ZPRÁVA o zlepšení tvorby právních předpisů 2004: o používání zásady subsidiarity – 12. výroční zpráva

23. 3. 2006 - (2005/2055(INI))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Bert Doorn

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zlepšení tvorby právních předpisů 2004: o používání zásady subsidiarity –

12. výroční zpráva

(2005/2055(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. června 2002 o posuzování dopadů (KOM(2002)0276),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. června 2002 o akčním plánu „Zjednodušení a zlepšení regulačního prostředí“ (KOM(2002)0278),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2003 o zlepšení tvorby právních předpisů[1] uzavřenou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 o hodnocení dopadu právních předpisů Společenství a postupů konzultace[2],

–   s ohledem na závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dnů 25.–26. listopadu 2004,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii“ ze dne 16. března 2005 (KOM(2005)0097),

–   s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Zlepšení tvorby právních předpisů 2004“ ze dne 21. března 2005 (KOM(2005)0098),

–   s ohledem na obecné směry Komise pro posuzování dopadů ze dne 15. června 2005 a jejich přílohy (SEK(2005)0791),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Výsledek prověření legislativních návrhů v legislativním procesu“ ze dne 27. září 2005 (KOM (2005)0462),

–   s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru o lepším provádění právních předpisů EU a lepší regulaci ze dne 28. září 2005,

–   s ohledem na sdělení Komise „o společné metodice EU pro posuzování administrativních nákladů uložených právními předpisy“ ze dne 21. října 2005 (KOM (2005)0518),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2005 o legislativním a pracovním programu Komise na rok 2006[3],

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6‑0082/2006),

A. vzhledem k tomu, že ve svém sdělení o zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii vytváří Komise jasnou souvislost mezi dosažením cílů Lisabonské strategie a zlepšením právní úpravy,

B.  vzhledem k tomu, že vytváření transparentního, efektivního a vysoce kvalitního právního prostředí by mělo být prvořadým cílem politiky Evropské unie,

C. vzhledem k tomu, že právní prostředí, v němž podniky působí, je určujícím faktorem jejich konkurenceschopnosti, udržitelného růstu, a tudíž jejich výkonnosti v oblasti zaměstnanosti,

D. vzhledem k tomu, že v souvislosti s novými právními předpisy a se zjednodušením stávajících právních předpisů přispěje posuzování dopadu k lepšímu zhodnocení jejich sociálních a ekonomických důsledků, dopadu na životní prostředí a lidské zdraví a napomůže snížit administrativní zatížení, které oslabuje konkurenceschopnost evropských podniků, zejména malých a středních podniků (MSP),

E.  vzhledem k tomu, že evropské právní předpisy se mezi občany a podniky v EU netěší příliš dobré pověsti, především proto, že právní předpisy, které jsou často výsledkem složitých politických kompromisů, postrádají srozumitelnost a členské státy nejsou schopny nebo ochotny je správně provádět,

F.  vzhledem k tomu, že Komise při přípravě návrhů právních předpisů umožňuje, aby se k nim některé ze zainteresovaných stran vyjádřily prostřednictvím konzultací a různých pracovních skupin, avšak vzhledem k tomu, že transparentnost týkající se náplně těchto konzultací, účastníků a způsobu, jakým Komise zohledňuje jejich výsledky, není dostačující,

G. vzhledem k tomu, že se Evropský parlament ve výše uvedeném usnesení ze dne 20. dubna 2004 velkou většinou vyjádřil ve prospěch používání posuzování dopadu v EU za účelem zlepšení právních předpisů, a vzhledem k tomu, že Rada a Komise zdůraznily význam posuzování dopadu v nesčetných dokumentech,

H. vzhledem k tomu, že Komise při posuzování dopadu neuplatňuje důsledně stejnou metodologii, a proto je kvalita těchto hodnocení různá, a vzhledem k tomu, že posouzení dopadu často připomíná spíše odůvodnění návrhu než jeho skutečné objektivní zhodnocení,

I.   vzhledem k tomu, že velká část prováděcích (nebo druhotných) právních předpisů je přijímána na základě projednávání ve výborech bez řádné kontroly ze strany Parlamentu,

