ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních

15. 5. 2006 - (KOM(2006)0015 – C6‑0020/2006 –2006/0005 (COD)) - ***I

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: Richard Seeber

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních

(KOM (2006)0015 – C6‑0020/2006 –2006/0005 (COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM (2006)0015)[1],

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst.1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6‑0020/2006),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A6‑0182/2006),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Název
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních	Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodňových rizik a protipovodňových opatřeních
	(Tato změna platí v celém legislativním aktu; po přijetí pozměňovacího návrhu budou nutné příslušné úpravy v celém textu.)
Odůvodnění
Legislativní akt se obecně zabývá riziky, nikoliv konkrétními povodněmi.
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 1
(1) Povodně potenciálně způsobují úmrtí, ztrátu přístřeší, těžce poškozují hospodářský rozvoj a podkopávají hospodářské činnosti Společenství.	(1) Povodně potenciálně způsobují úmrtí, ztrátu přístřeší a škody na životním prostředí, těžce poškozují hospodářský rozvoj a podkopávají hospodářské činnosti Společenství.
Odůvodnění
V souladu s článkem 1 návrhu Komise (předmět směrnice) by mělo být životní prostředí uvedeno také zde.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 2
(2) Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Činnost člověka však ke zvyšování pravděpodobnosti výskytu extrémních povodní a jejich nepříznivých dopadů přispívá.	(2) Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zcela zabránit. Obrovské snížení přirozené schopnosti povodí zadržovat vodu, špatné řízení činností člověka (jako stále větší osídlování a majetek v zátopových oblastech, eroze a snižování přirozené schopnosti půdy zadržovat vodu v důsledku kácení lesů a hospodaření v povodí řek), sucha a globální oteplování však ke zvyšování pravděpodobnosti výskytu a nepříznivých dopadů povodní přispívá.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 2a (nový)
	(2a) Tradiční strategie řízení povodňových rizik – zaměřené na budování infrastruktur určených pro okamžitou ochranu lidí, nemovitého majetku a zboží– nezajistily očekávanou míru bezpečí.
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 3
(3) Omezit riziko škod na lidském zdraví, životním prostředí a infrastruktuře, které jsou spojeny s povodněmi, je proveditelné a žádoucí, nicméně pokud mají být opatření k omezení rizik povodňových škod účinná, je nutné je koordinovat v rámci povodí.	(3) Omezit riziko pro lidské zdraví a život, životní prostředí a infrastrukturu, které je spojeno s povodněmi, je proveditelné a žádoucí. Nicméně pokud mají být opatření k omezení těchto rizik účinná, je nutné je koordinovat mezi členskými státy, jejich vnitrostátními, regionálními a místními orgány, jakož i organizacemi odpovědnými za řízení rizik v rámci povodí.

Odůvodnění

Povodně především představují ohrožení lidského života i lidského zdraví. V letech 1998 až 2004 zemřelo při povodních v Evropě 700 lidí, jak uvádí důvodová zpráva k tomuto návrhu (s. 1 – Odůvodnění a cíle návrhu).

Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 3a (nový)
	(3a) Členské státy jsou povzbuzovány k tomu, aby přijímaly opatření ve prospěch řízení povodňových rizik v oblastech výše nebo níže po proudu vodního toku vodního toku, v rámci svého území i mimo něj, a vždy sledovaly přirozený tok řeky, pokud je to možné. Pokud to možné není, měly by se členské státy snažit nalézt kompenzační oblasti na svém vlastním území nebo by měly takové oblasti hledat ve spolupráci s ostatními členskými státy.
Odůvodnění
V rámci povodí  může být účinnější přijmout preventivní opatření v oblastech výše po proudu, i když oblast výše po proudu patří na území jiného členského státu. Zásada solidarity v této směrnici může být posílena další motivací k přeshraniční spolupráci za účelem snížení přeshraničních povodňových rizik.
Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění 3b (nový)
	(3b) Vědci jednomyslně poukazují na to, že se četnost extrémních srážek v posledních letech zvýšila.
Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 3c (nový)
	(3c) Řízení rizik a opatření na omezení rizik by měla respektovat zásadu solidarity. Řízení povodňových rizik v povodích řek, které protékají mezi dvěma nebo více sousedícími státy, by proto mělo být organizováno tak, aby žádná oblast nebyla vystavena riziku povodní v důsledku neudržitelného řízení řek.
Odůvodnění
Směrnice 2000/60/ΕS, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, i tento návrh směrnice, která je s ní úzce svázána, zahrnují zásadu solidarity, která vyžaduje koordinované řízení povodňových rizik všech přeshraničních oblastí povodí.
Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 3d (nový)
	(3d) Rada (pro životní prostředí ) ve svých závěrech ze dne 14. října 2004 uznala, „že činnost člověka přispívá ke zvýšení pravděpodobnosti a negativních dopadů (extrémních) povodní a že změna klimatu také povede ke zvýšení počtu povodní“.  V souladu se zásadou udržitelného rozvoje podle článku 37 Listiny základních práv Evropské unie má být vysoká úroveň ochrany životního prostředí začleněna do politiky životního prostředí EU. Komise a členské státy musí tedy učinit opatření, která zlepší prevenci a ochranu před povodňovými riziky a zmírní riziko škod.
Odůvodnění
Jak Rada ve svých závěrech ze dne 14. října 2004 konstatovala, existuje souvislost mezi změnou klimatu a zvýšeným počtem výskytu povodní. Protože je tento poznatek nepopiratelný, je nutno učinit opatření, která omezí dopady těchto povodní.
Pozměňovací návrh 10 Bod odůvodnění 4
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, požaduje vytvoření integrovaných plánů pro každé povodí v zájmu dosažení dobrého ekologického a chemického stavu a přispěje ke zmírnění účinků povodní. Omezovat riziko povodní však nepatří k hlavním cílům uvedené směrnice, která rovněž nezohledňuje budoucí rizika způsobená změnou klimatu.	(4) V současné době neexistuje právní nástroj na evropské úrovni, který by se zabýval ochranou proti povodňovým rizikům. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, požaduje vytvoření integrovaných plánů pro každé povodí v zájmu dosažení dobrého ekologického a chemického stavu a přispěje ke zmírnění účinků povodní. Omezovat riziko povodní však nepatří k hlavním cílům uvedené směrnice. Toto riziko, které bude v budoucnosti častější v důsledku změny klimatu, není zohledněno.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh se snaží vyjasnit, že protipovodňová opatření je třeba zintenzívnit, aby se předešlo vyšší úrovni rizika v důsledku změny klimatu; není však nutné provádět podrobnou prognózu změny klimatu pro každé preventivní opatření, protože by to znamenalo značné a do velké míry neodůvodnitelné náklady a zdrželo by to vypracování plánů v případech, kdy nejsou k dispozici spolehlivé údaje.

Pozměňovací návrh 11 Bod odůvodnění 7
(7) Podle nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie lze poskytnout rychlou finanční pomoc v případě velké katastrofy a napomoci dotyčným lidem, regionům a zemím k návratu k pokud možno normálním životním podmínkám, ale lze ji poskytnout pouze na záchranné operace, a nikoli ve fázích, které mimořádným událostem předcházejí.	(7) Podle nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie lze poskytnout rychlou finanční pomoc v případě velké katastrofy a napomoci dotyčným ekosystémům, lidem, regionům a zemím k návratu k pokud možno normálním životním podmínkám, ale lze ji poskytnout pouze na záchranné operace, a nikoli ve fázích, které mimořádným událostem předcházejí.
Odůvodnění
Ekosystémy v údolí řek a pobřežních oblastech mají specifické rysy přírodních stanovišť a tvoří biologicky rozmanité celky, z nichž některé jsou na evropské či světové úrovni jedinečné (např. delty Dunaje a Rýna a pobřeží Islandu, Rujány a Bornholmu). Při zaplavení mohou být nenapravitelně zničena hnízdiště chráněných druhů ptáků, a tím může být snížena biologické rozmanitost v Evropě. Fond solidarity Evropské unie ((KOM(2005)108 v konečném znění - 2005/033(COD) – SEC (2005)447) by proto měl hradit náklady ve specifických ekosystémech poškozených přírodními katastrofami včetně povodní.
Pozměňovací návrh 12 Bod odůvodnění 7a (nový)
	(7a) Většina povodí v Evropě je rozdělena mezi členské státy. Účinná protipovodňová prevence a zásahy vyžadují kromě koordinace na úrovni Společenství i přeshraniční spolupráci.
Pozměňovací návrh 13 Bod odůvodnění 7b (nový)
	(7b) Požadavky na trvale udržitelné řízení povodňových rizik musí být začleněny do definice a provádění všech ostatních příslušných politik členských států a Společenství, například dopravní politiky, územního plánování, rozvoje měst a průmyslu, zemědělské politiky, politiky soudržnosti, energetické politiky a výzkumné politiky.
Odůvodnění
Existuje dostatek důkazů, že nesprávné územní plánování, rozvoj měst a průmyslu významně přispívají ke zvýšení rizika povodní.
Pozměňovací návrh 14 Bod odůvodnění 8
(8) Po celém Společenství dochází k různým typům povodní, jako jsou říční povodně, přívalové povodně, městské povodně, kanalizační povodně a pobřežní povodně. Škody způsobené povodněmi rovněž mohou být různé v různých zemích a regionech Společenství. Cíle týkající se řízení povodňových rizik by tudíž měly být odvozeny od místních a regionálních podmínek.	(8) Po celém Společenství dochází k různým typům povodní, jako jsou říční povodně, přívalové povodně, městské povodně, kanalizační povodně a pobřežní povodně a povodně způsobené silnými dešti. Škody způsobené povodněmi rovněž mohou být různé v různých zemích a regionech Společenství. Cíle týkající se řízení povodňových rizik by tudíž měly být odvozeny od místních a regionálních podmínek.
Odůvodnění
Do návrhu textu směrnice se k jednotlivým druhům povodní přidávají povodně způsobené silnými dešti.
Pozměňovací návrh 15 Bod odůvodnění 9
(9) V některých oblastech Společenství lze povodňová rizika považovat za nevýznamná, např. v řídce osídlených či neosídlených oblastech nebo oblastech s omezenými hospodářskými aktivy nebo ekologickou hodnotou. Na úrovni oblasti by v každém povodí, dílčím povodí a pobřežních zónách, jež k ní příslušejí, mělo být provedeno předběžné vyhodnocení povodňových rizik s cílem určit pro každý z případů povodňové riziko a případnou nutnost další akce.	(9) V některých oblastech Společenství můžeme povodňová rizika považovat za nevýznamná, např. v řídce osídlených či neosídlených oblastech nebo oblastech s omezenými hospodářskými aktivy nebo ekologickou hodnotou. Tyto oblasti však mohou mít význam při zmírňování povodní. Na úrovni oblasti by v každém povodí, dílčím povodí a pobřežních oblastech, jež k ní příslušejí, mělo být provedeno předběžné vyhodnocení povodňových rizik s cílem určit pro každý z případů povodňové riziko, potenciál pro zmírnění povodní a případnou nutnost další akce.
Pozměňovací návrh 16 Bod odůvodnění 10
(10) Aby byl k dispozici účinný nástroj pro informovanost, jakož i solidní základ pro stanovení priorit a přijímání dalších technických, finančních a politických rozhodnutí, je potřeba stanovit vytvoření povodňových map a indikativních map povodňových škod znázorňujících různé úrovně povodňového rizika.	(10) Aby byl k dispozici účinný nástroj pro informovanost, jakož i solidní základ pro stanovení priorit a přijímání dalších technických, finančních a politických rozhodnutí, je potřeba stanovit vytvoření povodňových map a indikativních map povodňových škod znázorňujících různé úrovně povodňového rizika včetně rizika znečištění životního prostředí v důsledku povodní.
Odůvodnění
Povodňové mapy by měly uvádět zařízení, která by v důsledku zaplavení mohla způsobit znečištění životního prostředí.
Pozměňovací návrh 17 Bod odůvodnění 10a (nový)
	(10a) Vzhledem ke stávajícím možnostem členských států by podle zásady subsidiarity měla být na lokální a regionální úrovni v podstatné míře poskytnuta flexibilita, zejména pokud se týká organizace a odpovědnosti úřadů, plánů řízení povodňových rizik a map povodňových rizik, úrovně ochrany a také pokud se týká opatření a harmonogramů pro dosažení stanovených cílů.
Odůvodnění
Viz závěry Rady (pro životní prostředí) ze dne 14.října 2004.
Pozměňovací návrh 18 Bod odůvodnění 11
(11) S cílem předejít nepříznivým dopadům povodní na dotyčnou oblast nebo je omezit, je vhodné stanovit vypracování plánů řízení povodňových rizik. Příčiny a následky povodní jsou různé v různých zemích a regionech Společenství. Plány řízení povodňových rizik by tedy měly zohlednit konkrétní geografické, hydrologické a další významné okolnosti povodí, dílčího povodí a úseku pobřeží a přijít s řešeními navrženými přesně podle potřeb a priorit povodí, dílčího povodí nebo pobřeží a zajistit při tom koordinaci s oblastmi povodí	(11) S cílem předejít nepříznivým dopadům povodní na dotyčnou oblast nebo je omezit, je vhodné stanovit vypracování plánů řízení povodňových rizik. Příčiny a následky povodní jsou různé v různých zemích a regionech Společenství. Plány řízení povodňových rizik by tedy měly zohlednit konkrétní geografické, geologické, hydrologické a další významné okolnosti, včetně hustoty obyvatelstva a hospodářské činnosti postiženého povodí, dílčího povodí a úseku pobřeží a přijít s řešeními navrženými přesně podle potřeb a priorit povodí, dílčího povodí nebo pobřeží a zajistit při tom koordinaci s oblastmi povodí. Plány řízení povodňových rizik by měly zohledňovat i průmyslová a zemědělská zařízení a jiné možné zdroje znečištění dotčené oblasti, aby takovému znečištění bránily.

