ZPRÁVA Politický rámec k posílení zpracovatelského průmyslu EU –cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice

2. 6. 2006 - (2006/2003(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Joan Calabuig Rull

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Politický rámec k posílení zpracovatelského průmyslu EU – cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice

(2006/2003(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plnění lisabonského programu Společenství: Politický rámec k posílení zpracovatelského průmyslu EU – cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice“ (KOM(2005)0474),

–   s ohledem na doprovodné pracovní dokumenty zaměstnanců Komise (SEK(2005)1215, SEK(2005)1216 a SEK(2005)1217),

–   s ohledem na závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 28. listopadu 2005,

–   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 23. a 24. března 2006,

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[1],

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6‑0206/2006),

A. vzhledem k tomu, že výše zmíněné sdělení Komise nastiňuje – na základě podrobného sledování konkurenceschopnosti ve 27 konkrétních odvětvích – pracovní program, kterého by se měla průmyslová politika ve zpracovatelském průmyslu v nadcházejících letech držet,

B.  vzhledem k tomu, že dynamický a vysoce konkurenceschopný průmysl je základní a nezbytnou podmínkou k dosažení lepších společenských a environmentálních norem,

C. vzhledem k tomu, že zpracovatelský průmysl EU představuje přibližně 20 % objemu produkce EU a zaměstnává zhruba 34 milionů lidí,

D. vzhledem k tomu, že Rada uznává význam zpracovatelského průmyslu jako producenta nových a inovativních výrobků,

1. vítá sdělení Komise, v němž je vymezen politický rámec a popsán zdokonalený pracovní program pro zpracovatelský průmysl v nadcházejících letech; považuje toto sdělení za podstatný nástroj pro formování stabilní a vyvážené průmyslové politiky, jelikož kombinuje konkrétní odvětvová opatření s politickými iniciativami, které jdou napříč odvětvími;

2. uznává významnou roli zpracovatelského průmyslu v EU; poukazuje na to, že zpracovatelský průmysl a služby jsou v moderním podnikatelském prostředí silně a stále více propojeny; důrazně proto podporuje rozvoj soudržné průmyslové politiky na evropské úrovni, aby mohl průmysl čelit výzvám globalizace;

3. připomíná, že Evropská unie se musí snažit o to, aby zůstala velkou průmyslovou mocností a neomezovala se pouze na rozvoj odvětví služeb;

4. domnívá se, že Společenství musí dbát na společný rozvoj strategií konkurenceschopnosti v odvětvích průmyslu a služeb a na podporu osvědčených postupů v rámci podnikatelského prostředí a podnikání, včetně sociální odpovědnosti podniků a rovných příležitostí pro muže a ženy;

5. připomíná, že cíle Lisabonské strategie jsou minimální a členské státy by se měly zavázat k jejich dodržování; poznamenává, že několik členských států nedávno přijalo národní politiky určené k posílení zpracovatelského průmyslu; domnívá se, že izolované národní politiky by mohly brzdit rozvoj evropské průmyslové politiky a že lepší koordinace opatření členských států a opatření Společenství by mohla posílit tuto činnost na obou stranách; naléhavě proto žádá Komisi a členské státy, aby navrhly mechanismy, které by opatření zaváděná v této oblasti účinně koordinovaly a týkaly by se i působení vládních orgánů, průmyslu a ostatních zainteresovaných stran na evropské, národní a regionální úrovni;

6. připomíná, že činnost vlád je nenahraditelná, pokud jde o zřízení trvalého rámce přitažlivého pro průmysl a zaručujícího právní jistotu; zdůrazňuje, že moderní veřejný sektor má nesmírně důležitý úkol při zavádění infrastruktur a podpoře jak vzdělávání, tak inovací;

7. domnívá se, že politika Společenství v oblasti podpory a pomoci národním průmyslovým politikám se musí zaměřit na rozvoj evropských výrobků vynikající kvality a vytvořit tak součinnost schopností místních pracovních trhů s výzkumnými středisky, aniž by se zanedbalo politické a makroekonomické prostředí orientované na rozvoj, a podporou vyšších investic a vytvářením bohatství a vysoce kvalitních pracovních míst zaručujících veškerá související práva; je potěšen, že sdělení Komise zavádí definici evropské průmyslové politiky; zdůrazňuje však, že tento přístup nesmí být pouze horizontální, ale že stejným způsobem je třeba uvažovat i v jednotlivých odvětvích;