J.   vzhledem k tomu, že tvorba právních předpisů je částečně vzdělávacím procesem, v jehož průběhu se lze poučit z dosavadních chyb; vzhledem k tomu, že dopad právních předpisů není dostatečně transparentní a zprávy Komise o provádění právních předpisů Společenství se omezují na jejich provádění v členských státech a neuvádějí, zda právní předpisy v praxi dosáhly zamýšlených cílů,

1.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby veškeré právní předpisy přijaté Společenstvím byly zcela v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality;

2.  podporuje záměr zlepšit evropské právní předpisy za účelem posílení růstu a zaměstnanosti a zdůrazňuje nutnost jednotného a důsledného přístupu k iniciativám týkajícím se „lepší právní úpravy“, jež by podporovaly tři lisabonské pilíře v případě nepříznivého vývoje na trhu; zdůrazňuje, že iniciativy týkající se „lepší právní úpravy“ je třeba uskutečňovat transparentním a demokratickým způsobem;

3.  prosazuje právní předpisy založené na zásadách a zaměřené spíše na kvalitu než kvantitu; v diskusi o „lepší právní úpravě“ vidí příležitost zamyslet se nad tvorbou právních předpisů jako nad procesem vytvořeným pro dosažení jasně definovaných politických cílů tak, že ve všech fázích tohoto procesu, tj. od jeho přípravy po provádění, budou angažovány a zapojeny všechny zúčastněné strany;

4.  doporučuje, aby byl program „lepší právní úpravy“ nejdříve v určitých oblastech vyzkoušen a pečlivě vyhodnocen, než začne být obecně používán; zkušenost s Lamfalussyho postupem v oblasti právních předpisů pro finanční trhy a zejména dialog mezi regulačními orgány a účastníky trhu považuje za hodnotnou zkoušku pro dynamický legislativní proces;

5.  zastává názor, že Lamfalussyho postup je užitečným mechanismem; ve sbližování postupů dohledu vidí klíčový význam; v této souvislosti vítá práci výborů 3. úrovně a podporuje požadavek na vytvoření odpovídajícího souboru nástrojů; věří, že pokud je dohlížitelům poskytnut dostatečný manévrovací prostor, není z velké části nutné do právních předpisů zahrnout technické detaily a legislativa snáze vytvoří vhodnější pravidla pro dynamický trh; zdůrazňuje však, že tato praxe nikdy nemůže zpochybnit politickou odpovědnost za konečné cíle příslušných právních předpisů; trvá na tom, že zákonodárci by měli tento proces pečlivě sledovat, a znovu opakuje, že by měla být plně uznávána zákonodárná práva Parlamentu;

6.  shledává, že je třeba, aby současně s každým návrhem právního předpisu byl posouzen jeho dopad na základě výše uvedeného usnesení ze dne 20. dubna 2004, podle něhož budou bezprostředně zmapovány sociální a hospodářských důsledky, dopad na životní prostředí a alternativní politiky, které mají zákonodárné orgány v daném kontextu k dispozici;

7.  zastává názor, že pokud Komise na žádost jednoho nebo více členských států předloží návrh, měla by být tato skutečnost zmíněna;

8.  věří, že pro posouzení dopadu je nezbytné zvážit také součinnost a konzistentnost každého nového legislativního návrhu se stávajícími právními předpisy a celkové náklady pro dotyčné odvětví hospodářství vzhledem k jeho kumulativním účinkům;

9.  zdůrazňuje, že je nutné, aby jasné obecné směry a struktury pro posuzování dopadu, které Komise zveřejnila v červnu 2005, byly prováděny jednotně a bezodkladně všemi generálními ředitelstvími,

