ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Prozatímní dohody o obchodu a záležitostech týkajících se obchodu mezi Evropským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na druhé straně

24. 3. 2006 - (5144/1999 – C5–0338/1999 – 1998/0304(CNS)) - *

Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodaj: Daniel Caspary

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Prozatímní dohody o obchodu a záležitostech týkajících se obchodu mezi Evropským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na druhé straně

(5144/1999 – C5‑0338/1999 – 1998/0304(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise (5144/1999)[1],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2001 o situaci v Turkmenistánu [2],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2003 o Turkmenistánu včetně střední Asie [3],

–   s ohledem na článek 133 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

–   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6‑0338/1999),

–   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A6‑0085/2006),

1.  schvaluje uzavření dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Turkmenistánu.

• [1]  Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.
• [2]  Úř. věst. C 343, 5.12.2001, s. 310.
• [3]  Úř. věst. C 82 E, 1.4.2004, s. 639.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Historie

Vztahy mezi Evropským společenstvím a Turkmenistánem v současnosti spadají pod Dohodu o obchodu a obchodní a hospodářské spolupráci mezi Společenstvím a SSSR z roku 1989. Jednání o Dohodě o partnerství a spolupráci (PCA) s Turkmenistánem byla uzavřena dne 24. května 1997. Parlament byl v souvislosti s PCA konzultován na začátku roku 1998 (odpovědný výbor: Výbor pro zahraniční věci, zpravodajka paní Lalumièrová), rozhodl se však z důvodu nedostatečného zlepšování situace ohledně lidských práv nevypracovat zprávu. Ve stávajícím volebním období zahájil Výbor pro zahraniční věci práci na této dohodě (zpravodaj pan Beglitis) a Výbor pro mezinárodní obchod pověřil autora tohoto návrhu zprávy, aby vystupoval jako navrhovatel ve věci tohoto stanoviska.

Dne 24. února 1998 vstoupila v platnost prozatímní dohoda, která měla zahrnovat období, dokud nevstoupí v platnost PCA a která se zabývala obchodem a opatřeními týkajícími se obchodu. Výbor pro zahraniční věci přijal své stanovisko o dočasné dohodě dne 26. května 2000 (navrhovatel Ioannis Souladakis), avšak Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako hlavní výbor rozhodl v této zprávě nepokračovat, opět z důvodu situace ohledně lidských práv. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno plenárními usneseními v květnu 2001 a v říjnu 2003.

Vývoj od zahájení dohod

Při pozastavení práce na těchto dohodách hrálo významnou úlohu rozhodnutí z prosince 1999 o odstranění všech omezení úředního období pana Niyazova, čímž by se stal doživotním prezidentem. Po zdánlivém pokusu o atentát na prezidenta v listopadu 2002 následovala vlna zatčení a politických procesů s těmi, kteří byli do útoku zapleteni, z nichž mnoho bylo obviněno z napojení na opozici v exilu. To bylo doprovázeno dalším drastickým omezením svobody pohybu a spolčování, což zahrnovalo také přísné podmínky pro registraci všech veřejných setkání a nové podmínky registrace všech náboženských a občanských společenských skupin.

Nedávno Turkmenistán vydal zákon proti práci dětí a souhlasil s návštěvami zpravodaje pro národnostní menšiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Zbývá ovšem ještě ratifikovat a provést řadu úmluv Mezinárodní organizace práce.

Situace v oblasti lidských práv a demokracie je neuspokojivá, ačkoliv se zdá, že existuje ochota o těchto věcech jednat.

Hospodářství Turkmenistánu

Ze všech zemí v regionu zaznamenal Turkmenistán nejpomalejší přechod. Pouze malá část podniků ve vlastnictví státu byla privatizována a vláda nadále přísně dohlíží na výrobu a vývoz plynu, ropy a bavlny i na některá jiná průmyslová odvětví. Německý Siemens a francouzský Alcatel se podílejí na zlepšování telefonních ústředen v zemi. Přímé zahraniční investice však zůstávají v porovnání s jinými zeměmi Střední Asie bohatými na energetické zdroje nízké.