8. podporuje iniciativy uvedené ve sdělení; vítá podrobné analýzy všech 27 odvětví a jasně zaměřená doporučení; za aktuální výzvu nicméně pokládá konkrétní realizaci těchto iniciativ; domnívá se, že v zájmu dlouhodobého zajištění jednotného provádění je nezbytné, aby koordinaci navrhovaných iniciativ zajišťovalo jedno generální ředitelství, Generální ředitelství pro podniky a průmysl, útvar Rady a Rada pro konkurenceschopnost; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby do konce letošního roku Parlament informovala o pokroku dosaženém v souvislosti s těmito iniciativami do konce letošního roku; vyzývá rovněž Komisi, aby prozkoumala možnost systematického hodnocení a pravidelného přehledu výhod a přínosů některých iniciativ (např. skupin na vysoké úrovni, panelů pro inovace a pracovních skupin) v jakémkoli příslušném odvětví;

9. vyzývá Komisi, aby věnovala patřičnou pozornost všem odvětvím zpracovatelského průmyslu a aby v případě potřeby doplnila to, co dosud nebylo provedeno, a to jednak pokud jde o analýzy určitých odvětví, jednak o kroky, které je třeba podniknout, s přihlédnutím k větší koncentraci určitých průmyslů v regionech;

10. uznává, že je nezbytné posílit konkurenceschopnost zpracovatelského průmyslu; je potěšen tím, že Komise klade důraz na sociální odpovědnost podniků a nezbytnost trvale udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby přikládala pracovnímu prostředí stejný význam jako zdraví a bezpečnosti pracovníků, aby se zaručilo vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst;

11. uznává, že provádění evropské průmyslové politiky v odvětvích strategického zájmu pro hospodářství členských států vyžaduje posílit stávající průmysl, ponechat vnitřní trh otevřený a v případě potřeby uplatňovat regulaci, zohlednit faktory související s konkurenceschopností, které by mohly ovlivnit úroveň zaměstnanosti v mnoha členských zemích, a podporovat modernizaci celého evropského průmyslu, který už je konkurenceschopný nebo by se takovým mohl stát;

12. je přesvědčen, že budoucnost evropského zpracovatelského průmyslu leží ve větším přínosu a lepší kvalitě; je proto znepokojen skutečností, že téměř všechen obchod EU se stále soustřeďuje v odvětvích se středně vysokou úrovní technologií a nízkou až střední úrovní kvalifikovaných pracovních sil; domnívá se, že vzdělání a odborná příprava jsou klíčové prvky, nezbytné ke zvýšení kvalifikace pracovních sil i k usnadnění strukturálních změn; lituje skutečnosti, že ve sdělení se nevěnuje dostatečná pozornost studiu, celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě; naléhavě žádá členské státy, aby se s větším úsilím zasazovaly o přilákání většího počtu mladých lidí ke studiu technických a vědeckých oborů;

13. je potěšen, že Komise uznává, že dobře vyškolená a pružná pracovní síla je hlavním zdrojem a nejdůležitějším konkurenčním prvkem Evropské unie; vyzývá Evropskou unii, aby se soustředila na zlepšování odborných schopností pracovníků na všech úrovních, zejména nekvalifikovaných pracovníků;

14. mimo to kladně hodnotí návrhy Komise, jejichž cílem je řešit nedostatek odborných schopností, s nímž se průmysl potýká, pomocí politik, které podporují průhlednost, přesun a uznávání kvalifikací a umožňují určit aktuální potřebu odborných schopností v jednotlivých odvětvích a tam, kde je jich nedostatek;

15. upozorňuje na to, že je třeba rozhodněji investovat do zlepšení odborných schopností lidských zdrojů, například prostřednictvím operačních odborně-vzdělávacích programů v oblasti vědy a technologií, zaměřených na zaručení kvality a různorodosti nabídek odborného vzdělávání v různých členských státech;

16. vyzývá podniky, aby svým zaměstnancům zaručily co nejlepší podmínky pro vzdělávání poskytováním nepřetržitých odborných školení zaměstnanců a aby vypracovaly plány rozvoje odborných schopností a obecně na sebe vzaly odpovědnost za celoživotní vzdělávání a neustálé odborné vzdělávání svých pracovníků;

17. má za to, že přenos znalostí a aplikace výsledků výzkumu na nové produkty a procesy jsou ve zpracovatelském průmyslu stále nedostačující, zejména v případě malých a středně velkých podniků (MSP); v tomto ohledu chápe, že je evidentně nutné překonat propast, která v současnosti existuje mezi prostředím výzkumu a trhem; je přesvědčen, že společnému řešení tohoto problému je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost, a naléhavě Komisi a členské státy vyzývá, aby pohotově předložily konkrétní opatření směřující k takovému řešení; v této souvislosti připomíná, že je nezbytné co nejlépe a racionálně využít možností, které rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace nabízí;

18. domnívá se, že je nezbytné přihlédnout ke zvláštnostem malých podniků a mikropodniků, protože jejich problémy se s problémy velkých společností nedají srovnat;

19. uznává, že je nutné navrhnout mechanismy přímé podpory výzkumných činností v konsorciích, která zahrnují podniky a výzkumné jednotky nebo univerzitní skupiny, a tím se umožní rychlejší přesun odborných schopností a technologií;