10. vítá hodnocení dopadu vypracovaná v přípravné fázi, avšak varuje, že tato hodnocení nemohou nahradit politické diskuse o výhodách a nevýhodách právních předpisů; zdůrazňuje, že zájmy spotřebitelů, společností a občanů nemohou být omezeny pouze na analýzu nákladů a výnosů; zastává názor, že právní předpisy je třeba provádět za úplné odpovědnosti orgánů samotných v souladu s jejich politickými prioritami; žádá o naprostou průhlednost během přípravné fáze, o odůvodnění založená na zamýšlených výsledcích a v případě potřeby o další upřesnění; trvá na významu společných obecných směrů, jež budou plně respektovat tři lisabonské pilíře; trvá na přiměřeném rozpočtu;

11. zdůrazňuje, že Komise by měla do posouzení dopadu přesněji a v souladu s jasnými hlavními směry zahrnout, jaké důsledky budou plynout z neexistence právních předpisů ve smyslu ušlých přínosů, především co se týče zdraví, prosperity a udržitelnosti; trvá na tom, že jako součást posouzení dopadu Komise musí co nejdříve zavést metodu, kterou vyvinula pro výpočet míry administrativní zátěže; shledává, že tato metoda je potřebná pro získání přehledu o nákladech spojených s uplatňováním a prováděním právních předpisů; domnívá se, že tato metoda musí být ve své konečné podobě součástí posuzování dopadu nejpozději v roce 2006;

12. považuje za nezbytné, aby v zájmu jeho jednotného uplatňování Komisí bylo posuzování dopadu podrobeno nezávislému přezkoumání; Evropský parlament se nebude zabývat žádnými návrhy, k nimž nebude přiloženo nezávisle přezkoumané a schválené posouzení dopadu;

13. přeje si, aby „lepší právní úprava“ sledovala celkový přístup, na němž by se plně podílel Parlament, Rada, Komise i členské státy a v jehož rámci by byly konzultovány všechny zúčastněné strany s cílem zapojit občany, kteří nedávno v některých členských státech projevili nedostatek důvěry v evropský projekt; doporučuje zvýšit vklad a zapojení zástupců spotřebitelů a pracovníků do procesu konzultací;

14. zdůrazňuje, že konzultace se zúčastněnými stranami během období příprav nejsou totožné s jednáními se zainteresovanými stranami v průběhu legislativního procesu, a vyjadřuje své obavy z tendencí Komise vést bilaterální jednání s jednotlivými členskými státy před předložením legislativních návrhů, což někdy vede k nepatřičným, nekonzistentním nebo protichůdným ustanovením, neúčasti nebo výjimkám ve prospěch některých členských států, což narušuje rovné podmínky;

15. domnívá se, že je nutné, aby zainteresované strany měly během přípravy právních předpisů možnost a dostatek času k přednesení svých připomínek a aby Komise zainteresované strany informovala, jak jejich připomínky byly v návrhu zohledněny; zastává názor, že Komise musí v této souvislosti zajistit maximální transparentnost tak, že připomínky zainteresovaných stran a posouzení dopadu oznámí ve veřejně přístupném registru;

16. poznamenává, že projednáváním ve výborech vzniká velká část prováděcích opatření; má za to, že tato opatření musí splňovat stejná kvalitativní kritéria jako prováděné právní předpisy, a proto také musí podléhat posouzení dopadu, jakmile bude k dispozici nezbytné know-how a příslušné nástroje;

17. navrhuje interinstitucionální dohodu, která vyjasní různé legislativní postupy a zapojení Parlamentu do každého z nich a zejména která Parlament uzná jako rovnocenného spoluzákonodárce v návaznosti na projednávání ve výborech; žádá podobná opatření v souvislosti s mezinárodní standardizací, jakou nabízí například Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB);

18. je přesvědčen, že pokud budou zákonodárné pravomoci Parlamentu respektovány v rámci postupu projednávání ve výborech, bude Parlament ochotnější soustředit se na obecné zásady a podporovat zjednodušení a inovaci právních předpisů; znovu proto vyzývá kpřijetí interinstitucionální dohody o zlepšení postupu projednávání ve výborech za účelem konečného objasnění a zaručení úlohy Parlamentu jako spoluzákonodárce;

