ZPRÁVA o „Provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup“

1. 6. 2006 - (2006/2005(INI))

Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Pilar del Castillo Vera

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o Provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup

(2006/2005(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup“ (KOM(2005)0488) a na doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise (SEK(2005)1253 a SEK(2005)1289),

–   s ohledem na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, podle nichž se má Evropa do deseti let stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou, založenou na znalostech,

–   s ohledem na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005,

–   s ohledem na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 23. a 24. března 2006,

–   s ohledem na doporučení Rady 2005/601/ES ze dne 12. července 2005 týkající se hlavních směrů hospodářských politik členských států a Společenství (2005–2008),[1]

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Investice do výzkumu: Akční plán pro Evropu“ (KOM(2003)0226),

–   s ohledem na sdělení Komise u příležitosti jarního zasedání Evropské rady nazvané „Společně k růstu a zaměstnanosti – Nový začátek lisabonské strategie“ (KOM(2005)0024),

–   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Společné akce pro růst a zaměstnanost: Lisabonský program Společenství“ (KOM(2005)0330),

–   s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Výroční zpráva o činnostech v oblasti výzkumu a technického rozvoje v Evropské unii v roce 2004“ (KOM(2005)0517),

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013), předložený Komisí (KOM(2005)0119),

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, který předložila Komise a kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (2007–2013) (KOM(2005)0121),

–   s ohledem na sdělení Komise Evropské radě nazvané „Provádění obnoveného partnerství pro růst a zaměstnanost – Vlajková loď znalostí: Evropský technologický institut“ (KOM(2006)0077),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy 2004“ (SEK(2004)1397),

–   s ohledem na pracovní dokument pro pracovníky Komise nazvaný „Hodnocení podnikové politiky: Výsledky komise z roku 2004“ (SEK(2004)1427),

–   s ohledem na tzv. Fakta o inovacích v Evropě (European Innovation Scoreboard) za rok 2005 – Srovnávací analýza inovační činnosti, která jasně ukazují, že v inovací jsou na předních místech USA a Japonsko,

–   s ohledem na zprávu odborné skupiny z července 2004 nazvanou „Zlepšování institucí pro transfer technologií z vědy do podnikové sféry“,

–   s ohledem na zprávu odborné skupiny z roku 2004 nazvanou „Správa duševního vlastnictví ve veřejných výzkumných organizacích: Vytváření evropských pravidel",

–   s ohledem na zprávu Komise ze září 2005 nazvanou „Zaměstnanost v Evropě v roce 2005 – současné trendy a vyhlídky“,

–   s ohledem na zprávu, kterou v lednu 2006 vypracovala nezávislá odborná skupina pro výzkum, vývoj a inovace ustavená po vrcholné schůzce v Hampton Courtu a která nese název „Vytváření inovativní Evropy“ (Ahova zpráva),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2005 o vědě a technologii – směry politiky Evropské unie na podporu výzkumu[2],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2006 o provádění Evropské charty pro malé podniky[3],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost[4],

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0204/2006),

A. vzhledem k tomu, že pokud jde o růst, výzkum a produktivitu, Evropa zaostává za Spojenými státy a Japonskem a nedokáže využívat výhod informačních a komunikačních technologií a přilákat do Evropy investice v oblasti výzkumu a vývoje,

B.  vzhledem k tomu, že podmínkou úspěšných inovací, které jsou nezbytné pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst, je zvýšení výdajů na výzkum a vývoj,

C. vzhledem k tomu, že ze zpráv OECD vyplývá, že granty určené na výzkum a vývoj pomáhají firmám provádět strategické změny a uplatňovat organizační postupy a zlepšují postoje vůči technice,

D. vzhledem k tomu, že ačkoli nejlepší evropské podniky investují na světové úrovni, soukromý sektor musí zvýšit své úsilí v oblasti výzkumu a vývoje,

E.  vzhledem k tomu, že to, jak budou moci malé a střední podniky (MSP) přispět k vývoji nových produktů a služeb a rozvoji trhů využívajících nové technologie, závisí na jejich schopnosti inovovat, zvyšovat své výzkumné úsilí, externalizovat výzkum, rozšiřovat své sítě spolupráce, lépe využívat výsledků výzkumu a získávat know-how v oblasti technologií,

F.  vzhledem k tomu, že tržní inovace mohou být prospěšné pro ty sektory evropského hospodářství, které se přímo týkají evropských občanů a které vytvářejí velkou část HDP,

G. vzhledem k tomu, že podpůrné organizace, jako jsou vzdělávací a výzkumná střediska, finanční instituce, konzultanti v oblasti inovací a duševního vlastnictví a agentury pro místní a regionální rozvoj, mohou pomoci maximálně využívat kreativní obchodní potenciál podniků,

H. vzhledem k tomu, že malý pokrok při plnění cílů z Lisabonu a Stockholmu lze do značné míry vysvětlit nedostatečnou výkonností evropského trhu práce, neefektivním využíváním lidských zdrojů, roztříštěností trhu a omezenou mobilitou pracovníků,

I.   vzhledem k tomu, že vyšší mobilitě etablovaných výzkumných pracovníků brání strukturální překážky a nedostatečné pobídky,