20. zdůrazňuje v souladu se zprávou skupiny nezávislých odborníků ohledně výzkumu, vývoje a inovací, že je třeba, aby státy podporovaly rovněž jiné podniky, než jsou MSP, neboť jejich cílem je podpořit spolupráci s jinými podniky, s MSP, univerzitními zařízeními v „otevřených seskupeních pro inovace“, s vynikajícími středisky a programy pro výzkum a vývoj prováděnými ve spolupráci;

21. trvá na tom, aby prosperita Evropské unie závisela v první řadě na rozvoji inovativního evropského průmyslu na světové úrovni;

22. vítá koncepci technologických platforem, které podpoří takové směry rozvoje výzkumu, jež budou odpovídat požadavkům trhu; domnívá se však, že je třeba více finančně podporovat aplikovaný výzkum vyvíjející inovativní výrobky; v tomto ohledu vítá záměr Evropské investiční banky (EIB) podstatně zvýšit objem finančních prostředků, které jsou k dispozici pro investice do projektů ve výzkumu a vývoji a v MSP, jež vedou ke zvýšení růstu; připomíná závěry výše zmíněného bruselského zasedání Evropské rady, podle nichž se očekává, že na podporu inovací a posílení činností ve výzkumu a vývoji bude k dispozici až 30 miliard EUR ve formě rizikového kapitálu a zajištěných bankovních úvěrů; vyzývá Komisi a EIB, aby ve spolupráci se soukromým sektorem přijaly náležitá praktická opatření navazující na tyto závěry;

23. zdůrazňuje značný potenciál, který představují nanovědy a nanotechnologie, a naléhavě vyzývá průmyslové odvětví, aby se neustále informovalo o technologickém pokroku a o evropském akčním programu na léta 2005-2009 týkajícím se této oblasti, aby mohlo využívat příležitostí a nových obzorů, které se každému průmyslovému odvětví nabízejí;

24. zdůrazňuje problematický přístup k finančním prostředkům a rizikovému kapitálu, kterým trpí zejména začínající podniky a MSP; žádá proto Komisi, aby zapojila EIB a Evropský investiční fond do úzké spolupráce na sektorových iniciativách;

25. domnívá se, že by bylo velmi užitečné, kdyby byla vytvořena skupina na vysoké úrovni, která má dbát na souvislost legislativy v oblasti průmyslu, energetiky a životního prostředí, a jejímž cílem je zlepšit trvalost a konkurenceschopnost; upozorňuje na to, že je nezbytné analyzovat nejen trh s elektřinou, ale rovněž trh se zemním plynem, vzhledem k jeho značným dopadům na určitá zpracovatelská odvětví;

26. poukazuje na to, že zpracovatelský průmysl se často vyznačuje koncentrací v určitých regionech; naléhavě proto žádá orgány regionální a státní správy, které úzce spolupracují s hospodářskými a společenskými subjekty, aby vypracovaly místní strategické plány pro oblasti, jež jsou nebo se mohou stát centry seskupení inovativního zpracovatelského průmyslu; v této souvislosti žádá, aby se místní strategie zaměřily na lepší využívání primárního odvětví výroby bohatství, výzkumného potenciálu, ale rovněž na všechny komparativní výhody, které každý region nabízí; vyzývá členské státy, aby plně využily možností, které v tomto ohledu nabízí strukturální fondy;

27. upozorňuje, že v rámci budoucích opatření evropské průmyslové politiky je nutné přihlédnout nejen k problematice odvětví, ale rovněž k problematice území; konstatuje, že oblasti s vysokou koncentrací zpracovatelského průmyslu vyžadují takové průmyslové a obchodní politiky, jež reagují na jejich specifické potřeby; žádá proto Komisi, aby pokračovala v návrzích uvedených ve sdělení a aby následně prozkoumala možnost posílit spolupráci mezi regiony, které se potýkají se stejnými problémy a výzvami, a rovněž možnost podpořit vytvoření sítí mezi zpracovatelskými podniky sídlícími v těchto regionech za účelem podpory rozvoje a koordinace příslušných průmyslových a hospodářských politik;

28. domnívá se, že strukturální fondy mohou významně přispět k posílení průmyslu; z tohoto důvodu kritizuje snížení příslušných rozpočtových prostředků pro průmysl v příštím finančním výhledu, což bude mít dopad jak na možnosti Evropské unie v oblasti podpory inovací a zlepšení odborné úrovně pracovníků, tak na pracovní podmínky; doufá, že Rada schválí významné zvýšení strukturálních fondů;