19. zastává názor, že v zájmu zajištění kvality evropských právních předpisů by měl mít Parlament právo podmínit právní předpisy pocházející z projednávání ve výborech svým schválením, pokud to bude nutné pro posouzení dopadu; vyzývá Radu a Komisi, aby tento postup včlenily do interinstitucionální dohody do 1. dubna 2008;

20. znovu upozorňuje, že Parlament a Rada rovněž významným způsobem pozměňují návrhy Komise, které podléhají posouzení dopadu, a zdůrazňuje, že posouzení dopadu má smysl pouze tehdy, když je použita stejná metodika jako v Komisi;

21. vyzývá Radu a Komisi, aby v souvislosti s interinstitucionálními konzultacemi v blízké budoucnosti vyvinuly metodu a postup Společenství pro posuzování dopadu v rámci evropského politického procesu a aby dospěly ke konkrétní dohodě do září 2006;

22. upozorňuje na to, že metody „lepší právní úpravy“ by měly respektovat vyváženost pravomocí a příslušných rolí mezi Parlamentem, Radou a Komisí; přeje si, aby přínos Parlamentu byl moudrý a celistvý a aby při tom využíval své předchozí zkušenosti; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby inovace v legislativním procesu získaly politickou podporu;

23. domnívá se, že vysoce technické právní předpisy by neměly vést k vyloučení spoluzákonodárců z demokratického procesu tvorby právních předpisů, ale měly by je spíše podnítit k tomu, aby se soustředili na zásadní politické principy a cíle a na to, jak je zavádět do praxe, přičemž místo nařizování zvolí přístup založený na vnímavosti a spoluúčasti a budou využívat technické know-how a možnosti regulačních orgánů, které musí právní předpisy používat;

24. vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly zkušenosti o posuzování dopadu a aby je uplatňovaly i na vnitrostátní právní předpisy;

25. vítá větší zapojení národních parlamentů do pracovního programu Komise, avšak varuje před metodou nahodilého výběru nejlepších návrhů na základě subsidiarity a proporcionality; žádá, aby všechny nové návrhy obsahovaly přehled existujících právních předpisů v příslušné oblasti a vysvětlení, jak mezi ně tento nový právní předpis zapadá; žádá, aby byly Radě a Parlamentu navrženy alternativní možnosti doplněné o důkladnou analýzu případných dopadů, pokud jde o očekávání občanů, tří lisabonských pilířů, náklady a administrativní zatížení, zejména pro malé a střední podniky;

26. v zájmu zajištění jednotného právního rámce pro celou EU vyzývá Komisi, aby zajistila, že nebude narušen řadou odchylek, které Rada zavede ve prospěch jednotlivých členských států;

27. vyzývá Komisi, aby nejpozději do tří let po vstoupení nových právních předpisů v platnost, Parlament informovala o dopadu těchto předpisů v praxi; zajímá ho především, zda právní předpisy splnily původní účel, jaké mají důsledky pro mezinárodní konkurenceschopnost příslušného odvětví, v neposlední řadě ve světle odlišných nařízení (nebo v případě neexistence nařízení) v konkurenčních zemích, a jak jsou dodržovány v praxi; dále vyzývá Komisi, aby kvantitativní výsledky posuzování dopadu pravidelně podrobovala kritickému rozboru, a tak zjistila, zda používaná metodika přináší spolehlivé předpovědi, a aby o výsledcích informovala Parlament;

28. zdůrazňuje, že je nutné, aby Parlament a zejména příslušný zpravodaj aktivněji sledoval, jak jsou evropské právní předpisy prováděny v členských státech, a aby využíval propojení, které existuje mezi Evropským parlamentem a národními a/nebo regionálními parlamenty;

29. zastává názor, že provádění právních předpisů ES by mělo být vážně a aktivně sledováno, aby se zamezilo odchylným a přizpůsobeným interpretacím; přeje si, aby Komise společně s dohlížiteli a skupinami odborníků hrála při provádění aktivní úlohu jak na úrovni EU, tak i na vnitrostátní úrovni, neboť včasná analýza případných úskalí může předejít zpoždění a zbytečnému zatížení společností; navrhuje, že Parlament by měl vypracovat postup pro sledování jejich řádného provádění v úzké spolupráci s národními partnery;

