ZPRÁVA o plánování připravenosti a reakce na pandemii chřipky v Evropském společenství

10. 5. 2006 - (2006/2062(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Adamos Adamou

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o plánování připravenosti a reakce na pandemii chřipky v Evropském společenství (2006/2062(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o plánování připravenosti a reakce na pandemii chřipky v Evropském společenství (KOM(2005)0607),

–   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílení koordinace zpracování všeobecných plánů připravenosti na krizové situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU (KOM(2005)0605),

–   s ohledem na článek 152 Smlouvy, kterou se řídí činnosti Společenství v oblasti veřejného zdraví,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2005 o strategii boje proti pandemii chřipky[1],

–   s ohledem na mezinárodní dárcovskou konferenci, která se konala dne 17. a 18. ledna 2006 v Pekingu a věnovala se otázkám influenzy ptáků a chřipky postihující lidi, a na prohlášení z této konference,

-   s ohledem na globální plán připravenosti na chřipku Světové zdravotnické organizace (WHO) (dokument WHO/CDS/CSR/GIP/2005.5),

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6‑0176/2006),

A. vzhledem k tomu, že se v důsledku posledního nárůstu počtu výskytu influenzy ptáků a případů úmrtí lidí na tuto nemoc v Asii, Africe a také v evropských zemích zvyšují obavy, a vzhledem k tomu, že je potřeba bojovat proti této nemoci od počátku a pomáhat potřebným postiženým a ohroženým zemím,

B.  vzhledem k tomu, že hlavními tématy sdělení o připravenosti na pandemii chřipky a také sdělení o posílení koordinace všeobecné připravenosti je příprava a testování národních plánů koordinovaných Komisí, sledování prováděné národními referenčními laboratořemi a spolupráce (networking) mezi nimi s cílem rychle identifikovat pandemické kmeny, účinné zvládání propuknutí nemoci včasným poskytováním poradenství, časné oznamování případů, zajišťování pomoci při propuknutí chřipky a koordinace reakce členských států, ale i dostatečné a včasné poskytování vakcín a antivirových přípravků,

C. vzhledem k tomu, že cílem navrhování národních plánů by mělo být:

- zajistit potřebnou koordinaci mezi členskými státy,

- předejít panice veřejnosti,

- potírat jakékoli nekalé obchodování, jež by se mohlo vyskytnout v případě velmi závažných rizik,

- určit místa, která by měla být přednostně izolována,

- zhotovit seznamy skupin obyvatel, kteří by měli být prioritně očkováni,

- zajistit spravedlivé rozdělení všech výrobků použitelných v rámci boje proti epidemii,

D. vzhledem k tomu, že sledování chřipkových nákaz u zvířat, a zejména u ptáků, je významné a právní předpisy Společenství je vyžadují,

E.  vzhledem k tomu, že antivirotika přestavují první pilíř lékařské prevence a intervence, dokud nejsou k dispozici vakcíny,

F. vzhledem k tomu, že Evropská unie musí zajistit logistickou a finanční pomoc v rámci vývoje vakcín,

G. vzhlede k tomu, že je třeba posílit komunikaci s/mezi národními ústavy odpovědnými za dohled nad veřejným zdravím, hodnocení rizik a monitorování,

H. vzhledem k tomu, že je třeba zvyšovat informovanost veřejnosti pomocí informačních kampaní, a vzhledem k tomu, že je rovněž důležité uskutečnit doplňkové reformy v souvisejících oblastech a tlumit sociální a ekonomický dopad na nejchudší lidi a domácnosti,

I.   vzhledem k tomu, že veřejná oznámení musí odrážet současný stav lékařských poznatků a vzhledem k tomu, že doporučení určená široké veřejnosti týkající se prevence propuknutí nemoci musí být vědecky odůvodněná, všeobecně pochopitelná i proveditelná,

J.   vzhledem k tomu, že od roku 2003 uhynulo nebo bylo utraceno velké množství nakažené drůbeže, což ohrozilo produkci drůbeže pro komerční účely, a zejména existenci malých a středních chovatelských podniků,