Podle BP Statistical Review of World Energy se ke konci roku 2002 Turkmenistán umístil na 15. místě vzhledem ke zjištěným zásobám plynu, jehož objem činí 1,3 % celkového množství na světě a z bývalých sovětských republik ho předčilo pouze Rusko. Zjištěné zásoby ropy činily ke konci roku 2002 500 milionů barelů, čili 0,1 % celkového světového množství. Ropa a plyn představují okolo tří čtvrtin exportních příjmů této země.

Zemědělství představuje druhé hlavní hospodářské odvětví a tvoří téměř 30 % HDP. Rozšířilo se zpracování bavlny, přičemž okolo 30 % bavlněného vlákna je zpracováváno uvnitř země (v roce 1992 to byla 3%). Vláda se také zaměřila na rozvoj petrochemického průmyslu.

Obsah prozatímní dohody

Prozatímní dohoda obsahuje odstavce dohody PCA vztahující se k obchodu a opatřením týkajících se obchodu. Mezi ně patří:

· doložka nejvyšších výhod a zrušení kvantitativních omezení (v souladu s ochrannými ustanoveními),

· závazek Turkmenistánu dosáhnout do pěti let standardů ochrany duševního vlastnictví podobných, jako existují ve Společenství, a

· protokol o vzájemné administrativní pomoci v oblasti celních záležitostí.

Respektování demokracie a základní a lidská práva jsou označena za „základní prvek této dohody“ a dohoda obsahuje ustanovení, na jehož základě může být se šestiměsíční výpovědní lhůtou vypovězena.

Měla by být dohoda ratifikována?

Přestože je jasné, že situace v oblasti lidských práv není v Turkmenistánu v žádném případě uspokojivá, prověření této problematiky nespadá do pravomoci Výboru pro mezinárodní obchod. Stojí však zato poznamenat, že EU má dohody o partnerství a spolupráci s ostatními čtyřmi republikami Střední Asie a že každá z těchto dohod obsahuje ustanovení umožňující jednostranné pozastavení, pokud by došlo k porušení některé z hlavních zásad. Právě toto ustanovení umožnilo EU v reakci na události v Adijanu pozastavit dne 13. května 2005 některé prvky dohody mezi EU a Uzbekistánem.

Z obchodního hlediska je nahrazení současné dohody s bývalým Sovětským svazem jasným přínosem. I když se některé prvky zdají vzdálené realitě – například to, že Turkmenistán dosáhne do 5 let od vstupu dohody v platnost standardů EU v oblasti ochrany duševního vlastnictví – poskytne alespoň jasné měřítko v souladu se Světovou obchodní organizací, na jehož základě může být měřen pokrok.

A nejdůležitější aspekt: nedostatek hospodářské integrace mezi EU a Turkmenistánem během posledních let neprospěl zlepšení situace obyvatel Turkmenistánu. Podepsání dočasné dohody by mělo být považováno za přiblížení EU Turkmenistánu a za snahu zvýšit blaho občanů prostřednictvím obchodu. Jako reakci očekává EU významný pokrok. Podepsání dohody PCA může být zváženo pouze po účinném zlepšení situace ohledně demokracie a lidských práv a po provedení hospodářských reforem.

STANOVISKO VÝBORU PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI (21. 3. 2006)

Pro Výbor pro mezinárodní obchod

k návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Prozatímní dohody o obchodu a záležitostech týkajících se obchodu mezi Evropským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na druhé straně
(5144/1999 - C5-0338/1999 - 1998/0304(CNS))

Navrhovatel: Panagiotis Beglitis

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

The draftsman proposes to recommend to the Committee on International Trade that it give its approval to the conclusion of the Interim Agreement with Turkmenistan on trade and trade-related matters for the following reasons.