J.   vzhledem k tomu, že díky evropským institucím pro transfer technologií a inovačním kontaktním centrům (IRC) se zrychluje komerční využití a šíření nových technologií, zlepšuje se správa duševního vlastnictví, lépe se uplatňují vědecké výsledky a zlepšuje se koordinace se současnými státními a regionálními systémy,

K. vzhledem k tomu, že kapacitu výzkumu a vývoje v Evropské unii by zvýšilo přijetí přístupu „otevřených inovací“,

L.  vzhledem k tomu, že rozpočet na výzkum navržený Komisí by neměl být ve finančním rámci znovu omezen,

M. vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit kritické množství rozpočtových zdrojů EU pro finanční nástroje, jejichž cílem je zlepšovat finanční situaci MSP, napravovat selhání trhu a optimalizovat zdroje Společenství, přičemž bude využito veřejného i soukromého kapitálu;

N. vzhledem k tomu, že výzkumní pracovníci potřebují na počátku činnosti nových podniků a pro komerční využití nových produktů v oblasti výzkumu finanční prostředky na přípravnou fázi projektů, aby mohli provádět průzkumy trhu, připravovat pilotní a demonstrační projekty a funkční prototypy, a vzhledem k tomu, že pro následný růst podniků je nutný rizikový kapitál;

O. vzhledem k tomu, že ustanovení o státních podporách by měla být jednoduchá, transparentní a efektivní a měla by být používána pouze v krajním případě, pokud dojde k selhání trhu, a jen po omezenou dobu,

1.  vyzývá členské státy, aby podporovaly podnikatelského ducha už od počátku vzdělávacího procesu a aby více podporovaly celoživotní vzdělávání aktivním podněcováním pracujících i nezaměstnaných k tomu, aby zvyšovali svou kvalifikaci v oblasti informačních a komunikačních technologií;

2.  připomíná, že při provádění Lisabonské strategie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy došlo ze strany Unie ke zpoždění; vyzývá členské státy, aby Lisabonskou strategii začaly opětovně prosazovat;

3.  konstatuje, že je třeba zvýšit prestiž kariéry vědce a rozvíjet současné pobídky a ceny, jako jsou Descartesova cena, Aristotelova cena a ceny pro mladé vědce;

4.  vyzývá k tomu, aby byla evropským vědcům, zejména na počátku jejich kariéry, poskytnuta větší podpora, ve formě atraktivních pracovních podmínek, omezení právních, administrativních a geografických překážek a rovného zacházení s evropskými a zahraničními vědci;

5.  rozhodně podporuje nezbytný cíl jednotného trhu výzkumných pracovníků, který Komise popsala ve svém sdělení „Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti“;

6.  uznává, že mají-li mít vědci a výzkumní pracovníci motivaci sdílet své vědecké poznatky, je nezbytné zlepšit jejich pracovní podmínky a zajistit průběžnou odbornou přípravu pracovních sil;

7.  věří, že v tomto ohledu mohou významně přispět vzdělávací zařízení, a je přesvědčen, že jednak by měl kontakt s vědou a výzkumem začít už ve škole a jednak je nutné podporovat tvůrčí spolupráci mezi výzkumnými pracovníky na vysokých školách a podnikatelským sektorem; dále se domnívá, že by překážky v mobilitě výzkumných pracovníků měly být odstraněny prostřednictvím zlepšování jejich postavení a kariérního růstu, což jsou cíle, kterých nemůže být dosaženo bez zlepšení spolupráce mezi členskými státy v oblasti zdanění a převodu určitých sociálních dávek;

8.  podporuje návrh Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků, neboť tyto iniciativy mohou povzbudit více evropských studentů, aby se na vysoké škole věnovali výzkumu, a současně sloužit jako pobídka pro nejlepší zahraniční výzkumné pracovníky, aby svou vědeckou kariéru budovali v Evropě, ať již trvale, nebo dočasně v rámci dohody o spolupráci s využitím konkrétní politiky pro poskytnutí krátkodobých víz;

9.  žádá Unii, aby účinně bojovala proti „úniku mozků“ a podnikla všechny vhodné kroky na přilákání nejlepších odborníků na svoji půdu, a za tím účelem podporovala zejména programy výměn se třetími zeměmi, jako je program „Erasmus mundus“ pro studenty, vědce a učitele;domnívá se, že evropský rámec kvalifikací by byl důležitým prvkem pro vytvoření evropského trhu práce, který by byl otevřený výzkumným pracovníkům, a podporuje úsilí o snížení překážek pro jejich mobilitu;

10. zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet kulturu příznivou pro inovace; vyzývá členské státy, aby umožnily rozšíření inovačních politik do všech oblastí výzkumu;

11. zdůrazňuje hlavní úlohu univerzit při tvorbě a šíření poznatků a vřele doporučuje posílit jejich význam vytvářením součinnosti mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem, celoživotním vzděláváním a výrobním odvětvím; se zájmem očekává zprávu Komise o vysokoškolském vzdělávání;

12. naléhá na Komisi a členské státy, aby vytvářely a podporovaly Evropské ceny za inovace;

13. zdůrazňuje význam podpory integrace výrobků, postupů a služeb založených na znalostech a zavádění různých podpůrných systémů v netechnických sektorech; v této souvislosti upozorňuje na to, že netechnologické inovace rovněž zahrnují sociální a institucionální inovace;