K. vzhledem k tomu, že pandemie by pravděpodobně postihla různé členské státy různým způsobem,

L.  vzhledem k tomu, že problém nákazy ptačí chřipkou je problémem globálním a musí k němu být přistupováno v úzké spolupráci s WHO,

M. vzhledem k tomu, že poskytování dostatečné finanční a odborné podpory rozvojovým zemím, které jsou influenzou buď postiženy či ohroženy, a zejména nejméně rozvinutým zemím, bude v kontextu dlouhodobého strategického partnerství nezbytné pro kontrolu globálních hrozeb, které z influenzy ptáků vyplývají pro finance, obchod a bezpečnost,

1.  vítá výše uvedené sdělení Komise o plánování připravenosti a reakce na pandemii chřipky v Evropské unii a o posílení koordinace zpracování všeobecných plánů připravenosti na krizové situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU i hodnocení národních plánů připravenosti na chřipku, na nichž v současné době pracuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Komise a Evropský region SZO;

2.  zdůrazňuje, že jedním z nejvýznamnějších hledisek v rámci řádného řešení problému možné pandemie ptačí chřipky u lidí je mít správné, vědecky prokázané informace o lécích, vakcínách, přirozené odolnosti proti chorobě, ale i spolehlivé epidemiologické údaje;

3.  vítá práci střediska ECDC spočívající v určování a posuzování hrozeb souvisejících s chřipkou a v informování o těchto hrozbách i v jeho závazku napomáhat členským státům a Komisi při prevenci vypuknutí pandemie; zdůrazňuje, že pro činnost ECDC je třeba zaručit dostatečné finanční prostředky;

4.  zdůrazňuje, že Komise musí být silným koordinátorem členských států ve všech činnostech souvisejících s připraveností na pandemii v Evropské unii a že by měla posílit pravomoci střediska ECDC určovat hlavní opatření v oblasti veřejného zdraví, která je třeba přijmout v případě pandemie;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby braly v potaz příslušné výzkumy, zprávy a šetření ECDC na místě a aby zajistily doplnění a zdokonalení plánů v těch členských státech, jejichž plány na potírání pandemie nevyhovují standardu, neboť povaha rizika vyžaduje, aby všechny členské státy byly plně připraveny;

6.  má za to, že by v případě pandemie ptačí chřipky v EU či sousedních státech měla být Komise schopná přijmout do 24 hodin krizová opatření, jako je karanténa a dezinfekce na letištích v souvislosti s lety z určitých oblastí a cestovní omezení;

7.  domnívá se, že v členských státech existuje potřeba silné politické angažovanosti, pokud jde o plánování připravenosti, zvyšování zdrojů a rozšiřování výzkumu, řešení složitých právních a etických otázek, a že je rovněž nutno rozvinout společná řešení a přeshraniční spolupráci;

8.  má za to, že by měl být specificky pro evropské orgány navržen akční plán pro případ, že cestovní omezení znemožní mezinárodní schůze například Rady a Parlamentu;

9.  zdůrazňuje, že aby bylo možno zvládnout influenzu ptáků a předejít tak pandemii této nemoci, je třeba rychle a rozhodně jednat, a to v první řadě v oblasti zdraví zvířat, jelikož zvířata jsou hlavním zdrojem nebezpečí, a že k přípravě na případnou pandemii této nemoci je rovněž nutno podniknout významné kroky včetně celkového vyhodnocení kapacity nemocničních lůžek na úrovni členských států, aby byly zajištěny prostředky ke zvládnutí pandemie v případě jejího propuknutí; domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat dalšímu rozvoji kapacit členských států i Evropské unie pro výrobu vakcín proti pandemii a antivirotik a také posílení infrastruktury v odvětví zdraví zvířat a zdraví lidí; domnívá se, že v této souvislosti by Evropská unie měla zajistit logistickou a finanční pomoc v rámci vývoje vakcín;

10. podotýká, že simulační přípravná cvičení na pandemii chřipky jsou nutná, aby bylo možno vyzkoušet účinnost národních plánů přípravy na pandemii chřipky jednotlivých členských států, a že je třeba tato cvičení provádět pravidelně, aniž by pandemie vypukla, jako preventivní opatření; zdůrazňuje, že výsledky těchto cvičení a poučení z nich plynoucí budou důležité pro zlepšování plánů a jejich interoperability;