30. připomíná zajímavé perspektivy, které nabízí „otevřená metoda koordinace“ v souvislosti s Lisabonskou strategií; zdůrazňuje zájem Evropského parlamentu o to, aby byl podrobně informován o rozvoji této praxe; vyzývá Komisi, aby předložila zprávu o pokroku, kterého bylo doposud touto metodou dosaženo, a trvá na tom, že se otevřená metoda koordinace nesmí stát souběžným legislativním postupem, který by nepozorovaně oslaboval postupy stanovené ve Smlouvě o ES;

31. vyzývá předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

• [1]  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
• [2]  Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 146.
• [3]  Přijaté texty, P6_TA(2005)0524.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Since the report on Better lawmaking /impact assessment was adopted by the European Parliament in March 2004, your rapporteur is pleased to note a great deal of activity on this issue. The publication by the Commission of its communication ‘Better regulation for growth and jobs in the European Union’, the publication of the impact assessment guidelines, and the Commission’s and Council’s initiatives on the measurement of administrative burdens and the simplification of existing legislation, all show which way the wind is blowing. In your rapporteur’s view it is now time to ensure the proper implementation of all the initiatives for better lawmaking. This is very important with a view to the Lisbon strategy and the credibility of European legislation in the eyes of European citizens and businesses.

In the Commission, care needs to be taken that the impact assessment instrument is uniformly applied. Only in this way can a clear improvement in European lawmaking be achieved. In this connection, it is essential that there should be checks on the quality and uniformity of the impact assessment. Your rapporteur proposes that this should be the responsibility of an independent agency. It is also of the greatest importance that impact assessments are published in good time, so that interested parties can exercise an influence on the final impact assessment.

Another important thing is to ensure that legislation adopted under the comitology procedure is submitted to an impact assessment. This both guarantees the quality of legislation and creates greater transparency in this process, which is not subject to parliamentary control.

The Council and the European Parliament must also shoulder their responsibility and submit their ‘significant’ amendments to an impact assessment.

The proper implementation of European legislation also forms a part of the strategy for better lawmaking. The European Parliament, and in particular its rapporteur responsible for a given legislative text, must be more closely involved in the implementation of European legislation.

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (20. 2. 2006)

pro Výbor pro právní záležitosti

ke zlepšení tvorby právních předpisů 2004: uplatňování principu subsidiarity – 12. výroční zpráva
(2005/2055(INI))

Navrhovatelka: Ieke van den Burg

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyjadřuje podporu záměru zlepšit evropské právní předpisy za účelem posílení růstu a zaměstnanosti a zdůrazňuje nutnost jednotného a důsledného přístupu k iniciativám týkajícím se „lepší právní úpravy“, jež by podporovaly tři lisabonské pilíře v případě špatného vývoje na trhu; zdůrazňuje, že iniciativy týkající se „lepší právní úpravy“ je třeba uskutečňovat transparentním a demokratickým způsobem;

2.  prosazuje právní předpisy založené na zásadách a zaměřené na kvalitu, ne na kvantitu; vidí v diskusi o „lepší právní úpravě“ příležitost zamyslet se nad právními předpisy jako nad procesy určenými k dosažení jasně definovaných politických cílů angažováním a zapojením všech zúčastněných stran v průběhu všech fází tohoto procesu, od přípravy až po provádění;

3.  přeje si, aby se „lepší právní úprava“ ubírala cestou globálního přístupu, který by plně zahrnoval Parlament, Radu a Komisi i členské státy a v rámci kterého by byly konzultovány všechny zúčastněné strany, a byli tak zapojeni i občané, kteří nedávno v některých členských státech projevili nedostatek důvěry v evropský projekt; doporučuje zvýšit vklad a zapojení zástupců spotřebitelů a pracujících do procesu konzultací;