14. navrhuje, aby se vybraným MSP, které mají zvláštní smysl pro inovace a vytváření podnikatelských příležitostí, nabídla omezená dodatečná podpora jejich aktivit, pokud jde o výzkum;

15. doporučuje, aby byla formou vhodných opatření věnována zvláštní pozornost zajištění vhodné účasti malých a středních podniků na výzkumu a vývoji, například vyhrazením části finančních prostředků na výzkum pro malé a střední podniky;

16. zdůrazňuje, že je třeba podporovat malé a střední podniky, pokud jde o jejich výzkumné kapacity;

17. vyzývá členské státy, aby pro občany a podniky vytvořily trh, který by byl příznivý pro inovace, a aby zajistily zlepšení regulace, norem, veřejných zakázek a práv k duševnímu vlastnictví; vyzývá Komisi, aby poskytovala informace o ochraně práv k duševnímu vlastnictví;

18. bere na vědomí názor Komise, že EU potřebuje systém ochrany duševního vlastnictví, který by byl efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům, právně jednoznačný a uživatelsky příznivý, aby tak bylo možné přilákat podniky na vysoké technologické úrovni; domnívá se, že ochrana duševního vlastnictví nesmí být v rozporu s možností otevřeného přístupu k veřejným statkům a poznatkům; nabádá Komisi, aby podporovala sociálně inkluzívní společnost založenou na znalostech, např. pomocí svobodného a otevřeného softwaru či licencemi jako GPL a PDL;

19. upozorňuje na to, že ke koordinaci důležitých informací, pokud jde o výzkum a inovace, jsou zapotřebí regionální informační místa;

20. navrhuje, aby se přehodnotily pravomoci pro stanovování norem, aby byl požadován vysoký technický výkon a aby bylo možné rychle dosáhnout dohody o nových normách;

21. navrhuje europeizaci národních svazků (clusterů), konglomerátů, sdružení a konsorcií v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a kritického množství, a to včetně multidisciplinárního výzkumu, rozvinutých odvětví a začínajících podniků;

22. uznává význam vytváření oblastí a zón inovací na regionální úrovni a jejich vzájemného propojení a spolupráce s odpovídajícími strukturami v jiných regionech a členských státech či třetích zemích;

23. vyzývá k jasnému stanovení cílů, pokud jde o vytváření středisek špičkového výzkumu, která by všechna měla mít své „laboratoře kreativity“;

24. upozorňuje na to, že je třeba zavést patent a ochrannou známku Společenství a zlepšit reciprocitu mezi patentovými systémy v Evropě, Spojených státech a v Japonsku; zdůrazňuje, že součástí inovační strategie musí být integrovaný patentový systém Společenství založený na demokratických právních normách, ve kterém je nezbytné zajistit vyváženost ochrany průmyslového vlastnictví, šíření technických znalostí a svobodnou a neomezenou hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že účelem patentové ochrany je chránit vynálezy, nikoli ovládat jednotlivé oblasti trhu;

25. žádá Radu, aby ukončila patovou situaci ohledně návrhu evropského patentu, pokud jde o jazykový režim;

26. upozorňuje Komisi a členské státy na nedávné změny týkající se ochrany a šíření vědeckého know-how, na úspěch vědeckých analýz zveřejňovaných bez omezení přístupu a na licenci „Science Commons“;

27. vyzývá Komisi, aby vytvořila obecný informační systém, který by sledoval ukazatele jako příjmy ze smluvního výzkumu, podané žádosti o patenty a udělené patenty, licence a příjmy z jejich poskytování, počet aktivních smluv, počet klientských podniků (včetně MSP) a počet a rozvoj dceřiných společností, a to s kvalitativním vyjádřením;

28. vyzývá členské státy, aby pomohly zlepšit kontakty mezi ústavy pro aplikovaný výzkum a průmyslem, tzv. inkubátory a nedalekými vědeckými nebo průmyslovými parky, což jim umožní dosáhnout kritického množství;

29. upozorňuje na to, že hlavní evropská průmyslová odvětví nadále trpí špatnou koordinací a nedostatkem integrace, různými překážkami a špatnou správou vědomostí; poukazuje na to, že tyto problémy by pomohla vyřešit vyšší účast MSP v evropských technologických platformách;

30. zdůrazňuje, že je třeba podporovat přístup výzkumných pracovníků k financování přípravné fáze projektů, což jim umožní financovat aktivity, díky nimž přesvědčí investory, že určitá nová technologie je do jisté míry komerčně a technicky využitelná;

31. vyjadřuje obavy, že ačkoli zásadní význam podpory technického rozvoje a inovací je na evropské úrovni uznáván, výsledky v oblasti financování, výkonnosti a využívání potenciálu v EU budou jen omezené;

32. zdůrazňuje význam vytváření sesterských společností jako prostředku pro komerční využití výsledků výzkumu, a zejména význam poskytování úvěrových nástrojů pro tento účel;

33. zdůrazňuje, že je nutný rozvinutější systém partnerství veřejného a soukromého sektoru, což zajistí nejnovější vybavení, infrastrukturu a služby, a zlepší tak kvalitu výzkumu;