11. zdůrazňuje, že tato simulační cvičení by měla být rozšířena tak, aby probíhala i v odlehlých regionech a venkovských oblastech;

12. uznává potřebu vytvořit a zavést podrobné scénáře ochrany dětí a mladých lidí proti viru H5N1 ptačí chřipky typu A;

13. zdůrazňuje, že je potřeba posílit systémy sledování, rychlého hlášení a varování, zlepšit analýzu údajů a podpořit epidemiologii nemocí zvířat a lidí, aby bylo možno nákazu ptáků a lidí včas odhalit a určit a provést účinná protiopatření;

14. zdůrazňuje zároveň, že je nutno provést rychlé hodnocení sociálního a ekonomického dopadu influenzy ptáků a posoudit otázky poskytování náhrad a souvisejících pobídek;

15. vítá, že se členské státy, Komise i středisko ECDC jednoznačně zavázaly k transparentnosti a ke sdílení informací, a v souvislosti s usnadněním odpovídající a všeobecné přípravy a reakce klade důraz na rychlé sdílení informací a biologických laboratorních vzorků získaných z podezřelých a potvrzených případů výskytu nemoci u lidí i zvířat; žádá posílení spolupráce mezi referenčními laboratořemi ke zrychlení identifikace virů a k udržení nepřetržitého sledování možných mutací;

16. nabádá Komisi, středisko ECDC a členské státy, aby zavedly systém, který umožní průběžnou výměnu informací mezi nimi samými a postiženými zeměmi, a aby tak byly nápomocny při rozvoji nejlepších postupů;

17. konstatuje, že je třeba komunikační strategie na národní a evropské úrovni zlepšit podle příkladu střediska ECDC a že by měly zahrnovat i zveřejňování pravidelných zpráv na internetu, používání elektronické pošty nebo webových stránek vyhrazených pro specialisty i sdělovací prostředky;

18. zdůrazňuje, že členské státy by však měly zkoumat nejlepší způsoby přístupu ke svým občanům, které umožní, že se informace dostanou ke všem obyvatelům, včetně starých lidí, mládeže, negramotných osob i těch, kdo nemají přístup k moderním komunikačním prostředkům;

19. zdůrazňuje význam vzdělání a správných informací v případě krize a vyzdvihuje, že náležité pokyny by měly zahrnovat nejen dodržování hygienických předpisů, ale i poskytování informací z oblastí, jako je mobilita, doprava a zaměstnání;

20. žádá, aby byly spolehlivé informace ohledně hrozby pandemie poskytovány prostřednictvím evropského kontrolního systému;

21. uznává, že možným řešením pro posílení komunikace s národními orgány odpovědnými za dohled nad veřejným zdravím je systém včasného varování a reakce, který by provozovalo středisko ECDC s cílem koordinovat hodnocení rizik a monitorování;

22. zdůrazňuje, že Komise i členské státy by měly dát k dispozici dostatek finančních prostředků, aby bylo možno poskytovat lidem přesnější, srozumitelnější a konkrétní informace a zvýšit tak veřejnou informovanost;

23. požaduje dobře strukturovanou a víceoborovou spolupráci odborníků v oblasti zdraví lidí a zvířat, specialistů na virologii, epidemiologii, patologii a odborníků v oblasti zemědělství i komunikace a těch, kdo vědecké poznatky přetvářejí v opatření na globální úrovni; navrhuje proto vytvoření evropské pracovní skupiny pro chřipku (European Influenza Task Force), koordinované Komisí, v níž bude mít zastoupení Evropský parlament a v níž se spojí uvedené specializace na evropské úrovni; zdůrazňuje, že tato pracovní skupina by měla spolupracovat se zástupci evropských výrobců antivirotik a vakcín;

24. vybízí k tomu, aby byly zahájeny evropské programy výzkumu a vývoje pro nenadálé choroby za účelem spolehlivějšího a rychlejšího vývoje antivirotik, antibiotik a vakcín;

