ZPRÁVA o zavádění, důsledcích a vlivu platných právních předpisů v oblasti vnitřního trhu

21. 3. 2006 - (2004/2224(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodajka: Arlene McCarthy

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zavádění, důsledcích a vlivu platných právních předpisů v oblasti vnitřního trhu

(2004/2224(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. června 2002 o posuzování dopadů (KOM(2002)0276),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. června 2002 o akčním plánu Zjednodušení a zlepšení právního prostředí (KOM(2002)0278),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2003 o zdokonalení tvorby právních předpisů[1] uzavřenou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 o dopadu právních předpisů Společenství a postupu konzultace[2],

–   s ohledem na závěry zasedání Rady pro konkurenceschopnost ve dnech 25. a 26. listopadu 2004,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. března 2005 s názvem Zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii (KOM(2005)0097),

–   s ohledem na zprávu Komise ze dne 21. března 2005 s názvem Zlepšení tvorby právních předpisů 2004 (KOM(2005)0098),

–   s ohledem na obecné směry Evropské komise pro posuzování dopadů ze dne 15. června 2005 a jejich přílohy (SEK(2005)0791),

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru o lepším provádění právních předpisů EU a lepší regulaci ze dne 28. září 2005,

–   s ohledem na druhou zprávu Komise o provádění strategie pro vnitřní trh 2003-2006 zveřejněnou v roce 2005,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2005 nazvanou Provádění lisabonského programu Společenství: Strategie pro zjednodušení právního prostředí (KOM(2005)0535),

–   s ohledem na zahájení nové etapy Lisabonské strategie dne 22. a 23. března 2005,

–   s ohledem na zprávy o výsledcích vnitřního trhu,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6‑0083/2006),

A. vzhledem k tomu, že se v interinstitucionální dohodě z prosince 2003 Evropský parlament, Rada a Komise zavázaly k programu zlepšení právních úprav,

B.  vzhledem k tomu, že v nové etapě Lisabonské strategie si Komise za základ svého úsilí v oblasti pracovních míst a růstu v Evropské unii stanovila zlepšení právní úpravy,

C. vzhledem k tomu, že deregulace a snižování byrokracie vyplývající z legislativy EU jsou životně důležitými předpoklady pro dosažení lisabonských cílů,

D. vzhledem k tomu, že zdokonalení tvorby evropských právních předpisů by mělo vést v globální ekonomice k výhodnějšímu postavení v rámci konkurence, rovným podmínkám v soutěži podniků, stimulaci růstu a posílení sociální soudružnosti,

E.  vzhledem k tomu, že sledování cílů zlepšení právní úpravy nesmí vést k poškozování environmentálních, sociálních a spotřebitelských norem,

F.  vzhledem k tomu, že občané i firmy budou mít prospěch z dobrých, jasných a jednoduchých předpisů pro vnitřní trh, což usnadní jejich provádění a prosazování,

G. vzhledem k tomu, že zainteresované strany vyjádřily nespokojenost, pokud jde o potíže, s nimiž se setkávají v důsledku nejasných a neúplných pojmů, definic nebo ustanovení v právních předpisech Společenství,

H. vzhledem k tomu, že problémy s prováděním předpisů ve vnitrostátním právu a jejich uplatňováním často vyplývají ze špatně zformulovaného znění legislativních textů, vzhledem k tomu, že evropské legislativní orgány mají v této věci významnou odpovědnost, a měly by se proto při jednáních vyhnout složitým a nejasným kompromisům

I.   vzhledem k tomu, že nejednoznačnost textu vytváří právní nejistotu a rozpory při provádění ve vnitrostátním právu a může vést k narušení hospodářské soutěže a fragmentaci vnitřního trhu,

J.   vzhledem k tomu, že z posledních zpráv o výsledcích hodnocení vnitřního trhu vyplývá, že navzdory zlepšení v některých členských státech zůstává provádění předpisů Společenství ve vnitrostátním právu a jejich uplatňování nadále problémem,

K. vzhledem k tomu, že prioritou programu zlepšení právních úprav musí být uplatňování stávajících právních předpisů a jejich provedení ve vnitrostátním právu, aby se zabránilo rozporům poškozujícím konkurenceschopnost Evropy, práva zaměstnanců a spotřebitelů a schopnost spotřebitelů a firem vnitřní trh plně využít,

L.  vzhledem k tomu, že z posledních zpráv o výsledcích hodnocení vnitřního trhu vyplývá, že v několika členských státech je provádění právních předpisů ve vnitrostátním právu nadále vážným problémem,