Odůvodnění

Povodně jsou přírodní jevy. Povodně ohrožují pouze lidskou činnost nebo využívání ploch v záplavových oblastech. Jiné oblasti, jako jsou neobydlené oblasti, oblasti s nízkou hustotou obyvatel nebo oblasti nevyužívané člověkem, nejsou rizikem povodní natolik nebo vůbec ovlivněny. Negativní účinky povodní odpovídají hustotě obyvatelstva a hospodářské činnosti prováděné v příslušné oblasti. Tyto ukazatele by proto měly být uvedeny v bodu odůvodnění 11, který obsahuje výčet okolností prevence a ochrany před povodněmi.

Protože po povodních často následuje nahodilé znečištění životního prostředí způsobené průmyslovými, zemědělskými a jinými zařízeními v dotčené oblasti, měly by plány řízení povodňových rizik zohledňovat pravděpodobné zdroje znečištění.

Pozměňovací návrh 19 Bod odůvodnění 13a (nový)
	(13a) Společné výzkumné středisko Komise vyvíjí Evropský systém varování před povodněmi (European Flood Alert System, EFAS) schopný zajistit simulace povodní ve středním rozsahu pro celou Evropu s předstihem 3 až 10 dnů. Údaje EFAS by mohly přispět k vyšší připravenosti na nadcházející povodeň. Proto by měl být systém EFAS po ukončení zkušební fáze dále rozvíjen. Podle předpokladů by mohl být uveden do provozu v roce 2010.
Odůvodnění
Evropský parlament značně navýšil rozpočet pro vývoj EFAS, proto by měl systém sloužit evropským občanům co nejdříve.
Pozměňovací návrh 20 Bod odůvodnění 13b (nový)
	(13b) Cílem řízení povodňových rizik v povodí by mělo být vytvoření společné odpovědnosti a solidarity v povodí. Proto by se členské státy měly snažit zvyšovat informovanost a podporovat spolupráci mezi všemi zainteresovanými subjekty také v oblastech, které mají nulové nebo nízké riziko záplav, ale které svým využitím pozemků a postupy mohou přispět k záplavám níže nebo výše po proudu vodního toku.
Pozměňovací návrh 21 Bod odůvodnění 13c (nový)
	(13c) Pokud jde o krátkodobé prognózy, měly by členské státy své plány založit na nejlepších postupech a nejmodernějších technologiích, které mají k dispozici, například modelování LAM (prognózování na dvě až čtyři hodiny).
Odůvodnění
Pro ochranu evropských občanů před povodňovými riziky by členské státy měly využívat moderních technik modelování.
Pozměňovací návrh 22 Bod odůvodnění 15
(15) V případě víceúčelového využití vodních útvarů pro různé formy udržitelných lidských činností (např. řízení povodňových rizik, ekologie, vnitrozemská plavba nebo využití vodní energie) a dopadů těchto využití na vodní útvary stanoví směrnice 2000/60/ES jasné a transparentní postupy k řešení těchto využití a dopadů, včetně možných výjimek z cílů „dobrého stavu“ nebo „nezhoršování“ v čl. 4 odst. 7.	(15) V případě využití vodních útvarů pro konkurenční formy udržitelných lidských činností (např. řízení povodňových rizik, ekologie, vnitrozemská plavba nebo využití vodní energie) s dopady na vodní útvary stanoví směrnice 2000/60/ES jasné a transparentní postupy k řešení těchto využití a dopadů. V případě, že dojde ke střetu práv, musí být přednost vždy dána ochraně lidského života a lidského zdraví před ochranou životního prostředí.
Pozměňovací návrh 23 Bod odůvodnění 17
(17) V této směrnici jsou dodržována základní práva a zachovávány zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem je zejména podpora začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí do politik Společenství v souladu se zásadou udržitelného rozvoje podle článku 37 Listiny základních práv Evropské unie.	vypouští se
Odůvodnění
Viz bod odůvodnění 9.
Pozměňovací návrh 24 Bod odůvodnění 18
(18) Jelikož cílů zamýšlené činnosti nelze v uspokojivé míře dosáhnout na úrovni členských států, a lze jich z důvodu jejího rozsahu a účinků tedy lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality uvedenou ve zmíněném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné,	(18) Jelikož cílů zamýšlené činnosti nelze v uspokojivé míře dosáhnout na úrovni členských států, a lze jich z důvodu jejího rozsahu a účinků tedy lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality uvedenou ve zmíněném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné, Členské státy tedy mohou v první fázi zpracování, až do data uvedeného v čl. 6 odst. 2, používat stávající plány, pokud jsou splněna minimální kritéria uvedená v článku 4.
Odůvodnění
Podle subsidiarity je stávající činnost členských států, pokud splňuje minimální kritéria, považována až do první kontroly předběžného hodnocení povodňového rizika za činnost v souladu s touto směrnicí.
Pozměňovací návrh 25 Bod odůvodnění 18a (nový)
	(18a) Ustanovení (č.30) protokolu o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality, který je součástí Smlouvy o ES, byla při přípravě této směrnice plně zohledněna.
Pozměňovací návrh 26 Článek 1
Tato směrnice stanoví rámec pro omezování rizik pro lidské zdraví, životní prostředí a hospodářskou činnost, která jsou spojena s povodněmi ve Společenství.	Účelem této směrnice je vytvořit rámec pro hodnocení a řízení povodňových rizik s cílem omezovat nepříznivé následky na lidské zdraví, životní prostředí a hospodářskou činnost, která jsou spojena s povodněmi ve Společenství. Tato směrnice navíc napomůže dosažení environmentálních cílů stanovených v platných právních předpisech Společenství.

Odůvodnění

Cílem této směrnice není pouze zmírnění povodňových rizik, ale i jejich řízení.

Záplavy samy o sobě nejsou rizikem pro životní prostředí. K povodňovým škodám na životní prostředí dochází hlavně prostřednictvím škod na majetku lidí a úniku nebezpečných chemických látek. Lidská činnost v oblastech náchylných na povodně rizika povodní zvyšuje, a řízení těchto rizik pak vyžaduje nové fyzické změny vodních soustav. V národních zprávách podle článku 5 rámcové směrnice o vodě úřady dospěly k názoru, že fyzické změny řek a jezer vedou ke značnému zhoršení vodního prostředí. Stejné zprávy došly k závěru, že tyto fyzické změny jsou jedním z hlavních důvodů, proč 50 % evropských řek a jezer pravděpodobně nesplní právně závazný cíl rámcové směrnice o vodě spočívající v dosažení „dobrého ekologického stavu” do roku 2015.