4.  zdůrazňuje, že konzultování zúčastněných stran během období příprav nejsou totéž co vyjednávání se zainteresovanými stranami v průběhu legislativního procesu, a vyjadřuje své obavy ze snahy Komise vést bilaterální jednání s jednotlivými členskými státy ještě před předložením legislativních návrhů, což někdy vede k nepatřičným, nekonzistentním nebo protichůdným ustanovením, neúčasti a výjimkám ve prospěch některých členských států, což deformuje rovné podmínky;

5.  doporučuje, aby před tím, než se program „lepší právní úpravy“ bude široce uplatňovat, byl nejdříve v některých oblastech vyzkoušen a pečlivě vyhodnocen; považuje experiment s Lamfalussyho procesem v oblasti legislativy finančních trhů, a zejména dialog mezi regulačními orgány a účastníky trhu, za hodnotnou zkoušku pro dynamický legislativní proces;

6.  upozorňuje na to, že metody „lepší právní úpravy“ by měly respektovat vyváženost pravomocí mezi Parlamentem, Radou a Komisí a jejich příslušných úloh; přeje si, aby přínos Parlamentu byl moudrý a jednotný a aby Parlament stavěl na předchozích zkušenostech; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby inovace získaly politickou podporu v legislativním procesu;

7.  domnívá se, že vysoce technické právní předpisy by neměly vést k tomu, aby se spoluzákonodárci při tvorbě právních předpisů vzdálili od demokratického procesu, ale měly by je spíše podnítit k tomu, aby se soustředili na zásadní politické principy a cíle a také na to, jak uplatnit proces jejich zavádění do praxe, a aby místo předepisujícího přístupu uplatňovali přístup vnímavý a participativní a využívali technické know-how a možnosti regulačních orgánů, které musí právní předpisy provádět;

8.  vítá hodnocení dopadu vypracovaná v přípravné fázi, avšak varuje, že tato hodnocení nemohou nahradit politické diskuse o výhodách a nevýhodách právních předpisů; zdůrazňuje, že zájmy spotřebitelů, společností a občanů nemohou být omezeny pouze na analýzu nákladů a výnosů; zastává názor, že právní předpisy je třeba provádět za úplné odpovědnosti orgánů samotných v souladu s jejich politickými prioritami; žádá o naprostou průhlednost během přípravné fáze, o odůvodnění založená na požadovaných výsledcích a v případě potřeby o další upřesnění; trvá na významu společných pokynů, jež budou plně zachovávat tři lisabonské pilíře; trvá na přiměřeném rozpočtu;

9.  vítá větší zapojení národních parlamentů do pracovního programu Komise, avšak varuje před metodou nahodilého výběru nejlepších návrhů na základě subsidiarity a proporcionality; žádá, aby všechny nové návrhy obsahovaly přehled existujících právních předpisů v příslušné oblasti a vysvětlení, jak mezi ně tento nový právní předpis zapadá; žádá, aby byly Radě a Parlamentu navrženy jiné alternativní možnosti doplněné o důkladnou analýzu případných dopadů na očekávání občanů, tří lisabonských pilířů, náklady a administrativní zatížení, zejména pro malé a střední podniky;

10. v zájmu zajištění právního rámce jednotného pro celou EU vyzývá Komisi, aby zajistila, že nebude narušen řadou výjimek vytvořených Radou ve prospěch jednotlivých států;

11. vyjadřuje politování nad nepřiměřeným postupem Komise při stahování a zjednodušování právních předpisů, aniž by s oběma spoluzákonodárci prodiskutovala priority; žádá o jasné odůvodnění případ od případu a případně o alternativní návrhy;

12. připomíná, že zjednodušování není pouze technickou záležitostí; upřednostňuje přeorientování acquis na tři lisabonské pilíře za předpokladu, že se tak stane průhlednou a demokratickou cestou a ne pouze formou správního aktu; žádá proto o úplné vyhodnocení strategie uplatňované Komisí;

13. navrhuje interinstitucionální dohodu zabývající se různými postupy přijímání právních předpisů a zapojení Parlamentu do každého z nich, a zejména pak uznání Parlamentu jako rovnocenného spoluzákonodárce, který navazuje na rozhodnutí postupem ve výborech; a navrhuje podobná opatření v souvislosti s mezinárodní standardizací, jakou nabízí například IASB;