M. vzhledem k tomu, že lepší právní úprava vyžaduje posouzení dopadů ex-ante i ex-post, aby se zjistilo, zda lze cílů dosáhnout nebo zda byly dosaženy,

N. vzhledem k tomu, že Parlament, Rada a Komise si uvědomily potřebu použití alternativního regulačního mechanismu ve vhodných případech a v případech, v nichž Smlouva o ES konkrétně nevyžaduje použití určitého právního nástroje,

O. vzhledem k tomu, že na základě výše uvedené interinstitucionální dohody nebude takový mechanismus použitelný, pokud půjde o základní práva nebo důležitá politická rozhodnutí nebo v situacích, v nichž je třeba používat předpisy jednotně ve všech členských státech,

P.  vzhledem k tomu, že neexistuje formální mechanismus, kterým by byl Evropský Parlament informován před navržením alternativ právních úprav nebo kterým by s ním byla konzultována opatření přijatá s použitím alternativní regulace; tato nedostatečná kontrola a rovnováha moci podrývá demokratické pravomoci Parlamentu,

Q. vzhledem k tomu, že je důležité, aby všechny tři orgány investovaly finanční i lidské zdroje do vytvoření pracovních týmů, které se budou zabývat zlepšením právních předpisů,

1.  zdůrazňuje potřebu společného přístupu ke zlepšení právních úprav vycházejících ze základního souboru právních zásad, a to subsidiarity, proporcionality, odpovědnosti, konzistence, transparentnosti a cílenosti; zdůrazňuje, že tento přístup nemůže obcházet právo na sociální konzultace a musí respektovat zásady participativní demokracie;

2.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Parlament, Rada a Komise zřídily pracovní týmy pro zlepšení právních předpisů, vytvořily interinstitucionální pracovní skupinu pro rozvoj odborného vzdělávání, dovedností a kontrolu kvality a aby sdílely a standardizovaly nejlepší postupy při zlepšování právních předpisů;

3.  vyzývá Komisi, aby vypracovala stručný a jasný postup ke zlepšení procesu tvorby předpisů a vytyčila hlavní kroky posouzení, které by se měly sledovat při vytváření, vývoji a uplatňování právních předpisů EU; navrhuje, aby tento postup také shrnoval zásady, které by měly dodržovat všechny strany zúčastněné v legislativním procesu;

4.  požaduje, aby všechny návrhy Komise byly doprovázeny kontrolním seznamem zlepšování regulace, který popíše všechny kroky, kterými by měl návrh projít, a aby tento kontrolní seznam byl po dokončení každé etapy aktualizován, s křížovými odkazy na příslušné studie nebo posouzení dopadu;

5.  zdůrazňuje, že strategický přístup k tvorbě legislativy a pevný rámec přinese optimální výsledky, když příslušným sektorům umožní efektivněji plánovat a uplatňovat právní předpisy; chválí Komisi za iniciativu CARS 21, která je dobrým příkladem strategického přístupu k vytváření legislativy;

6.  požaduje, aby Komise prováděla posuzování dopadů právních předpisů ex-ante i ex-post, což jí napomůže při zjišťování, zda hlavní cíle politiky byly splněny, i při revizi právních úprav;

7.  žádá Komisi, aby zřídila nezávislý kontrolní orgán, který zajistí kvalitu a nezávislost posouzení ekonomického dopadu právních předpisů EU;

8.  považuje za důležité, aby v zájmu jednotného používání posouzení dopadů Komisí byla jejich kvalita podrobena v rámci Komise důkladné kontrole jakosti; zdůrazňuje, že se nebude zabývat návrhy, k nimž nebude přiloženo kvalitní posouzení dopadů;

9.  je přesvědčen o tom, že na posouzení dopadů by měly být vypracovány odborné oponentské posudky a že se Parlament musí podílet na jmenování a výběru oponentských skupin a na stanovení požadavků pro hodnocení;

10. požaduje, aby všechny legislativní návrhy postoupené Parlamentu obsahovaly souhrn výsledků posouzení dopadů;

11. zdůrazňuje, že členské státy musí zajistit, že při převádění právních předpisů Společenství do vnitrostátního práva nebudou vytvářet další problémy vnášením dodatečných požadavků na národní úrovni („vylepšování“) a toto potvrdí formálním prohlášením pro Komisi;