Pozměňovací návrh 27 Čl. 2 odst. 1
1. „Povodní“ se rozumí dočasné zaplavení území vodou, které obvykle není zaplaveno.	1. „Povodní“ se rozumí dočasné zaplavení území vodou, které obvykle není zaplaveno, a to i v důsledku silných dešťů, vedoucích k zaplavení obytných a/nebo průmyslových oblastí.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh umožňuje širší definici pojmu „povodně“ v souladu s rozšířením představy povodně tak, aby zahrnovala i silné deště, jakož i další příčiny tohoto jevu.
Pozměňovací návrh 28 Čl. 2 odst. 2
2. „povodňovým rizikem“ se rozumí pravděpodobnost výskytu povodně určité závažnosti doprovázená odhadovanými škodami na lidském zdraví, životním prostředí a hospodářské činnosti, které jsou spojeny s povodní takové závažnosti.	2. „povodňovým rizikem“ se rozumí pravděpodobnost výskytu povodně určité závažnosti doprovázená potenciálními škodami na lidském životě a zdraví, životním prostředí a hospodářské činnosti, které jsou spojeny s takovou povodní.
Odůvodnění
Přívlastek „takové závažnosti“ činí text nejasným.
Pozměňovací návrh 29 Článek 3
Pro účely této směrnice využijí členské státy opatření podle čl. 3 odst. 1, 2 , 3 a 6 směrnice 2000/60/ES.	Pro účely této směrnice využijí členské státy opatření podle čl. 3 odst. 1, 2, 3, 5 a 6 směrnice 2000/60/ES.
Odůvodnění
Pokud povodí zasahuje mimo území Společenství, musí se dotčené členské státy snažit o dosažení vhodné koordinace s příslušnými nečlenskými státy, aby dosáhly cílů této směrnice v celé oblasti povodí.
Pozměňovací návrh 30 Čl. 3 pododstavec 1a (nový)
	1a) Pokud členské státy určí pro uplatňování této směrnice jiný příslušný úřad, platí ustanovení čl. 3 odst. 6, 8 a 9 směrnice 2000/60/ES.
Odůvodnění
Zde by měla být členským státům poskytnuta určitá flexibilita.
Pozměňovací návrh 31 Čl. 4 odst.1
1. Členské státy provedou v souladu s odstavcem 2 předběžné vyhodnocení povodňových rizik pro každou oblast povodí nebo část mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jejich území.	1. Členské státy provedou v souladu s odstavcem 2 předběžné vyhodnocení povodňových rizik pro každou oblast povodí nebo část mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jejich území. Stávající vyhodnocení vypracovaná členskými státy – která splňují požadavky této směrnice – mohou být pro tento účel použita.
Odůvodnění
Z důvodu efektivnosti nákladů by pro předběžná vyhodnocení rizik měla být využívána stávající vyhodnocení – která splňují požadavky této směrnice.
Pozměňovací návrh 32 Čl. 4 odst. 2 písm. a)
a) mapu oblasti povodí, včetně hranic povodí, dílčích povodí a případně pobřežních zón, jež k ní příslušejí, znázorňující topografii a využití území;	a) mapu oblasti povodí, včetně hranic povodí, dílčích povodí a pobřežních oblastí, znázorňující topografii a využití území;
Odůvodnění
Lidská činnost má tendenci soustřeďovat se do pobřežních oblastí. Protože pobřežní oblasti jsou zvláště vystaveny pravděpodobným účinkům změny klimatu, měly by být všechny pobřežní oblasti bez výjimky zahrnuty do předběžného vyhodnocení povodňových rizik.
Pozměňovací návrh 33 Čl. 4 odst. 2 písm. b)
b) popis povodní, ke kterým došlo v minulosti;	b) popis povodní, ke kterým došlo v minulosti a které měly rozsáhlý nepříznivý vliv na lidské životy, hospodářské činnosti a životní prostředí;
Odůvodnění
Z důvodu efektivnosti nákladů by měly být popisovány jen významné povodně.
Pozměňovací návrh 34 Čl. 4 odst. 2 písm. c)
c) popis povodňových procesů a jejich citlivost vůči změnám, včetně úlohy záplavových území jako přirozeného prvku se zadržovací nebo nárazníkovou funkcí a nynější i budoucí cesty postupu povodňové vlny;	c) popis povodňových procesů, včetně jejich citlivosti vůči změnám, zejména poklesu půdy, a úlohy, kterou hrají záplavová území jako přirozený prvek se zadržovací nebo nárazníkovou funkcí, i popis nynější i budoucí cesty postupu povodňové vlny;
Odůvodnění
Pokles půdy musí být vzat v úvahu, protože zvyšuje povodňové riziko.
Pozměňovací návrh 35 Čl. 4 odst. 2 písm. fa) (nové)
	fa) opatření pro řízení povodňových rizik, zejména opatření související s budováním infrastruktur, by měla podléhat důkladnému a transparentnímu ekonomickému a environmentálnímu oceňování, které by zajistilo jejich dlouhodobou realizovatelnost pro občany a podniky, s ohledem na zásadu návratnosti nákladů, včetně nákladů environmentálních a nákladů na zdroje.
Odůvodnění
V oblastech s pravděpodobným výskytem povodní musí rozvoj nových činností člověka nést náklady opatření na řízení rizik. To může vést i k tomu, že občané a podniky v oblastech ohrožených povodněmi budou přijímat preventivní opatření ke snížení škod. Návratnost nákladů a to, kdo tyto náklady ponese, je nutno určit na vnitrostátní úrovni.
Pozměňovací návrh 36 Čl. 4 odst. 2 písm fb) (nové)
	fb) zhodnocení účinnosti stávajících uměle vytvořených infrastruktur protipovodňové ochrany při současném zohlednění jejich skutečné schopnosti předcházet škodám a také jejich hospodářské a ekologické účinnosti;
Pozměňovací návrh 37 Čl. 4 odst. 2a (nový)
	2a. Členské státy se mohou rozhodnout, že u povodí, dílčího povodí nebo úseku pobřeží, u nichž již lze vycházet z dostatečného potencionálního rizika, upustí od předběžného hodnocení povodňového rizika uvedeného v odstavci 1, pokud
	a) k termínu uvedeném v čl. 6 odst. 1 již existují mapy povodňových rizik nebo plány řízení povodňových rizik;
	b) členské státy informují Komisi do data uvedeného v čl. 6 odst. 1 o tom, že tuto výjimku využijí; a
	c) přezkoumání předběžného hodnocení povodňového rizika, map povodňových rizik a plánů řízení povodňových rizik bude provedeno podle kapitoly II, III a IV v termínech uvedených v čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2 popř. čl. 10 odst. 2.
Odůvodnění
Viz odůvodnění pozměňovacího návrhu 31.
Pozměňovací návrh 38 Čl. 5 odst. 1
1. Na základě vyhodnocení stanoveném v článku 4 se každé povodí, dílčí povodí nebo úsek pobřeží spadající pod oblast povodí zařazuje do jedné z těchto kategorií:	1. Na základě vyhodnocení stanoveném v článku 4 se každé povodí, dílčí povodí, úsek pobřeží a nebo jeho části spadající pod oblast povodí zařazuje do jedné z těchto kategorií:
a) Povodí, dílčí povodí nebo úsek pobřeží, v jejichž případě se dospělo k závěru, že žádná potenciálně významná povodňová rizika neexistují nebo se jejich výskyt nepovažuje za pravděpodobný nebo se možné následky pro lidské zdraví, životní prostředí nebo hospodářskou činnost považují za přijatelně omezené;	a) Povodí, dílčí povodí, úsek pobřeží nebo jeho části, v jejichž případě se dospělo k závěru, že žádná potenciálně významná povodňová rizika neexistují nebo se možné následky pro životní prostředí nebo hospodářskou činnost považují za přijatelně omezené; s přihlédnutím k předvídatelné změně využití půdy nebo klimatu;
Odůvodnění
Dopady na lidské zdraví nelze nikdy akceptovat.
Oblasti, v nichž se plánují změny využití půdy nebo v nichž se očekávají předvídatelné změny objemu a modelů srážek v důsledku změny klimatu, by mělo popisovat podrobnější vyhodnocení, aby byly zajištěny vhodné informace pro plánování.
Pozměňovací návrh 39 Čl. 5 odst. 2
2. Zařazení podle odstavce 1 mezinárodního povodí nebo dílčího povodí či úseku pobřeží mezinárodní oblasti povodí se koordinuje mezi dotyčnými členskými státy 2. Zařazení podle odstavce 1 mezinárodního povodí, dílčího povodí, úseku pobřeží nebo jeho částí v rámci mezinárodní oblasti povodí se koordinuje mezi dotyčnými členskými státy.
Pozměňovací návrh 40 Čl. 5 odst. 2 pododst. 1a (nový)
	1a) Členské státy zajistí přenos příslušných údajů ve společných povodích pro účely tohoto článku.
Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je koordinace uvedená v odstavci 2.