34. vítá významnou úlohu „podnikatelských andělů“, kteří poskytují jinak nedostupné investice inovativním podnikům, zejména MSP;

35. upozorňuje na to, že ekologické inovace, zejména metody zvyšování energetické účinnosti, nabízejí evropským podnikům konkurenční výhody;

36. upozorňuje na to, že individuální půjčky a granty, u nichž je přesná forma finančního nástroje stanovena na základě bezprostředního kontaktu se zákazníky, povede k efektivnímu využívání finančních prostředků, pokud jde o jejich objem a o dobu nutnou pro uvedení produktu na trh, a k jejich zaměření na skutečné potřeby;

37. upozorňuje na to, že pro vytváření, růst, rozvoj a sbližování výzkumu a inovací mezi novými a činorodými podniky je nutný rizikový kapitál;

38. nabádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy poskytla MSP systém strukturální podpory s cílem zlepšit jejich správu znalostí a technologické zdroje, což jim umožní hrát aktivní roli na inovačním trhu řízeném poptávkou a aktivní účast v technologickém výzkumu a rozvoji;

39. podotýká, že je nezbytné poskytnout MSP lepší přístup k finančním prostředkům;

40. podporuje myšlenku schválenou na zasedání Evropské rady v Bruselu v březnu 2006 o snadnějším a širším přístupu k úvěrům Evropské investiční banky pro podniky, především pro MSP, které nejvíce potřebují povzbudit v oblasti inovací a výzkumu;

41. navrhuje, aby strukturální fondy byly považovány za hlavní nástroj podpory výzkumu a inovací, zejména v rámci úsilí o vytváření soudržnosti; navrhuje, aby se objem prostředků strukturálních fondů určených výzkum a inovace ztrojnásobil;

42. upozorňuje na to, že ačkoli je důležité využívat k podpoře výzkumu a inovací veřejné zakázky, nesmí tím dojít k narušení hospodářské soutěže ve prospěch velkých subjektů na trhu;

43. domnívá se, že zadávání veřejných zakázek by nemělo být omezeno na zajištění podnětů soukromým investicím, ale mělo by mít strategickou úlohu a podněcovat podniky k podpoře inovací a získávání nových znalostí;

44. uznává, že důležitou úlohu při posilování inovací může hrát propojení malých a středních podniků s velkými dodavateli ze soukromého i veřejného sektoru; zdůrazňuje, že veřejné zakázky na inovační produkty na vnitrostátní úrovni i úrovni Společenství mohou pomoci vyplnit mezery na trhu a podpořit inovační produkty a služby obecně;

45. vítá celkovou reformu pravidel EU pro poskytování státní pomoci, v jejímž rámci se dotace přesunou od velkých, nevýkonných společností do malých a inovativních podniků;

46. připomíná, že základními předpoklady inovaci jsou flexibilita a transparentnost;

47. domnívá se, že je nutné nalézt více způsobů, jak zajistit investice do vybavení pro výzkum;

48. navrhuje, aby byl zaveden systém daňových úlev, který povzbudí sektor služeb v zájmu o výsledky výzkumu a jejich uplatňování;

49. navrhuje „jednotnou strukturu fondů“, která zamezí dvojímu zdanění investorů usazených v jednom členském státě a investujících prostřednictvím fondů v jiném;

50. zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat, zda současné struktury a mechanismy se zvláštními zkušenostmi a znalostmi v oblasti inovací jsou vhodné pro to, aby byly inovace pojímány dostatečně široce, a zda mohou napomoci inovacím pomocí lepší koordinace činností a politik;

51. žádá Radu, aby každý rok předložila Evropskému parlamentu zprávu o trendech investic ze státních rozpočtů do veřejného výzkumu (cílem je 1 % HDP);

52. shledává, že cíle investovat do roku 2010 3% HDP Unie do výzkumu nebude pravděpodobně dosaženo; lituje, že na zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. března 2006 nepřijaly členské státy rozsáhlejší závazky na podporu výzkumu a inovací; lituje, že nestanovily minimální cíl zvýšit státní podpory do roku 2010;

53. věří, že nástroje Společenství, jako například strategie i2010, Sedmý rámcový program pro výzkum a vývoj a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci, mohou přispět k překlenutí propasti mezi výsledky výzkumu a finančním ziskem;

54. zdůrazňuje, že zlepšení politik výzkumu a inovací musí přispět k tvorbě nových pracovních příležitostí pomocí udržitelného rozvoje se zaměřením na ekologicky orientované inovace a udržitelnou výrobu (např. solárně-vodíkové technologie, větrná energie, palivové články, biomasa, chemický průmysl založený na zpracování rostlin), ekologicky účinné služby (úspora energie, služby mobility, opětovné použití a recyklace) a udržitelné metody inženýrství a řízení (např. bionika, integrovaná výrobková politika).