14. zastává názor, že převádění právních předpisů ES by mělo být vážně a aktivně sledováno, aby se zamezilo odchylným a nadneseným interpretacím („gold plating“); přeje si, aby Komise spolu s dohlížiteli a expertními skupinami hrála při převádění aktivní úlohu, a to jak na úrovni EU, tak na národní úrovni, neboť včasná analýza případných úskalí může předejít zpoždění a zbytečnému zatížení společností; navrhuje, aby Parlament vytvořil postup pro sledování řádného provádění v úzké spolupráci s národními partnery;

15. zastává názor, že Lamfalussyho proces je užitečným mechanismem; domnívá se, že sbližování dohlížecích postupů je klíčovým prvkem; vítá v tomto ohledu práci výborů 3. stupně a podporuje jejich volání po odpovídající sadě nástrojů; věří, že pokud je dohlížitelům umožněn manévrovací prostor, může se tak z velké části odstranit nezbytnost zahrnout právní předpisy technickými podrobnostmi a existuje větší pravděpodobnost, že budou vytvořena náležitější pravidla platná na dynamickém trhu; zdůrazňuje ovšem, že toto nikdy nemůže zpochybnit politickou odpovědnost za konečné cíle příslušných právních předpisů; trvá na tom, že by zákonodárci měli proces pečlivě sledovat a znovu opakuje, že zákonodárná práva Parlamentu by měla být plně uznávána;

16. je přesvědčen, že, pokud budou zákonodárné pravomoci Parlamentu v rámci postupu projednávání ve výborech respektovány, bude ochotnější soustředit se na obecné zásady a podporovat zjednodušování a inovaci právních předpisů; znovu proto vyzývá k přijetí interinstitucionální dohody o zlepšení postupu projednávání ve výborech v zájmu konečného objasnění úlohy Parlamentu jako spoluzákonodárce a aby mu byl v této roli mu definitivně zajištěn respekt.

POSTUP

Název	Zlepšení tvorby právních předpisů 2004: uplatňování principu subsidiarity – 12. výroční zpráva
Číslo postupu	2005/2055(INI)
Příslušný výbor	JURI
Výbor, který vypracoval stanovisko   Datum oznámení na zasedání	ECON 29.9.2005
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatelka   Datum jmenování	Ieke van den Burg 4.7.2005
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	11.10.2005		28.11.2005	24.1.2006	13.2.2006
Datum přijetí	20.2.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	27 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, David Casa, Jonathan Evans, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in 't Veld, Wolf Klinz, Guntars Krasts, Astrid Lulling, Cristobal Montoro Romero, John Purvis, Karin Riis-Jørgensen, Dariusz Rosati, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Sahra Wagenknecht
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Harald Ettl, Klaus-Heiner Lehne, Thomas Mann, Corien Wortmann-Kool
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

POSTUP

Název	Zlepšení tvorby právních předpisů 2004: uplatňování principu subsidiarity – 12. výroční zpráva
Číslo postupu	2005/2055(INI)
Příslušný výbor   Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení	JURI 14.4.2005
Výbor, který vypracoval stanovisko   Datum oznámení na zasedání	ECON 29.9.2005
Nezaujaté stanovisko   Datum rozhodnutí
Užší spolupráce   Datum oznámení na zasedání
Zpravodaj   Datum jmenování	Bert Doorn 24.11.2004
Předchozí zpravodaj(ové)
Projednání ve výboru	5.10.2005		22.11.2005		30.1.2006			23.2.2006		21.3.2006
Datum přijetí	21.3.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+ - 0	12 0 7
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Maria Berger, Rosa Díez González, Bert Doorn, Monica Frassoni, Giuseppe Gargani, Piia-Noora Kauppi, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Alain Lipietz, Hans-Peter Mayer, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Gabriele Hildegard Stauner, Andrzej Jan Szejna, Diana Wallis, Rainer Wieland, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Jean-Paul Gauzès, Marie Panayotopoulos-Cassiotou
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Datum předložení	23.3.2006
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)