Pozměňovací návrh 41 Čl. 7 odst. 1
1. Členské státy připraví na úrovni oblastí povodí povodňové mapy a indikativní mapy povodňových škod, dále jen „mapy povodňových rizik“, pro povodí, dílčí povodí a úseky pobřeží určené podle čl. 5 odst. 1 písm. b).	1. Členské státy připraví na úrovni oblastí povodí povodňové mapy a indikativní mapy povodňových škod, dále jen „mapy povodňových rizik“, pro povodí, dílčí povodí a úseky pobřeží určené podle čl. 5 odst. 1 písm. b). Stávající mapy vypracované členskými státy – které splňují požadavky této směrnice – mohou být pro tento účel použity.
Odůvodnění
Z důvodu efektivnosti nákladů by mapy – které splňují požadavky této směrnice – měly být využívány.
Pozměňovací návrh 42 Čl. 7 odst. 2 pododst. 1 písm. a)
a) povodně s vysokou pravděpodobností (pravděpodobný interval opakování jednou za 10 let);	a) povodně s pravděpodobným intervalem opakování jednou za 10–30 let);
Odůvodnění
Ve většině členských států není nutno mapovat povodně s intervalem opakování 10 let, které mají v praxi obecně menší význam. Členské státy by proto měly mít určitou volnost v tom, jaké období šetření nebo jaký pravděpodobný interval opakování chtějí použít jako základ svých map povodní s vysokou pravděpodobností.
Pozměňovací návrh 43 Čl. 7 odst. 2 pododstavec 1 písm.b)
b) povodně se středně vysokou pravděpodobností (pravděpodobný interval opakování jednou za 100 let);	b) povodně s pravděpodobným intervalem opakování jednou za 100 let;
Odůvodnění
Pojmy jako „vysoká/střední pravděpodobnost“ nelze v terminologii řízení povodňových rizik používat.
Pozměňovací návrh 44 Čl. 7 odst. 2 pododst. 2 písm. c)
c) oblasti možného výskytu eroze břehů a nánosu naplavenin.	c) oblasti možného výskytu eroze záplavových teras a svahů v údolí řek a eroze břehů a nánosu naplavenin.
Odůvodnění
Předchozí znění uvádělo pouze škody v pobřežních oblastech, zatímco většina povodní v Evropě postihuje údolí řek. Během záplav jsou poškozeny všechny části údolí – řečiště, záplavové terasy a svahy.
Pozměňovací návrh 45 Čl. 7 odst. 2 pododstavec 2 písm.c)
c) oblasti možného výskytu eroze břehů a nánosu naplavenin.	c) oblasti možného výskytu eroze břehů a nánosu naplavenin.
Odůvodnění
Týká se pouze německého jazyka.
Pozměňovací návrh 46 Čl. 7 odst. 2 pododst. 2 písm. ca) (nové)
	ca) prudce se svažující oblasti, ve kterých mohou nastat povodně s velkou průtokovou rychlostí a velkým objemem naplavenin.
Odůvodnění
Je také nutné zohlednit povodně v některých středozemských regionech, způsobené především krátkými prudkými přívalovými dešti, jejichž účinky umocňují prudké svahy.
Pozměňovací návrh 47 Čl. 7 odst. 2 pododst. 2 písm. cb) (nové)
	cb) činitele potenciálně schopné způsobit povodně, které se nalézají nebo mohou nalézat v oblasti vyznačené na mapě rizik.
Odůvodnění
Pro účely vyhodnocování a řízení povodní je nutné definovat a analyzovat příčinné činitele a zohlednit všechny jejich důsledky. Stejně jako jsou uváděny v mapách protipovodňových opatření, měly by být uváděny v mapách rizik.
Pozměňovací návrh 48 Čl. 7 odst. 2 pododst. 2 písm. cc) (nové)
	ca) záplavová území a jiné přírodní oblasti, které mohou v současnosti nebo v budoucnosti sloužit jako oblasti se zadržovací nebo nárazníkovou funkcí.
Odůvodnění
Nerozvinuté oblasti, které mohou být přirozeně zaplaveny (např. záplavová území) a mohou plnit cennou funkci zadržování vody, by mohly být předmětem rozvoje a výstavby, pokud by nebyly uvedeny v mapách povodňových rizik a plánech protipovodňových opatření. Pak by se jejich důležitá funkce omezování povodňových rizik ztratila nebo snížila a majetek nově vybudovaný v těchto oblastech by byl ohrožen. Proto je důležité, aby pro tyto oblasti platilo ustanovení o „nezhoršování“, aby se rizika nezvyšovala. Je tedy nutné, aby tyto oblasti a funkce, kterou plní, byly zahrnuty / zohledněny v příslušných mapách povodňových rizik a plánech protipovodňových opatření, které mají být podle této směrnice vypracovány.
Pozměňovací návrh 49 Čl. 7 odst. 3
3. Indikativní mapy povodňových škod vyznačí potenciální škody spojené s povodněmi podle případů uvedených v odstavci 2 a vyjádřené:	3. Indikativní mapy povodňových škod vyznačí potenciální negativní důsledky spojené s povodněmi podle případů uvedených v odstavci 2 a vyjádřené
a) počtem potenciálně zasažených obyvatel;	a) počtem potenciálně zasažených obyvatel;
b) potenciálními hospodářskými škodami v oblasti;	b) potenciálními hospodářskými škodami v oblasti;
c) potenciálními škodami na životním prostředí.	c) potenciálními škodami na životním prostředí, včetně oblastí určených jako chráněné oblasti podle článku 6 směrnice 2000/60/ES, s přihlédnutím k umístění bodových a difúzních zdrojů znečišťování a souvisejícím rizikům pro vodní nebo suchozemské ekosystémy v případě povodní.
	ca) technickými zařízeními, která uvádí příloha I směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění1 a která upravuje směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek2, která by v případě zaplavení mohla způsobit náhodné znečištění, a chráněnými oblastmi, které určuje článek 6 směrnice 2000/60/ES. ___________ 1 Úř. věst. L 257, 10. 10. 1996, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 166/2006 (Úř. věst. L 33, 4. 2. 2006, s. 1). 2 Úř. věst L 10, 14. 1. 1997, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/105/ES (Úř. věst L 345, 31.12.2003, s. 97).
Odůvodnění
Povodňové mapy by měly uvádět zařízení, která by v důsledku zaplavení mohla způsobit znečištění životního prostředí. Nástrojem pro určení zařízení s potenciálním rizikem jsou klasifikace výše uvedených směrnic Seveso II a IPPC. V povodňových mapách by měly být uvedeny i chráněné oblasti určené v rámcové směrnici o vodě.
Pokud by povodně kvůli umístění daných zařízení v této oblasti měly způsobovat zvláštní problémy pro životní prostředí, jako je znečištění vody, měla by být rizika mapována od začátku.
Pozměňovací návrh 50 Čl. 7 odst. 3 pododstavec 1a (nový)
	1a) Mapy povodňových rizik mohou rozdělovat oblasti do zón, podle využití území a náchylnosti ke škodám.
Odůvodnění
Rozdělení oblastí do zón podle využití území (zalesněná půda, zemědělská půda, městská zástavba, průmyslová zástavba atd.) a náchylnosti ke škodám a vyznačení těchto zón do mapy povodňových rizik bude velmi užitečné při rozhodování o postupech o řízení povodňových rizik. Viz pozměňovací návrh 4.
Pozměňovací návrh 51 Čl. 7 odst. 3a (nový)
	3a. Členské státy určí specifická místa s vyšším rizikem povodní. Tyto údaje je třeba vzít v úvahu při územním plánování.
Odůvodnění
Vždy existují určitá místa vystavená vyššímu riziku. Informace o nich by měly být použity pro zlepšení územního plánování pro účely zemědělství, průmyslu, rozvoje měst a infrastruktury.
Pozměňovací návrh 52 Čl. 7 odst. 3b (nový)
	3b. V závislosti na konkrétních charakteristikách svých regionů mohou členské státy dle svého uvážení zařadit pro své mapy rizik specifická ustanovení.
Odůvodnění
Směrnice stanoví určitá hlavní pravidla. Pro jednotlivé členské státy by však mohlo být velmi užitečné stanovit specifická opatření pro oblasti se zvláštními charakteristikami.
Pozměňovací návrh 53 Čl. 9 odst. 1
1. Pro povodí, dílčí povodí a úseky pobřeží určené podle čl. 5 odst. 1 písm. b) členské státy na úrovni oblasti povodí připraví a provedou plány řízení povodňových rizik v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.	1. Pro povodí, dílčí povodí a úseky pobřeží určené podle čl. 5 odst. 1 písm. b) členské státy na úrovni oblasti povodí připraví a provedou plány řízení povodňových rizik v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku a se směrnicí 79/409/EHS a směrnicí 92/43/EHS.
Pozměňovací návrh 54 Čl. 9 odst. 1a (nový)
	1a. Pro sestavení těchto plánů členské státy popíší průběh povodní a jejich citlivost vůči změnám, včetně úlohy záplavových území jako přirozeného prvku se zadržovací nebo nárazníkovou funkcí a nynější i budoucí cesty postupu povodňové vlny. Dále popíší rozvojové plány, které vedou ke změnám využití území, rozmístění populace nebo hospodářských činností, což by vedlo ke zvýšení povodňových rizik ve vlastní oblasti nebo v jiných regionech výše nebo níže po proudu vodního toku.
Pozměňovací návrh 55 Čl. 9 odst. 1b (nový)
	1b. Pokud již existují mapy nebo plány povodí nebo jejich částí, které odpovídají požadavkům této směrnice, mohou členské státy stávající mapy popř. plány využít pro účely této směrnice. Přezkoumání a aktualizace se však neruší.
Odůvodnění
Členské státy, které již v této oblasti podnikly určité kroky, musí mít možnost toho využít.
Pozměňovací návrh 56 Čl. 9 odst. 2
2. Členské státy zřídí příslušné úrovně ochrany, jednotlivě pro každé povodí, dílčí povodí nebo úsek pobřeží, přičemž se soustředí na snížení pravděpodobnosti zaplavení a omezení možných následků zaplavení na lidské zdraví, životní prostředí a hospodářskou činnost a zohlední významná hlediska: hospodaření s vodou a půdou, územní plánování, využití území a ochranu životního prostředí.	2. Členské státy v úzkém spojení s místními a regionálními orgány zřídí příslušné úrovně ochrany, jednotlivě pro každé povodí, dílčí povodí nebo úsek pobřeží, přičemž se soustředí na snížení pravděpodobnosti zaplavení a omezení možných následků zaplavení na lidské zdraví, především pomocí nestavebních iniciativ a v případě potřeby snížení pravděpodobnosti záplav. Tato opatření musí zohlednit významná hlediska: hospodaření s vodou a půdou, územní plánování, využití území životní prostředí a hospodářskou činnost a zohlední významná hlediska: hospodaření s vodou a půdou, územní plánování, využití území, náchylnost dané oblasti k pravděpodobným škodám a ochranu životního prostředí, jakož i náklady a přínosy. V případě společných povodí, dílčích povodí nebo úseků pobřeží budou členské státy při plnění výše uvedených povinnosti spolupracovat. Využití záplavových území člověkem by se mělo přizpůsobit zjištěným povodňovým rizikům.
Odůvodnění
Povodně jsou přirozené události v dynamice řek, které hrají významnou úlohu. Proto je nutné upozornit na význam využití převážně nestavebních opatření. To znamená, že riziko povodní je třeba snižovat pomocí snížení zranitelnosti. Pouze pokud budou tato opatření nedostatečná, mělo by omezování pravděpodobnosti povodní zahrnout stavební opatření.
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit, aby v případě společných povodí byla po členských státech požadovány koordinace při určování úrovní ochrany. To je obzvlášť důležité bezpečnostní opatření pro země, které leží níže po proudu vodního toku. Kromě toho rozsah podmínek, které je třeba ve výše uvedeném případě zohlednit, by měl být rozšířen na náklady a přínosy těchto opatření.
Povodně jsou přírodní jevy. Povodně ohrožují pouze lidskou činnost nebo využívání ploch v záplavových oblastech. Proto musí minimalizace potenciálních důsledků povodní zahrnovat i úpravu takových činností člověka podle stávajících povodňových rizik.
Pozměňovací návrh 57 Čl. 9 odst. 3 pododst. 1
3. Plány řízení povodňových rizik zahrnou opatření, jejichž cílem je dosáhnout úrovní ochrany stanovených v souladu s odstavcem 2.	3. Plány řízení povodňových rizik zahrnou opatření, která: a) pracují s přirozenými procesy jako je údržba nebo obnova záplavových území, aby se opět uvolnil prostor řekám ve všech případech, kdy to je možné, a která podporují vhodné využívání území, zemědělské a lesnické postupy v celém povodí;. b) přispívají k řízení povodní v regionech ležících výše či níže po proudu vodního toku, nebo alespoň neovlivňují povodňová rizika takovým způsobem, že regionům ležícím výše či níže po proudu vznikají při zajištťování odpovídající úrovně prevence rizik a ochrany před nimi nepřiměřené náklady ; c) zohledňují účinnost stávajících uměle vytvořených protipovodňových infrastruktur, včetně jejich hospodářské a environmentální účinnosti.
Odůvodnění
Funkce nezastavěných území, která mohou být přirozeně zaplavena (např. záplavová území), zachytávat vodu, a také funkce lesů je cenná pro snižování povodňových rizik a je třeba ji zohledňovat při vypracovávání plánů řízení povodňových rizik – zejména proto, že tradiční strategie řízení povodní, většinou založené na inženýrských infrastrukturách, jsou často neúčinné a mohou způsobit vážné problémy níže po proudu vodního toku.
Pozměňovací návrh 58 Čl. 9 odst. 3 pododst. 2
2. Plán řízení povodňových rizik se zabývá všemi etapami cyklu řízení povodňových rizik a soustřeďuje se na prevenci, ochranu, připravenost, přičemž zohledňuje charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí.	2. Plán řízení povodňových rizik se zabývá všemi etapami cyklu řízení povodňových rizik a soustřeďuje se na prevenci, ochranu, připravenost, přičemž zohledňuje charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plán řízení povodňových rizik by měl zahrnovat i vyhodnocení záchranných opatření a opatření obnovy.
Odůvodnění
Ačkoli se plány řízení povodňových rizik zaměřují zejména na prevenci, ochranu a připravenost, mohlo by podrobné vyhodnocení operací na záchranu a obnovu pomoci při rozšiřování znalostí o nákladech při nedostatku preventivních opatření.
Pozměňovací návrh 59 Čl. 9 odst. 3 pododst. 2b (nový)
	2b. Plány řízení povodňových rizik zahrnují opatření, která předcházejí náhodnému znečištění z technických zařízení, jak je uvádí příloha I směrnice Rady 96/61/ES a upravuje směrnice Rady 96/82/ES, v důsledku zaplavení.
Odůvodnění
Protože po povodních často následuje nahodilé znečištění životního prostředí způsobené průmyslovými, zemědělskými a jinými zařízeními v dotčené oblasti, měly by plány řízení povodňových rizik zohledňovat pravděpodobné zdroje znečištění. Nástrojem pro určení zařízení s potenciálním rizikem jsou klasifikace výše uvedených směrnic Seveso II a IPPC.
Pozměňovací návrh 60 Čl. 9 odst. 3a (nový)
	3a. Opatření pro řízení povodňových rizik, zejména opatření související s budováním infrastruktur, by měla podléhat důkladnému a transparentnímu ekonomickému a environmentálnímu oceňování, které by zajistilo jejich dlouhodobou realizovatelnost pro občany a podniky, s ohledem na zásadu návratnosti nákladů, včetně nákladů environmentálních a nákladů na zdroje.
Pozměňovací návrh 61 Čl. 9 odst. 4
4. Opatření řízení povodňových rizik učiněná v jednom členském státě nesmějí zvýšit povodňová rizika v sousedních zemích.	4. Vzhledem k zásadě solidarity by opatření v oblastech výše nebo níže po proudu vodního toku vodního toku měla být ve vhodných případech považována za součást plánů řízení povodňových rizik. Opatření řízení povodňových rizik nebo jakákoli jiná opatření učiněná v jednom členském státě nesmějí zvýšit povodňová rizika v sousedních zemích.
Pozměňovací návrh 62 Čl. 9 odst. 4a (nový)
	4a. V případě, že členský stát hodlá značně změnit prováděcí opatření nebo prováděcí harmonogram v průběhu lhůt pro přezkum předpokládané v čl. 11 odst. 2, přijmou členské státy vhodná opatření, aby zajistily koordinaci s jinými členskými státy v rámci mezinárodního povodí, a informovanost a účast veřejnosti.
Pozměňovací návrh 63 Čl. 12 odst. 2
2. V případě mezinárodní oblasti povodí ležící zcela na území Společenství zabezpečí členské státy koordinaci s cílem vypracování jediného a jednotného mezinárodního plánu řízení povodňových rizik.	2. V případě mezinárodní oblasti povodí ležící zcela na území Společenství zabezpečí členské státy koordinaci, například vytvořením sítí pro výměnu informací mezi příslušnými orgány, s cílem vypracování jediného a jednotného mezinárodního plánu řízení povodňových rizik. Přistupující a kandidátské země jsou důrazně nabádány k aktivní spolupráci při takových koordinačních činnostech.
Pokud se takový plán nevypracovává, vypracuje členský stát plány řízení povodňových rizik, které se vztahují alespoň na ty části mezinárodní oblasti povodí, jež zcela leží na jejich území.	Pokud se takový plán nevypracovává, vypracuje  členský stát plány řízení povodňových rizik, které se vztahují alespoň na ty části mezinárodní oblasti povodí, jež zcela leží na jejich území. Při vypracování takových plánů stát konzultuje členské státy v mezinárodním povodí, podává zprávy o názorech těchto členských států a přihlíží k dopadu svých plánů na sousední členské státy.
Odůvodnění
Vytvoření sítí pro výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států, které sdílejí odpovědnost za mezinárodní povodí řek, je jedním z nejzákladnějších kroků ke koordinaci řízení povodňových rizik a k rostoucí vzájemné důvěře založené na vztazích.
K dosažení plné koordinace je nezbytné vypracovat plány v konzultacích s kandidátskými zeměmi, aby se co nejdříve dostaly do souladu s politikami EU a stávajícím acquis. Druhá část tohoto odstavce je doplněna, jelikož původní formulace ponechává otevřenou možnost, že by se opatření obsažená v první části nemusela provádět, čímž by tato ustanovení zůstala nefunkční.
Pozměňovací návrh 64 Čl. 12 odst.2a (nový)
	2a. Členské státy zajistí, aby se požadavky této směrnice koordinovaly v celém povodí. V případě mezinárodních oblastí povodí dotyčné členské státy společně zajistí tuto koordinaci a mohou k tomuto účelu využít stávající struktury, které se vztahují k mezinárodním dohodám.
Odůvodnění
Úprava podle čl.3 odst.4 rámcové směrnice o vodě.
Pozměňovací návrh 65 Čl. 12 odst.3
3. V případě mezinárodní oblasti povodí přesahující hranice Společenství, pokud se nevypracovává jediný a jednotný mezinárodní plán řízení povodňových rizik zahrnující některou dotyčnou třetí zemi, vypracují členské státy plány řízení povodňových rizik, které se vztahují alespoň na ty části mezinárodní oblasti povodí, jež leží na území dotyčných členských států.	3. V případě mezinárodní oblasti povodí přesahující hranice Společenství, pokud se nevypracovává jediný a jednotný mezinárodní plán řízení povodňových rizik zahrnující některou dotyčnou třetí zemi, bude dotyčný členský stát nebo dotyčné členské státy usilovat o vhodnou koordinaci s příslušnými třetími zeměmi tak, aby bylo dosaženo cílů této směrnice v celé oblasti povodí.
Odůvodnění
Úprava podle čl.3 odst.5 rámcové směrnice o vodě.
Pozměňovací návrh 66 Čl. 12 odst.3a (nový)
	3a. S ohledem na případné problémy, které mají dopad na řízení povodňových rizik ve členském státě a nelze se jimi zabývat na úrovni členských států, se odkazuje na článek 12 směrnice 2000/60/ES.
Odůvodnění
Úprava podle rámcové směrnice o vodě.
Pozměňovací návrh 67 Čl. 13 odst.2
2. Vypracování prvních map povodňových rizik a jejich následných aktualizací podle článku 10 této směrnice se úzce koordinuje s přezkoumáními stanovenými v čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a v případě, že se to považuje za vhodné, se do nich začlení.	2. Vypracování prvních map povodňových rizik a jejich následných aktualizací podle článku 10 této směrnice se úzce koordinuje s přezkoumáními stanovenými v čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a případně se do nich začlení.
Odůvodnění
Měla by být vždy prováděna koordinace se směrnicí 2000/60/ES. Integrace by však měla zůstat pouze možností. Členské státy se mohou rozhodnout i pro svůj samostatný plán.
Pozměňovací návrh 68 Čl. 14 odst.1
1. Členské státy předběžná vyhodnocení povodňových rizik, mapy povodňových rizik a plány řízení povodňových rizik zpřístupní veřejnosti.	1. Členské státy předběžná vyhodnocení povodňových rizik, mapy povodňových rizik a plány řízení povodňových rizik zpřístupní veřejnosti v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí1 a v souladu s Aarhuskou úmluvou. ____ 1 Úřední věstník L 41, 14.2.2003, s. 26.