55. vítá doporučení Komise, aby hodnocení dopadů v rámci iniciativy „za lepší právní předpisy“ obsahovalo hodnocení dopadů doporučení v oblasti výzkumu a inovací;

56. vyzývá členské státy, aby lépe využívaly prostředků z evropského rozpočtu, které jim byly přiděleny, a upozorňuje na to, že některé členské státy učinily ústředním prvkem svých projektů vytváření pracovních míst a investují více než 35 % prostředků z Evropského sociálního fondu do modernizace svých vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy;

57. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

• [1]  Úř. věst. L 205, 6. 8. 2005, s. 28.
• [2]  Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 259.
• [3]  Přijaté texty, P6_TA(2006)0022.
• [4]  Přijaté texty, P6_TA(2006)0079.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Na svém zasedání v Lisabonu v březnu 2000 Evropská rada rozhodla, že Evropa by se měla do deseti let stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou, založenou na znalostech. V roce 2006 však EU stále zaostává za Spojenými státy a Japonskem a k dosažení tohoto cíle má bohužel pořád velmi daleko. Tento neúspěch je zcela zjevně způsoben nedostatkem politické vůle členských států. Evropa se musí zlepšit zejména ve třech oblastech:

Za prvé Evropa nedokáže získávat nové poznatky. Podle zprávy Evropské komise představoval výzkum a vývoj v roce 2003 pouze 1,93 procent hrubého domácího produktu, ve srovnání s 2,59 procenty v USA a 3,15 procenty v Japonsku. V Evropě vytvářejí malé a střední podniky 65 % HDP, oproti 45 % v USA; přesto provádějí evropské MSP sedm až osmkrát méně výzkumu než MSP v USA.

Je zřejmé, že EU musí své úsilí zvýšit. Vytváření nových poznatků vyžaduje zásadní změnu v evropské kultuře – rozvoj podnikatelského ducha, který bude nakloněn inovacím a zvýší poptávku po inovativním zboží a službám mezi občany.

Členské státy neposkytují vhodnou podporu, která je nutná pro zvýšení flexibility pracovníků a rozvoj jejich přenositelných schopností, které jsou nezbytné, mají-li přizpůsobit změnám na trhu práce a má-li se urychlit přechod ke znalostní ekonomice. Zvýšenou politickou a finanční podporu potřebuje zejména celoživotní vzdělávání a vzdělávání v oblasti informačních technologií. Koncepce členských států v oblasti pracovního trhu a vzdělávání jsou v současné době do značné míry posuzovány nezávisle, ačkoli je logické, že by měly být vzájemně provázány. Měly by pokrývat každou etapu života – od výchovy dětí až po školení starších vrstev pracujícího obyvatelstva v nových informačních a komunikačních technologiích.

Kariéra výzkumného pracovníka musí být prestižní a musí se vyplácet a takto musí být také vnímána. Tak jako v USA by se i v Evropě měla věda propagovat u mládeže prostřednictvím cen, jako je Descartova cena, Aristotelova cena a cena pro mladé vědce, které mají dnes jen malou publicitu.

Škodu, kterou EU působí své vědecké komunitě, je třeba napravit. Za tím účelem by měla poskytnout výzkumným pracovníkům profesionální podmínky a finanční prostředky, které potřebují, pokud mají provádět špičkový výzkum. Evropa musí zastavit odchod svých nejlepších vědců do USA tím, že jim nabídne lepší podmínky pro výzkum a zajistí řádné plnění programů uvedených v oddíle „lidé“ 7. rámcového programu.

Za druhé Evropa nedokáže sdílet své poznatky. Jednotlivým aktérům brání obrovské překážky ve vzájemné spolupráci a ve spolupráci přes hranice členských států. Některé členské státy stále nejsou s to začít uplatňovat právě tu legislativu, která má zlepšit přeshraniční spolupráci. Nedostatek harmonizace má nepříznivý dopad na úspěšnost na trhu práce a brání pohybu výzkumných pracovníků a nezbytné výměně poznatků.

Evropská unie jako celek dosud využívá svého pracovního potenciálu méně, než by mohla, a mnoho lidí ve většině členských států setrvává v nečinnosti. Míra nezaměstnanosti je v Evropě o čtyři procenta vyšší než v USA nebo v Japonsku. Pro nevýkonný pracovní trh v Evropě je typické neefektivní využívání lidských zdrojů, roztříštěnost trhu a omezená mobilita pracovníků.

V čele evropské politiky v oblasti výzkumu a vývoje musí zůstat zlepšování partnerství. Příliš mnoho výzkumu probíhá v malém rozsahu, projekty jsou izolované a nedostává se jim finančních prostředků. Technologie, které vyvíjejí univerzity, nejsou dostatečně rozvíjeny, neboť trvá příliš dlouho, než se dostanou do průmyslu. EU na sebe vzala úkol vytvořit centra špičkového výzkumu a rozvíjet sdružování mezi výzkumnými středisky. Je však zřejmé, že je třeba ještě vykonat spoustu práce.

Evropské instituce se často nedokáží zaměřit na kvalitní výzkum a omezit podprůměrný výzkum nebo výzkum v nevýznamných oblastech. Důvodem byla v prvé řadě rozpočtová omezení, neboť členské státy si neuvědomují, jak velkou škodu působí tím, že málo investují do výzkumu. Nyní je třeba využít zdroje k dosažení nejlepších výsledků a k tomu, aby se nejlepším vědcům dostalo řádného přeshraničního kapitálu a lidských zdrojů.