29. vítá návrh Komise na zapojení a koordinaci průmyslové politiky s ostatními politikami, včetně politiky soudržnosti, životního prostředí, výzkumu a vývoje a energetické politiky; bere na vědomí vzájemný vztah mezi politikou soudržnosti a průmyslovou politikou a má na zřeteli, že k úspěšnému provádění průmyslové politiky a k posílení významné úlohy evropských rad zaměstnanců je třeba infrastruktur a lidských zdrojů, z čehož vyplývá nutnost zajistit soudržnost mezi jednotlivými politikami a vyšší účast ve společnosti;

30. domnívá se, že odvětví, která čelí dravé mezinárodní konkurenci, by měla společně přijmout opatření, která by usnadnila jejich restrukturalizaci a modernizaci; v tomto ohledu zmiňuje jako dobrý příklad celou řadu iniciativ, jako je například LeaderSHIP 2015, CARS21 a skupina na vysoké úrovni pro textilie a oděvy; z důvodu uskutečnění naléhavých opatření v těchto dvou posledních odvětvích vyzývá, Komisi, aby do podzimu 2006 předložila konkrétní návrhy, které má přijmout Rada a k nimž má Evropský parlament přijmout stanovisko do konce roku 2006; vítá záměr Komise vypracovat podobné iniciativy, tedy iniciativy specifické pro určitá odvětví, jako je farmaceutický, chemický, obranný, kosmický a strojírenský průmysl;

31. domnívá se, že pokud jde o jednotlivá odvětví, musí se debaty účastnit zaměstnanecké odbory, organizace spotřebitelů a sdružení podnikatelů, má-li být zajištěno, aby řešení otázek průmyslové politiky lépe vyhovovala jejich účelu a byla kompletnější;

32. zdůrazňuje, že je důležité zahájit dialog se všemi zúčastněnými stranami, a je potěšen, že byla vytvořena skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost, energetiku a životní prostředí;

33. zastává názor, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci by neměl být zaměřen pouze na pracující propuštěné v důsledku globalizace a na pomoc, která se jim poskytuje při hledání nového zaměstnání, ale měl by rovněž podporovat strukturální změny a restrukturalizace odvětví, které vytvoří nové pracovní příležitosti a zlepší konkurenceschopnost odvětví v globalizovaném světě;

34. zastává názor, aby se podpora ze strany Společenství neposkytovala podnikům, které poté, co přijaly podporu v jednom členském státě, přemísťují své výrobní činnosti do jiné země, aniž by plně dodržely smlouvy, které s příslušným členským státem podepsaly;

35. poukazuje na to, že dialog mezi vedením a pracovníky má sehrávat klíčovou úlohu v otázkách souvisejících s modernizací a v navrhování způsobů, jak předvídat a zavádět změny nutné k tomu, aby odvětví zůstala nebo se stala konkurenceschopnými;

36. vyzývá Komisi, aby důkladně analyzovala současný stav zpracovatelského průmyslu v nových členských státech a hlavní problémy, které ho čekají, a aby dohlédla na správné provádění legislativy Společenství; na základě takové analýzy by bylo možné získat souhrnné údaje o 25 členských státech a na jejich základě provést analýzu různých odvětví a vyslovit doporučení pro další průmyslovou politiku;

37. žádá Komisi, aby přijala další opatření na podporu podniků, které vyvážejí a investují převážně do výzkumných a inovačních projektů;

38. naléhavě Komisi žádá, aby se soustředila na dozor nad trhem a boj proti nekalé konkurenci a padělání; vyzývá Komisi, aby do konce letošního roku předložila konkrétní návrhy v oblasti ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví; v tomto ohledu pokládá za nezbytné zdvojnásobit úsilí v boji proti dovozu padělků pocházejících ze třetích zemí a využít výměny informací mezi členskými státy a použít nejpokročilejší technologie na místech vstupu zboží do Evropské unie, aby se proti těmto praktikám bojovalo;

39. žádá Komisi, aby kontrolovala a zaznamenávala, v jaké míře jsou dovážené výrobky v souladu s evropskou legislativou na ochranu životního prostředí a ochranu zdraví spotřebitelů, a aby vyhodnotila, jaký vliv mají na konkurenceschopnost evropských výrobků;

40. zdůrazňuje, jak důležitý je pro zpracovatelský průmysl přístup na trh; naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci s dotčenými odvětvími pokračovala ve svém úsilí o odhalení mezinárodních postupů, které by mohly mít negativní dopad na konkurenceschopnost evropských podniků, zejména na úpravu předpisy a na dotace, a překonání překážek, které brání obchodu a investicím a porušují mezinárodní pravidla; ve dvoustranných dohodách vidí vhodnou příležitost, jak tyto potíže čestně, transparentně a prozíravě zvládnout, tak aby se zásada reciprocity stala obecným pravidlem v obchodních vztazích Unie;