Odůvodnění

Uplatnění Aarhuské úmluvy na instituce a orgány Společenství a následně na občany EU zajistí přístup k informacím, účast veřejnosti na rozhodovacím procesu a přístup ke spravedlnosti ve věcech životního prostředí, včetně záležitostí souvisejících s povodněmi a jejich dopadem.

Pozměňovací návrh 69 Čl. 14 odst. 2a (nový)
	2a. Členské státy informují a aktivně zapojují veřejnost, aby zajistily vysokou úroveň připravenosti v rámci plánů řízení povodňových rizik v zájmu minimalizace škodlivých následků povodní.
Odůvodnění
Mnoho negativních důsledků povodní lze minimalizovat, pokud si bude společnost vědoma rizik a bude připravena reagovat na povodně koordinovaně.
Pozměňovací návrh 70 Čl. 15 odst. 2a (nový)
	2a. Členské státy budou pravidelně obyvatelům oblastí uvedených v čl. 7 odst. 2 poskytovat informace a instrukce s cílem umožnit jim přijmout odpovídající preventivní opatření před povodní a podniknout odpovídající kroky po povodni.
Pozměňovací návrh 71 Článek 16a (nový)
	Článek 16a
	1. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou provádět předběžné vyhodnocení povodňových rizik uvedené v článku 4 u těch povodí a úseků pobřeží, u kterých bylo do [datum vstupu v platnost] zjištěno, že existuje potenciální významné riziko povodně nebo důvodný předpoklad tohoto rizika v takové míře, že oblast musí být určena jako oblast uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. b).
	2. Členské státy se mohou do [datum vstupu v platnost] rozhodnout, že použijí aktuální mapy povodňových rizik, pokud splňují požadavky na mapy uvedené v článku 7.
	3. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou připravovat plány řízení povodňových rizik uvedené v článku 9, pokud jsou aktuální plány k [datum vstupu v platnost] vhodné pro dosažení cílů stanovených v čl. 1 a 9.
	4. Členské státy informují Komisi o svých rozhodnutích v souladu s odst. 1, 2 a 3 tohoto článku ve lhůtách stanovených v čl. 5 odst. 3, čl. 8 odst. 1 a čl. 11 odst. 1.
Odůvodnění
Nový článek 16a shrnuje pravidla uznávání předchozí práce členských států, aby taková práce mohla být uznána i v případě, že nesplňuje přesné znění směrnice, ale dosahuje cílů jejích opatření. Pro mnoho mezinárodních vod již existují harmonizované plány protipovodňových opatření, které splňují cíle stanovené ve směrnici. Musí být umožněno, aby tyto existující plány zůstaly v platnosti a byly osvobozeny od formálních ustanovení směrnice.
Pozměňovací návrh 72 Článek 17
Členské státy Komisi předloží předběžné vyhodnocení povodňových rizik, mapy povodňových rizik a plány řízení povodňových rizik do tří měsíců po jejich dokončení.	Členské státy Komisi předloží předběžné vyhodnocení povodňových rizik, mapy povodňových rizik a plány řízení povodňových rizik, včetně přeshraničních povodňových rizik, do tří měsíců po jejich dokončení.
Odůvodnění
Musí existovat výslovné ustanovení o začlenění přeshraničních rizik, která mohou vznikat u sousedních členských států i států, které nejsou členy Unie.
Pozměňovací návrh 73 Článek 18
Nejpozději do dne 22. prosince 2018 a poté každých šest let Komise podává Radě a Evropskému parlamentu zprávu o provádění této směrnice.	Nejpozději do dne 22. prosince 2018 a poté každých šest let Komise podává Radě a Evropskému parlamentu zprávu o provádění této směrnice. Při vypracování této zprávy budou dopady změny klimatu zohledněny.
Pozměňovací návrh 74 Příloha sekce A bod 4a (nový)
	4a. upřednostňování opatření, která podporují předcházení škodám v souladu s cíli „neznehodnocování“ a/nebo „dobrého ekologického, chemického a kvantitativního stavu“ obsaženými ve směrnici 2000/60/ES, jako jsou: – ochrana mokřad a zátopových oblastí, – obnovení narušených mokřad a zátopových oblastí (včetně říčních meandrů), zejména mokřad a oblastí, které znovu spojují řeky s jejich zátopovými oblastmi, – odstranění zastaralých protipovodňových infrastruktur z řek,
	– zamezení další zástavbě (infrastruktura, bytová výstavba) v zátopových oblastech, – podporování stavebních opatření za účelem posílení stávajících budov (jako jsou pilotové základy),
	– podporování udržitelných postupů využívání půdy v oblastech zachycování vody, jako je zalesňování, za účelem zlepšení přirozeného zadržování vody a doplnění zásob podzemních vod,
	– předchozí povolení nebo registrace pro trvalé činnosti v zátopových oblastech, jako je výstavba a průmyslový rozvoj;
Pozměňovací návrh 75 Příloha oddíl B bod 2
2. zhodnocení pokroku při dosahování úrovně ochrany;	2. zhodnocení pokroku při dosahování úrovně prevence rizik a ochrany;

• [1]  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Povodně jsou nejčastějšími přírodními katastrofami v Evropě. Povodně v Evropě v letech 2002 a 2005 měly na většinu dotčených oblastí ničivý dopad: došlo k obětem na životech, museli být evakuováni lidé, velmi silně byly poškozeny obytné domy a infrastruktura. Dále došlo částečně k dlouhodobému znečištění životního prostředí a nesmírným ekonomickým škodám. Pouze srážky v srpnu 2005 si vyžádaly více než 70 lidských životů.

Je vědecky dokázáno, že četnost a intenzitu silných srážek posiluje několik faktorů, které souvisejí s lidskou činností:

² intenzivní urbanizace, především v rizikových oblastech (vytváření městských ploch a silnic, změna říčních toků, nepromyšlená zástavba záplavových území);

² odlesňování, především povolené kácení v údolích, pro stavbu rekreačních objektů, průmyslových zón a obchodních center na dříve zalesněných březích horských řek;

² intenzivní zemědělství, které je kritizováno z důvodu konzervování horních vrstev zeminy, zmenšování lužních oblastí a záplavových území, zástavby pastvin, resp. vývoje jarních kultur;

² půdní eroze.

Evropská komise po povodních v roce 2002 předložila akční program EU na ochranu před povodněmi, v jehož rámci měl být, mimo jiné, zlepšen výzkum a informování. Následovalo sdělení Komise k řízení povodňových rizik (KOM(2004) 472), ve kterém byla provedena analýza a navržena shromážděná opatření. Jedním z těchto opatření je nyní předkládaný návrh směrnice, který v podstatě usiluje o snížení a potlačení rizik způsobených povodněmi pro zdraví lidí, životní prostředí, infrastrukturu a ekonomiku.

Zpravodaj vítá iniciativu Komise. Na základě stoupajícího rizika škod způsobených povodněmi považuje za důležité vytvořit evropský regulační rámec. Upozorňuje také na to, že vzhledem ke skutečnosti, že většina evropských povodí leží na území dvou nebo více států (viz obrázek na další stránce), není národní koncept pro řízení povodňových rizika dostatečný.

Tento evropský regulační rámec by měl být podle názoru zpravodaje vytvořen za přísného respektování zásady subsidiarity; mnoho důležitých rozhodnutí, jako je například úroveň ochrany a výběr ochranných opatření, by mohly a měly činit členské státy samy.