V soukromém sektoru přetrvává průměrně více než 17% rozdíl mezi ženami a muži, pokud jde o příjmy zaměstnanců. EU se hlásí k rovným příležitostem a společnosti a organizace, které nadále nakládají s ženami jako s podřadnými pracovníky, by měly být označeny a měly by být terčem veřejné kritiky. Za třetí Evropa nedokáže poznání financovat.

Podmínkou pro transformaci Evropy ve znalostní ekonomiku zaměřenou na kvalitu je růst investic do výzkumu a vývoje. Přesto však růst investic vyjádřený jako procento HDP od roku 2000 stagnuje a mezi léty 2002 a 2003 vzrostl v absolutních číslech pouze o 0,2 % . Evropský sektor služeb navíc investuje pouze 0,2 % svého HDP do výzkumu a vývoje – ve srovnání s 0,7 % HDP v USA.

Výzkum a vývoj, inovace a MSP mají pro zvýšení růstového potenciálu Evropy a pro vytváření pracovních míst zásadní význam. Proto je nezbytné zajistit kritické množství rozpočtových zdrojů EU pro finanční nástroje, jejichž cílem je zlepšovat finanční situaci MSP a napravovat selhání trhu. Tak bude moci být dosaženo zvýšení financování veřejným i soukromým kapitálem a zdroje Společenství budou moci být optimalizovány.

Společenství by proto mělo svou politikou rozvíjet programy, jako jsou finanční nástroje programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) nebo Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky (JEREMIE), které jsou oba provozovány Evropským investičním fondem (EIF). Tím by bylo lépe dosaženo lisabonských cílů a inovativním MSP ve celé EU by se dostalo pomoci v jejich rozvoji. Působnost finančních nástrojů CIP by se rovněž měla rozšířit na transfer technologií (stadium přípravy a rané fáze projektů), aby se zmenšila propast mezi výzkumem a jeho komerčním využitím. Ačkoli je EU v mnoha oblastech výzkumu na špičce, ekonomického potenciálu svého výzkumu a vývoje dosud nedokáže plně využít. Takovýto program transferu technologií by umožnil vytvořit v Evropě „kritické množství“, které je nutné, má-li Evropa uspět ve světové konkurenci, a které přispěje k vytváření vedlejších účinků, které zlepší šíření technologií a inovací.

Pobídky, které v současné době členské státy poskytují v zájmu rozvoje výzkumu, jsou nedostatečné a daňové systémy a byrokracie členských států mohou společnostem zabránit investovat více kapitálu do výzkumu.

Je zjevné, že specifická podpora jednotlivých odvětví má pozitivní účinky. Ve výrobním průmyslu je třeba používat jiný systém podpor než v sektoru služeb, neboť potřeby těchto odvětví jsou různé. Výrobní průmysl by měl být spojen s obchodním modelem integrujícím návrhy výrobků, prodej a služby a měl by vytvářet hodnoty „na zakázku“.

Selhání v těchto třech oblastech (získávání poznatků, jejich sdílení a financování výzkumu) brání Evropě v rozvoji jejího potenciálu jako vzdělané a inovativní společnosti. Tyto otázky je třeba řešit, aby si Evropa zachovala konkurenceschopnost a zajistila svoji budoucnost.

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (15. 5. 2006)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k provádění lisabonského programu Společenství: více výzkumu a inovací –investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti
(2006/2005(INI))

Navrhovatelka: Maria Matsouka

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že inovace, výzkum a růst představují v kontextu globalizace pro EU největší výzvu. Evropská unie se nestane konkurenceschopnou pomocí opakovaných snah o snížení nákladů na pracovní sílu, nýbrž díky rozhodným a dynamickým iniciativám v oblasti technologie a skrze závazek rozvíjet lidský kapitál prostřednictvím pokračující vysoce kvalitní odborné přípravy. Účelem tohoto přístupu je podpořit snahu o dosažení lisabonských cílů pokud jde o zaměstnanost, ochranu životního prostředí, hospodářský růst a odstranění diskriminace, a to s ohledem na osoby se zvláštními potřebami;

2.  je přesvědčen, že evropská rozvojová strategie musí být umístěna do rámce technologických inovací, zkrácení pracovní doby a zaměstnatelnosti, a to vzhledem k tomu, že začlenění technologických inovací do podnikatelského sektoru přispívá k dramatickému zvýšení produktivity;

3.  vyjadřuje obavy, že ačkoli zásadní význam podpory technického rozvoje a inovací je na evropské úrovni uznáván, výsledky dosažené v EU budou omezené pokud jde o financování, výkonnost a využívání potenciálu;

4.  je přesvědčen, že státní dotace, které mohou vyrovnat slabiny a/nebo napravit nedostatky trhu, budou méně účinné, pokud nebudou tvořit součást všeobecné strategie, jejíž cíle by měly zahrnovat vetší regionální soudržnost v oblasti výzkumu a inovací;

5.  vyjadřuje své znepokojení nad možným snížením rozpočtu Společenství na období 2007–2013 a nad nedostatkem investic členských států do výzkumu, vývoje a inovací; vyzývá členské státy, aby v rámci svých rozpočtů uskutečňovaly závazky přijaté na zasedání Evropské rady v roce 2002 v Barceloně, a to vyčlenit na financování výzkumu, vývoje a inovací 3 % HDP; dále vyzývá členské státy, aby prověřily a zlepšily možnosti veřejného výzkumu a inovací a usnadnily spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, aby bylo dosaženo cíle navýšení investic do výzkumu;