12. trvá na tom, že Komise musí pokračovat v konsolidaci, zjednodušování a kodifikaci právních předpisů Společenství, aby se zlepšila jejich srozumitelnost a čitelnost;

13. požaduje, aby Komise připravila nové návrhy transparentnějších a efektivnějších konzultací se zainteresovanými stranami; zastává názor, že do tohoto procesu musí být rovnocenně zapojeni partneři v sociálním dialogu a je třeba konzultovat spotřebitele a organizace zabývající se ochranou životního prostředí;

14. naléhá na Komisi, aby zlepšila účinnost preventivní kontroly návrhů vnitrostátních technických předpisů podle směrnice 98/34/ES o poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů, mezi jiným zlepšením veřejného přístupu k námitkám vzneseným Komisí a jinými členskými státy;

15. požaduje, aby Komise vypracovala transparentní a dobře sledovatelný postup při porušení předpisů pro testované případy na interním trhu a aby informovala Parlament, jak jsou v praxi zkoumána a sdělována stěžovatelům její kritéria priority – oznámená ve sdělení o lepším kontrole uplatňování práva Společenství (KOM (2002)0725, konečné znění;

16. naléhá na Radu a Komisi, aby zlepšila kontrolu provádění právních předpisů do vnitrostátního práva a jejich soulad s evropským právem; je toho názoru, že to napomůže zvýšení rychlosti provádění předpisů ve vnitrostátním právu, výměně nejlepších postupů mezi členskými státy a zavedení postihů za jejich nedodržování; také trvá na tom, že se zprávy Komise o provádění předpisů nesmí omezovat pouze na právní analýzu prováděcích nástrojů, ale musí také hodnotit praktické použití směrnice;

17. požaduje, aby měl Parlament k dispozici seznam politických opatření, v nichž Komise použila alternativní regulační mechanismy; tento seznam by obsahoval hodnocení úspěšnosti nebo neúspěšnosti těchto opatření, jejich praktický dopad – a speciálně dopad na práva zaměstnanců a spotřebitelů, sociální soudružnost, rovnou soutěž, stimulaci růstu a konkurenceschopnost EU –, a nejlepších postupů a poučení z tohoto procesu; požaduje, aby tyto informace byly součástí výroční zprávy Komise o zdokonalování tvorby právních předpisů;

18. uznává, že klasická metoda vytváření právních předpisů není vždy vhodným způsobem k dosažení politického cíle;

19. trvá na ústřední úloze Parlamentu, a zejména příslušného zpravodaje, při kontrole provádění a souladu předpisů s evropským právem ve členských státech a dohledu ze strany Komise;

20. požaduje, aby Komise ve svém v ročním pracovním programu uvedla seznam návrhů, na které se bude vztahovat alternativní regulace;

21. požaduje, aby tyto návrhy alternativní regulace obsahovaly jasné cíle a lhůty pro přijetí opatření a postihy za jejich nedodržení;

22. navrhuje, aby výbory Parlamentu vytvořily účinný mechanismus hodnocení a sledování provádění a používání alternativních forem regulace, aby se v rámci těchto návrhů alternativní regulace zajistilo zákonné odškodnění spotřebitelů v případě, že hospodářské subjekty nesplní své závazky;

23. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi.

• [1]  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
• [2]  Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 143.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Pushing forward the better regulation agenda is vital, if the European Union is to meet the Lisbon goal of creating jobs and growth, and compete successfully in an increasingly aggressive global market. Better regulation is not deregulation. It is not a choice between economic and social standards, while regulation is essential to make markets work efficiently and it is clear that EU laws are necessary, where the objectives of the Treaty cannot be met by a member state acting alone, or where collective EU policy adds value.

Better regulation for the Internal Market is about ensuring good quality, effective legislation, which does not stifle innovation and lead to unnecessary burden and costs, in particular for SMEs, public authorities or voluntary groups.

It is clear that the confidence and trust of citizens, consumers and business in the EU, is linked to their experience or perception of EU laws and their impact on their daily lives. Internal market legislation must open up opportunities to trade and business, to give consumers and citizens increased choice, while protecting environmental, social and consumer rights.

All 3 EU institutions have committed themselves in the inter-institutional agreement of 2003 to the better regulation agenda. While progress has been achieved with a raft of new proposals from the Commission and initiatives from successive EU presidencies, improvements still need to be made to enhance the regulatory experience of all stakeholders. Council, Commission and Parliament should agree on a set of guiding principles for better regulation, such as proportionality, accountability consistency, transparency and targeting.