25. zdůrazňuje, že plánování a hodnocení národních plánů připravenosti musí být víceoborové, musí zahrnovat všechna příslušná ministerstva a zainteresované strany; klade důraz na objednávání vakcín s předstihem;

26. upozorňuje evropské orgány a orgány členských států na vhodnost posílení zásob antibiotik k léčbě komplikací chřipky;

27. zdůrazňuje, že stávající síť dozoru a kontroly vytvořená díky spolufinancování Společenství (Evropský systém dozoru a kontroly nad chřipkou, EISS) poskytuje dobrý základ pro výkon tohoto hlavního úkolu, ale potřebuje další rozvoj a podporu, stejně jako síť laboratoří zabývajících se chřipkou ve Společenství;

28. zdůrazňuje, že příprava plánů na získávání a používání pandemických vakcín je ve většině zemí rozvinuta nedostatečně a je tudíž třeba přijmout opatření k jejímu dalšímu rozvoji v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO), a to tím, že bude Komise pověřena objednáním vakcín a vytvořením jejich zásoby pro Společenství;

29. žádá Komisi, aby se spojila s výrobci vakcín, aby se jednak posoudil pokrok ve zvyšování výrobní kapacity a dostatečnost dodávek v případě pandemických situací a jednak společně s členskými státy řešily otázky odpovědnosti a vytvoření evropských mechanismů spravedlivého rozdělování pandemických vakcín, které by neporušovalo smluvní podmínky stanovené členskými státy;

30. má za to, že by Komise měla podniknout kroky k zajištění dostupnosti dostatku antivirotik a vakcín pro ty, jež jsou vystaveni viru v případě propuknutí nemoci v jednom či více členských státech;

31. zdůrazňuje úlohu Evropské agentury pro léčivé přípravky, EMEA, při určování používání a účinnosti anitvirotik a pandemických vakcín a její úkol spočívající v zjišťování a zkoumání jakýchkoli negativních účinků či zpráv o neochotě léky používat; požaduje zavést v této souvislosti postup „podmíněné registrace“ stanovený v odst. 7 čl. 14 nařízení ES č. 726/2004;

32. vyzývá členské státy ke zvýšení objednávek vakcín proti sezónní chřipce v návaznosti na doporučení WHO, aby tak pomohly farmaceutickému průmyslu při zvyšování výrobní kapacity vakcín proti chřipce a aby se vypořádaly se značným zvýšením poptávky, které by pandemie chřipky způsobila;

33. vyzývá Evropskou unii, aby přijala potřebná opatření k získání náležitých zásob antivirotik, aby zavedla s výrobci antivirotik závazný systém licencí a zajistila tak výrobu těchto antivirotik ve velkém; vyzývá země, aby zajistily případné pokrytí 25–30 % obyvatelstva dostupnými antivirotiky:

34. zdůrazňuje, že úplné, přesné a praktické uskutečňování národní legislativy, kterou se provádí směrnice Společenství o zdraví a bezpečnosti při práci do vnitrostátního práva, je velice důležité při zajišťování dostatečné ochrany zaměstnanců, zejména osob vystavených vysokému riziku nákazy; zdůrazňuje, že zaměstnavatelé musí přijmout zvláštní povinnosti jež jim udělují právní předpisy Společenství (např. vyvarování se rizika, hodnocení rizik, preventivní a ochranná opatření), v souladu se směrnicí 2000/54/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s vystavením biologickým činitelům při práci;

35. zdůrazňuje, že politický a vědecký závazek by se měl odrazit v poskytnutí lidských zdrojů a finančních prostředků a v podpoře výzkumu a rozvoje, aby se prosazovaly nové, pohotové metody výroby antivirotik a vakcín, které by byly schopny uspokojit zvýšenou potřebu vyvolanou pandemií, a zejména bojovat s novými virovými kmeny;

36. vítá návrh nařízení, kterým se zřizuje Fond solidarity (KOM(2005)0108), a zejména jeho ustanovení týkající se krizových situací v oblasti veřejného zdraví a opatření na ochranu obyvatelstva proti bezprostřednímu ohrožení zdraví, včetně pokrytí nákladů na vakcíny a dodávek léčivých přípravků, vybavení a zajištění infrastruktury;