6.  rozhodně podporuje nezbytný cíl jednotného trhu výzkumných pracovníků jak byl stanoven Komisí ve sdělení „Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti”;

7.  uznává, že k podpoře sdílení vědeckých poznatků je nezbytné zlepšit pracovní podmínky vědců a výzkumných pracovníků a zajistit pokračující odbornou přípravu pracovních sil. Proto doporučuje větší pružnost v oblasti zaměstnanosti z hlediska kvality (pokračující odborná příprava, technologická restrukturalizace výrobních postupů a poskytování služeb), spíše než kvantity (kolísání pracovních míst v souvislosti se stávající či očekávanou poptávkou);

8.  věří, že v tomto ohledu mohou významně přispět vzdělávací zařízení, a je přesvědčen, že na jedné straně by kontakt s vědou a výzkumem měl začít už ve škole, a na straně druhé je nutné podporovat tvůrčí spolupráci mezi výzkumnými pracovníky na vysokých školách a podnikatelským sektorem. Zároveň se domnívá, že by překážky v mobilitě výzkumných pracovníků měly být odstraněny pomocí zlepšení jejich postavení a kariérního růstu, což jsou cíle, kterých nemůže být dosaženo bez zlepšení spolupráce mezi členskými státy v oblasti zdanění a převodu určitých sociálních dávek;

9.  podporuje návrh Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků, a to vzhledem k tomu, že tyto iniciativy mohou jednak povzbudit více evropských studentů, aby se na vysoké škole věnovali výzkumu, a současně sloužit jako pobídka pro nejlepší zahraniční výzkumné pracovníky, aby svou vědeckou kariéru budovali v Evropě, ať již trvale, nebo dočasně v rámci dohody o spolupráci s využitím konkrétní politiky pro poskytnutí krátkodobých víz;

10. domnívá se, že zadávání veřejných zakázek by nemělo být omezeno na zajištění podnětů soukromým investicím, ale mělo by mít strategickou úlohu a podněcovat podniky k podpoře inovací a získávání nových znalostí;

11. nabádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy poskytla MSP rámec strukturální podpory s cílem zlepšit jejich správu znalostí a technologické zdroje, což jim umožní hrát aktivní roli na inovačním trhu řízeném poptávkou a aktivní účast v technologickém výzkumu a rozvoji;

12. podotýká, že je nezbytné poskytnout MSP lepší přístup k finančním prostředkům;

13. podporuje myšlenku schválenou na zasedání Evropské rady v Bruselu v březnu 2006 o snadnějším a širším přístupu k úvěrům Evropské investiční banky pro podniky, především pro MSP, které nejvíce potřebují povzbudit v oblasti inovací a výzkumu;

14. bere na vědomí názor Komise, že EU potřebuje systém ochrany duševního vlastnictví, který by byl efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům, právně jednoznačný a uživatelsky příznivý, aby tak bylo možné přilákat technologicky rozvinuté podniky; domnívá se, že ochrana duševního vlastnictví nesmí být v rozporu s možností otevřeného přístupu k veřejným statkům a poznatkům; nabádá Komisi, aby podporovala sociálně inkluzívní společnost založenou na znalostech např. pomocí bezplatného softwaru a softwaru s otevřeným zdrojovým kódem či koncepcí udělování licencí jako GPL a PDL;

15. vítá doporučení Komise, aby hodnocení dopadů v rámci iniciativy „za lepší právní předpisy” obsahovalo hodnocení dopadů doporučení v oblasti výzkumu a inovací;

16. věří, že nástroje Společenství, jako například strategie i2010, sedmý rámcový program pro výzkum a inovace a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci, mohou přispět k překlenutí propasti mezi výsledky výzkumu a finančním ziskem;

17. domnívá se, že evropské iniciativy v oblasti výzkumu a inovací (evropská iniciativa INNOVA, PRO INNO, Regiony znalostí, RTD OMC–NET) musí brát ohledy na sociální kritéria a kritéria ochrany životního prostředí v souladu s prosazováním udržitelného rozvoje a vysoce kvalitní zaměstnanosti;

18. zdůrazňuje, že zlepšení politik výzkumu a inovací musí přispět k tvorbě nových pracovních příležitostí pomocí udržitelného rozvoje se zaměřením na ekologicky orientované inovace a udržitelnou výrobu (např. solárně-vodíkové technologie, větrná energie, palivové články, biomasa, chemický průmysl založený na zpracování rostlin), ekologicky účinné služby (úspora energie, služby mobility, opětovné použití a recyklace) a udržitelné metody inženýrství a řízení (např. bionika, integrovaná výrobková politika).