In a statement, Commissioner President Barroso has committed to scrapping legislative proposals that no longer seem to have a raison d´etre and to do away with "absurd" laws. The better regulation process must ensure that we do not end up with "absurd" laws in the first place.

This can be achieved by improving the drafting process, better consultation with stakeholders, good ex-ante and ex-post impact assessments, good transposition and critically good enforcement at a Member State level. Introducing a system of both ex-ante and ex-post assessment, of EU laws, can lead to a better regulation cycle, enabling legislators to review and evaluate whether the legislation has achieved its objectives. The European Parliament must be fully involved in this process, and needs resources to enable the Committees to perform a scrutiny of EU law.

Impact assessments should undergo a mandatory peer review process, and Parliament must be involved in the nomination and selection of the peer review panel and setting the requirements for such panels.

Successive internal market scoreboard reports indicate that, despite improvements in some member states, transposition and implementation continues to be a problem, while member states argue that more precise drafting of laws can help the effective implementation. Member states should equally resist the temptation to "add-on" to or gold plate EU laws with additional national requirements.

The 3 EU institutions have committed themselves in the inter-institutional agreement, to the use of alternative methods of regulation. This is an area, which has no democratic scrutiny or oversight and it is vital that Parliament is not merely notified of such proposals, but is actively involved in the decision making process.

If such models of regulation are to prove successful and engender trust and confidence, they must have a robust and transparent monitoring regime and must provide for sanctions for non-compliance. The better regulation agenda is a continuous learning process. This report underlines Parliaments commitment to the process and proposals, as outlined above. There are a number of areas of action, in which all 3 institutions can take the better regulation agenda forward, whilst ensuring that they fall within the democratic checks and balances.

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (20. 2. 2006)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k zavádění, důsledkům a vlivu platných právních předpisů v oblasti vnitřního trhu
(2004/2224(INI))

Navrhovatel: Eoin Ryan

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.      je toho názoru, že pro dosažení cílů Lisabonské agendy II, zejména vytvoření pracovních míst a konkurenceschopnost, se EU musí učinit atraktivnější jak pro investory tak pro ostatní účastníky; zdůrazňuje přímou souvislost mezi zdravou a cílenou regulací a růstem; je přesvědčen, že by měl být vyhodnocen dopad všech návrhů na právní předpisy týkající se konkurenceschopnosti, a proto podporuje stávající iniciativu Evropského parlamentu, Rady a Komise, která má seriózně řešit legislativní reformy;

2.      připomíná, že po zavedení eurozóny je primárním cílem právních předpisů v oblasti vnitřního trhu umožnit, aby vnitřní trh fungoval bez překážek, které představují hranice pro růst průmyslových odvětví, a dosáhl výrazné úspory, které mohou rovněž usnadnit fúze a akvizice; domnívá se, že evropské regulační předpisy musí být jednoduché a přímé; je přesvědčen, že rostoucí konkurence na základě reformy právních předpisů v oblasti regulace je tím stimulem, který Evropa potřebuje pro zlepšení své produktivity;

3.      je toho názoru, že akční plán finančních služeb (FSAP) je vhodným mechanismem pro zaměření úsilí na cíl, kterým je vytvoření jednotného trhu v oblasti finančních služeb; domnívá se, že FSAP je z procesního hlediska úspěchem a mohl by vést ke značným úsporám, čímž se uvolní kapitál pro financování evropského hospodářství; vítá probíhající hodnocení právních předpisů týkajících se finančních služeb; konstatuje, že do dnešního dne nebylo zavádění ani rychlé ani konzistentní, že mnohé plány musí být ještě realizovány a že je potřeba dále pracovat na prosazování předpisů; konstatuje, že v některých případech členské státy zavádějí postupy, které právní předpisy EU nevyžadují a upozorňuje, že to musí být důkladně sledováno, aby se zajistilo, že nebudou zaváděny nové přeshraniční překážky nebo že to nepovede k obviněním EU z nátlaku; domnívá se, že celosvětová konkurence se stupňuje, což je třeba vzít v úvahu při hodnocení účinku právních předpisů;