Závazky v souvislosti s touto směrnicí jsou omezeny na tyto kroky: předběžné vyhodnocení povodňových rizik, vypracování map povodňových rizik a sestavení plánů řízení povodňových rizik. Předchozí posouzení pravděpodobnosti (článek 4) zaručuje, že budou vyloučena území, ve kterých není žádné povodňové riziko, a mohou tak být ušetřeny náklady, jako např. na mapování.

Dále by mělo provádění směrnice způsobit co nejmenší administrativní a technické náklady na straně členských států. Jedním z nejvýznamnějších aspektů přitom je, že je zaručena ochrana dosaženého stavu, tzn. členským státům je umožněno využití práce, která již byla v oblasti povodňové ochrany vykonána. Také by měla být zajištěna rozsáhlá synchronizace s rámcovou směrnicí pro vodní politiku (2000/60/ES), protože jejich stanovené cíle se doplňují.

Zpravodaj navrhuje, aby byla ve znění právního aktu výslovně zmíněna zásada ochrany dosaženého stavu. Vyslovuje se také pro omezení předběžného posouzení na několik klíčových prvků; v tomto stadiu by nemělo jít o vysoce vědecké posouzení povodňového rizika. Přitom by mělo postačit zhodnocení povodní posledních 30 let.

Navíc by chtěl – jak se tomu stalo i u rámcové směrnice pro vodní politiku – Komisi přidělit roli zprostředkovatele v konfliktech mezi členskými státy. Další pozměňovací návrhy usilují o poskytnutí větší flexibility členským státům nebo dosažení jazykového vyjasnění.

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (26. 4. 2006)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních
(KOM(2006)0015 – C6‑0020/2006 –2006/0005 (COD))

Navrhovatelka: Jillian Evans

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

V této důvodové zprávě Evropská komise zdůrazňuje tragické následky povodní (v roce 2002 více než 700 mrtvých) a rozsah škod na životním prostředí, soukromých i veřejných infrastrukturách a hospodářských činnostech regionů. Rozsah povodní se zvýšil v důsledku výrazného poklesu přirozené schopnosti povodí řek zadržovat povodně. Navzdory nebezpečí byly povoleny stavby státních i soukromých obydlí a veřejných zařízení v povodňových oblastech. Jako příklad Komise uvádí 10 milionů lidí, kteří žijí v oblastech ohrožených extrémními povodněmi v Porýní, kde je potenciální škoda způsobená povodněmi vyčíslena na 165 milionů eur. Změna klimatu s největší pravděpodobností zvýší jak četnost, tak intenzitu povodní. Ve snaze zamezit ohrožení lidského zdraví, životního prostředí, infrastruktury a vlastnictví povodněmi a zajistit jejich řízení Komise navrhuje, aby Evropský parlament a Rada přijaly směrnici o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních.

Vyhodnocování povodní a protipovodňová opatření nejsou ničím novým. Většina členských států, ne–li všechny, zavedla národní politiky řídící tento jev. Většinu povodí v Evropě však sdílí dva a více členských států a protipovodňová opatření v jednom regionu mohou vyvolat povodňové riziko v oblastech nacházejících se výše nebo níže po proudu vodního toku. Proto by jednání ve vzájemné shodě na úrovni Společenství byla značným přínosem a zlepšila by celkové předcházení povodňovým rizikům a ochranu před nimi. Kromě toho legislativa zabývající se tímto hlediskem správy vodního toku dobře zapadá do rámcové směrnice o vodě[1], která zavedla zásadu přeshraniční koordinace v rámci povodí.

V rámci nové legislativy pro strukturální fondy se navrhuje, aby se opatření pro předcházení povodním pokládala za uznatelné náklady.

Podle názoru navrhovatelky výboru je však v návrhu Komise nezbytné provést několik změn, má–li se:

· vsadit tento návrh směrnice do jednotné politiky udržitelných protipovodňových opatření;

· klást důraz na preventivní činnost s cílem odstranit nebo omezit povodňová rizika, nikoli na zvládání nouzových situací, protože předcházení a preventivní úprava je účinnější a méně nákladná než nouzové řízení nebo následná náprava;

· omezit nebo odstranit řetězové následky místních protipovodňových opatření v oblastech nacházejících se výše nebo níže po proudu vodního toku sjednocenou činností na úrovni povodí, včetně přeshraniční spolupráce na úrovni povodí se zapojením všech příslušných orgánů;

· podpořit začlenění všech příslušných politik a finančních mechanismů, mimo jiné politiky soudržnosti, za účelem vytvoření udržitelného řízení protipovodňových rizik;

· začlenit provádění této směrnice ode dne, kdy vstoupí v platnost, do postupu plánování správy povodí podle směrnice 2000/60/ES (rámcová směrnice o vodě), tak aby plány protipovodňových opatření byly efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům a více respektovaly a podporovaly požadavky ekologické udržitelnosti stanovené v rámcové směrnici o vodě;

· zajistit udržitelnou správu povodí upřednostněním opatření pro předcházení rizikům a škodám prostřednictvím územního plánování a zvýšení přirozených schopností zadržovat vodu;

· vydávat jasné a vymahatelné zákony odstraněním právních nejasností, pokud jde o rozsah map povodňových oblastí a plánů řízení;

· přimět trh k tomu, aby podpořil udržitelné řízení povodňových rizik a aby hospodářské činnosti v povodňových oblastech pokryly náklady na protipovodňová opatření a související náklady na životní prostředí a zdroje, a přimět osoby žijící v povodňových oblastech k odpovědnosti za to, že přijmou veškerá možná preventivní opatření ke snížení škod (např. protipovodňová úprava budov).

Navrhovatelka výboru proto navrhuje tyto pozměňovací návrhy:

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 2
(2) Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Činnost člověka však ke zvyšování pravděpodobnosti výskytu extrémních povodní a jejich nepříznivých dopadů přispívá.	(2) Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zcela zabránit. Obrovské snížení přirozené schopnosti povodí zadržovat vodu, špatné řízení činností člověka (jako stále větší osídlování a majetek v zátopových oblastech, eroze a snižování přirozené schopnosti půdy zadržovat vodu v důsledku kácení lesů a hospodaření v povodí řek), sucha a globální oteplování však ke zvyšování pravděpodobnosti výskytu a nepříznivých dopadů povodní přispívá.
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 2a (nový)
	(2a) Tradiční strategie řízení povodňových rizik – zaměřené na budování infrastruktur určených pro okamžitou ochranu lidí, nemovitého majetku a zboží– nezajistily očekávanou míru bezpečí.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 3
(3) Omezit riziko škod na lidském zdraví, životním prostředí a infrastruktuře, které jsou spojeny s povodněmi, je proveditelné a žádoucí, nicméně pokud mají být opatření k omezení rizik povodňových škod účinná, je nutné je koordinovat v rámci povodí.	(3) Omezit riziko škod na lidském zdraví, životním prostředí a infrastruktuře, které jsou spojeny s povodněmi, je proveditelné a žádoucí. Nicméně pokud mají být opatření k omezení rizik povodňových škod účinná, je nutné je koordinovat mezi členskými státy, jejich vnitrostátními, regionálními a místními orgány, jakož i organizacemi odpovědnými za řízení rizik v rámci povodí a musí být kladen větší důraz na opatření související s přírodou, aby se podpořil přechod od tradičního krátkodobého vzoru „budování za účelem ochrany“ k ekologicky udržitelnému řízení povodní.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 3a (nový)
	(3a) Integrovaná správa povodí by se měla zakládat a) na „zadržovací schopnosti“ konkrétního prostředí, tj. na dlouhodobém fungování vlastního ekosystému a zachovávání biologické rozmanitosti spolu se sociálněekonomickým přínosem pro lidi, b) na společném posouzení potřeb a očekávání všech „zainteresovaných stran“ na úrovni celého povodí a c) na co možná nejkvalitnějších informacích.
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 3b (nový)
	(3a) Řízení rizik a opatření na omezení rizik by měla respektovat zásadu solidarity. Řízení povodňových rizik v povodích řek, které protékají mezi dvěma nebo více sousedícími stát, by proto mělo být organizováno tak, aby žádná oblast nebyla vystavena riziku povodní v důsledku neudržitelného řízení řek.
Odůvodnění
Směrnice 2000/60/ΕS, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, i tento návrh směrnice, která je s ní úzce svázána, zahrnují zásadu solidarity, která vyžaduje koordinované řízení povodňových rizik všech přeshraničních oblastí povodí.
Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 7a (nový)
	(7a) Ustanovení o udržitelném řízení povodňových rizik by měla být zohledňována členskými státy i Komisí při stanovování a provádění všech svých politik, včetně dopravní politiky, územního plánování, politiky rozvoje měst a průmyslu, zemědělské politiky, politiky soudržnosti, energetické politiky a výzkumné politiky.
Odůvodnění
Existuje dostatek důkazů, že nesprávné územní plánování a politiky rozvoje měst a průmyslu se významně podílejí na riziku záplav.
Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění 8
(8) Po celém Společenství dochází k různým typům povodní, jako jsou říční povodně, přívalové povodně, městské povodně, kanalizační povodně a pobřežní povodně. Škody způsobené povodněmi rovněž mohou být různé v různých zemích a regionech Společenství. Cíle týkající se řízení povodňových rizik by tudíž měly být odvozeny od místních a regionálních podmínek.	(8) Po celém Společenství dochází k různým typům povodní, jako jsou říční povodně, přívalové povodně, městské povodně, kanalizační povodně a pobřežní povodně a povodně způsobené silnými dešti. Škody způsobené povodněmi rovněž mohou být různé v různých zemích a regionech Společenství. Cíle týkající se řízení povodňových rizik by tudíž měly být odvozeny od místních a regionálních podmínek.
Odůvodnění
Do návrhu textu směrnice se k jednotlivým druhům povodní přidávají povodně způsobené silnými dešti.
Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 13
(13) Aby se předešlo zdvojování práce, členské státy by měly být pro účely splnění požadavků této směrnice schopny použít stávající mapy povodňových rizik a plány řízení povodňových rizik.	(13) Aby se předešlo zdvojování práce, členské státy by měly být pro účely splnění požadavků této směrnice schopny použít stávající mapy povodňových rizik a plány řízení povodňových rizik; za tímto účelem, v souladu se zásadou subsidiarity a v míře, v jaké je to možné, by měla být členským státům poskytnuta úplná pružnost, která jim umožní používat tyto mapy a plány a splnit výše uvedené požadavky.
Odůvodnění
Vzhledem k odlišné povaze povodní v členských státech by měla být členským státům dána plná pružnost, která tuto směrnici učiní opravdu užitečnou, plně v souladu se směrnicí 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 13a (nový)
.	(13a) Povodňové řízení povodí řek by se mělo zaměřit na vytváření společné odpovědnosti a solidarity v rámci povodí. Za tímto účelem by měly členské státy usilovat o zvyšování povědomí a spolupráci mezi všemi účastníky, a to i v těch oblastech, které nejsou náchylné nebo jsou méně náchylné k záplavám, a kteří by mohli s využitím svých území a postupů přispívat k regulaci povodní níže nebo výše po proudu.
Pozměňovací návrh 10 Čl. 2 odst. 1
1. „povodní“ se rozumí dočasné zaplavení území vodou, které obvykle není zaplaveno.	1. „povodní“ se rozumí dočasné zaplavení území vodou, které obvykle není zaplaveno, a to i v důsledku silných dešťů, vedoucích k zaplavení obytných a/nebo průmyslových oblastí.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh umožňuje širší definici pojmu „povodně“ v souladu s rozšířením představy povodně tak, aby zahrnovala i silné deště, jakož i další příčiny tohoto jevu.
Pozměňovací návrh 11 Čl. 4 odst. 1
1. Členské státy provedou v souladu s odstavcem 2 předběžné vyhodnocení povodňových rizik pro každou oblast povodí nebo část mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jejich území.	1. Členské státy provedou v souladu s odstavcem 2 předběžné vyhodnocení povodňových rizik pro každou oblast povodí nebo část mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jejich území. Stávající vyhodnocení vypracovaná členskými státy – která splňují požadavky této směrnice – mohou být pro tento účel použita.
Odůvodnění
Z důvodu efektivnosti nákladů by pro předběžná vyhodnocení rizik měla být využívána stávající vyhodnocení – která splňují požadavky této směrnice.
Pozměňovací návrh 12 Čl. 4 odst. 2 písm. a)
a) mapu oblasti povodí, včetně hranic povodí, dílčích povodí a případně pobřežních zón, jež k ní příslušejí, znázorňující topografii a využití území;	a) mapu oblasti povodí, včetně hranic povodí, dílčích povodí a pobřežních oblastí, jež k ní příslušejí, znázorňující topografii a využití území;
Pozměňovací návrh 13 Čl. 4 odst. 2 písm. b)
b) popis povodní, ke kterým došlo v minulosti;	b) popis povodní, ke kterým došlo v minulosti a které měly rozsáhlý nepříznivý vliv na lidské životy, hospodářské činnosti a životní prostředí;
Odůvodnění
Z důvodu efektivnosti nákladů by měly být popisovány jen významné povodně.
Pozměňovací návrh 14 Čl. 4 odst. 2 písm. e)
e) posouzení pravděpodobnosti výskytu povodní v budoucnosti založené na hydrologických údajích, typech povodní a zohledněného dopadu změny klimatu a vývoji ve využití území;	e) posouzení pravděpodobnosti výskytu povodní v budoucnosti založené na hydrologických údajích, včetně údajů získaných z telemetrického monitorování každého povodí a na základě typů povodní a zohledněného dopadu změny klimatu a vývoji ve využití území;
Odůvodnění
Vytvoření hydrometeorologické telemetrické sítě (měřící dešťové srážky, teplotu, vlhkost vzduchu, průtok řek atd.) by mohlo významně usnadnit vyhodnocení rizika povodní v povodích řek a poskytnout systém včasného varování, jakož i velmi důležitou databázi.
Pozměňovací návrh 15 Čl. 4 odst. 2 písm fa) (nové)
	fa) zhodnocení účinnosti stávajících uměle vytvořených infrastruktur protipovodňové ochrany při současném zohlednění jejich skutečné schopnosti předcházet škodám a také jejich hospodářské a ekologické účinnosti;
Pozměňovací návrh 16 Čl. 4 odst. 2a (nový)
	2a. Členské státy mohou vypustit z předběžného vyhodnocení povodňových rizik ta povodí, dílčí povodí a pobřežní oblasti, které mohou být na základě dlouhodobé zkušenosti členského státu okamžitě zařazeny do kategorie povodí, dílčího povodí nebo úseku pobřeží, u kterých existuje závažné povodňové riziko a které budou vyžadovat mapování povodňových oblastí a plány na řízení povodňových oblastí.
Pozměňovací návrh 17 Čl. 5 odst. 1 písm a)
a) Povodí, dílčí povodí nebo úsek pobřeží, v jejichž případě se dospělo k závěru, že žádná potenciálně významná povodňová rizika neexistují nebo se jejich výskyt nepovažuje za pravděpodobný nebo se možné následky pro lidské zdraví, životní prostředí nebo hospodářskou činnost považují za přijatelně omezené;.	a) Povodí, dílčí povodí nebo úseky pobřeží, v jejichž případě se dospělo k závěru, že žádné potenciálně významné povodňové riziko neexistuje nebo se možné následky pro lidské zdraví, životní prostředí nebo hospodářskou činnost považují za přijatelně omezené;
Pozměňovací návrh 18 Čl. 5 odst. 2
2. Zařazení podle odstavce 1 mezinárodního povodí nebo dílčího povodí či úseku pobřeží mezinárodní oblasti povodí se koordinuje mezi dotyčnými členskými státy.	2. Zařazení podle odstavce 1 mezinárodního povodí nebo dílčího povodí či úseku pobřeží mezinárodní oblasti povodí se koordinuje mezi dotyčnými členskými státy. Členské státy zajistí příslušný přenos údajů v rámci společných povodí pro účely tohoto článku.
Odůvodnění
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je usnadnění koordinace, jak je zmíněna v článku 2.
Pozměňovací návrh 19 Čl. 7 odst. 1
1. Členské státy připraví na úrovni oblastí povodí povodňové mapy a indikativní mapy povodňových škod, dále jen „mapy povodňových rizik“, pro povodí, dílčí povodí a úseky pobřeží určené podle čl. 5 odst. 1 písm. b).	1. Členské státy připraví na úrovni oblastí povodí povodňové mapy a indikativní mapy povodňových škod, dále jen „mapy povodňových rizik“, pro povodí, dílčí povodí a úseky pobřeží určené podle čl. 5 odst. 1 písm. b). Stávající mapy vypracované členskými státy – které splňují požadavky této směrnice – mohou být pro tento účel použity.
Odůvodnění
Z důvodu efektivnosti nákladů by mapy – které splňují požadavky této směrnice – měly být využívány.
Pozměňovací návrh 20 Čl. 7 odst. 2 pododstavec 1 písm. c) a pododstavec 2
c) povodně s nízkou pravděpodobností (extrémní události).	c) povodně s nízkou pravděpodobností (extrémní události) pro významné obce a významné rozvinuté oblasti;
Ke každému případu uvedeném v prvním pododstavci se vyznačí tyto prvky:	Ke každému případu uvedeném v prvním pododstavci se vyznačí tyto prvky:
a) předpokládaná hloubka vody;	a) předpokládaná hloubka vody pro významné obce a významné rozvinuté oblasti;
b) případně průtoková rychlost;	b) průtoková rychlost pro významné obce a významné rozvinuté oblasti;
c) oblasti možného výskytu eroze břehů a nánosu naplavenin.	c) oblasti možného výskytu eroze břehů a nánosu naplavenin.
Odůvodnění
Předložený návrh Komise přikládá povinnost stanovit předpokládanou hloubku vody a průtokovou rychlost pro všechny části toku řeky. To by bylo možné pouze v případě, že bude existovat digitální topografický model nebo dvourozměrný matematický model. Tato opatření jsou však v některých oblastech nadbytečná, například v oblastech využívaných k přirozenému zaplavení. To by logicky vyžadovalo značné výdaje tam, kde tyto nástroje v současnosti neexistují a přitom nejsou pro všechny části řeky potřebné.
Pozměňovací návrh 21 Čl. 7 odst. 2 písm. ca) (nové)
	ca) oblasti s přirozenou schopností zadržovat povodně a oblasti, které mohou ihned nebo v budoucnu sloužit jako oblast zachycování velké vody.
Pozměňovací návrh 22 Čl. 7 odst. 3 pododstavec 1a (nový)
	1a. Mapy povodňových rizik mohou rozdělovat oblasti do zón, podle využití území a náchylnosti ke škodám.
Odůvodnění
Rozdělení oblastí do zón podle využití území (zalesněná půda, zemědělská půda, městská zástavba, průmyslová zástavba atd.) a náchylnosti ke škodám a vyznačení těchto zón do mapy povodňových rizik bude velmi užitečné při rozhodování o postupech o řízení povodňových rizik. Viz pozměňovací návrh 4.
Pozměňovací návrh 23 Čl. 9 odst. 1
1. Pro povodí, dílčí povodí a úseky pobřeží určené podle čl. 5 odst. 1 písm. b) členské státy na úrovni oblasti povodí připraví a provedou plány řízení povodňových rizik v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.	1. Pro povodí, dílčí povodí a úseky pobřeží určené podle čl. 5 odst. 1 písm. b) členské státy na úrovni oblasti povodí připraví a provedou plány řízení povodňových rizik v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku a se směrnicí 79/409/EHS a směrnicí 92/43/EHS.
Pozměňovací návrh 24 Čl. 9 odst. 2
2. Členské státy zřídí příslušné úrovně ochrany, jednotlivě pro každé povodí, dílčí povodí nebo úsek pobřeží, přičemž se soustředí na snížení pravděpodobnosti zaplavení a omezení možných následků zaplavení na lidské zdraví, životní prostředí a hospodářskou činnost a zohlední významná hlediska: hospodaření s vodou a půdou, územní plánování, využití území a ochranu životního prostředí.	2. Členské státy zřídí příslušné úrovně řízení povodňových rizik, jednotlivě pro každé povodí, dílčí povodí nebo úsek pobřeží, přičemž se soustředí na snížení pravděpodobnosti zaplavení a omezení možných následků zaplavení na lidské zdraví, životní prostředí a hospodářskou činnost a zohlední významná hlediska: hospodaření s vodou a půdou, územní plánování, využití území, náchylnost dané oblasti k pravděpodobným škodám a ochranu životního prostředí.
Odůvodnění
„Ochrana" je příliš úzký pojem, zatímco řízení povodňových rizik v sobě slučuje prevenci, ochranu a připravenost na povodně, jak to stanoví čl. 9 odst. 3.
Pozměňovací návrh 25 Čl. 9 odst. 3 pododstavec 1
3. Plány řízení povodňových rizik zahrnou opatření, jejichž cílem je dosáhnout úrovní ochrany stanovených v souladu s odstavcem 2.	3. Plány řízení povodňových rizik zahrnou opatření, jejichž cílem je dosáhnout cílů řízení povodňových rizik stanovených v souladu s odstavcem 2.
Odůvodnění
Tato směrnice by měla rozlišit mezi úkoly Komise (která poskytuje rámec spolupráce a stanovuje cíle) a členskými státy (které plní cíle zaváděním konkrétních opatření, které odpovídají jejich vnitrostátní situaci).
Pozměňovací návrh 26 Čl. 9 odst. 3 pododstavec 2a (nový)
	2a. Provádění plánů řízení povodňových rizik bude zkoušeno v rámci cvičení zaměřených na posouzení úrovně výcviku a připravenosti zúčastněných jednotek a v případě potřeby budou plány řízení povodňových rizik upravovány.
Odůvodnění
V zájmu zajištění účinnosti plánů řízení povodní je nezbytné provádět nácviky, které ověří úroveň výcviku a připravenosti zúčastněných jednotek, aby mohla být provedena nutná zlepšení těchto plánů.
Pozměňovací návrh 27 Čl. 9 odst. 3 pododstavec 2b) (nový)
	2b. Plány řízení povodňových rizik budou věnovat zvláštní pozornost řízení rizik v městských oblastech a s nimi spojených průmyslových zónách, neboť tyto oblasti jsou ohroženy největšími hospodářskými škodami.
Odůvodnění
Městským oblastem a s nimi spojeným průmyslovým zónám by měla být v plánech řízení povodňových rizik přiznána priorita, neboť škody v těchto oblastech jsou obvykle vyšší a mohou zasáhnout více jednotlivců, než je tomu ve venkovských oblastech.
Pozměňovací návrh 28 Čl. 9 odst. 3a (nový)
	3a. V zájmu účinného vypracování a provádění těchto plánů budou přijata opatření zajišťující trvalé spojení a spolupráci mezi orgány civilní obrany a vodohospodářské správy.
Odůvodnění
Spolupráce mezi orgány civilní obrany a regionální vodohospodářskou správou je nezbytná k zajištění dostupnosti veškerých informací nezbytných pro vypracování spolehlivých plánů řízení a jejich provádění.
Pozměňovací návrh 29 Čl. 12 odst.
1. Členské státy zajistí, že se pro oblasti povodí, které leží zcela na jejich území, vypracuje pouze jediný a jednotný plán řízení povodňových rizik.	1. Členské státy zajistí, že se pro oblasti povodí, které leží zcela na jejich území, vypracuje pouze jediný a jednotný plán řízení povodňových rizik, do něhož budou zapojeny všechny příslušné orgány a který zohlední regionální plány řízení povodňových rizik.
Pozměňovací návrh 30 Čl. 12 odst. 2
2. V případě mezinárodní oblasti povodí ležící zcela na území Společenství zabezpečí členské státy koordinaci s cílem vypracování jediného a jednotného mezinárodního plánu řízení povodňových rizik.	2. V případě mezinárodní oblasti povodí ležící zcela na území Společenství zabezpečí členské státy koordinaci, například vytvořením sítí pro výměnu informací mezi příslušnými orgány, s cílem vypracování jediného a jednotného mezinárodního plánu řízení povodňových rizik. Přistupující a kandidátské země jsou důrazně nabádány k aktivní spolupráci při takových koordinačních činnostech.
Pokud se takový plán nevypracovává, vypracuje členský stát plány řízení povodňových rizik, které se vztahují alespoň na ty části mezinárodní oblasti povodí, jež zcela leží na jejich území.	Pokud se formulování takového plánu opozdí, vypracuje členský stát plány řízení povodňových rizik, které se vztahují alespoň na ty části mezinárodní oblasti povodí, jež zcela leží na jejich území.
Odůvodnění
Vytvoření sítí pro výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států, které sdílejí odpovědnost za mezinárodní povodí řek, je jedním z nejzákladnějších kroků ke koordinaci řízení povodňových rizik a k rostoucí vzájemné důvěře založené na vztazích.
K dosažení plné koordinace je nezbytné vypracovat plány v konzultacích s kandidátskými zeměmi, aby se co nejdříve dostaly do souladu s politikami EU a stávajícím acquis. Druhá část tohoto odstavce je doplněna, jelikož původní formulace ponechává otevřenou možnost, že by se opatření obsažená v první části nemusela provádět, čímž by tato ustanovení zůstala nefunkční.
Pozměňovací návrh 31 Čl. 12 odst. 3
3. V případě mezinárodní oblasti povodí přesahující hranice Společenství, pokud se nevypracovává jediný a jednotný mezinárodní plán řízení povodňových rizik zahrnující některou dotyčnou třetí zemi, vypracují členské státy plány řízení povodňových rizik, které se vztahují alespoň na ty části mezinárodní oblasti povodí, jež leží na území dotyčných členských států.	3. V případě mezinárodní oblasti povodí přesahující hranice Společenství, pokud se nevypracovává jediný a jednotný mezinárodní plán řízení povodňových rizik zahrnující některou dotyčnou třetí zemi, vypracují členské státy plány řízení povodňových rizik, které se vztahují alespoň na ty části mezinárodní oblasti povodí, jež leží na území dotyčných členských států, a vytvoří sítě pro výměnu informací mezi příslušnými orgány dotčených členských států.
Odůvodnění
Vytvoření sítí pro výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států, které sdílejí odpovědnost za mezinárodní povodí řek, je jedním z nejzákladnějších kroků ke koordinaci řízení povodňových rizik a k rostoucí vzájemné důvěře založené na vztazích.