POSTUP

Název	Provádění lisabonského programu Společenství: více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti
Číslo postupu	2006/2005(INI)
Příslušný výbor	ITRE
Výbor, který vypracoval stanovisko   Datum oznámení na zasedání	EMPL 19.1.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání	ne
Navrhovatelka   Datum jmenování	Maria Matsouka 27.10.2005
Předchozí navrhovatel(ka)	---
Projednání ve výboru	21.3.2006		20.4.2006
Datum přijetí	4.5.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	36 2 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jan Andersson, Roselyne Bachelot-Narquin, Jean-Luc Bennahmias, Philip Bushill-Matthews, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Luigi Cocilovo, Jean Louis Cottigny, Proinsias De Rossa, Harald Ettl, Richard Falbr, Carlo Fatuzzo, Ilda Figueiredo, Stephen Hughes, Jan Jerzy Kułakowski, Sepp Kusstatscher, Raymond Langendries, Bernard Lehideux, Thomas Mann, Mario Mantovani, Jan Tadeusz Masiel, Ana Mato Adrover, Maria Matsouka, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, José Albino Silva Peneda, Kathy Sinnott, Jean Spautz, Anne Van Lancker, Gabriele Zimmer
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Udo Bullmann, Iratxe García Pérez, Pedro Guerreiro, Richard Howitt, Astrid Lulling, Jamila Madeira, Elisabeth Schroedter, Patrizia Toia, Yannick Vaugrenard
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování	---
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (29. 5. 2006)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací - investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti
(2006/2005 (INI))

Navrhovatel: Guy Bono

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

Investice do výzkumu

1. připomíná zpoždění ze strany Unie, pokud jde o provádění Lisabonské strategie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; vyzývá členské státy, aby začaly opětovně prosazovat Lisabonskou strategii;

2. shledává, že cíle investovat do roku 2010 3% HNP Unie do výzkumu nebude pravděpodobně dosaženo; lituje, že na zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. března 2006 členské státy nepřijaly pevnější závazky na podporu výzkumu a inovací; lituje, že nestanovily minimální cíl zvýšit státní podpory do roku 2010;

3. znovu zdůrazňuje naléhavou potřebu, aby členské státy povzbudily investice do výzkumu a inovací a ulehčily a rozšířily partnerství veřejného a soukromého sektoru, především s univerzitami, s cílem umožnit Evropské unii konečně dosáhnout konkurenceschopnosti na světovém trhu;

Úloha univerzit v oblasti výzkumu a „únik mozků“

4. zdůrazňuje hlavní úlohu univerzit při tvorbě a šíření poznatků a vřele doporučuje posilnit jejich význam vytvářením spolupráce mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem, celoživotním vzděláváním a výrobním odvětvím; se zájmem očekává zprávu Komise o vysokoškolském vzdělávání;

4. žádá Unii, aby účinně bojovala proti „úniku mozků“ a podnikla všechny vhodné kroky na přilákání nejlepších odborníků na svoji půdu; domnívá se, že evropský rámec pro kvalifikace by byl důležitým prvkem pro vytvoření evropského trhu práce, který by byl otevřený výzkumným pracovníkům, a podporuje úsilí o snížení překážek pro jejich mobilitu;

5. 

žádá Unii, aby účinně bojovala proti „úniku mozků“ a podnikla všechny vhodné kroky na přilákání nejlepších odborníků na svoji půdu, zvláště prostřednictvím výměnných programů s třetími zeměmi, jako je Erasmus mundus pro studenty, učitele a vědecké pracovníky; domnívá se, že evropský rámec pro kvalifikace by byl důležitým prvkem pro vytvoření evropského trhu práce, který by byl otevřený výzkumným pracovníkům, a podporuje úsilí o snížení překážek pro jejich mobilitu;

6. zdůrazňuje, že je potřebné zviditelnit možnosti vědecké kariéry za účelem podpořit stávající stimuly a ocenění, jako jsou Descartova cena a iniciativa Aristoteles a ceny pro mladé vědce.

Vytváření pracovních míst

7.  vyzývá členské státy, aby lépe nakládaly s evropskými fondy, ze kterých čerpají, a upozorňuje na ty členské státy, které učinily vytváření pracovních míst hlavním zájmen svých projektů a které investují více než 35 % prostředků z Evropského sociálního fondu do modernizace svých vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy.  

8.  naléhavě vyzývá členské státy, aby již od počátku vzdělávacího procesu podporovaly podnikavost a posílily podporu celoživotního vzdělávání aktivním povzbuzováním zaměstnanců i nezaměstnaných k účasti na školeních informačních a komunikačních technologií.

POSTUP

Název	Provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací - investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti
Číslo postupu	2006/2005(INI)
Příslušný výbor	ITRE
Výbor, který vypracoval stanovisko   Date de l'annonce en séance	CULT 19.1.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel   Datum jmenování	Guy Bono 23.1.2006
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	27.4.2006
Datum přijetí	29.5.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	23   1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Maria Badia I Cutchet, Christopher Beazley, Ivo Belet, Marie-Hélène Descamps, Milan Gaľa, Vasco Graça Moura, Lissy Gröner, Luis Herrero-Tejedor, Ruth Hieronymi, Manolis Mavrommatis, Marianne Mikko, Ljudmila Novak, Christa Prets, Karin Resetarits, Pál Schmitt, Nikolaos Sifunakis, Helga Trüpel, Thomas Wise, Tomáš Zatloukal
Náhradníci přítomí při závěrečném hlasování	Gyula Hegyi, Nina Škottová, Grażyna Staniszewska, Jaroslav Zvěřina, Catherine Trautmann
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce))	--