37. zdůrazňuje, že dostatečné financování by mělo být zajištěno v 7. rámcovém programu, aby se podpořily projekty, které se zabývají různými hledisky pandemie chřipky a jinými epidemiemi, včetně výzkumu buněčných a DNA vakcín ve spolupráci s farmaceutickými podniky;

38. vítá, že Komise třetím zemím na boj proti chřipce přislíbila 80 milionů eur a že do fondů na výzkum vyčleněných z 6. rámcového programu přidá dalších 20 milionů eur, čímž celkový příspěvek Komise dosáhne hodnoty 100 milionů eur;

39. vybízí Komisi, aby v návaznosti na dárcovskou konferenci v Pekingu usilovala o soudržnější mezinárodní rámec přesahující řešení krizových situací zabývající se otázkami vytvoření lepší infrastruktury zdraví zvířat v rozvojových zemích, ale i pokroku ve výzkumu zdravotnických výrobků pro zvířata, jež by se mohly používat v rozvinutých, ale i rozvojových zemích;

40. vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby udržení hladkého průběhu základních služeb, jako jsou trhy, banky, nemocnice a další, v případě propuknutí pandemie;

41. zdůrazňuje, že dostatečná finanční podpora musí být poskytována v kontextu mezinárodní spolupráce s asijskými a africkými zeměmi, které jsou v současné době postiženy influenzou ptáků, s cílem zlepšit jejich schopnost nemoc sledovat a kontrolovat;

42. vyzývá Komisi, aby v pravidelných intervalech a dokud neskončí riziko pandemie předkládala Evropskému parlamentu a Radě zprávy o epidemiologickém vývoji pandemie ptačí chřipky, o novém vědeckém pokroku v souvislosti s léky a vakcínami a o stavu připravenosti Unie a členských států;

43. podotýká, že Evropská unie má legitimní důvod poskytovat materiální, vědeckou a ekonomickou pomoc zemím, které jsou již postiženy, a zejména přispívat ke zvyšování všeobecné informovanosti a podílet se na hlavním světovém plánu koordinovaném na mezinárodní, regionální, subregionální a národní úrovni, který by byl založen na náležitém scénáři a časovém harmonogramu a který musí podpořit mezinárodní a regionální organizace i národní vlády;

44. vybízí Komisi a členské státy, aby navázaly úzkou spolupráci se sousedními státy a WHO pro Evropu a bylo tak zajištěno, že sousední státy mají plně vyvinuté monitorovací a pohotovostní systémy, jež jsou účinně provozovány;

45. vyzývá Evropskou unii, aby prostřednictvím mezinárodních orgánů usilovala o udělení skutečné pravomoci sledování a kontroly WHO, pokud jde o nákazy zvířat a pandemie ve všech zemích světa;

46. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům a WHO.

• [1]  Přijaté texty, 26.1.2005, P6_TA(2005)0406.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

ÚVOD

Výskyt vysoce patogenního viru influenzy ptáků (HPAI) u domácí drůbeže se zvyšuje od konce devadesátých let a postihuje drůbež v Evropě i jinde. Pro lidské zdraví existují dvě zásadní rizika: buď přímá nákaza člověka virem influenzy ptáků nebo potenciální vznik nového pandemického kmene chřipky typu A. Zvážíme-li vysokou expozici tomuto viru v Asii, došlo k nákaze člověka virem HPAI jen zřídka.

Dopad nákazy zvířat virem HPAI na lidské zdraví byl všeobecně velmi malý – a téměř nepozorovaný – až do roku 1977. Nákazy nebyly vážné a spontánně ustupovaly. Změnil to až výskyt konkrétního typu, A/H5N1, v Asii, kdy bylo zaznamenáno nakažení doprovázené vysokou úmrtností během výskytu HPAI A/H5N1 v Hongkongu  v roce 1997. Tento vzorec průběhu nákazy pokračoval, když se onemocnění rozšířilo mezi domácí drůbeží v jihovýchodní Asii. V případě přibližně 140 hlášených případů nákazy člověka v Asii v letech 2004 a 2005 dosahovala úmrtnost okolo 50 %. Mírná a asymptomatická nákaza je zřejmě vzácná a existují známky toho, že možnost přenosu A/H5N1 na člověka je stále velmi nízká, a to i na osoby přímo vystavené tomuto viru. Kromě toho dosud nedošlo k účinnému přenosu z člověka na člověka.