1. What is the Interim Agreement?

Relations between the EU and Turkmenistan are still governed by the 1989 Agreement on Trade and Commercial Cooperation between the erstwhile European Communities and the USSR. In 1997, a decision was taken to progress to a Partnership and Cooperation Agreement (PCA) with Turkmenistan, in order to update these relations and reflect the changed political situation. The PCA is a 'mixed' agreement, establishing a political dialogue and covering trade in goods, investment-related questions, and cooperation, in a wide range of areas.

Given the normally protracted time-scale for ratification of a PCA, the Commission also negotiated and initialled an Interim Agreement with Turkmenistan in 1997. This would provide - as its name suggests - for provisional implementation of the part of the PCA which deals with trade-related matters, thereby greatly facilitating trade between the two parties. The Council is required to conclude the Agreement on behalf of the European Community, and Parliament (lead committee: Committee on International Trade) is consulted. (It should be noted that, while INTA is the lead committee on trade matters, AFET is the competent committee on the PCA). While the Interim Agreement is more restrictive in scope than the PCA, it also contains a clause allowing for suspension in cases of breaches of respect for democracy or human rights.

2. Brief Background

In 2000, Parliament was consulted on the Interim Agreement. AFET's draftsman at the time, Mr Souladakis, had recommended approval, with the proviso that the committee would expect to see improvements in the human rights situation before drawing up its report on the PCA. However, the lead committee on the Interim Agreement decided not to move ahead with its report. Today, the dossier is again before the two relevant committees.

3. The situation now

As AFET's draftsman on the Interim Agreement - and rapporteur on the forthcoming PCA - I repeat the recommendation made by my predecessor, basing my judgement on the new willingness shown by the Turkmen side to engage with the EU in a dialogue on several issues, including individual human rights cases, and a strongly-held view that, by isolating Turkmenistan even further than it is already, the possibility of democratisation and improvements in human rights will be made much more remote.

The abolition of the death penalty, the announcement of a general amnesty whereby a number of prisoners will be released next year, the recently introduced law against child labour, and visits from the OSCE rapporteur on national minorities, are all steps in the right direction. The fact that new business and political classes are emerging, albeit very tentatively, may well be a precursor to a strengthened civil society sector and, eventually, to the emergence of political parties.

But let us be under no illusions - the Turkmen regime is still a repressive one, run by a president who in 1999 extended his term of office indefinitely and was elected, without opposition, with 99.5% of the vote.

President Niyazov (or "Turkmenbashi" - great leader of the Turkmens) has stated he will leave office in 2010, making way for multi-party elections. By definition, in this single-party state formal opposition parties are outlawed and the clampdown on freedom of movement and association following the 2002 attempt on the president's life still continues. There is strict censorship, repression of political dissent, ill-treatment of prisoners, and an all-pervasive "cult of personality". The authorities control virtually all aspects of civil life, to the extent that opera, ballet and even car radios are banned!

While Turkmenistan has some of the world's largest natural gas reserves and important oil reserves and is a major cotton exporter, half the population live in poverty; it still has to ratify/implement many ILO conventions. Turkmenistan is neutral and is recognised by the UN as such. It maintains good relations with Iran and Turkey as well as with Russia, which could be helpful in the region. It should also be noted that Turkmenistan's foreign policy is closely linked with energy and that access to external markets is one of its main objectives. While the EU clearly has energy needs, it should be at the same time cautious about subsuming its human rights principles to commercial considerations.

4. Conclusion

The above-mentioned willingness to engage in dialogue is welcome and a step in the right direction towards the next stage.

This committee believes that a stimulus for improvement in Turkmenistan must be provided and that is why, 7 years after the Interim Agreement was first proposed, we think it is time to approve it.

What we now expect to see from Turkmenistan - before any further discussion on the PCA is possible - is significant progress on human rights.