Pozměňovací návrh, který předložil Eugenijus Gentvilas

Pozměňovací návrh 32 Čl. 13 odst. 1
1. Vypracování prvních map povodňových rizik a jejich následných aktualizací podle článku 8 této směrnice se úzce koordinuje s přezkoumáními stanovenými v čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES a v případě, že se to považuje za vhodné, se do nich začlení.	1. Vypracování prvních map povodňových rizik a jejich následných aktualizací podle článku 8 této směrnice se provede s využitím příslušných informací předkládaných v souladu se směrnicí 200/60/ES a přezkoumáními stanovenými v čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES a v případě, že se to považuje za vhodné, se do nich začlení.
Pozměňovací návrh 33 Čl. 14 odst. 2
2. Členské státy zajistí aktivní zapojení všech zúčastněných stran při vypracovávání, přezkoumání a aktualizaci plánů řízení povodňových rizik uvedených v kapitole IV.	2. Členské státy zajistí aktivní zapojení všech zúčastněných stran, zejména místních a regionálních orgánů, při vypracovávání, přezkoumání a aktualizaci plánů řízení povodňových rizik uvedených v kapitole IV.
	Na požádání bude poskytnut přístup k podpůrným dokumentům a informacím použitým k vypracování map povodňových rizik a plánů řízení povodňových rizik.
Odůvodnění
Místní a regionální orgány v EU jsou si stále více vědomy problémů povodní a upozorňují na nezastupitelnou úlohu vnitrostátních účastníků při prevenci, řízení katastrof a odstraňování následků škod na jednotlivce. Jejich aktivní a otevřená účast v procesu hodnocení a řízení povodňových rizik je proto nezbytná.
Pozměňovací návrh 34 Čl. 15 odst. 2a (nový)
	2a. Členské státy budou pravidelně obyvatelům oblastí uvedených v čl. 7 odst. 2 poskytovat informace a instrukce s cílem umožnit jim přijmout odpovídající preventivní opatření před povodní a podniknout odpovídající kroky po povodni.
Pozměňovací návrh 35 Příloha sekce A odst. 3
3. popis příslušné úrovně ochrany stanovené v souladu s čl. 9 odst. 2;	3. popis příslušné úrovně ochrany a prevence rizika stanovené v souladu s čl. 9 odst. 2;
Pozměňovací návrh 36 Příloha sekce A bod 4
4. popis opatření požadovaných k dosažení příslušných úrovní ochrany, včetně opatření učiněných v souladu s článkem 9, a opatření spojených s povodněmi, učiněných podle jiných aktů Společenství;	4. popis standardních i nestandardních opatření požadovaných k dosažení příslušných úrovní ochrany, včetně opatření učiněných v souladu s článkem 9, a opatření spojených s povodněmi, učiněných podle jiných aktů Společenství;
Odůvodnění
Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí mohou plány řízení povodňových rizik zahrnovat jak standardní ochranné mechanismy před povodněmi (protipovodňové bariéry, znovuzalesnění, požární únikové cesty, umělé derivační kanály, odtoky, hráze atd.), tak i nestandardní metody (řízení výsadby, změna využití území, bezpečnostní předpisy pro infrastruktury a stavby, systémy včasného varování atd.).
Pozměňovací návrh 37 Příloha sekce A bod 4a (nový)
	4a. upřednostňování opatření, která podporují předcházení škodám v souladu s cíli „neznehodnocování“ a/nebo „dobrého ekologického, chemického a kvantitativního stavu“ obsaženými ve směrnici 2000/60/ES, jako jsou: – ochrana mokřad a zátopových oblastí, – obnovení narušených mokřad a zátopových oblastí (včetně říčních meandrů), zejména mokřad a oblastí, které znovu spojují řeky s jejich zátopovými oblastmi, – odstranění zastaralých protipovodňových infrastruktur z řek,
	– zamezení další zástavbě (infrastruktura, bytová výstavba) v zátopových oblastech, – podporování stavebních opatření za účelem posílení stávajících budov (jako jsou pilotové základy),
	– podporování udržitelných postupů využívání půdy v oblastech zachycování vody, jako je zalesňování, za účelem zlepšení přirozeného zadržování vody a doplnění zásob podzemních vod,
	– předchozí povolení nebo registrace pro trvalé činnosti v zátopových oblastech, jako je výstavba a průmyslový rozvoj;
Pozměňovací návrh 38 Příloha sekce A odst. 4b (nový)
	4b. popis zapojení všech příslušných orgánů;
Pozměňovací návrh 39 Příloha sekce B bod 1
1. všechny změny a aktualizace od zveřejnění předchozí verze plánu řízení povodňových rizik, včetně souhrnu přezkoumání provedených v kapitolách II, III a IV;	1. všechny změny a aktualizace od zveřejnění předchozí verze plánu řízení povodňových rizik, včetně úprav na základě zkoušek zaměřených na posouzení úrovně připravenosti zúčastněných jednotek a souhrnu přezkoumání provedených v kapitolách II, III a IV;
Odůvodnění
Úpravy plánů povodňových rizik by měly být prováděny za předpokladu, že se to považuje za nezbytné na základě zkušebních testů zahrnujících zkoušky připravenosti zúčastněných jednotek.
Pozměňovací návrh 40 Příloha sekce B odst. 2
2. zhodnocení pokroku při dosahování úrovně ochrany;	2. zhodnocení pokroku při dosahování úrovně ochrany a prevence rizika;

POSTUP

Název	Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních
Referenční údaje	KOM(2006)0015 – C6-0020/2006 – 2006/0005(COD)
Příslušný výbor	ENVI
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání	REGI 1.2.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel(ka)   Datum jmenování	Jillian Evans 6.3.2006
Předchozí navrhovatel(ka)
Projednání ve výboru	6.3.2006
Datum přijetí	20.4.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	37 1 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Alfonso Andria, Elspeth Attwooll, Jana Bobošíková, Graham Booth, Bairbre de Brún, Gerardo Galeote Quecedo, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Ambroise Guellec, Marian Harkin, Konstantinos Hatzidakis, Jim Higgins, Alain Hutchinson, Mieczysław Edmund Janowski, Tunne Kelam, Miloš Koterec, Constanze Angela Krehl, Sérgio Marques, Miroslav Mikolášik, Lambert van Nistelrooij, Jan Olbrycht, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Elisabeth Schroedter, Alyn Smith, Grażyna Staniszewska, Margie Sudre, Salvatore Tatarella, Oldřich Vlasák
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Inés Ayala Sender, Bastiaan Belder, Thijs Berman, Simon Busuttil, Brigitte Douay, Jillian Evans, Louis Grech, Marcin Libicki, László Surján
Náhradník (čl. 178 odst. 2) přítomný při závěrečném hlasování	Sharon Bowles
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	..

• [1]  Směrnice 2000/60/ES ze dne 23. října 2000.

POSTUP

Název		Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních
Referenční údaje		KOM(2006)0015 – C6-0020/2006 – 2006/0005(COD)
Datum předložení EP		18.1.2006
Příslušný výbor   Datum oznámení na zasedání		ENVI 1.2.2006
Výbory požádané o stanovisko   Datum oznámení na zasedání		AGRI 1.2.2006		REGI 1.2.2006
Nezaujaté stanovisko   Datum rozhodnutí		AGRI 21.3.2006
Zpravodaj   Datum jmenování		Richard Seeber 29.11.2006
Projednání ve výboru		21.2.2006	21.3.2006		4.5.2006
Datum přijetí		4.5.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+ – 0	37 3 6
Členové přítomní při závěrečném hlasování		Adamos Adamou, Liam Aylward, Irena Belohorská, Johannes Blokland, John Bowis, Frederika Brepoels, Dorette Corbey, Chris Davies, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Edite Estrela, Jillian Evans, Karl-Heinz Florenz, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Gyula Hegyi, Marie Anne Isler Béguin, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Urszula Krupa, Jules Maaten, Linda McAvan, Riitta Myller, Péter Olajos, Miroslav Ouzký, Frédérique Ries, Guido Sacconi, Karin Scheele, Carl Schlyter, Richard Seeber, María Sornosa Martínez, Antonios Trakatellis, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Anders Wijkman
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování		Sergio Berlato, Milan Gaľa, Erna Hennicot-Schoepges, Ria Oomen-Ruijten, Glenis Willmott
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování		Elisabeth Jeggle, Lapo Pistelli
Datum předložení		15.5.2006
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)		...