Nákaza se nyní objevila rovněž u ptáků v několika evropských zemích (v Rumunsku, Kazachstánu, Ukrajině, Chorvatsku a Turecku), v několika státech Evropské unie (v Itálii, Rakousku, Německu, Řecku, Francii a v okupované části Kyperské republiky), v Africe a zdá se, že se i v tuto chvílí šíří dále. Přímé ohrožení zdraví lidí v Evropě virem A/H5N1 je velmi nízké, ale nikoli nulové. Riziko se týká takřka výlučně určitých skupin lidí (těch, kdo jsou ve styku s nakaženou domácí drůbeží). Lidem, kteří se s ohroženým domácím nebo divokým ptactvem do styku nedostanou, podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemoci (ECDC) téměř žádné riziko nehrozí.

POZNÁMKY ZPRAVODAJE

Zpravodaj poukazuje na to, že influenza ptáků je často zaměňována s chřipkovou pandemií, a zdá se, že mnoho lidí a úřadů klade rozšíření A/H5N1 v Evropě na roveň rozšíření pandemického viru. Zpravodaj proto zdůrazňuje, že by se měly zlepšit komunikační strategie na národní i evropské úrovni a že by členské státy měly prozkoumat, jak nejlépe navázat kontakt se svými občany tak, aby se informace dostala ke všem obyvatelům.

Komise by měla být silným koordinátorem mezi členskými státy a ECDC. Sdělení Komise o plánování připravenosti a reakce na pandemii chřipky v Evropském společenství (KOM (2005) 607) a o posílení koordinace zpracování všeobecných plánů připravenosti na krizové situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU (KOM(2005)605) by se měla číst a chápat ve spojení s různými pokyny a radami ohledně této problematiky a rovněž s národními plány na boj proti chřipce. Pokud jde o chřipku, mezi tři základní zdroje informací patří:

1) doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a sdělení a právní předpisy EU;

2) odborné informace a pokyny, např. na internetových stránkách ECDC a WHO (např. rady ECDC pro cestování);

3) národní plány a pokyny.

Sdělení o připravenosti na pandemii chřipky

Pro Komisi je nadále hlavním způsobem komunikace Systém včasného varování a reakce (SVVR). Zkušenost se SARS a dvě celoevropská cvičení, z nichž jedno bylo zaměřeno na pandemii chřipky, ukazují, že je potřeba posílit komunikační mechanismy s národními ústavy odpovědnými za dohled nad veřejným zdravím a pověřenými hodnocením rizika a monitorováním. Možným řešením by bylo vytvořit složku SVVR, kterou by řídilo ECDC a jež by koordinovala hodnocení rizik a monitorovala je. Zajistilo by se tak hlášení objevujících se zdravotních hrozeb mezi ECDC a národními ústavy pověřenými dohledem nad veřejným zdravím. Členské státy však budou dále muset oznamovat opatření, která přijmou prostřednictvím mechanismů Komise, jako je např. SVVR, dříve, než tato kontrolní opatření provedou. To znamená, že stávající mechanismus klade na uživatele v případě krize příliš velké nároky. Tuto otázku pomůže řešit další výcvik, avšak pravděpodobně bude potřeba nový mechanismus k efektivnímu předávání informací za takových okolností.

Na národní úrovni neexistuje zvláštní víceodvětvový útvar pro plánování, ačkoli je o tom zmínka v závěrech, a to bychom nyní měli pokládat za zásadní. Více pozornosti by se mělo věnovat tomu, jak události a činnosti v jedné zemi ovlivňují jiné (např. uzavření hranic).

Úloha Evropské agentury pro léčivé přípravky je poněkud nejasná. Jedním z jejích nejdůležitějších úkolů při pandemii bude rychle určit použití a účinnost antivirotik a poté, v další fázi, pandemické vakcíny. Podobně je potřeba zjistit a prozkoumat jakékoli nežádoucí účinky a podat zprávy o odmítání léků. Je podezření, že v případě pandemie by normální tempo těchto aktivit v EU bylo příliš pomalé. Proto je důležité upřesnit, kdo by byl za tuto práci odpovědný, aby se mohlo přistoupit k přípravám, sepsání protokolů a jejich schválení.