41. zdůrazňuje, že legislativa, jejímž cílem je zahrnout otázky životního prostředí do hospodářských politik a strategií, by měla členským státům ponechat jistou flexibilitu ve výběru hospodářských a finančních nástrojů;

42. je přesvědčen, že při přijímání opatření, zejména v rámci WTO, je třeba zohledňovat zvláštní situaci a ráz každého odvětví, příležitosti a problémy, jež se mohou objevit, a obtíže, kterým musí jednotlivé členské státy čelit;

43. vyzývá členské státy a Komisi, aby i nadále sledovaly cíle trvalého rozvoje, a to vytvořením rovnováhy mezi hospodářskými, sociálními a environmentálními aspekty;

44. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

• [1]       INT/288 - CESE 1435/2005.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Silné a zdravé zpracovatelské odvětví má zásadní význam pro plné využití potenciálu EU. Zpracovatelský průmysl EU představuje přibližně 20 % objemu produkce EU a zaměstnává zhruba 34 milionů osob. Více než 80 % výdajů soukromého sektoru EU na výzkum a vývoj je vynakládáno ve zpracovatelských odvětvích. Zpracovatelský průmysl vytváří nové a inovativní výrobky, které tvoří přibližně 75 % vývozu EU. Ve zpracovatelských odvětvích působí velké množství malých a středních podniků (MSP): na MSP připadá více než 99 % společností a 58 % pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu.

Zpracovatelský průmysl EU sice disponuje ohromným potenciálem pro vytváření bohatství a pracovních příležitostí, čelí však také zároveň rychlým technologickým změnám a intenzivnímu a sílícímu konkurenčnímu tlaku v oborech se špičkovými technologiemi i ve vyspělých odvětvích. Byť převážná část jednotlivých zpracovatelských odvětví podává dobré výkony, v globálním kontextu, není situace ve zpracovatelském průmyslu EU v důsledku jeho všeobecné povahy nikterak ideální. I kdyby ve většině zpracovatelských oborů probíhalo přemisťování pracovních míst do zemí s nízkými pracovními náklady, zůstává předmětem vážných obav stále sílící mezinárodní konkurence v otázce výdajů na výzkum a vývoj a přímých zahraničních investic. Vytváření těch správných podmínek, za nichž bude zpracovatelský průmysl v Evropě schopen vzkvétat, je tudíž zásadním a zároveň i složitým úkolem.

Škála nových programů v rámci lisabonského programu postrádá právě snahu o soustředění na odvětvovou problematiku průmyslu, jmenovitě pak zpracovatelského, a na vybudování základny pro odvětvová nebo vertikální podpůrná opatření. Nynějším sdělením se Komise jednoznačně vydává cestou naplňování této potřeby.

Sdělení formuluje koncept činnosti v oblasti průmyslové politiky pro nadcházející roky. Analyzovaná zpracovatelská odvětví jsou rozčleněna do čtyř širších průmyslových skupin: potravinářský průmysl a vědy o živé přírodě, strojírenský a systémový průmysl, módní a návrhářský průmysl a dále surovinový průmysl a průmysl meziproduktů. V rámci těchto oblastí bylo bedlivému zkoumání podrobeno 27 jednotlivých odvětví zpracovatelského a stavebního průmyslu, a to pod zorným úhlem faktorů, jež mají klíčový dosah pro podněcování konkurenceschopnosti a rozvoje, čili znalostí, zkvalitňování právní úpravy, životního prostředí a energetiky, obchodu a strukturálních změn.

Na základě uvedeného zkoumání jsou vyslovena konkrétní doporučení, pokud jde o odvětvová opatření na podporu růstu, produktivity a konkurenceschopnosti v každém z analyzovaných odvětví. Vedle toho je navrženo sedm hlavních politických iniciativ napříč odvětvími, které mají napomáhat řešení společných výzev a posilovat součinnost:

· iniciativa zaměřená na práva duševního vlastnictví a na padělání;

· skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost, energetiku a životní prostředí;

· vnější aspekty konkurenceschopnosti a přístupu na trhy;

· nový program zjednodušování právních předpisů;

· zlepšování kvalifikací pro jednotlivá odvětví;

· řízení strukturálních změn ve zpracovatelském průmyslu;

· integrovaný evropský přístup k průmyslovému výzkumu a inovacím.

Dále Komise navrhuje, aby byla založena řada nových specifických iniciativ pro určitá odvětví:

· fórum pro léčiva;

· přezkum strategie pro vědy o živé přírodě a biotechnologiích v polovině období;

· skupina na vysoké úrovni pro chemický průmysl;

· skupina na vysoké úrovni pro obranný průmysl;

· evropský kosmický program;

· pracovní skupina pro konkurenceschopnost IKT;

· dialog o politikách v oblasti strojírenství..