The Interim Agreement is an indication of the EU's goodwill; now it is up to Turkmenistan to take this opportunity to respond.

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.     na základě mnoha pečlivě zvažovaných důvodů a pod podmínkou, že Rada spojí veškeré obchodní nebo hospodářské dohody s turkmenskou vládou se zlepšením řady záležitostí, zejména lidských práv, schvaluje uzavření Prozatímní dohody s Turkmenistánem o obchodu a záležitostech souvisejících s obchodem;

2.     poukazuje na to, že nedostatek reforem a přílišná kontrola ze strany státu v Turkmenistánu vyústily do zahraniční politiky, která zemi izoluje od společenství demokratických států s tržním hospodářstvím, v nichž jsou respektována lidská práva; bere na vědomí, že turkmenská ekonomika není založena na mechanismech volného trhu a že soukromý sektor je málo rozvinutý a že zde stát ve znepokojivé míře zasahuje do ekonomiky;

3.     bere na vědomí, že zatímco stav lidských práv a izolace Turkmenistánu zůstávají problémem, který vzbuzuje i nadále krajní znepokojení, objevují se první známky změn, mj. zrušení trestu smrti a všeobecná amnestie; zamýšlí vyjádřit těmto změnám podporu; vyzývá turkmenskou vládu, aby provedla změny, které budou odrážet doporučení zpravodaje OBSE o Turkmenistánu a doporučení UNHCR; vidí v Prozatímní dohodě, za předpokladu, že se tyto změny uskuteční, důležitý první krok, jak povzbudit Turkmenistán, aby dále – a rychleji – pokračoval ve zlepšování stavu lidských práv a aby se zapojil do dialogu o lidských právech s EU;

4.     poznamenává, že úřady bohužel i nadále staví opoziční politické strany mimo zákon, potlačují jakýkoli nesouhlas a kritiku, zastavují činnost náboženských skupin a neziskových organizací, aniž by je oficiálně trestaly, prakticky ve všech ohledech ovládají občanský život a aktivně izolují občany země od mezinárodního společenství; znovu vyzývá k úplnému a okamžitému zastavení mučení politických oponentů, k propuštění vězňů svědomí, nestrannému vyšetření všech ohlášených případů úmrtí ve vazbě a k tomu, aby mohli soudní procesy sledovat nestranní pozorovatelé;

5.     naléhá na Turkmenistán, aby uplatňoval svou ústavu z roku 1992 a plně respektoval svoje povinnosti, které mu plynou z nejdůležitějších úmluv o lidských právech, jichž je smluvní stranou;

6.     vítá skutečnost, že Rada 28. července 2005 jmenovala Jána Kubiše prvním zvláštním představitelem EU ve střední Asii, což odráží čím dál větší zájem EU o tuto významnou oblast; vyjadřuje naději, že zvláštní představitel EU přispěje k účinnější a lépe koordinované mezinárodní odezvě na situaci v Turkmenistánu;

7.     bere na vědomí, že OSN oficiálně uznala statut neutrality Turkmenistánu a že Turkmenistán má dobré vztahy s Íránem a Tureckem a úzké dvoustranné vazby s Ruskem; je si vědom toho, že vzhledem k zásobám zemního plynu, které patří mezi největší na světě, a vzhledem k podstatným zásobám ropy je zahraniční politika Turkmenistánu úzce spjata s energií;  

8.     poukazuje na to, že i když se dohoda na prvním místě zabývá obchodními záležitostmi, respektování demokracie a lidských práv je podstatnou součástí strategie spolupráce předpokládané jak v Prozatímní dohodě, tak v možné budoucí ratifikaci Dohody o partnerství a spolupráci; vyžaduje bezpodmínečné uplatňování doložky o lidských právech a demokracii; upozorňuje Turkmenistán na skutečnost, že EU je připravena pozastavit provádění částí svých smluv se státy, které dotyčnou doložku neplní, tak jako se to stalo v případě Uzbekistánu v říjnu 2005;

9.     zdůrazňuje, že předtím, než doporučí ratifikaci Dohody o partnerství a spolupráci, bude očekávat další a ověřitelné důkazy o podstatném zlepšení stavu lidských práv;

10.   připomíná svou žádost, aby Komise poskytla informace o stavu lidských práv a aby tak učinila nejpozději v březnu 2006.