4.      podporuje postup konzultace GŘ pro vnitřní trh a služby s podniky prostřednictvím evropského zkušebního panelu podniků (European Business Test Panel), což usnadňuje proces rozhodování a usměrňuje převádění (prostřednictvím dvoustranných setkání řešících problematiku převádění a vícestranných expertních skupin); podporuje provedení vyhodnocení dopadu těchto iniciativ s ohledem na jejich využítí dalšími GŘ; zdůrazňuje, že tyto iniciativy zajišťují účast všech zainteresovaných stran; požaduje, aby byly seriózně uváženy alternativní návrhy k uzákonění právních předpisů v souladu s interinstitucionální dohodou o „zdokonalování tvorby právních předpisů“ a aby byla v praxi lépe využívána politika hospodářské soutěže spolu se zavedením revizní doložky, aby evropské právní předpisy citlivěji reagovaly na změny;

5.      zdůrazňuje potřebu toho, aby se finanční produkty mohly využívat bez ohledu na hranice; v této souvislosti požaduje, aby byly odstraněny veškeré zbývající překážky, například v oblasti maloobchodního bankovnictví nebo pojišťovnictví; domnívá se, že by se měl klást větší důraz na zajištění účinnějšího zavádění stávajících finančních právních předpisů v členských státech, aby se vytvořily rovné podmínky pro všechny; domnívá se, že ačkoli Lamfalussyho proces funguje dobře, kvůli vyšší efektivnosti procesu legislativní reformy je potřeba prozkoumat další opatření jako např. rozsáhlejší konzultace a vhodné mechanismy pro rychlejší řešení sporů; v této souvislosti vyzývá k vytvoření účinného a urychleného mechanismu nápravy na úrovni EU prostřednictvím rozhodčího řízení/veřejného ochránce práv, aby se tím podpořilo rychlé řešení sporů týkajících se předpisů pro vnitřní trh; znovu zdůrazňuje potřebu zajistit, aby v rámci Lamfalussyho procesu měl Parlament plná práva odvolat předpisy;

6.      zejména se domnívá, že uplatňování sankcí v jednotlivých zemích musí být napříč členskými státy všeobecně srovnatelné; právní předpisy, které jsou zamýšleny jako náhrada za zastaralé právní předpisy, by neměly být zaváděny navíc k těmto právním předpisům; domnívá se rovněž, že výbory regulátorů by měly uznat, že méně regulace může být výhodnější a že nemusí v průběhu doby růst.

POSTUP

Název	Zavádění, důsledky a vliv platných právních předpisů v oblasti vnitřního trhu
Číslo postupu	2004/2224(INI)
Příslušný výbor	IMCO
Výbor, který vypracoval stanovisko   Datum oznámení na zasedání	ECON 29.9.2005
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel   Datum jmenování	Eoin Ryan 5.9.2005
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	28.11.2005		24.1.2006	13.2.2006
Datum přijetí	20.2.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	25 2 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, David Casa, Jonathan Evans, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in 't Veld, Wolf Klinz, Guntars Krasts, Astrid Lulling, Cristobal Montoro Romero, John Purvis, Karin Riis-Jørgensen, Dariusz Rosati, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Sahra Wagenknecht
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Harald Ettl, Klaus-Heiner Lehne, Thomas Mann, Corien Wortmann-Kool
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	.

POSTUP

Název	Zavádění, důsledky a vliv platných právních předpisů v oblasti vnitřního trhu
Číslo postupu	2004/2224(INI)
Příslušný výbor Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení	IMCO 18.11.2004
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko   Datum oznámení na zasedání				JURI 18.11.2004			ECON 29.9.2005
Nezaujaté stanovisko   Datum rozhodnutí	JURI 24.11.2005
Užší spolupráce   Datum oznámení na zasedání	0.0.0000
Zpravodaj(ové)   Datum jmenování	Arlene McCarthy 30.11.2004
Předchozí zpravodaj(ové)
Projednání ve výboru	15.3.2005		12.12.2005		15.9.2005			24.1.2006		21.03.2006
Datum přijetí	21.3.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+ - 0	30 3
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Charlotte Cederschiöld, Mia De Vits, Bert Doorn, Janelly Fourtou, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Christopher Heaton-Harris, Anna Hedh, Edit Herczog, Pierre Jonckheer, Henrik Dam Kristensen, Kurt Lechner, Lasse Lehtinen, Arlene McCarthy, Toine Manders, Manuel Medina Ortega, Zita Pleštinská, Guido Podestà, Giovanni Rivera, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Andreas Schwab, Eva-Britt Svensson, József Szájer, Marianne Thyssen, Jacques Toubon, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler, Glenis Willmott
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Šarūnas Birutis, Joseph Muscat, Alexander Stubb
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Datum předložení	23.3.2006
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...