Zpravodaj vítá toto sdělení, jež zároveň s odmítnutím návratu k selektivnímu intervenčnímu přístupu bere zřetel na konkrétní souvislosti mezi jednotlivými odvětvími a navrhuje specifickou sadu politik, přizpůsobenou tak, aby vyhověla konkrétním příležitostem a výzvám, kterým čelí. Tím, že tyto horizontální iniciativy propojují do jedné společné iniciativy množství rozdílných politických dimenzí, které mají klíčový význam pro průmysl, existuje předpoklad, že dosáhnou vyšší míry ucelenosti a integrálních vazeb mezi politikami, a posílí tak konkurenceschopnost.

Zpravodaj by rád zdůraznil význam níže uvedených témat a uvítal by doplňující opatření v naznačeném směru:

· hloubková analýza situace a vyhlídek zpracovatelských oborů v nových členských státech EU;

· úloha vzdělávání, odborné přípravy a přenosu znalostí při formování soudobé struktury průmyslu tak, aby výrazněji směřoval ke společnosti založené na znalostech a inovaci;

· koordinace opatření na úrovni vnitrostátní (a místní) průmyslové politiky s opatřeními Společenství;

· nezbytné zapojení všech zainteresovaných stran, jmenovitě pak sociálních partnerů, do utváření budoucí podoby různých odvětví;

· konkrétní provádění iniciativ napříč odvětvími, jehož výsledkem budou lepší rámcové podmínky pro zpracovatelská odvětví;

· významný nárůst nekalé soutěže, jemuž čelí zpracovatelský průmysl pod tlakem produktů na trzích EU, které nejsou v souladu s předpisy nebo jsou padělané;

· úloha EIB a EIF v rámci odvětvových iniciativ tam, kde rozvoji podle zjištění brání nedostatek finančních zdrojů;

Zpravodaj je hluboce přesvědčen, že budoucnost zpracovatelského průmyslu EU spočívá v trvalém zaměření na produkty vyšší hodnoty a vyšší kvality. Vyžaduje to přizpůsobivost na podnikové úrovni, strukturální změny hodnotového řetězce a posun směrem k výrobě více založené na vědomostech a inovaci. Tento proces je nutno naplňovat v těsné spolupráci se sociálními partnery a tam, kde je to možné, je nezbytné zaměřovat finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení globalizaci na tento druh restrukturalizace a modernizace evropských zpracovatelských odvětví.

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (15. 5. 2006)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k politickému rámci k posílení zpracovatelského průmyslu EU – cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice
(2006/2003(INI))

Navrhovatelka: Ilda Figueiredo

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že zpracovatelský průmysl představuje v Evropě 20 % výroby a 34 milionů pracovních míst a že se Evropská unie musí snažit o to, aby zůstala velkou průmyslovou mocností a neomezovala se pouze na rozvoj odvětví služeb;

2.  domnívá se, že politika Společenství v oblasti podpory a pomoci národním průmyslovým politikám se musí zaměřit na rozvoj evropských výrobků vynikající kvality a vytvořit tak součinnost schopností místních pracovních trhů s výzkumnými středisky, aniž by se zanedbalo politické a makroekonomické prostředí orientované na rozvoj, a podporou vyšších investic vytvářet bohatství a vysoce kvalitní pracovní místa zaručující veškerá související práva; je potěšen, že dokument Komise ohledně politické strategie zavádí definici evropské průmyslové politiky; zdůrazňuje však, že tento přístup nesmí být pouze horizontální, ale že stejným způsobem je třeba uvažovat i v jednotlivých odvětvích;

3.  domnívá se, že pokud jde o jednotlivá odvětví, musí se debaty účastnit zaměstnanecké odbory, organizace spotřebitelů a sdružení podnikatelů, má-li být zajištěno, aby řešení otázek průmyslové politiky lépe vyhovovala jejich účelu a byla kompletnější;

4.  zdůrazňuje, že je důležité zahájit dialog se všemi zúčastněnými stranami, a je potěšen, že byla vytvořena skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost, energetiku a životní prostředí;

5.  žádá Komisi, aby cíleněji zavedla silný a účinný sociální dialog a pevná partnerství mezi zaměstnavateli, odbory a veřejnými orgány; zdůrazňuje, že tento sociální dialog je užitečným nástrojem zlepšení spolupráce na úrovni jednotlivých podniků a obecně i ve zpracovatelském průmyslu, neboť tento dialog může přispět k dosažení větší rovnováhy mezi různými zájmy zapojením všech zúčastněných stran do procesu rozhodování a realizace; uznává význam rad zaměstnanců;

6.  uznává, že provádění evropské průmyslové politiky v odvětvích strategického zájmu pro hospodářství členských států vyžaduje posílit stávající průmysl, ponechat vnitřní trh otevřený a v případě potřeby uplatňovat regulaci, zohlednit faktory související s konkurenceschopností, které by mohly ovlivnit úroveň zaměstnanosti v mnoha členských zemích, a podporovat modernizaci celého evropského průmyslu, který už je konkurenceschopný nebo by se takovým mohl stát;

