět ke zjednodušení sekundárního práva Společenství a zároveň by umožnila Komisi schvalovat prováděcí opatření prostřednictvím rychlejších postupů;
4. konstatuje, že „míra úspěchu“ zjednodušujících činností od roku 2003 je uspokojivá a že průměrná délka postupů není vzhledem ke složitosti otázek přehnaná[3];
5. domnívá se však, že počet zjednodušujících činností zahájených od té doby je velmi nízký a že původního cíle snížit objem „acquis communautaire“ nebylo zdaleka dosaženo;
6. shledává rovněž, že postupy řízení některých nástrojů užívaných v rámci strategie zjednodušení, zejména postup přepracování, by mohly být vyjasněny z hlediska kompetencí každého orgánu, aby se předešlo sporům o postup a možným následným pozastavením; upozorňuje, že je vhodné zároveň zachovat všechny legislativní pravomoci Parlamentu; domnívá se, že Výbor pro ústavní záležitosti by měl nicméně zvážit zavedení takových metod práce, které by umožňovaly poslancům účinněji sledovat postup zjednodušení;
7. prohlašuje, že je připraven se více zapojit do úsilí, jež musí vyvinout společně všechny tři orgány ve snaze oživit proces zjednodušení;
8. zavazuje se, že se bude zabývat otázkou zlepšování svých postupů a způsobů tvorby právních předpisů, aby se urychlily okruhy, jichž se „zjednodušení“ týká, a zároveň aby byly dodrženy postupy, které stanoví primární právo, v tomto případě Smlouva o založení Evropského společenství;
9. domnívá se, že východiskem takového postupu musí být analýza zjednodušujících činností, které byly zahájeny od roku 2003, která by následně odhalila možnosti zlepšování postupů uplatňovaných v Parlamentu;
10. pověřuje svého předsedu, aby předložil příslušnému výboru k přezkoumání otázku případných změn jednacího řádu Evropského parlamentu.
POSTUP
|
Název |
Strategie pro zjednodušení právního prostředí | |||||
|
Číslo postupu |
||||||
|
Příslušný výbor |
JURI | |||||
|
Výbor, který vypracoval stanovisko |
AFCO | |||||
|
Užší spolupráce Datum oznámení na zasedání |
19. 1. 2006 | |||||
|
Navrhovatel |
Marie-Line Reynaud | |||||
|
Předchozí navrhovatel |
| |||||
|
Projednání ve výboru |
21. 2. 2006 |
|
|
|
| |
|
Datum přijetí |
20. 3. 2006 | |||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
14 0 0 | ||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Carlos Carnero González, Richard Corbett, Jean-Luc Dehaene, Panayiotis Demetriou, Andrew Duff, Maria da Assunção Esteves, Ignasi Guardans Cambó, Jo Leinen, Íñigo Méndez de Vigo, Marie-Line Reynaud, Johannes Voggenhuber | |||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Georgios Papastamkos, Jacek Protasiewicz, Jacques Toubon | |||||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
| |||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
| |||||
- [1] Hodnotící zpráva o provádění interinstitucionální dohody o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů ze dne 21. září 2005.
- [2] V bodu 3 d, in fine.
- [3] Komise v poznámce pod čarou na str. 26 uvedeného sdělení poukazuje na skutečnost, že 15 legislativních návrhů předložených podle programu zjednodušování z roku 2003 „je ještě v legislativním procesu“. Aktualizace, kterou příslušná oddělení v současné době provádějí, prokáže, že více než polovina legislativních návrhů je již schválena nebo je schvalována.
POSTUP
|
Název |
Strategii pro zjednodušení právního prostředí |
||||||||||||
|
Číslo postupu |
|||||||||||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
JURI |
||||||||||||
|
Výbor požádaný o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AFET 19.1.2006 |
DEVE 19.1.2006 |
INTA 19.1.2006 |
BUDG 19.1.2006 |
CONT 19.1.2006 | ||||||||
|
|
ECON 19.1.2006 |
EMPL 19.1.2006 |
ENVI 19.1.2006 |
ITRE 19.1.2006 |
IMCO 19.1.2006 | ||||||||
|
|
TRAN 19.1.2006 |
REGI 19.1.2006 |
AGRI 19.1.2006 |
PECH 19.1.2006 |
CULT 19.1.2006 | ||||||||
|
|
LIBE 19.1.2006 |
FEMM 19.1.2006 |
PETI 19.1.2006 |
|
| ||||||||
|
Nezaujaté stanovisko |
AFET 23.1.2006 |
DEVE 25.1.2006 |
INTA 23.11.2006 |
BUDG 16.3.2006 |
CONT 22.2.2006 |
||||||||
|
|
EMPL 1.2.2006 |
ITRE 26.1.2006 |
IMCO 30.1.2006 |
TRAN 24.1.2006 |
REGI 31.1.2006 |
||||||||
|
|
AGRI 26.1.2006 |
PECH 31.1.2006 |
CULT 23.1.2006 |
LIBE 16.3.2006 |
FEMM 24.1.2006 |
||||||||
|
|
PETI 16.3.2006 |
|
|
|
|
||||||||
|
Užší spolupráce Datum oznámení na zasedání |
AFCO |
|
|
|
|
||||||||
|
Navrhovatel |
Giuseppe Gargani |
|
|||||||||||
|
Předchozí zpravodaj(ové) |
|
|
|||||||||||
|
Projednání ve výboru |
30.1.2006 |
23.2.2006 |
21.3.2006 |
|
|
||||||||
|
Datum přijetí |
21.3.2006 |
||||||||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+ : – : 0 : |
19 0 0 |
|||||||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Maria Berger, Rosa Díez González, Bert Doorn, Monica Frassoni, Giuseppe Gargani, Piia-Noora Kauppi, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Antonio López-Istúriz White, Hans-Peter Mayer, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Gabriele Hildegard Stauner, Andrzej Jan Szejna, Diana Wallis, Rainer Wieland, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka |
||||||||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Jean-Paul Gauzès, Marie Panayotopoulos-Cassiotou |
||||||||||||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
|
||||||||||||
|
Datum předložení |
23.3.2006 |
|
|||||||||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
|
||||||||||||