Obecněji řečeno zpravodaj upozorňuje na to, že plány na získání a použití pandemických vakcín jsou v mnoha zemích nedostatečně zpracovány a z toho důvodu bychom měli přijmout opatření k jejich dalšímu rozvoji. Je rovněž důležité dát případně Komisi pravomoc k vytvoření zásob pro Společenství. Komisi se rovněž doporučuje, aby se spojila s výrobci vakcíny, aby mohla vyhodnotit pokrok ve zvyšování kapacit pro její výrobu a schopnosti dodávek při pandemii.

Zpravodaj vítá skutečnost, že se v rámci mezinárodní spolupráce poskytuje dostatečná finanční podpora asijským a africkým zemím, které jsou v současné době influenzou ptáků zasaženy, aby tyto země mohly zlepšit své kapacity sledování a kontroly nemocí. Kromě výše zmíněné pomoci by Evropská unie měla poskytnout materiální, vědeckou a hospodářskou podporu již zasaženým zemím, a zejména přispět ke zvýšení všeobecné informovanosti a podílet se na světovém plánu zvládnutí situace, který by byl koordinován na mezinárodní, regionální, subregionální a národní úrovni a zakládal by se na patřičném scénáři postupu a časovém rozvrhu.

Sdělení o všeobecných plánech připravenosti

Jednou z konkrétních znepokojujících otázek v souvislosti s tímto dokumentem je, že není jasné, jak budou specialisté na tuto nemoc zapojeni do konkrétních mimořádných událostí, aby byly analýzy a činnosti založeny na důkazech. Minulé zkušenosti s nouzovými situacemi, jako bylo šíření bílého prášku (2001) a SARS (2003), ukazují, že tyto události vyvíjejí značný tlak na malé množství specialistů ve Společenství, po nichž se žádá, aby poskytovali pokyny a poradenství na místní, národní a evropské úrovni současně. Zpravodaj si nemyslí, že by mechanismus seznamu odborníků v krizové situaci fungoval, neboť v takovém případě jsou specialisté zapotřebí na národní úrovni. Jako alternativa a spolehlivější způsob se nabízí možnost investovat do hlavních oblastí „s mezerami“ a do generických odborníků prostřednictvím agentur jako ECDC.

POSTUP

Název	Plánování připravenosti a reakce na pandemii chřipky v Evropském společenství
Číslo postupu	2006/2062(INI)
Příslušný výbor Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení	ENVI 16.3.2006
Výbor požádaný o stanovisko Datum oznámení na zasedání	LIBE 16.3.2006
Nezaujaté stanovisko Datum rozhodnutí	LIBE 19.4.2006
Užší spolupráce Datum oznámení na zasedání
Zpravodaj(ové) Datum jmenování	Adamos Adamou 29.11.2005
Předchozí zpravodaj(ové)
Projednání ve výboru	21.3.2006		4.5.2006
Datum přijetí	4.5.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	42 0 2
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Adamos Adamou, Liam Aylward, Irena Belohorská, Johannes Blokland, John Bowis, Frederika Brepoels, Chris Davies, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Edite Estrela, Jillian Evans, Karl-Heinz Florenz, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Gyula Hegyi, Marie Anne Isler Béguin, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Urszula Krupa, Peter Liese, Jules Maaten, Linda McAvan, Riitta Myller, Miroslav Ouzký, Frédérique Ries, Guido Sacconi, Carl Schlyter, Richard Seeber, María Sornosa Martínez, Antonios Trakatellis, Thomas Ulmer, Åsa Westlund
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	María del Pilar Ayuso González, Sergio Berlato, Philip Bushill-Matthews, Milan Gaľa, Erna Hennicot-Schoepges, Miroslav Mikolášik, Bart Staes, Glenis Willmott
Náhradníce (čl. 178 odst. 2) přítomná při závěrečném hlasování	Elisabeth Jeggle
Datum předložení	10.5.2006
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)