7.  je přesvědčen, že při přijímání opatření, zejména v rámci WTO, je třeba zohledňovat zvláštní situaci a ráz každého odvětví, příležitosti a problémy, jež se mohou objevit, a obtíže, kterým musí jednotlivé členské státy čelit;

8.  vítá návrh Komise na zapojení a koordinaci průmyslové politiky s ostatními politikami, včetně politiky soudržnosti, životního prostředí, výzkumu a vývoje a energetické politiky; bere na vědomí vzájemný vztah mezi politikou soudržnosti a průmyslovou politikou a má na zřeteli, že k úspěšnému provádění průmyslové politiky a k posílení významné úlohy evropských rad zaměstnanců je třeba infrastruktur a lidských zdrojů, z čehož vyplývá nutnost zajistit soudržnost mezi jednotlivými politikami a vyšší účast ve společnosti;

9.  je potěšen, že Komise uznává, že dobře vyškolená a pružná pracovní síla je hlavním zdrojem a nejdůležitějším konkurenčním prvkem Evropské unie; vyzývá Evropskou unii, aby se soustředila na zlepšování odborných schopností pracovníků na všech úrovních, zejména nekvalifikovaných pracovníků; domnívá se, že investice určené na zvyšování odborného vzdělávání a zlepšování profesní kvalifikace všech zaměstnanců jsou nezbytné k zaručení konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu i v budoucnu;

10. mimo to kladně hodnotí návrhy Komise, jejichž cílem je řešit nedostatek odborných schopností, s nímž se průmysl potýká, pomocí politik, které podporují průhlednost, přesun a uznávání kvalifikací a umožňují určit aktuální potřebu odborných schopností v jednotlivých odvětvích a tam, kde je jich nedostatek;

11. upozorňuje na to, že je třeba rozhodněji investovat do zlepšení odborných schopností lidských zdrojů, například prostřednictvím operačních odborně-vzdělávacích programů v oblasti vědy a technologií, zaměřených na zaručení kvality a různorodosti nabídek odborného vzdělávání v různých členských státech;

12. vyzývá podniky, aby svým zaměstnancům zaručily co nejlepší podmínky pro vzdělávání poskytováním nepřetržitých odborných školení zaměstnanců a aby vypracovaly plány rozvoje odborných schopností a obecně na sebe vzaly odpovědnost za celoživotní vzdělávání a neustálé odborné vzdělávání svých pracovníků;

13. domnívá se, že strukturální fondy mohou významně přispět k posílení průmyslu; z tohoto důvodu kritizuje snížení příslušných rozpočtových prostředků pro průmysl v příštím finančním výhledu, což bude mít dopad jak na možnosti Evropské unie v oblasti podpory inovací a zlepšení odborné úrovně pracovníků, tak na pracovní podmínky; doufá, že Rada schválí významné zvýšení strukturálních fondů a že členské státy přijmou účinné programy na podporu inovace, výzkumu a vývoje, jakož i programy zaměřené na odbornou přípravu pracovníků i podnikatelů a že zjednoduší přístup průmyslových podniků k financování, zejména pak mikropodniků a malých a středních podniků; znovu poukazuje na nutnost zlepšení energetické účinnosti a řízení energetiky;

14. uznává, že je nezbytné posílit konkurenceschopnost zpracovatelského průmyslu; je potěšen tím, že Komise klade důraz na sociální odpovědnost podniků a nezbytnost trvale udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby přikládala pracovnímu prostředí stejný význam jako zdraví a bezpečnosti pracovníků, aby se zaručilo vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst;

15. domnívá se, že Společenství musí dbát na společný rozvoj strategií konkurenceschopnosti v odvětvích průmyslu a služeb a na podporu osvědčených postupů v rámci podnikatelského prostředí a podnikání, včetně sociální odpovědnosti podniků a rovných příležitostí pro muže a ženy;

16. uznává, že je naléhavě nutné posílit technologické kapacity a inovační možnosti podniků, což si vyžádá rozvoj mechanismů přímé podpory výzkumných činností v konsorciích, která zahrnují podniky a výzkumné jednotky nebo univerzitní skupiny, a tím se umožní rychlejší přesun odborných schopností a technologií;

17. zdůrazňuje význam spolupráce mezi členskými státy s cílem zvýšit investice do výzkumu a vývoje; připomíná, že cíle Lisabonské strategie jsou minimální a členské státy by se měly zavázat k jejich dodržování;

18. žádá, aby se věnovala větší pozornost průmyslovým změnám a restrukturalizaci a s potěšením bere na vědomí vytvoření fondu, který by zaujal místo v globální politice na podporu uskutečnění těchto změn;