POSTUP

Název	Návrh rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Prozatímní dohody o obchodu a záležitostech týkajících se obchodu mezi Evropským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na druhé straně
Referencční údaje	5144/1999 - C5-0338/1999 - 1998/0304(CNS)
Příslušný výbor	INTA
Výbor požádaný o stanovisko   Datum oznámení na zasedání	AFET 16.9.2004
Navrhovatel   Datum jmenování	Panagiotis Beglitis 13.9.2004
Projednání ve výboru	23.11.2005		20.3.2006
Datum přijetí	21.3.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	40 7 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Angelika Beer, Panagiotis Beglitis, André Brie, Elmar Brok, Philip Claeys, Véronique De Keyser, Giorgos Dimitrakopoulos, Ana Maria Gomes, Alfred Gomolka, Richard Howitt, Jana Hybášková, Toomas Hendrik Ilves, Michał Tomasz Kamiński, Helmut Kuhne, Vytautas Landsbergis, Emilio Menéndez del Valle, Francisco José Millán Mon, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Baroness Nicholson of Winterbourne, Raimon Obiols i Germà, Cem Özdemir, Alojz Peterle, João de Deus Pinheiro, Mirosław Mariusz Piotrowski, Hubert Pirker, Paweł Bartłomiej Piskorski, Libor Rouček, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Emil Saryusz-Wolski, György Schöpflin, Gitte Seeberg, Marek Maciej Siwiec, István Szent-Iványi, Konrad Szymański, Charles Tannock, Ari Vatanen, Karl von Wogau, Luis Yañez-Barnuevo García, Josef Zieleniec
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Irena Belohorská, Alexandra Dobolyi, Patrick Gaubert, Jaromír Kohlíček, Ģirts Valdis Kristovskis, Miguel Angel Martínez Martínez, Aloyzas Sakalas, Tatjana Ždanoka
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

POSTUP

Název	Návrh rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Prozatímní dohody o obchodu a záležitostech týkajících se obchodu mezi Evropským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na druhé straně
Referenční údaje	5144/1999 – C5-0338/1999 – 1998/0304(CNS)
Datum konzultace s Parlamentem	13.12.1999
Příslušný výbor   Datum oznámení na zasedání	INTA 16.9.2004
Výbor požádaný o stanovisko Datum oznámení na zasedání	AFET 16.9.2004
Nezaujaté stanovisko          Datum rozhodnutí
Užší spolupráce   Datum oznámení na zasedání	Ne
Zpravodaj              Datum jmenování	Daniel Caspary 18.1.2005
Předchozí zpravodaj(ové)
Zjednodušený postup – datum rozhodnutí
Zpochybnění právního základu Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko
Změna finanční dotace Datum, kdy výbor BUDG zaujal stanovisko
Konzultace EP s Evropským hospodářským a sociálním výborem –datum rozhodnutí na zasedání
Konzultace EP s Výborem regionů – datum rozhodnutí na zasedání
Projednání ve výboru	12.7.2005		22.2.2006
Datum přijetí	21.3.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	14 2 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jean-Pierre Audy, Enrique Barón Crespo, Daniel Caspary, Giulietto Chiesa, Sajjad Karim, Caroline Lucas, David Martin, Javier Moreno Sánchez, Georgios Papastamkos, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Tokia Saïfi, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Zbigniew Zaleski
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Antolín Sánchez Presedo, Frithjof Schmidt
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Datum předložení	24.3.2006
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)