19. zdůrazňuje nutnost sledovat přemisťování podniků v členských státech EU a naléhá na změnu politiky poskytování finančních prostředků Společenství s cílem zaručit zaměstnanost a regionální rozvoj; uznává však, že podniky a pracovníci se budou muset neustále přizpůsobovat, aby vytvářeli růst a zaměstnanost; odkazuje na model tzv. „flexikurity“, který kombinuje vysoký stupeň pružnosti ze strany pracovníků s vysokou úrovní sociálního zabezpečení podporovaného aktivní politikou pracovního trhu; žádá lepší kontrolu a sledovatelnost využívání evropských finančních prostředků v zájmu zaručení jejich použití ke správnému účelu a zabránění tomu, aby se tyto finanční prostředky použily k financování přemisťování podniků, ať už vně nebo uvnitř Evropské unie;

20. žádá, aby při restrukturalizacích průmyslových podniků byla chráněna práva zaměstnanců a tudíž plně zaručena informovanost, aby zastupitelské orgány pracovníků, zejména evropské rady zaměstnanců, měly v průběhu celého procesu rozhodující vliv, včetně práva veta, a aby se stanovila kritéria, podle nichž se má řídit odškodnění pracovníků v případě, že podnik nedodrží své smluvní závazky;

21. zastává názor, aby se podpora ze strany Společenství neposkytovala podnikům, které poté, co přijaly podporu v jednom členském státě, přemísťují své výrobní činnosti do jiné země, aniž by plně dodržely smlouvy, které s příslušným členským státem podepsaly.

POSTUP

Název	Politický rámec k posílení zpracovatelského průmyslu EU – cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice
Číslo postupu	2006/2003(INI)
Příslušný výbor	ITRE
Výbor, který vypracoval stanovisko   Datum oznámení na zasedání	EMPL 19.1.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání	ne
Navrhovatelka   Datum jmenování	Ilda Figueiredo 27.10.2005
Předchozí navrhovatel	---
Projednání ve výboru	21.2.2006		3.5.2006
Datum přijetí	4.5.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	25 15 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jan Andersson, Roselyne Bachelot-Narquin, Jean-Luc Bennahmias, Philip Bushill-Matthews, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Luigi Cocilovo, Jean Louis Cottigny, Proinsias De Rossa, Harald Ettl, Richard Falbr, Carlo Fatuzzo, Ilda Figueiredo, Stephen Hughes, Jan Jerzy Kułakowski, Sepp Kusstatscher, Raymond Langendries, Bernard Lehideux, Thomas Mann, Mario Mantovani, Jan Tadeusz Masiel, Ana Mato Adrover, Maria Matsouka, Csaba Őry, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, José Albino Silva Peneda, Kathy Sinnott, Jean Spautz, Anne Van Lancker, Gabriele Zimmer
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Mihael Brejc, Udo Bullmann, Iratxe García Pérez, Pedro Guerreiro, Richard Howitt, Astrid Lulling, Jamila Madeira, Elisabeth Schroedter, Patrizia Toia, Yannick Vaugrenard
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	---
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

POSTUP

Název	Politický rámec k posílení zpracovatelského průmyslu EU – cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice
Číslo postupu	2006/2003(INI)
Příslušný výbor         Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení	ITRE 19.1.2006
Výbory požádané o stanovisko         Datum oznámení na zasedání	JURI 19.1.2006			IMCO 19.1.2006			ENVI 19.1.2006		EMPL 19.1.2006		ECON 19.1.2006
Nezaujaté stanovisko         Datum rozhodnutí	JURI 30.1.2006			IMCO 21.2.2006			ENVI 30.1.2006		ECON 8.2.2006
Užší spolupráce         Datum oznámení na zasedání	NE
Zpravodaj         Datum jmenování	Joan Calabuig Rull 23.11.2005
Předchozí zpravodaj(ové)
Projednání ve výboru	20.3.2006		18.4.2006		29.5.2006			30.5.2006
Datum přijetí	30.5.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+ - 0	44 2 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	John Attard-Montalto, Jan Březina, Philippe Busquin, Jerzy Buzek, Joan Calabuig Rull, Pilar del Castillo Vera, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Den Dover, Adam Gierek, Umberto Guidoni, András Gyürk, Fiona Hall, David Hammerstein Mintz, Rebecca Harms, Erna Hennicot-Schoepges, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Werner Langen, Vincenzo Lavarra, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Umberto Pirilli, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Mechtild Rothe, Paul Rübig, Andres Tarand, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Alejo Vidal-Quadras Roca
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Zdzisław Kazimierz Chmielewski, Edit Herczog, Toine Manders, Lambert van Nistelrooij, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Vittorio Prodi, John Purvis
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování	Maria Badia I Cutchet, Giovanni Berlinguer, Marco Cappato
Datum předložení	2.6.2006
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)